Array ( [0] => 14808071 [id] => 14808071 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kleinové [uri] => Kleinové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Kleinové je české příjmení, které se vyskytuje u několika známých osobností. Mezi nejznámější členy rodiny patří Pavel Klein, lékař a politik, který působil zejména v 19. století. Dalším významným členem rodiny byl Ferdinand Klein, rovněž lékař a vlastenec, který se také angažoval v politice. Příjmení Kleinové se také objevuje u dalších osobností, například u herců nebo výtvarníků. Celkem se jedná o poměrně rozšířené příjmení, které má významné zastoupení v české společnosti. [oai] => Kleinové je české příjmení, které se vyskytuje u několika známých osobností. Mezi nejznámější členy rodiny patří Pavel Klein, lékař a politik, který působil zejména v 19. století. Dalším významným členem rodiny byl Ferdinand Klein, rovněž lékař a vlastenec, který se také angažoval v politice. Příjmení Kleinové se také objevuje u dalších osobností, například u herců nebo výtvarníků. Celkem se jedná o poměrně rozšířené příjmení, které má významné zastoupení v české společnosti. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Brüder Klein von Wisenberg Kriehuber.jpg|náhled|Skupinový portrét bratří Kleinů (litografie [[Josef Kriehuber|Josefa Kriehubera]], 1849)]] [1] => [[Soubor:PODNIKATELÉ BRATŘI KLEINOVÉ 1847.jpg|náhled|Pečeť bratrů Kleinů roku 1847]] [2] => [3] => '''Kleinové''' byli podnikatelská rodina, pocházející z [[Loučná nad Desnou|Loučné nad Desnou]]. Největších úspěchů dosáhli v 19. století budováním [[železnice|železničních tratí]] v [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]], s využitím železáren v [[Sobotín]]ě. Několik členů rodu bylo za své zásluhy povýšeno do šlechtického stavu. [4] => [5] => == Historie rodu == [6] => === Předkové === [7] => Prvním známým členem rodiny je Hans Georg Klein, domkář. Tomu se 8. ledna 1756 narodil v [[Přemyslov]]ě (část [[Loučná nad Desnou|Loučné nad Desnou]]) syn Johann Friedrich Klein.{{Citace elektronického periodika [8] => | titul = Digitální archiv ZA v Opavě [9] => | periodikum = digi.archives.cz [10] => | url = https://digi.archives.cz/da/permalink?xid=be9301c2-f13c-102f-8255-0050568c0263&scan=21a597ce1b8047eda1dfd92701a09120 [11] => | datum přístupu = 2024-02-15 [12] => }} Johann byl statkářem, který si příležitostně vydělával obchodováním se [[Střelný prach|střelným prachem]] (pro generála [[Ernst Gideon von Laudon|Laudona]]). Oženil se ve věku 34 let v roce 1790 s Marií Elizabetou Hamplovou. Narodilo se jim celkem devět dětí, z nichž šest bratrů přežilo do dospělosti. V roce 1815 získal Johann Friedrich zakázku na přeměnu jihozápadního úbočí [[Petrov (Brno)|Petrova v Brně]]. [13] => [14] => === Bratři Kleinové === [15] => [[Soubor:Brno View 77.jpg|náhled|Kleinův palác v Brně]] [16] => [[Soubor:Mauzoleum rodu Kleinů.jpg|náhled|Hrobka sobotínské větve Kleinů v [[Sobotín]]ě]] [17] => Dospělosti se jich dožilo šest: [18] => * Josef Engelbert Klein (1792–1830). Nejstarší z bratrů, převzal po otci obchod se [[Střelný prach|střelným prachem]], později působil jako stavitel [[Vodní dílo|vodních děl]]. Nezdědil nadání pro finančnictví a zadlužil se, jeho závazky převzal