Array ( [0] => 15483566 [id] => 15483566 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kazachstán [uri] => Kazachstán [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Kazachstánu [2] => | úřední název = Қазақстан Республикасы
(Qazaqstan Respūblīkasy)
Республика Казахстан
(Respublika Kazachstan) [3] => | úřední název česky = Republika Kazachstán [4] => | vlajka = Flag of Kazakhstan.svg [5] => | článek o vlajce = Kazachstánská vlajka [6] => | znak = Emblem of Kazakhstan latin.svg [7] => | článek o znaku = Státní znak Kazachstánu [8] => | mapa umístění = Kazakhstan (orthographic projection).svg [9] => | rozloha = 2 717 300 [10] => | rozlmisto = 9 [11] => | procent vody = 1,7 [12] => | počet obyvatel = 19 082 467 [13] => | obyvmisto = 62 [14] => | obyvatelé aktuální k = [[2021]] [15] => | hustota = 7 [16] => | hustmisto = 234 [17] => | HDI = 0,817 [18] => | HDIvývoj = růst [19] => | HDIvýše = velmi vysoký [20] => | HDI aktuální k = 2022 [21] => | HDImísto = 51 [22] => | jazyk = [[kazaština]] (úřední), [[ruština]], [[němčina]], [[tádžičtina]], [[tatarština]], [[turečtina]], [[ukrajinština]], [[ujgurština]], [[uzbečtina]] [23] => | náboženství = [[islám]] (69.3 %), [[křesťanství]] (17.2 %){{Citace elektronické monografie| příjmení = Viktorova| jméno = Polina| titul = Как изменилось количество верующих в Казахстане| url = https://cabar.asia/ru/kak-izmenilos-kolichestvo-veruyushhih-v-kazahstane| datum vydání = 2022-11-30| datum přístupu = 2023-06-19| jazyk = ru}} [24] => | národnosti = [[Kazaši]] (69 %), [[Rusové]] (18,4 %), [[Uzbeci]] (3,3 %), [[Ujgurové]] (1,48 %), [[Ukrajinci]] (1,36 %), [[Tataři]] (1,06 %), [[Němci]] (0,92 %) (2021){{Citace elektronické monografie | titul = Kazachstán | url = https://www.businessinfo.cz/navody/kazachstan-souhrnna-teritorialni-informace/2/ | vydavatel = CzechTrade | datum_vydání = 2021-07-01 | datum_archivace = 2022-01-23 | datum_přístupu = 2022-02-13 | url archivu = https://web.archive.org/web/20220123214706/https://www.businessinfo.cz/navody/kazachstan-souhrnna-teritorialni-informace/2/ | jazyk = 2022-02-13 | nedostupné = ne }} [25] => | nejvyšší hora = [[Chan Tengri]] [26] => | výška nejvyšší hory = 7010 [27] => | státní zřízení = [[prezidentská republika]] [28] => | hlavní město = [[Astana]] [29] => | funkce1 = Prezident [30] => | vládce1 = [[Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev]] [31] => | funkce2 = Předseda vlády [32] => | vládce2 = [[Oljas Bektenov]] [33] => | článek o hymně = Kazachstánská hymna [34] => | hymna = Můj Kazachstán ({{Cizojazyčně|kk|Менің Қазақстаным}}) [35] => | datum vzniku = [[16. prosinec|16. prosince]] [[1991]] [36] => | způsob vzniku = nezávislost na [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] [37] => | měna = [[tenge]] [38] => | kód měny = KZT [39] => | HDP/ob. = 28 414{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2021-01-14}} [40] => | HDP/ob.misto = 59 [41] => | HDP aktuální k = 2021 [42] => | ison = 398 [43] => | iso3 = KAZ [44] => | iso2 = KZ [45] => | mpz = KZ [46] => | doména = kz .қаз [47] => | předvolba = +7 [48] => | čas = +5 [49] => | commonscat = Kazakhstan [50] => | soubor hymny = National anthem of Kazakhstan, performed by the United States Navy Band.wav [51] => }} [52] => '''Kazachstán''' ({{Vjazyce2|kk|latinkou ''Qazaqstan'', azbukou ''Қазақстан''}} {{IPA|[qɑzɑqˈstɑn]}}), plným názvem '''Republika Kazachstán''', je [[stát]], který se rozkládá ve Střední [[Asie|Asii]] a menší částí svého území (asi 250 000 km²) západně od řeky [[Ural (řeka)|Ural]] a řeky [[Emba (řeka)|Emba]] zasahuje též do [[Evropa|Evropy]]. Na severozápadě a severu hraničí s [[Rusko|Ruskem]], na východě s [[Čína|Čínou]], z jižní strany sousedí s [[Kyrgyzstán]]em, [[Uzbekistán]]em a [[Turkmenistán]]em, na jihozápadě pak přiléhá ke [[Kaspické moře|Kaspickému moři]]. S rozlohou více než 2,7 milionu km2 je [[Seznam států světa podle rozlohy|devátým nejrozlehlejším státem]] a vůbec největším [[Vnitrozemský stát|vnitrozemským státem]]. Žije zde přes 19 milionů obyvatel, většina území je jen velmi řídce osídlena, s průměrnou hustotou 7 obyvatel/km2. Hlavním městem je [[Astana]] (v letech 2019–2022 byla přejmenována na Nur-Sultan), do roku [[1997]] jím bylo [[Almaty]]. [53] => [54] => Území Kazachstánu bylo ve [[starověk]]u osídleno [[Turkické národy|turkickými]] kočovníky. Ve [[13. století]] území ovládli [[Mongolská říše|Mongolové]] vedení [[Čingischán]]em. Rusové začali kazašskou step postupně ovládat od [[18. století]]. Do poloviny [[19. století]] včlenili celé území dnešního Kazachstánu do [[Ruské impérium|Ruské říše]]. Po roce 1923 se stalo součástí [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], od roku 1936 jakožto [[Kazašská sovětská socialistická republika]]. Kazachstán během rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 vyhlásil nezávislost, byť jako poslední ze sovětských republik. Do čela země se postavil prezident [[Nursultan Nazarbajev]] a zůstal v něm až do března roku 2019. Jeho režim býval charakterizován jako [[Autoritarismus|autoritářský]].{{Citace elektronické monografie [55] => | příjmení = [56] => | jméno = [57] => | titul = Democracy Index 2017 [58] => | url = https://pages.eiu.com/rs/753-RIQ-438/images/Democracy_Index_2017.pdf [59] => | vydavatel = The Economist - Intelligence Unit [60] => | místo = Londýn, New York, Hong Kong [61] => | datum vydání = [62] => | datum přístupu = [63] => }} Země však zažívá mohutný ekonomický rozvoj. Kazachstán se postupně stal ekonomicky dominantním státem [[střední Asie]], produkuje 60 % [[Hrubý domácí produkt|HDP]] tohoto regionu, především díky rozsáhlé těžbě [[Ropa|ropy]] a [[Zemní plyn|zemního plynu]].{{Citace periodika [64] => | příjmení = ASTANA [65] => | jméno = YURI ZARAKHOVICH {{!}} [66] => | titul = Kazakhstan Comes On Strong [67] => | periodikum = Time [68] => | datum vydání = 2006-09-27 [69] => | issn = 0040-781X [70] => | jazyk = en-US [71] => | url = http://content.time.com/time/world/article/0,8599,1539999,00.html [72] => | datum přístupu = 2018-11-21 [73] => }} [74] => [75] => V zemi žije 131 etnických skupin, mezi nimiž převažují [[Kazaši]] (69 % obyvatelstva). Největší minority tvoří [[Rusové]], [[Uzbeci]], [[Ukrajinci]], [[Němci]], [[Tataři]] a [[Ujgurové]]. [[Islám]] je náboženstvím asi 70 % obyvatelstva, [[křesťanství]] praktikuje 26 %.{{Citace elektronického periodika [76] => | titul = The results of the national population census in 2009 [77] => | url = http://www.eng.stat.kz/news/Pages/n1_12_11_10.aspx [78] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110722142449/http://www.eng.stat.kz/news/Pages/n1_12_11_10.aspx [79] => | datum vydání = 2011-07-22 [80] => | datum přístupu = 2018-11-21 [81] => }} Úředním jazykem je [[kazaština]], avšak [[ruština]] má stejný status a lze ji užívat na všech úřadech. V roce 2017 Kazachstán zahájil přechod z [[cyrilice]] na [[Latinka|latinku]], proces má být dovršen v roce 2025.{{Citace elektronického periodika [82] => | titul = Kazachstán přejde od azbuky k latince [83] => | periodikum = Novinky.cz [84] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [85] => | vydavatel = Borgis [86] => | jazyk = cs [87] => | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/435034-kazachstan-prejde-od-azbuky-k-latince.html [88] => | datum přístupu = 2018-11-21 [89] => }} [90] => [91] => Kazachstán je členem [[Společenství nezávislých států]], [[Šanghajská organizace pro spolupráci|Šanghajské organizace pro spolupráci]], [[Eurasijský ekonomický svaz|Eurasijského ekonomického svazu]], [[Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti]], [[Organizace islámské spolupráce]] a [[Mezinárodní organizace turkické kultury]]. [[Geopolitika|Geopoliticky]] má Kazachstán vazby především na [[Rusko]] a [[Turecko]]. [92] => [93] => == Historie == [94] => [95] => {{Podrobně|Dějiny Kazachstánu}} [96] => [97] => [98] => Soubor:Mongol Empire (greatest extent).svg|Mongolská říše [99] => [100] => Soubor:Golden Horde 1389-ar.svg|Zlatá Horda [101] => [102] => Soubor:Map of the Kazakh Khanate 18th century.png|Kazašský chanát [103] => [104] => Soubor:Russian Empire Remastered.png|Ruské Impérium [105] => [106] => Soubor:ApproximatebordersAlashAutonomy.png|Alašská autonomie [107] => [108] => Soubor:SovietUnionKazakhstan.png|Kazašská sovětská socialistická republika [109] => [110] => [111] => === Nejstarší dějiny === [112] => [[Soubor:Tomiris.jpg|vlevo|náhled|''Tomyris potápí hlavu mrtvého Kýra do nádoby s krví'' ([[Peter Paul Rubens]])]] [113] => [[Soubor:Sun emperor.JPG|náhled|240x240pixelů|Zlatý muž z Issyk Kurgan]] [114] => [115] => První osídlení je potvrzené už z [[doba kamenná|doby kamenné]]. Oblast měla výborné podmínky pro rozvoj [[pastevec]]tví. Historikové se domnívají, že první [[domestikace]] [[Kůň|koně]] proběhla právě na kazašské stepi.{{Citace elektronického periodika [116] => | příjmení = Petr [117] => | jméno = Jaroslav [118] => | titul = První jezdci vsedli na koně v Kazachstánu [119] => | periodikum = www.osel.cz [120] => | url = https://www.osel.cz/4287-prvni-jezdci-vsedli-na-kone-v-kazachstanu.html [121] => | datum vydání = 13. 3. 2009 [122] => | datum přístupu = 2021-05-23 [123] => }} První významná kultura na kazachstánském území byla [[Andronovská kultura]]. Její příslušníci byli zdatní kovotepci, andronovcům se připisuje rovněž vynález [[Loukoťové kolo|loukoťového kola]].{{Citace periodika [124] => | příjmení = Grigoriev [125] => | jméno = Stanislav [126] => | titul = Andronovo Problem: Studies of Cultural Genesis in the Eurasian Bronze Age [127] => | periodikum = Open Archaeology [128] => | datum vydání = 2021-01-01 [129] => | ročník = 7 [130] => | číslo = 1 [131] => | strany = 3–36 [132] => | issn = 2300-6560 [133] => | doi = 10.1515/opar-2020-0123 [134] => | jazyk = en [135] => | url = https://www.degruyter.com/document/doi/10.1515/opar-2020-0123/html [136] => | datum přístupu = 2022-04-14 [137] => }} Obyvatelstvo bylo zřejmě [[Indoíránské jazyky|Indoíránské]].{{Citace periodika [138] => | příjmení = Kuz’Mina [139] => | jméno = E. E. [140] => | příjmení2 = Mallory [141] => | jméno2 = J. P. [142] => | titul = Chapter One. History of research on the Andronovo culture [143] => | periodikum = The Origin of the Indo-Iranians [144] => | datum vydání = 2007-01-01 [145] => | strany = 1–8 [146] => | jazyk = en [147] => | url = https://brill.com/view/book/edcoll/9789047420712/Bej.9789004160545.i-763_002.xml [148] => | datum přístupu = 2022-04-14 [149] => }} Na území Kazachstánu měli patrně pravlast i stále záhadní [[Skytové]], zejména dvě jejich podskupiny: [[Sakové]] a [[Massagetové]]. Koruna a oděv sakského bojovníka nalezené roku 1969 v pohřební mohyle [[Issyk kurgan]] (tzv. Zlatý muž), se staly velkým symbolem Kazachstánu.{{Citace periodika [150] => | příjmení = Daniyarov [151] => | jméno = Halik [152] => | příjmení2 = Morgan [153] => | jméno2 = Martin [154] => | titul = Kazakh 'Golden Man' to be reburied [155] => | periodikum = BBC News [156] => | datum vydání = 2019-01-04 [157] => | jazyk = en-GB [158] => | url = https://www.bbc.com/news/blogs-news-from-elsewhere-46757349 [159] => | datum přístupu = 2023-04-27 [160] => }} Koruna je vyobrazena i na prezidentské standartě. Královna Massagetů [[Tomyris]] podle [[Hérodotos|Hérodota]] v roce 530 př. n. l. „porazila a zabila“ [[Kýros II.|Kýra II.]], zakladatele [[Achaimenovská říše|Achaimenovské říše]], a pokusila se o dobytí jeho země. V současném Kazachstánu je Tomyris předmětem značného zájmu jako potenciální zdroj národní identity, byl o ní natočen i výpravný film.{{Citace periodika [161] => | příjmení = Ahwar [162] => | jméno = Javeed [163] => | titul = The Legend of Tomiris (film) Rewrites History and Makes It More Kazakh [164] => | url = https://www.academia.edu/44505996/The_Legend_of_Tomiris_film_Rewrites_History_and_Makes_It_More_Kazakh [165] => | datum přístupu = 2022-04-14 [166] => }} V roce 329 př. n. l. svedl na jihu dnešního Kazachstánu bitvu se Skyty [[Alexandr Veliký]], v bitvě u Jaxartes (tedy u řeky dnes nazývané [[Syrdarja]]).{{Citace monografie [167] => | titul = Alexander the Great [168] => | url = https://books.google.cz/books?id=QCif1AMihzoC&pg=PA157&dq=Battle+of+Jaxartes&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwju852P9pP3AhWKCewKHQJFB38Q6AF6BAgDEAI#v=onepage&q=Battle%20of%20Jaxartes&f=false [169] => | vydavatel = PediaPress [170] => | počet stran = 225 [171] => | poznámka = Google-Books-ID: QCif1AMihzoC [172] => | jazyk = en [173] => }} [174] => [175] => [[Soubor:Otyrar.jpg|náhled|Zbytky zaniklé oázy [[Otrar]], důležitého uzlu na [[Hedvábná stezka|Hedvábné stezce]]]] [176] => [177] => Roku 552 území ovládli [[Turkuti]] a začlenily ho do svých státních útvarů ([[první turkutský kaganát]], [[druhý turkutský kaganát]]). [178] => [179] => V pozdním starověku (4.–6. století) vzniklo na území Kazachstánu několik významných center obchodu ([[Taraz]], [[Turkestán (město)|Turkestán]], [[Otrar]], [[Sauran]]). Byla zapojena do obchodní sítě tzv. [[Hedvábná stezka|Hedvábné stezky]], která ale navazovala na ještě starší tzv. stepní stezku.{{Citace elektronického periodika [180] => | titul = Kazakhstan’s section of the Great Silk Road in light of new archaeological discoveries [181] => | periodikum = Leiden University [182] => | url = https://www.universiteitleiden.nl/en/events/2019/12/kazakhstans-section-of-the-great-silk-road [183] => | jazyk = en [184] => | datum přístupu = 2021-05-23 [185] => }}{{Citace periodika [186] => | příjmení = Christian [187] => | jméno = David [188] => | titul = Silk Roads or Steppe Roads? The Silk Roads in World History [189] => | periodikum = Journal of World History [190] => | datum vydání = 2000 [191] => | ročník = 11 [192] => | číslo = 1 [193] => | strany = 1–26 [194] => | issn = 1527-8050 [195] => | doi = 10.1353/jwh.2000.0004 [196] => | url = https://muse.jhu.edu/article/18318 [197] => | datum přístupu = 2022-04-14 [198] => }} V [[11. století]] vstoupili na území [[Turkické národy|turkičtí]] [[Kumáni]], kteří s dalším turkickým [[Kočovnictví|nomádským]] kmenem [[Kypčaci|Kypčaky]] posléze vytvořili Kumánsko-Kypčackou konfederaci. Ve [[13. století]] vpadl do Kazachstánu [[Čingischán]] se svými hordami. Kumáni byli poraženi a oblast se stala součástí [[Mongolská říše|Mongolské říše]]. Za mongolské nadvlády vznikly první přísně strukturované správní obvody (''ulus''). Poté vládu převzala [[Zlatá horda]]. [199] => [200] => === Kazašský chanát === [201] => [[Soubor:2000 Stamp of Kazakhstan - Abylai Khan.jpg|vlevo|náhled|Národní hrdina [[Ablaj-chán]]]] [202] => [203] => V roce 1465 vznikl územně nesmírně velký [[Kazašský chanát]].