Array ( [0] => 14663666 [id] => 14663666 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Klonování [uri] => Klonování [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{možná hledáte|[[klonování DNA]], molekulárně biologickou metodu}} [1] => [[Soubor:Cloning diagram english.svg|náhled|upright=1.8|Diagram znázorňující různé postupy při klonování]] [2] => '''Klonování''' je podle běžné definice vytváření nového jedince [[genetická informace|geneticky]] identického (shodného) s předlohou. Tito dva jedinci se poté označují jako '''klony'''. Tento proces probíhá velice často v přírodě u rostlin i živočichů{{citace monografie| titul = A Dictionary of Genetics, Seventh Edition | autor = ROBERT C. KING; WILLIAM D. STANSFIELD; PAMELA K. MULLIGAN | vydavatel = Oxford University Press| rok=2006}} (především tzv. [[vegetativní rozmnožování]], jímž mohou vzniknout např. i celé klonální [[topol]]ové lesy), ale tento článek se výlučně zabývá umělým vědeckým postupem a soustředí se na klonování [[savci|savců]], [[obratlovci|obratlovců]]. [3] => [4] => Klonování hraje dnes důležitou úlohu v [[zemědělství]] a [[biotechnologie|biotechnologických]] oborech. Celkově lze říci, že klonování [[vyšší rostliny|vyšších rostlin]] je jednodušší a rozšířenější, než klonování [[Živočichové|živočichů]]. [5] => [6] => == Historie klonování == [7] => Nepřesné popisy (zpravidla zázračné) obdoby klonování jsou součástí dávných [[legenda|legend]], jako je biblické vytvoření [[žena|ženy]] z [[muž]]ského [[žebro|žebra]]. [8] => [9] => [[Soubor:Dollyscotland (crop).jpg|náhled|[[Dolly (ovce)|Ovce Dolly]] představovala z hlediska klonování výrazný krok kupředu]] [10] => Pokud nepočítáme přirozené děje v přírodě, známé zejména jako [[vegetativní rozmnožování]], první pokusy se skutečným lidským klonováním živočichů se týkaly dělení [[embryo|embryí]] na několik částí. V této formě se začínaly klonovat především žáby [[drápatka|drápatky]] (''Xenopus'').{{citace periodika| příjmení=Fulka| jméno=Josef| titul = Klonování savčího embrya (1) Omezení a perspektivy| periodikum=Živa| rok=2005| číslo=4}} Později se studovaly možnosti přenosu buněčných jader z původní buňky do [[oocyt|buňky vaječné]]. V roce [[1975]] se například podařilo přenést jádro z raného embryonálního stádia králíka a vložit jej do oocytu; vývoj nového embrya se však brzy zastavil.{{Citace periodika [11] => | issn = 0028-0836 [12] => | ročník = 258 [13] => | číslo = 5537 [14] => | strany = 719–722 [15] => | příjmení = Bromhall [16] => | jméno = J D [17] => | titul = Nuclear transplantation in the rabbit egg [18] => | periodikum = Nature [19] => | datum přístupu = 2009-08-02 [20] => | datum vydání = 1975-12-25 [21] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/1207752 [22] => }} V roce [[1981]] se však již podařilo tento experiment dovést až dokonce, když [[Karl Illmensee]] a [[Peter Hoppe]] přenesli do oocytu jádra z [[myš]]ích embryonálních buněk a narodily se tři zdravé myši.{{Citace periodika [23] => | issn = 0092-8674 [24] => | ročník = 23 [25] => | číslo = 1 [26] => | strany = 9–18 [27] => | příjmení = Illmensee [28] => | jméno = K [29] => | spoluautoři = P C Hoppe [30] => | titul = Nuclear transplantation in Mus musculus: developmental potential of nuclei from preimplantation embryos [31] => | periodikum = Cell [32] => | datum přístupu = 2009-08-02 [33] => | datum vydání = 1981-01 [34] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/7214529 [35] => }} Počáteční nadšení však brzy vyprchalo, neboť se tyto pokusy nepodařilo zopakovat a objevily se pochybnosti o poctivosti autorů. [36] => [37] => V roce 1986 však [[S. M. Willadsen]] podobnou metodou naklonoval [[ovce|ovci]].