Array ( [0] => 14811360 [id] => 14811360 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kolovratové [uri] => Kolovratové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - dynastie [1] => | jméno = Kolovratové
(Kolowratové) [2] => | znak = Erb Verně a stále.gif [3] => | velikost znaku = [4] => | popisek = [5] => | země = {{vlajka a název|České království}} [6] => | mateřská dynastie = [7] => | tituly = [[Panský stav|páni]]
[[Hrabě|říšská hrabata]] (1624)
[[Hrabě|česká hrabata]] (1660) [8] => | zakladatel = [[Albrecht starší z Kolowrat]] [9] => | mýtický zakladatel = [[Vlastislav (Lučan)|kníže Vlastislav]] [10] => | rok založení = [[14. století]] [11] => | konec vlády = [12] => | meč = [13] => | přeslice = [14] => | poslední vládce = [15] => | současná hlava = Maximilian Alexander Krakowský z Kolowrat [16] => | větve rodu = [[Kolowrat-Krakowští|Krakovští z Kolowrat]], Bezdružičtí z Kolowrat, [[Libštejnští z Kolovrat]], Nowohradští z Kolowrat, Žehrovští z Kolowrat, Kornhauzští z Kolowrat, Mašťovští z Kolowrat, Černoničtí z Kolowrat [17] => }} [18] => '''Kolovratové''' (staročeským pravopisem '''Kolowratové''') jsou starobylý český [[Panský stav|panský]] [[Šlechta|šlechtický rod]], původem ze středních Čech, jehož historie sahá až do 13. století, neboť pochází z [[Rozrod|rozrodu]] [[Janovici|Janoviců]]. Rod Kolowratů hrál nezanedbatelnou úlohu v historii a politice nejen v Čechách, ale i v celé střední Evropě. Řada příslušníků rodu Kolowratů podporovala umění, kulturu, vzdělání, hospodářský a stavební vývoj a podílela se na ekonomicko-sociálním rozvoji státu. Najdeme mezi nimi nositele dědičných říšských i českých [[hrabě]]cích titulů či [[Řád zlatého rouna|rytíře řádu zlatého rouna]], mnoho z nich získalo také vysoká vojenská, císařská či papežská ohodnocení. Členové rodu zastávali nejrůznější významné funkce, díky nimž se zapsali do historie. Našli bychom mezi nimi [[polní maršál]]y, [[Předseda vlády|první ministry]], nejvyšší kancléře, královské místodržící, guvernéry, ambasadory, [[arcibiskup]]y a také podporovatele českého národního obrození. [19] => [20] => == Počátky rodu == [21] => === Bájný příběh === [22] => [[Soubor:Landtafel - Wappen 3.jpg|náhled|Znak Viléma Albrechta Krakowského z Kolowrat, nejvyššího zemského sudího (1656–78) a hofmistra (1678–88); freska na stropě místnosti zemských desek na [[Pražský hrad|Pražském hradě]].]] [23] => Bájný příběh podle [[Bohuslav Balbín|Bohuslava Balbína]] vypráví o silákovi, který zachránil českého krále a jeho malého syna před jistou smrtí, když zachytil loukotě jejich vozu a zastavil tak splašené koně. Rodové příjmení Kolowrat pak vzniklo spojením slov „kolo" a „vrátit" a na počest této události směli páni z Kolowrat užívat [[erb]] v podobě kola s osmi loukotěmi. Ten však ve skutečnosti nikdy nepoužívali (erbovním znamením byla vždy tzv. polcená orlice). [24] => [25] => Kronikář [[Dalimilova kronika|Dalimil]] pokládá za prvního předka rodu Kolowratů lučanského knížete Vlastislava, což však dnes nelze nijak doložit. Podle tradice a listinného falsa pochází rod Kolowratů z konce 13. století a jeho kolébkou je ves [[Kolovraty]] poblíž [[Uhříněves|Uhříněvsi]] u Prahy, kde kdysi stávala [[Kolovraty (tvrz)|tvrz]]. Podle tohoto falsa je zmiňován k roku [[1297]] Zosimír z Kolovrat a z [[Průhonice|Průhonic]].  [26] => [27] => === Zakladatel rodu === [28] => Za zakladatele rodu a prvního historicky doloženého pána z Kolowrat je považován až [[Albrecht starší z Kolowrat]], jehož předkové pocházeli z vesnice [[Kolovraty]]. Hejtman a maršálek královny [[Anna Svídnická|Anny Svídnické]] (manželky Karla IV.), přísedící zemského a dvorního lenního soudu vstupuje do historie v roce [[1347]], kdy figuruje jako svědek při prodeji Rožmitálu. Se třemi manželkami měl osm dětí, z toho šest synů, kteří položili základy tohoto šlechtického rodu. V roce [[1373]] zakládá Albrecht z Kolowrat v [[Ročov]]ě augustiniánský klášter Nanebevzetí Panny Marie, kde je také po své smrti pohřben. [29] => [30] => == Rodové větve == [31] => Během 14. a 15. století se rod Kolowratů rozdělil do osmi rodových větví, které jsou odvozovány od synů [[Albrecht starší z Kolowrat|Albrechta z Kolowrat]]. Známe tedy [[Libštejnští z Kolovrat|Kolowraty Liebsteinské]] (konec 14. století – 1861), Nowohradské (konec 15. století – 1802), Bezdružické (počátek 15. století – 1642), Maštovské (polovina 15. století – 1623), Černonické (počátek 15. století –1534), Kornhauzské (konec 14. století – 1511/20), Žehrovické (počátek 14. století – 1473) a jediné dosud žijící – [[Kolowrat-Krakowští|Krakowské]]. [32] => [33] => === Kolowrat-Krakowští === [34] => {{Podrobně|Kolowrat-Krakowští}} [35] => Linie rodu Kolowrat-Krakowských odvozuje svůj název od hradu [[Krakovec (hrad)|Krakovec]] u Rakovníka, který zakoupil v roce [[1443]] [[Albrecht I. z Kolowrat|'''Albrecht z Kolowrat''']] (1422–1470) a založil tak nejpočetnější větev Kolowratů, jejíž potomci žijí dodnes. [36] => [37] => Význačným příslušníkem linie Kolowrat-Krakowských je bezesporu vzdělaný a schopný politik, kterého si dokonce oblíbila Marie Terezie – hrabě '''[[Leopold Vilém Krakowský z Kolowrat|Leopold Vilém]]''' (1727–1809), který získal [[Řád zlatého rouna|řád Zlatého rouna]]. Leopold Vilém měl se dvěma manželkami 17 dětí a nejmladší z nich – hrabě '''[[František Xaver I. Krakowský z Kolowrat|František Xaver I.]]''' (1783–1855) je společným předkem všech dnes žijících potomků pánů z Kolowrat. Jeho nejstarší syn Leopold (1804–1884) zakládá starší týneckou, tzv. Leopoldovu linii a druhý syn Theodor (1806–1875) mladší rychnovskou, tzv. Theodorovu linii. [38] => [39] => Leopoldova větev Kolowrat-Krakowských, dnes spravuje lesy na Tachovsku, Klatovsku a vlastní majetky v Praze. Theodorovi potomci sídlí na Rychnovsku a dnes používají variantu jména [[Kolowrat-Krakowští-Liebsteinští]]. Rychnovsko-černíkovické panství nyní spravuje [[Jan Egon Kolowrat Krakowský Liebsteinský|'''Jan Egon''']] (* 1958), syn [[Kryštof Kolowrat Krakowský Liebsteinský|Kryštofa Jaroslava]] (1927–1999), který se po roce 1989 vrátil do Československa z rakouského exilu. [40] => [41] => === Kolowrat-Liebsteinští === [42] => {{Podrobně|Libštejnští z Kolovrat}} [43] => [[Soubor:Kolowrat - průčelí.JPG|náhled|Kolowratský palác na Ovocném trhu]] [44] => Rodovou linii zakládá '''[[Albrecht mladší z Kolowrat]]''' (uváděn 1369–1416), sídlí na hradě [[Libštejn (hrad)|Libštejn]], od kterého odvozují také svůj název. V majetku Liebsteinských byli mimo jiné statky [[Krašov (hrad)|Krašov]], [[Kolešovice]], [[Bezděkov (okres Klatovy)|Bezděkov]] a [[Jezeří (zámek)|Jezeří]]. Rodová linie vymírá s nejslavnějším členem rodu hrabětem '''[[František Antonín Kolovrat|Františkem Antonínem II.]]''' v