bratr Franz. Zemřel na tuberkulózu. [19] => * Engelbert Klein (1797–1830). Jako první z rodiny podnikal ve stavebnictví (jako stavitel silnic). Jako jediný z bratrů zůstal svobodný. Spolu se starším bratrem Josefem zemřel v roce 1830 na [[tuberkulóza|tuberkulózu]]. [20] => * [[Franz Klein (podnikatel)|Franz Klein]] (1800{{Citace elektronické monografie [21] => | příjmení = [22] => | jméno = [23] => | titul = Matrika narozených Kociánov 1784-1825, snímek 152, záznam o narození a křtu [24] => | url = http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=be933dae-f13c-102f-8255-0050568c0263&scan=152#scan152 [25] => | vydavatel = Zemský archiv Opava [26] => | místo = [27] => | datum vydání = [28] => | datum přístupu = 2020-01-10 [29] => }}–1855)Bratři Kleinové na Moravě http://promoravia.blog.cz/1010/bratri-kleinove {{Wayback|url=http://promoravia.blog.cz/1010/bratri-kleinove |date=20200713234324 }}. Vůdčí osobnost rodiny. Již kolem let 1813–1814 získal první zakázky jako architekt, rychle se stal uznávanou hlavou rodiny a manažerem společných podniků. V roce 1825 se oženil v Brně s Františkou Hildebrandtovou; [[Brno]] se stalo jeho celoživotním sídlem, později byl jmenován čestným občanem města. Po smrti bratrů Josefa a Engelberta zdědil značné jmění, o které se rozdělil s mladšími bratry. V roce 1844 zakoupil panství [[Loučná nad Desnou]], odkud pocházel, v roce 1843 získal prestižní parcelu na náměstí v Brně, kde nechal vybudovat rodinné sídlo – [[Kleinův palác]]. Zemřel v 55 letech při inspekci trati z [[Bohumín]]a do [[Osvětim]]i. Jeho potomci tvoří vízemberskou (loučenskou) větev rodu.http://abart.artarchiv.cz/osoby.php?IDosoby=27047&Fvazba=heslo {{Nedostupný zdroj}} [30] => * Libor Klein (1803–1848). Narodil se v [[Salisov]]ě u [[Zlaté Hory|Zlatých Hor]], kde otec koupil pozemek a vystavěl dům. Hodně cestoval (např. do Ameriky, Ruska). Jeho potomci žijí dodnes. [31] => * [[Albert Klein von Wisenberg]] (1807–1877). Na rozdíl od starších bratrů získal vzdělání (absolvoval vyšší gymnázium v Brně). Prokázal obchodní nadání a tak brzy vstoupil do rodinného podniku, kde se věnoval finanční stránce. Angažoval se také v politice, v roce 1863 se stal poslancem [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]]. Za své zásluhy byl v roce 1858 povýšen do šlechtického stavu, v roce 1864 do stavu rytířského a konečně v roce 1872 dědičně do stavu [[baron|svobodných pánů]] s přídomkem von Wisenberg. Po smrti bratra Franze byl správcem sobotínských železáren. V roce 1866 koupil velkostatek [[Jindřichov (okres Bruntál)|Jindřichov ve Slezsku]], zdržoval se však většinou v Praze. Zemřel v roce 1877 v [[Sobotín]]ě. Jeho potomci představují sobotínskou větev rodu, spolu se svým předkem byli pohřbeni v rodinné hrobce v Sobotíně (v roce 1999 byly jejich ostatky přemístěny do [[Kostel svatého Vavřince (Sobotín)|místního kostela]]). [32] => * Hubert Klein (1811–1856). Za svůj domov si vybral Brno. Byl velkým mecenášem umění, podobně jako Engelbert. [33] => [34] => === Potomci === [35] => * [[Franz II. Klein|František II. Klein von Wisenberg]] (1824–1882), syn Franze Kleina. Převzal po otci a strýci správu sobotínských železáren. Roku 1865 byl povýšen do [[šlechtický titul|šlechtického stavu]] s přídomkem von Wisenberg,{{Citace periodika [36] => | příjmení = [37] => | jméno = [38] => | titul = Vyznamenání [39] => | periodikum = Pražský denník [40] => | datum vydání = 19. 