Array ( [0] => 15488301 [id] => 15488301 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Klementinum [uri] => Klementinum [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - budova [1] => | název = Klementinum [2] => | obrázek = Klementinum průčelí 7.jpg [3] => | popisek = Klementinum, východní strana, vstup z [[Mariánské náměstí (Praha)|Mariánského náměstí]] [4] => | využití = [[Národní knihovna České republiky|Národní knihovna ČR]] [5] => | obec = Praha [6] => | země = Česko [7] => | stavitel = [[Carlo Lurago]] [8] => | další majitelé = [9] => | současný majitel = [10] => | sloh = [[Barokní architektura|baroko]] [11] => | architekt = [[Johann Lucas von Hildebrandt]], [[Carlo Lurago]], [[Lurago|Francesco Lurago]], [[Giovanni Domenico Orsi]], [[Pavel Ignác Bayer]], [[František Maxmilián Kaňka]] nebo [[Kilián Ignác Dientzenhofer]], [[Giovanni Antonio Lurago]] [12] => | výstavba = 1556-1726 [13] => | typ = [14] => }} [15] => '''Klementinum''' (dříve psáno ''Collegium Clementinum'', zkráceně ''Clementinum''), bývalá [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitská]] kolej, je rozlehlý komplex barokních budov nedaleko [[Karlův most|Karlova mostu]] na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě]] v Praze. Po [[Pražský hrad|Pražském hradu]] je Klementinum druhý nejrozsáhlejší stavební celek v Praze.{{Citace elektronické monografie [16] => | titul = Klementinum {{!}} Prague City Line [17] => | url = http://www.praguecityline.cz/prazske-pamatky/klementinum [18] => | datum přístupu = 2019-05-12 [19] => }} Je sídlem [[Národní knihovna České republiky|Národní knihovny České republiky]], která areál s výjimkou kostelů spravuje. Patří mezi [[Národní kulturní památka (Česko)|národní kulturní památky České republiky.]]{{Citace elektronického periodika [20] => | titul = Památkový katalog - 1000001634 - Klementinum [21] => | url = https://pamatkovykatalog.cz/?element=12999601&action=element&presenter=ElementsResults [22] => | periodikum = pamatkovykatalog.cz [23] => | datum přístupu = 2019-05-13 [24] => }} [25] => [26] => Klementinum zaujímá významné postavení v dějinách českého katolického náboženství, matematiky a [[meteorologie]]. Zdejší meteorologická pozorování začala v polovině [[18. století]] a systematicky jsou zaznamenávána od roku 1775, což z nich činí nejdelší souvislou řadu pozorování ve [[Střední Evropa|střední Evropě]]. [27] => [28] => == Historie == [29] => [[Soubor:Klementinum Salvator.JPG|náhled|vlevo|Klementinum s [[Kostel Nejsvětějšího Salvátora (Praha)|kostelem Nejsvětějšího Salvátora]] v roce 1750]] [30] => [31] => === Vznik a stavební vývoj === [32] => Klementinum má svůj název podle [[Katedrála svatého Klimenta|kostela sv. Klimenta]], který je poprvé zmiňován k roku [[1227]], kdy se sem přestěhovali dominikáni od stejnojmenného kostela Na Poříčí a vybudovali [[Řád bratří kazatelů|dominikánský]] klášter, v němž se roku 1248 konala první kapitula řádové provincieOULÍKOVÁ 2016, s.12. Působila zde i řádová škola, která získala po založení [[Univerzita Karlova|Karlovy univerzity]] dokonce statut generálního studia. V refektáři, který měl plochu asi 37 x 10 metrů, se konala slavnostní zasedání městské rady. [33] => [34] => Klášter byl vypálen na počátku [[Husitské války|husitských válek]] 8. srpna 1420 a řeholníci, kteří se nestačili ukrýt, povražděni. V úpadku po skončení válek by jen částečně obnoven, většina městišť byla rozprodána či pronajata soukromníkům. [35] => [36] => V roce 1564 budoucí pražský arcibiskup [[Antonín Brus z Mohelnice]] spolu s dalšími preláty a šlechtici požádal [[Ignác z Loyoly|Ignáce z Loyoly]] o vyslání [[Tovaryšstvo Ježíšovo|Tovaryšstva Ježíšova]] (jezuitů) do českých zemí, stejně tak učinil císař Ferdinand I. Toto strategicky výhodné místo u paty [[Karlův most|Karlova mostu]] a při hlavní komunikaci mezi Pražským hradem a Staroměstským náměstím vybral pro první a nejvýznamnější sídlo české řádové provincie jezuitů a jejich staroměstské koleje již v roce 1555 [[Petr Canisius]], řádový [[provinciál]] pro Německo, Rakousko a české země. [37] => [38] => Prvních dvanáct jezuitů přišlo z Říma do Prahy 21. dubna roku 1556 Oulíková 2019, s. 13 {{Citace elektronického periodika [39] => | titul = Jezuité [40] => | url = https://www.hostyn.cz/jezuite_Brazdil.htm [41] => | periodikum = www.hostyn.cz [42] => | datum přístupu = 2019-05-12 [43] => }} a usadili se ve zpustlé budově kláštera dominikánů, kterou dostali jezuité darem od krále [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]] Poslední dominikáni dostali náhradou opuštěný klášter [[Chudé sestry svaté Kláry|klarisek]] Na Františku. [44] => [45] => Bratří vytvořili první [[Konvent (církev)|konvent]] a dali si upravit západní křídlo budovy, zvané po přestavbě ''Canisium''. Kolej byla oficiálně otevřena vyučováním v provizorních podmínkách, které bylo zahájeno 7. července 1556ČORNEJOVÁ 1995, s. 27-36. Prvním rektorem byl Ursmar Goisson z [[Lutych]]u. Již v letech 1576–1577 bylo postaveno nové školní křídlo, roku 1581 byl položen základní kámen [[Kostel Nejsvětějšího Salvátora (Praha)|kostela sv. Salvátora]], v letech 1590–1597 byla postavena tzv. [[Vlašská kaple Nanebevzetí Panny Marie|Vlašská kaple]]. V období do roku 1620 získali jezuité koupí nebo darem 32 sousedních měšťanských domů, 7 dvorů a 2 zahrady. Další výstavba pokračovala až po skončení [[Třicetiletá válka|třicetileté války]]. V raně [[Barokní architektura v Česku|barokním slohu]] bylo Klementinum v letech 1653–1684 rozšířeno podle projektu [[Carlo Lurago|Carla Luraga]]. Byla dostavěna západní část areálu: k tzv. Staré koleji (při Karlově ulici), přibyla tzv. Nová kolej (podél Křižovnické a Platnéřské ulice), byl postaven tzv. letní [[refektář]]. V této době bylo Klementinum také vybaveno první splachovací kanalizací v Praze. [46] => [47] => Novou stavební etapu představuje období 1709–1726, kdy byl celý areál dokončen ve stylu vrcholného baroka. Vzniklo spojovací křídlo mezi kolejí a kostelem sv. Salvátora, byl vybudován nový [[Katedrála svatého Klimenta|kostel sv. Klimenta]], v roce 1719 byla zahájena stavba východní části koleje (při Seminářské ulici a Mariánském náměstí). Byla postavena [[Zrcadlová kaple (Praha)|Zrcadlová kaple]] (1722–1724) a [[Astronomická věž (Klementinum)|Astronomická věž]]. V té době již mělo Klementinum druhou věž, zvanou hodinová. [48] => [49] => Velkoryse pojatý areál nepotřeboval větší úpravy až do odchodu řádu roku [[1773]]. Dílčími úpravami prošel v období [[Klasicismus|klasicismu]] v 19. století a na počátku 20. století. Rozsáhlá rekonstrukce a stavební úpravy byly provedeny až v letech 1924–1936. [50] => [51] => === Klementinum za jezuitů (1576–1773) === [52] => [[Tovaryšstvo Ježíšovo|Jezuité]] v Klementinu provozovali svoji školu, roku 1616 povýšenou na univerzitu,{{Citace monografie [53] => | titul = Klementinum : průvodce [54] => | oclc = 82365506 [55] => | vydavatel = Národní knihovna České republiky [56] => | místo = Praha [57] => | isbn = 8070504919 [58] => | isbn2 = 9788070504918 [59] => | počet stran = 76 [60] => | příjmení = Oulíková [61] => | jméno = Petra [62] => | příjmení2 = [63] => | jméno2 = [64] => | vydání = [65] => | rok vydání = [66] => | strany = 6 [67] => }} která byla protiváhou (soupeřem) tehdy [[Protestantismus|protestantské]] [[Univerzita Karlova|Karlovy univerzity]]. V roce [[1618]] byli jezuité [[Reformace|reformátory]] z Prahy vypovězeni. Po svém brzkém návratu v roce 1620 po [[Bitva na Bílé hoře|Bílé hoře]] jim byla v rámci pokračující [[rekatolizace]] svěřena v roce 1622 i správa [[Univerzita Karlova|Karlovy univerzity]]. Roku 1638 byly právnická a lékařská fakulta od jezuitské koleje odděleny a bylo jim vráceno Karolinum. I když v roce [[1654]] došlo k opětnému sloučení v univerzitu Karlo-Ferdinandovu, v Klementinu zůstaly jen fakulty filozofická a teologická. Od počátku své existence budovala jezuitská kolej svou knihovnu a v roce [[1622]] sem byla přemístěna knihovna [[Univerzita Karlova|Karlových kolejí]]. Jezuité v Klementinu provozovali také tiskárnu, kterou získali koupí od dědiců [[Daniel Adam z Veleslavína|Daniela Adama z Veleslavína]].{{Citace monografie [68] => | titul = Pražské Klementinum [69] => | url = https://archive.org/details/prazskeklementin0000voit [70] => | oclc = 29671363 [71] => | vydavatel = Národní knihovna v Praze [72] => | místo = Praha [73] => | isbn = 8090109241 [74] => | isbn2 = 9788090109247 [75] => | počet stran = 183 [76] => | příjmení = Voit [77] => | jméno = Petr [78] => | příjmení2 = [79] => | jméno2 = [80] => | vydání = [81] => | rok vydání =1990 [82] => | strany = [https://archive.org/details/prazskeklementin0000voit/page/64 64]–65 [83] => }} Významnou pozornost věnovali jezuité vědeckým disciplínám (od roku 1722 zde byla zvláštní matematicko-astronomická studia, matematické muzeum a později astronomická observatoř). V areálu se také nacházela lékárna s laboratoří. Již za jezuitů se v Klementinu konaly přednášky Stavovské inženýrské