Array ( [0] => 14661277 [id] => 14661277 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kolejnice [uri] => Kolejnice [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{globalizovat}} [1] => [[Soubor:FT Rail.jpg|náhled|Širokopatní kolejnice]] [2] => '''Kolejnice''' je jednou ze základních částí [[Železniční svršek|železničního svršku]]. Přenáší kolovou sílu a absorbuje podélné síly (rozjezdová a brzdová). Při [[Průjezd obloukem|průjezdu vozidla obloukem]] přenáší příčnou sílu, tzv. vodící. Zajišťuje hladký pohyb [[Kolejové vozidlo|železničního vozidla]]. Na elektrifikovaných tratích slouží jako vodič zpětného vedení. Tvoří [[Kolejový obvod|kolejové obvody]] pro [[železniční zabezpečovací zařízení]]. [3] => [4] => Kolejnice spolu s [[Železniční pražec|pražci]], upevňovadly a [[Drobné kolejivo|drobným kolejivem]] tvoří kolejové pole. Kolejové pole v kolejovém loži tvoří [[železniční svršek]]. Spojení jednotlivých kolejnic se provádí svařením (tzv. [[bezstyková kolej]]) nebo šroubováním. Takové místo se pak nazývá [[kolejnicový styk]]. [5] => [6] => == Historie == [7] => První zmínka o kolejnicích je z 18. století. Objevily se na důlních drahách, byly jen dřevěné desky nebo dřevěné trámy. Vedení kol vozů bylo řešeno obvykle vodícím prknem na straně těchto trámů. Později (například na naší první [[Koněspřežná dráha České Budějovice – Linec|koňské dráze z Budějovic do Lince]]) byly použity ocelové pásy připevněné ke trámům. Z [[Anglie]] do českých zemí v polovině [[19. století]] pronikly hřibové kolejnice. Ty byly již na konci [[19. století]] vytlačeny širokopatními kolejnicemi, používanými dodnes. [8] => [9] => == Typy == [10] => [[Soubor:Rail profiles 19th c US.jpg|náhled|Americké profily kolejnic z 19. století]] [11] => Následující typy kolejnic jsou sestupně seřazeny podle četnosti. [12] => * širokopatní – pro železniční svršek, používány i na tramvajových tratích [13] => * žlábková – pro tramvajové tratě [14] => * bloková – pro tramvajové tratě, vetknuté ve speciálních panelech. [15] => * jeřábová [16] => [17] => [[Soubor:Arhs barlow.jpg|náhled|Řez Barlowovou kolejnicí]] [18] => V minulosti se užívalo mnoho dalších typů. [19] => * Plochá ocelová (ocelový pás na dřevěném trámu) [20] => * Plochá litinová (litinový pás na dřevěném trámu) [21] => * Úhelníková litinová (profil L, umožňovala provoz běžných vozů, tento nápad se ale neosvědčil) [22] => * Profil T [23] => * Hřibová [24] => * Dvouhlavá (hřibová s hlavou nahoře i dole, umožňovala teoreticky dvojnásobnou životnost – bylo ji možno otočit) [25] => * Barlowův typ (zvláštní tvar, viz obrázek) [26] => [27] => == Tvary == [28] => [[Soubor:Kolej popis.JPG|náhled|Profil širokopatní kolejnice: A – hlava; B – [[stojina]]; C – pata]] [29] => Tvary kolejnice se liší svými rozměrovými parametry. Ty následující se týkají širokopatní kolejnice. Označení se skládá z písmene (popřípadě několika písmen), které zkracuje původ nebo použití, a čísla, udávající hmotnost 1 metru kolejnice v kg. Při přechodu z jednoho tvaru na druhý se vkládají přechodové kolejnice proměnného tvaru. [30] => [31] => === Tvary používané v Česku === [32] => Po vzniku [[Československé státní dráhy|Československých státních drah]] byly v železniční síti tvary kolejnic dost nejednotné, v síti bylo užito přes 100 různých tvarů.{{Citace monografie|příjmení=Krejčiříková|jméno=Hana|titul=Železniční stavby 2|vydavatel=[[České vysoké učení technické v Praze]]|místo=Praha|rok=2015|počet_stran=143|vydání=1|strany=12–13|kapitola=Tvary kolejnic|isbn=978-80-01-04889-4|jazyk=čeština}} Snahou o sjednocení bylo zavedení tvaru T v roce [[1930]]. Na silně zatížených tratích se v roce [[1963]] začal používat tvar R 65 původem ze [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], tvar T byl nahrazen v roce [[1970]] tvarem S 49 původem z [[Německo|Německa]]. V roce [[1991]] byly konečně zavedeny kolejnice typu UIC 60, odpovídající