7. 1866 [41] => | ročník = [42] => | číslo = [43] => | strany = 3 [44] => | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7121453 [45] => }} v roce [[1873]] do stavu [[baron|svobodných pánů]]. Jako [[baron]] Klein ovlivnil řadou příspěvků oblast [[Hrubý Jeseník|Jeseníků]] (baronská cesta s vyhlídkou nad [[Sobotín]]em, chata [[Františkova myslivna]] na hřebeni [[Hrubý Jeseník|Jeseníků]], dar oltářního obrazu pro dnes neexistující kapli u [[Vřesová studánka|Vřesové studánky]]). V roce 1849 se oženil ve [[Vídeň|Vídni]] s Leopoldinou Hauptman. [46] => * Albert II. Klein von Wisenberg (1842–1870), syn Alberta Kleina. Zakoupil v roce 1868 velkostatek [[Jindřichov (okres Bruntál)|Jindřichov ve Slezsku]], v roce 1870 přikoupil statek [[Osoblaha|osoblažský]]. [47] => * [[Hubert Klein von Wisenberg]] (1848–1911), syn Alberta Kleina, velkostatkář a politik, poslanec Říšské rady a Moravského zemského sněmu. [48] => * Friedrich (Bedřich) Klein von Wisenberg (1850–1915), syn Alberta Kleina. Přestavoval [[Sobotín (zámek)|zámek v Sobotíně]]. [49] => * [[Franz III. Klein|František III. Klein von Wisenberg]] (1851–1930), vnuk Franze Kleina, syn Františka II. Kleina, známý jako [[baron]] Klein. [50] => * [[Sidonie Nádherná]] (1885–1950), po matce Amálii (1854–1910) vnučka Alberta Kleina [51] => * Adalbert Klein von Wisenberg (1896–1959), vnuk Alberta Kleina, syn Friedricha. Převzal správu [[Jindřichov (okres Bruntál)|jindřichovského]] panství, o které rodina přišla při [[konfiskace|konfiskaci]] v roce 1945. Zemřel ve [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]]. [52] => [53] => == Podnikatelské aktivity == [54] => Někdy v letech 1813–1814 získal Franz Klein místo zahradníka v zámeckém parku v [[Lednice (zámek)|Lednici]], spolu s ním přišli i bratři Josef a Engelbert. Bratrům byly svěřovány různé zakázky, zejména vodní stavby. Významná byla také jejich úprava zámeckého parku ve [[Veselí nad Moravou]]. Jejich dílo v Lednici bylo natolik zdařilé, že vyvolalo vlnu dalších zakázek (vodní a silniční stavby, parkové úpravy atd.). [55] => [56] => V roce 1836 získala c. k. privátní společnost [[Severní dráha císaře Ferdinanda]] první [[koncese|koncesi]] na [[železnice|lokomotivní dráhu]] v [[Rakousko-Uhersko|Rakousku]] a bratři Kleinové byli první, kdo se na tuto neznámou půdu odvážili. Od tohoto roku se jejich podnikání zaměřilo téměř výhradně na stavbu [[železnice|železničních tratí]]. První postavili v roce 1837 ([[Vídeň]] – Gänserndorf); celkem vybudovali na 3500 km železničních tratí v [[Česko|Českých zemích]], [[Rakousko|Rakousku]], [[Německo|Německu]], [[Polsko|Polsku]] a [[Rumunsko|Rumunsku]]. K nejvýznamnějším jimi vybudovaným úsekům patřila trať [[Praha]] – [[Olomouc]], dokončená v roce 1845 pod vedením [[Jan Perner|Jana Pernera]]. [57] => [58] => V roce 1847 uzavřeli žijící bratři Kleinové smlouvu o společném podnikání – vznikla firma Gebrüder Klein, v níž měl rozhodující podíl Franz. Tato firma se poté podílela na další výstavbě železničních tratí. [59] => [60] => Po smrti Alberta v roce 1877 se nepodařilo podniky rodiny Kleinů dále rozvíjet. Více než 20 potomků rodiny zvolilo rozmařilý život šlechtických zbohatlíků.