{{Citace monografie [204] => | příjmení = Noda [205] => | jméno = Jin [206] => | titul = Introduction: The Kazakh Khanates’ Place within the Central Eurasian World [207] => | url = https://brill.com/view/book/9789004314474/B9789004314474_002.xml [208] => | vydavatel = Brill [209] => | isbn = 978-90-04-31447-4 [210] => | poznámka = DOI: 10.1163/9789004314474_002 [211] => | jazyk = en [212] => }} S ním se také ustavila [[Kazaši|kazašská národní identita]] a [[kazaština]] (v 16. století).{{Citace periodika [213] => | příjmení = Artykbaev [214] => | jméno = Zhambyl [215] => | příjmení2 = Kalenova [216] => | jméno2 = Tengesh [217] => | příjmení3 = Abdrakhmanova [218] => | jméno3 = Gauhar [219] => | titul = Sources and History of the Kazakh Statehood: To a Question of Institutes of Management in the Kazakh Khanate [220] => | periodikum = The Anthropologist [221] => | datum vydání = 2016-10-01 [222] => | ročník = 26 [223] => | číslo = 1–2 [224] => | strany = 18–24 [225] => | issn = 0972-0073 [226] => | doi = 10.1080/09720073.2016.11892124 [227] => | url = https://doi.org/10.1080/09720073.2016.11892124 [228] => | datum přístupu = 2021-05-23 [229] => }} Zakladateli státu byli [[Žanibek-chán]] a [[Kerej-chán]], potomci [[Džuči]]ho. Jejich stát se musel o právo na existenci poprat zejména s [[Uzbecký chanát|Uzbeckým chanátem]], válka s ním probíhala v letech 1468–1500. [230] => [231] => V 17. století však klanová rivalita vedla k rozdělení [[chanát]]u na tři žuzy (Velký, Střední a Malý).{{Citace periodika [232] => | příjmení = Schatz [233] => | jméno = Edward [234] => | titul = The Politics of Multiple Identities: Lineage and Ethnicity in Kazakhstan [235] => | periodikum = Europe-Asia Studies [236] => | datum vydání = 2000 [237] => | ročník = 52 [238] => | číslo = 3 [239] => | strany = 489–506 [240] => | issn = 0966-8136 [241] => | url = https://www.jstor.org/stable/153810 [242] => | datum přístupu = 2021-05-23 [243] => }} Tím byl stát oslaben, stejně jako poklesem významu tradičních pozemních obchodních cest mezi východem a západem. První, kdo oslabení státu využil, byl [[Chivský chanát]], který anektoval poloostrov [[Mangyšlak]] ([[Mangystauská oblast|Mangystau]]). Posléze Kazašský chanát trpěl i nájezdy [[Ojrati|Čtyř Ojratů]], což byla federace čtyř mongolských kmenů, z nichž nejagresivnější byli [[Džúngarové|Džungarové]], kteří obsadili centrální a východní oblasti země.{{Citace periodika [244] => | příjmení = [245] => | jméno = [246] => | titul = Kazakhstan - History [247] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [248] => | datum vydání = [249] => | ročník = [250] => | číslo = [251] => | strany = [252] => | jazyk = en [253] => | url = https://www.britannica.com/place/Kazakhstan/Cultural-life#ref598949 [254] => | datum přístupu = 2018-11-23 [255] => }} Pod vedením [[Abul Chair-chán]]a dosáhli Kazaši velkého vítězství nad Džungary v bitvě u řeky Bulanty v roce 1726 a v bitvě u Anrakaje roku 1729.{{Citace periodika [256] => | příjmení = Bodger [257] => | jméno = Alan [258] => | titul = Abulkhair, Khan of the Kazakh Little Horde, and His Oath of Allegiance to Russia of October 1731 [259] => | periodikum = The Slavonic and East European Review [260] => | datum vydání = 1980 [261] => | ročník = 58 [262] => | číslo = 1 [263] => | strany = 40–57 [264] => | issn = 0037-6795 [265] => | url = https://www.jstor.org/stable/4207971 [266] => | datum přístupu = 2022-04-15 [267] => }} Džungarové byli definitivně poraženi kazašským chánem [[Ablaj-chán|Ablajem]] a Ablaj tak získal status národního hrdiny (batyra).{{Citace elektronického periodika [268] => | titul = Ablai Khan is a symbol of freedom of the Kazakh nation [269] => | periodikum = El.kz [270] => | url = https://el.kz/en/news/istoriya/ablai_khan_is_a_symbol_of_freedom_of_the_kazakh_nation/ [271] => | datum vydání = 2021-05-23 [272] => | jazyk = en [273] => | datum přístupu = 2022-04-14 [274] => }} [275] => [276] => Země byla opět sjednocena, avšak boji s Džungary vysílena. Toho využili nejprve [[Volha|povolžští]] [[Kalmykové]] a poté [[Kokandský chanát]], který dobyl současný jihovýchodní Kazachstán, včetně hlavního města [[Almaty]].{{Citace monografie [277] => | příjmení = Levi [278] => | jméno = Scott C. [279] => | titul = The Rise and Fall of Khoqand, 1709–1876: Central Asia in the Global Age [280] => | url = https://books.google.cz/books?id=-QdTDwAAQBAJ&printsec=frontcover&dq=The+Rise+and+Fall+of+Khoqand,+1709-1876:+Central+Asia+in+the+Global+Age&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=The%20Rise%20and%20Fall%20of%20Khoqand,%201709-1876:%20Central%20Asia%20in%20the%20Global%20Age&f=false [281] => | vydavatel = University of Pittsburgh Press [282] => | počet stran = 288 [283] => | isbn = 978-0-8229-8321-7 [284] => | jazyk = en [285] => }} Také [[Bucharský emirát]] ([[Uzbeci]]) zabral část země, včetně města [[Šymkent]]. Nakonec však oblast ovládlo [[Ruské impérium]]. [286] => [287] => === Nadvláda carského Ruska === [288] => [[Soubor:Battle Cossacks with Kyrgyz 1826.JPG|náhled|Boj mezi uralskými [[kozáci|kozáky]] a Kazachy]] [289] => [290] => V průběhu 18. století vybudovalo carské Rusko na své jižní hranici soustavu pevností na obranu svého území před nájezdy kazašských a džungarských [[Kočovnictví|nomádů]], mezi nimi [[Omsk]] (1716), [[Semej|Semipalatinsk]] (1718), [[Pavlodar]] (1720), [[Orenburg]] (1743) a [[Petropavl]]ovsk (1752)."''Russian Colonization and the Genesis of Kazak National Consciousness''". S. Sabol (2003). Springer. p.27 {{ISBN|0230599427}} Na obraně hranice se podíleli také [[kozáci]]. Během [[Pugačovovo povstání|Pugačovova povstání]] využili Kazaši chaosu a podnikali nájezdy na osady Rusů a [[Povolžští Němci|povolžských Němců]].{{cite book|author=Darrel P. Kaiser|title=Origin & Ancestors Families Karle & Kaiser Of the German-Russian Volga Colonies|url=https://books.google.com/books?id=He-n20u0pW0C|year=2006|publisher=Darrel P. Kaiser|isbn=978-1-4116-9894-9|deadurl=no|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130526111818/http://books.google.com/books?id=He-n20u0pW0C|archivedate=26 May 2013|df=dmy-all}} [291] => [292] => Carské Rusko začalo obsazovat [[Střední Asie|střední Asii]] v průběhu [[19. století]], v rámci tzv. [[Velká hra|Velké hry]], tedy [[Kolonialismus|koloniálního]] soupeření s [[Britské impérium|Britským impériem]].{{Citace elektronického periodika [293] => | příjmení = Smith [294] => | jméno = Cynthia [295] => | titul = The Great Game and Afghanistan [296] => | periodikum = Library of Congress [297] => | url = https://www.loc.gov/ghe/cascade/index.html?appid=a0930b1f4e424987ba68c28880f088ea [298] => | datum přístupu = 2021-05-23 [299] => }} Postupné ovládání území současného Kazachstánu Rusy lze vymezit léty [[1813]]–[[1907]]. Formálně se stal součástí [[Rusko|Ruska]] v roce [[1846]]. Rusové zavedli na úřadech i ve školách [[Ruština|ruštinu]]. Jejich narušení tradičního nomádského způsobu života místních obyvatel navíc vedlo k několika hladomorům. To začalo vyvolávat od 60. let [[19. století]] značný odpor obyvatelstva.{{Citace monografie [300] => | příjmení = Sabol [301] => | jméno = Steven [302] => | titul = Conquest and Martial Resistance [303] => | url = https://www.jstor.org/stable/j.ctt1mtz7g6.7 [304] => | vydavatel = University Press of Colorado [305] => | edice = Comparing American and Russian Internal Colonization [306] => | strany = 99–138 [307] => | isbn = 978-1-60732-549-9 [308] => | poznámka = DOI: 10.2307/j.ctt1mtz7g6.7 [309] => }} Ke konci 19. století můžeme hovořit o vzniku kazašského národního obrození, s hlavním cílem zachránit [[Kazaština|kazaštinu]].{{Citace periodika [310] => | příjmení = Uyama [311] => | jméno = Tomohiko [312] => | titul = Repression of Kazakh Intellectuals as a Sign of Weakness of Russian Imperial Rule: The paradoxical impact of Governor A.N. Troinitskii on the Kazakh national movement [313] => | periodikum = Cahiers du Monde russe [314] => | datum vydání = 2015 [315] => | ročník = 56 [316] => | číslo = 4 [317] => | strany = 681–703 [318] => | issn = 1252-6576 [319] => | url = https://www.jstor.org/stable/24772295 [320] => | datum přístupu = 2021-05-23 [321] => }} [322] => [323] => [[Soubor:Alash map1917-1920.png|vlevo|náhled|200x200pixelů|[[Alašská autonomie]] existující v letech 1917–1918]] [324] => [325] => Ještě větší pnutí však vzniklo, když v 90. letech 19. století začaly do země proudit davy osadníků z evropské části ruské říše. Přicházeli hlavně ruští a ukrajinští rolníci, kteří se usazovali převážně na severu země.{{Citace periodika [326] => | příjmení = Leasure [327] => | jméno = J. William [328] => | příjmení2 = Lewis [329] => | jméno2 = Robert A. [330] => | titul = Internal Migration in Russia in the Late Nineteenth Century [331] => | periodikum = Slavic Review [332] => | datum vydání = 1968 [333] => | ročník = 27 [334] => | číslo = 3 [335] => | strany = 375–394 [336] => | issn = 0037-6779 [337] => | doi = 10.2307/2493340 [338] => | url = https://www.jstor.org/stable/2493340 [339] => | datum přístupu = 2021-05-23 [340] => }} Během 19. století se do Kazachstánu přistěhovalo asi 400 000 Rusů. Velkým spouštěčem další migrační vlny bylo dokončení železnice mezi [[Orenburg]]em a [[Taškent]]em v roce [[1906]]. To vedlo k přílivu dalšího milionu kolonistů, nejen Slovanů, ale i Němců a příslušníků dalších národností. Počet kolonizátorů krátce poté převýšil počet původních obyvatel. Ruská vláda migraci podporovala, vládním administrátorem tohoto procesu byl [[Vasilij Balabanov]]. [341] => [342] => V roce [[1916]] to nakonec vyvolalo ozbrojený odpor Kazachů, kteří začali napadat vesnice kolonistů, carské vojáky a [[Kozáci|kozáky]] (tzv. Basmačské povstání či [[hnutí basmačů]]).{{Citace elektronického periodika [343] => | titul = Basmachi {{!}} Encyclopedia.com [344] => | periodikum = www.encyclopedia.com [345] => | url = https://www.encyclopedia.com/history/asia-and-africa/central-asian-history/basmachi [346] => | jazyk = en [347] => | datum přístupu = 2018-11-23 [348] => }} Povstalci založili i vlastní stát nazývaný [[Alašská autonomie]]. Hlavním městem bylo [[Semej]], tehdy známé jako Alaš-kala. Povstání pak bylo vpleteno do [[Ruská občanská válka|ruské občanské války]] a basmači se postavili na stranu [[Bílé hnutí|bílých]] proti [[Bolševici|bolševikům]]. Nakonec bylo poraženo a Kazachstán se tak stal součástí nově vznikající [[Sovětský svaz|sovětské říše]]. Basmači operovali v afghánských horách do 30. let 20. století. [349] => [350] => === Sovětská nadvláda === [351] => [[Soubor:Young Pioneers in Kazakh SSR.jpg|náhled|Pionýři v [[Kazašská sovětská socialistická republika|Kazašské SSR]]]] [352] => [353] => Po pádu carské vlády vznikl nakrátko na území Kazachstánu státní útvar zvaný [[Alašská autonomie]] kontrolovaný bělogvardějci, s hlavním městem [[Semej]]em.{{Citace periodika [354] => | titul = The Alash Movement and the Bolsheviks: From Attempts at Compromise to Confrontation [355] => | periodikum = Anthropology & Archeology of Eurasia [356] => | datum vydání = 1997-12-01 [357] => | ročník = 36 [358] => | číslo = 3 [359] => | strany = 24–49 [360] => | issn = 1061-1959 [361] => | doi = 10.2753/AAE1061-1959360324 [362] => | url = https://doi.org/10.2753/AAE1061-1959360324 [363] => | datum přístupu = 2021-05-23 [364] => }} Území Kazachstánu se však už v roce 1919 dostalo pod kontrolu bolševiků. Poté přes 300 000 Kazachů odešlo přes hory do sousední [[Čína|Číny]]. 26. srpna 1920 byla zřízena [[Kyrgyzská autonomní sovětská socialistická republika (1920–1925)|Kyrgyzská autonomní sovětská socialistická republika]] (Rusové tehdy Kazachům říkali jaksi obecně "[[Kyrgyzové]]"), s hlavním městem [[Orenburg]]em, kde žili především etničtí Rusové. Byla součástí [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|Ruské SFSR]]. V červnu 1925 byla republika přejmenována na [[Kazašská autonomní sovětská socialistická republika|Kazašskou]] a její správní centrum bylo přemístěno do města [[Kyzylorda]]. V dubnu 1927 se pak hlavním městem stala Alma-Ata (dnešní [[Almaty]]). [365] => [366] => [[Soubor:Political prisoners in Kengir.jpg|vlevo|náhled|200x200pixelů|Političtí vězni z gulagu Kengir]] [367] => [368] => Jako všude jinde v Sovětském svazu bylo mnoho politických oponentů, [[kulak]]ů a jiných režimu nepohodlných lidí popraveno či skončilo v pracovních táborech [[gulag]]. Některé z nich se nacházely i na území Kazachstánu. V tom největším v Kengiru vypuklo roku 1954 známé [[Kengirské povstání]] popsané [[Alexandr Solženicyn|Alexandrem Solženicynem]] v knize ''[[Souostroví Gulag]].''{{Citace periodika [369] => | příjmení = Barnes [370] => | jméno = Steven A. [371] => | titul = "In a Manner Befitting Soviet Citizens": An Uprising in the Post-Stalin Gulag [372] => | periodikum = Slavic Review [373] => | datum vydání = 2005 [374] => | ročník = 64 [375] => | číslo = 4 [376] => | strany = 823–850 [377] => | issn = 0037-6779 [378] => | doi = 10.2307/3649916 [379] => | url = https://www.jstor.org/stable/3649916 [380] => | datum přístupu = 2023-04-27 [381] => }}{{Citace elektronického periodika [382] => | titul = Biggest Soviet prison camp uprising that spelled the end of gulag system [383] => | periodikum = lrt.lt [384] => | url = https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/1059662/biggest-soviet-prison-camp-uprising-that-spelled-the-end-of-gulag-system [385] => | datum vydání = 2019-05-16 [386] => | jazyk = en [387] => | datum přístupu = 2023-04-27 [388] => }} Docházelo k násilné [[Kolektivizace v Sovětském svazu|kolektivizaci]], která na kazašské kočovníky, nezvyklé být upoutáni k půdě, dopadla obzvláště tíživě.{{Citace periodika [389] => | příjmení = Olcott [390] => | jméno = Martha Brill [391] => | titul = The Collectivization Drive in Kazakhstan [392] => | periodikum = The Russian Review [393] => | datum vydání = 1981 [394] => | ročník = 40 [395] => | číslo = 2 [396] => | strany = 122–142 [397] => | issn = 0036-0341 [398] => | doi = 10.2307/129204 [399] => | url = https://www.jstor.org/stable/129204 [400] => | datum přístupu = 2021-05-27 [401] => }} Výsledkem byl mj. obří [[hladomor]] v letech 1931–1933, jež měl své obdoby i v jiných částech SSSR. V Kazachstánu zemřelo hlady 1,5 milionu lidí, z toho 1,3 milionu etnických Kazachů. Zemřelo tak v krátké době 38 % kazašského etnika.{{Citace elektronického periodika [402] => | titul = The Forgotten Famine [403] => | periodikum = RadioFreeEurope/RadioLiberty [404] => | url = https://www.rferl.org/a/1079304.html [405] => | jazyk = en [406] => | datum přístupu = 2018-11-23 [407] => }}{{Citace periodika [408] => | příjmení = PIANCIOLA [409] => | jméno = NICCOLÒ [410] => | titul = The Collectivization Famine in Kazakhstan, 1931–1933 [411] => | periodikum = Harvard Ukrainian Studies [412] => | datum vydání = 2001 [413] => | ročník = 25 [414] => | číslo = 3/4 [415] => | strany = 237–251 [416] => | url = http://www.jstor.org/stable/41036834 [417] => | datum přístupu = 2018-11-23 [418] => }} Šlo o největší populační ztrátu jedné národnosti v celých dějinách Sovětského svazu.