Array ( [0] => 14753197 [id] => 14753197 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kolektivismus [uri] => Kolektivismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Kolektivismus''' (z lat. ''collectivus'', sebraný, shromážděný) je označení pro postoje, postupy a [[ideologie]], které vidí jednotlivého člověka především jako součást nějakého celku a jeho zájmy tedy zásadně podřizují zájmům tohoto celku. Ten může mít rozsah [[rodina|rodiny]] až velkých [[sociální skupina|sociálních skupin]] typu [[národ]]u nebo [[etnikum|etnika]]. [1] => [2] => Od '''kolektivismu ideologického''' je ovšem třeba odlišit '''metodologický kolektivismus''' společenských věd, který vychází z předpokladu, že lidské jednání a preference jsou natolik podmíněny společností, že je lze studovat jako hromadné jevy a na tomto základě dokonce i předvídat.{{Citace monografie [3] => | příjmení1 = Petrusek [4] => | jméno1 = Miloslav [5] => | titul = Velký sociologický slovník I. [6] => | url = https://ndk.cz/view/uuid:27ab30f0-0756-11e4-83c7-005056827e51?page=uuid:7cb37080-3622-11e4-8413-5ef3fc9ae867 [7] => | vydavatel = Karolinum [8] => | místo = Praha [9] => | rok = 1966 [10] => | kapitola = Kolektivismus [11] => | strany = 500 [12] => | isbn = 80-7184-311-3 [13] => | poznámka = dostupné online po registraci [14] => }} [15] => [16] => == Antropologické pozadí == [17] => Z [[Antropologie|antropologického]] pohledu se člověk vždycky rodí do nějakého společenství, rodiny, skupiny, kmene, národa a nemůže dospět jinak, než v rámci společnosti, z níž přebírá svůj [[jazyk (lingvistika)|jazyk]] a [[Kultura|kulturu]]. Nicméně právě dospívání znamená také uvolňování ze samozřejmých vazeb příbuznosti a závislosti a přebírání individuální svobody a odpovědnosti, a to v té míře, jak to celkové životní poměry dovolují. V podmínkách životní nouze a ohrožení je na svoji skupinu a na její podporu odkázán daleko více než v podmínkách (relativního) bezpečí a blahobytu. [18] => [19] => Zejména [[evolucionismus|evolucionistické]] teorie společnosti a kultury předpokládají, že podobný vývoj ke větší [[autonomie|autonomii]] a společenské svobodě probíhal i v celé minulosti lidstva. Lidé se tak postupně – přes všechny regresy – [[emancipace|emancipují]] od nepodmíněných vazeb a závislostí na dané tradici, společnosti nebo autoritách a navazují pak jednotlivě pevné, ale osobní vztahy spolupráce, přátelství a lásky podle vlastní volby.{{Citace monografie [20] => | příjmení1 = Petrusek [21] => | jméno1 = Miloslav [22] => | titul = Velký sociologický slovník I. [23] => | url = https://ndk.cz/view/uuid:27ab30f0-0756-11e4-83c7-005056827e51?page=uuid:5cd5f030-3622-11e4-8413-5ef3fc9ae867 [24] => | vydavatel = Karolinum [25] => | místo = Praha [26] => | rok = 1966 [27] => | kapitola = Emancipace [28] => | strany = 254 [29] => | isbn = 80-7184-311-3 [30] => | poznámka = dostupné online po registraci [31] => }} [[Johann Wolfgang von Goethe|Goethe]] pro to vytvořil pojem „spříznění volbou“, ''Wahlverwandschaft''.