{{Zdroj}} [61] => [62] => === Stavitelé železnic === [63] => [[Soubor:CzechRailwaysBuiltByKleins.png|náhled|Úseky železničních tratí na území [[Česko|ČR]], na jejichž vystavění se podíleli bratři Kleinové]] [64] => Firma bratří Kleinů stála u počátku budování [[železnice|železničních tratí]] na území [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherské monarchie]]. První úsek železniční trati, z [[Vídeň|Vídně]] do Gänserndorfu, vystavěli již v roce 1837. V následujících letech pak stavěli nebo se podíleli na výstavbě těchto železničních tratí: [65] => * 1837–1838 [[Vranovice (okres Brno-venkov)|Vranovice]] – [[Brno]], součást [[Severní dráha císaře Ferdinanda|Severní dráhy císaře Ferdinanda]] [66] => * 1840–1841 [[Spytihněv (okres Zlín)|Spytihněv]] – [[Přerov]], součást [[Severní dráha císaře Ferdinanda|Severní dráhy císaře Ferdinanda]] [67] => * 1842–1845 [[Praha]] – [[Olomouc]], součást [[Severní státní dráha|Severní státní dráhy]] [68] => * 1843–1845 [[Blansko]] – [[Česká Třebová]], součást [[Severní státní dráha|Severní státní dráhy]] [69] => * 1845–1851 [[Praha]] – [[Děčín]], součást [[Severní státní dráha|Severní státní dráhy]] [70] => * 1853–1855 [[Železniční trať Ostrava-Svinov – Opava východ|Ostrava – Opava]], součást [[Severní dráha císaře Ferdinanda|Severní dráhy]] [71] => * 1854–1859 [[Terst]] – [[Lublaň]] [72] => * 1856–1857 [[Pardubice]] – [[Liberec]], [[Jihoseveroněmecká dráha]] [73] => * 1856–1858 [[Vídeň]] – [[Linec]], [[Dráha císařovny Alžběty]] [74] => * 1859–1862 [[Smíchov|Praha-Smíchov]] – [[Cheb]], [[Česká západní dráha]] [75] => * 1866–1870 [[Plzeň]] – [[České Budějovice]] – [[Vídeň]], [[Dráha císaře Františka Josefa]] [76] => * 1867–1870 [[Dráha arcivévody Karla Ludwiga]] v [[Halič]]i [77] => * 1867–1870 St. Valentin – Tarvisio, [[Dráha korunního prince Rudolfa]] [78] => * 1870–1871 [[Ostrava]] – [[Frýdlant nad Ostravicí]] [79] => * 1870–1871 [[Zábřeh|Zábřeh na Moravě]] – [[Sobotín]] [80] => * 1872–1873 [[Šternberk]] – [[Šumperk]] – [[Hanušovice]] – [[Lichkov]] [81] => Celkově vystavěla firma bratří Kleinů přes 3500 km [[železnice|železničních tratí]], tedy asi třetinu všech tratí v [[Rakousko-Uhersko|monarchii]]. Společně s tím vybudovali řadu [[Železniční stanice|nádraží]], tunelů, mostů a viaduktů, z nichž některé se jako technické památky zachovaly do dneška. [82] => [83] => === Železárny v Sobotíně === [84] => Po smrti hraběte [[Antonín Bedřich I. Mitrovský|Mitrovského]] (1842) zakoupili bratři Kleinové v roce 1844 panství [[Loučná nad Desnou]] včetně železáren v [[Sobotín]]ě. V roce 1844 začali stavět další železárny ve [[Štěpánov (okres Olomouc)|Štěpánově]] u [[Olomouc]]e (výhodou bylo umístění u nové železniční trati). V roce 1849 (spuštění provozu ve Štěpánově) spojili všechny své železárny do jediného výrobního celku ''Zöptauer und Stefanauer Eisebau und Eisehütten a. g. Zöptau'' (Sobotínsko-štěpánovská železářská a hutní akciová společnost se sídlem v Sobotíně). Železárny byly v prvé řadě zaměřeny na výrobu pro železnice, po zakoupení důlních polí na Ostravsku také na výrobu těžebních zařízení. V 60. letech 19. století se staly