Array ( [0] => 15508454 [id] => 15508454 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Koloseum [uri] => Koloseum [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Koloseum, známé také jako Flaviovský amfiteátr, je jedním z nejikoničtějších symbolů starověkého Říma a důkazem vynikající architektury a inženýrství své doby. Bylo postaveno v letech 70-80 n.l. a mohlo pojmout až 80 000 diváků, což svědčí o jeho monumentalitě a funkci jako centra veřejného života. Toto velkolepé zařízení sloužilo k pořádání různých událostí, včetně gladiátorských zápasů, divadelních představení a soutěží. Během těchto akcí se lidé shromažďovali, aby sdíleli zážitky a radosti ze společenského života. Koloseum se tak stalo místem, kde se setkávaly různé kultury a tradice, a ukazuje, jakým způsobem dokázali lidé v minulosti spojit své síly k vytvoření jedinečného a inspirativního místa. Dnes je Koloseum symbolem nejen římské historie, ale také lidské tvořivosti a odhodlání. Je to místo, které přitahuje miliony návštěvníků ročně a poskytuje jim příležitost obdivovat mistrovské dílo architektury a porozumět bohatství historie. Obklopeno fascinujícími vzpomínkami na minulost, Koloseum také inspiruje k zamyšlení o vývoji lidských hodnot a kultury. Koloseum je dnes chráněno jako UNESCO světové dědictví a jeho obnova a údržba svědčí o závazku současné společnosti ke kulturnímu dědictví. Tento skvost římské kultury tím, že zůstává relevantní a fascinující, přispívá k našemu porozumění minulosti a osvětluje cestu k optimističtějšímu pohledu na budoucnost. [oai_cs_optimisticky] => Koloseum, známé také jako Flaviovský amfiteátr, je jedním z nejikoničtějších symbolů starověkého Říma a důkazem vynikající architektury a inženýrství své doby. Bylo postaveno v letech 70-80 n.l. a mohlo pojmout až 80 000 diváků, což svědčí o jeho monumentalitě a funkci jako centra veřejného života. Toto velkolepé zařízení sloužilo k pořádání různých událostí, včetně gladiátorských zápasů, divadelních představení a soutěží. Během těchto akcí se lidé shromažďovali, aby sdíleli zážitky a radosti ze společenského života. Koloseum se tak stalo místem, kde se setkávaly různé kultury a tradice, a ukazuje, jakým způsobem dokázali lidé v minulosti spojit své síly k vytvoření jedinečného a inspirativního místa. Dnes je Koloseum symbolem nejen římské historie, ale také lidské tvořivosti a odhodlání. Je to místo, které přitahuje miliony návštěvníků ročně a poskytuje jim příležitost obdivovat mistrovské dílo architektury a porozumět bohatství historie. Obklopeno fascinujícími vzpomínkami na minulost, Koloseum také inspiruje k zamyšlení o vývoji lidských hodnot a kultury. Koloseum je dnes chráněno jako UNESCO světové dědictví a jeho obnova a údržba svědčí o závazku současné společnosti ke kulturnímu dědictví. Tento skvost římské kultury tím, že zůstává relevantní a fascinující, přispívá k našemu porozumění minulosti a osvětluje cestu k optimističtějšímu pohledu na budoucnost. ) Array ( [0] => {{Infobox - budova}} [1] => [[Soubor:Colosseo - Through my lens 2.jpg|náhled|Nejzachovalejší část Kolosea (stav 2012)]] [2] => '''Koloseum''' nebo '''Římské koloseum''', původně '''Flaviovský amfiteátr''' ([[latina|latinsky]]: ''Amphitheatrum Flavium'', [[italština|italsky]]: ''Anfiteatro Flavio'' nebo ''Colosseo''), je oválný [[amfiteátr]] v centru města [[Řím]]a v [[Itálie|Itálii]]. Jde o největší amfiteátr, který byl kdy v [[Starověký Řím|římské říši]] postaven. Je to jedno z velkých děl římské [[architektura|architektury]]. [3] => [4] => Nachází se východně od [[Forum Romanum|Fora Romana]]. Jeho stavba začala mezi lety [[70]] a [[72]] n. l. za římského císaře [[Vespasianus|Vespasiana]] a byla dokončena v roce [[80]] n. l. za [[Titus|císaře Tita]]. Za vlády [[Domitianus|Domitiana]] ([[81]]–[[96]]) byly provedeny některé další úpravy. Jméno ''Amphitheatrum Flavium'' je odvozeno od Vespasianova a Titova rodového jména ''Flavius'' (tzv. ''gentilicia''). [5] => [6] => Původně bylo schopno pojmout 50 000 sedících diváků a bylo užíváno ke [[gladiátor]]ským zápasům a veřejným podívaným. Vedle gladiátorských her se zde pořádaly i ''naumachie'' (stylizované námořní bitvy), zápasy s divou zvěří, [[poprava|popravy]], rekonstrukce známých bitev a dramata založená na [[Římská mytologie|klasické mytologii]]. V [[raný středověk|raném