standardům [[Mezinárodní železniční unie]] (UIC – {{vjazyce2|fr|''Union Internationale des Chemins de Fer''}}). [33] => [34] => * S 49 – na českých regionálních tratích nejčetnější; S – z [[němčina|německého]] {{cizojazyčně|de|''Schiene''}} (kolejnice); výška 149 mm; šířka paty 125 mm; šířka hlavy 70 mm; tloušťka stojiny 14 mm, poloměr zaoblení z hlavy do boku 13 mm, 49,43 kg/bm, symetrická podle své osy [35] => * R 65 – běžná na celostátních tratích; R – z [[ruština|ruského]] {{cizojazyčně|ru|''рельс''}} (kolejnice); výška 180 mm; šířka paty 150 mm; šířka hlavy 72,8 mm; tloušťka stojiny 18 mm, 64,98 kg/bm [36] => * UIC 60 – na koridorech; nahrazuje R 65; výška 172 mm; šířka paty 150 mm; šířka hlavy 72 mm; tloušťka stojiny 16,5 mm, 60,34 kg/bm [37] => * T – na regionálních tratích; dnes již dožívají; T – těžký; výška 150 mm; šířka paty 128 mm; šířka hlavy 65,5 mm; tloušťka stojiny 15 mm; 49,99 kg/bm [38] => * A – na regionálních tratích; dnes již vzácně; 44 kg/bm [39] => * Xa – na regionálních tratích; dnes již vzácně; 36 kg/bm [40] => [41] => V současné době se při výstavbě používají pouze tvary S 49 a UIC 60, nově značené jako 49E1, resp. 60E1 či 60E2. Kolejnice UIC 60 jsou určeny především pro hlavní a některé předjízdné koleje vysoce zatížených páteřních tratí. Na ostatních tratích a ve staničních kolejích páteřních tratí jsou užívány kolejnice S 49. [42] => [43] => === Současné tvary rozšířené ve světě === [44] => Mezi současné světově užívané tvary kolejnic patří, v závorkách jsou uváděna starší či alternativní označení:{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://rails.arcelormittal.com/products/transport-rails/types |datum přístupu=2017-08-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20170829073525/http://rails.arcelormittal.com/products/transport-rails/types |datum archivace=2017-08-29 |nedostupné=ano }} [45] => * evropské (kontinentální): RN 45, 45E1 (BS 90A), 46E2 (U33), 49E1 (S49), 49E5, 50E6 (U50), 54E1 (UIC 54), 54E2 (UIC 54E), 54E3 (S54), 54E4, 60E1 (UIC 60) a 60E2 [46] => * britské: BS 80 A, BS 90A (45E1) a BS 100 A [47] => * ruské: R50 a R65 [48] => * americké: 90ARA-A (TR45), 100RE, 115RE (TR57), 119RE, 132RE, 136RE, (TR68), 141 AB a 100ARA-B [49] => * čínské: China 50 a China 60 [50] => * indické: IRS 52 [51] => * australské: D1 (AS68) a D2 (AS60) [52] => * ASCE ([[American Society of Civil Engineers]]): ASCE 60, ASCE 85 [53] => [54] => Číslice u označení typu kolejnice vesměs označují hmotnost metru v kilogramech (kromě britských a amerických systémů, které uvádějí hmotnost v librách). [55] => [56] => === Tramvajové tratě === [57] => [[Soubor:Tram rail.jpg|náhled|Žlábková kolejnice pro tramvajové tratě]] [58] => Na [[tramvaj]]ových tratích ve městech bývalého Československa se užívají například žlábkové kolejnice NT 1 (a ve velkoplošných panelech blokové žlábkové kolejnice B 1) z [[Třinecké železárny|Třineckých železáren]], žlábkové kolejnice polského typu 180 S nebo ruského TV 60 a v některých městech se však na úsecích nepojížděných silničními vozidly používají i bezžlábkové železniční kolejnice. Kolejnice NT 1 má poloměr zaoblení z hlavy do boku 6 mm. Od poloviny 20. let do poloviny 60. let 20. století se v Praze na zvýšených tramvajových pásech běžně používaly bezžlábkové kolejnice NP 5 a na silničních přejezdech žlábková varianta NP 3.[http://www.prazsketramvaje.cz/view.php?cisloclanku=2010031701 ''Kolejový svršek tvořený kolejnicí S49''], web Pražské tramvaje, verze k 20. 3. 