Array ( [0] => 14663298 [id] => 14663298 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Klokanovití [uri] => Klokanovití [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|druhý=matematické soutěži|stránka=Matematický klokan}} [1] => {{Taxobox [2] => | jméno = Klokanovití [3] => | obrázek = Eastern grey kangaroo dec07 02.jpg [4] => | popisek = Klokan obrovský [5] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [6] => | kmen = [[strunatci]] (Chordata) [7] => | třída = [[savci]] (Mammalia) [8] => | podtřída = [[živorodí]] (Theria) [9] => | nadřád = [[vačnatci]] (Marsupialia) [10] => | řád = [[dvojitozubci]] (Diprotodontia) [11] => | čeleď = '''klokanovití''' (Macropodidae) [12] => | čeleď popsal = [[John Edward Gray|Gray]], [[1821]] [13] => | druhotné dělení = [[Rod (biologie)|Rody]] [14] => | podřazené taxony = [15] => * ''Dendrolagus'' [16] => * ''Dorcopsis'' [17] => * ''Lagorchestes'' [18] => * ''Lagostrophus'' [19] => * ''Macropus'' [20] => * ''Onychogalea'' [21] => * ''Petrogale'' [22] => * ''Setonix'' [23] => * ''Thylogale'' [24] => * ''Wallabia'' [25] => }} [26] => '''Klokanovití''' (Macropodidae) jsou druhá největší [[čeleď]] [[vačnatci|vačnatců]] (po [[vačicovití|vačicovitých]]) s 54 [[druh]]y v 11 [[rod (biologie)|rodech]]. Klokani se vyvinuli poměrně rychle v období pozdního [[miocén]]u až [[pliocén]]u, přibližně již v průběhu 3 až 4 milionů let (nikoliv 5 až 12 milionů let, jak se předpokládalo dříve).https://phys.org/news/2018-10-kangaroo-evolution.html Nezahrnuje však [[klokánkovití|klokánkovité]], kteří mají samostatnou čeleď, přestože se velmi klokanovitým podobají. Jsou výhradně v [[Austrálie a Oceánie|Austrálii a Oceánii]]. Jedná se o středně velké až velké [[Vačnatci|vačnatce]] (patří sem i největší druhy žijících vačnatců) s prodlouženými zadními končetinami, které u pozemních druhů slouží ke skákavému pohybu. U stromových druhů není prodloužení zadních končetin tak výrazné. Většina druhů je výhradně [[Býložravec|býložravých]]. České slovo ''klokan'' nenajdeme v žádném jiném jazyce s výjimkou [[Chorvatština|chorvatštiny]]. Jedná se o obrozenecký výtvor [[Jan Svatopluk Presl|Jana Svatopluka Presla]], který jej utvořil s použitím ruského kmene a podle vlastnosti zvířete (klok/клок = chomáč chlupů, klokan má vlnatou srst).[Hoffmanová, Eva: ''J. S. Presl — K. B. Presl''. Praha: Melantrich, 1973. S. 106–107.] Názvy používané v ostatních jazycích (např. {{Jazyk|en|''kangaroo''}}, {{Jazyk|de|''känguru''}}, ale i {{Vjazyce2|sk|''kengura''}} aj.) mají [[Australské jazyky|domorodý původ]], zřejmě z jazyka [[Guugu yimithirr|guugu yimidhirr]] z [[Yorský poloostrov|Yorského poloostrova]].Comrie, Bernard: ''Atlas jazyků světa''. Praha: Metafora, 2007 [27] => [28] => == Výskyt == [29] => Klokani jsou [[endemit]]y, kteří žijí v [[Austrálie|Austrálii]] a [[Tasmánie|Tasmánii]], [[Nová Guinea|Nové Guineji]] a na přilehlých ostrovech. Obývají nejrůznější [[biom]]y, od [[poušť|pouště]] po [[tropický deštný les|deštný prales]]. [30] => [31] => [[Klokan rudokrký]] je uměle vysazený i v severní a