{{cite book |title = Modernization from the Other Shore | format = Google Books | last=Engerman |first=David | url= https://books.google.com/books?id=UkFlO7hoxOMC&pg=PA194&dq| isbn = 9780674036529 | date = June 2009 }} Někteří historici používají dokonce pojmu [[genocida]] a srovnávají událost s [[Hladomor na Ukrajině|ukrajinským hladomorem]], nebo vyhlazováním [[Indiáni|indiánského]] obyvatelstva v severní Americe.{{Citace monografie [419] => | příjmení = Sabol [420] => | jméno = Steven [421] => | příjmení2 = [422] => | jméno2 = [423] => | titul = "The Touch of Civilization": Comparing American and Russian Internal Colonization. [424] => | vydání = [425] => | vydavatel = University Press of Colorado [426] => | místo = [427] => | rok = 2017 [428] => | počet stran = [429] => | strany = [430] => | isbn = 9781607325505 [431] => }} Navíc byly do Kazachstánu deportovány na rozkaz sovětského vůdce [[Josif Vissarionovič Stalin|Josifa Stalina]] celé národy ([[Krymští Tataři]], [[Povolžští Němci]], [[Řekové]]). Etnické složení Kazachstánu je proto dnes velice pestré. [432] => [433] => V roce 1936 byla republika vyčleněna z Ruské SFSR a stala se samostatnou federální republikou Sovětského svazu (tehdy jedenáctou): [[Kazašská sovětská socialistická republika|Kazašskou sovětskou socialistickou republikou]]. [434] => [435] => Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] vzniklo na území pět divizí, které byly poslány bojovat na [[Východní fronta (druhá světová válka)|východní frontu]].{{Citace monografie [436] => | příjmení = CARMACK [437] => | jméno = ROBERTO J. [438] => | titul = Kazakhstan in World War II: Mobilization and Ethnicity in the Soviet Empire [439] => | url = https://www.jstor.org/stable/j.ctvqsf3jn [440] => | vydavatel = University Press of Kansas [441] => | isbn = 978-0-7006-2825-4 [442] => | poznámka = DOI: 10.2307/j.ctvqsf3jn [443] => }} Pro válečné potřeby byl také vybudován první významnější kazašský průmysl, byť země zůstala převážně zemědělskou. [444] => [445] => [[Soubor:Crater - Flickr - The Official CTBTO Photostream.jpg|náhled|Kráter na [[Semipalatinský jaderný polygon|semipalatinském polygonu]]]] [446] => [447] => Po válce, v roce [[1947]], vznikl v oblasti u [[Semej]]e [[Semipalatinský jaderný polygon|zkušební jaderný polygon]]. Právě zde byla v roce 1949 vyzkoušena první sovětská [[jaderná zbraň]]. V této oblasti byly do roku 1989 provedeny stovky jaderných testů.{{Citace periodika [448] => | příjmení = Keenan [449] => | jméno = Jillian [450] => | titul = Kazakhstan's Painful Nuclear Past Looms Large Over Its Energy Future [451] => | periodikum = The Atlantic [452] => | datum vydání = 2013-05-13 [453] => | jazyk = en-US [454] => | url = https://www.theatlantic.com/international/archive/2013/05/kazakhstans-painful-nuclear-past-looms-large-over-its-energy-future/275795/ [455] => | datum přístupu = 2018-11-23 [456] => }} V roce [[1955]] vznikla v Kazachstánu známá kosmická základna [[Kosmodrom Bajkonur|Bajkonur]], ze které vystartovala první umělá družice světa [[Sputnik 1]], první kosmonaut [[Jurij Gagarin]] i kosmická stanice [[Mir]].{{Citace elektronického periodika [457] => | titul = První klasický kosmodrom Bajkonur slaví 65 let [458] => | periodikum = Novinky.cz [459] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [460] => | vydavatel = Borgis [461] => | url = https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/prvni-klasicky-kosmodrom-bajkonur-slavi-65-let-40326247 [462] => | datum přístupu = 2021-02-07 [463] => }} V 50. a 60. letech byly z popudu sovětského vůdce [[Nikita Sergejevič Chruščov|Nikity Chruščova]] obrovské plochy neobdělávaných pastvin ([[Celina (step)|celiny]]) přeměněny na ornou půdu. Tento projekt měl z Kazachstánu udělat obilnici SSSR. Dopad tohoto projektu na místní [[Ekologie|ekologickou]] rovnováhu byl katastrofální.{{Citace elektronické monografie [464] => | příjmení = [465] => | jméno = [466] => | titul = Kazachstán [467] => | vydavatel = Economia [468] => | odkaz na vydavatele = Economia [469] => | datum vydání = 2016-07-27 [470] => | jazyk = cs [471] => | url = https://www.aktualne.cz/wiki/geografie/staty-a-mesta/kazachstan/r~726e3bce54bf11e6888a0025900fea04/ [472] => | datum přístupu = 2018-11-23 [473] => }} Na konci 50. let se také zdálo, že [[Rusifikace|rusifikační]] politika zvítězila: v roce 1959 se Kazaši stali menšinou, tvořili již jen 30 % populace, zatímco etničtí Rusové 43 %.{{Citace monografie [474] => | příjmení = Flynn [475] => | jméno = Moya [476] => | titul = Migrant Resettlement in the Russian Federation: Reconstructing 'homes' and 'homelands' [477] => | url = https://books.google.cz/books?id=YLeAxHLmgR8C&pg=PA15&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [478] => | vydavatel = Anthem Press [479] => | počet stran = 254 [480] => | isbn = 9781843311171 [481] => | poznámka = Google-Books-ID: YLeAxHLmgR8C [482] => | jazyk = en [483] => }}{{Citace periodika [484] => | příjmení = Saparbekova [485] => | jméno = Ainur [486] => | příjmení2 = Kocourková [487] => | jméno2 = Jiřina [488] => | příjmení3 = Kučera [489] => | jméno3 = Tomáš [490] => | titul = Sweeping ethno-demographic changes in Kazakhstan during the 20th century: A dramatic story of mass migration waves. Part I: From the turn of the 19th century to the end of the Soviet era [491] => | periodikum = AUC Geographica [492] => | datum vydání = 2014-05-19 [493] => | ročník = 49 [494] => | číslo = 1 [495] => | strany = 71–82 [496] => | issn = 2336-1980 [497] => | jazyk = en [498] => | url = http://aucgeographica.cz/index.php/aucg/article/view/118 [499] => | datum přístupu = 2021-05-23 [500] => }} [501] => [502] => [[Soubor:Independence Monument Zheltoksan.jpg|vlevo|náhled|Pomník [[Želtoksan|Želtoksanu]] v [[Almaty]]]] [503] => [504] => Na konci 80. let se objevily první známky odporu proti sovětské nadvládě. Významným se stalo protijaderné hnutí zvané [[Nevada Semipalatinsk]], které mělo, vzhledem k jaderným zkouškám prováděným sovětskou vládou na území Kazachstánu, i jistý nacionální sentiment.{{Citace elektronického periodika [505] => | titul = BBC News {{!}} Asia-Pacific {{!}} Kazakh anti-nuclear movement celebrates tenth annoversary [506] => | periodikum = news.bbc.co.uk [507] => | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/asia-pacific/288008.stm [508] => | datum přístupu = 2018-11-23 [509] => }} [510] => [511] => V prosinci 1986 se v Almaty uskutečnily masové demonstrace mladých Kazachů, které byly později nazvány [[Želtoksan]] (Prosinec).{{Citace elektronického periodika [512] => | titul = Kazakhstan: A Look Back at the Zheltoksan Protest a Quarter-Century Ago {{!}} Eurasianet [513] => | periodikum = eurasianet.org [514] => | url = https://eurasianet.org/kazakhstan-a-look-back-at-the-zheltoksan-protest-a-quarter-century-ago [515] => | jazyk = en [516] => | datum přístupu = 2021-02-07 [517] => }} Šlo o protest proti nahrazení prvního tajemníka Komunistické strany Kazašské SSR [[Dinmuchamed Konajev|Dinmuchameda Konajeva]] Genadijem Kolbinem. Protože Konajev byl Kazach a Kolbin Rus, který navíc v Kazachstánu nikdy nežil, měl protest rovněž jistý nacionální aspekt (jinak ovšem byl Konajev komunista [[Leonid Iljič Brežněv|brežněvovské]] linie a [[Michail Gorbačov]] ho odstranil v roce 1986 kvůli obviněním z [[korupce]]). Vládní jednotky nepokoje potlačily, několik lidí bylo zabito a mnoho demonstrantů uvězněno.{{Citace periodika [518] => | příjmení = Putz [519] => | jméno = Catherine [520] => | titul = 1986: Kazakhstan's Other Independence Anniversary [521] => | periodikum = The Diplomat [522] => | datum vydání = [523] => | ročník = [524] => | číslo = [525] => | strany = [526] => | jazyk = en-US [527] => | url = https://thediplomat.com/2016/12/1986-kazakhstans-other-independence-anniversary/ [528] => | datum přístupu = 2018-11-23 [529] => }} [530] => [531] => === Nezávislost === [532] => [[Soubor:Egemen Archive Nazarbayev Innaugration.jpg|vlevo|náhled|241x241pixelů|[[Nursultan Nazarbajev]] skládá prezidentský slib roku 1991]] [533] => [534] => Dne 25. října 1990 Kazachstán vyhlásil [[Svrchovanost|suverenitu]], ovšem stále v rámci Sovětského svazu. Plnou nezávislost vyhlásil 16. prosince 1991. Ze všech patnácti svazových republik vyhlásil Kazachstán svou nezávislost jako poslední.{{Citace elektronického periodika [535] => | příjmení = Hosenseidlová [536] => | jméno = Petra [537] => | titul = Střední Asie 25 let od konce SSSR: konec stability? [538] => | periodikum = ČT24 [539] => | vydavatel = Česká televize [540] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1989325-stredni-asie-25-let-od-konce-sssr-konec-stability [541] => | datum vydání = 25. 12. 2016 [542] => | jazyk = cs [543] => | datum přístupu = 2021-02-20 [544] => }} Sovětský svaz se rozpadl deset dní poté. Téhož roku se stal Kazachstán členem [[Společenství nezávislých států]]. Prezidentské volby v roce [[1991]] vyhrál bývalý vůdce místní komunistické strany [[Nursultan Nazarbajev]]. Hlavním městem se stala v roce [[1997]] [[Astana]], která vystřídala Almaty. Hlavním důvodem založení nového hlavního města bylo položení Almaty v blízkosti hranic s [[Kyrgyzstán]]em, [[Tádžikistán]]em a [[Uzbekistán]]em, kde v té době probíhala občanská válka. V roce 2019 byla Astana přejmenovaná na Nur-Sultan,{{Citace elektronického periodika [545] => | titul = Zatýkání kvůli přejmenování města, kazašská Astana se změní na Nur-Sultan [546] => | periodikum = iDNES.cz [547] => | url = https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/kazachstan-astana-nur-sultan-prejmenovani-metropole.A190321_140900_kolem-sveta_hig [548] => | datum vydání = 2019-03-21 [549] => | datum přístupu = 2021-02-07 [550] => }} v září 2022 byl městu vrácen název Astana.{{Citace elektronického periodika [551] => | příjmení = ČTK [552] => | titul = Kazachstán znovu přejmenoval své hlavní město [553] => | vydavatel = Novinky.cz [554] => | url = https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-kazachstan-znovu-prejmenoval-sve-hlavni-mesto-40408952 [555] => | datum vydání = 2022-09-17 [556] => | datum přístupu = 2022-09-17 [557] => }} [558] => [559] => [[Soubor:Dmitry Medvedev in South Korea, March 2012-15.jpeg|náhled|Prezident [[Nursultan Nazarbajev|Nazarbajev]] s americkým prezidentem [[Barack Obama|Obamou]] a ruským prezidentem [[Dmitrij Medveděv|Dmitrijem Medveděvem]] v roce 2012]] [560] => [561] => V roce [[2004]] vyhrála prezidentova strana a ostatní křesla parlamentu obsadili členové stran, kteří s prezidentem sympatizovaly. Opozice získala jen jedno křeslo a mezinárodní pozorovatelé z [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě|OBSE]] prohlásili volby za nesvobodné. V roce [[2005]] byl Nazarbajev opět zvolen prezidentem a v roce [[2007]] parlament schválil prezidentovi velké pravomoci. Téhož roku se konaly volby do parlamentu a koalice podporující prezidenta získala 88 % křesel, zatímco opozice pouze 7 %. Opoziční kandidáti označili volby za zkorumpované a nesvobodné. V lednu 2012 se v Kazachstánu uskutečnily předčasné volby do Parlamentu (8 měsíců před řádným termínem). Voleb se zúčastnilo 72 % voličské základny. Hranici 7 % nutnou pro vstup do Parlamentu překonaly pouze tři strany: prezidentova Kazaši pro vlast (80,7 %), Demokratická strana (7,46 %) a Strana národních komunistů (7,2 %). [562] => [563] => [[Soubor:Заявления для прессы Владимира Путина и Касым-Жомарта Токаева 06 (10-02-2022).jpg|náhled|[[Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev|Kassym-Žomart Tokajev]] (vlevo) s [[Vladimir Putin|Vladimirem Putinem]]]] [564] => [565] => V březnu 2019 Nazarbajev po 29 letech absolutní vlády odstoupil z pozice prezidenta. Byl v té době nejdéle vládnoucím postsovětským vůdcem.{{Citace periodika [566] => | příjmení = Škopek [567] => | jméno = Pavel [568] => | titul = Nejdéle vládnoucí postsovětský vůdce končí. Prezident Nazarbajev rezignoval [569] => | periodikum = Deník.cz [570] => | datum vydání = 2019-03-19 [571] => | jazyk = cs [572] => | url = https://www.denik.cz/ze_sveta/nejdele-vladnouci-postsovetsky-vudce-kazassky-prezident-nazarbajev-rezignoval-20190319.html [573] => | datum přístupu = 2022-04-14 [574] => }} Ponechal si vedení vlivné bezpečnostní rady a obdržel formální titul Vůdce národa. V prezidentském úřadu ho nahradil [[Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev|Kassym-Žomart Tokajev]]. Ten byl záhy v úřadu formálně potvrzen i v nesvobodných volbách.{{Citace elektronického periodika [575] => | titul = Kazachstán zvolil prezidentem Tokajeva, změna přišla po třiceti letech [576] => | periodikum = iDNES.cz [577] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/kazachstan-kasym-zomart-tokajev-prezidentske-volby-protesty.A190610_093540_zahranicni_dtt [578] => | datum vydání = 2019-06-10 [579] => | jazyk = cs [580] => | datum přístupu = 2022-04-14 [581] => }} [582] => [583] => [[Soubor:2022 Kazakhstan protests — Aqtobe, January 4 (01) (cropped).jpg|vlevo|náhled|Protesty roku 2022]] [584] => [585] => Začátkem roku 2022 vypukly v zemi [[Nepokoje v Kazachstánu 2022|protesty proti zdražování plynu a energií]], které však přerostly v protest proti režimu a prezidentu Tokajevovi. Demonstrace skončily střety mezi protestujícími a policií, která proti nim tvrdě zasahovala. Represe si vyžádaly stovky mrtvých, 10 000 lidí bylo zatčeno.{{Citace elektronického periodika [586] => | titul = Odborník: Protesty v Kazachstánu mají širší souvislosti, velká část lidí je chudá {{!}} ČeskéNoviny.cz [587] => | periodikum = www.ceskenoviny.cz [588] => | url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/odbornik-protesty-v-kazachstanu-maji-sirsi-souvislosti-velka-cast-lidi-je-chuda/2142523 [589] => | jazyk = cs [590] => | datum přístupu = 2022-04-14 [591] => }}{{Citace elektronického periodika [592] => | titul = Policie v Kazachstánu zadržela téměř 10 tisíc lidí kvůli nepokojům [593] => | periodikum = iDNES.cz [594] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/kazachstan-nazarbajev-protesty-policie-vojaci-nepokoje.A220111_070455_zahranicni_ihav [595] => | datum vydání = 2022-01-11 [596] => | jazyk = cs [597] => | datum přístupu = 2022-04-14 [598] => }} Rusko poslalo na pomoc [[Autoritarismus|autoritářskému]] režimu vojáky, v rámci organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti.