Array ( [0] => 15510566 [id] => 15510566 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kašrut [uri] => Kašrut [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Judaismus}} [1] => '''Kašrut''' ({{Vjazyce2|he|כַּשְׁרוּת}}) označuje v [[judaismus|judaismu]] soubor pravidel pro rituální způsobilost. Používá se zejména v souvislosti s potravinami: co je povoleno k jídlu, je označováno jako '''„kašer“''' ({{Vjazyce2|he|כשר}}, doslova ''vhodné''). [[Aškenázská výslovnost hebrejštiny|Aškenázská výslovnost]] tohoto slova je '''„košer“''' a v této podobě proniklo do češtinyInternetová jazyková příručka, [http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=ko%C5%A1er_2 heslo Košer] a dalších jazyků. [2] => [3] => V širším slova smyslu označuje vše, co je povolené, vhodné nebo správné („košer“ mohou být např. [[tfilin]], [[sefer Tora]] nebo i osoba). [4] => [5] => Vhodnost pokrmů a nápojů určuje [[Tóra]], která je normativním zdrojem [[Židé|židovského]] náboženského práva ([[halacha]]). Tóra stanovuje druhy zvířat, která jsou povolena k jídlu i která jsou zakázána. Předpisy nastavené Tórou byly dále rozpracovány a vyloženy v halachických dílech ([[Talmud]], [[Šulchan aruch]]). [6] => [7] => Existuje snaha vysvětlit kašrut požadavky hygieny empirickou zkušeností života na poušti; ty jsou však [[Rabínský judaismus|rabínským judaismem]] odmítány jako nepochopení{{Citace monografie [8] => | jméno = Pavel [9] => | příjmení = Sládek [10] => | odkaz na autora = Pavel Sládek [11] => | titul = Malá encyklopedie rabínského judaismu [12] => | vydavatel = Libri [13] => | místo = Praha [14] => | rok = 2008 [15] => | isbn = 978-80-7277-379-4 [16] => | url = [17] => | kapitola = kašrut [18] => | typ kapitoly = heslo [19] => | počet stran = [20] => | strany = 125 [21] => | jazyk = [22] => }} či oslabení náboženské podstaty celého konceptu. [23] => [24] => == Zákaz požívání krve == [25] => Tóra celkem na třech místech zakazuje židům konzumaci [[krev|krve]].{{Citace bible|Lv|17|11}}, {{Citace bible|Lv|17|14}}, {{Citace bible|Lv|12|23}}Dt 12:23) Krev je spojována s duší{{Citace bible|Lv|17|11||12}} a s životem{{Citace monografie [26] => | příjmení = Hertz [27] => | jméno = Joseph [28] => | odkaz na autora = Joseph Hertz [29] => | titul = Pentateuch and Haftorahs [30] => | url = https://archive.org/details/pentateuchan_xxxx_2001_000_6958747 [31] => | místo = London [32] => | vydavatel = Soncino [33] => | rok = [5]718 [34] => | strany = [https://archive.org/details/pentateuchan_xxxx_2001_000_6958747/page/n500 487] [35] => }}, proto se před dalším zpracováním masa musí krev odstranit. Velká část vyteče během samotné porážky, zbytek je odstraněn zpravidla procesem zvaným [[melicha]]: maso je opráno ve vodní lázni a na hodinu důkladně nasoleno, čímž se odstraní zbytky krve vsáknuté do masa. [36] => [37] => == Povolená a zakázaná zvířata == [38] => [39] => === Savci === [40] => Ze savců Tóra povoluje jíst všechny [[sudokopytník]]y, kteří [[přežvýkavci|přežvykují]] ([[Hovězí maso|hovězí]], [[skopové]], [[koza|kozí]]). Povolena jsou nejen domácí zvířata, ale i některé druhy zvěře, které splňují