Array ( [0] => 15547841 [id] => 15547841 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kislovodsk [uri] => Kislovodsk [3] => Narzan gallery IMG 4521.jpg [img] => Narzan gallery IMG 4521.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Kislovodsk [2] => | originální jméno = Кисловодск [3] => | obrázek = Kislovodsk from Koltso-gora.jpg [4] => | popisek = Panorama Kislovodsku z hory Koľco [5] => | znak = Coat of Arms of Kislovodsk (2013).svg [6] => | vlajka = Flag of Kislovodsk (Stavropol krai).png [7] => | zeměpisná šířka = 43.8994444 [8] => | zeměpisná délka = 42.7219139 [9] => | nadmořská výška = ~800 [10] => | časové pásmo = [[UTC+03:00|UTC+3]][[s:ru:Федеральный закон от 01.07.2014 № 248-ФЗ|Ruský federální zákon 248-ФЗ]]{{Citace elektronické monografie|datum vydání = 2014-07-21|datum přístupu =2014-11-05|vydavatel = Правительство Российской Федерации |místo = [[Moskva]]|jazyk = ru}} [11] => | stát = Rusko [12] => | pojem vyššího celku = [[Federální okruhy Ruska|Federální okruh]] [13] => | název vyššího celku = [[Severokavkazský federální okruh|Severokavkazský]] [14] => | pojem nižšího celku = [[Kraje v Rusku|Kraj]] [15] => | název nižšího celku = [[Stavropolský kraj|Stavropolský]] [16] => | administrativní dělení = [17] => | mapa = Map_of_Russia_-_Stavropol_Krai_(2008-03).svg [18] => | velikost mapy = 250px [19] => | popisek mapy = Stavropolský kraj na mapě Ruska [20] => | loc-map = {{LocMap |Stavropolský kraj|label= Kislovodsk|position= bottom|label_size =100|lat_deg= 43|lat_min= 53|lat_sec= 58|lon_deg = 42|lon_min= 43|lon_sec = 19|float= center|caption= |width=250}} [21] => | etnické složení = [[Rusové]] (75,3 %), [[Arméni]] (12,1 %), [[Karačajové]] (10,2 %) [22] => | psč = 357700 [23] => | telefonní předvolba = +87937 [24] => | starosta = Sergej Finěnko [25] => | web = http://www.kislovodsk-kurort.org [26] => }} [27] => '''Kislovodsk''' ({{vjazyce2|ru|Кислово́дск}}) je co do počtu sanatorií největší lázeňské město v [[Rusko|Rusku]],[http://www.kislovodsk.ru Stránky Výboru pro lázeňství a cestovní ruch Kislovodska] které se nachází v [[Stavropolský kraj|Stavropolském kraji]], v lázeňském regionu [[Kavkazskije miněralnyje vody]]. Město leží 234 km od města [[Stavropol]], v severním podhůří [[Velký Kavkaz|Velkého Kavkazu]] v nadmořské výšce od 800 do 1 069 metrů nad mořem. Kislovodsk vznikl z ruské vojenské pevnosti založené v roce [[1803]]. Za svůj vznik a jméno vděčí pramenům kyselé [[Minerální voda|minerální vody]] (kyselky). Ve městě žije {{počet obyvatel}} obyvatel. [28] => [29] => == Geografie == [30] => === Poloha a topografie === [31] => Kislovodsk se nachází na jihu [[Stavropolský kraj|Stavropolského kraje]], prakticky na hranici s [[Karačajsko-čerkeská republika|Karačajsko-Čerkeskem]] a [[Kabardsko-balkarská republika|Kabardsko-Balkarskem]], 65 km od hory [[Elbrus]]. Kislovodsk leží v malebném údolí vzniklém soutokem dvou řek – [[Olchovka|Olchovky]] a [[Berezovka|Berezovky]] v [[povodí]] řeky [[Podkumok]]. Délka údolí od jihovýchodu na severozápad činí asi 4 km. [32] => [33] => Reliéf povrchu je hornatý, takže městské obvody leží v různých výškách nad mořem; nejníže položený bod o nadmořské výšce 817 m se nachází u Narzaní galerie, nejvýše položený bod se nalézá v místním [[park]]u u sanatoria Rudé slunce 1 062 m nad mořem. [34] => [35] => Krajina města a jeho okolí je velmi malebná. Město je obklopeno [[Pískovec|pískovcovými]] a