Array ( [0] => 15492028 [id] => 15492028 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Klarinet [uri] => Klarinet [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - hudební nástroj [1] => | schéma = modrá [2] => | název = Klarinet [3] => | italsky = clarinetto [4] => | německy = Klarinette [5] => | anglicky = clarinet [6] => | francouzsky = clarinette [7] => | obrázek = Clarinets Oehler.jpg [8] => | velikost obrázku = 120px [9] => | orchestr = dřevěné [10] => | vznik tónu = aerofony [11] => | rozsah = Range clarinet.png [12] => | velikost rozsahu = 150px [13] => | poznámka = B klarinet zní o tón níže
než v notovém zápisu [14] => | příbuzné nástroje = [[Basklarinet]], [[Saxofon]], [[Basetový roh]] [15] => }} [16] => [17] => [[Soubor:Parts of clarinet 4.jpg|thumb|500px|vpravo|1. hubička, 2. soudek, 3. horní díl, 4. spodní díl, 5. ozvučník]] [18] => '''Klarinet''' je jednoplátkový [[dřevěný nástroj|dřevěný]] dechový [[hudební nástroj]]. Název pochází z italského ''clarinetto'' – malá trubka, neboť jeho zvuk ve vyšších polohách připomíná zvuk [[trubka|trubky]] (''clarina''). Z klarinetu se vyvinuly další nástroje, například [[saxofon]]. Klarinet má široké využití v sólové i komorní hudbě, je standardní součástí komorních i symfonických [[orchestr]]ů a hraje důležitou roli v mnoha hudebních žánrech: [[klasická hudba]], [[jazz]], [[Dechová hudba|dechovka]], [[folk]] a další. V [[Sachsova–Hornbostelova klasifikace hudebních nástrojů|Sachsově–Hornbostelově systematice]] je uveden pod číslem 422.211.2.{{Citace monografie [19] => | příjmení = Kurfürst [20] => | jméno = Pavel [21] => | titul = Hudební nástroje [22] => | vydavatel = Togga [23] => | místo = Praha [24] => | rok vydání = 2002 [25] => | strany = 108 [26] => }}{{Citace elektronického periodika [27] => | příjmení = Musil [28] => | jméno = Aleš [29] => | titul = Klarinety od jejich vzniku do uplatnění Böhmova systému dochované ve sbírce Jaromíra Růžičky v souvislosti s interpretací koncertu Leopolda Koželuha. [30] => | periodikum = Magisterská diplomová práce [31] => | vydavatel = Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, Hudební věda [32] => | url = https://is.muni.cz/th/ueexy/Ales_Musil_Klarinety_od_jejich_vzniku_do_uplatneni_Bohmova_systemu_dochovane_ve_sbirce_Jaromira_Ruzicky_v_souvislosti_s_interpretaci_koncertu_Leopolda_Kozeluha.pdf. [33] => | rok vydání = 2001 [34] => | strany = 5 [35] => | datum přístupu = 2022-05-21 [36] => }} [37] => [38] => == Historie == [39] => [40] => === Chalumeau === [41] => Jednoplátkové nástroje se používaly již v antice, samotný klarinet se však vyvinul z barokního nástroje [[chalumeau]]. Tento nástroj však v mnohém připomínal [[zobcová flétna|zobcovou flétnu]] – měl pouze jednu nebo dvě klapky a neměl ještě klapku na přefuky. [42] => [43] => === Vzrůstající počet klapek === [44] => [[Soubor:Diderot clarinette.jpg|vpravo|330px|Dennerův klarinet]]Kolem roku [[1700]] k chalumeau přidal německý nástrojař [[Johann Christoph Denner]] dodatečnou klapku na přefuky, čímž se z jeho nástroje stal přímý předchůdce klarinetu (stále měl ale pouze dvě klapky) – viz obrázek vpravo. Pro hraní nižších tónů se ale moc nehodil, a proto ještě zcela chalumeau nevytlačil. 4. a 5. klapku pravděpodobně zavedl vynikající český klarinetista [[Josef Beer]] a proto v Mozartově době měly klarinety již pět klapek a osm dírek. [45] => [46] => 6. klapku doplnili koncem [[18. století]] nezávisle na sobě pařížský klarinetista [[Jean Xavier Lefévre]] a vídeňští klarinetisté [[Anton Stadler|Anton]] a [[Johann Stadler]]ové [47] => [48] => Problémem pro všechny klarinety byly podlepky u klapek, které těsnily nedokonale, což mělo za následek zhoršení tónových vlastností. Tento nedostatek nástrojaři často řešili omezováním počtu klapek, což mělo za následek menší