uvedené parametry ([[jelenovití]], [[zubr evropský|zubr]] apod.) [[Velbloud]] se sice řadí mezi přežvýkavce a sudokopytníky, je však zakázán, neboť jeho kopyta nejsou rozdělena úplně. [41] => [42] => Zvíře musí být rituálně správným způsobem poraženo pro tento účel vyškoleným řezníkem – [[šochet]]em. Porážka sama se nazývá [[šchita]]. ''Šchita'' se provádí dokonale hladkým a ostrým nožem bez špičky, kterým šochet bez přerušení přetne hrtan a jícen zvířete. Jelikož jsou přitom zpravidla přeříznuty i krční tepny zvířete, zvíře rychle vykrvácí a umírá. Cílem je mimo jiné zbavit zvíře zbytečné bolesti a stresu. Před dalším zpracováním masa je nejprve důkladně odstraněna [[krev]], zpravidla nasolením (melichou) a omytím. Tento požadavek v praxi bránil Židům v konzumaci [[Zvěřina (maso)|masa lovné zvěře]], neboť provést ''šchitu'' na volně žijících zvířatech je velmi problematické. [43] => [44] => [[Mléko]] má stejný status jako zvíře, z něhož pochází, tzn. mléko zakázaných zvířat je zakázané. [45] => [46] => === Ptáci === [47] => Z ptáků jsou povoleny ty druhy, jež Tóra výslovně nezakazuje. V praxi to znamená, že k jídlu jsou zakázáni především [[dravci]], [[mrchožrout]]i a [[Masožravec|masožravci]] – v některých případech se rovněž jedná o druhy, které byly ve [[Starověký Egypt|starověkém Egyptě]] uctívány ([[ibis posvátný]], [[sup mrchožravý]], [[Sokol stěhovavý|sokol]], [[luňák hnědý]]). Mezi zakázané ptáky Tóra řadí i [[Pštros dvouprstý|pštrosa]] a [[Letouni|netopýry]] (savec), kteří byli ve starověku řazeni mezi ptáky. Povolené druhy jsou především [[Domácí drůbež|drůbež]]: ([[Kur domácí|kuře]], slepice, [[kachna]], [[husa]], [[krůta]]) a [[holub]]. V minulosti byla v [[Židovská kuchyně|židovské kuchyni]] populární husa, oceňovaná též jako zdroj [[Sádlo|sádla]]. [48] => [49] => Některé druhy ptáků v Tóře neuvedené jsou zakázány rabínským zákazem z důvodu chybějící [[Tradice#Tradice v židovství|tradice]]. [50] => [51] => Také ptáci musí být řádně poraženi formou [[šchita|šchity]] a nasoleni za účelem odstranění krve z masa. [52] => [53] => [[Vejce]] má stejný status jako pták, z něhož pochází, tzn. vejce zakázaných ptáků (a stejně tak i [[Plazi|plazů]]) jsou zakázána. [54] => [55] => === Ryby a vodní živočichové === [56] => Z [[ryby|ryb]] jsou košer ty druhy, které mají ploutve a šupiny. U [[šupina (ryby)|šupin]] se však jedná pouze o ktenoidní a cykloidní šupiny,{{Citace monografie [57] => | příjmení = Cohen [58] => | jméno = Alfred S [59] => | titul = Tekhelet: The Renaissance of a Mitzvah [60] => | vydavatel = Yeshiva University Press [61] => | místo = New York [62] => | rok = 1996 [63] => | isbn = 978-0881255775 [64] => | strany = 42 [65] => | počet stran = 120 [66] => | jazyk = anglicky [67] => }} jelikož další dva druhy šupin – ganoidní a placoidní – jsou podobné zubovině (přeměněné kostní plátky či kožní výběžky pokryté sklovinou). Ryby není třeba zbavovat krve a patří do skupiny „parve“ potravin. [68] => [69] => === Hmyz === [70] => Téměř všechny druhy [[hmyz]]u jsou zakázány ke konzumaci, výjimku tvoří čtyři druhy kobylek, které Tóra povoluje.