Array ( [0] => 15480392 [id] => 15480392 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kino [uri] => Kino [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|redirect=biograf|tento=provozovně kinematografického díla|druhý=autorovi biografie|stránka=životopisec}} [1] => [[Soubor:Cinema in Budapest Kino.JPG|náhled|Předsálí moderního kina v [[Budapešť|Budapešti]]]] [2] => '''Kino''' neboli '''biograf''' je místo (obvykle budova), které je určeno k hromadnému sledování [[Film|filmových představení]]. [[Filmový projektor]], který je umístěn vzadu v projekční kabině, promítá [[film]] na [[Filmové plátno|plátno]], které je umístěno vpředu před [[hlediště]]m. Do hlediště se běžný [[divák]] dostane teprve po zaplacení vstupného, obvykle až po zakoupení [[Vstupenka|vstupenky]]. [3] => [4] => == Etymologie == [5] => Název kino je odvozen z řeckého ''kinēma'' (pohyb) a ''graf'' (záznam, z grafō = píši). Starší označení '''biograf''' pochází z řeckého ''bios'' (život, bio- = životo-) name="J.Holub, S. Lyer - Stručný etymologický slovník j. č.">{{Citace monografie | příjmení =Holub | jméno =Josef | příjmení2 =Lyer | jméno2 =Stanislav | titul = Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem ke slovům kulturním a cizím | editoři = Ivan Luttener | redaktoři = Jiřina Vitvarová, Milada Slaninová, Vladimír Kuchař | vydání = 3. | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství | místo = Praha | rok = 1982 | počet stran = 528 | heslo = | strany =}} [7] => . Původní název byl '''[[kinematograf]]''' (čili záznam pohybu) nebo '''biograf''' (záznam života). [[Thomas Alva Edison]] si dal roku 1889 patentovat pod označením kinematograf kameru, pod názvem '''kinetoskop''' filmovou promítačku, zvukový doprovod obstarával další Edisonův vynález - [[fonograf]]. [8] => [9] => V hovorové řeči došlo ke spojení a zkrácení obou termínů na '''kino''' ('''bio''' v období [[první republika|první republiky]]), ve slangové řeči na '''biák'''. Od výše uvedených slov je také odvozeno označení pro klasický [[Fotografie|fotografický]] materiál nazývaný ''kinofilm''. Kino s více sály nazýváme [[multikino]]. [10] => [11] => == Části kina == [12] => * [[hlediště]] - prostor určený pro diváky [13] => * [[filmové plátno]] - promítací plocha, na níž je pomocí [[Promítací stroj|promítacího stroje]] zobrazován filmový obraz [14] => * [[promítací kabina]] - místnost určená pro skladování filmových kopií a provoz promítacího stroje, pracoviště [[promítač]]e [15] => * [[vestibul]], [[šatna]], sociální zařízení (zejména [[záchod]] s umyvadlem) [16] => * technické systémy [17] => ** [[promítací stroj]]e [18] => ** ozvučení sálu - zvuková aparatura [19] => ** vnitřní osvětlení [20] => ** nouzové osvětlení [21] => ** [[Vzduchotechnika|vzduchotechnická]] zařízení, ventilace ([[Větrání|odvětrávání]] sálu) [22] => ** [[vytápění]] sálu, případně [[Klimatizace|klimatizační]] zařízení [23] => ** havarijní systémy, zde zejména [[protipožární zařízení]] [24] => [25] => == Druhy kin == [26] => [27] => === Letní kino === [28] => Termínem '''[[letní kino]]''' označujeme specializované kino, které není provozováno v zastřešeném sále, ale pod širým nebem. V zastřešeném prostoru se zde z praktických