školy, která zde sídlila až do roku 1786.Voit, s. 64 [84] => [85] => === Klementinum po zrušení řádu === [86] => Po zrušení jezuitského řádu v roce [[1773]] Klementinum využívala [[Sekularizace|sekularizovaná]] univerzita. Knihovna byla prohlášena dekretem [[Marie Terezie]] z [[6. únor]]a [[1777]] veřejnou ''c. k. Universitní knihovnou''. Do rozdělení [[Univerzita Karlova|Karlo-Ferdinandovy univerzity]] na českou a německou v roce [[1882]] v Klementinu dále sídlily filozofická a teologická fakulta, kde se vyučovalo především, ne-li výlučně, německy. Po rozdělení zde zůstala pouze česká část. Univerzita převzala i klementinskou observatoř. Tiskárna zůstala v Klementinu i po odchodu jezuitů, byla přejmenována na Tiskárnu normální školy a teprve v roce 1786 se přestěhovala do Konviktské ulice. V roce 1775 se do části Klementina nastěhoval arcibiskupský seminář, který zde fungoval až do roku 1929.{{Citace elektronického periodika [87] => | titul = O SEMINÁŘI - Historie semináře / Arcibiskupský seminář Praha [88] => | url = http://www.seminar-praha.cz/index.php?id=3&id2=6 [89] => | periodikum = www.seminar-praha.cz [90] => | datum přístupu = 2019-05-12 [91] => }} V roce 1796 si v jiné části areálu zřídila ''Společnost vlasteneckých přátel umění'' [[Obrazárna|obrazárnu]], základ pozdější [[Národní galerie Praha|Národní galerie]]. V letech 1799–1886 zde působila [[Akademie výtvarných umění v Praze|Akademie výtvarného umění]]. Své sídlo mělo v Klementinu v letech 1805–1883 také Akademické [[gymnázium]], kde vyučovali mj. [[Josef Jungmann]] a [[Václav Kliment Klicpera]] a kde studovala řada budoucích básníků a spisovatelů.Voit, s.87-88 [92] => [93] => Roku 1923 rozhodlo ministerstvo školství a národní osvěty, že má celý areál sloužit knihovně. V roce 1924 československý stát odkoupil část Klementina od pražského arcibiskupství a byly zahájeny stavební úpravy pro potřeby knihovny za vedení architekta [[Ladislav Machoň|Ladislava Machoně]]. Některé trakty byly zvýšeny o patro a do nadstaveb byla umístěna skladiště, přibyla novostavba čítárny (dnes hala služeb).Oulíková, s. 16-17 Východní křídlo bylo upraveno pro ''Knihovnu vysokých škol technických'', která se do Klementina nastěhovala po odstěhování filozofické fakulty roku 1935 a sídlila zde až do roku 2009, kdy se přestěhovala již jako ''[[Národní technická knihovna]]'' do nové budovy. Při těchto úpravách byla v traktu u Mariánského náměstí vybudována nová velká studovna, pro niž byl malířem B. Čílou restaurován historický dřevěný strop bývalého jezuitského divadla.{{Citace elektronické monografie [94] => | příjmení = [95] => | jméno = [96] => | titul = Státní technická knihovna po 73 letech opouští Klementinum: tisková zpráva [97] => | url = https://www.techlib.cz/download/84738/tiskova-zprava-z-27-2-2009.pdf [98] => | vydavatel = [99] => | místo = [100] => | datum vydání = 29-02-27 [101] => | datum přístupu = 2019-05-16 [102] => }} Univerzitní pracoviště opouštěla areál postupně až do roku 1946. [103] => [104] => Knihovna sídlící v Klementinu, původně univerzitní, změnila v průběhu let několikrát své jméno. Od roku 1990 se jmenuje Národní knihovna České republiky, Je knihovnou s univerzálním knihovním fondem zaměřeným na potřeby vysokých škol univerzitního typu a vědeckých pracovišť v oblasti společenských a přírodních věd, kultury a umění. Na základě práva [[Povinný výtisk|povinného výtisku]] shromažďuje a v národním konzervačním fondu uchovává vše, co bylo vydáno na území České republiky.{{Citace elektronické monografie [105] => | příjmení = [106] => | jméno = [107] => | titul = Zřizovací listina Národní knihovny ČR. www.nkp.cz [108] => | url = https://www.nkp.cz/soubory/ostatni/zrizovaci-listina-nk.pdf [109] => | vydavatel = [110] => | místo = [111] => | datum vydání = [112] => | datum přístupu = 2019-04-28 [113] => }} [114] => {{Podrobně|Národní knihovna České republiky}} [115] => [116] => === Klementinští studenti v bouřlivých dobách === [117] => Klementinum vstoupilo do dějin také účastí svých studentů na bojových akcích v letech [[1648]] a [[1848]]. Když v roce 1648 napadli Prahu Švédové, velký podíl na tom, že se jim nepodařilo dostat se přes Karlův most do Starého Města, měla studentská legie vedená otcem jezuitou [[Jiří Plachý (obránce)|Jiřím Plachým]]. Tyto události připomíná socha studenta na prvním nádvoří. V revolučním roce 1848 bylo Klementinum centrem [[Pražské červnové povstání|červnového povstání]]. Studenti opevnění v Klementinu dokonce