křídovými horami, které tvoří četné [[Říční terasa|terasy]] s hlubokými [[jeskyně]]mi a [[grotta]]mi. Samostatné bloky červeného pískovce získaly bizarní tvary v důsledku [[zvětrávání]]. Z východu je město obklopeno řetězci kopců, které tvoří střední část [[Džinalský hřbet|Džinalského hřbetu]] (o nadmořské výšce 1 500 m). Na severní straně údolí je Kislovodsk ohraničen horami Borgustanského hřbetu, dosahujícího výšky 1 200 m nad mořem. Džinalský a [[Borgustanský hřbet]] jsou výběžky [[Pastbiščný hřeben|Pastbiščného hřebene]], jednoho ze severních hřbetů [[Velký Kavkaz|Velkého Kavkazu]]. Z jihu a jihovýchodu je [[Kislovodské údolí]] ohraničeno [[Kuesta|kuestou]] Skalistého hřbetu – hřebene [[Kabardian]] s výškou do 1 600 m a [[Bermamytské plato|Bermamytským platem]], rozeklanými [[kaňon]]y řek [[Alikonovka|Alikonovky]], [[Berezovka|Berezovky]] a [[Olchovka|Olchovky]]. [36] => [37] => Území [[Městský okres|městského okresu]] Kislovodsk zahrnuje vlastní město a jeho okolí, včetně území obcí Alikonovka, Belorečenskij, Industrija, Lunačarskogo, Narzannyj, Novokislovodskij a Zelenogorsk.{{Citace elektronického periodika |titul=Официальный информационный интернет-портал органов государственной власти Ставропольского края |url=http://www.stavregion.ru/o_stavropolskom_krae/adm_delenie/raiony_i_goroda_kraya/g_kislovodsk/ |datum přístupu=2010-08-31 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100105093212/http://www.stavregion.ru/o_stavropolskom_krae/adm_delenie/raiony_i_goroda_kraya/g_kislovodsk/ |datum archivace=2010-01-05 |nedostupné=ano }} [38] => [39] => === Podnebí === [40] => Okolní hory chrání Kislovodsk před studenými [[Vítr|větry]] a díky nim je zde jedinečné [[mikroklima]]. Navzdory skutečnosti, že město leží v hlubokém údolí mezi horami, není zde vzduch nikdy nehybný, protože údolí je průběžně provětráno čerstvým horským vzduchem proudícím soutěskami řek. Kislovodsk leží mnohem výše než jiné lázně Kavkazských minerálních vod a přitom má příznivější klimatické podmínky, což mu dává charakter horského klimatického střediska. [41] => [42] => Podnebí je [[Kontinentální podnebí|mírně kontinentální]] s velkým počtem slunečných dnů. Co do počtu slunečních dnů Kislovodsk patří k nejlepším lázním na světě. Průměrný počet jasných dnů je v Kislovodsku asi 300, zatímco v [[Pjatigorsk]]u 98, v [[Železnovodsk]]u 117, a [[Jessentuki|Jessentukách]] 112. Průměrná roční teplota je kolem +8 °C, průměrný roční úhrn srážek 600 mm, z nichž většina spadne na jaře a počátkem léta. [[Atmosférický tlak|Tlak vzduchu]] je v Kislovodsku poměrně nízký (923 [[Pascal (jednotka)|hPa]]) a je stálý, což má příznivé účinky na léčbu pacientů, kteří oceňují povzbuzující čerstvý vzduch, zejména v teplém ročním období. Relativní vlhkost je 56 – 65 %. [43] => [44] => Zima je v Kislovodsku mírná, středně mírná, suchá, s nestabilní sněhovou pokrývkou, chladna obvykle nastupují v druhé polovině listopadu. Nejchladnější dny jsou v lednu (-4 °C), ale díky invazi studeného vzduchu teploty mohou klesat až k -20 °C, a při tání zase dosahují 18 až 19 °C. V zimě je mnoho slunečných dnů, v průběhu dne svítí slunce alespoň 4 hodiny, větry jsou velmi vzácné. [45] => [46] => Jaro přichází později než v jiných městech kavkazských minerálních vod, počasí je proměnlivé, a to zejména v dubnu, kdy se důsledkem častých větrů měnívá sněžení na teplé počasí. Přesto je i v dubnu počet dnů