důvodů obvykle nachází pouze [[promítací přístroj]] a sklad [[film]]ů. Vzhledem k tomu, že prostor není možné vytápět a zatemnit, bývá takovéto kino v provozu pouze během letních měsíců a pouze v pozdních [[večer]]ních hodinách. Bývá proto zřizováno např. ve velkých [[rekreace|rekreačních]] oblastech, které jsou provozně vytížené pouze v [[léto|létě]]. [29] => [30] => * [[Letní kino|více o letním kinu...]] [31] => [32] => === Autokino === [33] => Termínem autokino se označuje kino, jehož hlediště je uzpůsobeno tak, že se na promítaný film mohou dívat diváci usazení ve svých automobilech. Zvuk je přehráván do jednotlivých automobilů prostřednictvím např. autorádií{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.mie.cz/autokino |datum přístupu=2020-06-01 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200805222408/http://www.mie.cz/autokino |datum archivace=2020-08-05 |nedostupné=ano }}. Autokino se v Česku stalo populární zejm. kvůli [[Pandemie covidu-19 v Česku|pandemii covidu-19]]. [34] => [35] => === Klasické kino a multikino === [36] => Termínem klasické kino a multikino označujeme, kino ve [[Budova|vnitřních prostorách]]. Klasické kino má pouze 1 sál, oproti [[Multikino|multikinu]], který jich má víc (Mladá Boleslav 4). Jedním s nejrozšířenějším [[Firma|firem]] kin patří [[Cinestar]]. [37] => [38] => * [[Multikino|Více o multikinu...]] [39] => [40] => === Galerie === [41] => [42] => Soubor:Saarbrücken, the cinema "Cinestar", Bild 2.jpg|multikino [43] => Soubor:Autokino Wolfsburg.jpg|autokino [44] => Soubor:Pardubice, Kpt. Bartoše, letní kino (01).jpg|letní kino [45] => Soubor:Kino Allinge 1978.jpg|klasické kino [46] => [47] => [48] => == Historie == [49] => === Nejstarší kina v českých zemích === [50] => Nejstarší kinematografické produkce byl dosud zmapovány v Praze, v [[Ústí nad Labem]] a v [[Kina v Brně|Brně]], další se objevily například v Liberci, v Žatci nebo v Kroměříži. Zaznamenány byly pouze scény s opakovanou produkcí. Většinou šlo o stravovací zařízení, seznam sálů, do kterých putovní kinematograf jednou zavítal, není úplný. [51] => [52] => [53] => * Kinematograf [[Jan Kříženecký|Jana Kříženeckého]], 1. projekce obrázků nepohyblivých (?) r. 1895Zdeněk Štábla, ''Český kinematograf Jana Kříženeckého''; Československý filmový ústav Praha 1973, 1896 - 1898 dřevěná bouda na Výstavišti, 1901 - zmíněna Na Maninách, v zahradě 1.měšťanského pivovaruFerdinand Ruth, ''Kronika královské Prahy'', II, Praha 1903, 713 ([[Lidové divadlo Uranie|divadlo Uranie]]), tj. stále východní areál [[Výstaviště Praha|Výstaviště]] Praha VII, 1943 budova vyhořela, zbořena [54] => * Sál hotelu Grand v Brně, pohostinské vystoupení Shchillerovy vídeňské společnosti, 11. srpna 1896 [55] => * Salón hotelu ''U černého koně'' v Praze Na Příkopě, Adolf Oppenheimer, 18.10.1896 [56] => * Sál hotelu Saský dvůr v Hybernské ulici v Praze, francouzská společnost Lumierova, 24.10.1896 [57] => * Orlí sál Grand-hotelu Europa v Praze II. v Opletalově ulici (tehdy Mariánské), poprvé s doprovodem fonografu, podzim 1896 [58] => * Kočovný kinematograf původem žateckých bratří OeserůNárodní archiv, Konskripční přihlášky pražského obyvatelstva z let 1850–1914, heslo Oeser Cajetan: [59] => ** stálá scéna ve vlastním domě v Praze na Vinohradech, v Korunní ulici čp. 736 (dnes Bělehradská), 1896 nebo 1897 [60] => ** hostování v [[Ústí nad Labem]], Vaníčkova ulice restaurace, nyní zvaná Budvarkahttp://www.usti-nad-labem.cz/dejiny/19stol/ul-5-42.htm, 1897 [61] => * Putovní biograf [[Viktor Ponrepo|Viktora Ponrepa]], Praha, od roku 1901 do 1904Luboš Bartošek, ''Ponrepo - od kouzelného divadla ke kinu''. Orbis Praha 1957 [62] => * Kavárna Louvre, Praha II, Národní třída, 90. léta 19. století; projekce Jana Kříženeckého, dodnes existuje, ale Jazz klub bez kina [63] => * [[Viktor Ponrepo|Ponrepův]] biograf v hostinci ''U koruny'', Praha VII - Holešovice, 1904 - 1907 [64] => * ''The Royal Bio Co.'', vzniklo roku 1906 v Brně na tehdejším Doretově dvoře [65] => * ''The Empire Bio Co., '' první stálé kino v Brně, na Velkém náměstí (nynější Náměstí Svobody), od 8. června 1907 [66] => * Bio Ponrepo, dům U modré štiky, Praha I, Karlova/Lilová čp. 180/I, od 15. září 1907,Emanuel Poche, ''Prahou krok za krokem'', Praha 1985, s.182 dům s restaurací dodnes existuje, ale bez kina [67] => * Bio Ponrepo, Praha II, Opatovická ulice (údajná druhá lokace kina), dům existuje, ale bez kina [68] => * ''Illusion - Stálé divadlo živých fotografií'' Aloise Jalovce a Františka Tichého v Praze II- Na Slovanech, od 1908, 1909 přesídlilo na Václavské náměstí [69] => * Divadlo Edison, Praha - Žižkov, Husinecká 16 [70] => * Stálý ''Kinematograf Theater'' Franze Josefa Oesera, Praha 3 - Vinohrady, Vinohradská čp. 1271 (dnes na tom místě Atrium Flora), k registraci přihlášen 15.9.1910Národní archiv, Konskripce pražského obyvatelstav z let 1850–1914, heslo Oeser Franz Josef [71] => [72] => Do roku 1914 již v Praze souběžně působilo kolem 15 kin, nejznámější byla: [73] => * Konvikt v Praze I, Bartolomějská ulice, původně taneční sál [74] => * Bio Lucerna, Praha II, [[palác Lucerna]], otevřeno 1909 [75] => * Royal Bioscop Ponec, Praha - Žižkov, František Ponec otevřel 1910, zrušeno 1968, od 1998 opět činné jako divadlo Ponec{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.divadloponec.cz/o-divadle |datum přístupu=2016-03-20 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160402110027/http://www.divadloponec.cz/o-divadle |datum archivace=2016-04-02 |nedostupné=ano }} [76] => * Lido Bio v Praze, Hybernská ulice, od října 1911 [77] => * Kino Passage v Praze na Václavském náměstí pro 800 diváků = první profesionálně vedené stálé kinoPavel Scheufler, ''Praha 1848–1914, čtení nad dobovými fotografiemi'', Praha 1986, s. 168 . [78] => * Bio Světozor, Praha II. Vodičkova ulice, projekce Jana Kříženeckého 1918, kino dosud hraje. [79] => [80] => == Rekordy kin == [81] => === Světové === [82] => [[Soubor:KinoPionierSzczecin.jpg|náhled|Kino Pionier, [[Štětín]], [[Polsko]]]] [83] => * '''Nejstarší na světě''' dosud fungující kino (hrající stále na jednom místě) je kino Pionier v polském [[Štětín]]ě. Otevřeno bylo pod názvem Helios v roce 1909.