Array ( [0] => 14695353 [id] => 14695353 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kibuc [uri] => Kibuc [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Kibuc je druh zemědělského osídlení, které se vyvinulo v Palestině v první polovině 20. století. Tyto osady vznikaly na základě socialistických a sionistických ideálů a jejich hlavním cílem bylo dosažení soběstačnosti ve výrobě potravin a zboží. Kibucy byly založeny převážně židovskými přistěhovalci, kteří se snažili vytvořit novou formu kolektivismu a komunity. Ve svém vrcholu, v 50. a 60. letech, kibucy byly v Izraeli populární a prosperující. Byly organizačně řízeny jako kooperativy, kde práce, majetek a zisky byly sdíleny mezi všemi členy. Obyvatelé kibuců se účastnili různých pracovních a společenských aktivit, ať už ve zemědělství, průmyslu nebo ve službách. Kromě ekonomických aktivit se v kibucu kladl důraz i na intelektuální a kulturní rozvoj, a to prostřednictvím knihoven, škol a kulturních akcí. Počátkem 21. století však kibucy začaly čelit různým problémům. Změna ekonomických podmínek a zvýšení individualismu v izraelské společnosti způsobily, že tradiční kolektivní model kibuců se začal měnit. Některé kibucy se rozhodly zrušit systém sdílení zisků a práce a přešly na individuální vlastnictví. Tyto změny vedly k zásadním sociálním a ekonomickým transformacím v kibucovém životě. Navzdory těmto výzvám si kibucy stále udržují své důležité místo v izraelské společnosti. Ačkoli jejich původní ideály a modely se změnily, kibucy nadále slouží jako centra komunity, která zajišťují příjmy a služby svým obyvatelům. [oai] => Kibuc je druh zemědělského osídlení, které se vyvinulo v Palestině v první polovině 20. století. Tyto osady vznikaly na základě socialistických a sionistických ideálů a jejich hlavním cílem bylo dosažení soběstačnosti ve výrobě potravin a zboží. Kibucy byly založeny převážně židovskými přistěhovalci, kteří se snažili vytvořit novou formu kolektivismu a komunity. Ve svém vrcholu, v 50. a 60. letech, kibucy byly v Izraeli populární a prosperující. Byly organizačně řízeny jako kooperativy, kde práce, majetek a zisky byly sdíleny mezi všemi členy. Obyvatelé kibuců se účastnili různých pracovních a společenských aktivit, ať už ve zemědělství, průmyslu nebo ve službách. Kromě ekonomických aktivit se v kibucu kladl důraz i na intelektuální a kulturní rozvoj, a to prostřednictvím knihoven, škol a kulturních akcí. Počátkem 21. století však kibucy začaly čelit různým problémům. Změna ekonomických podmínek a zvýšení individualismu v izraelské společnosti způsobily, že tradiční kolektivní model kibuců se začal měnit. Některé kibucy se rozhodly zrušit systém sdílení zisků a práce a přešly na individuální vlastnictví. Tyto změny vedly k zásadním sociálním a ekonomickým transformacím v kibucovém životě. Navzdory těmto výzvám si kibucy stále udržují své důležité místo v izraelské společnosti. Ačkoli jejich původní ideály a modely se změnily, kibucy nadále slouží jako centra komunity, která zajišťují příjmy a služby svým obyvatelům. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:EinGev2005.jpg|náhled|Kibuc [[Ejn Gev]] a Galilejské jezero]] [1] => [[Soubor:SDE-BOKER1.jpg|náhled|Zástavba v kibucu [[Sde Boker]] v [[Negevská poušť|Negevu]]]] [2] => '''Kibuc''' (v plurálu '''kibucim''' nebo '''kibucy'''; {{vjazyce2|he|קיבוץ}}, {{vjazyce2|en|''kibbutz''}}, {{vjazyce2|de|''Kibbuz''}}) je označení pro zemědělskou, ale také průmyslovou osadu v [[Izrael]]i, která hospodaří formou [[kolektiv]]ního vlastnictví. Případné [[zisk]]y z výsledků hospodaření jsou [[Investice|investovány]] do dalšího rozvoje osady a jejího podnikání poté, co jsou zajištěny základní životní potřeby členů kibucu – strava, oblečení, ubytování a také vzdělání a zdravotní a [[sociální péče]]. Kibuc poskytuje svým členům také kulturní a sportovní vyžití. Obyvatelé kibucu se nazývají ''kibucníci''. [3] => [4] => == Dějiny == [5] => === První kibuc Deganija === [6] => [[Soubor:Deganya Israel.jpg|náhled|Vlevo nahoře [[Deganija Alef]], uprostřed [[Deganija Bet]], vpravo nahoře správní a komerční komplex Cemach]] [7] => Úplně prvním kibucem byla [[Deganija Alef|Deganija]] (z hebrejského slova ''dagan'': ''obilí''), která byla jižně od [[Galilejské jezero|Galilejského jezera]], v tehdejší v [[Palestina v osmanském období|osmanské Palestině]] založena v roce [[1909]]. [8] => [9] => Roku [[1908]] pobočka [[Světová sionistická organizace|sionistické organizace]] v [[Jaffa|Jaffě]] zřídila poblíž Galilejského jezera experimentální zemědělskou farmu '''Chavat Kineret''' (pozdější vesnice [[Kvucat Kineret]]). Při tomto statku již od roku 1909 vznikla zemědělská komunita. Její členové ale téhož roku vyhlásili stávku kvůli sporům s vedením farmy. Sionistický předák [[Arthur Ruppin]] navrhl jako řešení sporu, aby nespokojení členové komunity dostali na rok na zkušební lhůtu zodpovědnost za část pozemků patřících farmě, v lokalitě nazývané '''Um Džuni'''. Experiment se ukázal být úspěšný a předznamenal vznik kolektivních kibuců. Skupina po roce splnila plán a byla v následujícím roce vystřídána další skupinou zemědělských průkopníků z osady [[Chadera]], která sem dorazila v říjnu [[1910]]. Ta opět zaznamenala úspěch a po vypršení roční zkušební lhůty se rozhodla zůstat na pozemcích v Um Džuni trvale a tak vznikla Deganija.{{Citace monografie [10] => | příjmení = Naor [11] => | jméno = Mordecai [12] => | odkaz na autora = [13] => | titul = The 20th Century in Eretz Israel [14] => | url = https://archive.org/details/twentiethcentury0000naor [15] => | vydavatel = Könemann [16] => | místo = Kolín n.Rýnem [17] => | rok = 1998 [18] => | isbn = 3-89508-595-2 [19] => | strany = [https://archive.org/details/twentiethcentury0000naor/page/52 52] [20] => | jazyk = anglicky [21] => | poznámka = Dále jen: ''The 20th Century in Eretz Israel'' [22] => }} [23] => [24] => === Kibuc versus kvuca === [25] => [[Soubor:'בית ראשונים' בכפר גלעדי.jpg|náhled|Dům prvních osadníků v kibucu [[Kfar Gil'adi]]]] [26] => V počáteční fázi se používal pro kolektivní zemědělskou osadu tohoto typu výraz '''kvuca''', v plurálu '''kvucot''' ({{Vjazyce2|he|קבוצה}}, {{Vjazyce2|en|'''Kvutza''', '''Kevuza'''}} nebo {{cj|en|'''Qevuza'''}}.{{Citace elektronické monografie [27] => | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]] [28] => | titul = יישובים2008 [29] => | url = http://www.cbs.gov.il/ishuvim/ishuv2008/bycode.xls [30] => | jazyk = hebrejsky [31] => | datum přístupu = 2010-02-13 [32] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100919184346/http://cbs.gov.il/ishuvim/ishuv2008/bycode.xls [33] => | datum archivace = 2010-09-19 [34] => | nedostupné = ano [35] => }}) Deganija tak byla zakládána jako kvuca. V roce [[1914]] už v tehdejší Palestině fungovalo jedenáct takových kvucot zřízených na pozemcích [[Židovský národní fond|Židovského národní fondu]] a řízených sionistickou organizací. Do konce roku [[1918]] jejich počet vzrostl na 29.