středověku]] přestala budova sloužit k zábavě. Později byla využívána k obývání, sněmování, jako [[Pevnost (stavba)|pevnost]], [[Lom|kamenolom]] a [[křesťanství|křesťanská]] svatyně. [7] => [8] => Ačkoliv periodicky se opakující [[zemětřesení]] a zloději kamenů z něj učinili [[Zřícenina|zříceninu]], dnes se stavba stala skutečným symbolem [[císařství|císařského]] Říma. Je jednou z nejpopulárnějších [[cestovní ruch|turistických]] [[atrakce|atrakcí]] a stále má úzké vazby k [[římskokatolická církev|římskokatolické církvi]], protože na každý [[Velký pátek]] vede [[papež]] [[Křížová cesta|„Křížovou cestu“]] do amfiteátru. [9] => [10] => Koloseum je také znázorněno na [[euromince|italské verzi]] [[5 eurocentů|pěticentové mince]]. [11] => [[Soubor:Colosseo - panoramica - Scuba Beer.jpg|náhled|Panoramatický pohled]] [12] => [13] => == Jméno == [14] => [[Soubor:Map of downtown Rome during the Roman Empire large.png|náhled|Mapa [[Starověký Řím|starověkého Říma]], Koloseum se nachází v pravém horním rohu]] [15] => Jeho původní latinské jméno bylo '''Amphitheatrum Flavium''', často počešťováno jako '''Flaviovský amfiteátr''' (podle císařů [[Flaviovská dynastie|flaviovské dynastie]], kteří ho postavili).{{Citace elektronického periodika [16] => | titul = Rome, Amphitheatrum Flavium [17] => | periodikum = www.livius.org [18] => | url = https://www.livius.org/articles/place/rome/rome-photos/rome-amphitheatrum-flavium/ [19] => | datum přístupu = 2021-10-04 [20] => }} I když je toto jméno často užíváno ve vědecké literatuře, všeobecně je spíše neznámé. Ve [[starověk]]u Římané Koloseu neoficiálně říkali ''Amphitheatrum Caesareum'' (''Císařský amfiteátr''), tento název by však mohlo nést více objektů a název ''Amphitheatrum Flavium'' rovněž – Vespasianus a Titus, stavitelé Kolosea, postavili také amfiteátr stejného jména v [[Puteoli]] (moderní [[Pozzuoli]]). [21] => [22] => Historikové usuzují, že jméno ''Koloseum'' pochází od kolosální [[Nero|Neronovy]] sochy, která stála hned vedle. Později byla tato socha Neronovými nástupci upravena do podoby boha [[Hélios|Helia]] ''(Sol)'' nebo [[Apollón]]a, boha slunce, přidáním nezbytné sluneční koruny. Několikrát byla původní hlava nahrazena hlavami dalších císařů.{{Citace elektronického periodika [23] => | příjmení = Slezák [24] => | jméno = Milan [25] => | titul = Kolosální? Socha poslušně střídá hlavy. To není móda – to je politika [26] => | periodikum = iROZHLAS [27] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [28] => | vydavatel = Český rozhlas [29] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [30] => | url = https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/rceni-pod-rentgenem-milan-slezak-kolosalni_1811040708_mls [31] => | datum vydání = 4. 11. 2018 [32] => | jazyk = cs [33] => | datum přístupu = 2021-10-04 [34] => }} I přes rozličné katastrofy zůstala socha stát až do [[středověk]]u a byla jí přisuzována [[zázrak|zázračná moc]]. Byla vnímána jako symbol věčnosti Říma. [35] => [36] => V [[8. století|8. století]] napsal [[Beda Venerabilis|Beda Ctihodný]] (asi 672–735) známý [[epigram]] oslavující symbolický význam sochy: ''Quandiu stabit coliseus, stabit et Roma; quando cadit coliseus, cadet et Roma; quando cadet Roma, cadet et mundus'' („dokud stojí Kolos, stojí Řím; padne-li Kolos, padne i Řím; padne-li Řím, padne svět“). To bývá mylně chápáno, a tak se často mluví o Koloseu, nikoli o Kolosu (jako např. v [[George Gordon Byron|Byronově]] poemu ''[[Childe Haroldova pouť]]''). Nicméně v době, kdy psal Beda, byl termín ''coliseus'' užíván spíše v souvislosti se sochou než s tím, co bylo stále známo jako Flaviovský amfiteátr. [37] => [38] => [[Soubor:Roma-colosseodaltempiodivenere01.jpg|náhled|Pohled od [[Chrám Venuše a Romy|chrámu Venuše a Romy]]]] [39] => Kolos nakonec padl, pravděpodobně byl stržen, aby mohl být druhotně využit jeho [[bronz]]. Okolo roku 1000 začalo být používáno slovo „Koloseum“ v souvislosti s amfiteátrem. Socha samotná byla již dávno zapomenuta a zůstal jenom její podstavec, který lze vidět mezi Koloseem a vedle stojícím [[Chrám Venuše a Romy|Chrámem Venuše a Říma]]. [40] => [[Soubor:Roma06(js).jpg|náhled|180px|Pohled na Koloseum (2013)]] [41] => V průběhu středověku bylo jméno zkomoleno na ''Koliseum''. V Itálii je amfiteátr stále znám jako ''il Colosseo'', ostatní [[románské jazyky]] však užívají tvary ''le Colisée'' ([[francouzština]]), ''el Coliseo'' ([[španělština]]) a ''o Coliseu'' ([[portugalština]]). [42] => [43] => == Historie == [44] => [45] => === Starověk === [46] => Jeho výstavba začala za vlády císaře [[Vespasianus|Vespasiana]] v letech 70–72 n.l.. Vybrána byla rovinatá plocha na dně nízkého údolí mezi pahorky [[Caelius]], [[Esquilinus]] a [[Palatinus]], kterým vedl [[kanál]]. Od [[2. století př. n. l.