{{Citace elektronického periodika [599] => | titul = Rusko poslalo do bouřícího Kazachstánu výsadkáře, mluví o zahraničním spiknutí [600] => | periodikum = iDNES.cz [601] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/almaty-kazachstan-strelba-tanky-protesty.A220106_060303_zahranicni_bur [602] => | datum vydání = 2022-01-06 [603] => | jazyk = cs [604] => | datum přístupu = 2022-04-14 [605] => }}{{Citace elektronického periodika [606] => | titul = Ruská armáda končí „mírovou misi“. Z Kazachstánu se vrátilo šest letadel s vojáky [607] => | periodikum = Blesk.cz [608] => | url = https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-svet/701350/ruska-armada-konci-mirovou-misi-z-kazachstanu-se-vratilo-sest-letadel-s-vojaky.html [609] => | datum vydání = 2022-01-15 [610] => | jazyk = cs [611] => | datum přístupu = 2022-04-14 [612] => }}{{Citace elektronického periodika [613] => | příjmení = Kubátová [614] => | jméno = Eliška [615] => | titul = Tokajev boj o moc vyhrál, může být ale vazalem Ruska. Kazachstánu hrozí oslabení vlivu v regionu [616] => | periodikum = iROZHLAS [617] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [618] => | vydavatel = Český rozhlas [619] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [620] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/kazachstan-tokajev-rusko-nazarbajev-protesty-nepokoje-cina-analyza-almaty_2201120705_eku [621] => | jazyk = cs [622] => | datum přístupu = 2022-04-14 [623] => }}{{Citace elektronického periodika [624] => | titul = Kdo je tady šéf. Ruský zásah v Kazachstánu maří Erdoganovy ambice [625] => | periodikum = iDNES.cz [626] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/kazachstan-turecko-rusko-erdogan-turkicke-staty.A220126_093529_zahranicni_aha [627] => | datum vydání = 2022-01-30 [628] => | jazyk = cs [629] => | datum přístupu = 2022-04-14 [630] => }} Kolem [[11. leden|11. ledna]] protesty skončily.{{Citace elektronického periodika [631] => | titul = Krvavé demonstrace v Almaty se uklidnily. Kazachstán truchlí [632] => | periodikum = iDNES.cz [633] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/kazachstan-almaty-nepokoje-demonstrace.A220110_074638_zahranicni_mgn [634] => | datum vydání = 2022-01-10 [635] => | jazyk = cs [636] => | datum přístupu = 2022-04-14 [637] => }} Tokajev během krize převzal vedení bezpečnostní rady. [638] => [639] => Situaci změnila [[Ruská invaze na Ukrajinu|Ruská invaze na Ukrajinu]]. Prezident [[Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev|Kassym-Žomart Tokajev]] na ekonomickém fóru v [[Petrohrad|Petrohradu]] v přímém přenosu sdělil Putinovi, že neuzná nezávislost tzv. [[Luhanská lidová republika|Luhanské]] a [[Doněcká lidová republika|Doněcké lidové republiky]] na východě Ukrajiny. Kazachstán zároveň podporuje protiruské sankce, zakázal užívání symbolu "Z" a na Ukrajinu poslal humanitární pomoc. Připravuje vývoz ropy a plynu do Evropy přes Kaspické moře, Ázerbájdžán, Gruzii a Turecko aby obešel území Ruska a jedná o spolupráci s klíčovými zeměmi [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]] – Spojenými státy a Tureckem. Čína využila ochlazení vztahu s Ruskem a posílila vzájemný obchod i tranzit přes Kazachstán.[https://www.tydenikhrot.cz/clanek/tragicka-putinova-chyba-kazachstan-pokukuje-po-nato František Novák, Tragická Putinova chyba. Kazachstán pokukuje po NATO, Týdeník Hrot, 28.7.2022] [640] => [641] => == Státní symboly == [642] => === Vlajka === [643] => [644] => {{Podrobně|Kazachstánská vlajka}} [645] => [646] => Kazašská vlajka je tvořena světle modrým listem o poměru stran 1:2, v jehož středu je slunce s 32 paprsky, pod nímž je letící orel. U žerdi je svislý pruh s národním ornamentem. Kresba slunce, paprsků, orla i ornamentu je žlutá. [647] => [648] => === Znak === [649] => [650] => {{Podrobně|Státní znak Kazachstánu}} [651] => [652] => Kazašský státní znak tvoří zlatý obraz ''[[šanyrak]]u'', vrchní kruhové části kupole [[Jurta|jurty]], na modrém pozadí. Ze šanyraku vycházejí na všechny strany v podobě slunečních paprsků ''uyky'' – opory [[kupole]] jurty. Po pravé a levé straně jsou vyobrazeni bájní okřídlení koně – ''[[tulpar]]ové''. Ve spodní části je kazašský název pro Kazachstán („QAZAQSTAN” v [[Latinka|latince]], do roku 2018 „ҚA3AҚCTAH” v [[Cyrilice|cyrilici]]), ve vrchní části [[pěticípá hvězda]], vše ve zlaté barvě. [653] => [654] => === Hymna === [655] => [656] => {{Podrobně|Kazachstánská hymna}} [657] => [658] => Kazašská hymna je píseň ''Менің Қазақстаным'' (latinkou Menıñ Qazaqstanym, {{Vjazyce2|cs|Můj Kazachstán}}). Hudbu složil Šämshi Kaldajakov, text napsal v roce 1956 Žumeken Nažimedenov a změny v textu udělal v roce 2005 kazašský prezident [[Nursultan Nazarbajev]], proto se uvádí jako (spolu)autor textu. [659] => [660] => == Geografie == [661] => === Horopis === [662] => [[Soubor:Mapa Kazachstánu.PNG|náhled|upright=1.4|vlevo|Orientační mapka Kazachstánu]] [663] => [[Soubor:Astana-steppe-7748.jpg|náhled|Kazašská [[step]] v centrální části země]] [664] => [[Soubor:Reserve Karkaraly.jpg|náhled|[[Karagandská oblast]]]] [665] => Kazachstán je největší vnitrozemskou zemí světa. Třebaže většinu území Kazachstánu zaujímají nízko položené plošiny a pahorkatiny, reliéf je i tak velmi rozmanitý; vcelku lze říct, že povrch Kazachstánu se zvedá směrem k východu. Na západě se v ''Kaspické proláklině'' (28 m pod hladinou světového oceánu) prostírá největší vnitrozemské jezero světa – [[Kaspické moře]]. Poblíž kaspického pobřeží leží v [[Karagijská proláklina|Karagijské proláklině]] nejnižší bod Kazachstánu (-132 m n. m.). Severní břehy Kaspického moře při dolním toku řeky [[Ural (řeka)|Ural]] obklopuje [[Kaspická nížina]], ohraničená na jihu plošinami ''[[Mangystauská oblast|Mangystau]]'' a ''[[Ustjurtská plošina|Ustjurt]]'', na východě [[Mugodžary|Mugodžarskými vrchy]]. Dále k východu se prostírá rozlehlá nížina [[Turanská nížina|Turanská]] s bezodtokým [[Aralské jezero|Aralským jezerem]], do kterého ústí řeka [[Syrdarja]]. Zde, při uzbeckých hranicích, se nachází poušť [[Kyzylkum]] ''(Rudé písky)''. Nevýraznou [[Turgajská plošina|Turgajskou plošinu]] na severozápadě země odděluje sníženina zvaná ''Turgajská brána'' od rozlehlé [[Kazašská pahorkatina|Kazašské plošiny]], zaujímající střední část Kazachstánu. Z Kazašské plošiny vystupuje několik hornatin – ''Ulytau'' na západě, ''Kokčetau'' na severu a ''Karakaly'' s nejvyšším bodem ''Aksoran'' (1 565 m n. m.) na jihovýchodě. Severně od Kazašské plošiny se až za hranice Kazachstánu táhnou úrodné nížiny ''Išimské'' a ''Kulundské stepi'', náležející k [[Západosibiřská rovina|Západosibiřské rovině]]. Tyto oblasti směrem k severu odvodňují řeky [[Išim (řeka)|Išim]] a [[Irtyš]]. Od Kazašské plošiny směrem k jihu se táhne pustina [[Betpak-dala]] ''(Hladová step)''. Východně odtud, mezi Kazašskou plošinou a pohraničními horami leží bezodtoká [[Balchašsko-alakolská pánev]]. [666] => [667] => Její západní část zaujímá velké protáhlé jezero [[Balchaš]], celosvětový unikát, neboť je z poloviny plné [[Sladká voda|sladké]] a z druhé poloviny [[Mořská voda|slané vody]]; na východě se nacházejí dvě menší jezera [[Sasykköl|Sasykkol]] a [[Alaköl|Alakol]]. Tato oblast závlahového zemědělství na jihovýchodě Kazachstánu je tradičně zvána [[Sedmiříčí]] ''(Džesysu)''. Východní a jihovýchodní hranice země představují skutečné velehory. Na samém severovýchodě dělí Kazachstán od [[Sibiř]]e zalesněný [[Altaj]] (nejvyšší hora ''Belucha'' 4 506 m n. m.). Jižně od Altaje vytváří řeka [[Irtyš]] v kotlině jezero [[Zajsanské jezero|Zajsan]], zvětšené ještě ''[[Buchtarminská přehrada|Buchtarminskou přehradní nádrží]]''. Dále k jihu se zvedá pás pohoří [[Tarbagataj]] s nejvyšší horou ''Tastau'' (2 992 m n. m.). I následující horstva se táhnou přibližně stejným směrem jako Tarbagataj, tedy od západu k východu. Nejprve je to [[Džungarský Alatau]] s nejvyšší horou ''Besbakan'' (4 463 m n. m.), poté následuje široké údolí, jímž z [[Čína|Číny]] přitéká řeka [[Ili]], a na jihovýchodě ohraničuje Kazachstán pohoří [[Ťan-šan]] ''(Nebeské hory)''. Nejvyšší hora Kazachstánu (a druhá nejvyšší hora Ťan-šanu) [[Chan Tengri]] ''(Vládce duchů)'' dosahuje výše 7 010 m n. m. [668] => [669] => === Vodstvo === [670] => V ''Kazachstánu'' je přibližně 48 000 [[jezero|jezer]] o celkové ploše 45 000 [[Kilometr čtvereční|km²]]. 94 % z nich má rozlohu menší než 1 km². Jsou to většinou [[záplavové jezero|záplavová]] a [[deltové jezero|deltová jezera]]. Jezer s rozlohou nad 100 km² je 21 ([[Balchaš]], [[Zajsanské jezero|Zajsan]] – součást [[Buchtarminská přehrada|Buchtarminské vodní nádrže]], [[Alaköl|Alakol]], [[Tengiz]], [[Seletyteniz]], [[Sasykköl|Sasykkol]], [[Kušmurun]], [[Markakol]], [[Ulken-karoj]] – viz také [[Seznam jezer v Kazachstánu]]). ''Kazachstánu'' také patří severní a severovýchodní část [[Kaspické moře|Kaspického moře]] a severní část [[Aralské jezero|Aralského jezera]] ([[Malý Aral|Severní Aralské jezero]]). Je zde více než 4 000 [[rybník]]ů, [[Přehrada|přehrad]] a [[vodní nádrž|vodních nádrží]]. Většina jezer je [[bezodtoká oblast|bezodtokých]]. Úroveň jejich hladiny prudce kolísá podle sezóny i v průběhu let a obrysy i rozměry se periodicky mění. V suchých letech mnohá z nich vysychají nebo se proměňují na [[slanisko|slaniska]]. Nejvíce jezer je v severní části ''Kazachstánu'', kde je mnoho uzavřených sníženin. Ve [[step]]ní zóně, v [[Pohoří|horách]] a v údolích velkých [[řeka|řek]] převládají [[sladkovodní jezero|sladkovodní jezera]], zatímco v [[Semiaridní podnebí|polopouštích]], [[poušť|pouštích]] a mezihorských propadlinách [[slané jezero|slaná jezera]]. V mnohých jezerech se dobývají různé [[chlorid sodný|soli]]. Přibližně 30 jezer obsahuje [[léčivé bahno]] a [[solanka|solanku]]. [671] => [672] => [[Soubor:Almaty (2) (30064026530).jpg|náhled|Horské jezero poblíž Almaty]] [673] => Největšími přehradními nádržemi jsou [[Buchtarminská přehrada|Buchtarminská]] a [[Usť-Kamenogorská přehrada|Usť-Kamenogorská]] na [[Irtyš]]i, [[Čardarinská přehradní nádrž|Čardarinská]] na [[Syrdarja|Syrdarji]] a [[Kapčagajská přehrada|Kapčagajská]] na [[Ili]]. [674] => [675] => Říční síť země je velmi nepravidelná a hlavní toky se táhnou spíše okrajovými částmi země. Velkou část centrálního Kazachstánu zaujímají bezodtoké polopouště, v nichž se například ztrácejí řeky [[Sarysu]] a [[Ču (řeka)|Ču]]. Naproti tomu [[lesostep]]ní oblasti na severovýchodě jsou posety stovkami drobných jezer a protkány říčkami. Pro vodní toky, které stékají z velehor na jihovýchodě země je charakteristický maximální průtok v době letního tání horských ledovců, zatímco mnohé stepní řeky v této době vysychají. Velký význam má 500 km dlouhý kanál mezi [[Pavlodar]]em a [[Karaganda|Karagandou]], spojující řeky [[Irtyš]] a [[Nura]]. [676] => [[Soubor:Lake Chagan - (2009).jpg|náhled|Čaganské Jezero]] [677] => [678] => ==== Čaganské Jezero ==== [679] => Čaganské jezero je jezero v Kazachstánu vytvořené jaderným výbuchem (15. ledna 1965). Voda jezera je stále radioaktivní. Místní obyvatelé v jezeře loví ryby, přestože úřady varovaly, že je to nebezpečné. [680] => [681] => '''Nejvýznamnější řeky''' (viz také [[Seznam řek v Kazachstánu|Řeky v Kazachstánu]]) [682] => * [[Irtyš]] (4 284 km, z toho 1 700 km na území Kazachstánu) [683] => * [[Syrdarja]] (2 219 km, z toho 1 400 km na území Kazachstánu) [684] => * [[Ural (řeka)|Ural]] (2 428 km, z toho 1 100 km na území Kazachstánu) [685] => * [[Ili]] (1 439 km, z toho 815 km na území Kazachstánu) [686] => * [[Išim (řeka)|Išim]] (2 450 km) [687] => * [[Tobol (řeka)|Tobol]] (1 591 km) [688] => * [[Emba (řeka)|Emba]] (712 km) [689] => * [[Sarysu]] (671 km) [690] => * [[Ču (řeka)|Ču]] (1 067 km) [691] => * [[Nura]] (978 km) [692] => [[Soubor:Dzhasybay beach.jpg|náhled|Jezero v [[Pavlodarská oblast|Pavlodarské oblasti]]]] [693] => === Klimatické podmínky === [694] => Pro Kazachstán jsou typické velké rozdíly teplot: [695] => na jihu je rozdíl teplot mezi nejteplejším a nejstudenějším měsícem až 30 °C a na severu až 40°-41 °C, nejstudenější měsíc je leden, jeho průměrná teplota na severu je -19°, na jihu -8 °C, nejteplejším měsícem je červenec. [696] => [697] => === Biodiverzita === [698] => [[Soubor:Lightmatter snowleopard2.jpg|náhled|[[Irbis]]]] [699] => V Kazachstánu je deset přírodních rezervací a deset [[Národní park|národních parků]], které poskytují útočiště mnoha vzácným a ohroženým rostlinám a živočichům. [700] => [701] => Běžnými rostlinami rostoucími na území Kazachstánu jsou [[Kozinec|kozince]], [[Křivatec|křivatce]], [[česnek]]y, [[ostřice]] a [[vlnice]]. Mezi ohrožené druhy rostlin patří původní [[jabloň Sieversova]] (''Malus sieversii''), [[réva vinná]] (''Vitis vinifera''), několik divokých druhů tulipánů (např. [[tulipán Greigův]], [[tulipán Kaufmannův]]) a vzácný [[česnek karatavský]]. Kazachstán měl v roce 2019 průměrné skóre Indexu integrity lesní krajiny 8,23/10, což ho řadilo na 26. místo ze 172 zemí světa. To poukazuje na relativně původní a přirozenou skladbu lesů.{{Citace periodika [702] => | příjmení = Grantham [703] => | jméno = H. S. [704] => | příjmení2 = Duncan [705] => | jméno2 = A. [706] => | příjmení3 = Evans [707] => | jméno3 = T. D. [708] => | titul = Anthropogenic modification of forests means only 40% of remaining forests have high ecosystem integrity [709] => | periodikum = Nature Communications [710] => | datum vydání = 2020-12-08 [711] => | ročník = 11 [712] => | číslo = 1 [713] => | strany = 5978 [714] => | issn = 2041-1723 [715] => | doi = 10.1038/s41467-020-19493-3 [716] => | jazyk = en [717] => | url = https://www.nature.com/articles/s41467-020-19493-3 [718] => | datum přístupu = 2022-04-15 [719] => }} [720] => [721] => Mezi běžné savce patří [[vlk obecný]], [[Liška obecná (šelma)|liška obecná]], [[korsak]], [[los evropský]], [[argali altajský]] (největší druh ovcí), [[rys ostrovid]], [[manul]] a [[irbis]], z nichž několik je chráněno. Irbis byl do roku 2018 zobrazen i na zadní straně kazachstánské bankovky v hodnotě 10 000 [[tenge]]. Kazachstánská Červená kniha chráněných druhů uvádí 125 obratlovců a 404 rostlin včetně hub, řas a lišejníků. [722] => [723] => == Politický systém == [724] => [[Soubor:Парламент Казахстана 2017.jpg|náhled|Budova parlamentu]] [725] => [[Soubor:Ak Orda Presidential Palace by night 02.jpg|náhled|Palác Ak Orda, sídlo prezidenta]] [726] => Kazachstán je [[unitární stát]] a [[republika]], jeho politický systém je [[Prezidentská republika|prezidentský]] a [[Autoritarismus|autoritářský]]. Od vyhlášení nezávislosti v roce 1991 byl [[Prezident Kazachstánu|prezidentem]] opakovaně volen [[Nursultan Nazarbajev]], a to až do roku 2019, kdy ho vystřídal [[Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev]]. V roce 2017 došlo k reformě a moc byla částečně přerozdělena. Na [[Premiér Kazachstánu|premiéra]] a vládu přešla odpovědnost za ekonomický a sociální rozvoj země. Prezident dále rozhoduje především o zahraniční politice, obraně a vnitřní bezpečnosti. Předsedou vlády je [[Alichan Smajlov]]. [727] => [728] => Zákonodárným orgánem je parlament, který je dvoukomorový. Dolní komora se nazývá [[Mažilis]]. Má 107 poslanců, kteří jsou voleni na 5 let. Horní komora, Senát, má 48 členů, z toho patnáct jmenuje přímo prezident. Parlament na základě návrhu prezidenta schvaluje změny v Ústavě, státní rozpočet, musí potvrdit prezidentovu volby předsedy vlády a Národní banky. Parlament může rovněž vyhlásit [[referendum]] a vyjádřit nedůvěru vládě. Zcela dominantní silou v parlamentu i ve společnosti je prezidentská strana [[Nur Otan]], v posledních volbách roku 2016 získala 82,15 % hlasů.