pohodlí při hraní. Ruský klarinetista [[Ivan Müller]] vynalezl v roce [[1812]] nové kožené podlepky, které byly jako první plně vzduchotěsné a s jejich pomocí sestavil klarinet se šesti dírkami a třinácti klapkami. Tento klarinet se vyznačoval mnohem čistším laděním než dosud, výška tónu se mohla upravovat nátiskem rtů. [49] => [50] => === Cesta k dnešním klarinetům === [51] => Na základě propočtů [[Theobald Böhm|Theobalda Böhma]] sestavil francouzský nástrojař [[Hyancithe Klosé]] v roce [[1839]] první klarinet s tzv. ''Boehmovou mechanikou'' (sám Böhm ještě před ním takto zkonstruoval příčnou flétnu). V roce [[1867]] dosáhl tento typ nástroje své plnoklapkové podoby, která má 20 klapek a 7 brýlí. Tyto klarinety se staly celosvětovým standardem a používají se dodnes. [52] => [53] => == Popis a stavba == [54] => [[Soubor:ČMH - klarinety.JPG|náhled|300px|Klarinety v oddělení dechových nástrojů [[České muzeum hudby|Českého muzea hudby]] v Praze]] [55] => [56] => Klarinety se nejčastěji vyrábějí z [[grenadilla|grenadillového]], [[eben]]ového nebo [[zimostráz]]ového dřeva, řidčeji i z umělých hmot. Klapky jsou nejčastěji stříbrné barvy a vyrábí se z niklové mosazi, [[mosaz]]i, [[stříbro|stříbra]] nebo [[zlato|zlata]]. Celková délka klarinetu 69 cm (u A klarinetu 71 cm) a vnitřní průměr je asi 13 mm. Nástroj se z důvodů snadnější přepravy dá rozložit do pěti dílů: [57] => * '''hubička''' – vyrábí se z tvrzeného [[kaučuk]]u, moderní typy z umělých hmot jako [[ebonit]] nebo [[Akryláty|akrylát]]. Existují i dřevěné, skleněné nebo kovové varianty. Na hubičku je pomocí strojku (ligatury) připevněn sedmicentimetrový plátek, který se rozechvívá proudem vzduchu z úst a takto se rozezvučí i celý nástroj. Dodnes je jediným používaným materiálem pro plátky dřevo z [[trsť rákosovitá|trstě rákosovité]] (''Arundo donax''), umělé materiály vykazují o mnoho horší zvukové vlastnosti. [58] => * '''soudek''' – jemným povytažením soudku lze dosáhnout snížení tónu klarinetu (zejména ve střední poloze), což je vhodné pro ladění vůči jiným nástrojům [59] => * '''horní díl''' – ovládán hlavně levou rukou [60] => * '''spodní díl''' – ovládán hlavně pravou rukou [61] => * '''ozvučník (korpus)''' – zlepšuje zvuk hlubokých tónů [62] => * '''plátky''' – jsou nedílnou součástí klarinetu, při jejich výběru se musí dbát na dispozice muzikanta – to hraje roli při výběru tvrdosti plátku (druhy Vandoren, [[Amati (firma)|Amati]], RICO …) [63] => [64] => === Fyzika === [65] => Klarinet se chová podobně jako jazýčková [[varhany|varhanní]] píšťala: jeden konec je pevný (hubička) a druhý může volně vibrovat. Přestože je klarinet přibližně stejně dlouhý jako [[příčná flétna]], zní přibližně o [[oktáva (hudba)|oktávu]] níže (příčná flétna má oba konce volné). [66] => [67] => Díky válcovitému tvaru se sudé vyšší harmonické frekvence v hluboké poloze neozývají (při vyšších tónech už ano). Při přefuku do druhého rejstříku tedy klarinet „vynechává“ oktávu (druhou vyšší harmonickou frekvenci) a zní v duodecimě (oktáva+kvinta). To má za následek širší tónový rozsah v porovnání s nástroji, které přefukují do oktávy (např. již zmíněná příčná flétna). Jednotlivé rejstříky mají i své názvy: [68] => * '''šalmajový rejstřík''' – od e do e¹, má temnou barvou tónu (název je odvozen od středověkého nástroje [[chalumeau]], nikoli [[šalmaj]]e) [69] => * '''slabý šalmajový rejstřík''' – od f¹ do b¹, má matnou barvu tónu [70] => * '''jasný rejstřík''' – od h¹ do c³, má sytou barvou tónu [71] => * '''vysoký rejstřík''' – od cis³, tóny jsou stále ostřejší. [72] => [73] => === Hmatové systémy === [74] => V průběhu historického vývoje klarinetu se prosadily dva hmatové systémy: ''[[Theobald Böhm|Boehmův]]'' (neboli ''francouzský'') a ''[[Oskar Oehler (hudebník)|Oehlerův]]'' (''německý'') systém, který