Array ( [0] => 16532833 [id] => 16532833 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kastelologie [uri] => Kastelologie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Nový hrad u Adamova.JPG|alt=Nový hrad u Adamova|náhled|Nový hrad u Adamova]] [1] => '''Kastelologie''' je věda zkoumající opevněná [[Šlechta|šlechtická]] sídla, zejména středověké [[hrad]]y, [[tvrz]]e, pevnosti, [[hradiště]] nebo [[Komenda|komendy]]. Kombinuje poznatky několika disciplín, jako je [[archeologie]], [[architektura]] či historie, a mezi kastelology mohou patřit i [[archivář]]i nebo [[Památková péče|památkáři]]. Z poznatků jednotlivých oborů se pak sestavuje ucelený obrázek o původu, vzhledu, využití a celé historii daného feudálního sídla. [2] => [3] => == Vznik == [4] => Opevněná šlechtická sídla byla důležitými centry moci a pro své vlastníky plnila i další funkce, především obrannou (fortifikační), obytnou a reprezentativní či symbolickou. Středověké stavby byly předmětem zkoumání historiků a [[architekt]]ů již od svého vzniku a zachovalo se mnoho autentických písemných svědectví o jejich podobě, zejména v [[Kronika|kronikách]].{{Citace monografie [5] => | příjmení = Tichá [6] => | jméno = Zdeňka [7] => | titul = Kroniky válečných dob [8] => | vydání = První [9] => | vydavatel = Mladá fronta [10] => | místo = Praha [11] => | rok = 1975 [12] => | počet stran = [13] => | strany = [14] => }} Avšak teprve období intenzivnějších archeologických bádání a shromažďování poznatků, které začalo na našem území v době [[Romantismus|romantismu]] v první polovině 19. století, je spojováno se vznikem kastelologie jako samostatné vědní disciplíny. Jako základní zdroje informací kastelologům sloužily kroniky, vojenské mapy, dobový i současný [[katastr]], plány objektů a lokalit, ale i středověké malby, obrazy, dopisy, pohlednice či [[pověst]]i.{{Citace elektronické monografie [15] => | příjmení = [16] => | jméno = [17] => | titul = Feudální sídla ve střední Evropě – úvod [18] => | url = https://is.muni.cz/el/1421/podzim2014/AEB_145/um/AEB_145_Uvod.pdf [19] => | vydavatel = Masarykova Univerzita [20] => | místo = Brno [21] => | datum vydání = [22] => | datum přístupu = 2017-11-02 [23] => }} Prvními badateli, kteří souvisle sepsali své poznatky, však nebyli Češi, ale Rakušané a sudetští Němci (jmenovitě například [[Josef Hormayer]] a jeho osmidílná práce o moravských hradech a zámcích {{Cizojazyčně|de|''Die Burgvesten und Ritterschlösser der österreichischen Monarchie''}} nebo [[Adolf F. Kunike]]).{{Citace monografie [24] => | příjmení = Plaček [25] => | jméno = Miroslav [26] => | odkaz na autora = Miroslav Plaček [27] => | titul = Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí [28] => | vydavatel = Libri [29] => | místo = Praha [30] => | rok = 2002 [31] => | isbn = 80-7277-046-2 [32] => | počet stran = 768 [33] => | strany = [34] => }} [35] => [36] => == Česko == [37] => [38] => === Rané období === [39] => Až v druhé polovině devatenáctého století se do zkoumání šlechtických sídel na [[Morava|Moravě]] a v [[Čechy|Čechách]] zapojují i české osobnosti (jako byl [[Gregor Wolný|Řehoř Wolný]] s dílem {{Cizojazyčně|de|''Die Markgrafchaft Mähren''}} nebo [[August Sedláček]] a jeho patnáct svazků sborníku ''Hrady, zámky a tvrze Království českého''). V [[Meziválečné období|meziválečném období 20. století]] se studiu hradů a zámků opět věnovali sudetští Němci ([[Herbert Weinelt]] či [[Carl Vogt]]), tentokrát ale s úmyslem [[Germanizace|germanizovat]] původ těchto staveb a přičlenit jejich minulost k historii [[Německá demokratická republika|Německa]].