{{Citace elektronického periodika [729] => | titul = Kazachstán: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled {{!}} BusinessInfo.cz [730] => | periodikum = www.businessinfo.cz [731] => | url = https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/kazachstan-zakladni-charakteristika-teritoria-19301.html [732] => | jazyk = cs [733] => | datum přístupu = 2018-11-21 [734] => }} V čele každého regionu je äkim (hejtman) jmenovaný přímo prezidentem. [735] => [736] => Týdeník ''[[The Economist]]'' ve svém indexu demokracie dlouhodobě zařazuje Kazachstán do kategorie „autoritářský režim“. V roce 2020 jej zařadil v kvalitě demokracie na 128. místo ze 167 zemí.{{Citace periodika [737] => | titul = Global democracy has a very bad year [738] => | periodikum = The Economist [739] => | datum vydání = 2021-02-02 [740] => | issn = 0013-0613 [741] => | url = https://www.economist.com/graphic-detail/2021/02/02/global-democracy-has-a-very-bad-year [742] => | datum přístupu = 2021-05-27 [743] => }} V indexu svobody tisku [[Reportéři bez hranic|Reportérů bez hranic]] se v roce 2021 Kazachstán umístil na 155. místě ze 180 zemí (tedy zhruba na úrovni Ruska, Běloruska, Turecka a Uzbekistánu).{{Citace elektronického periodika [744] => | titul = Kazakhstan : Legacy of censorship {{!}} Reporters without borders [745] => | periodikum = RSF [746] => | url = https://rsf.org/en/kazakhstan [747] => | jazyk = en [748] => | datum přístupu = 2021-05-27 [749] => }} Ve své zprávě z roku 2015 organizace [[Human Rights Watch]] uvedla, že „Kazachstán výrazně omezuje svobodu shromažďování, projevu a náboženského vyznání.“{{Citace elektronického periodika [750] => | titul = World Report 2015: Rights Trends in World Report 2015: Kazakhstan [751] => | periodikum = Human Rights Watch [752] => | url = https://www.hrw.org/world-report/2015/country-chapters/kazakhstan [753] => | datum vydání = 2015-01-08 [754] => | jazyk = en [755] => | datum přístupu = 2021-05-27 [756] => }} Běžné je podle této organizace rovněž mučení ve věznicích. Podle zprávy pro americkou vládu z roku 2014 není soudní moc v Kazachstánu nezávislá a podléhá [[Výkonná moc|moci výkonné]].{{Citace elektronického periodika [757] => | titul = Country Reports on Human Rights Practices for 2013 [758] => | periodikum = 2009-2017.state.gov [759] => | url = https://2009-2017.state.gov/j/drl/rls/hrrpt/2013humanrightsreport/index.htm?year=2013&dlid=220395#wrapper [760] => | datum přístupu = 2021-05-27 [761] => }} [762] => [763] => V červnu 2019 ohlásil prezident Tokajev řadu reforem, které vypadaly, že mají režim změkčit.{{Citace elektronického periodika [764] => | titul = Tokajev vládne zemi tvrdou rukou. Kazašský prezident vsadil na přátelství s Moskvou [765] => | periodikum = ČT24 [766] => | vydavatel = Česká televize [767] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3425150-tokajev-vladne-zemi-tvrdou-rukou-kazassky-prezident-vsadil-na-pratelstvi-s-moskvou [768] => | datum vydání = 2022-01-07 [769] => | jazyk = [770] => | datum přístupu = 2022-04-15 [771] => }} Byla zřízena Národní rada veřejné důvěry, na níž se mají občané obracet se svými stížnostmi. Tokajev též oznámil, že prosadí zákon, který umožní zástupcům opozičních stran zastávat funkce předsedů v některých parlamentních výborech. Také minimální hranice členství nutná k registraci politické strany se měla snížit ze 40 000 na 20 000 členů. Měla být vyčleněna zvláštní místa pro pokojná shromáždění a schválen zákon, který stanoví práva a povinnosti organizátorů a účastníků takových shromáždění. Nepokoje na začátku roku 2022 však reformní rétoriku smetly ze stolu. Reakce Tokajeva na protesty a vytváření teorií spiknutí o tom, že demonstrace byly organizovány ze zahraničí, dávaly tušit, že režim míří spíše k utužení.{{Citace elektronického periodika [772] => | titul = Svéráz kazachstánské vzpoury. Za rebelií nebylo spiknutí, lidem jen došla trpělivost {{!}} Názory [773] => | periodikum = Lidovky.cz [774] => | url = https://www.lidovky.cz/nazory/kazachstan-rusko-prevrat-vzpoura-nepokoje-demonstrace.A220114_114638_ln_nazory_rkj [775] => | datum vydání = 2022-01-14 [776] => | jazyk = cs [777] => | datum přístupu = 2022-04-15 [778] => }} Na druhou stranu před parlamentem Tokajev po nepokojích slíbil boj proti oligarchizaci, korupci a chudobě.{{Citace elektronického periodika [779] => | titul = Tokajev před parlamentem slíbil zásadní změny a reformy v Kazachstánu [780] => | periodikum = Deník N [781] => | url = https://denikn.cz/minuta/784553/ [782] => | datum vydání = 2022-01-11 [783] => | jazyk = cs [784] => | datum přístupu = 2022-04-15 [785] => }} [786] => [787] => === Administrativní členění === [788] => {{Podrobně|Administrativní dělení Kazachstánu}} [789] => [[Soubor:Kazakhstan provinces and province capitals en 2022.png|náhled|Kazachstán, mapa členění na oblasti]] [790] => [791] => Území státu je rozděleno do 17 oblastí a 3 samosprávných měst (další město - [[Bajkonur (město)|Bajkonur]] - má zvláštní postavení vzhledem k tamnímu kosmodromu). [792] => # [[Západokazachstánská oblast]] (hlavní město [[Oral]]) [793] => # [[Atyrauská oblast]] ([[Atyrau]]) [794] => # [[Mangystauská oblast]] ([[Aktau]]) [795] => # [[Aktobská oblast]] ([[Aktobe|Akťubinsk]]) [796] => # [[Kostanajská oblast]] ([[Kostanaj]]) [797] => # [[Severokazachstánská oblast]] ([[Petropavl]]ovsk) [798] => # [[Akmolská oblast]] ([[Kokčetau]]) [799] => # [[Pavlodarská oblast]] ([[Pavlodar]]) [800] => # [[Východokazachstánská oblast]] ([[Öskemen|Usť-Kamenogorsk]]) [801] => # [[Karagandská oblast]] ([[Karaganda]]) [802] => # [[Kyzylordská oblast]] ([[Kyzylorda]]) [803] => # [[Turkestánská oblast]] ([[Turkestán (město)|Turkestán]]) [804] => # [[Žambylská oblast]] ([[Taraz]]) [805] => # [[Almatinská oblast]] ([[Taldykorgan]]) [806] => # [[Abajská oblast]] ([[Semej]] [807] => # [[Žetysuská oblast]] ([[Taldykorgan]]) [808] => # [[Ulytauská oblast]] ([[Žezkazgan]]) [809] => # [[Almaty]] (samosprávné město) [810] => # [[Astana]] (hlavní město) [811] => # [[Šymkent]] (samosprávné město) [812] => [813] => == Ekonomika == [814] => {{Podrobně|Ekonomika Kazachstánu}} [815] => [[Soubor:Soyuz expedition 19 launch pad.jpg|náhled|[[Kosmodrom Bajkonur]]]] [816] => [817] => [[Soubor:5000 tenge (2006).jpg|náhled|Bankovka v hodnotě 5000 [[tenge]]]] [818] => Kazachstán má největší a nejvýkonnější ekonomiku ve střední Asii.{{Citace periodika [819] => | příjmení = Pomfret [820] => | jméno = Richard [821] => | titul = Kazakhstan's Economy since Independence: Does the Oil Boom offer a Second Chance for Sustainable Development? [822] => | periodikum = Europe-Asia Studies [823] => | datum vydání = 2005 [824] => | ročník = 57 [825] => | číslo = 6 [826] => | strany = 859–876 [827] => | issn = 0966-8136 [828] => | url = https://www.jstor.org/stable/30043927 [829] => | datum přístupu = 2021-05-27 [830] => }} Ekonomika Kazachstánu, podporovaná rostoucí produkcí a cenami ropy, rostla do roku 2013 v průměru o 8 % ročně, než v letech 2014 až 2015 zpomalila. Byla tak nejdynamičtější světovou ekonomikou začátku 21. století po [[Čína|Číně]] a [[Katar]]u. V současnosti se výkonností kazachstánská ekonomika podobá té ruské – má přibližně stejný [[Hrubý domácí produkt|HDP]] na hlavu, ale vyznačuje se rychlejším růstem poháněným těžbou nerostných surovin. Kazachstán byl první bývalou sovětskou republikou, která splatila veškerý svůj dluh [[Mezinárodní měnový fond|Mezinárodnímu měnovému fondu]], a to sedm let před plánovaným termínem. Kazachstán má vlastní měnu – [[tenge]], v roce 2014 devalvovala o 19 %, k dalšímu 22% znehodnocení došlo v roce 2015.{{Citace periodika [831] => | příjmení = Kramer [832] => | jméno = Andrew E. [833] => | titul = Kazakhstan’s Currency Plunges [834] => | periodikum = The New York Times [835] => | datum vydání = 2015-08-20 [836] => | issn = 0362-4331 [837] => | jazyk = en-US [838] => | url = https://www.nytimes.com/2015/08/21/business/international/kazakhstans-currency-plunges.html [839] => | datum přístupu = 2021-05-27 [840] => }} V březnu 2002 americké ministerstvo obchodu udělilo Kazachstánu status [[Tržní ekonomika|tržní ekonomiky]] podle obchodního práva USA, v roce 2015 Kazachstán vstoupil do [[Světová obchodní organizace|Světové obchodní organizace]].{{Citace elektronického periodika [841] => | příjmení = [842] => | titul = Kazachstán se stal členem Světové obchodní organizace. Po dvaceti letech jednání [843] => | periodikum = Hospodářské noviny (iHNed.cz) [844] => | url = https://byznys.ihned.cz/c1-64209960-kazachstan-se-stal-clenem-svetove-obchodni-organizace-po-dvaceti-letech-jednani [845] => | datum vydání = 2015-06-22 [846] => | jazyk = cs [847] => | datum přístupu = 2021-05-27 [848] => }} Státní dluh Kazachstánu je oproti evropským zemím minimální, v roce 2019 činil 19,2 % HDP.{{Citace elektronického periodika [849] => | titul = Fitch Affirms Kazakhstan at 'BBB'; Outlook Stable [850] => | periodikum = Fitch Ratings.com [851] => | url = https://www.fitchratings.com/research/sovereigns/fitch-affirms-kazakhstan-at-bbb-outlook-stable-21-08-2020 [852] => | datum vydání = 21. 8. 2020 [853] => | datum přístupu = 2021-05-17 [854] => }} ''[[The Wall Street Journal]]'' zařadil Kazachstán na 41. místo v celosvětovém žebříčku ekonomické svobody (2018).{{Citace elektronického periodika [855] => | titul = Country Rankings: World & Global Economy Rankings on Economic Freedom [856] => | periodikum = www.heritage.org [857] => | url = https://www.heritage.org/index/ranking [858] => | datum přístupu = 2018-11-22 [859] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171026110910/http://www.heritage.org/index/ranking [860] => | datum archivace = 2017-10-26 [861] => }} [862] => [863] => Kazachstán je průmyslově-zemědělskou zemí s obrovskými zdroji [[Černé uhlí|černého uhlí]], [[Železo|železných]] a [[chrom]]ových rud, [[Ropa|ropy]] a dalších nerostných surovin. Kazachstán disponuje zhruba 21 % světových zásob [[Uran (prvek)|uranu]]{{Citace elektronického periodika |titul=Přednáška Muchtara Džakiševa, bývalý prezidenta Kazatompromu (rus) |url=http://www.kazatomprom.kz/ru/news/3/Dobycha_urana_v_Kazahstane |datum přístupu=2010-09-08 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130515212035/http://www.kazatomprom.kz/ru/news/3/Dobycha_urana_v_Kazahstane |datum archivace=2013-05-15 |nedostupné=ano }} a v těžbě uranové rudy je světovou jedničkou (na druhé příčce je [[Kanada]], která předtím vedla žebříček 17 let). Ložiska spravuje státní společnost Kazatomprom, ale samotné doly si mezi sebou z velké části rozparcelovaly především Rusko a Kanada.[http://atominfo.cz/2010/09/rusky-a-kanadsky-uranovi-obri-si-rozdeli-mezi-sebou-uranova-loziska-v-kazachstanu/ Ruský a kanadský uranoví obři si rozdělí mezi sebou uranová ložiska v Kazachstánu, Atomová energie, zpravodajství, portal Atominfo.cz] Většinu území zabírají pouště a polopouště, jen malá část je zalesněna nebo je hospodářsky využívána. V Kazachstánu se mimo jiné nachází proslulý [[kosmodrom]] [[Kosmodrom Bajkonur|Bajkonur]], který Kazachstán pronajímá Rusku za 115 mil. [[Americký dolar|amerických dolarů]] ročně. Právě z Bajkonuru zahájil v roce 1961 [[Jurij Gagarin]] první let člověka do vesmíru. [864] => [865] => === Těžba bitcoinu === [866] => Kazachstán je na druhé příčce v těžbě virtuální měny [[bitcoin]], z důvodu nízkých cen energií.{{Citace elektronického periodika [867] => | příjmení = [868] => | jméno = [869] => | titul = Kazachstán se stal druhým největším těžařem bitcoinu. Farmy spotřebují osm procent energie v zemi [870] => | periodikum = ČT24 [871] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3399608-kazachstan-se-stal-druhym-nejvetsim-tezarem-bitcoinu-farmy-spotrebuji-osm-procent [872] => | jazyk = cs [873] => | datum přístupu = 2023-02-01 [874] => }} V Enegix Bitcoin Mining Data Centru{{Citace elektronického periodika [875] => | titul = Enegix Bitcoin Mining Data Centre · JF98+C8C, 140000, Kazachstán [876] => | periodikum = Enegix Bitcoin Mining Data Centre · JF98+C8C, 140000, Kazachstán [877] => | url = https://www.google.com/maps/place/Enegix+Bitcoin+Mining+Data+Centre/@51.6186419,75.4629897,1070m/data=!3m1!1e3!4m5!3m4!1s0x4258316ae8b561b3:0x8006c3ab27014d6e!8m2!3d51.6185661!4d75.4657799?coh=164777&entry=tt&shorturl=1 [878] => | jazyk = cs-US [879] => | datum přístupu = 2023-02-01 [880] => }} celkem 50 000 mining rigů{{Citace elektronické monografie [881] => | příjmení = [882] => | titul = Otevření Bitcoin mining centra v Kazachstánu se blíží [883] => | url = https://kryptomagazin.cz/otevreni-bitcoin-mining-centra-v-kazachstanu-se-blizi/ [884] => | datum vydání = 2020-08-23 [885] => | datum přístupu = 2023-02-01 [886] => | jazyk = cs [887] => }} spotřebuje 180 MW elektrické energie. [888] => [889] => === Obchod === [890] => V Kazachstánu (podobně jako třeba v [[Čína|Číně]]) existuje deset speciálních ekonomických zón, kde mají investoři zvláštní podmínky (výjimky z daňových povinností, odpuštění cel apod.). První zóna, Žajreb Atasujská, vznikla v roce 1991. Zdaleka nejvíce přímých zahraničních investic má na kontě [[Nizozemsko]] (42,7 %). [891] => [892] => Velké energetické společnosti jako [[Chevron]], [[ExxonMobil]], [[Royal Dutch Shell]] a [[Eni]] vlastní od 90. let práva na těžbu ropy a zemního plynu v Kazachstánu.{{Citation |title=Chevron-led Kazakh oil firm hits record output in 2013 |url=https://www.reuters.com/article/oil-kazakhstan-tengizchevroil-idUSL5N0L11CD20140127 |year=2014 |publication-place=International |publisher=[[Reuters]]}}{{Citace elektronického periodika [893] => | titul = Key Kazakh oilfield hit by protests [894] => | periodikum = Reuters [895] => | datum_vydání = 6. ledna 2022 [896] => | url = https://www.reuters.com/business/energy/chevron-says-production-continues-kazakhstan-oil-venture-2022-01-06/ [897] => }} [898] => [899] => Kazachstán má [[Ekonomická integrace|celní unii]] s Ruskem a [[Bělorusko|Běloruskem]] a je též člen [[Eurasijský ekonomický svaz|Eurasijského ekonomického svazu]]. Přesto například v roce 2017 byla nejvýznamnějším obchodním partnerem Kazachstánu [[Evropská unie]], s podílem 38,7 % na zahraničním obchodu. Následují Rusko (20,6 %), [[Čína]] (13,5 %), [[Uzbekistán]] (2,6 %), [[Turecko]] (2,4 %), [[Spojené státy americké|Spojené státy]] (2,1 %) a [[Ukrajina]] (2,1 %). Ze zemí EU je nejvíce obchodní výměny s [[Itálie|Itálií]] a Nizozemskem. Stále důležitějším hospodářským a obchodním partnerem Kazachstánu je Čína. V rámci její iniciativy [[Nová Hedvábná stezka|Nová hedvábná stezka]] má Kazachstán významné postavení tranzitního uzlu.