|2. století př. n. l.]] bylo toto území hustě obydleno. Bylo poškozeno [[velký požár Říma|velkým požárem Říma]] v roce [[64]] n. l., následkem čehož [[Nero]] zabral většinu území a zařadil ho do svého osobního majetku. Po straně Kolosea postavil grandiózní [[Domus Aurea]], před kterým vytvořil umělé jezero obklopené pavilony a zahradami. Aréna měla podzemní podlaží s 25 výtahy, jimiž osm mužů dopravovalo z podzemí zvířata nebo osoby. Nosnost každého výtahu byla 270 kg, tj. dva lvi. [47] => [48] => Stávající [[akvadukt]] ''Aqua Claudia'' byl rozšířen, aby mohl zásobovat prostor vodou a vedle vchodu do Domu Aurea byla zasazena gigantická bronzová socha císaře [[Nero]]na. [49] => [50] => Velká část Domu Aurea zanikla, socha však zůstala zachována. Jezero bylo vypuštěno a plocha použita jako místo pro nový Flaviovský amfiteátr. Uvnitř bývalých základů Domu Aurea vyrostly gladiátorské školy a ostatní podpůrné budovy. Podle rekonstruovaného nápisu nalezeného na tomto místě „nařídil císař Vespasianus, aby byl nový amfiteátr vztyčen z jeho podílu na válečné kořisti“. Tím se myslí velká část pokladu získaného roku [[70]] Římany díky vítězství v [[Židovská válka|židovské válce]]. Proto může být Koloseum považováno za velký triumfální památník, odrážející římskou tradici oslav velkých vítězství. Vespasianovo rozhodnutí postavit Koloseum na břehu Neronova jezera lze také chápat jako populistické gesto navrátit lidem místo, které Nero využíval pro své vlastní účely. Na rozdíl od mnoha jiných amfiteátrů, které se nacházely na kraji města, bylo Koloseum postaveno v centru – doslova i symbolicky v srdci Říma. V aréně bojovali [[Gladiátor|gladiátoři]], konaly se zde popravy (často spektakulární - například ušlapání slony) a zápasy se zvířaty, a byla proto též nazývána „římskou arénou smrti“.{{Citace elektronického periodika [51] => | titul = Koloseum - římská aréna smrti [52] => | periodikum = Prima Zoom [53] => | url = https://zoom.iprima.cz/koloseum-rimska-arena-smrti [54] => | jazyk = cs [55] => | datum přístupu = 2021-10-04 [56] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20211004200556/https://zoom.iprima.cz/koloseum-rimska-arena-smrti [57] => | datum archivace = 2021-10-04 [58] => }} Někteří historici se domnívají, že zde zahynulo na 700 tisíc lidí, existují ale i odhady 1,4 milionu mrtvých. K tomu zhruba milion zabitých zvířat, což vedlo k vyhubení některých živočisšných druhů v oblastech pod římskou nadvládou.{{Citace elektronického periodika [59] => | titul = Historické otazníky: krvavá jatka v Koloseu. Kolik tu zabili lidí? [60] => | periodikum = iDNES.cz [61] => | url = https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/rim-a-koloseum-a-vrazdeni.A140522_161245_kolem-sveta_tom [62] => | datum vydání = 2014-07-02 [63] => | jazyk = cs [64] => | datum přístupu = 2021-10-04 [65] => }} Počet mrtvých gladiátorů se odhaduje na pěti tisíc ročně. [66] => [67] => [[Soubor:Rome Colosseum interior.jpg|náhled|Interiér Kolosea (2008)]] [68] => V době Vespasianovy smrti v roce 79 bylo Koloseum dokončeno až po třetí patro. Poslední úroveň byla dokončena a budova inaugurována jeho synem [[Titus|Titem]] v roce 80. [[Cassius Dio]] počítal, že během [[inaugurační hry|inauguračních her]] amfiteátru bylo zabito více než 9 000 divokých zvířat. Za Vespasiánova mladšího syna, nově dosazeného císaře [[Domitianus|Domitiana]], byla budova dále přestavěna. Domitianus postavil ''[[hypogeum]]'', sérii podzemních tunelů užívaných k ubytování zvířat a otroků. Také nechal na vrchol Kolosea umístit galerii, aby zvýšil kapacitu míst k sezení. [69] => [70] => V roce 217 bylo Koloseum zle poškozeno velkým [[požár]]em (podle [[Cassius Dio|Dio Cassia]] způsobeného osvětlením), který zničil dřevěná horní patra vnitřku amfiteátru. Až do roku 240 nebylo Koloseum opraveno úplně a prošlo dalšími úpravami v roce 250 nebo 252 a opět v roce 320. Zápisy popisují restaurace různých částí Kolosea za [[Theodosius II.