zajali prezidenta českého gubernia hraběte [[Lev Thun-Hohenstein|Lva Thuna]] – propustili ho teprve po naléhání [[František Palacký|Palackého]] a [[Pavel Josef Šafařík|Šafaříka]].Voit, s. 88-89 Barikády v Klementinu stavěli studenti i v průběhu [[Pražské povstání|pražského květnového povstání]] v roce 1945.Voit, s. 115 [118] => [119] => == Architektura a exteriér == [120] => Klementinum leží na rozlehlé nepravidelné parcele ohraničené ulicemi [[Platnéřská]], [[Křižovnická (Praha)|Křižovnická]], [[Karlova (Praha)|Karlova]], [[Seminářská]] a [[Mariánské náměstí (Praha)|Mariánským náměstím]]. Celková rozloha včetně kostelů je 19 041 m², celková zastavěná plocha bez kostelů je 10 355 m² (13 012 m² i s kostely).Omlazovací kúra Klementina, časopis Stavebnictví, 04/11, str. 16–20. [http://www.casopisstavebnictvi.cz/online/ Dostupné online] {{Wayback|url=http://www.casopisstavebnictvi.cz/online/ |date=20110903192211 }} (vyžaduje registraci) Komplex tvoří několik traktů dvou- až třípatrových budov obklopujících pětici nádvoří, dva kostely a dvě kaple. [121] => [122] => === Církevní stavby začleněné do komplexu === [123] => * [[Kostel Nejsvětějšího Salvátora (Praha)|kostel Nejsvětějšího Salvátora]] [124] => * [[katedrála svatého Klimenta]] [125] => * [[Vlašská kaple Nanebevzetí Panny Marie|Vlašská kaple (kaple Nanebevzetí Panny Marie)]] [126] => [127] => * [[Zrcadlová kaple (Praha)|Zrcadlová kaple (kaple Zvěstování Panny Marie)]] [128] => [129] => === Světské stavby, nádvoří a jejich výzdoba === [130] => Stavební celek navrhl a v letech 1654–1669 začal stavět [[Carlo Lurago]], kterého pro zaneprázdnění vystřídal jeho synovec Francesco Lurago, ve stavbě pokračoval [[Giovanni Domenico Orsi]]. Tehdy byla vybudována v raně barokním slohu západní část koleje, tvořená čtyřmi křídly. Západní křídlo do Křižovnické ulice má [[průčelí]] zdobené [[pilastr]]y a [[Štuk|štukovou výzdobou]] (v letech 1924–1925 byla tato část zvýšena a do vikýřů byly umístěny plastiky [[Otto Gutfreund]]a). Z této doby pochází i původní hlavní [[Portál (architektura)|portál]] Klementina, kterým se vstupuje od Karlova mostu na první nádvoří, dnes podle sochy ''Pražského studenta'' od [[Josef Max|Josefa Maxe]] (z roku 1847) nazývané Studentské, a také kašna na Révovém nádvoří. Druhá etapa výstavby probíhala v letech 1709–1726. Mezi architekty a staviteli se uvádějí [[Pavel Ignác Bayer]] (tiskárna), [[František Maxmilián Kaňka]] a [[Kilián Ignác Dientzenhofer]] (východní křídlo, sv. Salvátor, Astronomická věž, Zrcadlová kaple – autor projektů není bezpečně znám, ale Dientzenhofer je považován za pravděpodobnějšího) a [[Giovanni Antonio Lurago]]. Bohatě zdobené je průčelí do Mariánského náměstí. Nad portálem s [[Toskánský řád|toskánskými sloupy]], jímž se odtud vchází do posledního (čtvrtého) nádvoří, je mohutný balkón a velké okno s heraldickou výzdobou, štít zdobí socha [[Ignác z Loyoly|sv. Ignáce z Loyoly]]. Na tomto nádvoří stojí pomník matematika a astronoma [[Joseph Stepling|Josepha Steplinga]] od [[Ignác František Platzer|Ignáce Platzera]] v podobě amorka. Čtvrté nádvoří odděluje od třetího nádvoří (hospodářského dvora) budova Zrcadlové kaple. V jejím sousedství se nad střechy Klementina zvedá Astronomická věž zakončená sochou [[Atlás (mytologie)|Atlanta]] nesoucího nebeskou sféru, která pochází z dílny [[Matyáš Bernard Braun|Matyáše Bernarda Brauna]]. Ze stejné dílny je socha [[Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]] zdobící průčelí na nároží Karlovy a Seminářské ulice. Vchod do Klementina z Karlovy ulice vede do druhého nádvoří, k němuž přiléhá novodobá přístavba dnešní haly služeb.POCHE, Emanuel a JANÁČEK, Josef. ''Prahou krok za krokem: [uměleckohistorický průvodce městem]''. 2., přeprac. a rozš. vyd. Praha: Panorama, 1985. S. 52-54Oulíková, s. 10-15K pozoruhodnostem Klementina patří řada dochovaných slunečních hodin – jsou umístěné vždy v horním patře budov Révového a Studentského nádvoří a hospodářského dvora, další se nacházejí na Astronomické věži.Oulíková, s. 41-45 [131] => [132] => Ve 21. století oživilo venkovní prostory Klementina několik moderních skulptur: na 2. nádvoří u vchodu do Národní knihovny ''Dívka s vlaštovkou'' [[Magdalena Poplawská|Magdaleny Poplawské]]{{Citace elektronického periodika [133] => | titul = Dívka s vlaštovkou [134] => | url = http://praga-magica.blog.cz/1101/divka-s-vlastovkou [135] => | periodikum = Blog.cz [136] => | datum přístupu = 2019-05-16 [137] => | jazyk = cs [138] => | příjmení = praga-magica [139] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190516230023/http://praga-magica.blog.cz/1101/divka-s-vlastovkou [140] => | datum archivace = 2019-05-16 [141] => }} a ''Strom'' [[Lukáš Rais|Lukáše Raise]]{{Citace elektronického periodika [142] => | titul = Strom v Klementinu [143] => | url = http://praga-magica.blog.cz/1104/strom-v-klementinu [144] => | periodikum = Blog.cz [145] => | datum přístupu = 2019-05-16 [146] => | jazyk = cs [147] => | příjmení = praga-magica [148] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190516230022/http://praga-magica.blog.cz/1104/strom-v-klementinu [149] => | datum archivace = 2019-05-16 [150] => }}, na kašně Révového nádvoří ''Čtenáři'' [[Michal Trpák|Michala Trpáka]].{{Citace elektronické monografie [151] => | titul = Michal Trpák [152] => | url = https://www.michaltrpak.com/portfolio/ctenari/ [153] => | datum přístupu = 2019-05-14 [154] => | jazyk = cs-CZ [155] => }} [156] => [157] => == Interiéry == [158] => Klementinský areál sloužil jednak osobním a liturgickým potřebám samotných jezuitů, jednak potřebám výuky a vědecké činnosti. Bylo zde i hospodářské zázemí. Účelům odpovídala i výzdoba jednotlivých prostor. [159] => [160] => Bohatě zdobené štukaturou i nástropní výmalbou jsou chodby západního křídla při Křižovnické ulici: obrazy v [[kartuš]]ích jsou dílem jezuity [[Heřman Schmidt|Heřmana Schmidta]] a zobrazují výjevy ze života [[Ignác z Loyoly|sv. Ignáce z Loyoly]] (34 obrazů v přízemí) a [[František Xaverský|sv. Františka Xaverského]] (34 obrazů v 1. patře). Nástropní malby se zachovaly i v některých místnostech prvního patra. V této budově byla i menší kaple [[Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]], z níž po poslední přestavbě zůstal jen výklenek s [[rokoko]]vým oltářem na hlavním schodišti. (Původně mělo Klementinum ještě další menší kapli, [[Svatý Eligius|sv. Eligia]], která při přestavbách zcela zanikla.)Voit, s. 37 Schodiště bylo dříve vyzdobeno několika sochami – archandělů [[Michael (archanděl)|Michaela]] a [[Rafael (archanděl)|Rafaela]] a jezuitských svatých.Oulíková, s.21-24 [161] => [162] => === Letní refektář === [163] => Z vnitřních prostor budov první etapy stavby vyniká velikostí i výzdobou tzv. letní refektář, který přiléhá ke kvadratuře a dnes slouží jako všeobecná studovna Národní knihovny. Prostor přesahuje až do 1. patra, je zaklenut valenou klenbou s devíti páry [[Luneta|lunetových]] výsečí na konzolách s [[karyatida]]mi. Klenbu refektáře zdobí alegorické postavy 16 ctností zasazené do plošných výklenků. Čelní stěnu pokrývá olejomalba ''Svatba v Káni galilejské'', kterou podle návrhu [[Andrea Pozzo|Andrey Pozza]] provedl jeho žák [[Kryštof Tausch]]. Na protější stěně je freska zobrazující ''Návštěvu Krista v domě Lazarově'' (pravděpodobně dílo jezuitského malíře [[Jan Kuben|Jana Kubena]]), před níž stojí 6 m vysoká rokoková kachlová kamna z roku 1762. Původně zde byl také cyklus 34 obrazů s portréty slavných jezuitů od [[Jan Jiří Heinsch|Jana Jiřího Heinsche]], který se však nedochoval. Za pozornost stojí i předsíň refektáře se dvěma mramorovými [[Lavabo (umyvadlo)|lavaby]] (jedno z nich je dílem [[Jan Jiří Bendl|Jana Jiřího Bendla]]).Oulíková, s.29-33 [164] => [165] => === Barokní knihovní sál a matematické sály === [166] => [[Soubor:clementinum_baroque_library_2.jpg|náhled|Barokní knihovní sál]] [167] => I pokud nepočítáme kostely a kaple, nachází se v prostorách Klementina, které vznikly až v první polovině 18. století, několik hodnotných interiérů vyzdobených ve stylu vrcholného baroka. Barokní sál, který se rozkládá v patře nad Zrcadlovou kaplí, byl od počátku určen pro knihovnu. Jde o knihovnu dvoupodlažního typu s ochozem. Knihovní otevřené skříně s regály stojí mezi zdobenými sloupy, střídavě hladkými a kroucenými, se zlacenými korintskými hlavicemi. Šlo o první knihovnu v Čechách s freskovou výzdobou klenby. Hlavní freska představuje ''Chrám moudrosti'' s iluzívní kopulí, vedlejší zobrazují ''Apollóna na hoře Parnas'' a ''Proměnění Páně na hoře Tábor''. Autorem fresek je [[Jan Hiebel]], který vyzdobil i Zrcadlovou kapli. V sále se vystavují historické glóby pocházející z klementinských sbírek.Oulíková, s.54-62 [168] => [169] => Freskovou a štukovou výzdobu mají i dva menší sály, nazývané Starý a Nový matematický sál (nyní jsou součástí hudebního a rukopisného oddělení). Původně sloužily pro klementinské muzeum, hlavní tematikou výzdoby je vedle matematických věd zejména astronomie. Autorem štukatur je [[Bernardo Spinetti]].Oulíková, s.34-36 [170] => [171] => == Rekonstrukce == [172] => Od roku 2010 probíhá postupná [[Rekonstrukce (stavebnictví)|rekonstrukce]] objektů. Jejím cílem je zmodernizovat budovy pro účely knihovny a zároveň zachovat a obnovit historické a kulturní hodnoty a zvýšit společenskou prestiž. V roce 2019 vstupuje revitalizace do 3. etapy.