{{Doplňte zdroj}} [32] => [33] => == Podmínky vzniku kolektivismu == [34] => Moderní kolektivismy vznikly v podmínkách rozpadu tradičních společností, kdy se masy lidí stěhovaly do měst za obživou a prací. Tak tito lidé jednak ztratili své přirozené vztahy (rodinné, příbuzenské, sousedské) i známé prostředí, jednak se cítili bezmocní vůči společenským silám, které je v novém prostředí ohrožovaly. Bezprávní dělníci vůči svým zaměstnavatelům, chudí vůči bohatým, příslušníci národních či náboženských menšin vůči většinové společnosti, ale i osvobození otroci a nevolníci v cizím, neznámém nebo dokonce nepřátelském prostředí. [35] => [36] => Kolektivistické ideologie vycházejí vstříc těmto potřebám a nabízejí vykořeněným jedincům, aby se masově semkli a postavili na odpor. Z hlediska [[sociální psychologie]] je tedy kolektivismus jakýsi [[regres]], odmítnutí modernity a pokus o návrat zpět do situace společenských jistot a bezpečí. Protože nabízí východisko ze zoufalé situace, může kolektivistická ideologie mobilizovat miliony lidí a přimět je k tomu, aby se vzdali vlastního uvažování, přijali autoritativní vůdce a své vlastní zájmy zcela podřídili „kolektivu“.{{Citace monografie [37] => | příjmení1 = Petrusek [38] => | jméno1 = Miloslav [39] => | titul = Velký sociologický slovník I. [40] => | url = https://ndk.cz/view/uuid:27ab30f0-0756-11e4-83c7-005056827e51?page=uuid:7c96e7d0-3622-11e4-8413-5ef3fc9ae867 [41] => | vydavatel = Karolinum [42] => | místo = Praha [43] => | rok = 1966 [44] => | kapitola = Kolektivismus [45] => | strany = 499 [46] => | isbn = 80-7184-311-3 [47] => | poznámka = dostupné online po registraci [48] => }} Podobně je tomu i u fundamentalistických náboženských sekt, které nabízejí svým přívržencům jednak pocit kolektivní „síly“, jednak (domnělý) smysl života – ovšem pod podmínkou, že se ve všem podřídí a všechno obětují nějakému celku. [49] => [50] => == Kolektivní vina == [51] => Významným projevem skrytého, [[latentní]]ho kolektivismu je představa [[kolektivní vina|kolektivní viny]]. V běžné řeči se nelze vyhnout kolektivním označením lidských skupin (Němci, Rusové, Američané, Romové, černoši, katolíci a pod.), která snadno vedou k představě „kolektivních osob“, které mají nějakou povahu, nějak jednají a nesou pak také kolektivně odpovědnost a [[vina|vinu]].{{Citace elektronické monografie [52] => | titul = Stanford Encyclopedia of Philosophy: Collective Responsibility [53] => | url = https://plato.stanford.edu/entries/collective-responsibility/ [54] => | datum_vydání = 2005-08-08 [55] => | datum_aktualizace = 2022-12-09 [56] => | jazyk = en [57] => }} Jak ukázal [[Karl Jaspers]], nesou sice příslušníci organizovaných skupin (např. států) skutečně jistou [[odpovědnost]] za kolektivní rozhodování a jednání svých skupin, není to však v žádném případě přímá vina ve smyslu mravním a právním, za niž by mohl například následovat kolektivní [[trest]].K. Jaspers, ''Otázka viny''. U skupin bez jakékoli organizace, jako jsou národy nebo etnické skupiny, je ovšem představa kolektivní odpovědnosti zcela nesmyslná. [58] => [59] => == Kolektivismus a lidská práva == [60] => Obranou proti kolektivistickým přehmatům je důsledné prosazování a vymáhání [[Lidská práva|lidských]] a [[Občanská práva|občanských práv]]. Na základě zkušenosti se vznikem fašismu a nacismu je evropské země v poválečné době rozšířily i o [[Sociální práva|práva sociální]], jež mají bránit pocitu bezmoci obyčejných lidí vůči společenským silám moci a bohatství. Nakolik ovšem mohou být tato práva sama zneužita a nakolik omezují prosperitu společnosti, je stále předmětem politických diskusí v USA i v Evropě. [61] => [62] => == Výroky o kolektivismu == [63] => {{Citát v rámečku|„Nelze dost často opakovat – nebo se aspoň dost často neopakuje – že v kolektivismu není nic demokratického, nýbrž že naopak dává tyranské menšině takovou moc, o jaké se ani španělským inkvizitorům nesnilo.