Array ( [0] => 14846659 [id] => 14846659 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kočkodanovití [uri] => Kočkodanovití [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Kočkodanovití [2] => | obrázek = Green monkey (Chlorocebus sabaeus) juvenile head.jpg [3] => | velikost obrázku = 260px [4] => | popisek = [[Kočkodan zelený]] (''Chlorocebus sabaeus'') [5] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [6] => | kmen = [[strunatci]] (Chordata) [7] => | podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata) [8] => | nadtřída = [[čtyřnožci]] (Tetrapoda) [9] => | třída = [[savci]] (Mammalia) [10] => | nadřád = [[placentálové]] (Placentalia) [11] => | řád = [[primáti]] (Primates) [12] => | podřád = [[Haplorhini]] [13] => | infrařád = [[opice]] (Simiiformes) [14] => | oddělení2 = [[úzkonosí]] (Catarrhini) [15] => | nadčeleď = '''kočkodani''' (Cercopithecoidea) [16] => | nadčeleď popsal = [[Samuel Frederick Gray|Gray]], [[1821]] [17] => | čeleď = '''kočkodanovití''' (Cercopithecidae) [18] => | čeleď popsal = [[Samuel Frederick Gray|Gray]], [[1821]] [19] => | druhotné dělení = [[rod (biologie)|Rody]] [20] => | podřazené taxony = [21] => * [[kočkodan]] (''Allenopithecus''), (''Cercopithecus''), (''Erythrocebus''), (''Chlorocebus''), (''Miopithecus'') [22] => * [[dril]] (''Mandrillus'') [23] => * [[dželada]] (''Theropithecus'') [24] => * [[gueréza]] (''Colobus''), (''Procolobus'') [25] => * [[hulman]] (''Presbytis''), (''Semnopithecus''), (''Trachypithecus'') [26] => * [[kahau]] (''Nasalis''), (''Simias'') [27] => * [[langur]] (''Pygathrix''), (''Rhinopithecus'') [28] => * [[makak]] (''Macaca'') [29] => * [[mangabej]] (''Cercocebus''), (''Lophocebus''), (''Rungwecebus'') [30] => * [[pavián]] (''Papio'') [31] => | sesterska = [[hominoidi]] (Hominoidea) [32] => }} [33] => [[Soubor:Male Guinea Baboon in Nuremberg Zoo.jpg|náhled|upright=1.5|[[Pavián guinejský]] (''Papio papio'')]] [34] => [[Soubor:Semnopithecus spec Rajastan.jpg|náhled|upright=1.5|[[Hulman posvátný]] (''Semnopithecus entellus'')]] [35] => [36] => '''Kočkodanovití''' (Cercopithecidae) je [[čeleď]] [[opice|opic]] obývajících [[Starý svět]]. Řadíme je do skupiny [[úzkonosí|úzkonosých opic]]. Čeleď čítá přes 20 známých [[recentní]]ch [[rod (biologie)|rodů]] a asi 10 vyhynulých. [37] => [38] => == Popis == [39] => Kočkodanovití jsou rozšíření v teplých oblastech [[Afrika|Afriky]] a [[Asie]]. Žijí pozemním i stromovým způsobem života, obvykle ve větších tlupách. Uvnitř skupin panuje přísná [[hierarchie]]. Mají převážně denní aktivitu. Živí se rostlinnou potravou nebo jsou [[všežravec|všežraví]]. Někteří mají dlouhý ocas, jiní jej mají redukovaný. Někdy jsou vyvinuty [[sedací mozol]]y a [[lícní torba|lícní torby]]. K dorozumívání používají hlavně hlas a zrak, méně i čich. [40] => [41] => U některých druhů zduří a zčervenají při [[říje|říji]] samicím [[Rozmnožovací soustava|vnější pohlavní orgány]]. [[Březost]] je poměrně dlouhá a trvá okolo 150 až 200 dnů. Samice rodí většinou jediné mládě. Ta se mohou rodit po celý rok, období porodů není většinou nijak vyhraněné. Mládě se přidržuje matčiny srsti na břiše a samice je nosí stále s sebou. Péče o mláďata je velmi dlouhá. Samice některých druhů je kojí až jeden a půl roku. Pohlavně dospívají ve 3 až 6 letech. Mnohé druhy jsou velmi otužilé a vyskytují se i ve vysokohorských oblastech nebo v méně příznivých klimatických podmínkách. [42] => [43] => == Rozdělení == [44] => Z [[oligocén]]ních vrstev [[Fayumské údolí|Fayumského údolí]] v [[Egypt]]ě jsou první stopy [[Primáti|primátů]] Starého světa. Z nich se v období [[miocén]]u, tj. zhruba před 30 až 15 milióny lety, oddělila od větve vedoucí ke kočkodanům a [[Pavián|paviánům]] skupina, s které se vyvinuli hulmani. [45] => Čeleď kočkodanovití se dělí na dvě [[podčeleď|podčeledi]]: [46] => [47] => === Podčeleď kočkodani === [48] => Do této skupiny zařazené opice jsou všežravci, jejich základní potravou jsou plody příležitostně doplněné o [[hmyz]] a drobné [[Obratlovci|obratlovce]]. Najdeme zde rozličné přechodné typy s odlišným způsobem života, z různě velkou specializací. Některé přešly k pozemnímu životu v otevřené [[savana|savaně]] a jiné zůstaly stále vázány na [[prales]]. [49] => Tuto podčeleď proto rozdělujeme na dva [[tribus|triby]]: [50] => [51] => ==== Tribus kočkodani ==== [52] => Do tribu kočkodani (Cercopithecini) patří praví kočkodani, kteří stojí z celé čeledě nejblíže původním předkům. Jsou to nejprimitivnější zástupci, jsou nejméně specializovaní. Obývají rozmanité [[ekosystém]]y [[Subsaharská Afrika|subsaharské Afriky]] a jsou podle toho různě přizpůsobeni. [[Lebka]] je poměrně gracilní (štíhlá, úzká) a [[čelist]]i jsou v porovnání s ostatními kočkodanovitými kratší. [[Pohlavní dimorfismus]] se projevuje především délkou [[chrup|špičáků]]. Rozdílná velikost těla samce a samice není tak patrná jako například u [[pavián]]ů. Obsadili všechna patra [[deštný prales|deštného pralesa]] i lesnatých [[savana|savan]]. Charakteristickým znakem je dlouhý neredukovaný ocas. Až na jeden druh jsou aktivní jen ve dne. [53] => [54] => Většina kočkodanů, až na [[kočkodan husarský|kočkodana husarského]] nejrychlejšího běžce mezi primáty, žije stromovým způsobem života. K životu ve větvích jsou přizpůsobeni výrazně delšími zadními končetinami. Je pro ně typický pohyb po všech čtyřech končetinách a to nejen po zemi, ale i po stromech, žádné jiné opice tento pohyb po stromech neovládají lépe. [55] => [56] => Vytvářejí komunity složené z několika jedinců a to jak v rámci jednoho druhu, tak i mezidruhově, například s [[mandril]]y, [[mangabej]]i nebo [[gueréza]]mi. Obyvatelé pralesních oblastí jsou většinou pestře zbarvení a na hlavě mají dále světlé skvrny, která pravděpodobně slouží pro zrakovou komunikaci v šeru stromů. Je zajímavé, že druhy které mají skvrny [[vertikální]] pohybují při hrozbě hlavou vertikálně, druhy s [[horizontální]]mi skvrnami pohybují hlavou horizontálně, zvětšují tak zřetelnost barev. [57] => [58] => Zajímavým znakem kočkodanů je obrana proti [[predátor]]ům. Mají značně rozvinutou [[komunikace|komunikaci]] a [[vokalizace|vokalizaci]]. V rámci vokalizace byl pozorován u některých jedinců primitivní "jazyk", kdy na určitý zvukový signál reagovali všichni jedinci, až na mláďata, v tlupě obdobně. Tento akustický signál se však dle oblastí liší, takže varování [[kočkodan obecný|kočkodana obecného]], žijícího v [[Senegal]]u, nerozumí kočkodani obecní, žijící v [[Malawi]]. Navíc těmto signálům se mláďata učí. Pozoruhodné může být i to, že hlídkující jedinec svými projevy přitahuje pozornost dravce a poskytuje tím drahocenný čas ostatním kočkodanům. Úkryt nacházejí nejen ve vrcholcích stromů, ale někteří kočkodani jsou dobrými plavci a před predátory skáčou do vody. [[Kočkodan talapoin]] se dravcům dokonce aktivně a mnohdy úspěšně brání. [59] => [60] => Kočkodani patří k opicím které jsou