|Theodosia II.]] a [[Valentinianus III.|Valentiniana III.]] (vládl 425–450), pravděpodobně aby se opravilo poškození způsobené zemětřesením z roku 443; více prací následovalo v letech 484 a 508. Až do 6. století byla aréna dále užívána pro podívané, poslední gladiátorské boje jsou zmiňovány kolem roku 435. Lov zvířat pokračoval nejméně do roku 523. [71] => [72] => === Středověk === [73] => [[Soubor:Coliseo medieval.jpg|vlevo|náhled|Mapa středověkého Říma označující Koloseum]] [74] => Během [[středověk]]u prošlo Koloseum několika radikálními změnami týkajícími se jeho používání. Koncem [[6. století|6. století]] byl do stavby amfiteátru postaven malý [[kostel]], ačkoliv to nedávalo budově jako celku žádný zvláštní náboženský význam. Aréna byla přeměněna na hřbitov. Četné klenbové prostory v arkádách pod sedadly byly přeměněny v ubytovny a dílny a ještě ze 12. století jsou o nich dochovány záznamy o tom, že byly pronajímány. Kolem roku 1200 převzala Koloseum [[rodina Frangipani]] a obehnala ho opevněním; očividně ho využívala jako zámek.{{Citace monografie [75] => | příjmení = Frangipane [76] => | jméno = William [77] => | titul = History of the Frangipani Family: 2,000 Years of Saints and Sinners, Rulers and Rogues [78] => | url = https://books.google.cz/books?id=Ij2GzQEACAAJ&dq=History+of+the+Frangipani+Family&hl=cs&sa=X&redir_esc=y [79] => | vydavatel = Independently Published [80] => | počet stran = 168 [81] => | isbn = 979-8-6351-5945-3 [82] => | poznámka = Google-Books-ID: Ij2GzQEACAAJ [83] => | jazyk = en [84] => }} [85] => [86] => [[Zemětřesení]] v roce 1349 zde způsobilo jeho vážné poškození a způsobilo, že vnější strana budovy se zhroutila. Většina popadaných kamenů byla použita k stavbě [[palác]]ů, [[kostel]]ů, [[Nemocnice|nemocnic]] a dalších budov po celém Římě. V polovině [[14. století|14. století]] se do jeho severní třetiny přestěhoval náboženský řád a obýval ji až do počátku [[19. století|19. století]]. [[Interiér]] amfiteátru byl v rozsáhlé míře vydlážděn kameny, který byl užit odněkud jinud, nebo (v případě [[mramor]]ové [[Fasáda|fasády]]) byl pálen na [[Oxid vápenatý|nehašené vápno]]. [[Bronz]]ové výztuže, které držely kamennou stavbu pohromadě, byly vypáčeny nebo vyháknuty ze stěn a zanechaly četné důlky, které ještě dnes budovu hyzdí. [87] => [88] => === Moderní doba === [89] => [[Soubor:Cole Thomas Interior of the Colosseum Rome 1832.jpg|náhled|''Interiér římského Kolosea''. [[Thomas Cole]], 1832. Všimněte si [[kříž]]ů okolo arény a hojné vegetace, obojí bylo odstraněno později v 19. století.]] [90] => Během [[16. století|16.]] a [[17. století|17. století]] shledali představitelé církve užití pro velkou zpustlou masu Kolosea. [[Papež]] [[Sixtus V.|Sixtus V.]] (1585–1590) plánoval předělat budovu na [[Továrna|továrnu]] na vlnu, čímž by zajistil zaměstnání římským prostitutkám; tento návrh ale padl díky jeho předčasné smrti. V roce 1671 schválil kardinál Altieri využití Kolosea k [[býčí zápas|býčím zápasům]]; veřejný poprask ale způsobil, že se této myšlenky rychle vzdal. [91] => [92] => V roce 1749 kvitoval [[papež]] [[Benedikt XIV.|Benedikt XIV.]] jako oficiální politiku církve názor, že Koloseum je svaté místo kde byli [[mučedník|mučeni]] raní křesťané. Zakázal užívání Kolosea jako kamenolomu a zasvětil budovu [[pašije|Kristovým pašijím]] a umístil v ní [[kříž]]e, které prohlásil za posvěcené krví [[mučedník|Kristových mučedníků]], již zemřeli v Koloseu. Benedikta k tomuto projektu ponoukl [[Františkáni|františkán]] sv. Leonard.{{Citace elektronického periodika [93] => | titul = O křížovou cestu (nejenom) v Koloseu se zasloužil františkán sv. Leonard [94] => | periodikum = www.vaticannews.va [95] => | url = https://www.vaticannews.va/cs/cirkev/news/2019-04/o-krizovou-cestu-nejenom-v-koloseu-se-zaslouzil-frantiskan-sv.html [96] => | datum vydání = 2019-04-19 [97] => | jazyk = cs [98] => | datum přístupu = 2021-10-04 [99] => }} [100] => [101] => Později iniciovali papežové různé stabilizační a restaurační projekty, byla odstraněna rozsáhlá vegetace přerůstající přes budovu a dále ji ohrožující. Fasáda byla v letech 1821 a 1827 zpevněna trojúhelníkovými cihlovými klíny a interiér byl opraven v letech 1832, 1846 a ve 30. letech 20. století. Vnitřní část arény byla částečně vyhloubena v letech 