{{Citace elektronické monografie [40] => | příjmení = Mikoláš [41] => | jméno = David [42] => | titul = Osobnosti kastelologického bádání v českých zemích [43] => | url = http://www.ohradech.eu/documents/osobnosti.kastelologickeho.badani.v.ceskych.zemich.pdf [44] => | vydavatel = [45] => | místo = [46] => | datum vydání = [47] => | datum přístupu = 2017-11-02 [48] => }} Jejich práce však byly nekvalitní, ideově zabarvené a plné chybných archeologických popisů a datování nalezených [[Artefakt (archeologie)|artefaktů]]. Z českých autorů této doby lze jmenovat například [[Josef Blekta|Josefa Blektu]] a [[Zdeněk Wirth|Zdeňka Wirtha]], archeologické výzkumy provedla i [[Libuše Jansová]] ([[Pražský hrad]], [[Vyšehrad]]), [[Josef Švehla]] ([[Kozí Hrádek|Kozí hrádek]]) a manželé Menclovi ([[Švihov (hrad)|Švihov]], [[Dražice (hrad)|Dražice]]). [49] => [50] => === Poválečné období === [51] => [[Soubor:Hrad_Veveří_-_letecký_pohled_05_upraveny.jpg|alt=Hrad Veveří - letecký pohled|náhled|Hrad Veveří – letecký pohled]] [52] => [53] => Česká archeologie prochází od padesátých let 20. století velkým rozvojem a pozornost kastelologů se upíná ke slovanským [[Hradiště v Česku|hradištím]] s cílem dokázat vyspělost hospodářství a kultury starého [[Slované|slovanského rodu]]. Publikace věnující se středověkým sídlům začaly být doplňovány o fotografie. Příkladem může být třeba Vasiljakova publikace ''Nad hrady a zámky,'' která obsahovala tehdy velmi neobvyklé letecké snímky [[Dobroslava Menclová|Dobroslavy Menclové]]. Roku 1972 vydala Dobroslava Menclová dvojsvazkové dílo ''České hrady I a II'', které se přiblížilo tehdejší západoevropské kastelologii (která byla komplexnější a nahlížela na zkoumané objekty v širších souvislostech) a ve kterém se snažila zařadit zkoumané stavby do celkového kontextu našich dějin. Od druhé poloviny padesátých let se kastelologové začali více orientovat na hrady a tvrze a v průběhu 20. století se bádání postupně rozšířilo na všechny objekty i historická období. I v těchto časech se však nezapomínalo na lidovou slovesnost, pověsti a kroniky, které leckdy kastelology nepřímo naváděly při výzkumech (za zmínku stojí například [[Eduard Petiška]] a jeho ''Čtení o hradech''{{Citace monografie [54] => | příjmení = Petiška [55] => | jméno = Eduard [56] => | titul = Čtení o hradech: pověsti a příběhy starých českých, moravských a slezských hradů [57] => | vydavatel = Albatros [58] => | místo = Praha [59] => | rok = 1971 [60] => | počet stran = [61] => }}). [62] => [63] => == Metody kastelologického výzkumu == [64] => Dokud byl výzkum spíše povrchní a publikovaná literatura částečně [[Popularizace vědy|populárně-naučná]], výzkumy se prováděly plošně a vztahovaly k velkým částem území. Takové postupy však nelze aplikovat vždy a navíc mohou přinášet zkreslené výsledky, což může vnést zmatky do navazujícího bádání. Proto je vhodné se věnovat omezeným, ale kvalitním a přesně dokumentovaným [[sondáž]]ím. Ty se mohou provádět pomocí archeogeofyzikálních metod, mezi které patří sledování regionálních i lokálních poruch geomagnetického pole ([[magnetometrie]]), sledování přirozené [[Radioaktivita|radioaktivity]] ([[radiometrie]]) či mikrogravimetrická měření ([[Gravimetrie (chemie)|gravimetrie]]).{{Citace elektronické monografie [65] => | příjmení = [66] => | jméno = [67] => | titul = Geofyzikální metody v archeologii [68] => | url = https://is.muni.cz/el/1421/jaro2016/AEB_109/um/GF_metody_b.pdf [69] => | vydavatel = Masarykova Univerzita [70] => | místo = [71] => | datum vydání = [72] => | datum přístupu = 2017-11-02 [73] => }} Zajímavou metodou je [[letecká archeologie]], u nás rozšířena od roku 1989, která je založena na leteckých fotografiích. Využívá porostových a vlhkostních příznaků a změn v barvě půdy či samotného porostu k lokalizaci geologických objektů pod srovnaným terénem. Jako její představitele lze uvést například [[Miroslav Bálek|Miroslava Bálka]] nebo [[Jaromír Kovárník|Jaromíra Kovárníka]]. [74] => [75] => == Představitelé české kastelologie == [76] => [[Soubor:August_Sedlacek_Vilimek.jpg|alt=August Sedláček|náhled|upright|August Sedláček]] [77] => [78] => * [[August