v zajetí chovány nejvíce, ovšem druhová pestrost je malá. V zajetí se poměrně špatně množí, jsou-li dovezeni rodiče z přírody, mívají většinou potomky jen jednou. Dožívají se při dobré péči poměrně vysokého věku, 20 a výjimečně i 30 let. [61] => [62] => Systematicky se tribus kočkodani dělí do tří skupin dle výskytu: [63] => * pralesní kočkodani, kterou tvoří rody ''Cercopithecus'', ''Allenopithecus'' a ''Miopithecus'', [64] => * lesostepní kočkodani rodu ''Chlorocebus'', [65] => * savanoví kočkodani rodu ''Erythrocebus''. [66] => [67] => ==== Tribus paviáni ==== [68] => Do tribu paviáni (Papionini) patří kočkodanovití pohybující se většinu času na zemi. Z hlediska potravy patří mezi [[všežravec|omnivory]]. Živí se především plody, kořínky, hlízami, listy, semeny a travinami, ale i hmyzem a menšími obratlovci. Obývají savany, [[Step|stepi]], [[Lesostep|lesostepi]] a sušší horské [[Ekosystém|ekosystémy]]. Dalo by se říci, že preferují otevřené krajiny porostlé travinami a disponující množstvím úkrytů v podobě křovin a stromů. Vyskytují se v celé [[Subsaharská Afrika|subsaharské Africe]] a jižní části [[arabský poloostrov|Arabského poloostrova]]. [69] => [70] => S robustní stavbou těla a výraznou [[svalstvo|muskulaturou]] paviáni jednoznačně patří k největším úzkonosým primátům. Veliká hlava přechází v poměrně krátký, ale mohutný trup, zakončený kratším ocasem. Mají stejnou délku předních a zadních končetin a délka předloktí je větší než délka zbytku paže. Prsty nohou i rukou jsou oproti jiným kočkodanovitým kratší. Výrazné protažení čelistí vytváří pro paviány charakteristický psovitý tvar [[tlama|tlamy]]. Čelisti obsahují docela široké [[chrup|řezáky]] a dlouhé, robustní špičáky. První [[chrup|dolní premolár]] slouží k doostřování horního špičáku. Výrazné jsou i [[nadočnicový oblouk|nadočnicové oblouky]]. Tělo je pokryté [[srst]]í, obličej a [[anogenitální]] část, která obsahuje sedací hrboly, jsou lysé. Pohlavní dimorfismus se projevuje u samců značně vyšší hmotností, větší velikostí, jasnějším a pestřejším zbarvením, velikostí špičáku a [[hříva|hřívou]]. [71] => [72] => Většinu času tráví na zemi a do spodních pater stromů se uchylují pouze za potravou, nebo ke spánku a odpočinku. Na stromech se vyskytují převážně mladší jedinci a samice, což je určeno především velikostí a hmotností. Starší jedinci nejsou příliš obratní v pohybu ve stromoví, nezavěšují se, nejsou dobrými skokany a po stromech povětšinou šplhají. Po zemi se pohybují po všech čtyřech končetinách. Velmi často se nacházejí v členitém, skalnatém terénu, kde jsou značně obratní. [73] => [74] => Paviáni žijí v skupinách o velikosti od několika desítek jedinců až po formace o několika stech členech. V některých oblastech vznikají na noc gigantické komunity, které se v průběhu dne rozpadají do menších společenstev a k večeru opět schází. Charakter těchto sociálních systémů umožňuje u některých druhů bezproblémovou [[migrace|migraci]] samců i samic do sousedních tlup. Tlupa má svou hierarchii a je vedena dominantním samcem. Společenské seskupení se mění v závislosti na roční době, počasí a reprodukčním období. Lze se tedy setkat se skupinami, kde se vyskytuje jeden samec s několika samicemi a jejich mláďaty, i se skupinami s více samci a samicemi, kde je jeden [[dominovat|dominantní]] samec s neomezenou mocí a je podporován všemi členy tlupy, včetně ostatních samců. Samice hrají v [[struktura|struktuře]] skupiny neméně