střední [[Evropa|Evropě]].http://savci.upol.cz/faq/kapsa/kk_17.htm Dotazy z klokaní kapsy Na přelomu 19. a 20. století byl chován i v [[Česko|Česku]] v oboře u [[Poděbrady|Poděbrad]].) [32] => [33] => == Stavba těla == [34] => [[Soubor:Kaenguru Hinterfuss-drawing.jpg|náhled|Zadní končetiny]] [35] => [36] => Klokani mají dlouhou a úzkou lebku, většinou protáhlý čenich a hlavu, která vypadá drobná vzhledem k velikosti zbývajícího těla. Jejich vzrůst je střední až velký. Některé druhy dorůstají až do výšky dvou metrů. Váhy dosahují od 0,5 kg do 90 kg. Klokanovití jsou [[ploskochodec|ploskochodci]], mají dlouhou úzkou zadní tlapu a velmi silné zadní končetiny. Čtvrtý prst na zadní tlapě je nejdelší a nejsilnější, klokanovití ho ve značné míře používají k odrážení při skákání. Pátý (vnější) prst je také velký. Stejně jako všichni [[dvojitozubci]] jsou [[syndaktilita|syndaktilní]] (druhý a třetí prst na předních končetinách je srostlý). Palec je někdy zakrnělý, ale obvykle úplně chybí. Většina druhů má mohutný a dlouhý ocas, který však není chapavý. Místo toho je spíš používán jako balancující či stabilizační orgán. [37] => [38] => == Pohyb == [39] => [[Soubor:Macropus brehm.png|vlevo|náhled|Kresba skákajícího klokana]] [40] => Většina klokanovitých nedovede pohybovat nezávisle svýma nohama, tudíž nemohou normálně chodit, musí poskakovat. Také nemohou chodit pozpátku, což jim přináší velké problémy, je-li před nimi uzavřena úniková cesta. [41] => [42] => Pro pomalý pohyb používá klokan chůzi „po pěti“: ze sedu se nadzvedne na předních nohách a ocasu, a přesune zadní nohy. [43] => [44] => Velcí klokani pohybující se v křovinaté [[step]]i skoky dlouhými až 11 m a rychlostí téměř 60 km/h se vyskytují na velkých územích. Jejich neustále se stěhující stáda jsou s to za jediný den urazit za pastvou dráhu až 100 km. [[Klokan rudý]] může vyvinout rychlost vyšší než 70 km/h, avšak jen na krátké vzdálenosti.https://www.stoplusjednicka.cz/komu-je-nejvic-do-skoku-nejlepsi-skokani-mezi-zviraty [45] => [46] => == Potrava == [47] => [[Soubor:Flinkwallaby.jpg|náhled|Pasoucí se [[klokan hbitý]]]] [48] => Klokani jsou [[Býložravec|býložravci]], většina z nich spásá [[Lipnicovité|trávu]] a [[Bylina|byliny]]. Dále se mohou živit [[kapraďorosty|kapradinami]], výhonky, [[list]]y a [[les]]ními [[Plod (botanika)|plody]]. Nevyhýbají se ani jedovatým rostlinám. [49] => [50] => Tráva, kterou se živí, je velmi tuhá a její žvýkání silně opotřebovává zuby. Ačkoli mají klokani na každé straně čtyři páry stoliček, jen přední jsou využívány. Pokud se opotřebují a vypadnou, jsou nahrazeny dalšími. Občas se klokan dožije toho, že je opotřebován i poslední pár. Tehdy uhynou hladem. Jen [[klokan rezavý|klokanovi rezavému]] dorůstají stoličky po celý život. [51] => [52] => Na rozdíl od [[ovce|ovcí]], [[Tur domácí|skotu]] a dalších [[placentálové|placentálních]] býložravců, spásají klokanovití trávu a byliny velmi šetrně. Nikdy ji nevypasou až ke [[kořen]]ům, čímž jí neznemožňují obnovení. [53] => [54] => Všichni klokani dovedou [[přežvykování|přežvykovat]]. Velký