Array ( [0] => 15492418 [id] => 15492418 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kluzák [uri] => Kluzák [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=bezmotorovém letadle}} [1] => [[Soubor:Dg800.jpg|náhled|Větroň DG808]] [2] => [[Soubor:Praha, Točná, větroň vzlétává z letiště.jpg|vpravo|náhled|Kluzák je vynášen na potřebnou výšku, zde nedaleko letiště [[Letiště Točná|Praha-Točná]]]] [3] => [[Soubor:Albemarle towing a Horsa glider.jpg|náhled|Nákladní kluzák [[Royal Air Force|RAF]] v [[aerovlek]]u během [[Druhá světová válka|2. světové války]]]] [4] => [[Soubor:LF-107 Lunak OK-0833.jpg|náhled|LF-107 Luňák]] [5] => [6] => '''Kluzák''' (ne vždy zcela přesně v lidové mluvě označovaný též slovem '''větroň''') je bezmotorové [[letadlo]] těžší [[vzduch]]u, s pevnými [[nosná plocha|nosnými plochami]]. Kluzáky startují za pomoci tažného [[letoun]]u, [[Letecký katapult|katapultováním]] ze země (např. prostřednictvím gumového lana), z terénní vyvýšeniny nebo vytažením do výšky pomocí dlouhého lana a navijáku (na principu letu draku). [[Letovou výšku]] získávají ve vzestupných [[vzdušných proudech]], které se tvoří buď nad svahem proti kterému vane vítr, nad prohřátým zemským povrchem (tzv. [[termika]]), nebo v tzv. ''dlouhé vlně''. Polohu v termických stoupavých proudech udržuje pilot kluzáku kroužením – podobně, jako to dělají draví ptáci. [7] => [8] => [[Konstrukce]] kluzáku se v mnoha směrech odlišuje od konstrukce motorových letounů. Kluzáky jsou relativně lehké (vzletová hmotnost se pohybuje většinou v rozmezí 300–700 kg) a vyznačují se hlavně velkou [[štíhlost křídla|štíhlostí křídel]]. Relativně nízké [[měrné zatížení]] nosné plochy a vysoká aerodynamická jemnost jim umožňuje efektivně využívat energie vzestupného proudění vzduchu pro získávání výšky, kterou pak klouzavým letem proměňují ve vzdálenost. [9] => [10] => Kluzáky můžeme dělit na: [11] => * sportovní [12] => ** kluzáky – vyznačují se lepšími aerodynamickými vlastnostmi a jsou používány k různým disciplínám leteckého sportu. [13] => *** školní větroň – větroň robustnější konstrukce určený pro základní i pokračovací pilotní a sportovní výcvik, dnes již převážně dvoumístný se zdvojeným řízením. Například [[Československo|československý]] [[Let L-13 Blaník]] nebo [[Polsko|polský]] [[Politechnika Warszawska PW-6|PW-6]]. [14] => *** sportovní větroň – zpravidla jednomístný konstruovaný podle specifikací určité soutěžní kategorie (klubový větroň, 15 m třída, volná třída – neomezené rozpětí křídel) nebo pro klubové rekreační a kondiční létání. [15] => *** plachtařský speciál – konstruován pro špičkové výkony v určité oblasti (dálkové lety, akrobacie apod.) [16] => *** motorizovaný větroň – větroň vybavený pomocným motorem pro umožnění samostatného vzletu nebo alespoň letu [17] => ** závěsné [18] => *** [[rogallo]] – (kupř. podvěsné delta křídlo) [19] => *** padákové – speciální křídla pro [[paragliding]] [20] => * užitkové (zejména transportní) [21] => [22] => Se sportovními větroni se běžně létá na vzdálenosti 100–600 km (i více – rekordní lety dosahují kolem tisíce kilometrů). Větroň při takovém letu střídavě nabírá výšku kroužením ve stoupavých proudech a pak klouzavým letem postupuje dále na trati letu k dalšímu stoupavému proudu. Pohybuje se přitom standardně ve výškách 200 – 3 000 m nad terénem. Ve vlnovém proudění se běžně dosahují výšky do 7 000 m, světový rekord je 23 202 m{{Citace elektronického periodika [23] => | titul = Record breaking Perlan Project – The Air League [24] => | periodikum = www.airleague.co.uk [25] => | url = https://www.airleague.co.uk/record-breaking-project-perlan/ [26] => | jazyk = en-GB [27] => | datum