Array ( [0] => 15483021 [id] => 15483021 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kněz [uri] => Kněz [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento = kněžích v různých náboženstvích světa|druhý = kněžské moci v rámci mormonské teologie|stránka = Kněžství (mormonismus)}} [1] => [[Soubor:Roztoky,_imgp7869_(2017-05).jpg|náhled|upright=1.2|Římskokatoličtí kněží při mši]] [2] => [[Soubor: Cow_on_Delhi_street_colorcorr.jpg |náhled|upright|Brahman v [[Dillí]]]] [3] => [[Soubor: Pinedjem_I_Karnak.jpg |náhled| upright|[[Egypt]]ský [[velekněz]] [[Amon]]ův {{Malé|(Karnak)}}]] [4] => '''Kněz''' dnes znamená osobu, která je v daném náboženském společenství oprávněna a povolána konat náboženské obřady, zejména přinášet [[oběť|oběti]], v některých [[křesťanství|křesťanských]] církvích sloužit [[svátost]]mi. Kněžský úřad nebo funkce se označuje jako '''kněžství'''. [5] => [6] => Kněžství je v některých společenstvích celoživotní povolání, které vyžaduje nějakou přípravu, zvláštní pověření a [[svěcení]] a případně i odlišný způsob života. Kněžská funkce se vyskytovala už v dávných civilizacích, bývala vázána k určitému chrámu a byla často rodová, čímž se liší od [[charisma]]tické funkce například [[prorok]]a, [[věštec|věštce]] nebo [[Šamanismus|šamana]]. [7] => [8] => V některých zemích dlouhodobě ubývá nových zájemců, tím dochází k [[Nedostatek kněží|nedostatku kněží]] a k jejich přetěžování (např. počet věřících připadajících v poměru na každého kněze se zvyšuje). [9] => [10] => V křesťanství je [[svátost svěcení]] od prvních staletí rozdělena na 3 (hlavní) stupně a jako kněží se označují ti, kteří přijali jeho druhý stupeň, tedy kněží a biskupové, ovšem často se lze setkat s tím, že pod výrazem „kněz“ se rozumí pouze ti, kteří přijali kněžské svěcení, ale nikoli biskupské (3. stupeň svátosti svěcení), jindy se lze setkat s použitím výrazu „presbyter“ pro zdůraznění, že dotyčný přijal kněžské svěcení, ale nikoli biskupské. (V církvích, které toto rozdělení uchovaly, mnohé protestantské církve mají na kněžství odlišný pohled.) [11] => [12] => == Původ slova a historický vývoj == [13] => [[Soubor: Cleric-Knight-Workman.jpg |náhled|vlevo|upright|Kněz, rytíř a sedlák {{Malé|(Středověká miniatura)}} ]] [14] => České slovo kněz pochází z [[Praslovanština|praslovanského]] ''*kъnędzь'', jež se odvozuje od [[stará němčina|staroněmeckého]] ''kuning'' kníže (srov. současné ''der König'', král). Podle V. Machka znamenal kněz i v češtině až do 15. století vladaře, knížete, ale už od 13. století se vyskytuje i v současném významu křesťanského kněze.V. Machek, ''Etymologický slovník''. Praha 1970. Heslo kněz. O dávné souvislosti mezi funkcí vladaře a kněze svědčí i jiné doklady, například české slovo „kostel“ z latinského ''castellum'', hrad. Páter je lidové označení římskokatolického kněze (z latinského ''pater'', otec);{{Citace monografie [15] => | titul = Všeobecná encyklopedie [16] => | vydavatel = Diderot [17] => | místo = Praha [18] => | rok = 1999 [19] => | isbn = 80-902555-2-3 [20] => }} takto se však správně označují jen [[řád (církev)|řádoví]] kněží (zkratka '''P.'''), zatímco u [[diecéze|diecézních]] kněží se používá označení ''reverendus dominus'' (zkratka '''R. D.'''