svalnatý žaludek je rozdělený na několik částí a pojme mnoho potravy, která je trávena pomocí mikroorganismů. [55] => [56] => == Vývin a život == [57] => [[Soubor:Joey in pouch.jpg|náhled|vlevo|Novorozenec přisátý k matčině [[mléčná bradavka|mléčné bradavce]]]] [58] => [59] => [[Soubor:Kangaroo and joey05.jpg|náhled|Samice [[Klokan obrovský|klokana obrovského]] s mládětem v břišním vaku]] [60] => [61] => Klokanovití jsou podobně jako většina [[savci|savců]] [[živorodost|živorodí]]. Oproti samicím placentálních savců, které mají jednu dělohu a pochvu, mají samice klokanů zdvojený systém se dvěma dělohami, každá s vlastní boční pochvou – vagínou. Mládě při porodu prochází odděleným středním porodným kanálem (centrální vagínou). Tato trubice se u klokanů vytváří před prvním porodem a přetrvává celý život. Samci klokanů mají penis na konci rozeklaný, zřejmě k zavedení semene do obou pochev. Březost u klokana obrovského trvá 36 dnů. Novorozené klokáně je však po narození velmi nevyvinuté – je holé, slepé a schází mu zadní končetiny. Přichytí drápky k matčině srsti a šplhá jen za pomoci svého [[čich]]u a [[hmat]]u k jejímu vaku (samci vak nemají), kde se přisaje na [[mléčná bradavka|mléčnou bradavku]]. Matka mláděti neulizuje cestičku mezi chlupy, jak se dříve předpokládalo, ale jen čistí srst od porodní tekutiny. Ve vaku mu ztvrdnou koutky, tudíž dokonale drží. To bylo patrně příčinou, proč si dříve australští usedlíci myslili, že vyrůstají přímo z bradavky. Ve vaku saje mléko do chvíle, než se dovyvine. Samice má ve vaku čtyři ústí mléčných žláz, bradavky, v nichž se může vytvářet mléko s rozdílným složením. Mláděti se vytvoří zadní končetiny, začne vidět, uši se mu vzpřímí a naroste mu srst. [62] => [63] => Kolem 7. měsíce mládě vystrčí hlavu z vaku, ochutná trávu, ale když je v nebezpečí, hned zaleze zpět do vaku. Do něj leze hlavou napřed, takže ve vaku musí udělat kotoul. Vak je však brzy obsazen dalšími přírůstky, tudíž klokáně strká hlavu do vaku jen tehdy, když se chce napít. V 1. roce se již pase s ostatními, neleze již zpět do vaku, ale zůstává v blízkosti matky do 2. roku. [64] => [65] => Délka života je kolem 9 až 18 let, někdy až 28 let. [66] => [67] => {{Pahýl část}} [68] => [69] => == Klokaní slepota == [70] => {{viz též|Klokaní slepota}} [71] => [72] => Choroba očí u klokanovitých je vzácná, ne však nová. Prvá úřední zpráva o klokaní slepotě byla podána ve středním [[Nový Jižní Wales|Novém Jižním Walesu]] v roce [[1994]]. Následující rok zprávy o jejich slepotě přišly i z jižních států [[Viktorie]] a jižní Austrálie. V roce [[1996]] se choroba rozšířila pouštěmi až do západní Austrálie. Australané se znepokojovali kvůli jejímu možnému přenosu na [[dobytek]] a lidi samé. Zkoumání v Australských živočišných zdravotních laboratořích (AAHL) v Geelongu objevilo [[virus]] zvaný [[Wallal]] ve dvou druzích komárů (mušek) nebo písečných much, které tento virus pravděpodobně přenášely. Zvěrolékaři sledováním klokaní populace objevili, že u méně jak 3 % klokanů vystavených viru se slepota