přístupu = 2018-09-06 [28] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180907035304/https://www.airleague.co.uk/record-breaking-project-perlan/ [29] => | datum archivace = 2018-09-07 [30] => }} (výška závisí zejména na počasí, tedy na tom, v jakém rozmezí lze termického, svahového či vlnového proudění využít). Průměrná traťová rychlost takového letu se běžně pohybuje v rozmezí 60–120 km/h (za určitých podmínek i více) a závisí zejména na schopnostech pilota větroně odhadovat polohu a sílu stoupavých proudů a také na výkonnosti větroně resp. jeho aerodynamickém řešení. [31] => [32] => Kluzáky našly v minulosti mimo sportu a výcviku pilotů využití především ve [[vojenství]], kde sloužily mimo jiné k přepravě [[výsadková jednotka|výsadkových jednotek]] a případně i těžké vojenské techniky. Tyto nákladní kluzáky dosahovaly vzletové hmotnosti několika tun a byly schopny unést těžší náklad než jejich vlečné letadlo. Bývaly vlekány několikamotorovými těžkými letouny (zpravidla upravenými bombardéry) až do vzdálenosti cca 30–50 km od místa [[výsadek|výsadku]], kde se odpojily od vlečného lana a klouzavým letem doletěly až do určeného místa přistání. Jejich výhodou byly nízké výrobní náklady a bezhlučný klouzavý let po odpoutání se od vlečného letounu, což umožnilo překvapivé noční výsadky vojsk blízko nepřátelských pozic. Nevýhodou nákladních kluzáků byl omezený [[operační dosah]] (nákladní kluzáky nejsou zpravidla schopné využívat efektivně stoupavých proudů a vzhledem k objemnému trupu s nákladem mají i horší klouzavost) a neschopnost samostatného vzletu, tedy návratu po akci na základnu. Po druhé světové válce se od jejich používání upustilo a jejich úkoly převzaly zpravidla vrtulníky. [33] => {{Podrobně|Vojenský kluzák}} [34] => [35] => == Historie == [36] => [[Soubor:Leonardo_Design_for_a_Flying_Machine,_c._1488.jpg|náhled|Nákres létajícího stroje od [[Leonardo da Vinci|Leonarda da Vinci]] z roku [[1488]]]] [37] => Kluzáky se lidé pravděpodobně snažili konstruovat již ve [[starověk]]u. [[Dějiny Číny|Čínské]] zdroje z [[10. století]] uvádějí pokusy [[Lu-Ban]]a (současníka [[Konfucius|Konfucia]]), který se kluzák pokoušel sestavit již v [[5. století př. n. l.]] [38] => Prvním úspěšným tak byl zřejmě arabský učenec [[Abbaás Íbn Firnás]], který po předchozích pokusech v roce [[875]] úspěšně vyzkoušel kluzák vlastní konstrukce. Desetiminutový let neřiditelného stroje skončil nezdařeným přistáním a zraněním letce. [39] => Významný krok učinil [[Řád svatého Benedikta|benediktinský]] mnich Eilmer počátkem 11. století, který uletěl kluzákem 200 metrů.[[Thomas E. Woods, Jr.]], ''Jak katolická církev budovala západní civilizaci'', Praha : Res Claritatis 2008, s. 34 [40] => [41] => Další doklady o úvahách o bezmotorovém letu pocházejí z období [[renesance (historická epocha)|renesance]]. Mnohé skici létajících strojů [[Leonardo da Vinci|Leonarda da Vinci]] pocházejí pravděpodobně z let [[1485]]–[[1496]]. [42] => [43] => Jedním z prvních průkopníků v novodobé konstrukci kluzáků byl sir [[George Cayely]]. Vědeckým přístupem popsal základní [[princip letu]] zařízení těžšího vzduchu a svůj první model schopný letu sestavil roku [[1796]]. Jednalo se o [[helikoptéra|helikoptéru]] s protiběžnými [[rotor]]y. Jeho model jednoplošného kluzáku vzlétl roku [[1804]], o rok později vylepšil jeho nosné plochy o [[úhel vzepětí]], který zvýšil stabilitu letu. Výhody zakřiveného [[profil křídla|profilu křídla]] objevil roku [[1807]]. První kluzák v plné velikosti dokončil roku [[1849]], testovací let provedl desetiletý chlapec. Kluzák, schopný unést dospělého muže, vykonal první let roku [[1853]]. [44] => [45] => Významného