Array ( [0] => 15490124 [id] => 15490124 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kdyně [uri] => Kdyně [3] => Kdyne pohled ze severu.jpg [img] => Kdyne pohled ze severu.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|[[Gdyně]]}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Kdyně [3] => | status = město [4] => | kraj = [[Plzeňský kraj|Plzeňský]] [5] => | okres = Domažlice [6] => | obec s rozšířenou působností = [[Domažlice]] [7] => | pověřená obec = Kdyně [8] => | země = [[Čechy]] [9] => | PSČ = 345 06 [10] => | počet ZSJ = 11 [11] => | počet částí obce = 10 [12] => | počet katastrálních území = 8 [13] => | adresa = Náměstí 1
345 06 Kdyně [14] => | web = http://www.kdyne.cz [15] => | úřední web = [16] => | e-mail = radnice@kdyne.cz [17] => | starosta = Oskar Hamrus [18] => | starosta aktuální k = 2022 [19] => | NUTS3 = CZ032 [20] => }} [21] => '''Kdyně''' ({{Vjazyce2|de|''Neu Gedein''}}) je město v [[okres Domažlice|okrese Domažlice]] v [[Plzeňský kraj|Plzeňském kraji]]. Včetně místních částí tu žije {{Počet obyvatel}} obyvatel. Město se nachází na pomezí [[Švihovská vrchovina|Švihovské]] a [[Všerubská vrchovina|Všerubské vrchoviny]]. Jde o druhé největší město v okrese po [[Domažlice|Domažlicích]]. [22] => [23] => == Historie == [24] => Písemné prameny se o Kdyni poprvé zmiňují v roce [[1369]]. K roku 1508 se uvádí městečko, šlo však o pozdější Starou Kdyni, která v polovině 16. století vyhořela. K roku 1586 se připomíná dnešní Kdyně, která také patřila pánům z Rýzmberka, od roku 1697 hrabatům ze Stadionu a roku 1840 získala městská práva. V letech 1850–1949 zde sídlil [[okresní soud]]. [25] => [26] => Koncem 16. století byl městu udělen městský znak a město nabylo práva na týdenní trhy a na dva výroční trhy. Město získalo gotický ráz i když nemělo souvislé hradby, ale pouze dvoje brány na vjezdu do města, které bylo možné uzavřít. Začaly se zde také vybírat cla ze zboží dopravovaného přes zemskou hranici.{{Citace elektronického periodika [27] => | titul = Muzeum Příhraničí - Oficiální stránky města Kdyně [28] => | periodikum = www.kdyne.cz [29] => | url = https://www.kdyne.cz/mesto/katalog-firem-a-sluzeb/turisticke-cile/muzeum-prihranici-0_14.html [30] => | datum přístupu = 2023-03-16 [31] => }} [32] => [33] => Od roku 1624 obyvatelé města nemají být poddaní a (majitelé domů i posluhové) získali nebývale mírnou povinnost pracovat v roce o žních jen na 6 dní a 6 dní jezdit a orat. V té době měla Kdyně již 46 domů. Protože při požáru v roce 1781 shořely doklady s těmito privilegii, pak v roce 1784 tato práva císař obnovil. V roce 1801 si město poprvé zvolilo svého rychtáře a toto pak již bylo trvalým právem. Význam města potvrzuje i přítomnost Francouzů v roce 1805 i návštěva císaře Františka I. v roce 1812. V dubnu 1840 na základě žádosti z roku 1835 byla Kdyně povýšena na město. Po vzniku politického okresu Domažlice se zde nacházel jeden z okresních soudů. [34] => [35] => Mezi významná řemesla patřilo tak zvané platýnkářství, tedy šití pytlíků pro mlýny, Od konce 17. století byla Kdyně panstvím rodiny [[Stadionové|Stadionů]]. Stala se významným střediskem textilního průmyslu, roku 1678 zde byla založena první textilní [[manufaktura]] v Čechách, která v polovině 18. století zaměstnávala 500 pracovníků a na 6000 domácích dělníků a byla tak největším zaměstnavatelem v západních Čechách. V roce 1769 zakoupil tuto manufakturu vídeňský bankéř Jakub Matyaš Schmidt. Na konci 18. století zde bylo 24 mistrů tohoto oboru, 34 tovaryšů a 11 učňů. Město se dále rozrůstalo, v roce 1826 zde bylo 164 domů a 1 428 obyvatel, v roce 1869 pak zde bylo již 224 domů a 1 998 obyvatel. Město se stalo i turisticky atraktivní. Již v roce 1858 zde byl první turistický host. Městu také prospělo postavení nádraží pošumavské železnice v roce 1888.