{{Citace bible|Lv|11|20||23}}, {{Citace bible|Dt|14|19||20}} Jelikož tyto druhy nejsou známé, nekonzumují se. Tradice jedení těchto kobylek se zachovala pouze v některých [[Židé v Jemenu|jemenitských]] komunitách. [71] => [72] => == Trejfe a nevela == [73] => Opakem košer potravin jsou potraviny, které jsou ''[[trejfe]]'' ({{Cizojazyčně|yi|טרייף}}, z hebrejského {{Cizojazyčně|he|טְרֵפָה}} ''trefa'', rozsápaná mršina). ''Trejfe'' jsou všechna zvířata, která jsou Tórou zapovězená. Jedná se především o masožravce, býložravé savce – lichokopytníky a zvířata bez kopyt, plody moře, již zmíněné dravé a zakázané ptáky a [[vepř]]e. [74] => [75] => Zvířata, která jsou sice košer, ale nebyla poražena rituálně vhodným způsobem, jsou klasifikována jako ''nevela'' ({{Cizojazyčně|he|נבילה}}, doslova zdechlina). Také tato zvířata jsou zakázána ke konzumaci. Nevelu je ovšem možné dát nebo prodat někomu, kdo se zákony kašrutu není povinen řídit. Ortodoxní žid se ale konzumace takového masa musí vyvarovat. [76] => [77] => == Mléko a maso == [78] => Jednou z hlavních charakteristik kašrutu a celé židovské kultury je zákaz mísení masitých a mléčných potravin. Zákaz je vyvozován z nařízení Tóry ''„Nebudeš vařit mládě (kůzle) v mléce jeho matky.“''{{Citace bible|Ex|23|19}}; {{Citace bible|Ex|34|26}}; {{Citace bible|Dt|14|21}} Celkem trojí opakování zákazu vyložili rabíni tak, že je zakázáno tepelně upravovat maso povolených druhů dobytka společně s mlékem, výsledný produkt konzumovat a je zakázáno z něj mít jakýkoli prospěch (není možné pokrm prodat nežidovi jako v případě ''nevely''). [79] => [80] => [[Soubor:Blue and red towels.jpg|náhled|Mléčná a masitá utěrka. V košer kuchyni je zvykem označovat masité nádobí červenou barvou, mléčné nádobí modrou a parve nádobí zelenou.]] [81] => Pozdější [[rabín]]ské omezení (''gezera'') rozšířilo z obavy před možným přestoupením zákona zákaz na mísení jakéhokoli masa (včetně drůbeže, ale ne ryby) a mléka nebo mléčných výrobků. Další omezení zahrnovalo rozdělení nádobí (příbory atd.) na mléčné a masité. V profesionálních kuchyních (hotely, školní jídelny apod.) se z praktických důvodů často používají oddělené celé kuchyně. [82] => [83] => Důvod pro rozdělení nádobí je ten, že každý pokrm, který je uvařen v nádobě, zanechává v této nádobě „chuť“ (''ta'am''). Tento ''ta'am'' pak mohou získat i pokrmy, které se vaří v nádobě později a tak dojít ke smísení masitého a mléčného ''ta'am''. ''Ta'am'' není možné odstranit pouhým umytím, ale nádobí se musí „[[#Košerování nádobí|vykošerovat]]“ (viz níže). [84] => [85] => Pokud se mléčný a masitý produkt smíchá, je považován za ''trejfe'' a je zakázáno jej jíst. Výjimkou je když jedna z částí tvoří méně než 1/60 celého pokrmu (např. kdyby do 60 litrů masového vývaru nateklo méně než 1 litr mléka) a stalo se to neúmyslně. Nádoby, ve kterých se vaří jak mléčné tak i masité výrobky rovněž nejsou košer a pokrm v nich uvařený je zakázaný. [86] => [87] => Je také zakázáno konzumovat masitý pokrm a ihned po něm konzumovat pokrm mléčný, u některých mléčných výrobků (tvrdé [[sýr]]y) platí toto pravidlo i naopak. Lhůta, která musí uplynout