{{Citace monografie [36] => | příjmení = kol. aut. [37] => | jméno = [38] => | titul = Israel Society [39] => | vydavatel = Keter Publishing House [40] => | místo = [[Jeruzalém]] [41] => | rok = 1974 [42] => | isbn = 0-7065-1323-1 [43] => | strany = 75 [44] => | jazyk = anglicky [45] => | poznámka = Dále jen: ''Israel Society'' [46] => | url-access = registration [47] => | url = https://archive.org/details/society00ency [48] => }} [49] => [50] => Tyto první kvucy byly relativně malými komunitami, zakládanými s představou, že kolektivně organizovaná vesnice by měla připomínat spíše větší rodinu. Když ale počátkem 20. let 20. století do tehdejší [[Britský mandát Palestina|britské Palestiny]] začali proudit noví početní přistěhovalci v rámci [[Třetí alija|třetí alije]], navrhl [[Šlomo Lavi]] – jeden ze sionistických předáků, aby byly zakládány větší kolektivní vesnice, které se měly opírat o zemědělství i průmysl, a pro ně byl použit poprvé výraz '''kibuc'''. První takový skutečný kibuc vznikl v roce [[1921]] a šlo o osadu [[Ejn Charod]]. V následujících letech se rozdíl mezi výrazy kibuc a kvuca postupně ztrácel.''Israel Society.'' s. 75 [51] => [52] => [53] => === Kibucy v 30. a 40. letech 20. století === [54] => [[Soubor:Kibbutz Guard 1936.jpg|náhled|vlevo|Kibucová stráž, 1936]] [55] => Během 30. let 20. století kibucy sehrály významnou roli při osidlování Palestiny a při posilování židovských pozic v některých částech této země. V letech 1936-39 byly zakládány v Palestině opevněné osady kombinující zemědělskou a obrannou funkci (takzvané osady [[Hradba a věž]] – חומה ומגדל ,''Choma u-migdal''), které většinou byly organizovány jako kibucy. Podobně tomu bylo i u židovských opěrných bodů zakládaných během 40. let ([[11 bodů v Negevu]]). V době vyhlášení nezávislosti Izraele roku [[1948]] bylo v zemi 291 židovských vesnických sídel, z nichž 149 byly kibucy.''Israel Society.'' s. 76 [56] => [57] => Kibucy sehrály významnou roli i při vzniku státu Izrael. Rekrutovaly se odtud například špičky židovských elitních jednotek [[Palmach]] i izraelští politici jako [[Moše Dajan]] nebo [[Teddy Kollek]]. Kibucy byly zastřešovány politickými stranami. [58] => [59] => === Kibucy po vzniku státu Izrael === [60] => [[Soubor:Kfar Etzion 1947.jpg|náhled|Kibuc [[Kfar Ecion]] na snímku z r. 1947, obnovený r. 1967]] [61] => Ze 175 nově založených vesnic v Izraeli během prvních dvou let samostatného státu bylo 79 kibuců. Kibucy ale nebyly osidlovány primárně novými židovskými přistěhovalci z muslimských zemí ani evropskými Židy, kteří přežili [[holokaust]]. Tito imigranti preferovali (pokud se usídlovali na venkově) méně kolektivní formy hospodaření jako [[mošav]]y. Nové kibucy tak zakládali hlavně rodilí Izraelci, zejména generace mládeže, která byla vychovávána v kibucech. [62] => [63] => Po [[Šestidenní válka|šestidenní válce]] roku [[1967]] se kibuc stal i jednou z forem zakládání [[Izraelské osady|izraelských osad]] na dobytých územích, zejména v oblasti [[Guš Ecion]], ale rozhodně nikoliv tou nejčastější. Z 33 [[Izraelské osady na Golanských výšinách|izraelských osad na Golanských výšinách]] je jen 10 kibuců (při započtení kibucu [[Snir (kibuc)|Snir]], který leží na hranici Golan a vlastního Izraele jich je 11). Na [[Západní břeh Jordánu|Západním břehu Jordánu]] jich funguje jen 9 (z toho 