Sedláček]] (1843–1926),{{Citace elektronické monografie [79] => | příjmení = Dušátko [80] => | jméno = Tomáš [81] => | titul = August Sedláček – český historiograf [82] => | url = https://www.mlp.cz/cz/novinky/1362-august-sedlacek-cesky-historiograf/?knihovna=&knihovna=0 [83] => | vydavatel = Městská knihovna v Praze [84] => | místo = [85] => | datum vydání = 2016-01-19 [86] => | datum přístupu = 2017-11-02 [87] => }} učitel, archivář, kastelolog [88] => * [[Antonín Hejna]] (1920–1986), archeolog (výzkum hradu [[Vízmburk]] nebo tvrze [[Zrůbek|Zrůbek u Zvírotic]]) [89] => * [[Dobroslava Menclová]] (1904–1978), historička umění, architektka, archeoložka, poprvé řešila problém typologie českých hradů [90] => * [[Tomáš Durdík]] (1951–2012), archeolog a kastelolog [91] => * [[Miroslav Plaček]] (* 1943), archeolog a kastelolog [92] => * [[Petr Chotěbor]] (* 1950), kastelolog [93] => * [[Milan Sýkora]] (* 1975), archeolog a kastelolog [94] => [95] => == Odkazy == [96] => === Reference === [97] => [98] => [99] => === Literatura === [100] => * DURDÍK, Tomáš. ''Česká kastelologie v evropských souvislostech''. In: Archeologické rozhledy 50 (1998), 784-789. [101] => * {{Citace monografie [102] => | příjmení = Durdík [103] => | jméno = Tomáš [104] => | odkaz na autora = Tomáš Durdík [105] => | titul = Ilustrovaná encyklopedie českých hradů [106] => | vydavatel = Libri [107] => | místo = Praha [108] => | rok = 2002 [109] => | isbn = 80-7277-003-9 [110] => | počet stran = 736 [111] => | typ kapitoly = heslo [112] => }} [113] => * [[Pavel Kouřil|KOUŘIL, Pavel]] - [[Martin Wihoda|WIHODA, Martin]]. ''Česká kastelologie na rozcestí?'' In: Archaeologia historica 27 (2002), 21-35. [114] => * [[František Musil (historik)|MUSIL, František]]. K problematice vztahů české a polské kastelologické terminologie. ''Kladský sborník.'' 2016, roč. 11, s. 213–219. ISSN 1212-1223. [115] => * {{Citace monografie [116] => | příjmení = Plaček [117] => | jméno = Miroslav [118] => | odkaz na autora = Miroslav Plaček [119] => | titul = Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí [120] => | vydavatel = Libri [121] => | místo = Praha [122] => | rok = 2002 [123] => | isbn = 80-7277-046-2 [124] => | počet stran = 768 [125] => | typ kapitoly = heslo [126] => }} [127] => * NOVÁK, David. ''Současné otázky evropské kastelologie a jejich reflexe v českém prostředí''. In: Archaeologia historica 44 (2019), 7-27. [128] => * {{Citace monografie [129] => | příjmení = Plaček [130] => | jméno = Miroslav [131] => | příjmení2 = Bóna [132] => | jméno2 = Martin [133] => | titul = Encyklopedie slovenských hradů [134] => | vydavatel = Libri [135] => | místo = Praha [136] => | rok = 2007 [137] => | počet stran = 392 [138] => | isbn = 978-80-7277-333-6 [139] => }} [140] => [141] => {{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko|Historie}} [142] => {{Autoritní data}} [143] => [144] => [[Kategorie:Kastelologie| ]] [145] => [[Kategorie:Hrady]] [146] => [[Kategorie:Středověká archeologie]] [147] => [[Kategorie:Dějiny Česka]] [148] => [[Kategorie:Věda a technika v Česku]] [] => )
good wiki

Kastelologie

Nový hrad u Adamova Kastelologie je věda zkoumající opevněná šlechtická sídla, zejména středověké hrady, tvrze, pevnosti, hradiště nebo komendy. Kombinuje poznatky několika disciplín, jako je archeologie, architektura či historie, a mezi kastelology mohou patřit i archiváři nebo památkáři.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'August Sedláček','Dobroslava Menclová','Eduard Petiška','tvrz','Adolf F. Kunike','Komenda','archeologie','hradiště','Josef Švehla','Soubor:Hrad_Veveří_-_letecký_pohled_05_upraveny.jpg','Švihov (hrad)','Zdeněk Wirth'

Archeologie

Hradiště

Hradiště (také nazývané hradiště) je opevněné místo, které sloužilo jako sídlo či obranný hrad v dobách minulých.

Komenda

Soubor:Hrad Veveří - letecký pohled 05 upraveny.jpg

Tvrz