{{Citace elektronické monografie [84] => | titul = Najstarsze kino na świecie [85] => | url = http://www.szczecin.eu/zycie_w_miescie/warto_byc_i_zobaczyc/najstarsze_kino_na_swiecie.html [86] => | datum přístupu = 2009-04-15 [87] => | vydavatel = Szczecin.eu [88] => | jazyk = polsky [89] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090417151517/http://www.szczecin.eu/zycie_w_miescie/warto_byc_i_zobaczyc/najstarsze_kino_na_swiecie.html [90] => | datum archivace = 2009-04-17 [91] => | nedostupné = ano [92] => }} [93] => [94] => === České === [95] => * '''Nejmenší''' kinosály se nachází v multikině Cinestar Anděl. Mají kapacitu 24 míst.{{Citace elektronické monografie [96] => | titul = Gold Class [97] => | url = http://goldclass.cz/ [98] => }} Zároveň jsou to sály, kde se platí '''nejvyšší''' vstupné.{{Citace elektronické monografie [99] => | titul = Gold Class - ceník [100] => | url = http://goldclass.cz/program/ [101] => }} [102] => * '''Největší''' klasické kino s celoročním provozem je [[Velké kino]] ve [[Zlín]]ě, které má kapacitu 1010 diváků.{{Doplňte zdroj}} [103] => * '''Největší''' plátno má z klasických kin pro širokoúhlý formát sál č. 5 v Cinema City v Letňanech s plochou 139 m2.{{Doplňte zdroj}} Větší plochu má plátno v Cinema City Nový Smíchov, ale ne pokud se promítá klasicky v širokoúhlém formátu.{{Doplňte zdroj}} Ještě větší je IMAX (600 m2), ale to není klasické kino.{{Doplňte zdroj}} [104] => * '''Nejlepší''' zvuk má sál č. 11 Cinestar Anděl, který má jako jediný zvukovou certifikaci THX.{{Doplňte zdroj}} [105] => * '''Nejstarší v Česku''' = nejstarší dosud na jednom místě hrající kino je kino Lucerna v Praze, otevřené v roce 1909.{{Citace elektronické monografie [106] => | titul = Kino Lucerna [107] => | url = http://www.festival.cz/venues/15-kino-lucerna?locale=cz [108] => | datum přístupu = 2009-4-15 [109] => | vydavatel = Festival.cz [110] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090426113242/http://festival.cz/venues/15-kino-lucerna?locale=cz [111] => | datum archivace = 2009-04-26 [112] => | nedostupné = ano [113] => }} [114] => [115] => == Odkazy == [116] => === Reference === [117] => [118] => [119] => === Literatura === [120] => * Zdeněk Štábla, ''Český kinematograf Jana Kříženeckého''; Československý filmový ústav Praha 1973 [121] => * Pavel Scheufler, ''Praha 1848–1914, čtení nad dobovými fotografiemi'', Panorama Praha 1986, s. 168 [122] => [123] => === Související články === [124] => * [[Film]] [125] => * [[Multikino]] [126] => * [[IMAX]] [127] => [128] => === Externí odkazy === [129] => * {{Commonscat}} [130] => * {{Wikicitáty|téma=Kino}} [131] => * {{Wikislovník|heslo=kino}} [132] => * {{Wikicitáty|téma=Biograf}} [133] => [134] => {{Autoritní data}} [135] => [136] => [[Kategorie:Kina| ]] [137] => [[Kategorie:Stavby]] [] => )
good wiki

Kino

Budapešti Kino neboli biograf je místo (obvykle budova), které je určeno k hromadnému sledování filmových představení. Filmový projektor, který je umístěn vzadu v projekční kabině, promítá film na plátno, které je umístěno vpředu před hledištěm.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Multikino','Film','hlediště','film','Ústí nad Labem','Viktor Ponrepo','fonograf','Pandemie covidu-19 v Česku','Filmové plátno','Jan Kříženecký','Vzduchotechnika','kinematograf'

Film

Fonograf

Fonograf je český hudební nástroj, který slouží k nahrávání zvuku na fonografickou pásku.

Hlediště

Kinematograf

Multikino