je rozšířen zvláště v Německu a Rakousku a je odvozený od hmatového systému barokních zobcových fléten. Systémy mají jinou soustavu klapek a dírek, Boehmův systém (v českých zemích nejpoužívanější) má také širší hubičku a plátek, což umožňuje relativně vyšší flexibilitu hry. Zní o něco ostřeji než např. německý systém, což se ale dá odstranit vhodným nátiskem rtů. [75] => [76] => == Typy klarinetů == [77] => === Běžně užívané typy === [78] => * '''B klarinet''' je nejrozšířenější a používá se ve všech stylech, od klasické hudby po jazz. Zní vždy o tón níže než v notovém zápise, například nota C v notovém zápise zní jako nota B (od toho je také odvozen název tohoto typu klarinetu). [79] => * '''A klarinet''' má oproti B klarinetu o něco málo jemnější zvuk, rozdíl je však těžko postřehnutelný. Využívá se hlavně ve skladbách, kde je v předznamenání více křížků a hra na B klarinet by byla technicky obtížnější (například zápis skladby znějící v A dur pro A klarinet nemá žádný křížek, pro B klarinet křížků pět). A klarinet zní o malou tercii níže než v notovém zápise, například nota C v notovém zápise zní jako tón A. [80] => * '''Es klarinet''' se používá ve větších orchestrech a dechovkách a může dosáhnout vyšších tónů než tradiční B klarinet. Zní o malou tercii výše než v notovém zápise. [81] => * '''[[Basklarinet|Basklarinet in B]]''' se používá v symfonických orchestrech, klarinetových souborech a také v jazzu. Zní o oktávu níže než B klarinet. [82] => [83] => === Méně často užívané typy === [84] => * '''G klarinet''' se používal takřka výhradně ve Vídeňském [[šraml]]u. [85] => * '''C klarinet''' byl hojně využívaný v [[19. století]] díky tomu, že se pro něj nemusely transponovat notové zápisy. [86] => * '''[[Basetový roh|Basetový roh in F]]''' si oblíbil zejména [[Wolfgang Amadeus Mozart|W. A. Mozart]] (použil ho v několika svých operách, komorních skladbách a [[Requiem (Mozart)|Rekviem]]) a také [[Richard Strauss]]. Zní o kvintu níže než v notovém zápise. [87] => [88] => === Neobvyklé typy === [89] => * '''As klarinet''' hrál dříve nejvyšší hlas v italské dechové hudbě, dnes je nahrazován Es klarinetem. [90] => * '''D klarinet''' se vzácně používal v barokní hudbě (klarinetový koncert [[Johann Melchior Molter|Johanna Melchiora Moltera]]) a vídeňské taneční hudbě ([[Johann Strauss mladší]]). [91] => * '''[[Basetový klarinet|Basetový klarinet in A]]''' je podobný basetovému rohu a od tradičního A klarinetu se liší přidanými nejnižšími tóny Dis, D, Cis a C. Mozart zkomponoval svůj klarinetový koncert KV 622 právě pro tento nástroj, dnes se však nejnižší pasáže transponují o oktávu výše, aby se koncert dal zahrát na obvyklý A klarinet. V současnosti se tento nástroj ještě vyrábí a tak je možné zjistit, jak toto dílo Mozart skutečně zamýšlel, viz ''Wikimedia Commons'': {{Audio|Wolfgang Amadeus Mozart - Klarinettenkonzert A-Dur - 1. Allegro.ogg|1. věta}} – {{Audio|Wolfgang Amadeus Mozart - Klarinettenkonzert A-Dur - 2. Adagio.ogg|2. věta}} – {{Audio|Wolfgang Amadeus Mozart - Klarinettenkonzert A-Dur - 3. Rondo (Allegro).ogg|3. věta}} [92] => [93] => V některých dechových souborech se občas používá i '''altový klarinet in Es''' a '''kontraaltový klarinet in Es'''. Existují i další typy basových klarinetů, ale bylo zkonstruováno jen velmi málo exemplářů: '''kontrabasový klarinet in B''', '''subkontraaltový in Es''' a '''subkontrabasový klarinet in B'''. [94] => [95] => S rozvojem hudby využívající mikrointervaly vyvstal požadavek na zkonstruování typu klarinetu, který by je dokázal zahrát. Nástrojař [[Fritz Schüller]] (1883-1977) zkonstruoval '''čtvrttónový klarinet''', který je složený ze dvou trubic, přičemž jedna je laděná o čtvrttón níže než druhá. Mají společnou hubičku a zařízení na přepínání mezi oběma trubicemi. [96] => [97] => V