Array ( [0] => 15501819 [id] => 15501819 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Keř [uri] => Keř [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Sipkovy ker.jpg|náhled|[[Růže šípková|Šípkový]] keř]] [1] => '''Keř''' je morfologická forma dřevnaté [[rostliny]] – [[Raunkiærův systém životních forem|fanerofytu]], jejíž hlavní odlišností od [[strom]]u je absence hlavního [[kmen (botanika)|kmene]]. Typicky nízko nad zemí se keře rozdělují do mnoha [[větev|větví]]. Keře bývají nižší než stromy a vyšší než trávy a byliny. V [[ovocnářství]] jsou keře označením pro ovocné dřeviny bez kmínku. Hranice mezi tvarem keře a stromu je ovšem neostrá a plynulá, nehledě na to, že mnohé druhy dřevin mohou v závislosti na stanovištních podmínkách nabývat jedné i druhé podoby. Velmi drobné keře (například borůvky, vřes) se označují jako '''keříky''' ([[Raunkiærův systém životních forem|chamaefyty]]). Od [[polokeř]]e se odlišuje plně zdřevnatělými větvemi, které nesou obnovovací pupeny. [2] => [3] => Větší skupina keřů se označuje jako [[Křovinná vegetace|křovina]] nebo křoví. Tyto porosty mají nezastupitelné místo v krajině a jsou nezbytné pro mnoho živočichů. Vývojem došlo k adaptaci mnoha živočichů na původní druhy keřů, proto je nutné používat i původní druhy keřů pro výsadby v krajině a zahradách pro zachování biodiverzity. Keře jsou často používány také v [[park|parcích]], kde bývají používány jako solitéry, k oddělení prostor nebo sestříhávány do různých tvarů v [[živý plot|živých plotech]]. [4] => [5] => == Krajinářské a sadovnické využití keřů == [6] => Krajinotvorná a estetická funkce různých keřovitých porostů je bohatě využívána v [[Krajinná ekologie|krajinářské]] a [[Sadovnická tvorba|sadovnické tvorbě]], pro kterou keře v různých podobách skýtají mnohočetné využití. Ve volné, průchozí krajině jde o nejrůznější [[alej]]e, [[Remízek|remízky]], [[Mez (zemědělství)|pozemkové meze]] a zarůstající [[agrární val]]y, často liniového charakteru podél [[Biokoridor|přírodních koridorů]] a cest. Mohou též zarůstat různé [[Skládka|skládky]] a [[Výsypka|výsypky]] nebo se využívat při [[Rekultivace|rekultivačních úpravách]] krajiny. [7] => [8] => Mezi útvary uměle vznikající sadovnickými zásahy člověka patří [[Živý plot|živé ploty]] (jehličnaté i listnaté), kulisové či půdopokryvné pasáže plazivých kultivarů, stejně jako i efektní okrasné výsadby nápadně kvetoucích nebo barevně oplistěných [[Solitéra|parkových solitérů]] či skupin. K oblíbeným polopřirozeným či přírodu napodobujícím zahradním biotopům patří různá [[Vřesoviště (zahradnictví)|vřesoviště]], [[Skalka (zahrada)|alpinka]] nebo zahradní [[Borovice kleč|klečoviště]]. Zahradní jezírka mohou naopak obrůstat pravidelně seřezávané keříky [[Vrba|vrb]]. Významnou hygienickou funkci plní keře i v malých soukromých zahradách, kde se pěstují též drobné ovocné keře jako [[Malina|maliny]], [[Meruzalka|rybíz]] nebo [[Srstka angrešt|angrešt]].{{Citace monografie [9] => | příjmení = Pavlačková [10] => | jméno = Katarína [11] => | příjmení2 = Pavlačka [12] => | jméno2 = Roman [13] => | titul = Zahradní architektura pro každého [14] => | vydání = [15] => | vydavatel = Computer Press [16] => | místo = Brno [17] => | rok vydání = 2003 [18] => | počet stran = 128 [19] => | strany = [20] => | isbn = 80-7226-603-9 [21] => }} [22] => [23] => V českých, potažmo středoevropských podmínkách je při výběru sadovnicky vhodných keřů třeba brát do úvahy především jejich nároky na vláhu a světlo, u