2010, autoři neuvedeni Bezžlábkové kolejnice nejsou vůbec použity v Plzni a Olomouci, do Prahy začaly být vraceny roku 2010. V Mostě a Liberci jsou na některých úsecích použity kolejnice S 49 v kombinaci s profilem tramvajových kol VM. V Brně se používají speciální profily kol i kolejnic, které jsou podobnější železničním. Ostravská tramvajová síť má profily takřka shodné se železničními, používají se zde také kola s výrazně vyššími okolky než v ostatních městech. [59] => [60] => == Délky == [61] => Délka kolejnice se vyvíjela. Lité kolejnice mívaly délku kolem 1 m. Válcované kolejnice bylo možno vyrábět delší tak, jak se vyvíjely technologické postupy. Běžná délka kolejnice pro použití na železnici dosáhla postupně hodnoty 25 m. Pro vyrovnání rozdílných délek kolejnicových pásů v oblouku se používají zkrácené délky po 50 mm až do 24,80 m. V současné době se válcují i kolejnicové pásy o délce až 120 mhttp://www.albernet.at/made_in_austria/va_stahl_schienen.htm, které nacházejí použití především na vysokorychlostních tratích. [62] => [63] => == Materiál == [64] => Základní materiálem je [[ocel]]. V současnosti [[Třinecké železárny]] vyrábějí kolejnicovou ocel o jakosti 900 A (to odpovídá 95 ČSD – Vk), značená jak R260. Její [[pevnost v tahu]] je 880 až 1030 [[Pascal (jednotka)|MPa]] a [[tažnost]] A5 max. 10 %. Obsah [[uhlík]]u se pohybuje od 0,6 do 0,8 %. Kolejnice na více zatížených tratích jsou [[legování|legovány]] [[mangan]]em (až 1,3 %), [[křemík]]em (do 0,5 %) a dalšími prvky.{{Citace elektronického periodika |titul=Materiálové vlastnosti kolejnic |url=http://www.trz.cz/vyrd/9B72A3185F0B4CB4C12574E900264D63 |datum přístupu=2011-02-11 |url archivu=https://web.archive.org/web/20111024195312/http://www.trz.cz/vyrd/9B72A3185F0B4CB4C12574E900264D63 |datum archivace=2011-10-24 |nedostupné=ano }} [65] => [66] => == Poznámky == [67] => * Hlavním parametrem, podle něhož se dnes rozlišují kolejnice, je hmotnost kolejnice na 1 metr její délky. Ta může být od několika kilogramů na průmyslových úzkokolejkách až po mnoho desítek kilogramů na hlavních tratích. [68] => * Tramvaje zpravidla využívají speciální profily žlábkových kolejnic; tyto profily (velikost žlábku) odpovídají profilu kol příslušného tramvajového systému [69] => * Kolejnice se dříve obvykle spojovaly šroubovanými spoji, toto spojení se nazývá [[kolejnicový styk]] a mezi čely kolejnic je ponechaná mezera umožňující [[teplotní délková roztažnost|dilataci]]. V současné době se kolejnice svařují do tzv. [[Bezstyková kolej|bezstykové koleje]]. Síly, které působí na kolejnice vlivem změny teploty, jsou přenášeny do štěrkového lože upevňovadly a pražci. Tím je zajištěno, že nedojde k vybočení koleje. [[Dilatační zařízení (železnice)|Dilatační úseky]] se vkládají omezeně, např. v případě dlouhých [[most]]ů, které tvoří velké dilatační celky. [70] => [71] => == Galerie == [72] => [73] => Soubor:Konka koleje.jpg|Kolej koněspřežky [74] => Soubor:074R18210980 LOFAK.jpg|Kolejnice s plochou hlavou ve výhybce s malým poloměrem odbočné větve. Bývalá [[lokomotivka Floridsdorf]] [75] => Soubor:Rail profile nmbs.JPG|Porovnání ojeté (vlevo) s novou kolejnicí (vpravo) [76] => Soubor:Rail Barrow Steel 1896.jpg|Označení výrobce a roku na stojině kolejnice [77] => [78] => [79] => == Odkazy == [80] => [81] => === Reference === [82] => [83] => [84] => === Související články === [85] => * [[Kolej]] [86] => * [[Železniční svršek]] [87] => [88] => === Externí odkazy === [89] => * {{Commonscat}} [90] => * {{Wikislovník|heslo=kolejnice}} [91] => [92] => {{Autoritní data}} [93] => {{Portály|Železnice}} [94] => [95] => [[Kategorie:Konstrukce tratí]] [96] => [[Kategorie:Ocel]] [97] => [[Kategorie:Ocelové stavby]] [] => )
good wiki

Kolejnice

Širokopatní kolejnice Kolejnice je jednou ze základních částí železničního svršku. Přenáší kolovou sílu a absorbuje podélné síly (rozjezdová a brzdová).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'19. století','Železniční svršek','kolejnicový styk','Třinecké železárny','1991','teplotní délková roztažnost','Dilatační zařízení (železnice)','Soubor:FT Rail.jpg','němčina','Koněspřežná dráha České Budějovice - Linec','Anglie','Soubor:Rail profiles 19th c US.jpg'

1991

Anglie

Němčina

Němčina je západoslovanský jazyk, který se používá převážně v německy mluvících zemích.