{{Citace monografie [900] => | příjmení = Vakulchuk [901] => | jméno = Roman [902] => | příjmení2 = Overland [903] => | jméno2 = Indra [904] => | titul = China’s Belt and Road Initiative through the lens of Central Asia [905] => | url = https://www.taylorfrancis.com/chapters/oa-edit/10.4324/9780429467172-5/china-belt-road-initiative-lens-central-asia-roman-vakulchuk-indra-overland [906] => | vydavatel = Routledge [907] => | isbn = 978-0-429-46717-2 [908] => | doi = 10.4324/9780429467172-5 [909] => | poznámka = [910] => | jazyk = en [911] => }} [912] => [913] => Suroviny (hlavně ropa a plyn) se na exportu Kazachstánu podílí zcela zásadním způsobem (68,6 % exportu v roce 2017).{{Citace elektronického periodika [914] => | titul = Kazachstán: Zahraniční obchod a investice {{!}} BusinessInfo.cz [915] => | periodikum = www.businessinfo.cz [916] => | url = https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/kazachstan-zahranicni-obchod-a-investice-19302.html [917] => | jazyk = cs [918] => | datum přístupu = 2018-11-21 [919] => }} [920] => [921] => == Obyvatelstvo == [922] => {{viz též|Obyvatelstvo Kazachstánu}} [923] => [[Soubor:Kazakh wedding 3.jpg|náhled|Kazašská svatba v mešitě]] [924] => [[Soubor:Central Downtown Astana 2.jpg|náhled|Věž Bajtěrek v Astaně]] [925] => [[Soubor:Astana, capital of Kazakhstan 01.jpg|náhled|Smaragdové věže v Astaně]] [926] => [927] => K 1. listopadu 2021 měl Kazachstán 19 082 467 obyvatel.{{Citace elektronického periodika [928] => | příjmení = tengrinews.kz [929] => | titul = Названа численность населения Казахстана на 1 ноября [930] => | periodikum = Главные новости Казахстана - Tengrinews.kz [931] => | url = https://tengrinews.kz/kazakhstan_news/nazvana-chislennost-naseleniya-kazahstana-na-1-noyabrya-455604/ [932] => | datum vydání = 2021-12-03 [933] => | jazyk = ru [934] => | datum přístupu = 2022-01-20 [935] => }} Hustota osídlení je 7,02 obyvatel na km2. [936] => [937] => K roku 2021 tvořili 69 % obyvatel [[Kazaši]], 18,4 % [[Rusové]], 3,3 % [[Uzbeci|Uzbekové]], 1,48 % [[Ujgurové]], 1,36 % [[Ukrajinci]], 1,06 % [[Tataři]] a 0,92 % [[Němci]]. Ostatní jsou přistěhovalci z bývalých zemí [[Sovětský svaz|SSSR]]. Etnické složení se ve 20. i 21. století prudce proměňovalo. Sovětský vůdce [[Josif Vissarionovič Stalin|Josif Stalin]] nechal do Kazachstánu násilně přemísťovat příslušníky mnoha národností, zejména Němce, [[Poláci|Poláky]], Ujgury a [[Kurdové|Kurdy]], dočasně sem byli deportováni také [[Čečenci]] a [[Ingušové]]. V roce 1989 ještě tvořili Kazaši jen 39,7 % obyvatel Kazachstánu, Rusů bylo 37,8 %, Němců 5,8 % a Ukrajinců 5,4 %.[http://demoscope.ru/weekly/ssp/sng_nac_89.php "Всесоюзная перепись населения 1989 года"]. demoscope.ru. Mnoho Rusů, Ukrajinců a Němců opustilo Kazachstán po rozpadu Sovětského svazu, jejich procentuální poměr v populaci dále snižuje nižší porodnost oproti Kazachům, ale stále tvoří vysoké procento obyvatel ve velkých městech a na severu Kazachstánu u ruských hranic. [938] => [939] => Zajímavostí je, že v zemi byla i malá česká komunita, která však s pomocí české vlády přesídlila do [[Česko|České republiky]]. [[Vláda České republiky|Vláda ČR]] přijala 1. listopadu 2006 nařízení o „''Postupu při dokončování přesídlení osob s prokázaným českým původem (krajanů) z Kazachstánu''". Celkem bylo přesídleno 157 krajanů, poslední tranzit se uskutečnil v říjnu 2007.{{Citace periodika [940] => | titul = Čeští reemigranti z Kazachstánu jsou v Česku spokojení {{!}} Radio Praha [941] => | periodikum = Radio Praha [942] => | jazyk = cs [943] => | url = https://www.radio.cz/cz/rubrika/krajane/cesti-reemigranti-z-kazachstanu-jsou-v-cesku-spokojeni [944] => | datum přístupu = 2018-11-21 [945] => }} [946] => [947] => 57 % obyvatel žije ve městech. [948] => [949] => Kazachstánská společnost je specifická v tom, že velkou roli v ní stále hraje tradiční klanová struktura, tedy rozdělení na kmenové svazy, tzv. Starší, Střední a Mladší žuzy. Uly žuz (Starší, nebo Největší) má kořeny v jižním Kazachstánu, Orta žuz (Střední) ve středním a východním a Kiši žuz (Mladší nebo Malý) se identifikuje se západní a severní částí Kazachstánu. Každý žuz se dělí na rody a plemena. Orta žuz má 12 rodů a plemen. Členové Uly žuzu se cítí být přímými potomky Čingischána. [950] => [951] => === Náboženství === [952] => Celkem 69 % obyvatel Kazachstánu vyznává [[Sunnitský islám|sunnitský]] [[islám]], 28 % je [[Pravoslaví|pravoslavných křesťanů]] a 2 % obyvatel jsou [[Protestantismus|evangelíci]]. Vzhledem k tomuto složení populace vláda vsází na mezináboženský dialog a Nursultan Nazarbajev každé tři roky hostí v Astaně velké setkání všech světových náboženství.{{Citace elektronického periodika [953] => | příjmení = [954] => | jméno = [955] => | titul = Náboženští lídři v Astaně: odmítáme extremismus [956] => | periodikum = Rádio Proglas [957] => | vydavatel = [958] => | url = https://zpravy.proglas.cz/udalosti/nabozensti-lidri-v-astane-odmitame-extremismus/ [959] => | datum vydání = [960] => | jazyk = cs [961] => | url archivu = [962] => | datum přístupu = 2018-11-22 [963] => }} V zemi je 3 129 svatostánků, z toho 2 229 [[Mešita|mešit]], 258 pravoslavných chrámů, 93 katolických kostelů, 6 [[Synagoga|synagog]] a přes 500 protestantských kostelů a modliteben. Islámský [[Svátek oběti]] i pravoslavné [[Vánoce]] jsou v Kazachstánu státním svátkem.{{Citace elektronického periodika [964] => | titul = Congress of World Religions - Religious Situation Review in Kazakhstan [965] => | periodikum = www.religions-congress.org [966] => | url = http://www.religions-congress.org/content/view/151/35/lang,english/ [967] => | datum přístupu = 2018-11-22 [968] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171014084114/http://www.religions-congress.org/content/view/151/35/lang,english/ [969] => }} [970] => [971] => V Kazachstánu probíhá kontrola náboženského života, zejména menšinových společenství. Od roku 2021[https://info.dingir.cz/2021/08/kontrola-nabozenskeho-zivota-v-kazachstanu-navrhovane-zmeny-v-zakone-by-mohly-prinest-liberalizaci-ale-i-nektera-zprisneni/ Kontrola náboženského života v Kazachstánu: navrhované změny v zákoně by mohly přinést liberalizaci, ale i některá zpřísnění] : [[Náboženský infoservis]], 23. 8. 2021 se připravují legislativní změny. Zákon by měl navíc znovu potvrdit a zdůraznit „historickou úlohu“ [[Hanífovský mazhab|hanífovského islámu]]. Podobné právní změny byly schváleny kazachstánským parlamentem už v roce 2018, ale byly staženy po protestech amerického ministerstva zahraničí. Situaci sleduje lidskoprávní organizace [[Forum 18]].[https://info.dingir.cz/2024/02/kazachstan-pripravuje-zavedeni-terminu-destruktivni-nabozensky-trend/ Kazachstán připravuje zavedení termínu „destruktivní náboženský trend“] : [[Náboženský infoservis]], 28. 2. 2024 [972] => [973] => === Jazyky === [974] => Úředním jazykem je [[kazaština]]. Státní instituce a samosprávné orgány však užívají i [[ruština|ruštinu]], která je s kazaštinou rovnoprávná. V písmu se užívá vlivem ruštiny [[cyrilice]] a sporadicky i [[latinka]], v současné době zejména pod vlivem [[turečtina|turečtiny]]. Dne 12. dubna 2017 tehdejší prezident Nazarbajev nařídil úřadům přejít postupně z [[Seznam jazyků používajících cyrilici|azbuky]] na latinku. Od roku 2025 by se měla používat již jen latinka.{{Cite web|url=http://www.rferl.org/a/kazakh-president-orders-shift-from-cyrillic/28425590.html|title=Kazakh President Orders Shift Away From Cyrillic Alphabet|website=RadioFreeEurope/RadioLiberty|access-date=2017-04-12}} [975] => [976] => Kazaština patří do [[turkické jazyky|turkické jazykové skupiny]], spolu s [[turečtina|turečtinou]], [[turkmenština|turkmenštinou]], [[Ázerbájdžánština|azerštinou]], [[Uzbečtina|uzbečtinou]] či [[Tatarština|tatarštinou]]. [977] => [978] => === Významná města === [979] => * [[Almaty]] (''Alma-Ata'') – 1 854 tis. obyv. (2019) [980] => * [[Astana]] – 864 tis. obyv. [981] => * [[Šymkent]] – 862 tis. obyv. [982] => * [[Karaganda]] (''Qaraghandy'') – 494 tis. obyv. [983] => * [[Pavlodar]] – 333 tis. obyv. [984] => * [[Öskemen]] – 319 tis. obyv. [985] => * [[Semej]] – 315 tis. obyv. [986] => [987] => === Další města === [988] => [[Arkalyk]], [[Kostanaj]], [[Taraz]], [[Oral|Uralsk]] (Oral), [[Taldykorgan]], [[Altaj (Kazachstán)|Altaj]], [[Petropavl]]ovsk, [[Šu]]. [989] => [990] => == Kultura == [991] => === Památky a architektura === [992] => [[Soubor:Mausoleum of Khoja Ahmed Yasawi in Hazrat-e Turkestan, Kazakhstan.jpg|náhled|upright|Mauzoleum Chodži Ahmeda Jásávího]] [993] => [[Soubor:Palace of Arts Shabyt.jpg|náhled|upright|Umělecká univerzita v Astaně]] [994] => V [[Seznam světového dědictví v Asii|seznamu světového dědictví UNESCO]] je zapsáno pět památek:{{Citace elektronické monografie [995] => | vydavatel = [[UNESCO]] [996] => | titul = Kazakhstan [997] => | url = http://whc.unesco.org/en/statesparties/kz [998] => | jazyk = anglicky [999] => | datum přístupu = 2020-03-22 [1000] => }} [1001] => * pravěké skalní kresby, tzv. [[Tamgaly|petroglyfy v Tamgaly]] [1002] => * středověké [[mauzoleum Chodži Ahmeda Jásavího]] v [[Turkestán]]u [1003] => * jezera a stepi [[Sarjarka – stepi a jezera severního Kazachstánu|Sarjarka]] [1004] => * [[Hedvábná stezka: síť cest v koridoru Čchang-an – Ťan-šan]] [1005] => * chráněná území v pohoří [[Západní Ťan-šan|západního Ťan-šanu]], jež procházejí od Kyrgyzstánu přes Uzbekistán až po Kazachstán. [1006] => [1007] => Unikátním architektonickým celkem je nové hlavní město [[Astana]], které nechal vůdce Nursultan Nazarbajev postavit na konci [[1990–1999|90. let 20. století]], z menšího městečka Akmola (dříve Celinograd, Astana). Město bylo oficiálně otevřeno a hlavním městem prohlášeno v roce 1997. Architektonický plán hypermoderního města vytvořili známý japonský architekt [[Kišó Kurokawa]] a britský architekt [[Norman Foster]], přičemž jejich spojení mělo symbolizovat spojení východu a západu, jímž kazachstánská kultura de facto je. K architektonickým unikátům patří [[Palác nezávislosti]], Koncertní hala (dílo [[Manfredi Nicoletti]]ho), Umělecká univerzita, prezidentský palác [[Ak Orda]] či Smaragdové věže. Věž [[Bajtěrek]] (jež je dokonce zobrazena na zadní straně všech kazachstánských bankovek{{Citace periodika [1008] => | titul = Astana: fata morgána uprostřed kazašské stepi [1009] => | periodikum = HedvabnaStezka.cz [1010] => | url = https://www.hedvabnastezka.cz/zeme/asie/kazachstan/4158-astana-fata-morgana-uprostred-kazasske-stepi/ [1011] => | datum přístupu = 2018-11-23 [1012] => }}), [[Palác míru a harmonie]] ve tvaru pyramidy a zábavní centrum [[Chan Šatyr]] ve tvaru [[Jurta|jurty]], jehož výstavba se vyšplhala ke 400 milionům dolarů, navrhl osobně Norman Foster.{{Citace periodika [1013] => | titul = Astana Zázrak ve stepi [1014] => | jazyk = cs [1015] => | url = http://lideazeme.reflex.cz/clanek/astana-zazrak-ve-stepi# [1016] => | datum přístupu = 2018-11-22 [1017] => }} Výstavba podle Kurokawových urbanistických plánů má probíhat do roku 2030.{{Citace periodika [1018] => | příjmení = [1019] => | jméno = [1020] => | titul = Astana: Hlavní město Kazachstánu je futuristickou metropolí, která šlape na paty i Dubaji [1021] => | periodikum = [1022] => | datum vydání = [1023] => | ročník = [1024] => | číslo = [1025] => | strany = [1026] => | jazyk = cs [1027] => | url = https://refresher.cz/56723-Astana-Hlavni-mesto-Kazachstanu-je-futuristickou-metropoli-ktera-slape-na-paty-i-Dubaji [1028] => | datum přístupu = 2018-11-22 [1029] => }} Zajímavostí je, že na výstavbě Astany se podílela i česká firma [[VUCHZ Brno]], která zde postavila moderní závod na výrobu biodieselu.{{Citace periodika [1030] => | titul = Proměna Kazachstánu: Bohatství vyrostlé uprostřed stepi - Euro.cz [1031] => | periodikum = Euro.cz [1032] => | datum vydání = 2010-12-06 [1033] => | jazyk = cs [1034] => | url = https://www.euro.cz/byznys/promena-kazachstanu-bohatstvi-vyrostle-uprostred-stepi-860078 [1035] => | datum přístupu = 2018-11-22 [1036] => }} [1037] => [1038] => === Literatura === [1039] => {{Podrobně|Kazašská literatura}} [1040] => Na počátku kazašské literatury jsou [[bard]]i, některé tradice hledá již v 15. století, ale jejich básně nebyly nikdy zapisovány, jen předávány další generací bardů.{{Citace elektronického periodika [1041] => | titul = Kazakh literature [1042] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [1043] => | url = https://www.britannica.com/art/Kazakh-literature [1044] => | jazyk = en [1045] => | datum přístupu = 2021-02-20 [1046] => }} Za zakladatele kazašské literatury, jejího prvního klasika, tak bývá označován až autor 19. století [[Abaj Kunanbajuly]], jehož nejznámějším dílem je ''Čtyřicet rozjímání o životě a lidech''. Kazašskou kulturu silně ovlivnil i tím, že byl propagátorem sblížení s ruskou a evropskou kulturou na základě liberálního islámu. [1047] => [1048] => Významným obrozencem byl i [[Ybyraj Altynsarin]], který zavedl do kazaštiny [[Cyrilice|cyrilici]], jež je užívána dodnes (byť je postupně opouštěna). Prominentním kazašským autorem v sovětské éře byl [[Muchtar Auezov]], jehož nejslavnějšími díly jsou divadelní [[tragédie]] ''Abaj'' a romány ''Abaj'' a ''Abajova cesta'', a jenž se dočkal mnoha veřejných poct. Naopak [[Saken Sejfullin]] byl v éře [[Stalinismus|stalinismu]] mučen a popraven jako kazašský nacionalista. Stejný osud potkal i básníka a reformátora kazašské abecedy [[Achmet Bajtursynuly|Achmeta Bajtursynulyho]]. Objevem 60. let byl básník [[Mukagali Makatajev]]. [1049] => [1050] => V Kazachstánu se narodil i rusky píšící [[Science fiction|sci-fi]] spisovatel [[Sergej Lukjaněnko]], autor slavné ''[[Noční hlídka (Sergej Lukjaněnko)|Noční hlídky]]''. [1051] => [1052] => === Hudba === [1053] => [[Soubor:Mongolian Folklore 1.JPG|vlevo|náhled|Folklórní skupina]] [1054] => Kazašským národním hudebním nástrojem, ba symbolem, je především [[dombra]], strunný drnkací nástroj s dlouhým krkem, obvykle dvěma [[struna]]mi a hruškovitým nebo lichoběžníkovitým tělem. V roce 2014 byla kazašská hra na dombru zapsána na seznam [[Mistrovská díla ústního a nehmotného dědictví lidstva|Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva]] [[UNESCO]].{{Citace elektronického periodika [1055] => | titul = UNESCO - Kazakh traditional art of Dombra Kuy [1056] => | periodikum = ich.unesco.org [1057] => | url = https://ich.unesco.org/en/lists [1058] => | jazyk = en [1059] => | datum přístupu = 2021-02-19 [1060] => }} [1061] => [1062] => Přinejmenším od 17. století se kazašští pěvci doprovázející se na dombru dělili do dvou hlavních kategorií: tzv. žyrausové obvykle nevytvářeli vlastní originální dílo a jen reprodukovali staré písně, kdežto tzv. akynové improvizovali nebo vytvářeli vlastní písně v duchu tradice. Nejslavnějším akynem a také hráčem na dombru byl [[Kurmangazy Sagyrbajuly]] v 19. století. Folklór později proslavil i zpěváka [[Žambyl Žabajev|Žambyla Žabajeva]], hrajícího ještě v první polovině 20. století, který tak uvedl akynskou tradici do sovětské kultury.