roce [[1861]]. František Antonín II. (1778–1861) se stal v letech 1836–[[1848]] 1. ministerským předsedou Rakouského císařství, de facto 2. mužem v Rakousku-Uhersku. Získal [[Řád zlatého rouna|řád Zlatého rouna]]. Před ním se držiteli řádu stali také hrabata [[František Karel Libštejnský z Kolovrat|František Karel I.]], [[Norbert Leopold Libštejnský z Kolovrat|Norbert Leopold]] či [[Vincenc Maria Josef Libštejnský z Kolovrat|Vincenc Maria]] Kolowrat-Liebsteinští. Mezi členy rodu patřili také významní mecenáši, například hrabě '''[[Václav Libštejnský z Kolovrat|Václav]]''' (1634–1659) zafinancoval výstavu profesního domu a [[Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)|chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze]]. [45] => [46] => === Kolowrat-Nowohradští === [47] => Zakladatelem této linie byl '''Albrecht''' († 1491), bratr Jana Bezdružického. Rod vlastnil tvrz v [[Jimlín]]ě, nedaleko od něj si však postavili [[Nový hrad (Jimlín)|Nový Hrad]], podle něhož získali také své jméno. Dále vlastnili [[Buštěhrad (hrad)|Buštěhrad]], [[Košátky (zámek)|Košátky]], panství [[Mělník (zámek)|Mělník]], [[Libochovice (zámek)|Libochovice]], [[Krásná Hora|Krásnou Horu]], [[Lnáře]], [[Vimperk (zámek)|Vimperk]] nebo palác na [[Hradčanské náměstí|Hradčanském náměstí]] v Praze (nyní [[Sasko-lauenburský palác]]). Tato rodová linie vymírá Františkem Antonínem v roce [[1802]]. [48] => [49] => Z významných členů rodu jmenujme '''[[Jáchym Novohradský z Kolovrat|Jáchyma]]''', který dosáhl politické kariéry na dvoře [[Rudolf II.|Rudolfa II.]] ve funkci [[Místodržící (zemský správce)|místodržícího]]. Stal se také [[Karlštejnský purkrabí|karlštejnským purkrabím]], během této funkce nechává opravit a rozšířit [[Karlštejn]]. Zastával tedy zemský i dvorský úřad, což nebylo příliš obvyklé. [[Hynek Jindřich Novohradský z Kolovrat|'''Hynek (Ignác) Jindřich''']] (1575/77–1628) se proslavil díky své duchovní kariéře, neboť se stal zástupcem olomouckého biskupa [[František z Ditrichštejna|Františka kardinála Dietrichsteina]], byl zvolen také proboštem olomoucké kapituly. '''Wolf''' († 1609) byl poručníkem [[Petr Vok z Rožmberka|Petra Voka z Rožmberka]], kterému radil jak v obchodních, tak politických otázkách. Stal se zemským soudcem a zastával další dvorské úřady. Zajímavou osobností je také '''Jan Václav''' (1638–1690), který v roce 1665 nechal přestavět dům na Malé Straně v Praze (nynější [[Ledebourský palác|Ledebourský palác)]] a v roce 1675 koupil statky [[Přimda (hrad)|Přimda]] a [[Velké Dvorce]], které se staly sídly rodu Kolowratů. [50] => [51] => === Kolowrat-Bezdružičtí === [52] => Rodovou linii Bezdružických založil čtvrtý syn Albrechta z Kolowrat '''Purkart''' († před 1410). Svůj název získali díky vlastnictví statku [[Bezdružice (zámek)|Bezdružice]]. Jeho potomci vlastnili [[Bezdružice (zámek)|Bezdružice]] a [[Opočno (zámek)|Opočno]], dále pak [[Buštěhrad (zámek)|Buštěhrad]], [[Bystrá nad Jizerou|Bystrou]], [[Svojanov (hrad)|Svojanov]], [[Chrášťany (okres Rakovník)|Chrášťany]] a [[Bělá pod Bezdězem (zámek)|Bělou pod Bezdězem]]. Rod vymírá roku [[1642]] po přeslici. [53] => [54] => Jednou z významných postav rodu byl [[Jiří Bezdružický z Kolovrat|'''Jiří''']] (1481–1526), který byl [[Nejvyšší zemský sudí|nejvyšším zemským sudím]] a stal se svědkem soupeření panského stavu s královskými městy a moc v zemi. Dalším významným členem rodu byl [[Václav Bezdružický z Kolovrat|'''Václav''']] († před 1539), který byl [[Nejvyšší dvorský sudí|nejvyšším lenním sudím]] a [[purkrabí]]m na [[Vyšehrad]]ě. Zasloužil se o rozsáhlou opravu rodového kláštera v [[Dolní Ročov|Dolním Ročově]]. [55] => [56] => === Kolowrat-Mašťovští === [57] => {{Podrobně|Mašťovští z Kolovrat}} [58] => Zakladatelem větve Mašťovských z Kolowrat byl '''Herbort'''. Vlastnili statky [[Mašťov (zámek)|Mašťov]], podle kterého odvozovali také svůj název, [[Ročov]] a [[Pnětluky (zámek)|Pnětluky]]. Linie Mašťovských pravděpodobně vymírá Herbortovým vnukem Václavem v roce [[1623]], neboť k tomuto roku se váže poslední písemná zmínka o této linii rodu Kolowratů. Za zmínku stojí ale další '''Václav''' († před 1555), jenž byl hejtmanem žateckého kraje, v roce [[1554]] byl [[Nejvyšší dvorský sudí|nejvyšším dvorským (lenním) sudím]] v Čechách.  [59] => [60] => === Kolowrat-Kornhauzští === [61] => Tato větev rodu dostala název podle německého pojmenování obce [[Mšec]]. Založil ji druhý syn Mikuláše Žehrovského z Kolowrat '''Jan''' (1393–1437). Kornhauzští z Kolowrat vymřeli po meči v letech 1511–1520. [62] => [63] => === Kolowrat-Žehrovští === [64] => Zakladatel této větve byl nejstarší syn Mikuláše z Kolowrat '''Albrecht''' († asi 1416). Rodová linie odvozuje svůj název od tvrze Žehrov. Albrecht zdědil po otci statek Žehrovice a sídlil na tvrzi Žehrov. Mezi majetky Žehrovských počítáme také [[Úhošťany]], [[Dolany nad Vltavou|Dolany]], [[Mšec (zámek)|Mšec]], Černoc a [[Dobrovíz]]. Tato větev rodu Kolowratů vymřela po přeslici roku [[1473]]. [65] => [66] => Nejslavnější příslušník této větve rodu byl '''Jan''' (uváděn 1434–1473), syn Mikuláše Žehrovského a Anny [[Berkové z Dubé|Bekové z Dubé]]. Proslavil se díky tomu, že byl spojencem [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] a zúčastnil se jeho mírového poselstva ve střední a západní Evropě v letech 1465–1467. Anglický král [[Eduard IV.]] mu udělil Zlatý řád a pasoval jej na rytíře. Proslavil se také díky mnoha rytířským turnajům, kterých se účastnil. Díky své výšce a síle byl obávaným rytířem. [67] => [68] => == Historie == [69] => [70] => === 14. století === [71] => Zakladatelem rodu a prvním písemně doloženým příslušníkem rodu Kolowratů se stal [[Albrecht starší z Kolowrat|'''Albrecht starší''']] (zemřel 1391). Písemně je poprvé zaznamenán jako svědek při prodeji Rožmitálu v roce 1347. Je znám především díky tomu, že se stal maršálem královny [[Anna Svídnická|Anny Svídnické]], manželky císaře [[Karel IV.