bez slunečního svitu malý. Léto je dlouhé (asi 5 měsíců), nikdy horké; večer a brzy ráno je vždy chladno, průměrná teplota v červenci a srpnu je 19 °C, občas se vyskytnou deště. [47] => [48] => Stabilní podzim začíná v září. Slunečné, suché počasí obvykle trvá až do listopadu. Srážky jsou malé, je bezvětří a slunečno. [49] => [50] => === Vegetace === [51] => Město je velmi zelené, je tu mnoho veřejných zahrad, květinových záhonů. Chloubou města je lázeňský park. Na svazích hor kolem Kislovodska se nacházejí subalpinské louky a v okolí horské stepi. V Kislovodsku a jeho okolí jsou četné ovocné sady. [52] => [53] => == Historie == [54] => === Chronologie osídlení v oblasti Kislovodsku === [55] => Během posledních dvou set let zkoumání dávného osídlení bylo na území Kislovodska a jeho okolí objeveno a prostudováno více než 800 archeologických nalezišť. To částečně umožnilo vytvořit chronologii kultury, která existovala na území současného Kislovodska od 5 tisíciletí před naším letopočtem.{{Citace elektronické monografie|1 = příjmení Reinold|titul = The Kislovodsk basin in the North Caucasian piedmonts – archaeology and GIS studies in a mountain cultural landscape|url = http://www.mtsn.tn.it/pubblicazioni/7/42/13_Reinhold.pdf|jazyk = angličtina|vydavatel = Preistoria Alpina|rok = 2007|datum přístupu = 2010-08-31|url archivu = https://web.archive.org/web/20110921081415/http://www.mtsn.tn.it/pubblicazioni/7/42/13_Reinhold.pdf|datum archivace = 2011-09-21|nedostupné = ano}}{{Citace elektronické monografie | příjmení = Savenko | titul = Археологические реликвии Кисловодска и его окрестностей | url = http://kmvline.ru/article/a_41.php}} Z některých historických období nebyly dosud archeologické památky objeveny. [56] => === Prehistorie === [57] => Ve vykopávkách v archeologickém areálu „Kabardinka-2“ ležícím 10 km na jih od Kislovodska byly nalezeny pozůstatky starověké [[Kobanská kultura|kobanské kultury]] [[Doba bronzová|bronzové doby]] (13. -12. století před naším letopočtem). Velikost osady byla na tehdejší dobu významná – několik desítek domů o ploše 16 × 12 metrů.http://www.stapravda.ru/20071214/Sensacionnye_nahodki_arheologov_v_okrestnostyah_Kislovodska_3524.html Další známou archeologickou památkou je velký komplex Klin-jar, který leží na západním okraji Kislovodska. Tento komplex obsahuje pozůstatky staveb a pohřebišť, které patří do kobanského (9. – 7. století př. n. l.), sarmatského a alanského období.{{Citace monografie| příjmení = Belinskij | jméno= A.B.| titul = Могильник Клин-яр III как источник по изучению культуры населения Кавминвод в раннем железном веке |vydavatel= Дис. ... канд. ист. наук | místo = Stavropol | rok = 2004}} [58] => [59] => === 18. století n. l. === [60] => Ve středověku a až do konce 18. století nebylo kislovodské údolí osídleno. Existují důkazy o tom, že místo, kde je pramen minerální vody, nikomu nepatřilo a bylo v pohraničí mezi zemí Velké Kabrdy na východě a územím malých abazinských kmenů na západě.Savenko C . N. [http://www.newlocalhistory.com/bookshelf/?tezis=nlhvyp2=221=229 Пограничный контекст бассейна реки Подкумок в историко-культурной перспективе] {{Wayback|url=http://www.newlocalhistory.com/bookshelf/?tezis=nlhvyp2=221=229 |date=20090619113923 }} Je známa pouze existence malé abazinské osady a strážního stanoviště na Křížové hoře (hoře Ducha svatého).