{{Citace elektronického periodika [1063] => | příjmení = [1064] => | titul = Žambyl Žabajev - CoJeCo.cz [1065] => | periodikum = www.cojeco.cz [1066] => | url = https://www.cojeco.cz/zambyl-zabajev [1067] => | jazyk = cs [1068] => | datum přístupu = 2021-02-19 [1069] => }} [1070] => [1071] => V populární hudbě se později prosadila [[Roza Rymbajeva]], [[Dimash Kudaibergen]],{{Citace elektronického periodika [1072] => | příjmení1 = Boroš [1073] => | jméno1 = Tomáš [1074] => | titul = MUSIC: Asie má vlastní Mariah Carey i Beyoncé. Dokonce i muži přezpívají Mariah. Pohled do hudebního světa východu [1075] => | periodikum = LUI [1076] => | odkaz na periodikum = LUI [1077] => | datum_vydání = 2018-01-09 [1078] => | url = https://www.lui.cz/co-se-deje/item/12035-music-asie-ma-vlastni-mariah-carey-i-beyonce-dokonce-i-muzi-prezpivaji-mariah-pohled-do-hudebniho-sveta-vychodu [1079] => | datum_přístupu = 2020-01-13 [1080] => }} nebo skupina [[A’Studio]]. Ve folk-rockové hudbě skupina [[Ulytau]]. [1081] => [1082] => Od roku 2013 funguje [[Astanská opera]]. Akustika nově postaveného divadla je považována za jednu z nejlepších na světě.{{Zdroj?}} Hlavní sál pojme 1250 diváků a orchestřiště až 120 hudebníků, což z budovy činí třetí největší operní dům na světě. Opera má svůj vlastní orchestr i operní a baletní soubor. [1083] => [1084] => === Film === [1085] => [[Soubor:Timur Bekmambetov (6852155728).jpg|náhled|[[Timur Bekmambetov]]]] [1086] => V [[Hollywood]]u se prosadil filmový režisér [[Timur Bekmambetov]], mj. díky zfilmování ''[[Noční hlídka (film)|Noční hlídky]]'' krajana Lukjaněnka. Jako dokumentarista proslul [[Sergej Dvorcevoj]], který v roce 2019 získal Cenu za přínos světové kinematografii na [[Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava|Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava]].{{Citace elektronického periodika [1087] => | příjmení = [1088] => | jméno = [1089] => | titul = Cena za přínos kinematografii: Sergej Dvorcevoj [1090] => | periodikum = www.ji-hlava.cz [1091] => | url = https://www.ji-hlava.cz/novinky/cena-za-prinos-kinematografii-sergej-dvorcevoj [1092] => | jazyk = cs [1093] => | datum přístupu = 2021-02-19 [1094] => }} V roce 2008 se začal věnovat filmu hranému. Oba jeho celovečerní hrané filmy uspěly na [[Filmový festival v Cannes|festivalu v Cannes]]: ''Tulpan'' (2008) získal cenu [[Un certain regard|Un Certain Regard]]{{Citace elektronického periodika [1095] => | titul = Kazakh film wins Cannes 'Un Certain Regard' [1096] => | periodikum = France 24 [1097] => | url = https://www.france24.com/en/20080525-kazakh-film-wins-cannes-un-certain-regard-film-review [1098] => | datum vydání = 2008-05-25 [1099] => | jazyk = en [1100] => | datum přístupu = 2021-02-19 [1101] => }} (a také cenu Na východ od Západu ve [[Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary|Varech]]{{Citace elektronického periodika [1102] => | příjmení = [1103] => | jméno = [1104] => | titul = Ceny 43. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary [1105] => | periodikum = ČT24 [1106] => | vydavatel = Česká televize [1107] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/archiv/1448411-ceny-43-rocniku-mezinarodniho-filmoveho-festivalu-karlovy-vary [1108] => | jazyk = cs [1109] => | datum přístupu = 2021-02-19 [1110] => }}), snímek ''Ajka'' (2018) byl nominován na hlavní cenu [[Zlatá palma]], a Dvorcevoj je tak nejúspěšnějším kazachstánských filmařem 21. století. Prvním a dosud jediným kazachstánským filmem nominovaným na [[Oscar za nejlepší cizojazyčný film|Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film]] je snímek ''Mongol'' ruského režiséra [[Sergeje Bodrova starší]]ho z roku 2008.{{Citace elektronického periodika [1111] => | příjmení = [1112] => | jméno = [1113] => | titul = Full list of Oscar winners and nominations [1114] => | periodikum = the Guardian [1115] => | url = http://www.theguardian.com/film/2008/feb/25/awardsandprizes.oscars2008 [1116] => | datum vydání = 2008-02-25 [1117] => | jazyk = en [1118] => | datum přístupu = 2021-02-19 [1119] => }} [1120] => [1121] => Představitelka hlavní role ve filmu ''Ajka'' [[Samal Esljamová]] získala v roce 2018 na festivalu v Cannes cenu pro nejlepší herečku.{{Citace elektronického periodika [1122] => | příjmení = [1123] => | titul = Самал Еслямова названа лучшей актрисой в Каннах [1124] => | periodikum = Главные новости Казахстана - Tengrinews.kz [1125] => | url = https://tengrinews.kz/kazakhstan_news/samal-eslyamova-nazvana-luchshey-aktrisoy-v-kannah-344640/ [1126] => | datum vydání = 2018-05-20 [1127] => | jazyk = ru [1128] => | datum přístupu = 2021-02-19 [1129] => }} V sovětském filmu se proslavila herečka [[Natalja Arinbasarova]]. Na scénografii a kostýmech historických filmů pracoval architekt [[Almas Ordabajev]], jinak též autor vlastních projektů. [1130] => [1131] => V modelingu se prosadila [[Ruslana Koršunovová]], jež vzbudila zájem médií i svou záhadnou smrtí po pádu z balkonu.{{Citace elektronického periodika [1132] => | příjmení = Pomerantsev [1133] => | jméno = Peter [1134] => | titul = Disconcerting New Answers In Model's Suicide [1135] => | periodikum = Newsweek [1136] => | url = https://www.newsweek.com/disconcerting-new-answers-models-suicide-67659 [1137] => | datum vydání = 2011-05-01 [1138] => | jazyk = en [1139] => | datum přístupu = 2021-02-17 [1140] => }} [1141] => [1142] => === Věda === [1143] => Jednou z největších vědeckých osobností Kazachstánu byl [[Šokan Valichanov]], zakladatel moderní kazašské [[historiografie]] a [[etnografie]]. Založením vědecké databáze [[Sci-Hub]] na sebe nedávno upozornila [[Alexandra Elbakjanová]].{{Citace periodika [1144] => | příjmení = [1145] => | jméno = [1146] => | titul = Pirátský server Sci-Hub s vědeckými studiemi poráží zaběhlý systém, ukazuje analýza [1147] => | periodikum = ČT24 [1148] => | datum vydání = [1149] => | ročník = [1150] => | číslo = [1151] => | strany = [1152] => | jazyk = cs [1153] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2199160-piratsky-server-sci-hub-s-vedeckymi-studiemi-porazi-zabehly-system-ukazuje-analyza [1154] => | datum přístupu = 2018-11-21 [1155] => }} Na území Kazachstánu se v 9. století, patrně, narodil významný filozof, logik, kosmolog a teoretik hudby [[Al-Fárábí]], který je dnes vyobrazen na kazachstánské bankovce v hodnotě 200 [[tenge]]. Jedno z uvažovaných rodišť Al-Fárábího je [[Otrar]], oáza a zaniklé město v [[Jihokazašská oblast|Jihokazašské oblasti]] Kazachstánu, kdysi významné obchodní středisko ležící na [[Hedvábná stezka|Hedvábné stezce]]. [1156] => [[Soubor:ISS-02 Soyuz TM-32 Taxi crewmembers in the Zvezda Service Module.jpg|vlevo|náhled|[[Talgat Musabajev]] (uprostřed)]] [1157] => V Kazachstánu Sověti postavili první kosmodrom na světě - [[Kosmodrom Bajkonur|Bajkonur]], je proto trochu překvapující, že se Kazaši příliš nepodíleli na sovětském kosmickém výzkumu. Teprve roku 1985, při oslavách 30. výročí vzniku Bajkonuru, vznikla myšlenka letu Kazacha do vesmíru, která rychle získala podporu politického vedení. Prvním kazašským kosmonautem se těsně před rozpadem Sovětského svazu stal [[Toktar Aubakirov]]. Díky modulu [[Sojuz TM-13]] navštívil orbitální [[Mir|stanici Mir]] a pobyl v kosmu sedm dní. Toto prvenství mu posléze zajistilo i politickou kariéru. Druhým kazašským kosmonautem a zároveň prvním reprezentantem nezávislého Kazachstánu ve vesmíru se stal v roce 1994 [[Talgat Musabajev]].{{Citace elektronického periodika [1158] => | titul = Kazakh's First Space Flight [1159] => | periodikum = old.qazaqtv.com [1160] => | url = https://old.qazaqtv.com/en/programms/viewArchive?id=25338 [1161] => | jazyk = en [1162] => | datum přístupu = 2021-02-20 [1163] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210116053818/https://old.qazaqtv.com/en/programms/viewArchive?id=25338 [1164] => | datum archivace = 2021-01-16 [1165] => }} Ten strávil na stanici Mir již téměř rok. Třetím kosmonautem a prvním zástupcem nezávislé kazachstánské kosmické agentury KazCosmos se stal v roce 2016 [[Ajdyn Aimbetov]]. [1166] => [[Soubor:TWC, KazNU Campus.JPG|náhled|[[Al-Fárábího kazašská národní univerzita|Al-Fárábího univerzita]]]] [1167] => KazCosmos byl založen v roce 2007. Již rok předtím Kazachstán vypustil na oběžnou dráhu svou první vlastní družici nazvanou KazSat-1.{{Citace elektronického periodika [1168] => | titul = Kazakhstan Keeps Quiet about Kazsat 1 Loss - Via Satellite - [1169] => | periodikum = Via Satellite [1170] => | url = https://www.satellitetoday.com/telecom/2008/08/01/kazakhstan-keeps-quiet-about-kazsat-1-loss/ [1171] => | datum vydání = 2008-08-01 [1172] => | jazyk = en [1173] => | datum přístupu = 2021-02-20 [1174] => }} [1175] => [1176] => K nejvýznamnějším vědeckým a vzdělávacím institucím patří [[Al-Fárábího kazašská národní univerzita]] v Almaty. Podle žebříčku ''QS World University Rankings 2023'' jde o 150. nejkvalitnější univerzitu na světě (pro srovnání: žádná země [[Visegrádská skupina|Visegrádu]] v první dvoustovce žebříčku univerzitu nemá, [[Vídeňská univerzita]] je 151.).{{Citace elektronického periodika [1177] => | titul = Al-Farabi Kazakh National University [1178] => | periodikum = Top Universities [1179] => | url = https://www.topuniversities.com/universities/al-farabi-kazakh-national-university [1180] => | jazyk = en [1181] => | datum přístupu = 2023-05-06 [1182] => }} Al-Fárábího univerzita je 44. nejlepší v Asii a vůbec nejlepší ve Střední Asii. Před nejlepší visegrádskou univerzitou se umístila ještě jedna kazachstánská: [[Euroasijská národní univerzita L. N. Gumiljova]] v Astaně (277. nejlepší na světě, 96. v Asii, 2. ve Střední Asii).{{Citace elektronického periodika [1183] => | titul = L.N. Gumilyov Eurasian National University (ENU) [1184] => | periodikum = Top Universities [1185] => | url = https://www.topuniversities.com/universities/ln-gumilyov-eurasian-national-university-enu [1186] => | jazyk = en [1187] => | datum přístupu = 2023-05-06 [1188] => }} [1189] => [1190] => === Kuchyně === [1191] => {{Podrobně|Kazašská kuchyně}} [1192] => [[Soubor:Бешбармак.jpg|náhled|Národní jídlo ''bešparmak'']] [1193] => Tradiční kazašská kuchyně vychází z [[Kočovnictví|nomádských]] kulinářských postupů. Většina technik vaření je zaměřena na dlouhodobé uchovávání potravin. Využívá se tak solení a sušení masa. Dále to jsou různé mléčné výrobky, velmi oblíbené je kyselé [[mléko]], opět kvůli své trvanlivosti. Část ovcí a [[Koza domácí|koz]] se chová právě kvůli mléčným výrobkům, hlavně k výrobě sýrů. Nepostradatelným kusem nádobí každé rodiny je kazan, velký litinový hrnec, který se používá k vaření [[pilaf]]ů, polévek a dokonce i chleba. Kazan se otočí a na zadní straně lze upéct plochý [[chléb]]. Většina kazašské kuchyně je založena na ''tort tulik mal'' (төрт түлiк мал), využívání čtyř druhů masa. Je to maso [[Koňské maso|koňské]], [[Hovězí maso|hovězí]], [[Skopové maso|skopové]] a [[Velbloudí maso|velbloudí]]. Hovězí a skopové maso je konzumováno běžně a koňské a velbloudí maso především při slavnostních příležitostech. Národním jídlem je ''bešparmak'', vařené kousky koňského nebo skopového masa.{{Citace elektronického periodika [1194] => | titul = Kazachstán - Kuchyně [1195] => | periodikum = HedvabnaStezka.cz [1196] => | url = https://www.hedvabnastezka.cz/zeme/asie/kazachstan/asie-kazachstan-jidlo-a-piti/ [1197] => | datum vydání = 2006-05-27 [1198] => | jazyk = cs [1199] => | datum přístupu = 2021-02-17 [1200] => }} Z koňského masa jsou i oblíbené klobásy ''quwyrdaq'' či ''kazi''. [1201] => [1202] => Kazaši jsou velmi pohostinní a při stolování dodržují mnoho [[Tradice|tradic]]. Tradičně jedí u nízkého stolu zvaného ''dastarchán''. Maso se podává na širokých talířích, nápoj kumys v širokých miskách zdobených stříbrem. Každá rodina má své vlastní dřevěné lžíce, které jsou ukládány do speciálních dřevěných kufříků. Hostovi je vždy přiděleno čestné místo a hostitel sám krájí maso a dává nejlepší kousky hostům nebo dětem. Tradice diktuje rovněž nalít čaj hostovi tak, aby ho v šálku zvaném ''piala'' nebylo příliš mnoho. Hostitel pak čaj dolévá, aby byl stále horký, a projevuje tak svoji úctu k hostovi. [1203] => [1204] => == Sport == [1205] => [[Soubor:Alexandr Vinokourov-IMG 1345.jpg|náhled|[[Alexandr Vinokurov]]]] [1206] => Kazachstánským sportovcům se od počátku samostatné účasti na olympijských hrách daří, mají na svém kontě již patnáct zlatých olympijských medailí. Kazachstán má především silnou [[box]]erskou školu, boxeři přivezli z olympiád už 22 medailí, z toho sedm zlatých. Na nejvyšší metu dosáhli v ringu [[Bachyt Sarsekbajev]], [[Serik Sapijev]], [[Bekzat Sattarchanov]], [[Vasilij Žirov]], [[Jermachan Ibraimov]], [[Bachtijar Artajev]] a [[Danijar Jelusinov]]{{Citace elektronického periodika [1207] => | titul = Boxer Jelusinov prodloužil kazachstánskou dominanci ve váze do 69 kg [1208] => | periodikum = iDNES.cz [1209] => | url = https://oh.idnes.cz/box-rio-jelusinov-0mr-/rio-2016.aspx?c=A160817_223408_oh-micove-sporty_tof [1210] => | datum vydání = 2016-08-17 [1211] => | datum přístupu = 2018-11-21 [1212] => }}. K největším sportovním hvězdám patří [[Cyklistika|cyklista]] [[Alexandr Vinokurov]], olympijský vítěz v [[Silniční cyklistika|silniční cyklistice]] a manažer známého závodního týmu [[Astana Team]].