důležitou roli, jelikož u většiny společenstev se vyskytuje [[matrilinearita|matrilineární]] rodová hierarchie. Struktura velkých komunit a postavení jednotlivých jedinců lze pozorovat při přesunu skupiny do jiné oblasti. V čele zástupu jdou zkušení samci, kteří propátrávají cestu, následují je dorostenci – mladé samice a samci, za nimi jde dominantní samec obklopený samicemi s mláďaty a průvod uzavírají mladí samci, někdy i samice, kteří sbírají zkušenosti a učí se bojovat s čímkoli, co by pochod mohlo ohrozit. Paviáni jsou velmi hlučnými a agresivními tvory a to obzvláště ve větších skupinách. [75] => [76] => Průměrná délka života se v zajetí pohybuje okolo 45 let, kdežto ve volné přírodě okolo 30 let. Nebezpečí pro ně představují lidé, [[leopard]]i, [[lev|lvi]], [[gepard štíhlý|gepardi]], [[pes hyenovitý|psi hyenovití]], [[šakal]]i, [[krajty]], [[krokodýl]]i a [[šimpanz]]i. Pro všechny dravce, s výjimkou člověka a krokodýla, jsou kořistí jen mladí a nemocní jedinci. [77] => [78] => Systematicky se tribus paviáni dělí do tří skupin dle výskytu: [79] => * savanoví paviáni, které tvoří rod ''Papio'' se čtyřmi druhy, [[areál]]y jejich rozšíření pokrývají savanové oblasti Afriky ale navzájem se nepřekrývají, [80] => * pralesní paviáni, které tvoří [[mandril]]ové a [[dril]]ové rodu ''Mandrillus'', [[mangabej]]ové rodů ''Cercocebus'', ''Lophocebus'' a ''Rungwecebus'' žijící v pralesích Afriky a [[makak]]ové rodu ''Macaca'' žijící v džunglích Asie (až na [[makak magot|makaka magota]] obývajícího skalnatou severní Afriku a [[Gibraltar]]), [81] => * horští paviáni [[dželada|dželady]] rodu ''Theropithecus'' žijící v horských oblastech [[Etiopie]] ve výškách 2500 až 3500 m nad mořem. [82] => Někdy jsou makakové vyčleňování do samostatné skupiny. [83] => [84] => V období pozdního [[pliocén]]u a snad i počátku [[pleistocén]]u (asi před 3 až 2 miliony let) se na jihu a východě Afriky vyskytoval obří zástupce paviánů druhu ''[[Dinopithecus]] ingens''. Ten dosahoval celkové tělesné délky kolem dvou metrů a byl dvakrát těžší než současní paviáni. [85] => [86] => === Podčeleď hulmani === [87] => [[Hulmani]] jsou to úzce specializované [[býložravec|býložravé]] opice živicí se převážně jen listím. Pro takovou potravu se jim přizpůsobily např. [[chrup|stoličky]], které pro snadnější rozžvýkání dostaly příčná žebra, žaludek ke zpracování množství [[celulóza|celulózy]] se rozdělil do několika oddílů a získal podobnost se [[žaludek|žaludkem přežvýkavců]], lícní torby zmizely. Zakrněl nebo zcela vymizel palec na předních končetinách nutný pro uchopení nebo vyhrabání potravy. Pro svou potravní specializaci mají většinou úzký areál rozšíření. Rozdílná velikost těla samce a samice není moc veliká. [88] => [89] => Hulmani se pomalu množí, samice dospívají až po 3 létech, doba březosti bývá okolo 6 měsíců, rodí se i dvojčata. Skoro rok je matka kojí a dalšího půl roku opatruje, po tu dobu nepřichází do říje. V umělých chovech, mimo [[hulman posvátný|hulmana posvátného]] (''Presbytis entellus'') patří k náročným a choulostivým zvířatům. [90] => [91] => Opice této podčeledi lze rozdělit podle místa výskytu na: [92] => * africké druhy – do této patří [[gueréza|guerézy]] rodů ''Colobus'' a ''Procolobus''. Obývají primární prales (původní), jejich domovem je střední patro pralesa, ze stromů sestupují zřídka. Obávají také galeriové lesy (obsahuje traviny, keře i stromy) na březích vodních toků, je však podmínkou aby