{{Citace elektronického periodika [36] => | titul = Historie města Kdyně - Oficiální stránky města Kdyně [37] => | periodikum = www.kdyne.cz [38] => | url = https://www.kdyne.cz/pro-navstevniky/informace-o-meste/historie-mesta-kdyne/ [39] => | datum přístupu = 2023-03-16 [40] => }} [41] => [42] => Dne 5. května 1945 byla Kdyně osvobozena americkou armádou. I když první Jeep se objevil ve městě den předem. Proto se ve Kdyni na Náměstí každý rok koná pietní akt s doprovodným kulturním programem. [43] => [44] => Kdyňské strojírny v padesátých až osmdesátých letech 20. století vyráběly textilní stroje. Zdejší zaměstnanec [[František Šlegl]] (1921–1979) zde vyvinul vlastní stroj pro šití netkané [[tapisérie]], který si dal pod označením Arachné roku 1967 patentovat[http://www.chodsko.net/chodskem/celeb-detail/1153]. Tapisérie zhotovované touto strojní výrobou se nazývaly ''aradecor'' (oproti patentu z brněnské továrny Vlněna (ukončení výroby počátkem devadesátých let 20. století), kde se nazýval [[artprotis|artprotis]]). Po zrušení továrny koncem devadesátých let 20. století, stroj získala výtvarnice Milada Hynková. [45] => [46] => První zmínka o škole ve Kdyni pochází ze druhé poloviny 18. století. V současné době se ve Kdyni nachází tři školní budovy. První stojí na Náměstí a pochází z roku 1895. Další stojí v ulici Komenského z roku 1910, ke které byla v roce 1930 přistavěna nová budovy školy. Od té doby nese název Masarykova. A poslední je z roku 2010, je postavena ve stejném areálu jako budova před tím. [47] => [48] => == Části města == [49] => * [[Branišov (Kdyně)|Branišov]] [50] => * [[Dobříkov (Kdyně)|Dobříkov]] [51] => * [[Hluboká (Kdyně)|Hluboká]] (včetně osady [[Vítovky]]) [52] => * Kdyně [53] => * [[Modlín]] [54] => * [[Nové Chalupy (Kdyně)|Nové Chalupy]] [55] => * [[Podzámčí]] [56] => * [[Prapořiště]] [57] => * [[Smržovice]] [58] => * [[Starec]] [59] => [60] => Od 26. listopadu 1971 do 23. listopadu 1990 k městu patřil i [[Brnířov]]. [61] => [62] => Samotná Kdyně je rozdělena na dva historické celky Starou Kdyni a (Novou) Kdyni. Toto rozdělení vzniklo po vyhoření původní Staré Kdyně a vybudování obce od základů znovu. [63] => [64] => == Doprava == [65] => Město stojí u křižovatky [[silnice I/22]] se [[Silnice II/184|silnicí II/184]]. Na jižním okraji města se nachází [[Kdyně (nádraží)|stanice Kdyně]] na [[Železniční trať Horažďovice předměstí – Domažlice|železniční trati Horažďovice předměstí – Domažlice]]. [66] => [67] => == Sport == [68] => * sportovní [[stadion]] – [[fotbal]]ová hřiště, [[lehká atletika]] [69] => * víceúčelové sportovní hřiště – [[volejbal]], [[košíková]], [[fotbal]], [[tenis]], [[hokejbal]], [[in-line bruslař]]ský areál [70] => * [[sokolovna]] (velký a malý sál) – [[volejbal]], [[košíková]], [[fotbal]], [[gymnastika]] [71] => * [[Tenisový dvorec|tenisové kurty]] – dvě [[Antuka|antuková]] hřiště [72] => * [[kuželna]] – nově čtyřdráha [73] => * [[fitness]] [74] => * [[jezdectví]] [75] => * venkovní [[koupaliště]] Hájovna [76] => * nová víceúčelová hala u základní školy [77] => * centrum vodní zábavy [78] => [79] => == Pamětihodnosti == [80] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Kdyni}} [81] => [82] => === Muzeum příhraničí === [83] => Muzeum{{Citace elektronického periodika [84] => | titul = Muzeum Příhraničí - Oficiální stránky města Kdyně [85] => | periodikum = www.kdyne.cz [86] => | url = https://www.kdyne.cz/mesto/katalog-firem-a-sluzeb/turisticke-cile/muzeum-prihranici-0_14.html [87] => | datum přístupu = 2023-02-14 [88] => }} sídlí v rekonstruované budově bývalých přádelen. Expozice je zaměřena zejména na historii regionu, [[Textilní průmysl v Česku|textilní průmysl]], [[Zemědělství