5 v pouštních regionech údolí [[Jordán]]u a poblíž [[Mrtvé moře|Mrtvého moře]]) [64] => [65] => [[Soubor:PikiWiki Israel 3420 Geography of Israel.jpg|náhled|vlevo|Kibuc [[Merom Golan]] na [[Golanské výšiny|Golanských výšinách]]]] [66] => [67] => === Ekonomické potíže a privatizace kibuců === [68] => Kolektivní hospodaření izraelských kibuců se od 80. let 20. století dostávalo do stále větších ekonomických problémů. V roce [[1989]] došlo k velké dohodě mezi organizacemi kibuců a bankami [[Banka ha-Po'alim|ha-Po'alim]] a [[Banka Le'umi|Le'umi]], v jejímž rámci cca 160 kibuců získalo nový splátkový harmonogram a byla jim odmazána část dluhů (další část dluhů odepsala izraelská vláda). Dohoda sice dočasně umožnila stabilizovat ekonomickou situaci kibuců, ale postupně se ukázalo, že ani nové podmínky oddlužení nejsou zvládnutelné a kibucy se znovu ocitly v rozpočtových problémech. Zásadní posun přinesl až krok izraelské vlády z roku [[1996]], který převedl půdu v držení kibuců na nemovitý statek s možností prodeje. Kibucy tak získaly potenciál pro umoření svých dluhů pomocí odprodeje půdy. [69] => [70] => Ještě v roce [[2000]] byla z 257 kibuců více než polovina zadlužená. Od 90. let 20. století proto začal proces privatizace. V roce [[2007]] už jen cca 30 % z nich zachovávalo tradiční kolektivní hospodaření. Během procesu privatizace si kibuc zachovává některé společné aktivity, ale jeho členové jsou odměňováni individuálně a pobírají běžnou mzdu za vykonanou práci. Zároveň se nově umožňuje individuálním zájemcům získat v kibucu pozemky pro výstavbu rodinných domů.{{Citace elektronické monografie [71] => | vydavatel = [[The New York Times|New York Times]] [72] => | titul = The Kibbutz Sheds Socialism and Gains Popularity, By ISABEL KERSHNER: August 27, 2007 [73] => | url = http://www.nytimes.com/2007/08/27/world/middleeast/27kibbutz.html?pagewanted=1 [74] => | jazyk = anglicky [75] => | datum přístupu = 2010-02-12}} Privatizací prošel roku 2007 i nejstarší kibuc Deganija.{{Citace elektronické monografie [76] => | vydavatel = [[Guardian]] [77] => | titul = Israel's oldest kibbutz votes for privatisation, Rory McCarthy in Jerusalem The Guardian, Tuesday 20 February 2007 [78] => | url = http://www.guardian.co.uk/world/2007/feb/20/israel1 [79] => | jazyk = anglicky [80] => | datum přístupu = 2010-02-12}} Podle údajů k roku 2012 již 30 % obyvatel kibuců žilo v nově zřízených soukromých obytných souborech.{{Citace elektronické monografie [81] => | vydavatel = [[Ynetnews]], 26. dubna 2012 [82] => | titul = Kibbutzim in 2012: Older, wealthier [83] => | url = http://www.ynetnews.com/articles/0,7340,L-4215428,00.html [84] => | jazyk = anglicky [85] => | datum přístupu = 2012-04-27}} [86] => [87] => V některých méně častých případech byl kibuc úplně zrušen a přešel na méně kolektivní organizační formu. To je příklad bývalého kibucu [[ha-On]], který se roku 2007 proměnil na [[mošav]].