|Karla IV]]. Jeho dcera Anežka se stala řeholnicí ̟v klášteře sv. Jiří na Pražském hradě, stejně jako neteř [[Kunhuta z Kolovrat|Kunhuta]], která klášter v letech 1387-1401 vedla.Anton SCHUBERT: Urkunden-Regesten aus den ehemaligen Archiven der von Kaiser Joseph II. aufgehobenen Klöster Böhmens. Innsbruck 1901, s. 96 Albrecht starší společně s manželkou Annou ze Žeberku a se syny dal roku 1374 založit [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Dolní Ročov)|augustiniánský klášter Nanebevzetí Panny Marie]] v [[Dolní Ročov|Dolním Ročově]], jehož správu rod udržoval až do 18. století. Albrecht zde také byl pohřben a o jeho náhrobku se po staletí traduje rodová pověst. Albrechtovi synové a vnuci položili základ osmi rodovým větvím šlechtického rodu Kolowratů. Jeho nejstarší syn [[Albrecht mladší z Kolowrat|'''Albrecht mladší''']] (uváděn 1369–1416) založil větev [[Libštejnští z Kolovrat|Kolowrat-Liebsteinskou]] a snad i [[Kolowrat-Krakowští|Kolowrat-Krakowskou]], jejíž potomci žijí dodnes. Po vzoru otce finančně podporoval klášter v Dolním Ročově. [72] => [73] => === 15. století === [74] => [[Hanuš z Kolovrat|'''Hanuš I.''']] (uváděn 1390–1450) se stal bezesporu jedním z nejmocnějších mužů v zemi, neboť se v roce [[1437]] stal jedním ze šesti dočasných správců království českého po dobu, než se nový král ujme vlády. Poté se stal dokonce [[hejtman]]em měst pražských. Jeho syn [[Hanuš II. z Kolovrat|'''Hanuš II.''']] (uváděn 1430–1483) se na rozdíl od svého děda a otce nevěnoval politické kariéře, jak se od něj očekávalo, ale obrátil se na duchovní stranu. Stal se [[Administrátor (církev)|administrátorem]] [[Arcidiecéze pražská|Pražského arcibiskupství]]. Proslavil se především jako mecenáš katolické církve, a to svým činem, kdy v roce [[1465]] daroval do [[Svatovítský poklad|Svatovítského pokladu]] stříbrný drahokamy posázený [[Kolovratský plenář|Kolowratský plenář]] s relikviemi českých patronů, dále [[Kalich (nádoba)|kalich]] s [[Patena|paténou]] a vyšívaný [[ornát]]. Kapitulní knihovně daroval vzácný [[iluminovaný rukopis]] cestovního [[Breviář|brevíře]] a další [[inkunábule]]. [75] => [76] => Z rodu Žehrovských jmenujme '''Jana''' (uváděn 1434–1473), který se stal spojencem krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] zúčastnil se jeho mírového poselstva ve střední a západní Evropě v letech 1465–1467. [77] => [78] => === 16. století === [79] => Z rodu Nowohradských je znám '''[[Jáchym Novohradský z Kolovrat|Jáchym]]''' (2. polovina 16. století), který dosáhl politické kariéry na dvoře císaře '''Rudolfa II.''' ve funkci místodržícího. Stal se také [[Karlštejnský purkrabí|karlštejnským purkrabím]], během této funkce nechává výrazně opravit a rozšířit [[Karlštejn]]. Zastával tedy zemský i dvorský úřad, což nebylo příliš obvyklé. Dále můžeme jmenovat '''Ignáce Jindřicha''' (1575/77–1628), který se proslavil naopak díky své duchovní kariéře, neboť se stal zástupcem olomouckého biskupa [[František z Ditrichštejna|Františka kardinála Dietrichsteina]], následně byl zvolen dokonce [[probošt]]em olomoucké kapituly. [80] => [81] => Z příslušníků rodu Bezdružických zmiňme '''Jiřího''' (1481–1526), jenž byl nejvyšším zemským soudcem a stal se svědkem soupeření panského stavu s královskými městy o moc v zemi. Dalším významným členem rodu byl '''Václav''' († před 1539), který byl nejvyšším lenním soudcem a purkrabím na [[Vyšehrad]]ě. Pokračoval v tradici udržitelnosti kláštera v Dolním Ročově, zasloužil se tak o rozsáhlou opravu celé stavby. [82] => [83] => === 17. století === [84] => [[Soubor:František Karel I. Kolowrat-Liebsteinský (1620-1700).jpg|náhled|František Karel I. hrabě Kolowrat-Liebsteinský|vlevo]] [85] => Během 17. století se událo mnoho významných změn. Pro rod Kolowratů jsou nejdůležitější události, kdy jednotliví členové byli povyšování do českých a říšských [[Hrabě|hraběcích stavů]]. V roce [[1629]] byla mezi mužskými příslušníky všech větví rodu uzavřena rodová dohoda, ve které byla sjednána nedělitelnost majetku, udržování kláštera v Dolním Ročově, zachování erbu a rodové historie a nemísení rodové krve. [86] => [87] => Toto období bylo bohaté na mnoho výjimečných osobností. Mnoho z nich se stalo významnými mecenáši především katolické církve. [[František Karel Libštejnský z Kolovrat|'''František Karel I.''']] (1620–1700), držitel [[Řád zlatého rouna|Řádu zlatého rouna]] během svého života finančně podporoval výstavbu mnoha církevních budov. V roce 1674 založil fideikomis sestávající z Rychnova nad Kněžnou, Černíkovic a Borohrádku. [[Oldřich František Libštejnský z Kolovrat|'''Oldřich František''']] (1607–1650) stál u vzniku kapucínského kláštera v [[Sušice|Sušici]], podpořil založení jezuitských kolejí v [[Klatovy|Klatovech]], v [[Březnice|Březnici]] a v [[Hlohov]]ě. [[Kryštof Jaroslav Krakowský z Kolowrat|'''Kryštof Jaroslav''']] (1604–1659) v letech 1647–1648 zajistil rozsáhlé opravy kláštera augustiniánů v Dolním Ročově. [88] => [89] => [[Václav Libštejnský z Kolovrat|'''Václav''']] (1634–1659) je považován za největšího mecenáše celého rodu, neboť se v roce [[1654]] vzdal celého majetku a věnoval jej na výstavbu [[Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)|chrámu sv. Mikuláše]] a [[Profesní dům (Malá Strana)|profesního domu]] na [[Malá Strana|Malé Straně]]. [[Maximilián Norbert Krakowský z Kolowrat|'''Maximilian Norbert''']] (1660–1721) finančně pomohl, po odchodu francouzských vojsk ze země, zajistit opravy jezuitské koleje, gymnázia a semináře v [[Klatovy|Klatovech]]. V neposlední řadě jmenujme poslední manželku [[Vilém Albrecht I. Krakovský z Kolovrat|Viléma Albrechta I.]] (1600–1688) '''Ludmilu Evu Františku''' (1616–1695), která odkázala v roce [[1691]] své diamantové šaty pražské [[Loretánská kaple|Loretě]], z nichž byla vyhotovena Paprsková monstrance známá jako [[Pražské slunce]]. Zajímavou osobností je ale i sám [[Vilém Albrecht I. Krakovský z Kolovrat|'''Vilém Albrecht I.''']], nejvyšší hofmistr a zemský soudce, který díky své obratnosti a podnikatelskému duchu rozšířil vlastnictví Kolowratů o mnohé statky. Mimo jiné v roce 1688 založil fideikomis finanční pro primogenituru a pro sekundogenituru sestával z Týncem, Běšin a dalších statků. [90] => [91] => [[Jan Vilém Libštejnský z Kolovrat|'''Jan Vilém Vojtěch''']] (1627–1668) zasvětil svůj život duchovní kariéře, byl několikanásobným kanovníkem a prelátem. V roce [[1668]] se stal dokonce [[Arcibiskup pražský|pražským arcibiskupem]]. [92] => [93] => === 18. století === [94] => [[Soubor:Filip Nerius (Neri) hrabě Krakowský z Kolowrat.jpg|náhled|Filip Nerius hrabě Krakowský z Kolowrat]] [95] => V 18. století získalo mnoho příslušníků rodu významná ocenění, stali se například držiteli cenných řádů. Několik z nich získalo dokonce [[Řád zlatého rouna|řád Zlatého rouna]], mezi ně můžeme zařadit [[Norbert Leopold Libštejnský z Kolovrat|'''Norberta Leopolda''']] (1655–1711), celoživotního podporovatele katolické církve a císařovny [[Eleonora Habsburská|Eleonory]], pro kterou vykoupil [[Karlštejn]] do svého majetku. Stal se zakladatelem bohaté obrazové sbírky, kterou jeho nástupci rozšiřovali o nová umělecká díla. Dalším významným držitelem ocenění a tohoto řádu Zlatého rouna je [[Filip Nerius Krakovský z Kolovrat|'''Filip Nerius''']] (1686–1773), zakladatel hrobské pošlosti, dlouholetý nejvyšší purkrabí českého království a zemský sudí. Dalším držitelem se stal [[Leopold Vilém Krakowský z Kolowrat|'''Leopold Vilém''']] (1727–1809), jenž získal také velkokříž uherského [[Řád