{{Citace elektronického periodika [1213] => | příjmení = Fotheringham [1214] => | jméno = William [1215] => | titul = Alexandr Vinokourov wins Olympic gold as Team GB hopes are dashed [1216] => | periodikum = the Guardian [1217] => | url = http://www.theguardian.com/sport/2012/jul/28/alexandre-vinokourov-olympic-gold-road-race [1218] => | datum vydání = 2012-07-28 [1219] => | jazyk = en [1220] => | datum přístupu = 2018-11-21 [1221] => }} [[Olga Rypakovová]] získala olympijské zlato v [[trojskok]]u{{Citace periodika [1222] => | titul = Rypakova of Kazakhstan takes triple-jump gold [1223] => | periodikum = ESPN.com [1224] => | jazyk = en [1225] => | url = http://www.espn.com/olympics/summer/2012/trackandfield/story/_/id/8236815/2012-london-olympics-olga-rypakova-kazakhstan-takes-women-triple-jump-gold [1226] => | datum přístupu = 2018-11-21 [1227] => }}, [[Jurij Melnyčenko]] v [[Zápas řecko-římský|zápase řecko-římském]], [[Olga Šišiginová]] v [[Běh na 100 metrů překážek|běhu na 100 metrů překážek]]{{Citace elektronického periodika [1228] => | příjmení = [1229] => | jméno = [1230] => | titul = Olga leaps to hurdles joy [1231] => | periodikum = news.bbc.co.uk [1232] => | vydavatel = [1233] => | url = http://news.bbc.co.uk/sport2/hi/olympics2000/athletics-track/944633.stm [1234] => | datum vydání = [1235] => | url archivu = [1236] => | datum přístupu = 2018-11-21 [1237] => }}, [[Dmitrij Balandin]] v [[plavání]]{{Citace periodika [1238] => | titul = Kazakhstan's Dmitry Balandin wins men's 200m breaststroke [1239] => | periodikum = Eurosport UK [1240] => | datum vydání = 2016-08-11 [1241] => | url = https://www.eurosport.co.uk/swimming/kazakhstan-s-dmitry-balandin-wins-men-s-200m-breaststroke_sto5716665/story.shtml [1242] => | datum přístupu = 2018-11-21 [1243] => }}, [[Alla Važeninová]] ve [[vzpírání]], [[Alexandr Parygin]] v [[Moderní pětiboj|moderním pětiboji]]. [[Vladimir Smirnov (lyžař)|Vladimir Smirnov]] zajistil v [[Běh na lyžích|běhu na lyžích]] na 50 km jediné kazachstánské zlato ze [[Zimní olympijské hry|zimních her]]. Ještě v dresu SSSR získali olympijské zlato zápasníci [[Žaksilik Uškempirov]] a [[Šamil Serikov]] nebo [[basketbal]]ista [[Alžan Žarmuchamedov]], v [[Letní olympijské hry 1972|Mnichově roku 1972]], krom toho si připsal tři tituly mistra Evropy. [1244] => [[Soubor:Elena Rybakina (52206441528).jpg|náhled|[[Jelena Rybakinová]] s wimbledonskou trofejí roku 2022]] [1245] => Stále větší popularitě se těší [[lední hokej]]. Kazachstán vyslal několik klubů do [[Kontinentální hokejová liga|Kontinentální hokejové ligy]], nejlepší z jeho klubů je [[Barys Nur-Sultan]] (Barys Astana). V severoamerické [[National Hockey League|NHL]] se prosadil [[Jevgenij Nabokov]].{{Citace elektronického periodika [1246] => | titul = Nabokov naposledy zamával fanouškům San Jose. Ukončil kariéru [1247] => | periodikum = iDNES.cz [1248] => | url = https://hokej.idnes.cz/jevgenij-nabokov-hokej-konec-kariery-dsi-/nhl.aspx?c=A150212_084552_nhl_ten [1249] => | datum vydání = 2015-02-12 [1250] => | datum přístupu = 2018-11-21 [1251] => }} Velmi úspěšní jsou Kazaši v [[Bandy|bandy hokeji]], kde získali šest bronzových medailí na mistrovství světa. V posledním desetiletí se ve světě prosadili také kazašští [[tenis]]té, dva turnaje v Astaně byly zařazeny do seriálu [[Asociace tenisových profesionálů|ATP]] a [[Ženská tenisová asociace|WTA]]. [[Zarina Dijasová]] a [[Julia Putincevová]] pronikly do první padesátky žebříčku světových tenistek, v první stovce je i [[Michail Kukuškin]]. Roku 2018 přijala kazachstánské občanství ruská tenistka [[Jelena Rybakinová]], která pak přinesla Kazachstánu řadu historických úspěchů, především pak vítězství ve [[Wimbledon (tenis)|Wimbledonu]] roku [[Wimbledon 2022 – ženská dvouhra|2022]].{{Citace elektronického periodika [1252] => | titul = Rybakinová vyhrála Wimbledon. Jako první Kazaška slaví triumf na grandslamu [1253] => | periodikum = Aktuálně.cz [1254] => | url = https://sport.aktualne.cz/tenis/rybakinova-vyhrala-wimbledon-jako-prvni-kazaska-slavi-triumf/r~d2c5c82cff9811eca25a0cc47ab5f122/ [1255] => | datum vydání = 2022-07-09 [1256] => | jazyk = cs [1257] => | datum přístupu = 2023-04-27 [1258] => }} Horolezec [[Anatolij Bukrejev]] dokázal osmnáctkrát vylézt na vrchol převyšující 8000 metrů.{{Citace elektronického periodika [1259] => | titul = Obituary: Anatoli Boukreev [1260] => | periodikum = The Independent [1261] => | url = https://www.independent.co.uk/news/obituaries/obituary-anatoli-boukreev-1141078.html [1262] => | datum vydání = 2011-10-22 [1263] => | jazyk = en [1264] => | datum přístupu = 2021-02-17 [1265] => }}[[Soubor:Astana Arena 2014-03-15.JPG|náhled|[[Astana Arena]]|vlevo]][[Kazachstánská fotbalová reprezentace]] má k dispozici moderní stadion [[Astana Arena]], který byl dokončen v roce 2009.{{Citace elektronického periodika [1266] => | titul = Astana Arena / Tabanlioglu Architects [1267] => | periodikum = ArchDaily [1268] => | url = https://www.archdaily.com/50605/astana-arena-tabanlioglu [1269] => | datum vydání = 2010-03-02 [1270] => | jazyk = en-US [1271] => | datum přístupu = 2022-04-15 [1272] => }} Má kapacitu 30 000 diváků, zatahovací střechu a je to největší sportovní stánek v zemi. Krom národního týmu na něm hraje [[FC Astana]], nejúspěšnější kazachstánský klub založený rovněž roku 2009, který se v sezóně 2015–16 probojoval do základní skupiny [[Liga mistrů UEFA|Ligy mistrů]]. Zajímavostí je, že ho vedli i dva čeští trenéři [[Miroslav Beránek]] (2012–2013) a [[Michal Bílek]] (2020). Beránek i Bílek trénovali rovněž kazachstánskou reprezentaci.{{Citace elektronického periodika [1273] => | titul = Můj Kazachstán. Beránka tam přijali za svého, teď se vrací se Slavií [1274] => | periodikum = iDNES.cz [1275] => | url = https://www.idnes.cz/fotbal/pohary/fotbal-miroslav-beranek-slavia-astana-rozhovor.A170926_202343_fot_pohary_tof [1276] => | datum vydání = 2017-09-28 [1277] => | jazyk = cs [1278] => | datum přístupu = 2022-04-15 [1279] => }}{{Citace elektronického periodika [1280] => | titul = Nabídka, která se neodmítá. Bílek popsal, jak ho ulovila hvězdná Astana [1281] => | periodikum = iSport.cz [1282] => | url = https://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-zahranici-ostatni-ligy/374305/nabidka-ktera-se-neodmita-bilek-popsal-jak-ho-ulovila-hvezdna-astana.html [1283] => | jazyk = cs [1284] => | datum přístupu = 2022-04-15 [1285] => }}{{Citace elektronického periodika [1286] => | titul = Návrat z daleka. Trenér Bílek v Kazachstánu končí, nepovede ani reprezentaci [1287] => | periodikum = iDNES.cz [1288] => | url = https://www.idnes.cz/fotbal/reprezentace/trener-michal-bilek-kazachstan-reprezentace-konec-angazma.A201127_100210_fot_reprez_min [1289] => | datum vydání = 2020-11-27 [1290] => | jazyk = cs [1291] => | datum přístupu = 2022-04-15 [1292] => }} [1293] => [1294] => Kazachstán pořádal [[Asijské zimní hry 2011]]. Uskutečnily se od [[30. leden|30. ledna]] do [[6. únor]]a [[2011]] v [[Astana|Astaně]] a v [[Almaty]]. Almaty dvakrát kandidovalo i na pořádání zimních olympijských her (2014, 2022).{{Citace elektronického periodika [1295] => | příjmení = Kaliba [1296] => | jméno = Jan [1297] => | titul = Kazachstán, nebo Čína, v jedné z těchto zemí budou za sedm let zimní olympijské hry [1298] => | periodikum = iROZHLAS [1299] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [1300] => | vydavatel = Český rozhlas [1301] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [1302] => | url = https://www.irozhlas.cz/sport_ostatni-sporty/kazachstan-nebo-cina-v-jedne-z-techto-zemi-budou-za-sedm-let-zimni-olympijske-hry_201507301424_kbrezovska [1303] => | jazyk = cs [1304] => | datum přístupu = 2022-04-15 [1305] => }}{{Citace elektronického periodika [1306] => | příjmení = Kopřiva [1307] => | jméno = Ondřej [1308] => | titul = Srazí trpaslík obra? Šanci na pořadatelství OH má kazašské Almaty [1309] => | periodikum = Lidovky.cz [1310] => | url = https://www.lidovky.cz/sport/ostatni-sporty/o-poradani-oh-2022-se-poperou-almaty-a-peking.A150725_205659_ln-sport-ostatni_oka [1311] => | datum vydání = 2015-07-26 [1312] => | jazyk = cs [1313] => | datum přístupu = 2022-04-15 [1314] => }} [1315] => [1316] => == Fotogalerie == [1317] =>
[1318] => [1319] => Soubor:Tanbaly.jpg|Petroglyfy [[Tamgaly]] [1320] => Soubor:Peak of Khan Tengri at sunset.jpg|[[Chan Tengri]] [1321] => Soubor:Astana1.jpeg|Nábřeží v [[Astana|Astaně]] [1322] => Soubor:Furmanovstreet2.jpg|Třída Furmanova v [[Almaty]] [1323] => Soubor:Kazakhstani-women.jpg|Kazašský lidový sbor [1324] => Soubor:Buddatemple1.JPG|Buddhistický chrám (Čan) pod otevřeným nebem, Almatinský kraj [1325] => Soubor:Modern Almaty.jpg|Rozrůstající se [[Almaty]] [1326] => Soubor:New buildings in Astana2.jpg|Obchodní čtvrť v Astaně [1327] => Soubor:Zenkov Cathedral Winter.jpg|[[Chrám Nanebevstoupení Páně (Almaty)|Chrám Nanebevstoupení Páně]] v Almaty [1328] => [1329] =>
[1330] => [1331] => == Odkazy == [1332] => === Reference === [1333] => [1334] => === Literatura === [1335] => * {{Citace monografie [1336] => | příjmení = Roux [1337] => | jméno = Jean-Paul [1338] => | rok = 2007 [1339] => | titul = Dějiny Střední Asie [1340] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [1341] => | místo = Praha [1342] => | stránky = 435 [1343] => | poznámka = L´Asie Centrale. Historie et civilisations [1344] => | isbn = 978-80-7106-867-9 [1345] => }} [1346] => [1347] => === Související články === [1348] => * [[Kašagan]] [1349] => * [[Medaile Za přínos k národní bezpečnosti]] [1350] => [1351] => === Externí odkazy === [1352] => * {{Commonscat|Kazakhstan}} [1353] => * {{Wikislovník|heslo=Kazachstán}} [1354] => * {{Osmrelace|214665}} [1355] => * {{Wikizprávy|kategorie=Kazachstán}} [1356] => * [http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/svetova-ekonomika/clanek.phtml?id=509333 Kazachstán dal žlutou kartu západním těžařům], aktuálně.cz, [[27. září]] [[2007]] [1357] => * {{Citace elektronické monografie [1358] => | titul = Kazakhstan - Amnesty International Report 2011 [1359] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/kazakstan/report-2011 [1360] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1361] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [1362] => | jazyk = anglicky [1363] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110822142518/http://www.amnesty.org/en/region/kazakstan/report-2011 [1364] => | datum archivace = 2011-08-22 [1365] => | nedostupné = ano [1366] => }} [1367] => * {{Citace elektronické monografie [1368] => | titul = Kazakhstan (2011) [1369] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&year=2011&country=8065 [1370] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1371] => | vydavatel = [[Freedom House]] [1372] => | jazyk = anglicky [1373] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823030111/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&year=2011&country=8065 [1374] => | datum archivace = 2011-08-23 [1375] => | nedostupné = ano [1376] => }} [1377] => * {{Citace elektronické monografie [1378] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [1379] => | titul = BTI 2010 — Kazakhstan Country Report [1380] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/CIS/Kazakhstan.pdf [1381] => | datum vydání = 2009 [1382] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1383] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [1384] => | místo = Gütersloh [1385] => | jazyk = anglicky [1386] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110521012020/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/CIS/Kazakhstan.pdf [1387] => | datum archivace = 2011-05-21 [1388] => | nedostupné = ano [1389] => }} [1390] => * {{Citace elektronické monografie [1391] => | korporace = Bureau of South and Central Asian Affairs [1392] => | titul = Background Note: Kazakhstan [1393] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/5487.htm [1394] => | datum vydání = 2009-04-20 [1395] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1396] => | vydavatel = U.S. Department of State [1397] => | jazyk = anglicky [1398] => }} [1399] => * {{Citace elektronické monografie [1400] => | korporace = CIA [1401] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [1402] => | titul = The World Factbook - Kazakhstan [1403] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/kz.html [1404] => | datum aktualizace = 2011-07-21 [1405] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1406] => | jazyk = anglicky [1407] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181226010136/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/kz.html%20 [1408] => | datum archivace = 2018-12-26 [1409] => | nedostupné = ano [1410] => }} [1411] => * {{Citace elektronické monografie [1412] => | korporace = Library of Congress [1413] => | odkaz na korporaci = Knihovna Kongresu [1414] => | titul = Country Profile: Kazakhstan [1415] => | url = http://memory.loc.gov/frd/cs/profiles/Kazakhstan.pdf [1416] => | datum vydání = 2006-12-14 [1417] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1418] => | jazyk = anglicky [1419] => }} [1420] => * {{Citace elektronické monografie [1421] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Astaně [1422] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Kazachstán [1423] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/kazachstan-2011-04-26.pdf [1424] => | datum vydání = 2011-04-26 [1425] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1426] => | vydavatel = Businessinfo.cz [1427] => | jazyk = česky [1428] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111070325/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/kazachstan-2011-04-26.pdf [1429] => | datum archivace = 2012-01-11 [1430] => | nedostupné = ano [1431] => }} [1432] => * {{Citace elektronické monografie [1433] => | příjmení = Allworth [1434] => | jméno = Edward [1435] => | spoluautoři = a kol. [1436] => | titul = Kazakhstan [1437] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/313790/Kazakhstan [1438] => | datum přístupu = 2011-08-16 [1439] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [1440] => | jazyk = anglicky [1441] => }} [1442] => [1443] => {{Kazachstán}} [1444] => {{Navboxes [1445] => | title = [[Soubor:Gnome-globe.svg|22px]] Geografická lokalizace [1446] => | list = {{Asie}} [1447] => {{Evropa}} [1448] => {{Státy v postsovětském prostoru}} [1449] => {{Státy ležící na břehu Kaspického moře}} [1450] => {{Světové dědictví – Kazachstán}} [1451] => }} [1452] => [1453] => {{Navboxes [1454] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [1455] => | list ={{Společenství nezávislých států}} [1456] => {{Organizace islámské spolupráce}} [1457] => {{Organizace turkických států}} [1458] => }} [1459] => {{Autoritní data}} [1460] => {{Portály|Kazachstán}} [1461] => [1462] => [[Kategorie:Kazachstán| ]] [1463] => [[Kategorie:Země Střední Asie]] [1464] => [[Kategorie:Státy Asie]] [1465] => [[Kategorie:Státy Evropy]] [1466] => [[Kategorie:Vnitrozemské státy]] [1467] => [[Kategorie:Státy Společenství nezávislých států]] [1468] => [[Kategorie:Republiky]] [1469] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1991]] [1470] => [[Kategorie:Transkontinentální státy]] [1471] => [[Kategorie:Postsovětské státy]] [] => )
good wiki

Kazachstán

Kazachstán , plným názvem Republika Kazachstán, je stát, který se rozkládá ve Střední Asii a menší částí svého území (asi 250 000 km²) západně od řeky Ural a řeky Emba zasahuje též do Evropy. Na severozápadě a severu hraničí s Ruskem, na východě s Čínou, z jižní strany sousedí s Kyrgyzstánem, Uzbekistánem a Turkmenistánem, na jihozápadě pak přiléhá ke Kaspickému moři.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Almaty','Astana','Čína','Semej','Irtyš','Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev','kazaština','Sovětský svaz','tenge','Syrdarja','Kazaši','Nursultan Nazarbajev'

Almaty

Astana

Čína

Irtyš

Kazaši

Kazaština

Semej

Syrdarja

Tenge

Tenge je oficiální měna Kazachstánu od roku 1993.