= důstojný pán),http://www.pastorace.cz/index.php?typ=texty&sel_char=&sel_tema=163&sel_podtema=648&sel_text=1741 {{Wayback|url=http://www.pastorace.cz/index.php?typ=texty&sel_char=&sel_tema=163&sel_podtema=648&sel_text=1741 |date=20120121222652 }}, http://referaty-seminarky.cz/titul/ v českém prostředí se používají spíše česká označení (důstojný pán, u vikáře veledůstojný pán) a případně jejich české zkratky (Dp. Vdp., Vldp. apod.). {{Zdroj}} [21] => [22] => Podle francouzského filologa [[Georges Dumézil|G. Dumézila]] se dávné indoevropské společnosti dělily do tří vrstev, kněží, bojovníků a zemědělců. Podobné rozdělení zavádí ještě [[Platón]] v ''Ústavě'', kde místo kněží vystupují filosofové. Podle [[Jean-Pierre Vernant|J.-P. Vernanta]] vykonávali „králové“ (sg. ''basileus'') nejstarších řeckých společností trojí funkci kněze, vojevůdce a soudce; v pozdějším vývoji jim zůstala jen funkce kněžská (slavení a obětování).J.-P. Vernant, ''Počátky řeckého myšlení''. [23] => [24] => == Nejstarší civilizace == [25] => V [[Egypt]]ě vznikla už velmi brzy oddělená, jednotně organizovaná a dědičná kněžská vrstva, která byla nositelkou vzdělanosti a vykonávala i administrativní funkce, zejména soudní a správu majetku a daní. V některých obdobích vznikalo dokonce i jistě napětí mezi kněžstvem a panovníkem. Velmi výrazná a ostře oddělená kněžská vrstva [[Bráhman|bráhmanů]] vznikla v [[Indie|Indii]]. Udržovala rozsáhlé, později i písemné tradice, z bráhmanů bývali poradci panovníků a pro lid vykonávali za odměnu oběti. Nevytvořila však nikdy jednotnou hierarchii. Naproti tomu v [[Čína|Číně]] se až do moderní doby udrželo rodové náboženství, takže bohoslužby konali otcové rodů a oddělená kněžská vrstva tam nevznikla. Její kulturní a vzdělávací roli plnily jednak [[klášter]]y, jednak panovnická administrativa. V Řecku sice byly kněžské sbory kolem jednotlivých chrámů, nevytvořily však organizovanou vrstvu, jaká vznikla v Římě. [26] => [27] => [[Soubor:High Priest Offering Incense on the Altar.jpg|náhled|upright|Židovský velekněz při chrámové službě]] [28] => [29] => == Judaismus == [30] => {{podrobně|Kohen}} [31] => V nejstarší době vykonávali funkci obětníka v [[izraelské kmeny|Izraeli]] otcové rodů jako například [[Abrahám]] ({{Citace bible|Gn|12|7}} a další místa). Podle [[Tóra|Tóry]] pověřil později Bůh kněžskou funkcí [[Árón (prorok)|Áróna]] a jeho syny a byla pak vyhrazena jejich potomkům. Áron pocházel z [[levita|pokolení]] [[Lévi]], které při dělení země nedostalo půdu a žilo z desátků odváděných jim ostatními Izraelity. Áronovi potomci, označovaní jako [[kohen]]i, obdrželi ještě zvláštní dávky a práva na podíl z přinášených obětí. Jejich hlavním úkolem byla služba v chrámu, přinášení obětí a rozhodování o čistém a nečistém. Význam kněžské vrstvy vzrostl už když král [[Šalomoun]] vybudoval [[jeruzalémský chrám]] a pokusil se kolem něho soustředit celý Izrael. Od té doby mezi kněžími dominuje rod Sádokův ({{Citace bible|2Sam|8|17}}). Další vzestup významu kněžské vrstvy nastal po reformách krále [[Jóšijáš]]e a po obnovení chrámu po návratu z [[Babylonské zajetí|babylonského zajetí]] ([[Ezdráš]], [[Nehemjáš]]), kdy se právě kněží zřejmě zasloužili o sestavení a redakci [[Tanach|Bible]].{{Doplňte zdroj}} Poexilní židovství se tak blížilo [[teokracie|teokratickému]] zřízení.