pokroku ve vývoji kluzáků dosáhl [[Otto Lilienthal]]. Zatímco u předchozích vynálezců se jednalo převážně o příležitostné lety, Lilienthal létal na svých kluzácích pravidelně. První ze svých 2 000 klouzavých letů vykonal roku [[1891]]. V následujících pěti letech postavil 18 různých modelů kluzáků, z nichž bylo 15 jednoplošníků a 3 dvouplošníky. Nejúspěšnějším byl model č. 11, kterého Lilienthal vyrobil nejméně 8 kusů, z nichž některé prodal. Jednalo se o jednoplošník s [[nosná plocha|nosnou plochou]] 13 m2. V Lichterfelde blízko [[Berlín]]a zbudoval pro své starty umělý pahorek, jehož dutá špička sloužila jako [[hangár]]. Odtud prováděl lety, jejichž délka dosahovala kolem 400 m. Roku [[1896]] experimentoval s různými profily křídel, při jednom z letů však tragicky zahynul. [46] => [47] => == Současnost == [48] => [[Soubor:DuoDiscus.jpg|náhled|Dvoumístný větroň]] [49] => [[Soubor:Hanggliding03042006.JPG|náhled|Závěsný kluzák - [[rogallo]]]] [50] => [[Soubor:Paragliding.jpg|náhled|Závěsný kluzák - [[paragliding]]ový padák]] [51] => V současnosti jsou nejrozšířenější skupinou kluzáků sportovní '''větroně''' a sportovní '''závěsné kluzáky'''. [52] => [53] => '''Větroně''' jsou dřevěné, celokovové nebo kompozitové konstrukce, případně smíšené. [[kompozit|Kompozitních materiálů]] se používá zejména v poslední době za účelem dosažení co nejlepších aerodynamických tvarů. Další výhodou kompozitních materiálů (laminátů) je vysoká trvanlivost, snadnost údržby a oprav. [54] => [55] => Ovládání řídících prvků je mechanické. [[Podvozek letadla|Podvozek]] je nejčastěji jednokolový zatahovací se záďovou ostruhou. K běžnému vybavení pilotní kabiny patří [[Letecký rychloměr|rychloměr]], [[výškoměr]], [[variometr]], [[kompas]], [[zatáčkoměr]], [[relativní příčný sklonoměr]] a [[radiostanice]]. [56] => [57] => Charakteristická technická data větroňů jsou [58] => * Rozměry [59] => ** [[rozpětí]]: typicky 15 m, 18 m, extrémně až 30 m i více [60] => ** [[délka]]: 6–8 m [61] => ** [[nosná plocha]]: 8m2 a více podle hmotnosti a rozpětí křídel [62] => ** [[štíhlost křídla]]: zpravidla 15 a více. Čím vyšší je štíhlost křídla, tím nižší je tzv. indukovaný odpor způsobený vznikem vírů na koncích křídel. [63] => * Hmotnosti [64] => ** prázdná – 250–300 kg [65] => ** vzletová – 300–600 kg [66] => ** [[plošné zatížení]] – 30–55 kg/m2 [67] => * Výkony [68] => ** [[klouzavost]] – podle předpisů je za kluzák považován letoun s klouzavostí vyšší než 20. U sportovních větroňů se v současné době klouzavost pohybuje běžně v rozmezí 30–60. [69] => ** nejmenší [[klesavost]] – typické pro sportovní větroně jsou hodnoty 0,6–0,8 m/s. [70] => ** maximální [[rychlost]] – typicky 200–300 km/h. [71] => ** maximální rychlost v [[poryv]]u – například 150–200 km/h. [72] => ** maximální rychlost v [[aerovlek]]u – 120–150 km/h [73] => ** minimální letová rychlost – rychlost, při níž křídla mohou poskytnout maximální vztlak rovný právě tíze letounu – v přistávací konfiguraci 65–70 km/h, s vodní přítěží kolem 80 km/h. [74] => [75] => Komplexním měřítkem výkonnosti větroňů je tzv. rychlostní polára v klouzání. Jde o závislost rychlosti klesání na rychlosti letu v ustálených režimech a klidném ovzduší bez proudů, turbulencí a v určité nadmořské výšce (kvůli fyzikálním vlastnostem vzduchu a možnému srovnání s polárami jiných typů větroňů). Rychlostní polára není lineární a stanovuje se teoretickým výpočtem nebo přepočtem z měření na zkušebním kusu konkrétního typu větroně, a to zpravidla pro nadmořskou výšku 0, 1 000 či 1 500 m [[MSA]]. Při srovnání dvou typů větroňů platí, že výkonnější je ten, který při stejných srovnávacích hodnotách rychlostí letu má menší