{{Citace elektronické monografie [88] => | vydavatel = [[Ha'arec|Haaretz]] [89] => | titul = Indebted Kibbutz Ha'On to become semi-cooperative moshav, Thu., July 05, 2007 Tamuz 19, 5767 [90] => | url = http://www.haaretz.com/hasen/spages/878720.html [91] => | jazyk = anglicky [92] => | datum přístupu = 2010-02-12}} [93] => [94] => Souběžně s transformací kibuců na volnější ekonomické a sociální formy se měnila i jejich ekonomická profilace. V mnoha případech bylo dosavadní výlučné zaměření na zemědělskou produkci doplněno výrazným podílem průmyslové výroby v podobě výrobních firem zřizovaných v kibucech. K roku [[2012]] se uvádí, že v izraelských kibucech takto fungovalo cca 300 průmyslových podniků. I v nich ale probíhal proces transformace. Tyto průmyslové firmy zřizované zpočátku samotnými kibucy přecházejí často do soukromých rukou. Například kibucy [[Jiftach]] a [[Magal]] prodaly počátkem 21. století své podíly ve firmě [[Netafim]] (závlahové systémy) a kibuc [[Lochamej ha-Geta'ot]] odprodal svůj podíl v potravinářské firmy [[Tiv'ol]] koncernu [[Osem Investments|Osem]]. [95] => [96] => == Filozofie a organizační struktura kibuců == [97] => [[Soubor:Kibbutz Gaash.jpg|náhled|Společná a oddělená výchova dětí je jedním z charakteristických rysů kibuců]] [98] => Vznik kibuců byl ovlivněn myšlenkami [[Aharon David Gordon|Aharona Davida Gordona]] – sionistického filozofa, který od počátku 20. století hlásal nutnost Židů se vrátit k fyzické práci a obdělávání půdy. Další inspirací pro vznik kibuců byly pracovní oddíly [[Gdud ha-avoda]] (גדוד העבודה), které ve 20. letech 20. století prováděly v Palestině veřejné práce a které byly organizovány jako komunita mladých sionistických dělníků.''Israel Society.'' s. 77 [99] => [100] => Během 20. a 30. let 20. století se vytvořila organizační struktura kibuců. [101] => [102] => * Dominantní organizací byla '''ha-Kibuc ha-me'uchad''' ({{Vjazyce2|he|הקיבוץ המאוחד}}, {{Vjazyce2|en|'''HaKibbutz HaMeuhad'''}}) – sdružující sekulární levicové osadníky. [103] => * Podobnou orientaci měla i organizace '''ha-Kibuc ha-arci''' ({{Vjazyce2|he|הקיבוץ הארצי}}, {{Vjazyce2|en|'''HaKibbutz HaArtzi'''}}), napojená na mládežnickou levicovou organizaci [[ha-Šomer ha-ca'ir]]. [104] => * Vznikaly ale i nábožensky orientované kibucy a ty se sdružovaly do organizace '''ha-Kibuc ha-dati''' ({{Vjazyce2|he|הקיבוץ הדתי}}, {{Vjazyce2|en|'''HaKibbutz HaDati'''}}) [105] => [106] => === Rozkol mezi sekulárními kibucy === [107] => Počátkem 50. let 20. století došlo v organizaci ha-Kibuc ha-me'uchad sdružující většinu sekulárních kibuců v Izraeli, k rozkolu, jehož příčinou byly rozdílné názory na politiku [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] a na teorii [[marxismus|marxismu]]. Z organizace se tehdy odštěpila Ichud ha-kvucot ve-ha-kibucim. Rozkol souvisel s [[Volby do Knesetu 1951|volbami do Knesetu v roce 1951]].''The 20th Century in Eretz Israel.'' s. 299-300 [108] => [109] => Schizma bylo mimořádně emotivní a došlo kvůli němu k narušení mezilidských vztahů v mnoha kibucech. Počátkem 50. let 20. století tak bylo běžné, že část obyvatel kibucu, která se ocitla názorově v menšině, se odstěhovala. Takto se to například odehrávalo v kibucu [[Ejn Gev]], odkud některé rodiny přesídlily do kibucu [[Ginosar]] na protějším břehu [[Galilejské jezero|Galilejského jezera]], který jim ideově více vyhovoval.{{Citace elektronické monografie [110] => | vydavatel = bet-alon.co.il [111] => | titul = גינוסר [112] => | url = http://www.bet-alon.co.il/info/city_details.php?city_id=240 [113] => | jazyk = hebrejsky [114] => | datum přístupu = 2010-02-11 [115] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100114152449/http://www.bet-alon.co.il/info/city_details.php?city_id=240 [116] => | datum archivace = 2010-01-14 [117] => | nedostupné = ano [118] => }} V některých případech ovšem rozpory nešlo řešit vystěhováním názorové menšiny a došlo k přímému rozdělení kibucu na dva samostatné kibucy, na dvě samostatné obce, které hospodařily a žily separátně. To je příklad třeba osady '''Ašdot Ja'akov'''. Ta se rozdělila na [[Ašdot Ja'akov Ichud]] a [[Ašdot Ja'akov Me'uchad]], které dodnes fungují jako separátní katastrální obce.