1810–1814 a v roce 1874 a za [[Benito Mussolini|Mussoliniho]] ve 30. letech 20. století byla zcela odkryta. [102] => [[Soubor:Colosseum Damage and Restoration.jpg|náhled|vlevo|Mezi lety 1993 a 2000 byly očištěny části venkovní zdi (vlevo), aby se Koloseum zbavilo zplodin z automobilů (vpravo)]] [103] => Dnes se jedná o jednu z nejpopulárnějších turistických atrakcí Říma, každý rok sem zavítají miliony turistů. Následky znečištění ovzduší a celkové zhoršení stavu v průběhu let vyzvaly k velkému restauračnímu programu, který byl spuštěn mezi lety 1993 a 2000. Investice činily 40 miliard [[italská lira|italských lir]] (19,3 milionů dolarů/20,6 milionů dolarů v cenách roku 2000). V nedávné době se stalo Koloseum symbolem mezinárodní kampaně proti [[trest smrti|trestu smrti]], který byl v Itálii zrušen v roce 1948. V roce [[2000]] se před Koloseem konalo několik demonstrací proti trestu smrti. Od té doby, jako gesto proti trestu smrti, změnili představitelé Říma barvu nočního osvětlení Říma od bílé na zlatou v době, kdy kdekoliv ve světě je osoba odsouzená tomuto trestu osvobozena, propuštěna nebo jí je trest zmírněn. Koloseum bylo například zlatě nasvíceno, když byl zrušen trest smrti v americkém státě [[New Jersey]] v prosinci [[2007]].{{Citace elektronického periodika [104] => | příjmení = [105] => | titul = Italové na protest proti trestu smrti osvětlili Koloseum [106] => | periodikum = Hospodářské noviny (HN.cz) [107] => | url = https://zahranicni.hn.cz/c1-20113960-italove-na-protest-proti-trestu-smrti-osvetlili-koloseum [108] => | datum vydání = 2007-01-06 [109] => | jazyk = cs [110] => | datum přístupu = 2021-10-04 [111] => }} [112] => [113] => Kvůli poškozenému stavu interiéru je nepraktické pořádat v Koloseu velké události; do současného hlediště se vejde pouze několik set diváků. Nicméně mnohem větší koncerty se konaly před Koloseem a Koloseum bylo užíváno jako pozadí. Z umělců, kteří v minulých letech hráli u Kolosea, lze vzpomenout [[Ray Charles|Raye Charlese]] (květen 2002), [[Paul McCartney|Paula McCartneyho]] (květen 2003) nebo [[Elton John|Eltona Johna]] (září 2005). [114] => [115] => Dne 7. července 2007 bylo Koloseum zvoleno jako jeden z [[Nových sedm divů světa|Nových sedmi divů světa]].{{Citace periodika [116] => | příjmení = [117] => | jméno = [118] => | titul = Nové divy světa: Koloseum, Machu Picchu či Tádžmahal [119] => | periodikum = Deník.cz [120] => | datum vydání = 2012-07-03 [121] => | jazyk = cs [122] => | url = https://www.denik.cz/ze_sveta/nove-divy-sveta-koloseum-machu-picchu-ci-tadzmahal-20120703.html [123] => | datum přístupu = 2021-10-04 [124] => }} [125] => [126] => == Fyzický popis == [127] => [128] => === Vnitřní sedadla === [129] => [[Soubor:Colosseum-profile-english.png|vlevo|náhled|Boční pohled na sedadla v Koloseu]] [130] => Podle [[kalendář]]e z roku 354 mohlo Koloseum pojmout 87 000 lidí, ačkoliv moderní odhady počítají s číslem kolem 50 000. Posazeni byli v řadovém uspořádání, které odráželo přísnou rozvrstvenost římské společnosti. Na severním a jižním konci byly vyhrazeny speciální boxy pro římského císaře a [[vestálka|vestálky]] a poskytovaly nejlepší výhled do arény. Na stejné úrovni na křídlech byla široká platforma nebo ''podium'' pro třídu [[senát]]orů, kteří si směli přinést vlastní židle. V kamenech mohou být stále viděna vyrytá jména některých senátorů z 5. století, předpokládá se, že si tím zajišťovali prostor pro vlastní užití. [131] => [132] => Řada nad senátory, známá jako ''maenianum primum'', byla vyhrazena pro druhý aristokratický stav, jezdce (''equites''). O další řadu výše bylo ''maenianum secundum'', které bylo původně určeno řádným římským občanům (''patricijům'') a bylo rozděleno do dvou sektorů. Část níže (''immum'') byla pro bohaté občany, zatímco výše položená část (''summum'') byla pro chudé občany. Pro další sociální skupiny byly vyhrazeny speciální sektory: například chlapce se svými učiteli, vojáky na dovolené, zahraniční hodnostáře, písaře, hlasatele, kněze a tak dále. Kamenná (a později mramorová) sedadla byla vyhrazena pro občany a šlechtu, kteří si pravděpodobně nosili své vlastní polštáře. Prostory pro zvláštní skupiny byly rozeznány popisky. [133] => [134] => Další úroveň, ''maenianum secundum in legneis'', byla přidána na úplný vrchol budovy v době vlády [[Domitianus|Domitiana]]. Skládala