{{Citace periodika [38] => | doi = 10.1038/320063a0 [39] => | issn = 0028-0836 [40] => | ročník = 320 [41] => | číslo = 6057 [42] => | strany = 63–65 [43] => | příjmení = Willadsen [44] => | jméno = S M [45] => | titul = Nuclear transplantation in sheep embryos [46] => | periodikum = Nature [47] => | datum přístupu = 2009-08-02 [48] => | datum vydání = 1986-03-06 [49] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/3951549 [50] => }} Jádro z embryonální buňky tento vědec přenesl do vajíčka, které bylo právě v [[metafáze|metafázi]] druhého [[meióza|meiotického dělení]] a nabízelo zřejmě vhodné podmínky k přijetí jádra. V rychlém sledu se objevovaly další zprávy úspěšném naklonování ovcí a [[tur domácí|skotu]] touto metodou. Při snaze použít jádra z buněk [[buněčná diferenciace|diferenciovaných]], tedy z pokročilejších fází embryonálního vývoje těchto zvířat, se však radikálně snižovala úspěšnost přenosů. O použití jader z [[Tělní buňka|buněk dospělého jedince]] ani nemluvě. [51] => [52] => Proto byla zpráva o naklonování [[Dolly (ovce)|ovce Dolly]] v roce 1997, jež provedl [[Ian Wilmut]] a jeho kolegové,{{Citace periodika | autor=Wilmut I, Schnieke AE, McWhir J, Kind AJ, Campbell KH | titul=Viable offspring derived from fetal and adult mammalian cells | periodikum=Nature | ročník=385 | číslo=6619 | strany=810–3 | rok=1997 | pmid=9039911 | doi=10.1038/385810a0}} pro vědeckou veřejnost velkým překvapením. Jádra přenesená do oocytu totiž pocházela z [[epitelová tkáň|epitelu]] [[mléčná žláza|mléčné žlázy]] dospělé ovce. Další zvířata brzy následovala a dodnes jsou činěny velké pokroky. [53] => [54] => V řadě případů klonování bylo pozorováno, že klony trpěly řadou poruch a snížením životaschopnosti a v některých případech měly zkrácené [[telomera|telomery]], [[Stárnutí#Teorie spotřebování telomer|genetické stáří]] jejich buněk tedy odpovídalo původnímu jedinci.{{Citace periodika | příjmení = Yang | jméno = X. | příjmení2 = Tian | jméno2 = XC. | titul = Cloning adult animals - what is the genetic age of the clones? | periodikum = Cloning | ročník = 2 | číslo = 3 | strany = 123–8 | měsíc = | rok = 2000 | doi = 10.1089/152045500750039824 | pmid = 16218848}} Později bylo zjištěno, že při klonování většiny [[buněčný typ|buněčných typů]] ovšem dochází k obnovení délky [[telomera|telomer]] a buňka je tedy klonováním "omlazena".{{Citace periodika | příjmení = Miyashita | jméno = N. | příjmení2 = Shiga | jméno2 = K. | příjmení3 = Yonai | jméno3 = M. | spoluautoři = et al. | titul = Remarkable differences in telomere lengths among cloned cattle derived from different cell types. | periodikum = Biol Reprod | ročník = 66 | číslo = 6 | strany = 1649–55 | měsíc = Jun | rok = 2002 | doi = | pmid = 12021043}} [55] => [56] => Zdravotní problémy a zkrácená doba života prvních klonů vyvolaly obavy z akumulace genetických a [[epigenetika|epigenetických]] poruch vzniklých při klonování, podle novějších výsledků je možné nejméně v případě myší klonovat až 25 generací bez snížení životaschopnosti nebo plodnosti klonů.