sv. Štěpána, papeže a mučedníka|řádu sv. Štěpána]] a [[Císařský rakouský řád Leopoldův|řádu Leopoldova]]. Vykonával post prvního státního a konferenčního ministra a nejvyššího česko-rakouského kancléře, byl ale také schopným podnikatelem v tabákovém a jehlovém průmyslu. [96] => [97] => Významných ocenění se dočkal [[polní maršál]] a [[generál]] '''[[Jan Karel Krakovský z Kolovrat|Jan Nepomuk Karel Josef]]''' (1748–1816), když za svůj život získal velkokříž řádu Leopoldova a [[Řád čestné legie|řádu Čestné legie]] a [[vojenský řád Marie Terezie]], stal se také [[komtur]]em [[Maltézský řád|řádu Maltézských rytířů]]. Polním maršálem a vojenským velitelem na Moravě se stal [[Kajetán František Krakowský z Kolowrat|'''Kajetán František''']] (1689–1769). Generálem, [[Polní podmaršálek|polním podmaršálem]], majitelem pluku „Kolowrat“ se stal [[Emanuel Václav Krakowský z Kolowrat|'''Emanuel Václav''']] (1700–1769), který byl mimo jiné také velkopřevorem řádu Maltézských rytířů. [98] => [99] => Zmiňme ještě '''[[Vilém Albrecht II. Krakovský z Kolovrat|Viléma Albrechta II.]]''', nejvyššího kancléře království českého, který převzal dědictví po vymřelém rodu Jeníšků z Újezda a díky tomu získal mnoho statků, včetně Březnice, které zůstali v majetku rodu Kolowratů. [100] => [101] => === 19. století === [102] => [[Soubor:Alois Josef hrabě Krakowský z Kolowrat, svobodný pán z Újezda.jpg|vlevo|náhled|Alois Josef hrabě Krakowský z Kolowrat, svobodný pán z Újezda]] [103] => Nejvýznamnějším politickým činitelem z rodu Kolowratů byl bezesporu [[František Antonín Kolovrat|'''František Antonín II.''']] (1778–1861) držitel řádu Zlatého rouna. Stal se 1. ministerským předsedou Rakouského císařství, zastával tedy jeden z nejvýznamnějších postů rakouského císařství, když se stal de facto druhým mužem po císaři [[Ferdinand I. Dobrotivý|Ferdinandu I]]. Dlouhé 19. století poznamenalo rod Kolowratů mnoha významnými okamžiky. Členové rodu stáli u vzniku většiny národních institucí, které symbolizovaly jednotu českého národa. I v tomto období se mezi Kolowraty našli velcí mecenáši, filantropové a podporovatelé umění a kultury. [104] => [105] => Již zmiňovaný František Antonín II., držitel mnoha ocenění, pomáhal řadě českým uměleckým a vědeckým spolkům, finančně také zajišťoval vydávání českých knih, ač sám česky hovořil jen málo. Spolu s '''Josefem Mariem''' (1746–1824) a [[Jan Nepomuk Karel Krakovský z Kolovrat|'''Janem Nepomukem Karlem''']] (1794–1872) stál u vzniku [[Národní muzeum|Vlasteneckého muzea]] (dnes Národní muzeum), kterému mimo jiné odkázal knihovnu se vzácnými tisky a sbírku minerálů. Jan Nepomuk Karel (zvaný Hanuš), rytíř [[Maltézský řád|řádu Maltézských rytířů]], muzeu také odkázal své sbírky a březnickou knihovnu s mnoha vzácnými [[inkunábule]]mi a iluminovanými rukopisy. Nezapomínal také na podporu českých spisovatelů, finančně zajistil například [[Božena Němcová|Boženu Němcovou]] či [[Karel Havlíček Borovský|Karla Havlíčka Borovského]]. Jednou z nejvyšších částek přispěl do sbírky na výstavbu [[Národní divadlo|Národního divadla]]. '''František Josef II.''' (1747–1829) stál při zrodu další významné instituce, obrazárny [[Společnost vlasteneckých přátel umění|Společnosti vlasteneckých přátel umění]] (dnes [[Národní galerie Praha|Národní galerie]]), které daroval svou rozsáhlou obrazovou sbírku. [106] => [107] => I v tomto období se našli příslušníci rodu, kteří se vydali cestou politické či vojenské kariéry. [[Vincenc Maria Josef Libštejnský z Kolovrat|'''Vincenc Maria''']] (1749–1824) byl držitelem [[Řád zlatého rouna|řádu Zlatého rouna]] a mnoha dalších ocenění, stal se [[Převor|velkopřevorem]] Maltézských rytířů, ve vojenské kariéře dosáhl hodnosti velícího [[generál]]a a [[Polní podmaršálek|polního podmaršála]]. Právě v této hodnosti velel 4. rusko-rakouské koloně pěchoty o 16 000 mužích v [[Bitva u Slavkova|bitvě u Slavkova]] 2. prosince 1805, kdy se jeho armáda postavila císaři [[Napoleon Bonaparte|Napoleonu Bonapartovi]]. [[František Xaver II. Krakowský z Kolowrat|'''František Xaver II.''']] (1803–1873) se stal taktéž velkopřevorem řádu Maltézských rytířů a získal řádu Leopoldův. Je znám především díky své funkci vyslance u císařského dvora. '''[[Leopold Krakowský z Kolowrat|Leopold Maria]]''' (1804–1863) zasvětil celý svůj život vojenské dráze, stal se polním podmaršálem a velícím generálem, stal se dokonce guvernérem Benátek, byl oceněn mnoha řády a vyznamenáními. Z významných politiků jmenujme [[Leopold Filip Kolowrat-Krakowsky|'''Leopolda Filipa''']] (1852–1910), který se stal poslancem [[Český zemský sněm|Českého zemského sněmu]] a [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]]. [108] => [109] => Nezapomeňme také na duchovní, zmiňme [[Alois Josef Krakovský z Kolovrat|'''Alois Josef''']] (1759–1833), pomocný biskup olomoucký, [[Seznam královéhradeckých biskupů|biskup královéhradecký]] a od roku [[1830]] [[arcibiskup pražský]]. [110] => [111] => === 20. století === [112] => Ve 20. století mezi ostatními vyniká svým talentem filmový producent a průkopník rakouského filmového průmyslu, automobilový a motocyklový závodník, letec '''[[Alexander Joseph Kolowrat-Krakowský|Alexander Josef]]''' (1886–1927), kterému nikdo neřekl jinak než Saša. Byl držitelem záslužného kříže Františka Josefa. Po první světové válce finančně podporoval výrobu [[Laurin & Klement]], dokonce se stal spolumajitelem této společnosti, finančně zajišťoval některé automobilové závody, spolupracoval s automobilovým designérem [[Ferdinand Porsche|Ferdinandem Porschem]]. Pro film objevil hvězdu [[Marlene Dietrichová|Marlene Dietrich]] a režiséra [[Michael Curtiz|Michaela Curtize]]. Do dějin 20. století významně zasáhl také Sašův mladší bratr [[Jindřich Kolowrat-Krakowský|'''Jindřich Josef''']] (1897–1996), jenž byl významným politikem, diplomatem, národohospodářem, protinacistický bojovníkem a mecenášem v duchu rodové tradice. Byl nositelem mnoha vyznamenání a ocenění jak za politické aktivity, tak za celoživotní dílo. Mezi dalšími držiteli řádů jmenujme '''Bohuslava''' (1876–1934), '''Jana''' (1879–1955) a '''Zdeňka''' (1881–1941). [113] => [114] => == Pokračovatelé rodu == [115] => [[Soubor:187-b. Jindřich Vilém Albrecht Pavel hrabě Krakowský z Kolowrat.jpg|náhled|Jindřich Vilém Albrecht Pavel hrabě Krakowský z Kolowrat]] [116] => Po roce [[1989]] se do tehdejšího Československa vrátili z exilu v USA '''[[Jindřich Kolowrat-Krakowský]]''' (1897–1996), kterého, jako jediný z potomků, doprovázel jeho nejmladší syn [[František Tomáš Kolowrat-Krakowský|'''František Tomáš''']] (1943–2004), aby společně restituovali rodový majetek v Československu. Po navrácení majetku pronajal [[Kolowratský palác]] [[Národní divadlo|Národnímu divadlu]] za