{{Citace elektronického periodika [173] => | titul = Revitalizace Klementina - úvodní informace {{!}} Národní knihovna České republiky [174] => | url = http://www2.nkp.cz/revitalizace-klementina [175] => | periodikum = www2.nkp.cz [176] => | datum přístupu = 2019-04-28 [177] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190428205424/http://www2.nkp.cz/revitalizace-klementina [178] => | datum archivace = 2019-04-28 [179] => }} Prostory Klementina by měly nabídnout kromě sídla Národní knihovny též stylovou kavárnu, kongresový/přednáškový sál, galerijní prostory a knihkupectví. [180] => [181] => == Význam Klementina pro vědu == [182] => [[Soubor:Věž Klementina.jpg|náhled|vlevo|upright=0.8|Astronomická věž z roku 1722]] [183] => Klementinum má dějinný význam i pro rozvoj věd, zejména [[matematika|matematiky]], [[astronomie]] a [[meteorologie]]. Vědám se věnovali jezuité i profesoři univerzity. [184] => [185] => V roce 1722 byla založena zvláštní řádová matematicko-astronomická studia, postavena Astronomická věž a zřízeno tzv. ''Matematické muzeum'' – ''Museum mathematicum Collegii Clementini'' (jedno z prvních v Evropě)''.'' Muzeum se kromě sbírkové činnosti staralo i o výuku; zda k výuce používalo i Astronomickou věž, o tom je málo informací. Muzeum je spojeno se jménem Jana Kleina, mechanika, astronoma a jeho správce. Muzejní sbírky byly podle inventáře na svou dobu všestranné, kromě přístrojů a předmětů souvisejících s matematickými vědami a astronomií se zde nacházely i různé kuriozity, přírodniny, umělecká díla a exotické památky z cest řádových misionářů. Po zrušení tovaryšstva byly sbírky zčásti rozprodány (v dražbě je například pro své ''Museum technologicum'' zakoupil pražský vydavatel J.Schönfeld), z větší části byly ponechány univerzitě. Muzeum bylo zrušeno roku 1785, sbírkové předměty byly předány jiným institucím. Část sbírek se později soustředila v [[Národní muzeum|Národním muzeu]] v Praze.{{Citace elektronického periodika [186] => | příjmení = Šíma [187] => | jméno = Zdislav [188] => | titul = Astronomie a Klementinum (Astronomy and Clementinum) [189] => | periodikum = Bulletin Plus [190] => | url = http://www.nkp.cz/bp/bp2002_1/12.htm [191] => | rok vydání = 2002 [192] => | číslo = 1 [193] => | lokace = Národní knihovna ČR Praha [194] => | jazyk = česky [195] => | datum přístupu = 2011-07-11 [196] => }} [197] => [198] => V Astronomické věži byla v letech 1751–52 z iniciativy matematika, fyzika a astronoma [[Joseph Stepling|Josepha Steplinga]] zřízena observatoř. Kromě astronomie se observatoř zabývala též meteorologií. [199] => [200] => === {{Kotva|meteo}} Meteorologická měření === [201] => {{Přesměrování|Meteorologická pozorování v Klementinu}} [202] => {{Související|Astronomická věž (Klementinum)}} [203] => [204] => Systematická [[meteorologická stanice|meteorologická měření]] a pozorování byla v Klementinu prováděna již od roku 1752. Od roku [[1775]] je zaznamenával astronom [[Antonín Strnad]], Steplingův žák a pozdější rektor Karlovy univerzity. Jde o nejdelší souvislou řadu pozorování ve střední Evropě.{{Citace elektronického periodika [205] => | titul = Měří v Klementinu teplotu správně? [206] => | url = https://dvojka.rozhlas.cz/meri-v-klementinu-teplotu-spravne-7528964 [207] => | periodikum = Dvojka [208] => | datum vydání = 2016-11-26 [209] => | datum přístupu = 2019-05-16 [210] => | jazyk = cs [211] => }} Do roku 1783 se ale vyskytují mezery v záznamech.http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/praha-klementinum# - Praha Klementinum Od 1. ledna 1784 se zde měří teploty 3× denně již podle moderních kritérií, což pro [[klimatologie|klimatologii]] představuje cenný zdroj informací o stavu počasí a [[podnebí]]. Od r. 1804 přibylo i měření dešťových srážek.