{{Citace monografie| příjmení= Kuznetsov | titul = У истоков живой водыy | místo = Stavropol | vydavatel = Ставропольское книжное издательство | rok = 1983}} V roce 1793 navštívil kislovodské údolí německý vědec [[Peter Simon Pallas]]. Jako první prostudoval podrobně pramem minerální vody, změřil jeho hloubku, sestavil jeho popis a předpověděl mu velkou budoucnost. Za průkopníka lázeňských pobytů je považován velitel kavkazských vojsk Iraklij I. Morkov, který se v roce 1798 utábořil nad pramenem a bral si koupele, aby se zbavil [[astma]]tu. [61] => [62] => === Kislovodsk v 19. století === [63] => [[Soubor:Kislovodsk fortress XIX.jpg|náhled|vlevo| 300px | Kislovodská tvrz v druhé polovině XIX století]] [64] => Dne 7. 3. 1803 vydal [[Alexandr I. Pavlovič|Alexandr I.]] [[reskript]] o vybudování opevnění na místě, „kde se na Kavkazu nachází kyselé vody“. Pevnost Kyselé vody, patřící k Azovsko-Mozdokské obranné linii byla postavena na vyvýšenině mezi řekami Olchovka a Berezovka od června do října 1803. Obklopena příkopem měla pevnost tvar hvězdy. Z pevnosti byl prokopán tunel k řece pro případ dlouhého obléhání. V roce 1812 byla pevnost přestavěna, budovy byly kamenné, byly postaveny vysoké kamenné hradby s cimbuřím a nárožními věžičkami. Zakladatelé a první obyvatelé Kislovodsku byli ruští vojáci, kteří zde po dokončení své služby zůstávali. [65] => [66] => Během léta kislovodský pramen navštěvovalo stále více návštěvníků. V roce 1812 byly postaveny lázně se 3 vanami (do té doby se koupalo v jámách vykopaných v zemi). V roce 1820 tu během své první cesty na Kavkaz žil [[Alexandr Sergejevič Puškin|A. S. Puškin]], který přijel s rodinou generála Nikolaje Rajevského. [67] => [68] => [[Soubor:Kislovodsk railway station begin of XX.jpg|náhled|vpravo| 300px | Železniční nádraží a kasino u vjezdu do Kislovodska (počátek dvacátého století)]] [69] => Zvláštní roli v rozvoji Kislovodska hrál generál Alexej Petrovič Jermolov, díky němuž byl přední okraj kavkazské válečné linie přesunut dál na jih a který tak zastavil útoky horalů. Byla postavena luxusní dvoupatrová restaurace s kolonádou a schodiště vedoucí do parku a k pramenu. Pod schodištěm byla postavena grotta (nyní Lermontovskij). V restauraci byl rozsáhlý taneční sál, jakož i zařízení pro návštěvníky. Kromě toho se v roce 1823 na rozkaz generála Jermolova začalo s výstavbou kislovodského parku. [70] => [71] => V polovině 19. století byla kislovodská pevnost přestavěna architektem S. Uptonem. Do roku [[1873]] byl Kislovodsk již dobře ozeleněn. [72] => [73] => V Kislovodsku se usadila řada obchodníků, šlechticů a inteligence z hlavního města. Počet obyvatel rychle rostl a od roku [[1881]] do [[1891]] se zvýšil z 1 551 na 6 000. [74] => [75] => Velký význam mělo vybudování silnice ze stanice [[Miněralnyje Vody]] do Kislovodsku v roce [[1875]], a zejména výstavba železnice z Miněralných Vod v roce [[1893]], díky čemuž město získalo spojení s ostatními městy země. To okamžitě zvýšilo počet návštěvníků a v důsledku toho zvýšilo nároky na počet ubytovacích míst a dodávek vody. V roce [[1895]] bylo město připojeno na hydroelektrárnu. V roce [[1896]] byla otevřena malá stáčírna minerální vody. Ruský spisovatel Dmitrij Mamin-Sibirjak v těch letech napsal o Kislovodsku „Město je krásné, ulice leží na strmých březích řeky. Celkový pohled je velmi krásný a velkolepé nádraží by mohlo být ozdobou jakéhokoli hlavního města“. [76] => [77] => === Kislovodsk ve století 