symbolickou 1 Kč ročně. Hrabě Jindřich v roce [[1996]] zemřel a jediným dědicem a správcem rodového majetku stanovil Františka Tomáše. [117] => [118] => František Tomáš zakládá s JUDr. [[Dominika Kolowrat-Krakowská|Dominikou Kolowrat-Krakowskou]], rozenou Perutkovou, rodinu a na svět přichází syn Maxmilián Alexander (*1996) a dva roky poté dcera Francesca Dominika (*1998). Po předčasném úmrtí hraběte Františka Tomáše v roce 2004 přebírá řízení a správu rodového majetku, z pozice správce majetku, paní Dominika Kolowrat-Krakowská.http://www.rozhlas.cz/strednicechy/tandem/ {{Wayback|url=http://www.rozhlas.cz/strednicechy/tandem/ |date=20130327003615 }} [119] => _zprava/dominika-kolowrat-krakovska-zakladatelka-nadacniho-fondu-kolowratek--1108912http://www.rozhlas.cz/praha/jejakaje/_zprava/dobrocinnost-dominiku-kolowratkrakovskou-naplnuje--1037189 Ta společně se svými dětmi Maximiliánem a Francescou zakládá dne [[26. únor]]a [[2008]] u příležitosti nedožitých pětašedesátých narozenin Františka Tomáše [[Nadační fond Kolowrátek]]. V návaznosti na historickou tradici rodu Kolowrat-Krakowských směřují aktivity také do oblasti kultury, vzdělávání a lidských práv, do podpory osob v tíživé sociální situaci a do podpory poskytování sociálních a zdravotně-sociálních služeb.{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://www.parlamentnimagazin.cz/narodni-divadlo-predalo-rodine-kolowrat-krakovskych-symbolicky-najem-za-poskytovani-palace-kolowrat/ |datum přístupu=2013-03-31 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140116113119/http://www.parlamentnimagazin.cz/narodni-divadlo-predalo-rodine-kolowrat-krakovskych-symbolicky-najem-za-poskytovani-palace-kolowrat/ |datum archivace=2014-01-16 |nedostupné=ano }}http://prazsky.denik.cz/kultura_region/osudy-talentovanych-deti-ktere-si-nemohou-plnit-svoje-sny-me-zajimaji-nejvice-20.html [120] => [121] => V dubnu roku [[1992]] byl dle restitučního zákona vrácen zámek v [[Rychnov nad Kněžnou (zámek)|Rychnově nad Kněžnou]] včetně sbírek, zámek v [[Černíkovice (zámek)|Černíkovicích]], a v srpnu [[1992]] i pozemky, tj. lesy a zemědělská půda '''[[Kryštof Kolowrat Krakowský Liebsteinský|Kryštofu Jaroslavu Kolowrat-Krakowskému-Liebsteinskému]]''' (1927–1999), který zde hospodařil do roku 1999. Nyní správu nad majetkem zajišťuje jeho syn '''[[Jan Egon Kolowrat Krakowský Liebsteinský|Jan Egon]]''' (* 1958). [122] => [123] => == Povýšení do hraběcího stavu == [124] => Říšský hraběcí titul získal dne 15. dubna 1624 jako první [[Zdeněk Lev Libštejnský z Kolovrat|'''Zdeněk Lev''' Kolowrat-Liebsteinský]] (1588–1640). [125] => [126] => Do říšského hraběcího stavu byl povýšen také '''Zdeněk''' Kolowrat-Nowohradský († 1658), a to 4. října 1653. [127] => [128] => Dne 20. července 1658 byli za své zásluhy '''[[František Karel Libštejnský z Kolovrat|František Karel]]''', [[Jan Vilém Libštejnský z Kolovrat|'''Jan Vilém''']] a '''Leopold Oldřich''', tři bratři z linie Kolowrat-Liebsteinský, povýšeni do říšského hraběcího stavu a do českého hraběcího stavu potom 8. listopadu 1660. [129] => [130] => Z Kolowrat-Krakowských obdržel říšský hraběcí stav 25. srpna 1671 a český 14. listopadu 1674 [[Vilém Albrecht I. Krakovský z Kolovrat|'''Vilém Albrecht''']] (1600–1688). [131] => [132] => Ze starší větve Kolowrat-Krakowských získal dne 16. října 1700 český hraběcí stav [[Albrecht Jindřich Krakowský z Kolowrat|'''Albrecht Jindřich''']] (1655–1704), který nebyl dědičný. [133] => [134] => == Významné osobnosti rodu == [135] => * [[Soubor:Václav Kolowrat-Liebsteinský (1634-1659) - b.jpg|náhled|Václav hrabě Kolowrat-Liebsteinský]][[Albrecht starší z Kolowrat]] († 1391), hejtman v [[Saské kurfiřtství|saském]] [[Fojtsko|Fojtsku]], maršálek královny Anny Svídnické, přísedící zemského a lenního soudu, zakladatel augustiniánského kláštera v [[Dolní Ročov|Dolním Ročově]] [136] => * [[Albrecht mladší z Kolowrat]] (uváděn 1369–1416), hejtman v [[Saské kurfiřtství|saském]] [[Fojtsko|Fojtsku]], hejtman loketského kraje, přísedící zemského a lenního soudu, soudce hrdelního soudu, spoluzakladatel augustiniánského kláštera v Dolním Ročově [137] => * [[Hanuš z Kolovrat|Hanuš I. z Kolowrat]] (uváděn 1390–1450), hejtman měst pražských a jeden ze šesti dočasných správců českého království [138] => * [[Albrecht I. z Kolowrat]] (uváděn 1422–1470), přísedící zemského a lenního soudu, pán na [[Krakovec (hrad)|hradě Krakovci]] [139] => * [[Hanuš II. z Kolovrat|Hanuš II. z Kolowrat]] (uváděn 1430–1483), [[Administrátor (církev)|administrátor]] [[Arcidiecéze pražská|Pražského arcibiskupství]], dárce [[Kolovratský plenář|Kolowratského plenáře]] do [[Svatovítský poklad|Svatovítského pokladu]], mecenáš [140] => * [[Jiří Bezdružický z Kolovrat]] († 1526 nebo 1528), [[nejvyšší zemský sudí]] [141] => * [[Václav Bezdružický z Kolovrat|Václav Bezdružický z Kolowrat]] (1457 – před 1539), [[nejvyšší dvorský sudí]] [142] => * [[Albrecht Libštejnský z Kolovrat|Albrecht II. z Kolowrat a na Libštejně]] (uváděn 1463–1510), [[nejvyšší kancléř]] a komoří Českého království [143] => * [[Jindřich Albrecht z Kolowrat a z Krakovce]] (uváděn 1479–1530), hejtman [[Rakovnický kraj|rakovnického kraje]], [[nejvyšší dvorský sudí]] [144] => * [[Albrecht II. z Kolowrat]] (uváděn 1503–1542), hejtman rakovnického kraje [145] => * [[Jan Krakowský z Kolowrat]] (uváděn 1530–1555), hejtman rakovnického kraje [146] => * [[Jan Bezdružický z Kolovrat († 1604)|Jan Bezdružický z Kolowrat]] (uváděn 1534–1604), [[prezident rady nad apelacemi]], hejtman chrudimského kraje [147] => * [[Kryštof Jindřich Krakowský z Kolowrat]] (uváděn 1549–1596), hejtman rakovnického kraje [148] => * [[Albrecht Libštejnský z Kolovrat (1583–1648)|Albrecht Libštejnský z Kolowrat]] (1583–1648), [[císařský komorník]], [[místokancléř]] [[České království|Českého království]] [149] => * [[Zdeněk Lev Libštejnský z Kolovrat|Zdeněk Lev Libštejnský z Kolowrat]] (1588–1640), v roce 1624 povýšen do hraběcího stavu, [[císařský komorník]] a rada, hejtman [[Litoměřický kraj|Litoměřického kraje]] a [[Boleslavský kraj|Boleslavského kraje]], [[Nejvyšší zemský podkomoří|podkomoří králové]] v Čechách [150] => * [[Vilém Jindřich Bezdružický z Kolovrat|Vilém Jindřich Bezdružický z Kolowrat]] (1589–1642), [[císařský komorník]] a rada, hejtman [[Chrudimský kraj|Chrudimského kraje]], [[Nejvyšší zemský podkomoří|podkomoří králové]] v Čechách [151] => * [[Bohuslav Jiří Krakowský z Kolowrat]] (1596–1638/41), komoří a císařský rada, přísedící komorního a lenního dvorského soudu [152] => * [[Vilém Albrecht I. Krakovský z Kolovrat|Vilém Albrecht I. Krakowský z Kolowrat]] (1600–1688) [[Nejvyšší hofmistr]] a zemský soudce Českého království [153] => * [[Kryštof Jaroslav Krakowský z