projevila. [73] => [74] => == Lidé a klokani == [75] => {{Neověřeno část}} [76] => [[Soubor:Kangaroo Sign at Stuart Highway.jpg|náhled|Výstražná značka upozorňující na možnost přebíhání klokanů přes silnici]] [77] => [[Soubor:Kangaroo_meat_supermarket.JPG|vlevo|náhled|Klokaní maso v supermarketu]] [78] => Pro australské [[domorodec|domorodce]] byl klokan významnou lovnou zvěří, pro některé kmeny dokonce představovalo klokaní maso hlavní zdroj potravy. Domorodci lovili klokany pomocí [[oštěp]]ů a [[bumerang]]ů nebo je chytali do pastí. Ze zabitého klokana uměli využít vše. Maso a vnitřnosti jedli, z kůže zhotovovali oděvy , vaky a masky, z kostí nástroje a ozdoby, šlachy sloužily jako provazy a Kurnaiové z jihovýchodní Austrálie používali sušený [[šourek]] klokaního samce místo míče při tradiční hře ''marngrook''. Klokan však má významnou úlohu také v jejich mytologii a rituálech. Příběhy, odehrávající se v mytickém čase snění, často hovoří o klokanech, kteří tehdy vypadali jinak a byli podobnější lidem. Jiné kmeny spojují klokana se sluncem, ale také s mýty o původu ohně či některých útvarů v krajině. [79] => První Evropan, mající možnost vidět klokany v přírodě byl holandský mořeplavec [[François Pelsaert]], který roku 1629 ztroskotal u západního pobřeží Austrálie. Později se s klokany setkal také [[pirát]] [[William Dampier]] a roku [[1770]] [[James Cook]] a jeho společník, přírodovědec [[Joseph Banks]], Cook klokana popsal jako „zvíře podobné chrtu, které poskakuje po dlouhých zadních nohách jako luční kobylka“. Nedlouho poté byli první klokani jako atrakce dovezeni do Anglie. První angličtí přistěhovalci, zejména trestanci, se zpočátku živili klokaním masem podobně jako domorodci. Později si jej oblíbili hlavně němečtí a polští emigranti, avšak australští farmáři jej obvykle nejedí. V 60.–80. letech 20. stol. probíhal v Austrálii odstřel klokanů ve velkém pro kůži a maso. Z kůže, která se kvalitou podobá [[teletina|teletině]], se vyráběly hlavně boty, klokaní maso bylo z Austrálie vyváženo do Evropy, USA i Číny, kde se z něj většinou vyráběly konzervy pro psy. Postupně však s ohledem na ochranu přírody mnoho států dovoz klokaního masa omezuje. Dnes se již pro výrobu psího krmení neužívá, ale našlo uplatnění ve výživě lidí. Prodává i v evropských obchodech a restauracích. Maso má tmavou barvu a nízký obsah tuku, je dosti vláknité a má chuť podobnou srnčí nebo daňčí [[Zvěřina (maso)|zvěřině]]. Nejchutnější je dušené nebo vařené. [80] => [81] => Australští farmáři vidí v klokanech škůdce. Aby je zničili, otrávili farmáři vodu, takže v jedné oblasti v Západní Austrálii zahynulo během dvou měsíců 13 000 klokanů. Na jiné farmě otrávili během pěti let 90 000 klokanů a pobouřené noviny psaly: „Symbol naší země krmíme [[strychnin]]em.