{{Citace periodika | příjmení = Wakayama | jméno = S. | příjmení2 = Kohda | jméno2 = T. | příjmení3 = Obokata | jméno3 = H. | spoluautoři = et al. | titul = Successful serial recloning in the mouse over multiple generations. | periodikum = Cell Stem Cell | ročník = 12 | číslo = 3 | strany = 293–7 | měsíc = Mar | rok = 2013 | doi = 10.1016/j.stem.2013.01.005 | pmid = 23472871}} [57] => [58] => == Metody klonování == [59] => [[Soubor:Tweeling1.jpg|náhled|Jednovaječná [[dvojčata]] jsou přirozeným klonem]] [60] => Umělé klonování ve smyslu, jak se o něm nejčastěji mluví v médiích, je poměrně náročný laboratorní proces s nízkou úspěšností. Využívá se při něm nejčastěji přenosu diploidního [[buněčné jádro|buněčného jádra]] ze [[tělní buňka|somatické (tělní) buňky]] do prázdného bezjaderného [[vajíčko|vajíčka]]. Tímto způsobem vznikne jedinec s prakticky stejnou [[genetický materiál|genetickou výbavou]], jako měl dárce jádra – jedná se tedy o klony. [61] => [62] => V podstatě je průběh klonování poměrně intuitivní. Z vajíčka se nejprve odstraní jeho vlastní jádro (provede se enukleace), čímž z vajíčka vznikne jen útvar bez jakékoliv [[jaderná DNA|jaderné DNA]]. Zároveň se z určité tkáně (obvykle jiného) jedince izolují jednotlivé buňky – nejvhodnější bývají [[embryonální kmenová buňka|embryonální kmenové buňky]], [[blastomera|blastomery]] z [[morula|moruly]]. Do vajíčka se tyto buňky injikují do prostoru mezi [[zona pellucida]] a [[cytoplazma|cytoplazmou]] a elektricky se navodí jejich fúze. Tím konečně vznikne kýžená diploidní buňka, z níž se za určitých okolností vyvine zdravé [[embryo]]. Tomuto postupu se říká roslinská metoda a takto přišla na svět známá [[Dolly (ovce)|ovce Dolly]]. [63] => [64] => Další používanou metodou je metoda honolulská, při které je [[buněčné jádro]] "vyloupnuto" z buňky a do enukleovaného vajíčka je vpraveno velmi tenkou [[Kapilára|kapilárou]]. [65] => [66] => Nová a jednoduchá metoda vhodná i pro získávání kmenových buněk z kapky krve značně usnadňuje klonování.http://www.osel.cz/index.php?clanek=7438 - Dokonalé klonování - jak prosté [67] => [68] => == Genetická variabilita klonů == [69] => Ačkoliv se má za to, že populace klonů je populace geneticky identických kopií, není to úplně pravdivé. Určitá [[genetická variabilita]] může vzniknout díky [[mutace|mutacím]], za obvyklých okolností je ovšem minimální a bezvýznamná. Důležitým faktorem je míra působení [[mutagen]]ů a podmínky klonování. Obecně lze říci, že kombinací silně umělého klonování jednotlivých či několika málo buněk a užití mutagenů, lze i u teoreticky homogenní populace klonů dosáhnout určité již významné variability. [70] => [71] => Dále je zde fakt, že vzhledem k tomu, že i tělesné buňky podléhají mutacím, existuje určitá pravděpodobnost, že naklonovaný jedinec má oproti většině buněk svého původce jednu nebo několik málo zvláštních mutací. [72] => [73] => Pokud jde o zvířata vytvořená tzv. honolulskou technikou, nejde vlastně o čistý klon. Veškeré [[gen]]y přenášené [[mimojaderná dědičnost|mimojaderně]] (převážně tedy geny [[Mitochondriální DNA|mitochondriální]]) totiž pocházejí od zvířete, které poskytlo vajíčko k enukleaci. Podíl těchto genů na celkové [[Dědičnost|dědičnosti]] ovšem není příliš velký. [74] => [75] => == Využití == [76] => [77] => === Terapeutické klonování === [78] => Klonování do budoucna otevírá dveře novým možnostem léčby některých chorob. Například je teoreticky možné, aby matka trpící [[mitochondriální onemocnění|mitochondriálním onemocněním]] počala zdravé dítě, když budou jádra jejích buněk vložena do zdravých vajíček od dárkyně. Další oblastí, kde se uvažuje o využití kmenových buněk, je léčba pomocí [[kmenová buňka|kmenových buněk]]. Z jádra tělní buňky pacienta stiženého například [[infarkt]]em by byly naklonovány kmenové či multipotentní progenitorové buňky, které by mohly dát vzniknout třeba právě [[srdeční svalovina|srdeční svalovině]] a nahradit posléze poškozenou tkáň.