Kolowrat]] (1604–1659), císařský rada, přísedící dvorského lenního a komorního soudu [154] => * [[Oldřich František Libštejnský z Kolovrat|Oldřich František Libštejnský z Kolowrat]] (1607–1650), [[nejvyšší purkrabí]] [[České království|Českého království]], [[nejvyšší hofmistr]] [[České království|Českého království]], císařský [[tajný rada]] [155] => * [[František Karel Libštejnský z Kolovrat|František Karel I. Libštejnský z Kolowrat]] (1620–1700), držitel [[Řád zlatého rouna|řádu zlatého rouna]], zemský a krajský hejtman, prezident nad apelacemi, mecenáš [156] => * [[Soubor:77-b. Kajetán František hrabě Krakowský z Kolowrat.jpg|náhled|Kajetán František hrabě Krakowský z Kolowrat]][[Jan Vilém Libštejnský z Kolovrat|Jan Vilém Vojtěch Libštejnský z Kolowrat]] (1627–1668), jmenovaný [[arcibiskup pražský]], velmistr [[Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou|Řádu křížovníků s červenou hvězdou]] [157] => * [[Václav Libštejnský z Kolovrat|Václav Libštejnský z Kolowrat]] (1634–1659), jezuita, mecenáš, kanovník, vzdělanec [158] => * [[Jan František Krakowský z Kolowrat]] (1649–1723), 1. uživatel peněžního fideikomisu, komoří, skutečný tajný rada a přísedící zemského soudu, nejvyšší kancléř království českého a královský komisař [159] => * [[Albrecht Jindřich Krakowský z Kolowrat]] (1655–1704), povýšen do českého hraběcího stavu, [[Komorník (úřad)|komoří]], skutečný tajný rada, hejtman rakovnického kraje [160] => * [[Norbert Leopold Libštejnský z Kolovrat|Norbert Leopold Libštejnský z Kolowrat]] (1655–1716), držitel [[Řád zlatého rouna|řádu zlatého rouna]], císařský vyslanec u braniborského kurfiřta, mecenáš [161] => * [[Maximilián Norbert Krakowský z Kolowrat]] (1660–1721), skutečný [[Tajná rada|tajný rada]], [[nejvyšší zemský komorník]] [[České království|Českého království]] a [[Prezident rady nad apelacemi|prezident apelačního soudu]] v Čechách, místodržitel [[Praha|pražský]], mecenáš [162] => * [[Vilém Albrecht II. Krakovský z Kolovrat|Vilém Albrecht II. Krakowský z Kolowrat]] (1678–1738), [[nejvyšší kancléř]] českého královského dvora, 3. uživatel fideikomisu [163] => * [[Filip Nerius Krakovský z Kolovrat|Filip Nerius Krakowský z Kolowrat]], (1688–1773), držitel [[Řád zlatého rouna|řádu zlatého rouna]], [[nejvyšší purkrabí]] a zemský sudí Českého království [164] => * [[Kajetán František Krakowský z Kolowrat]] (1689–1769), [[polní maršál]], vojenský velitel na Moravě [165] => * [[Jan Josef Hyacint Krakovský z Kolovrat]] (1692–1766), vyslanec [[Seznam saských panovníků|saského kurfiřta]] v [[Madrid|Madridu]] [166] => * [[Emanuel Václav Krakowský z Kolowrat]] (1700–1769), [[generál]], [[Polní podmaršálek|polní podmaršál]], majitel pluku dragounů „Kolowrat“, velkopřevor [[Maltézský řád|řádu Maltézských rytířů]] [167] => * [[Prokop Jan Krakowský z Kolowrat]] (1718–1774), 4. uživatel fideikomisu, komoří a skutečný tajný rada, nejvyšší dvorský lenní soudce, nejvyšší zemský soudce [168] => * [[Leopold Vilém Krakowský z Kolowrat]] (1727–1809), držitel [[Řád zlatého rouna|Řádu zlatého rouna]], první státní a konferenční ministr, [[nejvyšší kancléř]] česko-rakouský, držitel velkokřížů [169] => * [[Jan Karel Krakovský z Kolovrat|Jan Nepomuk Karel Krakovský z Kolovrat]] (1748–1816), komoří a skutečný tajný rada, rakouský generál v hodnosti [[polní maršál|polního maršála]], dvorský válečný rada, držitel vojenských ocenění, komtur [[Maltézský řád|Řádu Maltézských rytířů]] [170] => * [[Vincenc Maria Josef Libštejnský z Kolovrat|Vincenc Maria Libštejnský z Kolowrat]] (1749–1824), držitel [[Řád zlatého rouna|Řádu zlatého rouna]], velkopřevor [[Maltézský řád|Maltézských rytířů]], velící [[generál]], [[Polní podmaršálek|polní podmaršál]], nositel vojenských ocenění [171] => [[Soubor:Franz Anton von Kolowrat-Liebsteinsky (1778–1861) engraving crop.jpg|náhled|František Antonín II. hrabě Kolowrat-Liebsteinský]] [172] => * [[Filip František Krakowský z Kolowrat]] (1756–1836), [[Nejvyšší zemský podkomoří|podkomoří králové]] v [[Čechy|Čechách]] [173] => * [[Alois Josef Krakovský z Kolovrat|Alois Josef Krakowský z Kolowrat]] (1759–1833), pomocný olomoucký biskup, královéhradecký biskup, [[arcibiskup pražský]] [174] => * [[František Antonín Kolovrat|František Antonín II. z Libštejnský z Kolowrat]] (1778–1861), držitel [[Řád zlatého rouna|Řádu zlatého rouna]], [[Seznam ministerských předsedů Rakouského císařství|1. ministerský předseda Rakouského císařství]], [[nejvyšší purkrabí]] Českého království, zakladatel [[Národní muzeum|Národního muzea]], mecenáš, nositel vojenských ocenění [175] => * [[František Xaver I. Krakowský z Kolowrat]] (1783–1855), komoří, podplukovník [176] => * [[Jan Nepomuk Karel Krakovský z Kolovrat|Jan Nepomuk Karel (zv. Hanuš) Krakowský z Kolowrat]] (1794–1872)Zvaný ''Hanuš Krakovský z Kolovrat'', zemřel v Praze, byl pohřben v [[Rychnov nad Kněžnou|Rychnově nad Kněžnou]]. – viz [http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?apm=0&aid=vtl&datum=18720629&seite=01 Graf Hanusch Kolowrat-Krakovsky, Dodatek č. 176/1872 (ročník XIII.)] nebo též [http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?apm=0&aid=vtl&datum=18720701&seite=01 Tages-Nachrichten. (…) Leichenfeier. Z Rychnova (…), dodatek č. 177/1872 (ročník XIII.), vpravo dole.], vlastenec a filantrop, mecenáš [[Matice česká|Matice české]] a [[Národní muzeum|Národního musea Království českého]], rytíř [[Maltézský řád|Řádu Maltézských rytířů]], rytíř Leopoldova řádu [177] => * [[František Xaver II. Krakowský z Kolowrat]] (1803–1873), velkopřevor [[Maltézský řád|řádu Maltézských rytířů]], vyslanec u císařského dvora, rytíř Leopoldova řádu [178] => * [[Leopold Krakowský z Kolowrat|Leopold Maria Krakowský z Kolowrat]] (1804–1863), [[Polní podmaršálek|polní podmaršál]], velící generál, guvernér [[Benátky|Benátek]], držitel vojenských ocenění [179] => * Zdeněk starší Krakowský-Liebsteinský z Kolowrat (1836–1892), poslanec českého zemského sněmu, mecenáš, historik, spisovatel [180] => * [[Leopold Filip Kolowrat-Krakowsky|Leopold Filip Krakowský z Kolowrat]] (1852–1910), poslanec říšské rady a českého sněmu, rytíř řádu Železné koruny druhé třídy [181] => * Bohuslav Krakowský-Liebsteinský z Kolowrat (1876–1934), čestný rytíř Maltézského řádu, poslanec českého zemského sněmu a zemské rady, skladatel, mecenáš [182] => * [[Hanuš Kolowrat-Krakowský-Liebsteinský]] (1879–1955), diplomat a legační sekretář ministerstva zahraničí ve Vídni, vlastenec [183] => * Zdeněk mladší Krakowský-Liebsteinský z Kolowrat (1881–1941), hospodář, historik, vlastenec [184] => * [[Alexander Joseph Kolowrat-Krakowský]] (1886–1927), rakouský průkopník filmu, filmový producent a automobilový závodník, rytíř řádu Františka Josefa [185] => * [[Berta Kolowrat-Krakowská|Berta