koruny stromů tvořily souvislý zápoj. Žijí v tlupách od 5 do 20 jedinců, každá má svůj vymezený okrsek ze kterého se nevzdaluje. Své [[teritorium]] si vyznačují zpěvem a kýváním dlouhými ocasy s bílými špičkami. Jsou to mírumilovné opice, nepříteli nehrozí otevřenou tlamou a vyceněnými špičáky, ale pouze mlaskáním. Žijí skrytě a odlehlých místech, v zajetí se vyskytují jen zřídka a nepřežívají tam dlouho. Ještě v polovině minulého století byly guerézy hromadně loveny pro jemnou lesklou kožešinu, nyní požívají přísné ochrany z obavy před vyhubením. [93] => * asijské druhy – zde patří hulmani rodu ''Presbytis'', ''Semnopithecus'' a ''Trachypithecus'', [[langur|languři]] rodu ''Pygathrix'' a [[kahau]]ové rodů ''Nasalis'' a ''Simias''. Žijí v početných tlupách s pevnou hierarchií, zvířata jen zřídka přecházejí z jedné tlupy do druhé. [94] => ** Hulmani obývají [[Indický poloostrov]], celou jižní [[asie|Asii]] a jižní [[čína|Čínu]]. Žijí v početných tlupách s pevnou hierarchií, zvířata jen zřídka přecházejí z jedné tlupy do druhé. Jsou dobrými skokany, délka jejich skoků dosahuje i 10 metrů, sestupují často se stromů na zem. Jsou nápadní kartáčem srstí na čele který směřuje dopředu a tvoří jakési mohutné obočí. [95] => ** Languři obývají [[prales]]y [[Indočína|Indočíny]], jsou proti hulmanům poměrně robustní, přední i zadní končetiny dosahují stejné délky, obličejová část je krátká a kulatá, oči mají posunuty daleko od sebe a nos mají malý a často ohnutý vzhůru, mají lesklou hustou srst. [96] => ** Kahauové jsou nejbizarnější opice, jejich domovem je [[indonésie|indonéský]] ostrov [[Kalimantan]]. Samci s hmotností až 25 kg mají nos okurkového tvaru dlouhý téměř 10 cm a jsou mnohem větší než samice. Žijí v 10 až 20 členných tlupách, stejně jako languři patří k ohroženým druhům. [97] => [98] => == Třídění kočkodanů == [99] => {{aktualizovat}} [100] => podčeleď '''kočkodani''' (Cercopithecinae) Gray, 1821 [101] => [102] => * tribus [[kočkodani]] (Cercopithecini) Gray, 1821 [103] => ** rod [[Allenopithecus|kočkodan]] (''Allenopithecus'') Lang, 1923 [104] => *** [[kočkodan Allenův]] (''Allenopithecus nigroviridis'') Pocock, 1907 [105] => ** rod [[Cercopithecus|kočkodan]] (''Cercopithecus'') Linnaeus, 1758 [106] => *** [[kočkodan bělonosý]] (''Cercopithecus nictitans'') Linnaeus, 1766 [107] => *** [[kočkodan Brazzův]] (''Cercopithecus neglectus'') Schlegel, 1876 [108] => *** [[kočkodan Campbellův]] (''Cercopithecus campbelli'') Waterhouse, 1838 [109] => *** [[kočkodan čepičatý]] (''Cercopithecus lhoest'') Sclater, 1899 [110] => *** [[kočkodan černolící]] (''Cercopithecus ascanius'') Audebert, 1799 [111] => *** [[kočkodan červenobřichý]] (''Cercopithecus erythrogaster'') Gray, 1866 [112] => *** [[kočkodan červenonosý]] (''Cercopithecus erythrotis'') Waterhouse, 1838 [113] => *** [[kočkodan Dentův]] (''Cercopithecus denti'') Thomas, 1907 [114] => *** [[kočkodan diadémový]] (''Cercopithecus mitis'') Wolf, 1822 [115] => *** [[kočkodan Dianin]] (''Cercopithecus diana'') Linnaeus, 1758 [116] => *** [[kočkodan dryas]] (''Cercopithecus dryas'') Schwartz, 1932 [117] => *** [[kočkodan Hamlynův]] (''Cercopithecus hamlyni'') Pocock, 1907 [118] => *** [[kočkodan Lowéův]] (''Cercopithecus lowei'') Lernould, 1988 [119] => *** [[kočkodan mona]] (''Cercopithecus mona'') Schreber, 1774 [120] => *** [[kočkodan Preussův]] (''Cercopithecus preussi'') Matschie, 1898 [121] => *** [[kočkodan pruhohřbetý]] (''Cercopithecus