{{Citace elektronického periodika [212] => | příjmení = Šíma [213] => | jméno = Zdislav [214] => | odkaz na autora = Zdislav Šíma [215] => | titul = Klementinská hvězdárna [216] => | periodikum = Bulletin Plus [217] => | rok vydání = 2000 [218] => | číslo = 1 [219] => | datum přístupu = 2011-07-11 [220] => | url = http://www.nkp.cz/bp/1_10.htm [221] => | lokace = Národní knihovna ČR Praha [222] => }} Po 2. světové válce byla observatoř přičleněna k [[Český hydrometeorologický ústav|Českému hydrometeorologickému ústavu]]. [223] => [224] => == Osobnosti spjaté s Klementinem == [225] => * [[Rodrigo de Arriaga]] (1592–1667), španělský jezuita, vědec, filosof, výborný přednašeč [226] => * [[Bohuslav Balbín]] – český literát, historik a vlastenec (pamětní deska v areálu) [227] => * [[Tomáš Halík]] – [[Římskokatolická akademická farnost Praha|farář při kostele Nejsvětějšího Salvátora]] [228] => * [[Antonín Koniáš]] – jezuitský kazatel, cenzor a náboženský spisovatel [229] => * [[Karl Kreil]] (1798–1862) – astronom a meteorolog, ředitel hvězdárny Klementina [230] => * [[Franz Macasius]] (1686–1733) – český jezuita, učenec a doktor tří fakult Klementina [231] => * [[Andrija Mohorovičić]] – chorvatský geofyzik (od roku 2011 pamětní deska v areálu){{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://www.nkp.cz/files/tz_mohorovicic.pdf |datum přístupu=05-05-2012 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120505111923/http://www.nkp.cz/files/tz_mohorovicic.pdf |datum archivace=05-05-2012 |nedostupné=ano }} [232] => * [[Joseph Stepling]] (1715–1778) – matematik, fyzik a astronom (pomník na nádvoří) [233] => * [[Pavel Josef Šafařík]] – spisovatel a jazykovědec slovenského původu, ředitel knihovny (pamětní deska v Karlově ulici) [234] => * [[Karel Rafael Ungar]] – ředitel knihovny [235] => [236] => == Zajímavosti == [237] => * Někdejší jezuitský refektář (všeobecná studovna) příležitostně sloužil výstavám. Roku [[1791]] se zde konala [[Průmyslová výstava roku 1791|velká průmyslová výstava]], jedna z prvních v Evropě (další se konaly v letech 1829 a 1831).[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/1244881-historie-ceskych-prumyslovych-vystav-v-klementinu Historie českých průmyslových výstav v Klementinu] na stránkách ČT V roce 1919 zde byla vůbec poprvé vystavena [[Slovanská epopej]] [[Alfons Mucha|Alfonse Muchy]] (prvních 11 hotových pláten).{{Citace elektronického periodika [238] => | titul = Slovanská epopej [239] => | url = https://tema.novinky.cz/slovanska-epopej [240] => | periodikum = Novinky.cz [241] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [242] => | vydavatel = Borgis [243] => | datum přístupu = 2019-05-12 [244] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190512212838/https://tema.novinky.cz/slovanska-epopej [245] => | datum archivace = 2019-05-12 [246] => }} [247] => * Klementinum několikrát navštívil [[Wolfgang Amadeus Mozart|W.A. Mozart]]. Při příležitosti padesátého výročí pražské premiéry opery [[Don Giovanni]] v roce 1837 byl v Klementinu zřízen ''Mozartův památník'' (z výtěžku ze dvou veřejných koncertů a dobrovolných příspěvků). Později se stal součástí hudebního oddělení Národní knihovny a slouží badatelským účelům.{{Citace elektronického periodika [248] => | titul = První mozartovské muzeum na světě — Národní knihovna České republiky [249] => | url = https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/klementinska-nej/mozarteum [250] => | periodikum = www.nkp.cz [251] => | datum přístupu = 2019-05-22 [252] => }} [253] => * Po Klementinu je pojmenovaná planetka [[3386 Klementinum]],[http://ssd.jpl.nasa.gov/sbdb.cgi?sstr=3386+Klementinum 3386 Klementinum] na ssd.jpl.nasa.gov kterou objevil v roce [[1980]] astronom [[Ladislav Brožek|L. Brožek]] v jihočeské [[Hvězdárna Kleť|hvězdárně na Kleti]]. [254] => [255] => * Všeobecná studovna Klementina je vidět ve filmu Zdeňka Podskalského ''[[Světáci]]'' ([[1969]], v časech 32:42–35:22 a 54:31–55:03). [256] => [257] => == Fotogalerie == [258] => [259] => Soubor:Chrám sv. Klimenta ze dvora Klementina.jpg|[[Katedrála svatého Klimenta|Kostel sv. Klimenta]] [260] => Soubor:Klement rev dvur kasna DSCN1351.JPG|Kašna na nádvoří Klementina [261] => Soubor:Karlova ulice Vlašská kaple 1.jpg|[[Vlašská kaple Nanebevzetí Panny Marie]] [262] => Soubor:Klementinum, nádvoří západ.jpg|Nádvoří při západním vchodu [263] => Soubor:Prague from Klementinum.jpg|Pohled z astronomické věže Klementina na Staré Město [264] => Soubor:Klementinum noc 1.jpg|Vstup do Klementina z [[Křižovnické náměstí|Křižovnického náměstí]] v noci [265] => Soubor:080628 Praha Karol Benicky Vystava Klementinum 0005.JPG|Výstava fotografií ''Orbis pictus'' [[Karol Benický|Karola Benického]] v Křižovnické chodbě Klementina [266] => Soubor:Vseobecna-studovna.jpg|[[Refektář]] Klementina – dnes Všeobecná studovna Národní knihovny [267] => [268] => [269] => == Odkazy == [270] => [271] => === Reference === [272] => [273] => [274] => === Literatura === [275] => * VOIT, Petr. ''Pražské Klementinum''. Praha: Národní knihovna v Praze, 1990. 