{{Doplňte zdroj}} Výkon kněžské funkce skončil zničením jeruzalémského chrámu roku [[70]]. Pozdější židovství tak nemá kněze v pravém slova smyslu ([[rabín]] je učitel, nikoli kněz), příslušnost k pokolení kohenů se však mezi židy dodnes respektuje a potomci kněží dodržují přísnější pravidla [[rituální čistota|rituální čistoty]], povolených a zakázaných [[židovská svatba|sňatků]], mají výsadní postavení v některých částech židovské liturgie apod. [32] => [33] => == Křesťanství == [34] => ''[[Nový zákon]]'' užívá odborné označení kněze (řecké ''hiereus'' a latinské ''sacerdos'') jen pro kněze židovské a pohanské. [[List Židům]] mluví o [[Kristus|Kristu]] jako o pravém [[velekněz]]i ({{Citace bible|Žd|8|1}}) a [[První list Petrův]] píše, že Ježíšovým vzkříšením se všichni křesťané stali „lidem Božím“ a „královským kněžstvem“ ({{Citace bible|1Pt|2|9}}. Pro představené křesťanských obcí užívá Nový zákon označení „starší“ (''presbyteros''), které se pak stalo i odborným označením křesťanských kněží. Už svatý [[Pavel z Tarsu]] ale zmiňuje, že by se představení křesťanské obce mohli domáhat toho, aby jim obec zajistila živobytí ({{Citace bible|2Te|3|9}}), přesto nabádá k tomu, aby se každý živil vlastní prací, a sám v tom sebe dává za příklad; Pavel nechtěl nikoho „vyjídat“, aby nebyl na obtíž ({{Citace bible|2Te|3|8}}). Důležitým novozákonním označením je také „pastýř“ (latinsky ''pastor''), které se odvozuje zejména z Janova evangelia ({{Citace bible|J|21|15}}). Pomocníky starších v praktických záležitostech byli [[jáhen|jáhnové]] (''diakonos'', {{Citace bible|Sk|6|1}}). Někdy kolem roku 200 se začínají objevovat i označení ''hiereus'' a ''sacerdos'' pro křesťanské kněze a již v 1. desetiletí 2. století v Katolické církvi i v [[Organizace pravoslavných církví|Pravoslaví]] dosud platné rozdělení na [[biskup]]y (''episkopos''), kněze a jáhny (''diakonos''). [35] => [[Soubor:Archimandrit Martin Marek Krupica.jpg|náhled|Český pravoslavný kněz ([[Martin Marek Krupica|archimandrita Marek]]) při [[Božská liturgie|Božské liturgii]]]] [36] => [[Soubor: Georgischer Priester.jpg |náhled|upright|Gruzínský pravoslavný kněz {{Malé|(Mzcheta, Gruzie)}}]] [37] => [38] => === Katolická církev === [39] => S početním i organizačním rozvojem křesťanských církví rostl i význam jejich představených a představitelů, kteří pozvolna vytvářeli opět více či méně oddělenou vrstvu, [[Duchovenstvo|klérus]]. Už ve starověku se vyžadovalo, aby biskup byl pouze jednou ženatý (1 Tim, 2), kněží nesměli nosit zbraně a požívali větší právní ochrany. Velké utužení církevní disciplíny znamenaly [[papež]]ské reformy 11. století, kdy byl v západní církvi zaveden i povinný [[celibát]]. Tím se klérus oddělil od okolní laické společnosti, omezily se jeho příbuzenské vazby a klerici také přišli o sociální zabezpečení, kterým v té době byl pouze majetek nebo vlastní rodina. [40] => [41] => Reformy papeže [[Řehoř VII.|sv. Řehoře VII.]] potvrdily oddělení západní a východní církve, která je nepřijala a zachovala předchozí stav s povinným celibátem biskupů, nikoli pouhých kněží, ale s poměrně výrazným sociologickým oddělením duchovenstva. Proti tomuto oddělení se postavil [[Martin Luther]] a [[reformace]], kdežto [[římskokatolická církev]] na [[Tridentský koncil|Tridentském koncilu]] dále utužila disciplínu kléru, předepsala jeho povinné vzdělávání a přesně stanovila postup svěcení. [[Druhý vatikánský koncil]] naproti tomu zdůraznil novozákonní učení o Božím lidu a [[všeobecné kněžství|všeobecném kněžství]] a v návaznosti na tento koncil byla roku [[1973]] v součinnosti s liturgickou reformou zrušena starodávná tzv. [[nižší svěcení]] (která ovšem nadále existují a jsou udělována v [[Katolický tradicionalismus|tradičně-katolických společenstvích]] a