20. === [78] => V roce 1903 kislovodská osada obdržela statut města. V blízkosti Kurzalu v Horním parku byla postavena hudební hala, která byla pojmenována křišťálovou pro své výborné akustické vlastnosti. Ve 30. letech 20. století bylo postaveno 20 nových sanatorií a dalších 22 sanatorií vzniklo rekonstrukcí budov penzionů, sídel a hotelů. [79] => [80] => V roce [[1928]] architekt P. Eskov postavil v centrální části města, vedle hlavních minerálních lázní, budovu „Říjnových koupelí“ se 60 kabinkami, která se vyznačuje velkorysými vnějšími tvary, pohodlím, kompaktním uspořádáním interiéru, dostatkem vzduchu a světla a která měla zdrž o objemu 400 metrů krychlových. V letech 1935 – 1938 bylo v Kislovodsku uvedeno do provozu krásné sanatorium dle projektu architektů Ginzburga, Popova, Vachtangova a Špalka, které do dneška zůstalo jednou z nejpohodlnějších budov lázní. Ve stejném období architekt Meran Meržanov postavil „Sanatorium-hotel NKVD“ (nyní „Kislovodsk“) a sanatorium „Rudé kameny“ s luxusem a maximálním komfortem. [81] => [82] => [[Soubor:Kislovodsk Prospekt Mira.jpg|náhled| 220px |vlevo| Třída Míru]] [83] => Všech 20 zdravotnických lázní postavených v Kislovodsku do [[Druhá světová válka|druhé světové války]] bylo provedeno, aby splňovalo vysoké hygienické požadavky a poskytovalo pacientům maximální pohodlí. Vnější tvar budov byl moderní, plochy byly ozeleněny a přizpůsobeny klidnému odpočinku a léčbě. Dodnes slouží lidem. Budovy lázní jsou architektonickými památkami ruské architektury 30. let. Po začátku Velké vlastenecké války byl další rozvoj lázní přerušen, Kislovodsk byl přeměněn na nemocniční základnu. Již v srpnu [[1941]] zde bylo připraveno 36 nemocnic ze sanatorií a hotelů. Město Kislovodsk získalo [[Řád Vlastenecké války]] I. stupně za velkou nezištnou práci v léčení a rehabilitaci vojáků, která významně přispěla ke zlepšení zdraví, a za své úspěchy v ekonomickém a kulturním rozvoji. [84] => [85] => Do roku [[1950]] byla plně obnovena všechna sanatoria a léčebná zařízení, proveden velký hydrogeologický výzkum, který zvýšil zásoby minerálních vod pro balneologické účely. Spolu s opravami začala nová výstavba a vylepšování města. Dle projektů architekta Andreje Ole byla v roce [[1951]] postavena prvotřídní sanaoria „Horní vrchy“ a „Piket“. V roce [[1952]] byla zahájena stavba sanatorií „Horní vzduch“ a „Moskva“. V roce [[1955]] postavil [[kolchoz]] „Rusko“ z Novoalexandrovského okresu ve Stavropolském kraji pro zemědělce nádherné sanatorium „Kolos“. Všechna nová lázeňská střediska byla vybavena soudobým zařízením, nabízejícím nejvýhodnější příslušenství pro nemocné. Na rozvoj lázeňství, jeho obnovu a rekonstrukci bylo investováno více než 600 milionů rublů. [86] => [87] => == Pamětihodnosti == [88] => '''Narzaní galerie'''. Postavena v letech 1848–1953 (architekti Upton a François) ve středověké anglickém stylu. Místo procházky a pití minerální vody. Nachází se v ní „vroucí jámy“ (pramen minerální vody), picí místnosti, lázeňská knihovna s čítárnou. [89] => [90] => [[Soubor:Narzan Baths in Kislovodsk.jpg|náhled| 220 px |vpravo| Hlavní Narzan koupel v lázních Boulevard]] [91] => Architektonicky zajímavou stavbou je budova '''Hlavních lázní'''. Budova je postavena ve východním stylu. [92] => [93] => Pozoruhodným místem je '''Kolonáda''', symbolizující vstup do lázeňského parku, vizitka Kislovodska. Polokruhový struktuře připomíná