turecké dechové hudbě se používají klarinety vyráběné z kovu, podobají se sopránovému saxofonu, ale používající Boehmovu mechaniku. [98] => [99] => == Použití v hudbě == [100] => [[Soubor:DrMichaelWhiteStAug.jpg|200px|náhled|Dechová kapela z [[New Orleans|New Orleansu]]]] [101] => === Sólová hra === [102] => Základní klarinetový repertoár se skládá převážně z koncertů a sonát. Nejznámější koncerty pro klarinet a orchestr složili [[Seznam koncertů W. A. Mozarta|Wolfgang Amadeus Mozart]], [[Carl Maria von Weber]], [[Louis Spohr]], [[Felix Mendelssohn-Bartholdy]], [[Claude Debussy]], [[Igor Stravinskij]] a [[Aaron Copland]], z českých skladatelů pak [[František Kramář]], [[František Antonín Rössler]], [[Leopold Koželuh]], [[Karel Stamic]], [[František Tadeáš Blatt]] a [[Václav Tuček]]. Nejznámější sonáty či sonatiny pro sólový klarinet a klavír složili [[Johannes Brahms]], [[Francis Poulenc]], [[Camille Saint-Saëns]], [[Malcolm Arnold]], [[Paul Hindemith]] a z českých skladatelů např. [[Bohuslav Martinů]]. [103] => [104] => === Komorní hudba === [105] => Klarinety jsou využívané ve většině dechových komorních souborů: nejrozšířenějším je '''dechový kvintet''' – [[příčná flétna]], [[hoboj]], [[klarinet]], [[fagot]] a [[lesní roh]]; dále '''klarinetový kvartet''' – tři B klarinety a jeden basklarinet (například Clarinet factory,.Four Sticks …), '''dechový kvartet''' – [[příčná flétna]], [[hoboj]], klarinet, [[fagot]], a mnoho dalších [106] => [107] => === Orchestr === [108] => V [[baroko|barokních]] orchestrech se chalumeau neprosadil a klarinety se staly trvalou součástí orchestrů až od dob [[klasicismus|klasicismu]]. V romantickém [[Orchestr#Symfonický orchestr|symfonickém orchestru]] jsou většinou obsazeny 2 klarinety, v modernějším repertoáru se k nim často přidává Es klarinet či basklarinet. Důležitou úlohu hrají klarinety i v dnešních dechových orchestrech, hojně využívaných např. v [[armáda|armádě]]. [109] => [110] => == Slavní klarinetisté == [111] => Mezi nejlepší současné světové klarinetisty patří Michel Arrignon, Martin Fröst, Sharon Kam, [[Sabine Meyer]], Paul Meyer, Paolo Beltramini, Nicolas Baldeyrou, Julian Bliss, Eddie Daniels a další. Klarinetovými legendami v jazzové hudbě se stali Američané [[Benny Goodman]] a [[Artie Shaw]]. [112] => [113] => Mezi nejznámější české klarinetisty patřili a patří např. [[Ludmila Peterková]], [[Ivan Doksanský]], [[Bohuslav Zahradník]], [[Vladimír Říha (klarinetista)|Vladimír Říha]], [[Karel Dlouhý (klarinetista)|Karel Dlouhý]], Karel Fojtík, [[Jiří Kotal]], [[Miloš Bydžovský]] starší, Miloš Bydžovský mladší, [[Milan Kostohryz]], [[Artur Holas]], [[Jiří Kratochvíl (klarinetista)|Jiří Kratochvíl]], [[Petr Čáp]], [[Karel Dohnal]], [[Milan Řeřicha]], [[Petr Škrobálek]], [[Kamil Doležal]], [[Vlastimil Mareš]], [[Jan Mach]], [[Milan Polák (klarinetista)|Milan Polák]], [[František Bláha (klarinetista)|František Bláha]], [[Tomáš Kopáček]], [[Floex (Tomáš Dvořák)]], klarinetový soubor [[Clarinet Factory]] a další. [114] => [115] => == Odkazy == [116] => === Reference === [117] => [118] => [119] => === Související články === [120] => * [[Basetový klarinet]] [121] => [122] => === Externí odkazy === [123] => * {{Commonscat}} [124] => * {{Wikislovník|heslo=klarinet}} [125] => [126] => {{Autoritní data}} [127] => {{Portály|Hudba}} [128] => [129] => [[Kategorie:Klarinety]] [130] => [[Kategorie:Dechové nástroje]] [131] => [[Kategorie:Dřevěné nástroje]] [132] => [[Kategorie:Aerofony]] [] => )
good wiki

Klarinet

1. hubička, 2.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'příčná flétna','Basklarinet','Basetový klarinet','Theobald Böhm','Basetový roh','chalumeau','fagot','hoboj','Soubor:Parts of clarinet 4.jpg','Dechová hudba','Hyancithe Klosé','hudební nástroj'

Basklarinet

Chalumeau

Fagot

Hoboj