mezi konzumacemi, je různá. Podle nizozemského ritu jedna hodina,Rama, Jore dea 99:1 podle německého tři hodiny,{{Citace elektronické monografie [88] => | vydavatel = Orthodox Union [89] => | titul = The Halachot of Waiting Between Meals [90] => | url = http://oukosher.org/blog/consumer-kosher/the-halachot-of-waiting-between-meals/ [91] => | datum vydání = 2013-06-13 [92] => | datum přístupu = 2014-8-18 [93] => | jazyk = anglicky [94] => }} podle východního (polského) musí uplynout hodin šest.Jore Dea 99:1 [95] => [96] => === Parve === [97] => [[Soubor:OUKosher.JPG|náhled|Hechšer [[Ortodoxní unie]] na uzávěru parve náhrady za smetanu do kávy]] [98] => Potraviny, které nejsou ani masitého ani mléčného původu, se označují slovem ''parve'' ({{Cizojazyčně|he|פרווה}}). Parve potraviny se mohou konzumovat jak s mlékem, tak i s masem. Pokud je ale parve potravina uvařená např. v masitém hrnci společně s ''charif'' (potraviny pikantní a pálivé – cibule, česnek, některé druhy koření), získává charakter masitého pokrmu (''charif'' má tu vlastnost, že ''ta'am'' „vytáhne“ z nádoby a přijme jej do celého pokrmu). Stejně tak je tomu v případě vaření v mléčných nádobách. Proto zbožní židé mají zvláštní nádoby i na ''parve''. [99] => [100] => ''Parve'' jsou všechny potraviny rostlinného původu (zelenina, ovoce, houby). Mezi parve potraviny patří rovněž ryby a povolené druhy kobylek, které nejsou považovány za „maso“. Většina ortodoxních židů ale rybu s masem nejí, neboť respektují rabínskou tradici, podle které je nebezpečné konzumovat maso a rybu zároveň.Jore de'a 87:1, TaZ 3; Orach chajim 173:2 Parve je rovněž sójové mléko. Z živočišných produktů patří do kategorie ''parve'' vejce povolených ptáků a také med. [101] => [102] => == Výrobky rostlinného původu == [103] => Rostlinné potraviny jsou obvykle považovány za méně problémové z hlediska kašrutu. Obecně jsou povoleny ke konzumaci všechny druhy rostlin, včetně těch, které vznikly zakázaným křížením. Potraviny, které přitahují hmyz (mouka, košťálová zelenina aj.) je však potřeba před zpracováním nebo konzumací zkontrolovat. Pro výrobky z Izraele platí ještě některá další omezení ohledně desátků, prvotin atp. [104] => [105] => Přísnější pravidla platí pro víno a hroznovou šťávu. Dokud nejsou tepelně zpracovány (např. [[pasterizace|pasterizací]] nebo [[destilace|destilací]]), může jakoukoli manipulaci s nimi provádět pouze věřící a praktikující žid. Pro skladování, převážení nebo distribuci kýmkoli jiným musí být uzavřeny a zajištěny dvojí pečetí. [106] => [107] => == Přídatné látky == [108] => Kašrut se sleduje i u [[Přídatné látky|přídatných látek (aditiv)]] používaných v potravinářství. Některé z nich se vyrábějí nebo mohou vyrábět ze zakázaných surovin; obsahuje-li výrobek takovou přísadu, je nutno zkontrolovat její původ a posoudit, zda výsledný produkt je povolen, či nikoli. Je-li výsledek pozitivní, vydá rabinát potvrzení o kašrutu zvané ''hechšer''. [109] => [110] => == Polotovary a hotové výrobky == [111] => [[Soubor:Kosher McDonald's, Abasto Shopping, Buenos Aires.jpg|náhled|McDonald's Kosher v [[Buenos Aires]] ([[Argentina]])]] [112] => Problém