tvarem a umístěním blízkou Narzaní galerii – hlavně ve sloupech, uspořádaných ve dvou úrovních. [94] => [95] => * Kislovodská pevnost [96] => * Kaskádové schodiště [97] => * [[Fjodor Ivanovič Šaljapin|Šaljapinova]] chata [98] => * Budova filharmonie [99] => * Zámek lsti a lásky [100] => * Medové vodopády [101] => [102] => == Slavné osobnosti == [103] => * [[Alexandr Solženicyn]] (1918–2008) – ruský spisovatel, básník, sociální a politický aktivista, laureát Nobelovy ceny. Narodil se v Kislovodsku. [104] => * [[Arthur Adamov]] (1908–1970) – francouzský spisovatel a dramatik. Narodil se v Kislovodsku. [105] => [106] => == Doprava == [107] => Město má železniční stanici Kislovodsk, konečnou na slepé trati z [[Miněralnyje Vody|Miněralných Vod]]. Silnice spojující město Miněralnymi Vodami a [[Čerkesko|Čerkeskem]]. Staví se dálnice jižním směrem do nového lyžařského střediska v regionu Elbrus. Nejbližší letiště se nachází přibližně 60 km od Kislovodsku v blízkosti města Miněralnyje Vody. [108] => [109] => == Ekonomika == [110] => Podstatnou část hospodářství Kislovodska tvoří lázeňský sektor. V Kislovodsku se nachází více než 60 lázní a hotelů. Polovina obyvatel pracuje ve službách pro rekreanty, kteří sem přijíždějí za odpočinkem a na léčení. [111] => [112] => == Etnické složení == [113] => K roku [[2008]] [114] => # [[Rusové]] – 94 415 osob (70,0%) [115] => # [[Arméni]] – 17 496 osob (12,96%) [116] => # [[Karačajové]] – 12 475 osob (10,15%) [117] => # [[Ukrajinci]] – 2 951 osob (2,27%) [118] => # [[Gruzíni]] – 1 364 osob (1,05%) [119] => # [[Abazinci]] – 2 596 osob (1,97%) [120] => [121] => A také: Řekové, Lakcové, Balkárci, Osetové, Ázerbájdžánci, Darginci, Avarci, Čečenci, Inguši, Tabasarani, Čerkesové a Kabarďané. [122] => [123] => == [[Partnerská města]] == [124] => Kislovodsk má 7 partnerských měst: [125] => * {{partnerské město|Aix-les-Bains}} [126] => * {{partnerské město|Baguio}} [127] => * {{partnerské město|Batumi}} [128] => * {{partnerské město|Kirjat Jam}} [129] => * {{partnerské město|Muscatine|USA}} [130] => * {{partnerské město|Nazran|Rusko}} [131] => * {{partnerské město|Velingrad}} [132] => [133] => == Odkazy == [134] => === Reference === [135] => {{překlad|ru|Кисловодск|27368851}} [136] => [137] => [138] => === Externí odkazy === [139] => * {{Commonscat}} [140] => * {{ru}}[http://www.kislovodsk-kurort.org Oficiální stránky města] [141] => * {{ru}}[http://www.dumaksl.ru Duma Kislovodsku] [142] => [143] => {{Státy a regiony Kavkazu}} [144] => {{Autoritní data}} [145] => {{Portály|Rusko}} [146] => [147] => [[Kategorie:Kislovodsk| ]] [148] => [[Kategorie:Města v Stavropolském kraji]] [149] => [[Kategorie:Lázně v Rusku]] [] => )
good wiki

Kislovodsk

Kislovodsk je co do počtu sanatorií největší lázeňské město v Rusku, které se nachází v Stavropolském kraji, v lázeňském regionu Kavkazskije miněralnyje vody. Město leží 234 km od města Stavropol, v severním podhůří Velkého Kavkazu v nadmořské výšce od 800 do 1 069 metrů nad mořem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Stavropolský kraj','Miněralnyje Vody','Berezovka','Rusové','Velký Kavkaz','Arméni','Olchovka','Karačajové','1893','Říční terasa','Arthur Adamov','1881'

1881

Rok 1881 byl rokem důležitých událostí a je významným rokem v dějinách Česka.

1893

Arméni

Rusové

Rusové jsou východoslovanský národ, který se vyvinul z kmenů žijících na území dnešního Ruska a Ukrajiny.