některých [[Východní katolické církve|východních katolických církvích]]). Tři stupně [[Svěcení|svátosti svěcení]] jsou (vzestupně) jáhenství, kněžství a biskupství. [42] => [43] => === Pravoslaví === [44] => Kněz může být v [[Pravoslaví]] ženatý nebo mnich. Mnich se může stát biskupem. Manželka kněze se nazývá [[presbytera]], manželka diakona (jáhna) je nazývána [[diakonissa]]. [45] => [46] => === Protestantské církve === [47] => Reformační církve odmítly nebo oslabily chápání křesťanské [[liturgie]] jako [[oběť|oběti]] a s tím i označení „kněz“. Ostatně slovo pro „kněze“ v západních jazycích (francouzské ''prêtre'', anglické ''priest'', německé ''Priester'' atd.) je odvozeno od řeckého a latinského ''presbyter'' („starší“), nikoli od obětního kněžství. Přesto však i ve většině protestantských církví tvoří pastoři a kazatelé sociologicky více méně odlišenou vrstvu se zvláštním vzděláním a pověřením ([[ordinace (protestantství)|ordinací]]). Luterští (luteránští) duchovní bývají označováni v češtině jako ''kněží'' nebo ''pastoři''. V jiných církvích se setkáváme s pojmem ''farář'' či ''kazatel''. Někdy jsou tyto různé pojmy zaměnitelné. [48] => [49] => === Mormonismus === [50] => {{Viz též|Kněžství (mormonismus)}} [51] => [52] => [[Mormonismus|Mormoni]] mají v oblasti kněžství vlastní specifickou teologii, která čerpá především z [[Bible]], [[Kniha Mormonova|Knihy Mormonovy]] a [[Nauka a smlouvy|Nauky a Smluv]]. [53] => [54] => == Evropská teologie kněžství == [55] => [[Soubor: Karfreitag - Fürbitten.jpg |náhled|Katoličtí kněží a ministranti při modlitbě {{Malé|(Velký pátek v [[klášter Heiligenkreuz|klášteře Heiligenkreuz]])}}]] [56] => [[Soubor:Template-Priest.svg|náhled|Znak římskokatolického faráře]] [57] => Specifické dobové termíny pro kněžství (''hiereus, sacerdos'') používá [[Nový zákon]] jen pro židovské a pohanské kněze. Jediným knězem (ἱερεύς) v [[křesťanství]], tj. prostředníkem mezi Bohem a lidmi, je [[Ježíš Kristus]] ({{Citace bible|1Tm|2|5}}, {{Citace bible|Žd|8|1}}). Na tomto Kristově kněžství pak mají účast všichni věřící jako celek a „Boží lid“ ({{Citace bible|1Pt|2|9}}). Tomuto kněžství věřících se říká též ''kněžství královské''. [58] => [59] => Specifickým označením kněze podle chápání [[katolictví|katolických]], [[anglikánská církev|anglikánských]] a [[pravoslaví|pravoslavných]] církví je presbyter (πρεσβύτερος ''presbyteros''), doslova starší. Tito kněží pak zpřítomňují jedinou oběť, kterou přinesl kněz [[Ježíš Kristus]], když slaví [[eucharistie|eucharistii]]. Již ve 2. století však nalezneme svědectví o tom, že řecky mluvící křesťané označují novozákonní „starší“ slovem ἰερεύς. Stejně tak latinsky mluvící část církve označuje již na přelomu 2. a 3. století ([[Tertullianus]]) své služebníky ([[biskup]]y a „kněze“) pojmem ''sacerdos'' (obětník). [60] => [61] => Ve zmíněných církvích se toto kněžství nazývá též ''služebné kněžství'' či svátostné. Kněz je, stejně jako ostatní tzv. hierarchické služby, ustanoven vkládáním rukou biskupa a takto je spojen s první generací Ježíšových učedníků a prvními dvanácti [[apoštol]]y, viz [[Apoštolská posloupnost]]). [[Svátost]] kněžství je potom nezrušitelná – dle nauky i [[suspendování|suspendovaný kněz]] bude mít navždy otisk ve své duši, že je knězem. [62] => [63] => Posláním kněze je především předsedat slavení eucharistie, sloužit Božímu lidu hlásáním Božího slova a slavit uprostřed něho [[svátost]]i. Knězem může být