{{Citace elektronické monografie [119] => | vydavatel = bet-alon.co.il [120] => | titul = אשדות יעקב איחוד [121] => | url = http://www.bet-alon.co.il/info/city_details.php?city_id=204 [122] => | jazyk = hebrejsky [123] => | datum přístupu = 2010-02-12 [124] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100116151905/http://www.bet-alon.co.il/info/city_details.php?city_id=204 [125] => | datum archivace = 2010-01-16 [126] => | nedostupné = ano [127] => }} [128] => [129] => V letech po rozkolu ztrácel kvůli zostřující se protiizraelské politice Sovětského svazu (přerušení diplomatických vztahů s Izraelem) a díky vystřízlivění z ortodoxního pojetí socialismu rozkol mezi kibucy na intenzitě a po roce [[1967]] prakticky přestal být tématem. [130] => [131] => === Ichud ha-kvucot ve-ha-kibucim === [132] => {{Viz též|Ichud ha-kvucot ve-ha-kibucim}} [133] => '''[[Ichud ha-kvucot ve-ha-kibucim]]''' sdružovala k roku [[1971]] 76 kibuců s počtem obyvatel cca 26 900. Tato organizace se spojila s menším sdružením [[Chever ha-kvucot]], do kterého patřily malé, ryze zemědělské osady včetně nejstarších kvuc jako Deganija. Roku 1953 do ní přistoupila i menší organizace [[ha-No'ar ha-cioni]] sdružující nesocialistické kibucy a napojená na středopravicovou [[Liberální strana (Izrael)|Liberální stranu]].''Israel Society.'' s. 85–86 [134] => [135] => Ichud ha-kvucot ve-ha-kibucim politicky inklinovala k středu a k umírněné levici, zejména [[Mapaj]], později [[Izraelská strana práce]]. Byla umírněnější v kolektivismu, děti v jejích kibuců byly vychovány v rodinách, nikoliv hromadně. [136] => [137] => === ha-Kibuc ha-arci === [138] => {{Viz též|ha-Kibuc ha-arci}} [139] => '''[[ha-Kibuc ha-arci]]''', oficiálně '''ha-Kibuc ha-arci ha-Šomer ha-ca'ir''', byl založen roku [[1927]], kdy sdružoval čtyři kibucy. Roku 1971 pod něj patřilo 76 kibuců s více než 30 000 obyvateli.''Israel Society.'' s. 87 [140] => [141] => Politicky byl orientován levicově, s napojením na stranu [[Mapam]]. Tato organizace si připisovala zásluhy za vznik státu, ve 30. letech 20. století právě z řad tohoto sdružení vzešly první osady typu Hradba a věž. V kibucech patřících pod ha-Kibuc ha-arci se praktikovala hlubší forma kolektivismu, včetně kolektivní výchovy dětí.''Israel Society.'' s. 88-89 [142] => [143] => === ha-Kibuc ha-me'uchad === [144] => {{Viz též|ha-Kibuc ha-me'uchad}} [145] => '''[[ha-Kibuc ha-me'uchad]]''' byl založen roku 1927. Sdružoval větší kibucy. Ideologie této organizace byla odvozována od socialistických myšlenek [[Jicchak Tabenkin|Jicchaka Tabenkina]] z kibucu Ejn Charod. Politicky byla napojena na stranu [[Mapam]]. V 60. letech 20. století organizace podporovala sjednocení levicové politické scény do Izraelské strany práce.''Israel Society.'' s. 90-91 [146] => [147] => Roku [[1972]] spadalo pod ha-Kibuc ha-me'uchad 62 kibuců s populací cca 26 000. [148] => [149] => === ha-Kibuc ha-dati === [150] => {{Viz též|ha-Kibuc ha-dati}} [151] => '''[[ha-Kibuc ha-Dati]]''' vznikl roku [[1935]]. Politicky byl napojen na [[náboženský sionismus|náboženské sionistické]] hnutí [[Mizrachi]]. Roku 1971 sdružoval 11 kibuců s 4000 obyvateli.''Israel