v Česku|zemědělství]] a na česko-bavorské soužití v příhraničí. [89] => [90] => === [[Kostel svatého Mikuláše (Kdyně)|Kostel svatého Mikuláše]] === [91] => {{Upravit část|seznam farářů}} [92] => Nejstarší zprávy se o kostelu pochází ze druhé poloviny 14. století. Z původní stavby jsou zachovány fragmenty v budově kostela a části kostelní zdi. V 18. století byly provedeny významné stavební úpravy, věž byla zvýšena a opatřena cibulovitou bání, loď prodloužena a stavba rozšířena. Ke kostelu neodmyslitelně patří nedaleko umístěná budova fary. [93] => [94] => Kostel svatého Mikuláše byl vždy [[Farní kostel|kostelem farním]], [[Filiální kostel|filiálním kostelem]] byl kostel svatého Jiří v Koutě na Šumavě. Po reorganizaci Plzeňské diecéze v roce 2002 se Kdyně stala sloučenou farností, zahrnující i dřívější samostatné farnosti [[Loučim]], [[Pocinovice]] a sv. Anna ([[Tannaberk]]). [95] => [96] => {| class="wikitable" [97] => |+ Seznam farářů (od 2. poloviny 19. století): [98] => ! Jméno [99] => ! Životopisná data [100] => ! Doba působení [101] => |- [102] => |P. Karel Adamec [103] => | [104] => | [105] => [106] => |- [107] => |P. Miroslav Kratochvíl [108] => |*14. 1. 1948 (Dambořice). Vysvěcen v r. 1983 v Českých Budějovicích. Předchozí působiště: Přeštice, Domažlice. [109] => |1. 7. 1988 - působí dosud - zároveň okrskovým vikářem (vikariát Domažlice) [110] => |- [111] => |P. Josef Nedoma [112] => |*25. 9. 1920 (Dolany u Olomouce) - +1988 (Kdyně). Vysvěcen 1. července 1972. [113] => |1. 7. 1985 - 13. 3. 1988 [114] => |- [115] => |P. Mons. Jindřich Suchánek [116] => |*7. 1. 1923 (Vyškov) - +21. 1. 2009 (Mrákov). Vysvěcen 26. června 1949 v Českých Budějovicích. Předchozí působiště: Počátky, Týn nad Vltavou, Myslív a Zavlekov; 1974 - 2009 Mrákov. [117] => |1. 9. 1984 - 30. 6. 1985 (zastupující v době nemoci P. Bohumila Marouše) [118] => |- [119] => |P. Bohumil Marouš [120] => |*19.3. 1921 (Písek) - +4.10.1985 (Charitní domov Moravec). Vysvěcen 5.4.1945 v Praze. Dřívější působiště: od 1.9.1945 Kadov, Seč; od 1.8.1947 sv. Mouřenec, Hartmanice a Dobrá Voda; od 2.9.1949 do 9.5.1960 uvězněn (uranové doly), pak Pozemní stavby Písek; 6.7.1961-5.9.1965 znovu uvězněn; do 15.5.1968 Pozemní stavby Písek; od 15.5.1968 Dolní Lukavice, Řenče. [121] => |1. 5. 1974 - 31. 8. 1984 [122] => |- [123] => |P. Josef Břicháček [124] => |*8. 11. 1928 (Předbořice) - +10. 6. 2004 (Stará Boleslav). Vysvěcen 25.6.1967. Další působiště: 1967 – 1969 Pelhřimov, Veselá a Častrov (kaplan), 1969 - 1974 Kdyně, 1974 – 1990 Zavlekov, 1990 – 1999 Svatá Hora, 1999 - 2001 Pelhřimov, od 2001 Lomec. [125] => |1. 8. 1969 - 30. 4. 1974 [126] => |- [127] => |P. Václav Roubal [128] => | *25. 10. 1916 Chudenice, vysvěcen 14. 6. 1942 [129] => |1. 9. 1959 - 31. 7. 1969 [130] => |- [131] => |P. Antonín Šmelc [132] => | +14. 2. 1961 Lukavice [133] => |1. 11. 1957 - 31. 8. 1959 [134] => |- [135] => |P. Štefan Pataki [136] => | [137] => |1. 1. 1953 - 31. 10. 1957 [138] => |- [139] => |P. Jan Skala [140] => | +30. 11. 1952 Kdyně [141] => |1. 8. 1928 - 30. 11. 1952 [142] => |- [143] => |Mons. Josef Kavale [144] => | [145] => |1. 7. 1904 - 29. 2. 1928 [146] => |- [147] => |Václav Tůma [148] => | [149] => |14. 11. 1887 - 10. 1. 1904 [150] => |- [151] => |Antonín Heinz [152] => | [153] => |14. 4. 1864 - 11. 6. 1887 [154] => |- [155] => |Vincenc Bauer [156] => | [157] => |8. 5. 1850 - 9. 12. 