jedině pokřtěná a biřmovaná osoba, v [[katolictví|katolických]] a [[pravoslaví|pravoslavných]] [[církev|církvích]] a v [[Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů|Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů]] výhradně muž. [64] => [65] => === Příprava a svěcení === [66] => Před vysvěcením musí uplynout zkušební doba, kdy sám uchazeč o kněžskou službu zjišťuje, zda jeho odhodlání je trvalé a neměnné. Jiní (rektor semináře, [[biskup]]ové vedoucí diecéze) zas rozlišují povolání – zda je uchazeč o kněžství skutečně povolán, jako tomu bylo u apoštolů. Ten pak nastupuje do semináře, kde studuje [[Teologie|teologii]] a musí se podřizovat vnitřnímu řádu. [67] => [68] => V římskokatolické církvi ke kněžství patří také závazek celibátu. Čerstvě [[svěcení|vysvěcený]] kněz se označuje jako '''novokněz''', řidčeji '''novosvěcenec''' neboli '''neomysta'''''Nový akademický slovník cizích slov.'' Praha : Academia 2006. Str. 551. a jeho první [[mše]], která se zpravidla koná v místě, odkud pochází, se nazývá '''[[primice]]'''. V pravoslavné církvi se adept kněžství může oženit, stihne-li to do přijetí svěcení. V případě, že ženatý kněz ovdoví, oženit se podruhé již nesmí. [69] => [70] => == Politická perzekuce == [71] => Kněží různých denominací bývají pronásledováni totalitními režimy, tedy [[nacismus|nacismem]] i [[komunismus|komunismem]], ať již jde o věznění ([[Maxmilián Kolbe]] v koncentračním táboře, [[Anastáz Opasek]] nebo [[František Lízna]] ve vězení) nebo přímo o fyzickou likvidaci (například nejasný případ [[Přemysl Coufal|Přemysla Coufala]]). Kněží, kteří chtěli v komunistickém Československu působit jako kněží i bez obdržení tzv. [[státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti|Státního souhlasu k výkonu duchovenské činnosti]], museli působit v ilegální tzv. [[Podzemní církev|podzemní církvi]]. Podobná situace je dosud v [[Čína|Číně]]. [72] => [73] => == Příbuzná slova == [74] => * '''Duchovní''' je širší pojem, který v Katolické a pravoslavné církvi zahrnuje i tzv. [[nižší svěcení]], a jehož používají i reformační církve, někdy i pro ženy. Analogicky jej lze použít i pro židovské rabíny („učitele“). [75] => * '''[[Farář]]''' (přes staroněm. ''pfarrer'' < střlat. ''parochus'' < [[latina|lat.]] ''parochia'' a [[řečtina|řec.]] παροικιά farnost) je kněz, který je správcem místní [[farnost]]i (každý kněz tedy není farář). [76] => * Z hlediska územní správy může katolický kněz zastávat také funkce lidově označovanou jako '''[[kaplan]]''' (asistent faráře, z lat. ''capella'', [[kaple]], správně kooperátor) nebo '''[[děkan]]a''' (používá se na Moravě, v Čechách se ve stejném významu používá termínu '''[[vikář]]'''), což je farář představený několika farnostem, které tvoří vikariát či (na Moravě) [[Děkanát a vikariát|děkanát]]. [77] => * '''[[Kanovník]]''' je člen kněžského sboru ([[kapitula|kapituly]]), často, ale ne jen při biskupském kostele. [78] => * '''[[Prelát]]''' je kněz odměněný v římskokatolické církvi titulem za zásluhy a přísluší mu titul Monsignore. [79] => * '''[[Probošt]]''' je představený některých kapitul. [80] => * Někdy se rozlišují '''řádoví kněží''' (členové [[Řád (církev)|řádů]]) a kněží '''diecézní''' čili světští, podřízení místnímu biskupovi. [81] => * '''Kazatel''' je označení duchovního v některých protestantských církvích. [82] => * '''Pastor''' (latinsky ''pastýř'') je označení pro faráře a duchovní v převážně protestantských