nepůvodních kultivarů dřevin též jejich odolnost vůči mrazu. Chladné podmínky vyšších poloh dobře snášejí [[Jehličnany|jehličnaté keře]] ([[Jalovec|jalovce]], [[tis]]y), líska, většina svíd nebo vrb; vyloženě teplomilné jsou naopak pestře kvetoucí [[kultivar]]y exotů, jako jsou [[šácholan]]y, [[Ibišek|ibišky]], [[Tamaryškovité|tamaryšky]], [[komule]], [[Ptačí zob obecný|ptačí zoby]] či [[Pěnišník|rhododendrony]], pouze jako kbelíkové rostliny lze pěstovat středomořské [[Oleandr obecný|oleandry]]. Mezi keře odolné vůči suchu různé [[čimišník]]y, [[Čilimník|janovce]], [[štědřenec odvislý]] nebo i některé [[růže]], dále též druhy introdukované z [[Středomoří|Mediteránu]] jako [[levandule]], [[svatolína]], [[rozmarýn]] nebo tamaryšek. Některé druhy jsou vápnomilné (například [[dřín]], [[dřišťál]], [[hlohyně]] nebo [[Kalina|kaliny]]), jiné naopak silně [[Acidofilní rostliny|acidofilní]] (například [[hortenzie]] nebo většina čeledi [[Vřesovcovité|vřesovcovitých]] jako vřesovce nebo [[Pěnišník|azalky]]). K výrazně kvetoucím parkovým solitérám či skupinám patří [[Šácholan|magnolie]], [[pustoryl]]y, [[šeřík]]y, [[zlatice]], [[tavolník]]y či vzrůstné kultivary [[Růže|sadových růží]]. Do živých plotů se naopak hodí dřeviny spíše méně vzrůstné, ale bohatě obrážející při řezu, například [[Skalník (Cotoneaster)|skalníky]], ptačí zob, [[pámelník bílý]] nebo [[zimostráz]] (''Buxus''), z jehličnatých keřů nejrůznější [[Cypřišek|cypřišky]], [[Kultivary jalovců|jalovce]] a [[zerav]]y. [24] => [25] => == Zapěstování ovocného keře == [26] => Ovocné keře jsou pěstovány převážně z [[Množení rostlin|dřevitých řízků]] pro nadzemní část se využívají horní tři [[pupen]]y. Spodní pupeny se vyslepují. V prvním roce bývají přírůstky krátké. U keře stačí tři základní větve. Pro založení většího počtu výhonu (5) jsou stávající výhony zkracovány z jara v druhém roce po výsadbě. Pět letorostů je upraveno jako korunka stromu. začátkem června zkrátíme nejvyšší letorosty. Sazenice keřů se sklízejí na konci druhého roku po výsadbě řízku. V dobrých vegetačních podmínkách sklízíme sazenice již v prvním roce pěstování. Tyto sazenice jsou však slabší. [27] => [28] => == Odkazy == [29] => [30] => === Reference === [31] => [32] => [33] => === Související články === [34] => * [[Hořící keř]] [35] => * [[Polokeř]] [36] => * [[Křovinná vegetace]] [37] => * [[Dřeviny v sadovnické tvorbě]] [38] => [39] => === Externí odkazy === [40] => * {{Commonscat}} [41] => * {{Wikicitáty|téma=Keř}} [42] => * {{Wikislovník|heslo=keř}} [43] => {{Zahradnictví}} [44] => [45] => {{Autoritní data}} [46] => {{Portály|Rostliny|Zahrada a zahradnictví}} [47] => [48] => [[Kategorie:Rostliny]] [49] => [[Kategorie:Dřeviny]] [50] => [[Kategorie:Prvky zahradní architektury]] [] => )
good wiki

Keř

Šípkový keř Keř je morfologická forma dřevnaté rostliny - fanerofytu, jejíž hlavní odlišností od stromu je absence hlavního kmene. Typicky nízko nad zemí se keře rozdělují do mnoha větví.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Pěnišník','Křovinná vegetace','Raunkiærův systém životních forem','Tamaryškovité','polokeř','Ptačí zob obecný','Solitéra','ovocnářství','kmen (botanika)','tis','šácholan','Vřesovcovité'

Ovocnářství

Pěnišník

Pěnišník je česká lidová píseň, která je známá především v oblastech západních Čech a v jižním Německu.

Polokeř

Šácholan

Solitéra

Solitéra je historická vila, která se nachází na pražské Pohořelici v deštníkovém ilustrovaného časopisu.

Tamaryškovité

Tis

Vřesovcovité