Array ( [0] => 14745028 [id] => 14745028 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kauzalita [uri] => Kauzalita [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|redirect=Následek|[[Následek trestného činu]]}} [1] => [2] => '''Kauzalita''' (z lat. ''causa'', příčina) znamená '''příčinnost''', '''kauzální''' vztah mezi příčinou a jejím následkem. V silnějším smyslu přesvědčení, že nic se neděje bez dostatečné příčiny ([[determinismus]]). [3] => [4] => == Důvod a příčina == [5] => V běžném jazyce často význam slov ''důvod'' a ''příčina'' chybně splývá, i když se jedná o dva různé pojmy: [6] => * ''příčina'' je jev, který nutně vyvolává jev jiný, tj. nezávisle na lidské vůli; (jestliže nastane jev A v čase t1, pak nastane jev B v čase t2){{Citace sborníku [7] => | příjmení1 = Karlík [8] => | jméno1 = Petr [9] => | titul = Typy příčinně-následkových vztahů a jejich vyjadřování [10] => | sborník = Sborník prací FF Brněnské univerzity, 1989-1990 [11] => | vydavatel = Filozofická fakulta MU [12] => | strany = 122 [13] => | url = https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/101717/A_Linguistica_37-1989-1_18.pdf?sequence=1 [14] => }} [15] => * ''důvod'' (též ''důvod motivační'') je pak takový jev, který vede k vědomé činnosti člověka, tj. že člověk jedná nebo nejedná či může/nemůže nějak jednat{{Citace elektronického periodika [16] => | příjmení1 = Svoboda [17] => | jméno1 = Karel [18] => | titul = Důvod a příčina [19] => | periodikum = Slovo a slovesnost [20] => | číslo = 4/1985 [21] => | strany = 275–283 [22] => | url = http://sas.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3056 [23] => | datum_přístupu = 2021-04-17 [24] => }} [25] => [26] => V jazyce je často jednoznačně vyloučeno užití jednoho z těchto dvou výrazů; někdy může být rozlišeno, zda se jedná o důvod nebo o příčinu, např.: [27] => * Pád ze skály byl příčinou (nikoliv důvodem) její smrti. [28] => * Mám důvod (nikoliv příčinu) se s ním rozejít. [29] => * Ředitel souhlasil s ''důvodem/příčinou'' žákovy nepřítomnosti. [30] => [31] => == Příčinnost v běžné řeči a ve filosofii == [32] => České slovo „příčina“ se odvozuje od slovesa „přičinit se“ a znamenalo tedy všechno, co se o nějakou věc či událost přičinilo.V. Machek, ''Etymologický slovník''. Praha 1970. Podobně i řecké ''aitia'', které znamená příčinu, ale také vinu, zavinění. V běžné řeči tedy užíváme spíš širší pojem kauzality a počítáme s tím, že příčin může být víc. [33] => [34] => Tak je tomu v [[Aristotelés|Aristotelově]] teorii příčinnosti, kterou převzala [[scholastika]]. Aristotelés rozlišuje čtyři druhy příčin: [35] => # ''formální'' (nebo tvarová) lat. ''causa formalis'' – například představa domu; [36] => # ''látková'', lat. ''causa materialis'' – materiál na jeho stavbu; [37] => # ''účinná'' (nebo působící), lat. ''causa efficiens'' – stavitel, který jej postaví; [38] => # ''cílová'', lat. ''causa finalis'' – účel domu, totiž bydlení. [39] => [40] => Teprve součinnost všech čtyř může způsobit, že se dům skutečně postaví. Přitom platí, že následek je přiměřený příčině, že „podobné působí podobné“. [41] => [42] => Podle [[Immanuel Kant|I. Kanta]] je kauzalita jednou z apriorních podmínek poznání, které se zpravidla ptá právě po příčinách. Vysvětlit nějakou věc nebo událost znamená často najít její příčiny, například při policejním vyšetřování. Kant rovněž ukázal, že ze základní představy kauzality, to jest vztahu příčiny a následku, se také odvozuje směr či smysl času: příčina nutně předchází následek a nikdy to nemůže být naopak. Z toho plyne nevratnost (irreversibilita) [[čas]]u. [43] => [44] => == Vědecká