“ Dále farmáři věří, že mohou zahnat klokany [[oheň|ohněm]]. Také si myslí, že vypalováním se [[pastvina|pastviny]] pohnojí. Vypalování však dobře snášejí nejodolnější, málo výživné trávy, které již ovcím nevyhovují, ale klokanům stále postačují. Kvalita pastvin se tak neustále zhoršuje. Vypalování pastvin se nepodařilo vymýtit dodnes a má na svědomí také zničující lesní [[požár]]y. [82] => [83] => Přirozené prostředí klokanovitých se vlivem [[člověk]]a mění a způsobuje stále větší ohrožení těchto zajímavých živočichů. Zavlečení [[Invaze králíka divokého v Austrálii|králíci]] a ovce spásají klokanům trávu. Nebezpečí přináší i zavlečené [[liška obecná (šelma)|lišky]], které raději než králíky loví méně pohyblivá klokaní mláďata nebo malé druhy klokanů, jako jsou např. [[klokan quokka]] a [[klokánek králíkovitý]]. Mnoho klokanů také zahyne na silnicích, v mnoha částech Austrálie jsou srážky aut s klokany na denním pořádku. Na [[Nová Guinea|Nové Guineji]] netrpí ztrátou přirozeného prostředí až tak jako v Austrálii, [[stromoví klokani|stromovým druhům]] však ubývají lesy v důsledku nadměrného kácení. [84] => [85] => == Recentní rody a druhy == [86] => [[Soubor:Dendrolagus matschiei eating.jpg|náhled|Stromový [[klokan Goodfellowův]]]] [87] => Na základě https://www.itis.gov/servlet/SingleRpt/SingleRpt?search_topic=TSN&search_value=179922#nullhttps://www.biolib.cz/cz/taxon/id20487/ [88] => [89] => '''podčeleď Macropodinae Gray, 1821 – [[klokani praví]]''' [90] => * rod ''[[Dendrolagus]]'' Müller, 1840 [91] => ** ''Dendrolagus bennettianus'' De Vis, 1887 – [[klokan pralesní]] [92] => ** ''Dendrolagus dorianus'' Ramsay, 1883 – [[klokan Doriův]] [93] => ** ''Dendrolagus goodfellowi'' Thomas, 1908 – [[klokan Goodfellowův]] [94] => ** ''Dendrolagus inustus'' Müller, 1840 – [[klokan hnědý]] [95] => ** ''Dendrolagus lumholtzi'' Collett, 1884 – [[klokan stromový]] [96] => ** ''Dendrolagus matschiei'' Förster & Rothschild, 1907 – [[klokan Matschieův]] [97] => ** ''Dendrolagus mbaiso'' Flannery, Boeadi & Szalay, 1995 – [[klokan dingiso]] [98] => ** ''Dendrolagus pulcherrimus'' Flannery, 1993 – [[klokan žlutohřbetý]] [99] => ** ''Dendrolagus scottae'' Flannery & Seri, 1990 – [[klokan tmavý]] [100] => ** ''Dendrolagus spadix'' Troughton & Le Souef, 1936 – [[klokan nížinný]] [101] => ** ''Dendrolagus ursinus'' (Temminck, 1836) – [[klokan medvědí]] [102] => * rod ''[[Dorcopsis]]'' Schlegel & Müller, 1845 [103] => ** ''Dorcopsis atrata'' Van Deusen, 1957 – [[klokan černý]] [104] => ** ''Dorcopsis hageni'' Heller, 1897 – [[klokan Hagenův]] [105] => ** ''Dorcopsis luctuosa'' (D'Albertis, 1874) – [[klokan žlutoskvrnný]] [106] => ** ''Dorcopsis muelleri'' (Lesson, 1827) – [[klokan novoguinejský]] [107] => * rod ''[[Dorcopsulus]]'' Matschie, 1916 [108] => ** ''Dorcopsulus macleayi'' (Miklouho-Maclay, 1885) – [[klokan Macleayův]] [109] => ** ''Dorcopsulus vanheurni'' (Thomas, 1922) – [[klokan lysoocasý]] [110] => * rod ''[[Lagorchestes]]'' Gould, 1841 [111] => ** † ''Lagorchestes asomatus'' Finlayson, 1943 – [[klokan Finlaysonův]] [112] => ** ''Lagorchestes conspicillatus'' Gould, 1842 – [[klokan pruhovaný]] [113] => ** ''Lagorchestes hirsutus'' Gould, 1844 – [[klokan kosmatý]] [114] => ** † ''Lagorchestes leporides'' (Gould, 1841) – [[klokan zaječí]] [115] => * rod ''[[Macropus]]'' Shaw, 1790 [116] => ** ''Macropus giganteus'' Shaw, 1790 – [[klokan obrovský]] [117] => ** ''Macropus fuliginosus'' (Desmarest, 1817) – [[klokan velký]] [118] => * rod ''[[Notamacropus]]'' Dawson & Flannery, 1985 [119] => ** ''Notamacropus agilis'' (Gould, 1842) – [[klokan hbitý]] [120] => ** ''Notamacropus dorsalis'' (Gray, 1837) – [[klokan hřbetopásý]] [121] => ** ''Notamacropus eugenii'' (Desmarest, 1817) – [[klokan dama]] [122] => ** † ''Notamacropus greyi'' (Waterhouse, 1846) – [[klokan Greyův]] [123] => ** ''Notamacropus irma'' (Jourdan, 1837) – [[klokan irma]] [124] => ** ''Notamacropus parma'' (Waterhouse, 1846) – [[klokan parma]] [125] => ** ''Notamacropus parryi'' (Bennett, 1835) – [[klokan Parryův]] [126] => ** ''Notamacropus rufogriseus'' (Desmarest, [[1817]]) – [[klokan rudokrký]] [127] => * rod ''[[Onychogalea]]'' Gray, 1841 [128] => ** ''Onychogalea fraenata'' (Gould, 1841) – [[klokan uzdičkový]] [129] => ** † ''Onychogalea lunata'' (Gould, 1841) – [[klokan měsíčitopásý]] [130] => ** ''Onychogalea unguifera'' (Gould, 1841) – [[klokan hrotochvostý]] [131] => * rod ''[[Osphranter]]'' Gould, 1842 [132] => ** ''Osphranter antilopinus'' (Gould, 1842) – [[klokan antilopí]] [133] => ** ''Osphranter bernardus'' (Rothschild, 1904) – [[klokan vraný]] [134] => ** ''Osphranter robustus'' (Gould, 1841) – [[klokan horský]] [135] => ** ''Osphranter rufus'' (Desmarest, 1822) – [[klokan rudý]] [136] => * rod ''[[Petrogale]]'' Gray, 1837 [137] => ** ''Petrogale assimilis'' Ramsay, 1877 – [[klokan společenský]] [138] => ** ''Petrogale brachyotis'' (Gould, 1841) – [[klokan krátkouchý]] [139] => ** ''Petrogale burbidgei'' Kitchener & Sanson, 1978 – [[klokan warabi]] [140] => ** ''Petrogale coenensis'' Eldridge & Close, 1992 – [[klokan mysový]] [141] => ** ''Petrogale concinna'' Gould, 1842 – [[klokan rezavý]] [142] => ** ''Petrogale godmani'' Thomas, 1923 – [[klokan Godmanův]] [143] => ** ''Petrogale herberti'' Thomas, 1926 – [[klokan Herbertův]] [144] => ** ''Petrogale inornata'' Gould, 1842 – [[klokan nevzhledný]] [145] => ** ''Petrogale lateralis'' Gould, 1842 – [[klokan černonohý]] [146] => ** ''Petrogale mareeba'' Eldridge & Close, 1992 – [[klokan nenápadný]] [147] => ** ''Petrogale penicillata'' (Gray, 1825) – [[klokan skalní]] [148] => ** ''Petrogale persephone'' Maynes, 1982 – [[klokan východní]] [149] => ** ''Petrogale rothschildi'' Thomas, 1904 – [[klokan Rothschildův]] [150] => ** ''Petrogale sharmani'' Eldridge & Close, 1992 – [[klokan Sharmanův]] [151] => ** ''[[Petrogale wilkinsi]]'' Thomas, 1926 [152] => ** ''Petrogale xanthopus'' Gray, 1855 – [[klokan žlutonohý]] [153] => * rod ''Setonix'' Lesson, 1842 [154] => ** ''Setonix brachyurus'' (Quoy & Gaimard, 1830) – [[klokan quokka]] [155] => * rod ''[[Thylogale]]'' Gray, 1837 [156] => ** ''Thylogale billardierii'' (Desmarest, 1822) – [[klokan rudoboký]] [157] => ** ''Thylogale brownii'' Ramsay, 1877 – [[klokan Brownův]] [158] => ** ''Thylogale brunii'' (Schreber, 1778) – [[klokan uru]] [159] => ** ''Thylogale calabyi'' Flannery, 1995 – [[klokan Calabyův]] [160] => ** ''Thylogale