sobotínské železárny centrem rakouského železářského průmyslu, patřily k největším závodům v [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherské monarchii]]. Jen v Sobotíně zaměstnávaly přes 2 000 lidí, významně se podílely na budování železniční sítě v monarchii. V roce 1865 byly přeměněny v rodinnou společnost Kleinů, jejímž podílníkem byl i ředitel Alois Scholz. Ve druhé polovině 60. let prožívaly vrchol svého vývoje. Vytěžené zdroje [[Železná ruda|železné rudy]] v okolí byly nahrazeny dovozem ze vzdálenějších oblastí. [85] => {{Citace monografie [86] => | příjmení = Melzer [87] => | jméno = M. [88] => | příjmení2 = Schulz [89] => | jméno2 = J. a kol. [90] => | titul = Vlastivěda šumperského okresu [91] => | vydavatel = OÚ Šumperk a OVM Šumperk [92] => | místo = Šumperk [93] => | rok = 1993 [94] => | isbn = 80-85083-02-7 [95] => }} [96] => [97] => [98] => [[Soubor:MoravicanyMost2.jpg|náhled|Silniční most v [[Moravičany|Moravičanech]] z roku [[1888]]]] [99] => Po [[Krach na vídeňské burze|krachu na vídeňské burze]] v roce 1873 nastaly těžké časy, navíc se při výrobě kolejnic začala dávat přednost oceli. Kleinové museli omezovat svůj podíl na výrobě kolejnic ve prospěch [[Vítkovické železárny|Vítkovických železáren]]. K oživení výroby došlo v 80. letech, kdy sobotínské železárny přešly na výrobu [[litina|litinového]] zboží, po roce 1890 také železných konstrukcí a mostů. Snahy o záchranu však postupně ztrácely smysl, v roce 1910 byla výroba surového železa zastavena. Kleinové prodali železárny ostravské společnosti Kabelovny a drátovny, která provoz v roce 1921 zastavila definitivně. [100] => [101] => === Těžba uhlí a další hutě === [102] => Výroba železa vyžadovala pravidelné dodávky velkého množství uhlí. Bratři Kleinové se tedy začali podílet i na jeho těžbě a i zde se v některých regionech stali průkopníky. Klíčový byl rok 1848, kdy začali hloubit první šachty na Ostravsku (v částech [[Přívoz (Ostrava)|Přívoz]] a [[Hrušov (Ostrava)|Hrušov]]), [[Oslavany|Oslavansku]] i u [[Kladno|Kladna]]. Nejkratší bylo jejich působení na Ostravsku, kde své doly prodali již v roce 1855 [[Severní dráha císaře Ferdinanda|Severní dráze Ferdinandově]], za níž stála rodina Rothschildů. [103] => [104] => Na [[Oslavany|Oslavansku]] se Kleinové spojili s dalšími místními podnikateli, především s rodem Herringů. V roce 1869 se spolupodíleli na vzniku Rosické báňské společnosti, která zakoupila také místní železářské hutě. Správcem hutí se stal Bedřich Klein (syn Alberta). Místní hutě pracovaly s proměnlivým úspěchem, většinou však ztrátově. Výroba železa byla zastavena již v roce 1872, veškerý provoz byl zastaven v roce 1902.{{Citace periodika [105] => | příjmení = Plchová [106] => | jméno = Jarmila [107] => | rok = 2008 [108] => | titul = Působení bratří Kleinových na Rosicku a Oslavansku [109] => | periodikum = OKNO [110] => | ročník = XVI [111] => | číslo = 7–8 [112] => | strany = 25–29 [113] => }} [114] => [115] => Nejvýrazněji se bratři Kleinové zapsali do historie těžby uhlí na [[Kladno|Kladensku]]. V roce 1848 se spojili s místními podnikateli V. Novotným a [[Vojtěch Lanna starší|Vojtěchem Lannou]] a založili Kladenské kamenouhelné těžařstvo (Novotný společnost později opustil). Po objevu [[Železná ruda|železných rud]] v okolí vzniklo v roce 1851 samostatné Kladenské železářské těžařstvo, které v roce 1854 vybudovalo první [[Vysoká pec|vysokou pec]] v [[Čechy|Čechách]]. V roce 1857 došlo k opětovné fúzi obou firem a některých menších firem v okolí, čímž vznikla [[Pražská železářská společnost]]. Poté, co začalo docházet uhlí na [[Kladno|Kladensku]], začali Kleinové v roce 1863 těžit také na [[Plzeň]]sku. Tradice těžby uhlí a výroba železa pokračovala téměř do současnosti (významný je vznik soukromé [[Huť Poldi|Poldiny huti]] v roce 1889).{{Citace elektronického periodika |titul=http://kladno-doly.xf.cz/DOLY/KLADNO/HISTORIE/HISTORIE.htm |url=http://kladno-doly.xf.cz/DOLY/KLADNO/HISTORIE/HISTORIE.htm |datum přístupu=2009-01-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20181123023127/http://kladno-doly.xf.cz/DOLY/KLADNO/HISTORIE/HISTORIE.htm |datum archivace=2018-11-23 |nedostupné=ano }} [116] => [117] => == Památky == [118] => [[Soubor:LoucnaZamek.jpg|náhled|Zámek v [[Loučná nad Desnou|Loučné nad Desnou]]]] [119] => [[Soubor:Bridge of Franz Joseph I., Prague.jpg|náhled|Dnes neexistující [[Most císaře Františka Josefa I.|most Františka Josefa]] v Praze]] [120] => [[Soubor:Zamek Lednice Morava 8.JPG|náhled|Skleník v Lednici]] [121] => [122] => === Pivovarnictví === [123] => {{Vyjmout|Pivovar Jindřichov ve Slezsku}} [124] => '''''Silesia Brauerei und Malzerei – aktien gesellschaft''''' [125] => [126] => ''''' Hennersdorf, Schlesien''''' [127] => [128] => '' (Slezský pivovar a sladovna, akciová společnost Jindřichov, Slezsko).'' [129] => [130] => ''Dr. Adalbert Klein během rekonstrukce pro pivovar vybudoval samospádový vodovod s přívodním potrubím v délce asi 3 km. Ječmen a brambory sklízel na vlastních polích, čímž získával lacinou surovinu, jak pro výrobu piva, tak lihovin. Vodu využíval z místního Svinného potoka. Roční produkce tvořila 12 000 hl piva. Vařilo se tu 10°, 12° a tmavé 18° pivo. Dr. Adalbert Klein učinil z pivovaru akciovou společnost. Rod Kleinů z Wiesenberga vlastnil panství, zámek a pivovar až do roku 1945, kdy jim byl celý majetek se 400letou tradicí na základě Benešových dekretů zkonfiskován.'' [131] => [132] => ''Po válce od roku 1948–1952 byly majitelem Moravskoslezské pivovary n.p. V roce 1951 převzal pivovar od Augustina Novotného první jindřichovský sládek pan František Jiřík. Poté byly majiteli Opavské pivovary, n.p. a Ostravské pivovary n.p., které vařily 12° Slezovar nebo 14° Silesia Porter a později i Ostravar 12° světlý ležák. Do sedmdesátých let se tu také vařilo nošovické pivo. Po ukončení tradičního pivovarnictví spěl celý areál k zániku. Vybavení bylo převezeno do pivovaru Golčův Jeníkov a bývalý pivovar začal sloužit místním Státním statkům Bruntál, Odštěpný závod 02 Jindřichov např. jako sklad brambor a hnojiv. Nakonec byl celý komplex přebudován na mísírnu krmiv. Ústav sociální péče pro mentálně postiženou mládež sídlící v bývalém zámku, který s bývalým pivovarem tvořil jeden celek, se pokoušel areál účelově využít. Pozemkový fond ČR věnoval pivovar Ústavu sociální péče bezúplatně. Bohužel nedostatek finančních prostředků přinutil Ústav sociální péče budovu Pozemkovému fondu ČR vrátit a od té doby celý objekt chátrá. Nedochoval