zemích, kde se ale užívá i pro katolické kněze. Dále se toto označení užívá pro duchovní [[Evangelikalismus|evangelikálních]] a [[Letniční hnutí|letničních]] církví. [83] => * '''Presbyter(ka)''' je na rozdíl od funkce v protestantských církvích titul kněze-ženy ve starokatolické církvi. [84] => [85] => === [[Církevní titul|Oslovení a tituly]] === [86] => * Otec (latinsky ''pater'', zkratka P. před jménem) je uctivé oslovení katolických kněží, dříve užívané jen pro řeholní kněze. [87] => * Důstojný pán (latinsky ''reverendus dominus'', zkratka R.D., u benediktinů někdy ''reverendus pater dominus'', zkratka R.P.D.), také velebný pán nebo důstojnost, se v současné češtině užívá méně, oslovení ''reverend'' je dodnes běžné v anglicky mluvících zemích i ve Francii (''révérend Père''). [88] => * Bratr (latinsky ''frater'') je v Římskokatolické církvi označení řeholníka, který není knězem. [89] => [90] => == Odkazy == [91] => [92] => === Reference === [93] => [94] => [95] => === Literatura === [96] => * G. Gilbert, ''Bratr vyvržených: kněz na pařížské periferii''. Praha: Portál, 1993. 126 s. {{ISBN|80-7178-958-5}}. [97] => * K. Rahner – H. Vorgrimmler, ''Teologický slovník''. Praha: Zvon 1996. Heslo ''kněz''. [98] => * J.-P. Vernant, ''Počátky řeckého myšlení''. Praha: Oikoymenh, 1995. 87 s. {{ISBN|80-85241-45-5}}. [99] => * H. Waldenfels (vyd.), ''Lexikon der Religionen''. Freiburg 1992. Heslo Priester. [100] => [101] => === Související články === [102] => * [[Celebret]] [103] => * [[Duchovní]] [104] => * [[Kněžka]] [105] => * [[Svěcení|Kněžské svěcení]] [106] => * [[Liturgie]] [107] => * [[Náboženství]] [108] => * [[Pop (kněz)]] [109] => * [[Svátost]] [110] => [111] => === Externí odkazy === [112] => * {{Wikislovník|heslo=kněz}} [113] => * {{Commonscat|Priests}} [114] => * {{Otto|heslo=Kněžstvo}} [115] => * {{Wikicitáty|téma=Kněz}} [116] => * [http://www.knez.cz/co-d283laacute-kn283z.html Co dělá kněz?] [117] => * [http://www.tvm.cz/titul.php?id=159 Záznam kněžského svěcení v katedrále sv. Štěpána v Litoměřicích, 23. 6. 2007] [118] => * [http://www.tvm.cz/titul.php?id=85 Primice římskokatolického kněze, P. Marka Dundy, záznam z r. 1994] [119] => * {{en}} [http://en.wikisource.org/wiki/Catholic_Encyclopedia_(1913)/Priest ''Catholic encyclopedia 1913'', heslo Priest] [120] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20090629055941/http://encyclopedia.jrank.org/PRE_PYR/PRIEST_Ger_Priester_Fr_pretre_.html Britannica, heslo Priest] [121] => [122] => {{Svátosti}} [123] => [124] => {{Autoritní data}} [125] => {{Portály|Náboženství}} [126] => [127] => [[Kategorie:Liturgie]] [128] => [[Kategorie:Svátosti]] [129] => [[Kategorie:Církevní tituly]] [130] => [[Kategorie:Duchovní]] [] => )
good wiki

Kněz

Římskokatoličtí kněží při mši Brahman v Dillí Egyptský velekněz Amonův Kněz dnes znamená osobu, která je v daném náboženském společenství oprávněna a povolána konat náboženské obřady, zejména přinášet oběti, v některých křesťanských církvích sloužit svátostmi. Kněžský úřad nebo funkce se označuje jako kněžství.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'biskup','Čína','katolictví','oběť','Ježíš Kristus','pravoslaví','křesťanství','Nový zákon','svěcení','nižší svěcení','Svěcení','Svátost'

Biskup

Čína

Křesťanství

Oběť

Pravoslaví

Pravoslaví je jedním z hlavních křesťanských církevních proudů, který se rozvinul východním směrem z římskokatolické církve.

Svátost

Svěcení