kauzalita == [45] => [46] => === Kauzalita v logice === [47] => [[Logika]] rozlišuje: [48] => * ''příčinu nutnou'': bez výskytu příčiny A nemůže nastat účinek B; z výskytu B tedy plyne výskyt A. [49] => * ''příčinu dostačující'': výskyt A stačí k tomu, aby nastal účinek B; z výskytu účinku B ovšem nemusí plynout, že předcházela příčina A (mohly to způsobit i jiné příčiny). [50] => [51] => === Kauzalita v přírodních vědách === [52] => Novověká přírodní věda, která se chápe nejen jako poznání, ale také ovládnutí přírody, potřebovala k tomu jiný pojem příčiny nutné a dostačující: příčina musí být jedna a musí zaručovat, že následek skutečně nastane. Tak rozumí příčině a kauzalitě klasická věda. Od 19. století se pojem příčiny ve vědě poněkud rozšířil, protože zahrnuje i příčiny, jejichž následky nejsou nutné, ale jen více či méně pravděpodobné. Vztah mezi příčinou a následkem se také udává statisticky, mírou [[korelace]]. Nicméně k technickým aplikacím vědy je třeba, aby příčina byla jedna, anebo aspoň výrazně převládala, jinak se totiž nedá k účelné aplikaci využít. Vyjádřením této kauzality je [[přírodní zákon]]. Ve 20. století došlo k největšímu nárůstu v kauzálním vyjadřování.http://phys.org/news/2016-03-science-technology-causality.html - Science, technology, education changed the way we talk about causality [53] => [54] => Německý fyzik [[Max Born]] (1949) charakterizoval představu kauzality třemi body: [55] => * ''Příčinnost'' (kauzalita) říká, že výskyt určitého předmětu či entity B zákonitě závisí na výskytu předmětu A jiné třídy. A nazýváme příčinou, B následkem. [56] => * ''Předchůdnost'' (antecedence) tvrdí, že příčina nemůže následovat po důsledku. [57] => * ''Souvislost'' (kontiguita) předpokládá, že příčina a důsledek se musely v prostoru setkat, aspoň prostřednictvím dalších entit. [58] => [59] => Tento výměr, platný pro klasickou fyziku, relativistická fyzika musela pozměnit a v kvantové fyzice neplatí. Nicméně koncept kauzality v nějaké podobě platí i zde: [60] => Koncept absolutní kauzality je v teorii relativity omezen [[relativnost současnosti|relativností současnosti]]. Kauzální příčina a jejím následek musejí být odděleny [[Časoprostor#Rozdělení prostoročasových intervalů|časupodobným intervalem]]. Kauzální následek se musí vzhledem ke kauzální příčině nacházet v absolutní budoucnosti, tedy ve [[Světelný kužel|světelném kuželu]] budoucnosti. Kvantová teorie zachovává koncept kauzality (včetně [[Kvantová fyzika#Příprava stavu a princip superpozice|superpozice stavů]] i [[Kvantová fyzika#Dvojí druh časového vývoje|časového vývoje]]) na úrovni [[Kvantová fyzika#Vlnová funkce|amplitud pravděpodobnosti]] v systému nenarušeném měřením, nikoli však již na úrovni měřitelných výsledků. [61] => [62] => Jak ukázal [[Ilja Prigogine]], {{Citace monografie [63] => | příjmení = Prigogine [64] => | jméno = Ilya [65] => | odkaz na autora = Ilja Prigogine [66] => | příjmení2 = Stenghersová [67] => | jméno2 = Isabelle [68] => | titul = Řád z chaosu. Nový dialog člověka s přírodou [69] => | překladatelé = Jan Píchal [70] => | vydání = 1 [71] => | vydavatel = Mladá fronta [72] => | místo = Praha [73] => | rok = 2001 [74] => | počet stran = 400 [75] => | edice = Kolumbus [76] => | isbn = 80-204-0910-6 [77] => | jazyk = česky [78] => }}{{Citace periodika [79] => | příjmení = Prigogine [80] => | jméno = Ilya [81] => | odkaz na autora = Ilja Prigogine [82] => | příjmení2 = Stenghersová [83] => | jméno2 = Isabelle [84] => | titul = Nová aliance (1. část) [85] => | překladatelé = Jan Sokol [86] => | periodikum = Pokroky matematiky, fyziky a astronomie [87] => | rok = 1984 [88] => | ročník = 29 [89] => | číslo = 4 [90] => | strany = 181–195 [91] => | url = http://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/137776/PokrokyMFA_29-1984-4_1.pdf [92] => | formát = PDF [93] => | issn = 0032-2423 [94] => | jazyk = česky [95] => }}{{Citace periodika [96] => | příjmení = Prigogine [97] => | jméno = Ilya [98] => | odkaz na autora = Ilja Prigogine [99] => | příjmení2 = Stenghersová [100] => | jméno2 = Isabelle [101] => | titul = Nová aliance (2. část) [102] => | překladatelé = Jan Sokol [103] => | periodikum = Pokroky matematiky, fyziky a astronomie [104] => | rok = 1984 [105] => | ročník = 29 [106] => | číslo = 5 [107] => | strany = 241–252 [108] => | url = http://www.dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/137985/PokrokyMFA_29-1984-5_1.pdf [109] => | formát = PDF [110] => | issn = 0032-2423 [111] => | jazyk = česky [112] => }} kauzalita je důležitým faktorem, který umožňuje teoretický přechod od matematické formulace fyzikálních zákonů, nezávislé na [[šipka času|směru toku času]] ([[Newtonovy pohybové zákony|zákony klasické mechaniky]] a [[Maxwellovy rovnice|elektrodynamiky]]) k vysvětlení makroskopické fyzikální realizace pouze jednoho z možných řešení (pouze zpožděné a nikoli advancované [[Maxwellovy rovnice#Maxwellovy rovnice jako vlnové rovnice potenciálů|elektromagnetické potenciály]], rozbíhavé a nikoli sbíhavé [[Sférická vlna|vlny od bodového zdroje]]), či přechodu k nevratnosti ([[druhý termodynamický zákon]]). [113] => [114] => === Kauzalita výkonových veličin v systémové dynamice === [115] => {{Neověřeno část}} [116] => {{redirect|zobecněná kauzalita|výkonová kauzalita}} [117] => Zdroj dodává do systému energii v čase, tedy [[výkon]]. Ten je dán součinem [[Výkonová veličina|výkonových veličin]] [[Úsilí (systémová dynamika)|úsilí]] ''e'' ({{Vjazyce2|en|effort}}) a [[Tok (systémová dynamika)|toku]] ''f'' ({{Vjazyce2|en|flow}}), tedy P=e \times f. Zdroj energie působí jen jednou veličinou, připojený systém ''kauzálně''Horáček, P. - Fuka, J.: Systémy a modely. Skripta pro předmět [http://support.dce.felk.cvut.cz/e-kurzy/course/view.php?id=13 Systémy a modely]{{Nedostupný zdroj}} katedry řízení [[Fakulta elektrotechnická ČVUT|FEL]] [[České vysoké učení technické v Praze|ČVUT]], 1. vyd. Praha: Nakladatelství ČVUT, 1996. 70 s. {{ISBN|80-01-01431-2}}. odpovídá odběrem druhé veličiny, podle [[impedance]] toho [[dvojbran]]u. Následuje [[přechodový jev]] podle [[Systémová dynamika|dynamiky systému]]: [118] => * Závaží (zdroj stálé síly, úsilí) působí [[síla|silou]] na páku, ta odpovídá [[rychlost]]í [[pohyb]]u (tokem). [119] => * Vítr (zdroj stálé rychlosti, toku) působí na draka, vzniká na něm [[tlak]], který napíná provázek (úsilí). [120] => [121] => Součin tohoto páru veličin odpovídá výkonu. Měniče fyzikálních působení převádí jeden pár výkonových veličin na jiný. [122] => {{Viz též|Výkon|Výkonová veličina}} [123] => [124] => ==== Transformátor a gyrátor ==== [125] => Měniče lze dělit podle jejich vlivu na kauzalitu, experimentálně lze tyto funkce ověřit po ustálení systému po připojení ke zdroji energie na pouze jednu stranu dvojbranu: [126] => * [[transformátor (teorie systémů)|Transformátor]] převádí jedno úsilí na druhé úsilí a tok na tok, nemění kauzalitu. Umí pracovat oboustranně. Např. i nezatížená převodovka převádí [[Otáčky za minutu|otáčky]] na jedné straně na jiné otáčky na druhé straně a podobně i [[moment síly|moment]] páky se závažím na jedné hřídeli stojící převodovky lze vyvážit na druhé hřídeli. [127] => * [[Gyrátor]] převádí buď úsilí na tok, anebo tok na úsilí, mění kauzalitu