se ani vzácný erb pánů z Wiesenberga – dva páry tisknoucích se rukou s latinským nápisem „Concordia et Labore“ neboli „Svorností a prací“ nade dveřmi v bývalé varně.'' [133] => [[Soubor:SobotinBaronska.jpg|náhled|Tzv. Baronská cesta na Kamenitém kopci nad [[Sobotín]]em]] [134] => [135] => === Sídla členů rodu, hrobky === [136] => * zámek v [[Loučná nad Desnou|Loučné nad Desnou]] se zámeckým parkem [137] => * [[Hrobka Kleinů (Loučná nad Desnou)|rodová hrobka v Loučné nad Desnou]] [138] => * [[Sobotín (zámek)|zámek v Sobotíně]] [139] => * [[Hrobka Kleinů (Sobotín)|rodová hrobka v Sobotíně]] [140] => * [[Kleinův palác]] v [[Brno|Brně]] [141] => * zámek v [[Jindřichov (okres Bruntál)|Jindřichově ve Slezsku]] se zámeckým parkem [142] => [143] => === Technické památky === [144] => * [[Železniční stanice|nádraží]] a [[vozovna]] v [[Zábřeh|Zábřehu na Moravě]] [145] => * [[Most císaře Františka Josefa I.|zaniklý železný most Františka Josefa v Praze]] [146] => * [[Palackého most|kamenný most Františka Palackého v Praze]] [147] => * [[Negrelliho viadukt|Negrelliho (Karlínský) viadukt v Praze]] [148] => * [[viadukt]] u Heršpic u [[Brno|Brna]] [149] => * hlavní [[tunel]] a [[Horská dráha Semmering|trať v průsmyku Semmering]] [150] => * most přes [[Labe]] u Lauenburgu [151] => * řada [[litina|litinových]] [[most]]ů [152] => * [[Pivovar Jindřichov ve Slezsku|pivovar v Jindřichově ve Slezsku]] [153] => * [[litina|litinová]] konstrukce zámeckého [[skleník]]u v [[Lednice (zámek)|Lednici]]{{Citace kvalifikační práce [154] => | příjmení = Žáková [155] => | jméno = Romana [156] => | instituce = Masarykova univerzita, Filozofická fakulta [157] => | odkaz na instituci = Filozofická fakulta Masarykovy univerzity [158] => | titul = Expozice a výstavní činnost na zámku Lednice [159] => | url = https://is.muni.cz/th/a1m4b/ [160] => | typ práce = Bakalářská práce [161] => | vedoucí = Pavel Holman [162] => | odkaz na vedoucího = {{UČO na článek|1434}} [163] => | místo = Brno [164] => | rok = 2008 [165] => | počet stran = [166] => | strany = [167] => | citace = 2021-11-05 [168] => | poznámka = [169] => | jazyk = [170] => }} [171] => [172] => === Krajina === [173] => Nejvýrazněji zasáhl do vzhledu oblasti [[Sobotín]]a a [[Loučná nad Desnou|Loučné nad Desnou]] [[baron]] František (III.) Klein. Za něj byla vybudována vyhlídková zpevněná cesta na hřebeni Kamenitého kopce s tzv. Baronskou vyhlídkou, nechal také vystavět loveckou chatu Františkova myslivna''.''Františkova myslivna v Hrubém Jeseníku http://www.turistika.cz/mista/frantiskova-myslivna. Kleinové měli odpor k umělé krajině, proto na svém panství bránili vysazování [[Borovice kleč|kleče]]. Dodnes tak na části hřebene [[Hrubý Jeseník|Hrubého Jeseníku]], patřící dříve k jejich panství, tento jehličnan neroste. Rodina Kleinů stála také u vzniku prvních horských chat. Uhlí se do [[sobotín]]ských železáren dopravovalo mimo jiné ze [[Slezsko|Slezska]] přes horské průsmyky, v nichž bylo nutné vystavět hostince a přepřahací stanice pro [[Vozka|formanská]] spřežení. Tak vznikly první chaty v [[Červenohorské sedlo|Červenohorském sedle]] a [[Skřítek (sedlo)|sedle Skřítek]], které na přelomu 19. a 20. století od Kleinů získaly německé turistické