{{citace monografie| jméno=Jaroslav| příjmení=Petr| url=http://www.osel.cz/soubory/kabinet/442/klonovani.pdf| titul=Klonování savců| datum přístupu=2010-07-19| url archivu=https://web.archive.org/web/20111017074605/http://osel.cz/soubory/kabinet/442/klonovani.pdf| datum archivace=2011-10-17| nedostupné=ano}} {{Wayback|url=http://www.osel.cz/soubory/kabinet/442/klonovani.pdf |date=20111017074605 }} [79] => [80] => == Etické hodnocení klonování == [81] => U reprodukčního klonování je etický problém v tom, že se nerodí kvůli sobě samému, ale kvůli tomu, že má určité vlastnosti.{{Citace periodika [82] => | příjmení = Rethmann [83] => | jméno = Albert-Peter [84] => | autor = [85] => | odkaz na autora = [86] => | spoluautoři = [87] => | titul = Klonování a lidská důstojnost [88] => | překladatelé = Miloš Voplakal [89] => | periodikum = Teologické texty [90] => | odkaz na periodikum = [91] => | rok vydání = [92] => | měsíc vydání = [93] => | ročník = [94] => | číslo = 2004/4 [95] => | strany = [96] => | url = https://www.teologicketexty.cz/casopis/2004-4/Klonovani-a-lidska-dustojnost.html [97] => | issn = 0862-6944 [98] => | jazyk = [99] => }} U terapeutického klonování je výhodou, že není nutné hledat dárce náhradního orgánu a nevzniká problém s přijetím náhradního orgánu. Je to ovšem vykoupeno tím, že embryo nevyroste do dítěte, kterým by jinak bylo. [100] => [101] => == Klonování vyhynulých organismů == [102] => Ve filmu [[Jurský park]] byli zobrazeni fiktivní, genetickým inženýrstvím naklonovaní druhohorní [[dinosauři]]. Ve skutečnosti je však takový postup nereálný, protože u organismů z minulých geologických období se nikdy nedochová původní molekula DNA.https://dinosaurusblog.com/2017/01/05/muzeme-vytvorit-jursky-park/https://dinosaurusblog.com/2017/01/09/muzeme-vytvorit-jursky-park-cast-ii/https://dinosaurusblog.com/2017/01/12/muzeme-vytvorit-jursky-park-cast-iii/https://dinosaurusblog.com/2017/01/16/muzeme-vytvorit-jursky-park-cast-iv/ [103] => [104] => == Odkazy == [105] => [106] => === Reference === [107] => [108] => [109] => === Literatura === [110] => * {{citace monografie| titul = Animal Transgenesis and Cloning| url = https://archive.org/details/animaltransgenes0000houd| jméno=Louis-Marie |příjmení=Houdebine| rok=2003 | vydavatel=John Wiley & Sons, Ltd.| isbn=0-470-84827-8}} [111] => [112] => === Související články === [113] => * [[Nepohlavní rozmnožování]] [114] => [115] => === Externí odkazy === [116] => * {{Commonscat|Cloning}} [117] => * {{Wikicitáty|téma=Klonování}} [118] => * [https://web.archive.org/web/20111017074605/http://osel.cz/soubory/kabinet/442/klonovani.pdf Jaroslav Petr: Klonování savců] [119] => [120] => {{Autoritní data}} [121] => {{Portály|Biologie}} [122] => [123] => [[Kategorie:Klonování| ]] [124] => [[Kategorie:Biotechnologie]] [125] => [[Kategorie:Genetické metody]] [] => )
good wiki

Klonování

Diagram znázorňující různé postupy při klonování Klonování je podle běžné definice vytváření nového jedince geneticky identického (shodného) s předlohou. Tito dva jedinci se poté označují jako klony.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'vegetativní rozmnožování','buněčné jádro','telomera','embryo','Dolly (ovce)','zona pellucida','drápatka','Karl Illmensee','buněčná diferenciace','meióza','ovce','myš'

Embryo

Meióza

Myš

Ovce

Telomera