stigmatica'' (Gould, 1860) – [[klokan znamenaný]] [161] => ** ''Thylogale thetis'' (Lesson, 1828) – [[klokan pademelon]] [162] => * rod ''Wallabia'' Trouessart, 1905 [163] => ** ''Wallabia bicolor'' (Desmarest, 1804) – [[klokan bažinný]] [164] => '''podčeleď Sthenurinae Glauert, 1926 – [[klokani krátkohlaví]]''' [165] => * rod ''Lagostrophus'' Thomas, 1886 [166] => ** ''Lagostrophus fasciatus'' (Péron & Lesueur, 1807) – [[klokan páskovaný]] [167] => == Chov v zoo == [168] => V evropských zoo bylo na počátku roku 2019 chováno 14 druhů klokanovitých.{{Citace elektronického periodika [169] => | titul = www.Zootierliste.de [170] => | periodikum = zootierliste.de [171] => | url = https://zootierliste.de/ [172] => | datum přístupu = 2019-01-25 [173] => }} V [[Česko|Česku]] je chováno deset druhů.Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2017 Jedná se o tyto taxony: [[klokan Hagenův]], [[klokan velký]], [[klokan obrovský]], [[klokan parma]], [[klokan horský]], [[klokan rudokrký]], [[klokan rudý]], [[klokan žlutonohý]], [[klokan uru]] a [[klokan bažinný]]. Největší kolekce v [[Česko|Česku]] se nachází v [[Zoologická a botanická zahrada města Plzně|Zoo Plzeň]] – sedm druhů, následovaná [[Zoo Praha]], v níž žije šest druhů. V případě [[Klokan Hagenův|klokana Hagenova]] se [[Zoo Praha]] stala přitom vůbec první zoo mimo Asii, kde se podařil odchov.{{Citace periodika [174] => | příjmení = Brandl [175] => | jméno = Pavel [176] => | titul = Poklady v zázemí I. [177] => | periodikum = Trojský koník I. [178] => | datum vydání = 2018 [179] => | ročník = [180] => | číslo = 4 [181] => | strany = 10–14 [182] => | url = [183] => }} [184] => [185] => == Reference == [186] => [187] => [188] => == Související články == [189] => * [[Klokánkovití]] [190] => [191] => == Externí odkazy == [192] => * {{commonscat|Macropodidae}} [193] => * [https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/459097-tajemna-choroba-zabiji-miliony-klokanu.html Tajemná choroba zabíjí milióny klokanů In: Novinky.cz, 2017-12-30] [194] => * [https://www.youtube.com/watch?v=qkJ1nwG3Ovw Video o evoluci klokanovitých v posledních 12 milionech let] {{en}} [195] => [196] => {{Savci}} [197] => {{Dvojitozubci}} [198] => {{Taxonbar|from=Q23193}} [199] => {{Autoritní data}} [200] => {{Portály|Živočichové}} [201] => [202] => [[Kategorie:Klokanovití| ]] [203] => [[Kategorie:Dvojitozubci]] [204] => [[Kategorie:Fauna Austrálie a Oceánie]] [205] => [[Kategorie:Endemity Austrálie| ]] [] => )
good wiki

Klokanovití

Klokanovití (Macropodidae) jsou druhá největší čeleď vačnatců (po vačicovitých) s 54 druhy v 11 rodech. Klokani se vyvinuli poměrně rychle v období pozdního miocénu až pliocénu, přibližně již v průběhu 3 až 4 milionů let (nikoliv 5 až 12 milionů let, jak se předpokládalo dříve).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Česko','klokan bažinný','klokan Hagenův','dvojitozubci','klokan rudý','klokan uru','Býložravec','klokan horský','klokan quokka','klokan obrovský','klokan parma','Zoo Praha'

Býložravec

Česko

Dvojitozubci