výkonových veličin; jde o dvojbran měnící [[imitance|imitanci]] zátěže na opačnou. Jen některé gyrátory umí přeměňovat výkon v obou směrech: [128] => ** Např. stejnosměrný cizebuzený stroj naprázdno při roztočení (tok) umí jako [[dynamo]] vygenerovat [[Elektrické napětí|napětí]] (úsilí), a i opačně se po připojení na napětí jako [[motor]] ustálí na odpovídajících otáčkách naprázdno (tok). [129] => ** Gyrátor pouze úsilí na tok, např. i nezatížený [[asynchronní motor]] připojený k napětí (úsilí) se otáčí téměř [[synchronní otáčky|synchronními otáčkami]] (tok), ovšem pouhým otáčením hřídelí odpojeného motoru napětí nevygeneruje. [130] => ** Gyrátor pouze toku na úsilí, např. soustava [[tryska-klapka]] převádí rychlost (tok) plynu na sílu na klapce (úsilí), bez dalšího zdroje ale trvalý vnější tlak na páčku klapky nebude příčinou vzniku průtoku v trysce, ne natrvalo. [131] => [132] => ==== Revererzibilita toku výkonu ==== [133] => Fyzikální [[výkonová kauzalita]] se tedy prakticky projevuje například při [[rekuperace|rekuperaci]] energie, kdy [[stroj]] nebo i celá [[soustava strojů]] při pokusu o obrácení toku výkonu může, ale také nemusí pracovat [[reverzibilita|reverzibilně]]: Například [[tramvaj]]e mohou brzdit [134] => * buď přeměnou své [[kinetická energie|kinetické energie]] na [[teplo]], [135] => * anebo, po [[Reinženýring|vylepšení/zjednodušení]] [[pohon]]u, může kinetickou energii přeměňovat na původní formu a poskytovat zpět do systému [[zdroj energie|zdroje]]. [136] => [137] => Některé fyzikální procesy nesplňují předpoklad "dynamického systému", a berou energii ze stavu prostředí, například přeměnou hmoty, tedy ze statického systému. Kauzalita dynamických výkonových veličin se pak ztrácí, je porušen předpoklad [[systémová dynamika|dynamiky systému]] a závislosti na [[čas]]e: [138] => * Některé fyzikální procesy jsou z pohledu toku výkonu (dynamického) směrově invariantní a tedy potenciálně reverzibilní, a pak záleží na samotném stroji, zda je zkonstruován i s možností výkonové reverzibility. [139] => * Jiné fyzikální procesy jsou však principiálně nereverzibilní, z pohledu okamžité přeměny, tedy ten samý stroj, který je schopen nějaké energetické přeměny, už nemusí být principiálně schopen takovou přeměnu obrátit. Typicky jde o práci s teplem, kdy se uplatňují [[Termodynamický zákon|zákony termodynamiky]] a [[entropie]], například [[spalovací motor]]: Ten sice generuje otáčky a odpovídá na zátěž momentem, ale při jeho přetáčení do vyšších otáček nezačne zpětně generovat [[palivo]]. Z pohledu výkonové kauzality by sice mohl vznikat průtok paliva (tok), nutnou párovou kauzálním veličinou, úsilím, by ale nebyl tlak toho paliva, takže nelze sestavit odpovídající pár dynamických výkonových veličin. [140] => [141] => ==== Kauzalita a dynamičnost výkonu ==== [142] => Z pohledu [[fyzikální systém|fyzikálního systému]] tedy veškeré [[Energie|zdroje energie]] spadají pod [[statický systém|statické systémy]], v [[:Kategorie:Dynamické systémy|dynamických systémech]] totiž dochází pouze k [[Energie|přeměnám energie]], a to podle výkonových veličin spojených do párů fyzikální výkonovou kauzalitou. Naopak při modelování dynamických systémů pomocí výkonové fyzikální kauzality nesmí docházet k přeměnám hmoty ([[chemická reakce|chemickým]], [[Fázový přechod|skupenským]], [[jaderná reakce|jaderným]]), protože pak se energie stává stavem a samotný "[[tok výkonu]]" zaniká. Když se z [[proces|děje]] se stává [[Fenomén|jev]], nejsou již splněny [[postulát|předpoklady]] takového [[Vědecké modelování|fyzikálního modelování]]. [143] => [144] => == Karma - zákon příčiny