pogonias'') Bennett, 1833 [122] => *** [[kočkodan Sclaterův]] (''Cercopithecus sclateri'') Pocock, 1904 [123] => *** [[kočkodan sluneční]] (''Cercopithecus solatus'') Harrison, 1988 [124] => *** [[kočkodan stříbřitý]] (''Cercopithecus doggetti'') Pocock, 1907 [125] => *** [[kočkodan světlobřichý]] (''Cercopithecus petaurista'') Schreber, 1774 [126] => *** [[kočkodan Wolfův]] (''Cercopithecus wolfi'') Meyer, 1891 [127] => *** [[kočkodan zlatý]] (''Cercopithecus kandti'') Matschie, 1905 [128] => *** [[lesula]] (''Cercopithecus lomamiensis'') Hart, 2012 [129] => ** rod [[Erythrocebus|kočkodan]] (''Erythrocebus'') Trouessart, 1897 [130] => *** [[kočkodan husarský]] (''Erythrocebus patas'') Schreber, 1775 [131] => ***'''[[erythrocebus poliophaeus]]''' [132] => ** rod [[Chlorocebus|kočkodan]] (''Chlorocebus'') Gray, 1870 [133] => *** [[kočkodan obecný]] (''Chlorocebus aethiops'') Linnaeus, 1758 [134] => ***'''[[kočkodan ďamďam]]''' (''Chlorocebus djamdjamensis'') [135] => ***'''[[kočkodan zelený]]''' (''Chlorocebus sabaeus'') [136] => ***'''[[kočkodan červenozelený]]''' (''Chlorocebus pygerythrus'') [137] => ***'''[[kočkodan tantalus]]''' (''Chlorocebus tantalus'') [138] => ** rod [[Miopithecus|kočkodan]] (''Miopithecus'') Geoffroy, 1862 [139] => *** [[kočkodan gabonský]] (''Miopithecus ougouensis'') Machado, 1969 [140] => *** [[kočkodan talapoin]] (''Miopithecus talapoin'') Schreber, 1774 [141] => * tribus [[paviáni]] (Papionini) Burnett, 1828 [142] => ** rod [[pavián]] (''Papio'') Erxleben, 1777 [143] => *** [[pavián anubi]] (''Papio anubis'') Lesson, 1827 [144] => *** [[pavián babuin]] (''Papio cynocephalus'') Linnaeus, 1766 [145] => *** [[pavián čakma]] (''Papio ursinus'') Kerr, 1792 [146] => *** [[pavián guinejský]] (''Papio papio'') Desmarest, 1820 [147] => *** [[pavián pláštíkový]] (''Papio hamadryas'') Linnaeus, 1758 [148] => ** rod [[paviánec]] (''Rungwecebus'') Davenport, 2006 [149] => *** [[paviánec kipunji]] (''Rungwecebus kipunji'') Ehardt et Jones, 2003 [150] => ** rod [[Mandrillus|dril]] (''Mandrillus'') Ritgen, 1824 [151] => *** [[dril černolící]] (''Mandrillus leucophaeus'') Cuvier, 1807 [152] => *** [[mandril rýholící]] (''Mandrillus sphinx'') Linnaeus, 1758 [153] => ** rod [[makak]] (''Macaca'') Lacépède, 1799 [154] => *** [[makak ásámský]] (''Macaca assamensis'') M'Clelland, 1840 [155] => *** [[makak bandar]] (''Macaca sinica'') Linnaeus, 1771 [156] => *** [[makak červenolící]] (''Macaca fuscata'') Blyth, 1875 [157] => *** [[Makak červenolící|makak japonský]] (''Macaca fuscata'') Blyth, 1875 [158] => *** [[makak formozský]] (''Macaca cyclopis'') Raffles, 1821 [159] => *** [[makak gorontolský]] (''Macaca nigrescens'') Temminck, 1849 [160] => *** [[makak Heckův]] (''Macaca hecki'') Fleagle, 1988 [161] => *** [[makak chocholatý]] (''Macaca nigra'') Desmarest, 1822 [162] => *** [[makak indočínský]] (''Macaca leonina'') Blyth, 1863 [163] => *** [[makak jávský]] (''Macaca fascicularis'') Raffles, 1821 [164] => *** [[makak jihomentawajský]] (''Macaca pagensis'') Miller, 1903 [165] => *** [[makak kápový]] (''Macaca radiata'') Geoffroy, 1812 [166] => *** [[makak lví]] (''Macaca silenus'') Linnaeus, 1758 [167] => *** [[makak magot]] (''Macaca sylvanus'') Linnaeus, 1758 [168] => *** [[makak medvědí]] (''Macaca arctoides'') Geoffroy, 1831 [169] => *** [[makak munzala]] (''Macaca munzala'') Sinha, 2004 [170] => *** [[makak rhesus]] (''Macaca mulatta'') Zimmermann, 1780 [171] => *** [[makak