může být i u potravin, které by mohly být košer z hlediska svého složení, ale při jejichž výrobě není dodržen potřebný postup. Nejčastější překážkou je „kontaminace“ nádobí či výrobní linky trejfe nebo mléčnou (popř. masitou) „chutí“ od předchozího vaření. V některých případech se také v určité fázi přípravy vyžaduje součinnost žida (zapnutí sporáku,Jore De'a 113:7, Rama přidání syřidla do mléka apod.) I v těchto situacích rabinát vydá hechšer pro výrobek či továrnu po posouzení konkrétní situace. [113] => [114] => Hechšer nemusí nutně být vyznačen přímo na výrobku; v řadě zemí vydává vrchní rabinát seznam výrobků, značek a přísad, které lze považovat za košer. [115] => [116] => == Zvláštní druhy kašrutu == [117] => [118] => === Glatt košer a košer le-mehadrin === [119] => [[Soubor:Toungue kosher.JPG|náhled|Označení „Glatt“ na hovězím jazyku z porážky dozorované rabinátem v [[Crown Heights (Brooklyn)|Crown Heights]] ]] [120] => ''Glatt košer'' ({{Cizojazyčně|yi|גלט כשר}}), nebo také ''kašer chalak'' ({{Cizojazyčně|he|כשר חלק}}) představuje vyšší standard kašrutu speciálně u masa. ''Glatt'' (v němčině a jidiš) znamená „hladký“ (jako v hebrejštině ''chalak'') a v tomto případě odkazuje na [[plíce]] zabitého zvířete, které by měly být bez výrůstků apod. Pokud se dají výrůstky odstranit (např. seškrábnutím), maso je podle některých autorit přesto košer, ale ne ''glatt košer''. [[Sfaradim|Sefardští]] židé považují za košer pouze takové maso, které je podle [[Aškenázové|aškenázských]] kritérií ''glatt košer''. [121] => [122] => Rozlišování mezi ''košer'' a ''glatt košer'' má smysl pouze u hovězího a skopového masa; často se však označení ''glatt'' používá v rozporu s původním významem i pro drůbež nebo bezmasé výrobky jako synonymum k označení ''mehadrin''. [123] => [124] => [[Soubor:Cholov yisroel.JPG|náhled|Košer [[jogurt]] označený jako „mehadrin“]] [125] => ''Košer le-mehadrin'' ({{Cizojazyčně|he|כשר למהדרין}}) označuje výrobek, který byl zhotoven se zvláštní péčí a tak, aby byl kromě „rituální vhodnosti“ i krásný. Hebrejský výraz ''hadar'' ({{Cizojazyčně|he|הדר}}) znamená doslova „krásný“. ''Košer le-mehadrin'' mohou být jak potraviny, tak věci ([[tfilin]], [[talit]], svitek do [[mezuza|mezuzy]] apod.) V případě potravin označení mehadrin zpravidla označuje, že kašrut výrobku vyhovuje nejen základním halachickým předpisům, ale i všem zpřísněným požadavkům aplikovaným v některých komunitách. [126] => [127] => === Košer le-Pesach === [128] => Zvláštní kapitolu tvoří potraviny a nápoje s označením ''košer le-Pesach'' ({{Cizojazyčně|he|כשר לפסח}}). Na [[Pesach]] platí zvláštní stravovací předpisy, které kromě běžných omezení zahrnují i zákaz konzumace kvásku a běžných obilovin, včetně všech výrobků z nich. Během Pesachu je tedy nutné zbavit domácnost a kuchyni všeho kvašeného (''[[chamec]]'' {{Cizojazyčně|he|חמץ}} a ''so'ar'' {{Cizojazyčně|he|שואר}}). Během svátku je pak doporučeno konzumovat pouze ty potraviny, které mají označení ''košer le-Pesach''. Mezi aškenázskými a sefardskými židy existují rozdíly, sefardští židé například konzumují o Pesachu