Society.'' s. 92–94 [152] => [153] => === Sloučení kibucových organizací koncem 20. století === [154] => {{Viz též|ha-Tnu'a ha-kibucit ha-me'uchedet}} [155] => V roce [[1979]] se organizace ha-Kibuc ha-me'uchad a Ichud ha-kvucot ve-ha-kibucim sloučily a překonaly tak rozkol z 50. let 20. století. Nová organizace byla nazvána [[ha-Tnu'a ha-kibucit ha-me'uchedet]] ({{Vjazyce2|he|התנועה הקבוצית המאוחדת}}, doslova ''„Sjednocené hnutí kibuců“'', {{Vjazyce2|en|HaTnu'a HaKibbutzit HaMe'uhedet}}, [[akronym]] ''Takam''). [156] => [157] => {{Viz též|Kibucové hnutí}} [158] => V roce [[1999]] pak Sjednocené hnutí kibuců fúzovalo s organizací ha-Kibuc ha-arci, čímž vznikla organizace [[Kibucové hnutí|ha-Tnu'a ha-kibucit]] ({{Vjazyce2|he|התנועה הקיבוצית}}, doslova ''„Kibucové hnutí“'', {{Vjazyce2|en|HaTnu'a HaKibbutzit}}). [159] => [160] => Organizace ha-Kibuc ha-dati se nadále vyvíjí samostatně. [161] => [162] => == Dobrovolníci == [163] => {{Viz též|Kibucový dobrovolník}} [164] => Nedílnou součástí života v kibucech je [[Dobrovolník|dobrovolnické]] hnutí. Dobrovolníci přicházející do kibuců pocházejí nejčastěji z vyspělých zemí, např. [[Evropská unie|Evropské unie]], [[Spojené státy americké|USA]], [[Austrálie]] či [[Jižní Korea|Jižní Koreje]]. Většinou se jedná o mladé lidi. Na rozdíl od pracovníků v [[mošav]]ech nedostávají plat, ale kapesné. Strava a ubytování je zdarma. [165] => [166] => Dobrovolníci vykonávají většinou jednodušší práce v kuchyni, jídelně, službách, zemědělských provozech apod. O dobrovolníky se stará přidělený pracovník. Práci v kibucech zprostředkovávají agentury např. v [[Tel Aviv]]u. [167] => [168] => == Demografie == [169] => Izraelské kibucy prožily po vzniku státu rychlý nárůst počtu i populace. V 90. letech 20. století ale začala stagnace a pak i pokles jejich obyvatelstva. Nejhlubšího propadu dosáhla populace v roce [[2000]], pak došlo k stabilizaci a po roce [[2006]] začíná obyvatelstvo kibuců výrazně narůstat. K 31. prosinci 2013 existovalo v Izraeli 267 kibuců, ve kterých žilo 157 500 obyvatel.{{Citace elektronické monografie [170] => | vydavatel = ročenka [[Izraelský centrální statistický úřad|Centrálního statistického úřadu]] 2014 a předchozí vydání této ročenky [171] => | titul = Localities and Population, by Type of Locality and Population Group [172] => | url = http://www.cbs.gov.il/shnaton65/download/st02_21x.xls [173] => | jazyk = anglicky, hebrejsky [174] => | datum přístupu = 2014-09-23 [175] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20141218005850/http://www.cbs.gov.il/shnaton65/download/st02_21x.xls [176] => | datum archivace = 2014-12-18 [177] => | nedostupné = ano [178] => }} [179] => [180] => {| class="wikitable" [181] => |+ Demografický vývoj kibuců v Izraeli 1961–2000 [182] => !Rok [183] => !1961 [184] => !1972 [185] => !1983 [186] => !1990 [187] => !1995 [188] => !1997 [189] => !1998 [190] => !1999 [191] => |- [192] => |Poč. kibuců || 228 || 233 || 267 || 268 || 267 || 267 || 268 || 268 [193] => |- [194] => |Poč. obyv. || 77 100 || 89 700 || 115 500 || 125 100 || 118 900 || 116 500 || 115 500 || 115 700 [195] => |} [196] => [197] => {| class="wikitable" [198] => |+ Demografický vývoj kibuců v Izraeli 2000–2013 [199] => !Rok [200] => !2000 [201] => !2001 [202] => !2002 [203] => !2003 [204] => !2004 [205] => !2005 [206] => !2006 [207] => !2007 [208] => !2008 [209] => !2009 [210] => !2010 [211] => !2011 [212] => !2012 [213] => !2013 [214] => |- [215] => |Poč. kibuců || 268 || 268 || 266 || 266 || 267 || 267 || 267 || 267 || 269 || 266 || 266 || 266 || 267 || 267 [216] => |- [217] => |Poč. obyv. || 115 300 || 115 500 || 115 600 || 116 200 || 116 300 || 117 700 || 119 800 || 123 300 || 136 000 || 136 900 || 140 900 || 149 100 || 152 900 || 157 500 [218] => |} [219] => [220] => == Panorama == [221] => {{Panorama|Kibbutz Barkai panorama 01a.jpg|2000px|Panoramatická fotografie kibucu Barkaj.