siberutský]] (''Macaca siberu'') Fuentes et Olson, 1995 [172] => *** [[makak šedoramenný]] (''Macaca ochreata'') Ogilby, 1841 [173] => *** [[makak tibetský]] (''Macaca thibetana'') Milne-Edwards, 1870 [174] => *** [[makak tmavý]] (''Macaca maura'') Schinz, 1825 [175] => *** [[makak tonkeánský]] (''Macaca tonkeana'') Meyer, 1899 [176] => *** [[makak vepří]] (''Macaca nemestrina'') Linnaeus, 1766 [177] => ** rod [[Cercocebus|mangabej]] (''Cercocebus'') Geoffroy, 1812 [178] => *** [[mangabej chocholatý]] (''Cercocebus galeritus'') Peters, 1879 [179] => *** [[mangabej rudohlavý]] (''Cercocebus torquatus'') Kerr, 1792 [180] => *** [[mangabej štíhlý]] (''Cercocebus agilis'') Milne-Edwards, 1886 [181] => *** [[mangabej žlutobřichý]] (''Cercocebus chrysogaster'') Lydekker, 1900 [182] => ** rod [[Lophocebus|mangabej]] (''Lophocebus'') Palmer, 1903 [183] => *** [[mangabej černý]] (''Lophocebus aterrimus'') Oudemans, 1890 [184] => *** [[mangabej Opdenboschův]] (''Lophocebus opdenboschi'') Schoudeten, 1944 [185] => *** [[mangabej pláštíkový]] (''Lophocebus albigena'') Gray, 1850) [186] => ** rod [[Theropithecus|dželada]] (''Theropithecus'') Geoffroy, 1843 [187] => *** [[dželada]] (''Theropithecus gelada'') Rüppell, 1835 [188] => [189] => podčeleď [[hulmani]] (Colobinae) Blyth, 1863 [190] => ** rod [[Presbytis|hulman]] (''Presbytis'') Eschscholtz, 1821 [191] => *** [[hulman běločelý]] (''Presbytis frontata'') Müller, 1838 [192] => *** [[hulman bělostehení]] (''Presbytis siamensis'') Müller et Schlegel, 1841 [193] => *** [[hulman černochocholatý]] (''Presbytis melalophos'') Raffles, 1821 [194] => *** [[hulman ebenový]] (''Presbytis thomasi'') Collett, 1893 [195] => *** [[hulman kaštanový]] (''Presbytis rubicunda'') Müller, 1838 [196] => *** [[hulman mentavejský]] (''Presbytis potenziani'') Bonaparte, 1856 [197] => *** [[hulman mitrový]] (''Presbytis femoralis'') Martin, 1838 [198] => *** [[hulman sundský]] (''Presbytis comata'') Desmarest, 1822 [199] => *** [[hulman šedý]] (''Presbytis hosei'') Thomas, 1889 [200] => ** rod [[Semnopithecus|hulman]] (''Semnopithecus'') Desmarest, 1822 [201] => *** [[hulman posvátný]] (''Semnopithecus entellus'') Dufresne, 1797 [202] => ** rod [[Trachypithecus|hulman]] (''Trachypithecus'') Reichenbach, 1862 [203] => *** [[hulman Barbeův]] (''Trachypithecus barbei'') Blyth, 1847 [204] => *** [[hulman zlatohlavý]] (''Trachypithecus poliocephalus'') Trouessart, 1911 [205] => *** [[hulman Delacourův]] (''Trachypithecus delacouri'') Osgood, 1911 [206] => *** [[hulman hatinžský]] (''Trachypithecus hatinhensis'') Dao, 1970 [207] => *** [[hulman chocholatý]] (''Trachypithecus pileatus'') Blyth, 1843 [208] => *** [[hulman indočínský]] (''Trachypithecus phayrei'') Blyth, 1847 [209] => *** [[hulman jávský]] (''Trachypithecus auratus'') Geoffroy, 1812 [210] => *** [[hulman laoský]] (''Trachypithecus laotum'') Thomas, 1921 [211] => *** [[hulman nilgirský]] (''Trachypithecus johnii'') Fischer, 1829 [212] => *** [[hulman rudolící]] (''Trachypithecus vetulus'') Erxleben, 177 [213] => *** [[hulman stříbrný]] (''Trachypithecus cristatus'') Raffles, 1821 [214] => *** [[hulman tmavý]] (''Trachypithecus obscurus'') Reid, 1837 [215] => *** [[hulman uzdičkový]] (''Trachypithecus francoisi'') Pousargues, 1898 [216] => *** [[hulman zlatý]] (''Trachypithecus geei'') Khajuria, 1956 [217] => ** rod [[Colobus|gueréza]] (''Colobus'') Illiger, 1811 [218] => *** [[gueréza angolská]] (''Colobus