rýži, stejně tak jako další druhy semen a zrní, označovaných jako ''kitnijot''. ''Kitnijot'' jsou naopak v aškenázské kuchyni během Pesachu zakázané. [129] => [130] => == Košerování nádobí == [131] => [[Soubor:Kosher dishes P7160075.JPG|náhled|Košer nádobí; kovový talíř lze vykošerovat, navíc nese označení „maso“, aby nedocházelo zbytečně k záměně s mléčnou sadou.]] [132] => Nádobí a příbory se košerují pokud [133] => * se nádoba stala trejfe (např. smícháním masa a mléka nebo nekošer potravinou) [134] => * nastává Pesach a nádobí je potřeba vykošerovat od ''chamecu'' – kvašeného. [135] => Nádobí vyrobené z [[Kovy|kovu]], [[dřevo|dřeva]] či kamene je možné vykošerovat. Podmínkou je, aby nádobí bylo z jednoho materiálu (před košerováním je nutné odmontovat všechny části např. z plastu). Za určitých okolností se dá vykošerovat i sklo nebo některé druhy plastu. Teplovzdorné sklo, [[teflon]], hliněné a [[smalt]]ované nádobí, [[porcelán]] a nádobí, které by se při košerování mohlo poškodit, není možné vykošerovat. [136] => [137] => === Hag'ala (vyvaření) === [138] => Obecně platí zásada, že nádobí může být vykošerováno pouze tím způsobem, jakým bylo znečištěno. Nádobí, které bylo znečištěno vařením nebo podáváním horkých jídel (což se týká především hrnců, talířů a příborů) mohou být vykošerována tak, že se „převaří“ (''hag'ala'' – {{Cizojazyčně|he|הגעלה}}). [139] => [140] => Před samotným košerováním je zapotřebí důkladně očistit od všech zbytků. Nádobí, které není možné zcela vyčistit, nelze tímto způsobem vykošerovat a je nutné použít ''libun''. Je také vhodné, aby nádobí zůstalo před košerováním 24 hodin nepoužívané. Takto připravené nádobí se ponoří na několik sekund do vroucí vody a poté do studené. Tím se stává košer. Podobným způsobem je možné vykošerovat kuchyňskou linku (vylitím vroucí vody) nebo mikrovlnnou troubu (plná sklenice vody se vloží do trouby, která se následně nechá zapnutá na nejvyšší výkon cca 10 minut). Vaření působí na nádobí tak, že ''chamec'' nebo ''ta'am'' „vytáhne“ ven. Z toho důvodu se nádoba musí ponořit pouze na několik sekund, neboť v případě, že by byla ve vodě ponechána déle, hrozí nebezpečí, že se do ní ''chamec'' nebo ''ta'am'' skrze var opět „vrátí“. [141] => [142] => === Libun (vypálení) === [143] => V případě pánví a grilů, do kterých se nečistota dostává skrze plamen, je nutné použít rovněž plamen. Této technice se říká ''libun'' ({{Cizojazyčně|he|ליבון}} dosl. „vybělení“). Rozlišujeme mezi ''libun kal'' (lehký) a ''libun chamur'' (těžký). Lehkým libunem je možné vykošerovat pánve, které je nutné rozpálit na otevřeném ohni na teplotu zhruba 100–200 °C, libun chamur znamená rozpálit předmět (pánev, rošty) do ruda, aby z něj při doteku jiným předmětem odletovaly jiskry. Protože ''libun'' je technika velmi náročná a může nádobí poškodit, doporučuje se mít raději zvláštní sadu nádobí na Pesach; pokud má být pánev či rošt vykošerován z důvodu ''trejfe'', doporučuje se rovněž zvážit, zda není vhodnější koupit věc novou. [144] => [145] => == Košer versus halal == [146] => Muslimové mohou v případě potřeby konzumovat ''košer'' potraviny s výjimkou alkoholických nápojů a jiných omamných látek, ale židé nesmějí konzumovat ''[[halal]]'' ([[Arabština|arabsky]]: '''حلال''', „ḥalál“, v překladu ''povolený, přípustný'') potraviny. V košer stravování se mimo jiné dbá na (ne)vhodnost kombinování surovin různého typu (to halal neřeší), zatímco halal se spokojuje s prostým výčtem toho, co je muslimovi zakázáno nebo povoleno konzumovat.