rychlost klesání. Logicky: takový větroň má při stejných rychlostech letu vyšší klouzavost, tedy doletí dále a pilot nemusí tak často vyhledávat stoupavé proudy k opětovnému získávání výšky a může místo kroužení v nich více času trávit postupem vpřed po trati letu. Díky tomu vzroste průměrná rychlost na trati přeletu. Tvar rychlostní poláry je závislý na aerodynamickém řešení větroně. [76] => [77] => Zatímco u větroňů sedí pilot v uzavřeném (výjimečně otevřeném) kokpitu v trupu letadla, u '''závěsných kluzáků''', které nemají trup jako takový, je zavěšen pilot pod křídlem. [78] => [79] => Konstrukce [[rogallo|rogalla]] je tvořena křídlem z nosných profilů z [[lehké slitiny|lehkých slitin]] a potahem z [[polymer]]ových materiálů. Křídlo lze snadno rozložit pro usnadnění převozu. Pilot leží zavěšen pod křídlem kluzáku. Let je řízen přenášením váhy do stran a přitahováním, respektive potlačováním řídící hrazdy. [80] => [81] => [[Paragliding]]ové padákové kluzáky jsou čistotou leteckého profilu uzpůsobeny pro dopředný let. Mají několikánobně vyšší klouzavost než armádní výsadkové padáky nebo záchranné padáky pilotů [[Letadlo|letadel]]. Pilot však vždy startuje rozběhem s již rozloženým křídlem (z mírného kopce nebo vlekáním). Směr letu ovládá tahem za řidičky a nakláněním (přenášením váhy) v sedačce, čímž mění tvar vrchlíku z nepropustných tkanin. Tvar, čistotu a tuhost leteckého profilu napomáhají vytvářet diagonální žebra a výztuhy, čelní odpor také mohou snižovat tenké [[kevlar]]ové šňůry, namísto běžně používaných REP šňůr. [82] => [83] => V současnosti mohou být kluzáky vybavovány malými motory, které poskytují určitou nezávislost na vzdušných proudech. Hovoříme potom o motorových větroních, motorovém paraglidingu apod. [84] => [85] => == Reference == [86] => [87] => [88] => == Literatura == [89] => * Vincente Segrelles, ''Ilustrované dějiny letectví 1''. Bratislava: Vydavatel´stvo Obzor, 1993, {{ISBN|80-215-0261-4}}. [90] => * Josef Říman, Miroslav Štěpánek a kol., ''Malá československá encyklopedie''. Praha: Encyklopediský institut ČSAV, 1986. [91] => [92] => == Související články == [93] => * [[Ultralehké letadlo]] [94] => * [[Letadlo]] [95] => * [[DG Flugzeugbau]] [96] => * [[Vojenský kluzák]] [97] => [98] => == Externí odkazy == [99] => * {{Commonscat}} [100] => * [http://vztlak.net/index.php/cze/Profily-a-testy/Kluzaky Technická data, profily a testy kluzáků]{{Nedostupný zdroj}} (VZTLAK.NET) [101] => * [http://www.flyingmachines.org Stránky spravované The PIONEER AVIATION GROUP] (anglicky) [102] => * [http://www.museoscienza.org Italské národní muzeum Leonarda da Vinci] (anglicky) [103] => * [http://www.allstar.fiu.edu/AERO/cayley.htm Aeronautics Learning Laboratory for Science, Technology and Research] {{Wayback|url=http://www.allstar.fiu.edu/AERO/cayley.htm |date=20060415075017 }} (anglicky) [104] => * [http://www.perlanproject.org/perlan_missions/#more-71] {{Wayback|url=http://www.perlanproject.org/perlan_missions/#more-71 |date=20131106041121 }}(anglicky) [105] => [106] => {{Autoritní data}} [107] => {{Portály|Letectví}} [108] => [109] => [[Kategorie:Sportovní vybavení]] [110] => [[Kategorie:Konstrukce letadel]] [111] => [[Kategorie:Kluzáky]] [] => )
good wiki

Kluzák

Větroň DG808 Praha-Točná 2. světové války LF-107 Luňák Kluzák (ne vždy zcela přesně v lidové mluvě označovaný též slovem větroň) je bezmotorové letadlo těžší vzduchu, s pevnými nosnými plochami.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'nosná plocha','rogallo','Letadlo','štíhlost křídla','1485','výsadek','George Cayely','měrné zatížení','termika','úhel vzepětí','1807','Soubor:Dg800.jpg'

1485

1807

Letadlo

Termika