183 s. [276] => * OULÍKOVÁ, Petra. ''Klementinum: průvodce''. 1. vyd. Praha: [[Národní knihovna České republiky]], 2006. 76 s. {{ISBN|80-7050-491-9}}. [277] => * {{Citace monografie [278] => | jméno = Petra [279] => | příjmení = Oulíková [280] => | odkaz na autora = Petra Oulíková [281] => | titul = Klementinum [282] => | vydavatel = [[Národní knihovna]] [283] => | místo = Praha [284] => | rok = 2019 [285] => | isbn = 978-80-7050-710-0 [286] => }} [287] => * {{Citace monografie [288] => | jméno = Zikmund [289] => | příjmení = Winter [290] => | odkaz na autora = Zikmund Winter [291] => | titul = O životě na vysokých školách pražských knihy dvoje : Kulturní obraz 15. a 16. století [292] => | url = https://digitalniknihovna.mlp.cz/mlp/view/uuid:FB295430-13BD-11DE-A8BB-0030487BE43A?page=uuid:8672A5D0-1460-11DE-9055-0030487BE43A [293] => | vydavatel = [[Matice česká]] [294] => | místo = Praha [295] => | rok = 1899 [296] => | kapitola = Učení v Klementinu [297] => | typ kapitoly = - kapitola [298] => | url kapitoly = https://digitalniknihovna.mlp.cz/mlp/view/uuid:FB295430-13BD-11DE-A8BB-0030487BE43A?page=uuid:04809EB0-1479-11DE-B409-0030487BE43A [299] => | strany = 386–403 [300] => }} [301] => * {{Citace monografie [302] => | jméno = František [303] => | příjmení = Ekert [304] => | odkaz na autora = František Ekert [305] => | titul = Posvátná místa král. hl. města Prahy [306] => | vydavatel = Dědictví sv. Jana Nepomuckého [307] => | místo = Praha [308] => | rok = 1883 [309] => | url = https://digitalniknihovna.mlp.cz/mlp/view/uuid:86535D80-04E0-11DF-BA2B-0030487BE43A?page=uuid:51710260-04FA-11DF-8955-0030487BE43A [310] => | svazek = I [311] => | typ kapitoly = - kapitola [312] => | kapitola = Klementinská kollej [313] => | url kapitoly = https://digitalniknihovna.mlp.cz/mlp/view/uuid:86535D80-04E0-11DF-BA2B-0030487BE43A?page=uuid:3EB8FDC0-0514-11DF-94DA-0030487BE43A [314] => | strany = 348–383 [315] => }} [316] => * ''Jezuité a Klementinum'', katalog výstavy, Alena Richterová a Ivana Čornejová (eds.), NK Praha 2006. [317] => [318] => === Související články === [319] => * [[Národní knihovna České republiky]] [320] => * [[Tovaryšstvo Ježíšovo]] – jezuité [321] => * [[Kostel Nejsvětějšího Salvátora (Praha)|Kostel Nejsvětějšího Salvátora]] [322] => * [[Katedrála svatého Klimenta]] [323] => [324] => === Externí odkazy === [325] => * {{Commonscat|Clementinum Prague}} [326] => * {{Otto|heslo=Klementinum}} [327] => * [https://www.klementinum.com/ Prohlídky Klementina] [328] => * [https://www.chmi.cz/historicka-data/pocasi/praha-klementinum Meteorologická pozorování] na webu Českého hydrometeorologického ústavu [329] => * [http://www.ukacko.cz/tema/klementinum Budoucnost Klementina] z pohledu studentů Univerzity Karlovy [330] => * [https://mariehaisova.rajce.idnes.cz/Klementinum/ Fotoreportáž z exkurze v Klementinu] [331] => * [https://www.in-pocasi.cz/archiv/klementinum.php Praha - Klementinum] [332] => {{Budovy v Karlově ulici}}{{Autoritní data}} [333] => {{Portály|Architektura a stavebnictví|Křesťanství|Praha}} [334] => [335] => [[Kategorie:Klementinum| ]] [336] => [[Kategorie:Jezuitské domy v Česku]] [337] => [[Kategorie:Bývalé kláštery v Praze]] [338] => [[Kategorie:Barokní kláštery v Praze]] [339] => [[Kategorie:Náboženství na Starém Městě (Praha)]] [340] => [[Kategorie:Stavby na Starém Městě (Praha)]] [341] => [[Kategorie:Karlova (Praha)]] [342] => [[Kategorie:Stavby Carla Luraga]] [343] => [[Kategorie:Národní kulturní památky na Starém Městě (Praha)]] [344] => [[Kategorie:Meteorologické stanice v Česku]] [345] => [[Kategorie:Univerzita Karlova]] [] => )
good wiki

Klementinum

Klementinum (dříve psáno Collegium Clementinum, zkráceně Clementinum), bývalá jezuitská kolej, je rozlehlý komplex barokních budov nedaleko Karlova mostu na Starém Městě v Praze. Po Pražském hradu je Klementinum druhý nejrozsáhlejší stavební celek v Praze.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Univerzita Karlova','Carlo Lurago','Katedrála svatého Klimenta','Národní knihovna České republiky','Tovaryšstvo Ježíšovo','Ignác z Loyoly','Joseph Stepling','Vlašská kaple Nanebevzetí Panny Marie','Kostel Nejsvětějšího Salvátora (Praha)','Giovanni Domenico Orsi','Giovanni Antonio Lurago','Jan Nepomucký'