angolensis'') Sclater, 1860 [219] => *** [[gueréza běloramenná]] (''Colobus polykomos'') Zimmermann, 1780 [220] => *** [[gueréza černá]] (''Colobus satanas'') Waterhouse, 1838 [221] => *** [[gueréza límcová]] (''Colobus vellerosus'') Geoffroy 1834 [222] => *** [[gueréza pláštíková]] (''Colobus guereza'') Rüppell, 1835 [223] => ** rod [[Procolobus|gueréza]] (''Procolobus'') Rochebrune, 1877 [224] => *** [[gueréza červená]] (''Procolobus badius'') Kerr, 1792 [225] => *** [[gueréza červenohlavá]] (''Procolobus rufomitratus'') Peters, 1879 [226] => *** [[gueréza kamerunská]] (''Procolobus preussi'') Matschie, 1900 [227] => *** [[gueréza Pennantova]] (''Procolobus pennantii'') Waterhouse, 1838 [228] => *** [[gueréza stříbřitonohá]] (''Procolobus gordonorum'') Matschie, 1900 [229] => *** [[gueréza zanzibarská]] (''Procolobus kirkii'') Gray, 1868 [230] => *** [[gueréza zelená]] (''Procolobus verus'') Van Beneden, 1838 [231] => ** rod [[Nasalis|kahau]] (''Nasalis'') Geoffroy, 1812 [232] => *** [[kahau nosatý]] (''Nasalis larvatus'') Wurmb, 1787 [233] => ** rod [[Simias|kahau]] (''Simias'') Miller, 1903 [234] => *** [[kahau mentavejský]] (''Simias concolor'') Miller, 1903 [235] => ** rod [[Pygathrix|langur]] (''Pygathrix'') Geoffroy, 181 [236] => *** [[langur Bietův]] (''Pygathrix bieti'') Milne-Edwards, 1897 [237] => *** [[langur Brelichův]] (''Pygathrix brelichi'') Thomas, 1903 [238] => *** [[langur černonohý]] (''Pygathrix nigripes'') Milne-Edwards, 1871 [239] => *** [[langur čínský]] (''Pygathrix roxellana'') Milne-Edwards, 1870 [240] => *** [[langur duk]] (''Pygathrix nemaeus'') Linnaeus, 1771 [241] => *** [[langur šedonohý]] (''Pygathrix cinerea'') Nadler, 1997 [242] => ** rod [[Rhinopithecus|langur]] (''Rhinopithecus'') Milne-Edwards, 1872 [243] => *** [[langur čínský]] (''Rhinopithecus roxellana'') Milne-Edwards, 1870 [244] => *** [[langur indočínský]] (''Rhinopithecus avunculus'') Dollman, 1912 [245] => [246] => == Odkazy == [247] => [248] => === Literatura === [249] => * {{Citace monografie [250] => | příjmení = Dobroruka [251] => | jméno = Luděk [252] => | rok = 1979 [253] => | titul = Zvířata celého světa [254] => | vydavatel = Státní zemědělské nakladatelství [255] => | místo = [256] => | isbn = [257] => | svazek = 5 [258] => }} [259] => === Externí odkazy === [260] => * {{Commonscat|Cercopithecidae}} [261] => * [https://web.archive.org/web/20090323003211/http://www.afrikaonline.cz/view.php?cisloclanku=2009022001 www.afrikaonline.cz] [262] => * [http://home.tiscali.cz/mammalia/Cercopithecidae.htm home.tiscali.cz]{{Nedostupný zdroj}} [263] => [264] => {{Taxonbar|from=Q182968}} [265] => {{Autoritní data}} [266] => {{Portály|Primáti|Živočichové}} [267] => [268] => [[Kategorie:Kočkodanovití| ]] [269] => [[Kategorie:Opice]] [] => )
good wiki

Kočkodanovití

Pavián guinejský (Papio papio) Hulman posvátný (Semnopithecus entellus) Kočkodanovití (Cercopithecidae) je čeleď opic obývajících Starý svět. Řadíme je do skupiny úzkonosých opic.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'chrup','pavián','gueréza','dželada','makak','mangabej','kočkodan husarský','prales','Samuel Frederick Gray','hulman posvátný','kahau','dril'

Chrup

Chrup je název pro hlemýždě, který patří do čeledi hlemýžďovitých.

Dželada

Dželada (Theropithecus gelada), česky nazývána také pavián etiopský nebo lidojit ethiopský, je druh lidoopa z čeledi kočkodanovitých.

Gueréza

Makak

Mangabej

Pavián

Prales