a následku z pohledu východní filosofie == [145] => {{Podrobně|Karma (hinduismus)|Karma (buddhismus)}} [146] => Z buddhistického pohledu neznamená karma „osud”, ale může být přeložena jako „čin” nebo „příčina a následek”. [147] => [148] => == Odkazy == [149] => [150] => === Reference === [151] => [152] => [153] => === Související články === [154] => * [[Příčinná souvislost]] [155] => * [[Determinismus]] [156] => * [[Důvod]] [157] => * [[Korelace neimplikuje kauzalitu]] [158] => * [[Mechanika]] [159] => * [[Náhoda]] [160] => * [[Nutná a postačující podmínka]] [161] => * [[Synchronicita]] [162] => [163] => === Literatura === [164] => * J. David Powell, Gene F. Franklin, Abbas Emami-Naeini: [http://www.amazon.com/Feedback-Control-Dynamic-Systems-5th/dp/0131499300/sr=8-1/qid=1158245914/ref=pd_bbs_1/103-2096620-6262217?ie=UTF8&s=books Feedback Control of Dynamic Systems]. Prentice Hall, 5th ed., 2006, {{ISBN|0-13-149930-0}} [165] => [166] => === Externí odkazy === [167] => * {{Commonscat}} [168] => * {{Wikicitáty|téma=Příčina}} [169] => * {{Wikislovník|heslo=kauzalita}} [170] => [171] => ==== Stanford Encyclopedia of Philosophy ==== [172] => * {{en}} [http://plato.stanford.edu/entries/causation-backwards/ Backwards Causation], plato.stanford.edu, Stanford Encyclopedia of Philosophy [173] => * {{en}} [http://plato.stanford.edu/entries/causation-probabilistic/ Probabilistic Causation], plato.stanford.edu, Stanford Encyclopedia of Philosophy [174] => * {{en}} [http://plato.stanford.edu/entries/causation-mani/ Causation and Manipulability], plato.stanford.edu, Stanford Encyclopedia of Philosophy [175] => * {{en}} [http://plato.stanford.edu/entries/causation-counterfactual/ Counterfactual Theories of Causation], plato.stanford.edu, Stanford Encyclopedia of Philosophy [176] => * {{en}} [http://plato.stanford.edu/entries/causation-process/ Causal Processes], plato.stanford.edu, Stanford Encyclopedia of Philosophy [177] => * {{en}} [http://plato.stanford.edu/entries/causation-law/ Causation in the Law], plato.stanford.edu, Stanford Encyclopedia of Philosophy [178] => * {{en}} [http://plato.stanford.edu/entries/causation-medieval/ Medieval Theories of Causation], plato.stanford.edu, Stanford Encyclopedia of Philosophy [179] => * {{en}} [http://plato.stanford.edu/entries/causation-metaphysics/ The Metaphysics of Causation], plato.stanford.edu, Stanford Encyclopedia of Philosophy [180] => [181] => ==== Dictionary of the History of Ideas ==== [182] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20071016030133/http://etext.lib.virginia.edu/cgi-local/DHI/dhi.cgi?id=dv1-37 Causation], etext.lib.virginia.edu, The Dictionary of the History of Ideas [183] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20071014204405/http://etext.lib.virginia.edu/cgi-local/DHI/dhi.cgi?id=dv1-40 Causation in Law], etext.lib.virginia.edu, The Dictionary of the History of Ideas [184] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20071016030138/http://etext.lib.virginia.edu/cgi-local/DHI/dhi.cgi?id=dv1-38 Causation in History], etext.lib.virginia.edu, The Dictionary of the History of Ideas [185] => {{Autoritní data}} [186] => [187] => [[Kategorie:Filozofie vědy]] [188] => [[Kategorie:Teorie systémů]] [] => )
good wiki

Kauzalita

Kauzalita (z lat. causa, příčina) znamená příčinnost, kauzální vztah mezi příčinou a jejím následkem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'čas','Energie','síla','Maxwellovy rovnice','spalovací motor','výkon','pohyb','soustava strojů','Sférická vlna','moment síly','Logika','transformátor (teorie systémů)'

Čas

Energie

Logika

Pohyb

Síla

Výkon