1863 [158] => |- [159] => |Math. Pittner [160] => | [161] => | [162] => |- [163] => |Vojtěch Schimann [164] => | [165] => | [166] => |} [167] => [168] => === Synagoga === [169] => Nedaleko náměstí je umístěna zachovalá [[synagoga]] pocházející z druhé poloviny [[19. století]]. [[Synagoga ve Kdyni]] byla vystavěna v [[Novorománský sloh|novorománském slohu]] a je jednou z nejzachovalejších staveb svého druhu v [[Plzeňský kraj|Plzeňském kraji]]. Na základě návrhu [[Národní památkový ústav|Památkového ústavu]] v [[Plzeň|Plzni]] ji prohlásilo [[Ministerstvo kultury České republiky|Ministerstvo kultury]] za [[Národní kulturní památka (Česko)|národní kulturní památku]]. [170] => [171] => === Zámeček === [172] => Nedaleko kdyňské fary se nachází budova Zámečku (takto nazýván od roku 1796), historické budovy postavené na místě bývalého panského dvora majitelů [[Rýzmberk|Rýzmberského]] panství. Od druhé poloviny [[17. století]] se v budově střídali úředníci a statkáři. V roce 1903 byl objekt zakoupen [[Čeněk Rendl|Čeňkem Rendlem]] a přebudován na pension. V současné době je v budově umístěno pohostinství stejného jména. [173] => [174] => === Další památky města a v okolí === [175] => Na náměstí se nachází radnice z 19. století a [[Secese|secesní]] budova školy z roku 1893. V okolí Kdyně se nacházejí zříceniny hradů [[Rýzmberk]] a [[Nový Herštejn]] a zaniklý hrad [[Příkopy (hrad)|Příkopy]], nad Kdyní pak stojí rozhledna Koráb z osmdesátých let 20. století [176] => [177] => == Galerie == [178] => [179] => Soubor:Synagoga ve Kdyni.JPG|Synagoga [180] => Soubor:Autokemp Hájovna.JPG|Autokemp Hájovna [181] => Soubor:Koráb.JPG|Rozhledna Koráb [182] => Soubor:Stará Kdyně.JPG|Pohled přes Starou Kdyni [183] => Soubor:Všerubský průsmyk.JPG|Všerubský průsmyk [184] => Soubor:Kdyňské panorama.JPG|Kdyňské panorama [185] => Soubor:Domov důchodců.JPG|Domov důchodců [186] => Soubor:Pohled od Rýzmberku na Kdyni.jpg|Pohled od Rýzmberku [187] => Soubor:Farní sbor Českobratrské církve evangelické ve Kdyni.jpg|Farní sbor Českobratrské církve evangelické ve Kdyni [188] => [189] => [190] => == Odkazy == [191] => [192] => === Reference === [193] => {{Překlad|de|Kdyně|50746598}} [194] => [195] => {{Citace monografie [196] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011 [197] => | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/13008415abc.pdf [198] => | typ svazku = díl [199] => | svazek = IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [200] => | datum vydání = 2015-12-21 [201] => | datum přístupu = 2019-12-27 [202] => | vydavatel = Český statistický úřad [203] => | místo = Praha [204] => | strany = 37 [205] => | formát = PDF online [206] => }} [207] => [208] => [209] => === Literatura === [210] => * {{Citace monografie [211] => | příjmení = Weninger [212] => | jméno = Václav [213] => | titul = Kdyně [214] => | vydavatel = Konweg [215] => | místo = Kdyně [216] => | rok = 1998 [217] => }} [218] => [219] => === Externí odkazy === [220] => * {{Commonscat}} [221] => * {{Oficiální web}} [222] => * {{RÚIAN}} [223] => [224] => {{Části české obce}} [225] => {{Okres Domažlice}} [226] => {{Autoritní data}} [227] => {{Portály|Česko|Geografie}} [228] => [229] => [[Kategorie:Kdyně| ]] [230] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [231] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [232] => [[Kategorie:Obce v okrese Domažlice]] [233] => [[Kategorie:Místní akční skupina POŠUMAVÍ]] [234] => [[Kategorie:Sdružení obcí Kdyňska]] [235] => [[Kategorie:Města v okrese Domažlice]] [236] => [[Kategorie:Sídla ve Všerubské vrchovině]] [237] => [[Kategorie:Sídla ve Švihovské vrchovině]] [] => )
good wiki

Kdyně

Kdyně je město v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Včetně místních částí tu žije obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Plzeňský kraj','fotbal','košíková','Kostel svatého Mikuláše (Kdyně)','volejbal','Domažlice','Rýzmberk','Novorománský sloh','1369','17. století','okresní soud','sokolovna'

1369

Domažlice

Fotbal

Rýzmberk

Sokolovna

Volejbal

Volejbal je kolektivní míčový sport, který se hraje na dvou protilehlých stranách sítě.