se z galerie pro chudé, [[Otrokářství|otroky]] a ženy. Buď to byla pouze místnost pro stání nebo zde byly velmi příkré dřevěné lavičky. Některým skupinám byl zakázán všeobecný vstup do Kolosea, jmenovitě hrobníkům, hercům a bývalým gladiátorům. [135] => [136] => Každá řada byla rozdělena do sekcí (''meaniana'') pomocí zahnutých chodeb a nízkých zdí (''praecinctiones'' nebo ''baltei'') a dále byla rozdělena do ''cunei'' nebo výklenků pomocí schodů a uliček mezi sedadly z vomitoria. Každá řada sedadel (''gradus'') byla očíslována a umožňovala, aby každé jednotlivé sedadlo přesně rozpoznáno podle řady, sektoru a čísla. [137] => [138] => === Aréna a hypogeum === [139] => Aréna samotná měla rozměry 83 × 48 metrů. Zahrnovala dřevěnou podlahu pokrytou pískem (latinské slovo pro písek je ''harena'' nebo ''arena'') a podlaha pokrývala spletitou podzemní strukturu nazývanou ''hypogeum'' (doslova to znamená „podzemí“). Nyní se dochovaly pouze malé části původní podlahy arény, ale ''hypogeum'' je stále jasně viditelné. Skládalo se z dvojstupňové sítě podzemních tunelů a jeskyň pod arénou, ve kterých byly drženi gladiátoři a zvířata před tím, než začaly zápasy. Osmdesát vertikálních šachet poskytovalo stálý přístup pro vězněná zvířata a kusy scén ukrytých v podzemí; větší zavěšené platformy, nazývané ''hegmata'', poskytovaly přístup pro slony a podobné druhy. Byly přebudovány při četných příležitostech; vidět můžeme nejméně dvanáct různých fází konstrukce. [140] => [141] => ''Hypogeum'' bylo spojeno s mnoha místy mimo Koloseum pomocí podzemních tunelů. Z blízkých stájí byli tunelem přiváděni účinkující a zvířata. Také kasárny gladiátorů na východ od Kolosea u [[Ludus Magnus|Luda Magna]] byly spojeny tunely. Oddělené tunely sloužily císaři a Vestálkám a dovolovaly jim vstoupit do a opustit Koloseum, aniž by museli projít davem. [142] => [143] => V ''hypogeu'' existovalo také velké množství strojů. Výtahy a kladky zvyšovaly a snižovaly scénu a kulisy a také vyvážely na scénu uvězněná zvířata. V Koloseu jsou záznamy o existenci hlavních [[hydraulika|hydraulických]] mechanismů a podle starověkých záznamů bylo možné zatopit arénu, pravděpodobně díky spojení k blízkému akvaduktu. [144] => [145] => === Podpůrné budovy === [146] => Koloseum a jeho aktivity podporovaly pomáhaly podstatnému průmyslu v oblasti. Vedle samotného amfiteátru bylo s hrami spojeno mnoho budov v okolí. Bezprostředně na východ stojí zbytky [[Ludus Magnus|Luda Magna]], tréninkové školy pro gladiátory. Ta byla s Koloseem propojena podzemní chodbou a tím gladiátorům umožňovala snadný přístup. ''Ludus Magnus'' měla svoji vlastní miniaturní arénu, která sama o sobě byla populární atraktivitou pro římské diváky. V té samé oblasti se nacházely i jiné gladiátorské školy, včetně ''Luda Matutina'' (Ranní škola), kde byli trénováni bojovníci se zvířaty, plus Daciánova a Galská škola. [147] => [148] => Také vedle Kolosea bylo ''Armamentarium'', zahrnující luky, šípy a uchovavající zbraně; ''Summum Choragium'', kde byly skladovány stroje; ''Sanitarium'', které vlastnilo zařízení umožňující ošetření zraněných gladiátorů; a ''Spoliarium'', kde byla těla mrtvých gladiátorů zbavena šípů a rovnána. [149] => [150] => Kolem obvodu Kolosea, ve vzdálenosti 18 m od obvodu, stála řada vysokých kamenných míst, z nichž se dochovalo pět na východní straně. Jejich přítomnost je vysvětlována různými způsoby; mohly to být náboženské hranice nebo vnější hranice pro kontrolovače lístků, anebo kotva pro ''[[velarium]]'' nebo střechu. [151] => [152] => Hned vedle Kolosea stojí rovněž [[Konstantinův oblouk]]. [153] => [154] => === Využití === [155] => [[Soubor:Jean-Leon Gerome Pollice Verso.jpg|náhled|''[[Pollice Verso]]'' (''Palec dolů'') od [[Jean-Léon Gérôme|Jeana-Léona Géromeho]], 1872]] [156] => Koloseum bylo užíváno k pořádání [[gladiátor]]ských zápasů a celé řady dalších událostí, nazývaných ''munera'', byly vždy pořádány spíše jednotlivci než státem. Měly silný náboženský prvek, ale byly rovněž demonstrací moci a rodinné prestiže a byly velmi populární mezi lidem. Dalším populárním druhem show byl lov zvířat, nebo ''[[venatio]]''. Tato show využívala velké množství divokých šelem, většinou dovážených z [[Afrika|Afriky]] a [[Střední východ|Středního Východu]] a zahrnovala tvory jakými byli [[Nosorožcovití|nosorožci]], [[hroch|hroši]], [[slon]]i, [[žirafa|žirafy]], [[Zubr evropský|zubři]], [[lev|lvi]], [[levhart]]i, [[Medvědovití|medvědi]], [[tygr|kaspičtí tygři]], [[aligátor|aligátoři]], [[krokodýl]]i a [[Pštros dvouprstý|pštrosi]]. Bitvy a lovy se často odehrávaly uprostřed spletitých sad pohyblivých stromů a budov. Takové události se příležitostně odehrávaly ve velkém měřítku; [[Traianus]] prý oslavoval jeho vítězství v [[Dácie|Dácii]] v roce 107 podívanou čítající 11 000 zvířat a 10 000 gladiátorů během 123 dnů. [157] => [158] => Starověcí písaři zaznamenali, že během raných dní Kolosea byla budova využívána pro ''[[naumachiae]]'' (běžněji známé jako ''navalia proelia'') čili simulované námořní bitvy. Při inauguračních hrách pořádaných Titem v roce 80 bylo Koloseum napuštěno vodou, aby mohly být ukázáni speciálně trénovaní plavající koně a býci. Existuje také záznam o rekonstrukci slavné námořní bitvy mezi [[Korfu|Korkyreánskými]] (Corfiot) Řeky a [[Korint|Korinťany]]. To bylo předmětem diskuse mezi historiky; ačkoliv zásobení vodou by nebyl problém, je nejasné, jak mohla být aréna vodětěsná ani jak mohlo být v aréně dostatek místa pro pohyb válečných lodí. Předpokládalo se, že záznamy udávají špatnou lokalitu, nebo že Koloseum původně mělo široký plavební kanál pod svoji centrální osou (který byl později nahrazen hypogeem). [159] => [160] => ''Sylvae'' neboli osvěžení přírodních scén se také konalo v aréně. Malíři, technici a architekti postavili podobiznu lesa s pravými stromy a keři pěstovanými na ploše arény. Zvířata byla představena, aby oživila scénu pro potěšení publika. Takových scén se mohlo užívat jednoduše k ukázalo přirozené prostředí pro lidskou populaci nebo se na druhou stranu užívalo jako pozadí lovům a dramatům popisujícím epizody z mytologie. Příležitostně byly rovněž využívány pro popravy, v kterých hrdina příběhu – představován odsouzenou osobou – byl zabit různými hroznými, ale mytologicky autentickými způsoby, například byl sežrán šelmami nebo upálen k smrti. [161] => [162] => === Dnes === [163] => Koloseum je dnes hlavní turistickou atrakcí v Římě s tisícovkami turistů, kteří každý rok platí, aby mohli vidět vnitřní arénu, ačkoliv vstup pro občany EU je částečně dotován, a vstupy pro osoby mladší 18 a starší 65 let z EU jsou zdarma. V horním patře vnější zdi budovy je dnes muzeum věnované [[Erós|Erotovi]]. Část podlahy arény byla předělána. [164] => [165] => Koloseum bylo rovněž místem [[římskokatolická církev|římskokatolických]] ceremonií 20. a 21. století. Například [[papež]] [[Benedikt XVI.|Benedikt XVI.]] předváděl v Koloseu [[Křížová cesta|zastavení křížů]] nazývané ''Biblická cesta kříže'' (které vyzývá k větší meditaci) na [[Velký pátek|Velké pátky]]. [166] => [167] => == Flora == [168] => Koloseum má bohatou a dobře dokumentovanou historii [[květena|flory]] od té doby, co [[Domenico Panaroli]] v roce [[1643]] vytvořil první katalog zdejších rostlin. Od té doby zde bylo rozpoznáno 684 druhů. Vrchol nastal v roce [[1855]] (420 druhů). V roce [[1871]] došlo k pokusům vymýtit vegetaci kvůli obavám z poničení zdiva, ale většina z těchto pokusů neuspěla. Dnes je napočítáno 242 druhů a z druhů, které poprvé popsal Panaroli, jich zbylo 200. [169] => [170] => Různorodost druhů může být vysvětlována změnou klimatu v Římě během staletí. [[Ptáci|Migrace ptáků]], kvetení rostlin a růst Říma, který způsobil, že je Koloseum vsazeno uprostřed moderního městského centra spíše než na okraji starověkého města, stejně jako doprava, jsou navíc také příčinami. Další, spíše romantický, často uváděný důvod je ten, že semena rostlin jsou bezděčně přenášena zvířaty do všech koutů říše. [171] => [172] => == Populární kultura == [173] => Ikonický status Kolosea vedl k tomu, že se objevilo v mnoha filmech a dalších odvětvích populární kultury: [174] => * Píseň [[Cole Porter|Cola Portera]] „[[You´re the Top]]“ z muzikálu ''[[Všechno pomíjí]]'' ([[1934]]) představuje řádku „You´re the Top, You´re the Colosseum“ [175] => * Ve filmu z roku [[1953]] ''[[Prázdniny v Římě|Prázdniny v Římě]]'' sloužilo Koloseum slavně jako pozadí několika scénám [176] => * Ve filmu z roku [[1954]] ''[[Demetrius a gladiátoři]]'' odsoudil císař [[Caligula]] křesťana Demetria k boji v Koloseu [177] => * Závěr filmu z roku [[1957]] ''20 milionů mil od Země'' (20 Million Miles to Earth) se odehrává v