Jindřiška Krakowská z Kolowrat]] (1890–1982), manželka [[Hieronymus von Colloredo-Mansfeld|Jeronýma Colloredo-Mannsfelda]] [186] => * [[Bedřich Kolowrat-Krakowský|Bedřich Leopold Krakowský z Kolowrat]] (1893–1920), nadporučík hulánského pluku [187] => * [[Jindřich Kolowrat-Krakowský|Jindřich Josef Kolowrat-Krakowský]] (1897–1996), čs. velvyslanec v [[Turecko|Turecku]], diplomat, politik, nositel vojenských a čestných ocenění [188] => * [[Kryštof Kolowrat Krakowský Liebsteinský|Kryštof Jaroslav Kolowrat Krakowský Liebsteinský]] (1927–1999), hospodář, restituent zámku v Rychnově nad Kněžnou [189] => * [[František Tomáš Kolowrat-Krakowský]] (1943–2004), nejmladší syn Jindřicha (1897–1996), [[kameraman]], pokračovatel správy rodového majetku [190] => * [[Jan Egon Kolowrat Krakowský Liebsteinský|Jan Egon Kolowrat-Krakowský-Liebsteinský]] (* 1958), majitel zámků Rychnov nad Kněžnou a Černíkovice [191] => * [[Samantha Kolowratová]] (* 1996), profesionální hokejistka hrající ženskou NHL [192] => [193] => == Majetek rodu Kolovratů == [194] => [195] => === Současný majetek === [196] => [197] => Soubor:Kolowrat - průčelí (3).JPG|[[Kolowratský palác]] (Ovocný trh) [198] => Soubor:Nový Kolowratský palác celý.JPG|[[Nový Kolowratský palác]] (Na Příkopě) [199] => Soubor:Palác Chicago.jpg|[[Palác Chicago]] [200] => Soubor:Palác Purkyňova - Spálená 3.JPG|[[Palác Purkyňova]] [201] => Soubor:Lovecký zámek Diana.jpg|[[Diana (Rozvadov)|Lovecký zámek Diana]] [202] => Soubor:Rychnov nad Kněžnou, "rychnovské Hradčany".jpg|[[Rychnov nad Kněžnou (zámek)|Zámek Rychnov nad Kněžnou]] [203] => Soubor:Černíkovice - zámek.jpg|[[Černíkovice (okres Rychnov nad Kněžnou)|Zámek Černíkovice]] [204] => [205] => [206] => ==== Pražské paláce (Kolowratovy domy) ==== [207] => Mezi pražské nemovitosti, které byly po roce 1989 vráceny rodu Kolowrat-Krakowských a které jsou označovány souhrnným názvem [[Kolowratovy domy]], patří [[Kolowratský palác]] na Ovocném trhu, [[Nový Kolowratský palác]] na Příkopech a [[Palác Chicago]] na Národní třídě. V roce 2010 se součástí Kolowratových Domů stal rovněž [[Palác Purkyňova]]. Kolowratovy domy se nachází přímo v historickém centru Prahy. [208] => [209] => ==== Kolowratovy lesy ==== [210] => Lesní hospodářský celek (LHC) Kolowratovy lesy se nachází na Plzeňsku a v oblasti Orlických hor a jejich podhůří. Obhospodařovaný majetek o výměře 14 tisíc hektarů je rozdělen do několika částí. Polesí Diana nalezneme v okrese Tachov v srdci Chráněné krajinné oblasti Český les a polesí Týnec v okrese Klatovy. Tato lesní správa má sídlo v centru panství, v obci Diana u Rozvadova. Správa Kolowratových lesů ležících v oblasti Orlických hor je umístěna na zámku v Rychnově nad Kněžnou. [211] => [212] => === Majetky v minulosti === [213] => [214] => Soubor:Nerudova Kolovratský palác 2.jpg|[[Kolovratský palác (Praha, Nerudova)|Kolovratský palác]] v [[Nerudova|Nerudově ulici]] v Praze [215] => Soubor:Malá Strana Valdštejnská Kolovratský palác 7.jpg|[[Kolovratský palác (Praha, Valdštejnská)|Kolovratský palác]] ve [[Valdštejnská (Praha)|Valdštejnské ulici]] v Praze [216] => Soubor:Kolowratring.jpg|Kolowratský palác (Vídeň, Kolowratring) [217] => Soubor:Zamek Bezdruzice.JPG|[[Bezdružice (zámek)|Zámek Bezdružice]] [218] => Soubor:Březnice . renesanční zámek.jpg|[[Březnice (zámek)|Zámek Březnice]] [219] => Soubor:Buštěhrad-zámek2016.jpg|[[Buštěhrad (zámek)|Zámek Buštehrad]] [220] => Soubor:Dolní Ročov klášter 1.jpg|[[Klášter Dolní Ročov|Klášter v Dolním Ročově]] [221] => Soubor:Hroby, zámek 03.jpg|[[Hroby|Zámek Hroby]] [222] => Soubor:Košátky, brána zámku.JPG|[[Košátky (zámek)|Zámek Košátky]] [223] => Soubor:Hrad Krakovec, zřícenina (Krakovec).JPG|[[Krakovec (hrad)|Hrad Krakovec]] [224] => Soubor:Krašov Castle (2).jpg|[[Krašov (hrad)|Hrad Krašov]] [225] => Soubor:Libštejn (02).jpg|[[Libštejn (hrad)|Hrad Libštejn]] [226] => Soubor:Lnáře - Stará Tvrz (2).JPG|[[Lnáře|Zámek Lnáře]] [227] => Soubor:Nový Hrad od JV.JPG|[[Nový hrad (Jimlín)|Zámek Nový Hrad]] [228] => Soubor:Přimda - nádvoří.jpg|[[Přimda (hrad)|Hrad Přimda]] [229] => Soubor:Radenín - zámek 01.jpg|[[Radenín|Zámek Radenín]] [230] => Soubor:Sloup v Čechách - zámek.jpg|[[Sloup v Čechách (zámek)|Zámek Sloup]] [231] => Soubor:Střela castle 05.JPG|[[Střela (hrad)|Hrad Střela]] [232] => Soubor:Střelské Hoštice (8).JPG|[[Střelské Hoštice|Zámek Střelské Hoštice]] [233] => Soubor:Točník (hrad) (10).jpg|[[Točník (hrad)|Hrad Točník]] [234] => Soubor:Zámek Týnec - průčelí.tif|[[Týnec (nový zámek)|Zámek Týnec]] [235] => Soubor:Zámek Velké Dvorce - průčelí.jpg|[[Velké Dvorce (zámek)|Zámek Velké Dvorce]] [236] => Soubor:Zámek Vimperk 02.JPG|[[Vimperk (zámek)|Zámek Vimperk]] [237] => Soubor:Zámek Zámrsk 03.JPG|[[Zámrsk (zámek)|Zámek Zámrsk]] [238] => Soubor:Zbiroh (zámek) - okres Rokycany (7).jpg|[[Zbiroh (zámek)|Zámek Zbiroh]] [239] => Soubor:Zruč nad Sázavou, zámek, zdola (05).jpg|[[Zruč nad Sázavou (zámek)|Zámek Zruč nad Sázavou]] [240] => Soubor:Zebrak hrad od j.jpg|[[Žebrák (hrad)|Hrad Žebrák]] [241] => [242] => [243] => == Erb == [244] => Středověký rodový erb mají Kolovratové společný s několika dalšími rody (odtud také teorie o společném předkovi) tzv. [[Janovici|Janoviců]], kam patřili např. [[Čejkové z Olbramovic|Čejkové]] a [[Dvořečtí z Olbramovic|Dvořečtí]] z Olbramovci či [[Žďárští ze Žďáru|Žďárští]] ze Žďáru. Modrý štít se stříbrno-červeně polcenou orlicí se zlatou [[Zbroj (heraldika)|zbrojí]] a [[Perisonium|perisoniem]]. Od raného novověku nese orlice Krakovských z Kolovrat na krku zlatou korunu. Po zisku [[hrabě]]cího titulu novohradská a liebštejnská větev získaly tzv. polepšení přidáním [[Babenberkové|rakouského]] srdečního štítku, novohradská dokonce změnila (jednohlavou) orlici na (dvouhlavého) orla. [[Klenot (heraldika)|Klenotem]] na zlatě korunované turnajové přilbě s červeno-stříbrnými přikryvadly jsou orlí křídla, stříbrné a červené se zlatým perisoniem.