{{Citace periodika [147] => | příjmení = Mollin [148] => | jméno = Pavel [149] => | autor = [150] => | odkaz na autora = [151] => | spoluautoři = [152] => | titul = Halál certifikace [153] => | periodikum = Noviny Precheza [154] => | odkaz na periodikum = [155] => | rok = 2015 [156] => | měsíc = [157] => | ročník = [158] => | číslo = 8 [159] => | strany = 3 [160] => | url = https://www.precheza.cz/root/ke-stazeni/noviny-precheza/noviny_8_2015_screen.pdf [161] => | issn = [162] => | datum přístupu = 2017-09-29 [163] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160506145310/https://www.precheza.cz/root/ke-stazeni/noviny-precheza/noviny_8_2015_screen.pdf [164] => | datum archivace = 2016-05-06 [165] => | nedostupné = ano [166] => }} {{Wayback|url=https://www.precheza.cz/root/ke-stazeni/noviny-precheza/noviny_8_2015_screen.pdf |date=20160506145310 }} [167] => [168] => == Odkazy == [169] => [170] => === Reference === [171] => [172] => [173] => === Literatura === [174] => * {{Citace monografie [175] => | příjmení = Newman [176] => | jméno = Ja'akov [177] => | příjmení2 = Sivan [178] => | jméno2 = Gavri'el [179] => | rok = 1992 [180] => | titul = Judaismus od A do Z [181] => | vydavatel = Sefer [182] => | místo = Praha [183] => | isbn = 80-900895-3-4 [184] => | počet stran = 285 [185] => }} [186] => [187] => === Související články === [188] => * [[613 Micvot]] [189] => * [[Halal]] [190] => * [[Nečistá zvířata]] [191] => [192] => === Externí odkazy === [193] => * [http://www.zpusobilostpotravin.estranky.cz KARAIMSKÁ PRAVIDLA PRO RITUÁLNÍ ZPŮSOBILOST POTRAVIN – Sh'muel ha-rofe el Maghrebi] [194] => * {{Commonscat}} [195] => * {{Wikislovník|heslo=košer}} [196] => * {{Wikislovník|heslo=כָּשֵׁר}} [197] => * {{Wikislovník|heslo=כּשר}} [198] => * [http://kehilaprag.cz//index.php?option=com_docman&task=doc_download&gid=217&Itemid=211&lang=cs Průvodce košer potravinami 2011–12] [199] => * [https://is.muni.cz/repo/1118570/cs Zdeněk Koudelka: Košer víno] [200] => [201] => {{Autoritní data}} [202] => {{Portály|Gastronomie|Hebraistika}} [203] => [204] => [[Kategorie:Hebrejská slova a fráze]] [205] => [[Kategorie:Židovské zákony a rituály]] [206] => [[Kategorie:Židovská kuchyně]] [207] => [[Kategorie:Izraelská kuchyně]] [208] => [[Kategorie:Potravinářská terminologie]] [] => )
good wiki

Kašrut

Kašrut označuje v judaismu soubor pravidel pro rituální způsobilost. Používá se zejména v souvislosti s potravinami: co je povoleno k jídlu, je označováno jako „kašer“ ( doslova vhodné).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'krev','tfilin','šchita','talit','Tóra','vepř','zubr evropský','šochet','sup mrchožravý','holub','Sádlo','smalt'

Holub

Krev

Sádlo

Šchita

Smalt

Šochet

Talit

Tfilin

Tóra