Koloseu [178] => * Ve filmu z roku [[1972]] ''[[Cesta draka]]'' bojoval v Koloseu [[Bruce Lee]] s [[Chuck Norris|Chuckem Norrisem]] [179] => * Ve filmu [[Ridley Scott|Ridleyho Scotta]] z roku 2000 ''[[Gladiátor]]'' bylo Koloseum předěláno pomocí [[počítačově-upravená fantazie|počítačově upravené fantazie]] (CGI), aby „obnovilo“ jeho slávu ze 2. století. Popis budovy samotné je všeobecně přesný a podává dobrý obrázek o tom, co bylo podzemní ''hypogeum'' [180] => * Ve filmu z roku 2008 ''[[Jumper (film)|Jumper]]'' bylo Koloseum použito jako místo pro jednu bitvu mezi jumpery a paladiny [181] => * Ve science fiction z roku [[2003]] ''[[Jádro (film)|Jádro]]'' je Koloseum spolu se zbytkem Říma zničeno obrovskou superbouří [182] => * V počítačové hře [[Assassin's Creed: Brotherhood]] se pod koloseem nachází ukryté místo s technologií prastaré civilizace. Ve hře samotné je pak do prostor rozbořeného Kolosea umístěna pašiová hra [183] => Sláva Kolosea jako místa pro zábavu vedla také k tomu, že toto jméno bylo použito pro moderní zábavní podniky, především ve Spojených státech, kde jsou divadla, [[hudební hala|hudební haly]] a budovy užívané pro sport či představení nazývaný Koloseum nebo Koliseum. [184] => [185] => [[Program pro autorizaci optických disků]] [[Nero Burning ROM]] užívá obrázek Kolosea v ohni jako jednu ze svých hlavních ikon, dokonce i přesto, že [[velký požár Říma]] císaře [[Nero]]na (na který jméno programu a ikona poukazují) se stal v roce 64, předtím než bylo Koloseum postaveno. [186] => [187] => == Odkazy == [188] => [189] => === Reference === [190] => [191] => [192] => === Související články === [193] => * [[Gladiátor]] [194] => * [[Meta Sudans]] [195] => [196] => === Externí odkazy === [197] => * {{Commonscat}} [198] => * {{Commons}} [199] => * {{Wikislovník|heslo=koloseum}} [200] => * [http://www.wikimapia.org/#y=41890226&x=12492152&z=18&l=0&m=s Satelitní pohled na Koloseum] [201] => * [https://www.burger.si/StariRim/ArheoloskiParkKolosej/index.html#Kolosej 360° + VR Virtuální exkurze do Koloseum] autor [[Boštjan Burger]] [202] => [203] => {{Autoritní data}} [204] => {{Portály|Architektura a stavebnictví|Itálie|Starověký Řím}} [205] => [206] => [[Kategorie:Amfiteátry v Itálii]] [207] => [[Kategorie:Starověké římské amfiteátry]] [208] => [[Kategorie:Stavby v Římě]] [209] => [[Kategorie:Starověké římské stavby v Itálii]] [] => )
good wiki

Koloseum

Nejzachovalejší část Kolosea (stav 2012) Koloseum nebo Římské koloseum, původně Flaviovský amfiteátr (latinsky: Amphitheatrum Flavium, italsky: Anfiteatro Flavio nebo Colosseo), je oválný amfiteátr v centru města Říma v Itálii. Jde o největší amfiteátr, který byl kdy v římské říši postaven.

More about us

About

Bylo postaveno v letech 70-80 n. l. a mohlo pojmout až 80 000 diváků, což svědčí o jeho monumentalitě a funkci jako centra veřejného života. Toto velkolepé zařízení sloužilo k pořádání různých událostí, včetně gladiátorských zápasů, divadelních představení a soutěží. Během těchto akcí se lidé shromažďovali, aby sdíleli zážitky a radosti ze společenského života. Koloseum se tak stalo místem, kde se setkávaly různé kultury a tradice, a ukazuje, jakým způsobem dokázali lidé v minulosti spojit své síly k vytvoření jedinečného a inspirativního místa. Dnes je Koloseum symbolem nejen římské historie, ale také lidské tvořivosti a odhodlání. Je to místo, které přitahuje miliony návštěvníků ročně a poskytuje jim příležitost obdivovat mistrovské dílo architektury a porozumět bohatství historie. Obklopeno fascinujícími vzpomínkami na minulost, Koloseum také inspiruje k zamyšlení o vývoji lidských hodnot a kultury. Koloseum je dnes chráněno jako UNESCO světové dědictví a jeho obnova a údržba svědčí o závazku současné společnosti ke kulturnímu dědictví. Tento skvost římské kultury tím, že zůstává relevantní a fascinující, přispívá k našemu porozumění minulosti a osvětluje cestu k optimističtějšímu pohledu na budoucnost.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Nero','Gladiátor','Domitianus','papež','velký požár Říma','středověk','Titus','70','kostel','gladiátor','Křížová cesta','římskokatolická církev'

70

Stránka 70 na české Wikipedii je stránka v rámci sekce o knize "Dům bez klíčů" od amerického spisovatele Earla Derr Biggersa.

Domitianus

Gladiátor

Kostel

Nero

Papež

Středověk

Titus