}} [222] => [223] => == Odkazy == [224] => === Reference === [225] => [226] => [227] => === Literatura === [228] => * {{Citace monografie [229] => | korporace = IZRAELSKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO [230] => | titul = Fakta o Izraeli: země a lidé [231] => | místo = Jeruzalém [232] => | vydavatel = Ahva Press [233] => | rok = 1999 [234] => | počet stran = 28 [235] => }} [236] => * {{Citace monografie [237] => | příjmení = Newman [238] => | jméno = Ja'akov [239] => | příjmení2 = Sivan [240] => | jméno2 = Gavri'el [241] => | rok = 1992 [242] => | titul = Judaismus od A do Z [243] => | vydavatel = Sefer [244] => | místo = Praha [245] => | isbn = 80-900895-3-4 [246] => | počet stran = 285}} [247] => * {{Citace monografie [248] => | příjmení = Terner [249] => | jméno = Erich [250] => | titul = Dějiny Státu Izrael [251] => | vydavatel = Kora [252] => | místo = Pardubice [253] => | rok = 1991 [254] => | isbn = 80-901092-0-9 [255] => | počet stran = 262 [256] => | strany = 54–56 [257] => }} [258] => * {{Citace periodika [259] => | příjmení = Simons [260] => | jméno = Tal [261] => | příjmení2 = Ingram [262] => | jméno2 = Paul [263] => | titul = The Kibbutz for Organizational Behavior [264] => | periodikum = Research in Organizational Behavior [265] => | rok = 2000 [266] => | měsíc = [267] => | ročník = [268] => | číslo = 22 [269] => | strany = 283–343 [270] => | url = http://www.sciencedirect.com/science?_ob=ArticleURL&_udi=B8JHK-4RGFS5X-9&_user=10&_coverDate=12%2F31%2F2000&_rdoc=1&_fmt=high&_orig=search&_sort=d&_docanchor=&view=c&_searchStrId=1219146963&_rerunOrigin=google&_acct=C000050221&_version=1&_urlVersion=0&_userid=10&md5=983123feab7b4e0d1c81d6a01edcfbd8 [271] => | issn = [272] => }}{{Nedostupný zdroj}} [273] => [274] => === Související články === [275] => * [[Mošav]] [276] => * [[Kibucové hnutí]] [277] => * [[Ekologické zemědělství]] [278] => * [[Kibucový efekt]] [279] => [280] => === Externí odkazy === [281] => * {{Commonscat|Kibbutzim}} [282] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20120205025427/http://fr.jpost.com/servlet/Satellite?cid=1262339415381&pagename=JPost%2FJPArticle%2FShowFull The Jerusalem Post – Kibbutzim change with the times] [283] => [284] => {{Izraelská témata}} [285] => {{Organizace izraelského venkova}} [286] => [287] => {{Autoritní data}} [288] => {{Portály|Izrael}} [289] => [290] => [[Kategorie:Socialismus]] [291] => [[Kategorie:Izraelská kultura]] [292] => [[Kategorie:Dějiny Židů]] [293] => [[Kategorie:Kibucy| ]] [294] => [[Kategorie:Dobrovolnictví]] [295] => [[Kategorie:Zemědělství v Izraeli]] [296] => [[Kategorie:Hebrejská slova a fráze]] [297] => [[Kategorie:Sídla v Izraeli]] [] => )
good wiki

Kibuc

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'mošav','Mapam','2000','Galilejské jezero','1967','Kibucové hnutí','ha-Kibuc ha-me\'uchad','Soubor:SDE-BOKER1.jpg','Ejn Gev','Arthur Ruppin','Šestidenní válka','1910'

1910

1967

2000

Mapam

Mošav