spolky. [174] => [175] => == Odkazy == [176] => === Reference === [177] => [178] => [179] => === Literatura === [180] => * {{Citace monografie [181] => | příjmení = Gába [182] => | jméno = Zdeněk [183] => | příjmení2 = Tempírová-Kotrlá [184] => | jméno2 = Dagmar [185] => | titul = Bratří Kleinové – stavitelé železnic [186] => | vydavatel = Okresní vlastivědné muzeum [187] => | místo = Šumperk [188] => | rok = 2000 [189] => }} [190] => * {{Citace monografie [191] => | příjmení1 = Popelka [192] => | jméno1 = Petr [193] => | titul = Zrod moderního podnikatelstva : bratři Kleinové a podnikatelé v českých zemích a Rakouském císařství v éře kapitalistické industrializace [194] => | vydavatel = Ostravská univerzita [195] => | místo = Ostrava [196] => | rok = 2011 [197] => | počet_stran = 322 [198] => | isbn = 978-80-7368-841-7 [199] => }} [200] => * {{Citace monografie [201] => | příjmení1 = Krejčiřík [202] => | jméno1 = Mojmír [203] => | odkaz na autora = Mojmír Krejčiřík [204] => | titul = Kleinové: historie moravské podnikatelské rodiny [205] => | vydavatel = Statutární město Brno [206] => | místo = Brno [207] => | rok = 2009 [208] => | počet_stran = 446 [209] => | isbn = 978-80-86736-13-6 [210] => }} [211] => [212] => === Externí odkazy === [213] => * {{Commons}} [214] => * {{Commonscat|Kleinové}} [215] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Zrezivělá krása: Železo bratří Kleinů | url = https://www.ceskatelevize.cz/porady/10318003501-zrezivela-krasa/411235100091002-zelezo-bratri-kleinu/ | vydavatel = Česká televize | datum_vydání = 2011 | datum_přístupu = 2021-11-05}} Dokument Železo bratří Kleinů z cyklu České televize Zrezivělá krása [216] => * [http://patricus.info/Rodokmeny/Klein.txt Rodokmen rodiny Kleinů] [217] => * [https://web.archive.org/web/20100127010054/http://sumpersky.rej.cz/clanky/davno-zapomenuta-historie---po-stopach-bratri-kleinu/ Po stopách bratří Kleinů] [218] => * [https://web.archive.org/web/20100324013050/http://sumpersky.rej.cz/clanky/davno-zapomenuta-historie---jak-se-zilo-podnikavym-bratrum/ Jak se žilo podnikavým bratrům] [219] => * [http://www.cdmuzeum.cz/assets/tiskove-centrum/magaziny-a-periodika/cd-pro-vas/mag-08-2007.pdf SCHREIER Pavel. ''Concordia et laborae: Svorností a prací. Dvě životní výročí Alberta Kleina.'' ČD pro vás 2007, 14/8: 10–11.] [220] => [221] => {{Autoritní data}} [222] => {{Portály|Morava}} [223] => [224] => [[Kategorie:Kleinové| ]] [225] => [[Kategorie:Stavitelé železnic]] [226] => [[Kategorie:Průkopníci železnice]] [227] => [[Kategorie:Čeští podnikatelé]] [228] => [[Kategorie:Moravští podnikatelé]] [229] => [[Kategorie:Osobnosti Moravy]] [230] => [[Kategorie:Loučná nad Desnou]] [231] => [[Kategorie:Sobotín]] [] => )
good wiki

Kleinové

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Loučná nad Desnou','Sobotín','Severní dráha císaře Ferdinanda','železnice','Rakousko-Uhersko','Vídeň','baron','Jindřichov (okres Bruntál)','Brno','Severní státní dráha','Praha','Kladno'

Baron

Brno

Kladno

Praha

Praha je hlavním městem České republiky a s více než 1,3 miliony obyvateli je největším městem země.

Rakousko-Uhersko

Rakousko-Uhersko byla státní formace existující od roku 1867 do roku 1918, která vznikla po tzv.

Sobotín

Vídeň

Železnice