[[GHdA]], Adelslexikon Band VI, Limburg an der Lahn 1987, s. 404 f. a Kolowrat-Krakowsky: [http://www.kolowrat.cz/en/the-kolowrat-coat-of-arms The Kolowrat Coat of Arms], ze 7. února 2014 [245] => [246] => [247] => Soubor:Colobrath CoA.jpg|Erb Kolowratů podle erbovníku [[Johann Siebmacher|Johanna Siebmachera]] (1605) [248] => Soubor:Kolowrat-Krakowsky-Wappen.png|Erb hrabat Kolowrat-Krakowských, svobodných pánů z Újezda (březnická větev, jež majetek i erb dědila po [[Jeníškové z Újezda|Jeníšcích z Újezda]]) [249] => Soubor:Kolowrat-Liebsteinsky-Wappen.png|Erb hrabat Libštejnských z Kolovrat [250] => Soubor:Kostel sv. Mikuláše MS Kolovrat erb.JPG|Erb [[hrabě|říšského hraběte]] [[František Karel Libštejnský z Kolovrat|Františka Karla Libštejnského z Kolovrat]] na [[Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)|kostele svatého Mikuláše]] na [[Malá Strana|Malé Straně]] v Praze [251] => Soubor:Nový Kolowratský palác - erb.JPG|[[Alianční znak|Alianční]] erb Kolowrat-Krakowských Kolowrat-Nowohradských na [[Nový Kolowratský palác|Novém Kolowratském paláci]] v Praze v ulici [[Na příkopě]] [252] => [253] => [254] => == Příbuzenstvo == [255] => Spojili se s [[Berkové z Dubé|Berky]], [[Colloredové|Colloredo-Mannsfeldy]], [[Páni z Gutštejna|Gutštejny]], [[Lobkovicové|Lobkovici]], [[Martinicové a Clam-Martinicové|Martinici]], [[Schwarzenbergové|Schwarzenbergy]], [[Šlikové|Šliky]], [[Šternberkové|Šternberky]] či [[Valdštejnové|Valdštejny]]. [256] => [257] => == Rodové heslo == [258] => Páni z Kolowrat se hlásí k rodovému heslu '''Věrně a stále,''' zůstávají vždy věrni své zemi, panovníkovi a Bohu. Příslušníci rodu Kolowratů získali v minulosti celou řadu vysokých státních vyznamenání a v jejich řadách byla i celá řada velkých národních vlastenců a mecenášů katolické církve. [259] => [260] => == Rodová pověst == [261] => Hrabě [[Norbert Leopold Libštejnský z Kolovrat]] nechal přestavět rodový klášter v [[Dolní Ročov|Dolním Ročově]]. Po přestavbě začalo v klášterním kostele docházet k pozoruhodnému úkazu. Náhrobní kámen zakladatele kláštera [[Albrecht starší z Kolowrat|Albrechta staršího z Kolowrat]] bez vnější příčiny vlhnul. A to někdy natolik, že na něm stály krůpěje vody. Jeho „pot“ prý byl vždy předzvěstí nějaké vážné události v rodě, těžké nemoci, nebo smrti. Pokaždé, když se náhrobní kámen orosil, převor kláštera rozesílal listy členům rodu a varoval je před blížícím se nebezpečím. [262] => [263] => Podobný příběh je spojen s hradem [[Krakovec]], kde nad hlavní branou nad vstupem do hradu visel až do počátku 19. století zvoneček, o němž byla mezi okolním lidem rozšířena povest, že vždy sám od sebe začal zvonit, kdykoliv někdo z rodiny Kolowratů měl zemřít. [264] => [265] => == Rodová dohoda == [266] => Dne [[29. leden|29. ledna]] [[1629]] uzavřeli mužští příslušníci všech větví rodu Kolowratů rodovou smlouvu, kterou potvrdil císař [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinand II.]] Smlouva pozbyla právní platnosti se vznikem [[Občanský zákoník|občanského zákoníku]] v roce [[1811]]. V dohodě bylo sjednáno, že si mužští potomci za manželky vyvolí vždy členky panských nebo rytířských rodů. Pokud se tak nestane, jejich potomci nejsou přijati za právoplatné členy rodové linie. Dále jim pak nebylo povoleno užívat erb, jména a nesměli využívat žádného odkazu či dědictví od ostatních osob pocházejících z rodu. Bylo dohodnuto udržování kláštera v [[Dolní Ročov|Dolním Ročově]], zachování erbu a vedení rodinného archivu. Každá rodová linie shromáždila nejcennější listiny, provedly se jejich opisy a uspořádaly do pěti knih. Ty pak udržoval nejstarší člen dané rodové větve. [267] => [268] => == Fideikomis == [269] => Jednou z hlavních zásad rodu Kolowratů je rodový majetek řádně spravovat a udržovat pro další generace. Páni z Kolowrat podobně jako jiné šlechtické rody s cílem zabránit nerozvážnému hospodaření a tím zchudnutí rodu, zřizovali rodová svěřenectví (tzv. [[Svěřenství|fideikomis]]). O právně zajištěný, nedělitelný, nezcizitelný a neprodejný soubor majetku, který přecházel na dědice podle pravidel stanovených zůstavitelem, se staral jeho držitel v roli správce, jenž měl povinnost vyživovat ostatní příslušníky rodiny. Smrtí posledního člena rodu fideikomis zaniká, v případě pánů z Kolowrat svěřenectví po smrti posledního žijícího příslušníka jedné z rodových větví přechází na příslušníky dosud žijící větve. [270] => [271] => == Odkazy == [272] => === Reference === [273] => [274] => === Literatura === [275] => * {{Citace monografie | příjmení = Halada | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Halada | titul = Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1 | vydavatel = Akropolis | místo = Praha | rok = 1992 | kapitola = Kolovratové| strany = 75–77| isbn = 80-901020-3-4}} [276] => * JUŘÍK, Pavel. ''Encyklopedie šlechtických rodů.'' Praha: Euromedia - Knižní klub, 2014. 464 s. {{ISBN|978-80-242-4573-7}}. [277] => * {{Citace monografie | příjmení = Juřík | jméno = Pavel | odkaz na autora = | titul = Kolowratové. Věrně a stále | url = | vydavatel = Euromedia - Knižní klub | místo = Praha | rok = 2016 | počet stran = 152 | isbn = 978-80-242-5163-9}} [278] => * PELANT, Jan. ''Erby české, moravské a slezské šlechty. Vývoj erbů a stručné dějiny 610 rodů.'' Praha: Lidové noviny, 2013. 622 s. {{ISBN|978-80-7422-254-2}}. [279] => * POUZAR, Vladimír. ''Almanach českých šlechtických rodů.'' Praha: Martin, 2011. 493 s. {{ISBN|978-80-904241-2-8}}. [280] => [281] => === Související články === [282] => * [[Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů|Seznam českých šlechtických rodů]] [283] => * [[Kolowrat-Krakowští]] [284] => * [[Kolowrat Krakowský Liebsteinský|Kolowrat Krakowští-Liebsteinští]] [285] => * [[Libštejnští z Kolovrat|Kolowrat-Liebsteinští]] [286] => * [[Nadační fond Kolowrátek]] [287] => [288] => === Externí odkazy === [289] => * {{Commonscat|House of Kolowrat}} [290] => * {{Vlastenský slovník historický|heslo=z Kolovrat}} [291] => * [http://www.kolowrat.cz/cs www.kolowrat.cz] [292] => * [http://www.kolowrat.com/ www.kolowrat.com] [293] => * [http://kolovraty.kvalitne.cz/historiehome.htm www.kolovraty.cz] {{Wayback|url=http://kolovraty.kvalitne.cz/historiehome.htm |date=20100104115753 }} [294] => * [http://www.hrady.cz/index.php?OID=3860 www.hrady.cz] [295] => * [http://www.ceskatelevize.cz/porady/11453913494-modra-krev/416235100131003-kolowratove/ Dokument ČT - Modrá krev: Kolowratové] [296] => * [https://www.youtube.com/watch?v=odzoZYyU3-c&t=2s Dokument ČT - Lidé s Erbem] [297] => * [https://www.youtube.com/watch?v=kDr6_dY90O0&t=656s Dokument ČT - GEN: Jindřich hrabě Kolowrat-Krakowský] [298] => [299] => {{Autoritní data}} [300] => {{Portály|Česko|Historie}} [301] => [302] => [[Kategorie:Kolovratové| ]] [303] => [[Kategorie:Rody se vztahem k Blovicím]] [304] => [[Kategorie:České šlechtické rody]] [] => )
good wiki

Kolovratové

Kolovratové (staročeským pravopisem Kolowratové) jsou starobylý český panský šlechtický rod, původem ze středních Čech, jehož historie sahá až do 13. století, neboť pochází z rozrodu Janoviců.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Řád zlatého rouna','Maltézský řád','Albrecht starší z Kolowrat','Polní podmaršálek','František Karel Libštejnský z Kolovrat','Dolní Ročov','Libštejnští z Kolovrat','polní maršál','České království','Vilém Albrecht I. Krakovský z Kolovrat','generál','Norbert Leopold Libštejnský z Kolovrat'

Generál

Generál je vojenský hodnostní stupeň, který obvykle zastává nejvyšší velitelskou funkcí v armádě.