“|[[George Orwell]]|recenze na ''Cestu do otroctví'', 1944}} [64] => [65] => {{Citát v rámečku|"Historická zkušenost socialistických zemí smutně ukázala, že kolektivismus neodstraňuje [[odcizení]], ale naopak je prohlubuje, protože k němu přidává nedostatek základních potřeb a hospodářské výkonnosti."|[[Jan Pavel II.]], ''Centesimus annus'', 1991}} [66] => [67] => == Odkazy == [68] => === Reference === [69] => [70] => [71] => === Literatura === [72] => * {{Citace monografie [73] => | příjmení1 = Hayek [74] => | jméno1 = Fridrich A. von [75] => | titul = Cesta do otroctvíhttps://ndk.cz/view/uuid:3f908b40-2ea0-11e4-8f64-005056827e52?page=uuid:72c909b3-53f5-4765-bae3-77d767e199b1 [76] => | url = https://ndk.cz/view/uuid:3f908b40-2ea0-11e4-8f64-005056827e52?page=uuid:72c909b3-53f5-4765-bae3-77d767e199b1 [77] => | vydavatel = Academia [78] => | místo = Praha [79] => | rok = 1990 [80] => | počet_stran = 181 [81] => | isbn = 80-200-0264-2 [82] => | poznámka = dostupné online po registraci [83] => }} [84] => * [[Karl Jaspers]], ''Otázka viny''. Praha 1991. [85] => * {{Citace monografie [86] => | příjmení1 = Petrusek [87] => | jméno1 = Miloslav [88] => | titul = Velký sociologický slovník I. [89] => | url = https://ndk.cz/view/uuid:27ab30f0-0756-11e4-83c7-005056827e51?page=uuid:7c96e7d0-3622-11e4-8413-5ef3fc9ae867 [90] => | vydavatel = Karolinum [91] => | místo = Praha [92] => | rok = 1966 [93] => | kapitola = Kolektivismus [94] => | strany = 499 [95] => | isbn = 80-7184-311-3 [96] => | poznámka = dostupné online po registraci [97] => }} [98] => * [[Karl Popper|Karl R. Popper]], ''Otevřená společnost a její nepřátelé'' I./II. Praha 1994 [99] => [100] => === Související články === [101] => * [[Anarchokolektivismus]] [102] => * [[Individualismus]] [103] => * [[Komunitarismus]] [104] => * [[Kolektivizace]] [105] => [106] => === Externí odkazy === [107] => * {{Commonscat}} [108] => * [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Kolektivismus Kolektivismus] v [[Sociologická encyklopedie|Sociologické encyklopedii]] [109] => * [http://plato.stanford.edu/entries/collective-responsibility/ Stanford enc. of Philosophy, heslo Collective responsibility] {{En}} [110] => {{Autoritní data}} [111] => [112] => [[Kategorie:Politická filozofie]] [113] => [[Kategorie:Politologické pojmy]] [114] => [[Kategorie:Sociologie]] [115] => [[Kategorie:Spolupráce]] [] => )
good wiki

Kolektivismus

Kolektivismus (z lat. collectivus, sebraný, shromážděný) je označení pro postoje, postupy a ideologie, které vidí jednotlivého člověka především jako součást nějakého celku a jeho zájmy tedy zásadně podřizují zájmům tohoto celku.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Karl Jaspers','autonomie','Kategorie:Sociologie','Kategorie:Politická filozofie','Kolektivizace','Individualismus','Karl Popper','rodina','Lidská práva','odpovědnost','vina','sociální skupina'

Autonomie

Individualismus

Kategorie:Sociologie

Kolektivizace

Odpovědnost

Rodina

Vina