Array ( [0] => 15118605 [id] => 15118605 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kolvín [uri] => Kolvín [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Kolvín je malá obec nacházející se v okrese Kroměříž ve Zlínském kraji. Leží v údolí řeky Kotojedy a je součástí mikroregionu Kroměřížsko. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1268. V obci se nachází převážně rodinné domy a zemědělská usedlost. Kolvín je také známý svou kaplí svatých Cyrila a Metoděje, která byla postavena v roce 1913. Obec má také fotbalový tým a pořádá různé kulturní akce pro obyvatele. [oai] => Kolvín je malá obec nacházející se v okrese Kroměříž ve Zlínském kraji. Leží v údolí řeky Kotojedy a je součástí mikroregionu Kroměřížsko. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1268. V obci se nachází převážně rodinné domy a zemědělská usedlost. Kolvín je také známý svou kaplí svatých Cyrila a Metoděje, která byla postavena v roce 1913. Obec má také fotbalový tým a pořádá různé kulturní akce pro obyvatele. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - české sídlo [1] => | název = Kolvín [2] => | charakter = zaniklá obec [3] => | obec = [[Skořice (okres Rokycany)|Skořice]] [4] => | okres = Rokycany [5] => | země = [[Čechy]] [6] => }} [7] => '''Kolvín''' je zaniklá [[zemědělství|zemědělská]] [[pohoří|horská]] [[obec]] na jihozápadě území bývalého [[vojenský újezd Brdy|vojenského újezdu Brdy]], zároveň zrušené [[katastrální území]] a též označení moderního sídelního útvaru, později vzniklého jihozápadně od původní obce. Zástavba obce se rozkládala pod brdskou horou [[Palcíř]]. Katastrální území obce mělo [[rozloha|rozlohu]] 1561 [[hektar]]ů.{{Citace monografie [8] => | příjmení = [9] => | jméno = [10] => | příjmení2 = [11] => | jméno2 = [12] => | titul = Statistický lexikon obcí v Čechách [13] => | url = [14] => | překladatelé = [15] => | vydavatel = Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický [16] => | místo = Praha [17] => | kapitola = Místní obce, osady a části osad v zemi České. [18] => | strany = 301 [19] => | isbn = [20] => | jazyk = čeština [21] => | rok = 1934 [22] => }} Obec byla vysídlena a zbořena v roce 1953 po rozhodnutí o rozšíření [[Vojenský újezd Brdy|vojenského újezdu Brdy]]. [23] => [24] => == Historie == [25] => První písemná zmínka o vsi, založené ve [[14. století]] pochází z roku 1381. Je v ní zmiňován jistý Nachval, řečený Kolvín z Kolvína, nejspíše majitel první usedlosti. Ve středověku se v katastru obce nacházel hrad [[Dršťka (hrad)|Dršťka]], který byl v polovině [[16. století]] již pustý. V blízkosti hradu se nacházela další vesnice s několika rybníky.{{Citace elektronického periodika |titul=Muzeum Příbram - Hrad Dršťka |url=http://www.muzeum-pribram.cz/cz/muzeum/pracoviste/archeologie/brdy-kolvin/ |datum přístupu=2015-12-24 |url archivu=https://web.archive.org/web/20151225033821/http://www.muzeum-pribram.cz/cz/muzeum/pracoviste/archeologie/brdy-kolvin/ |datum archivace=2015-12-25 }} V první světové válce padlo z Kolvína 17 mužů.{{Citace monografie [26] => | příjmení = Prášil [27] => | jméno = Petr [28] => | příjmení2 = Makaj [29] => | jméno2 = Tomáš [30] => | titul = Střední Brdy na starých fotografiích a pohlednicích [31] => | vydání = 1 [32] => | vydavatel = Baron [33] => | místo = [34] => | rok vydání = 2010 [35] => | počet stran = 335 [36] => | kapitola = Kolvín [37] => | strany = 150–154 [38] => | isbn = 978-80-86914-23-7 [39] => }} V roce 1924 bylo rozhodnuto o založení brské střelnice, proti čemuž Kolvínští i obyvatelé dalších dotčených obcí hojně protestovali. Na rozdíl od obcí [[Padrť]] a [[Zaběhlá]] byla obec Kolvín elektrifikována od roku 1930. [40] => [41] => === Období 2. světové války === [42] => Během [[Druhá světová válka|2. světové války]] se němečtí okupanti rozhodli střelnici rozšířit o zastavěná území obcí [[Padrť]], [[Zaběhlá|Přední a Zadní Zaběhlá]], Kolvín, [[Skořice (okres Rokycany)|Skořice]], [[Příkosice]], [[Hořice (Spálené Poříčí)|Hořice]], [[Vísky (okres Rokycany)|Vísky]], [[Trokavec]], [[Štítov]] a Myt' (část Mirošova). Střel­nice dostala název ''Truppenübungsplatz Kammwald'' a sloužila pro výcvik dělostřelců, pěchoty, letectva i jiných druhů vojsk a také k relaxaci frontových oddílů a dalším speciálním činnostem. Obyvatelé obcí [[Zaběhlá]], [[Padrť]], Kolvín, [[Velcí]] a [[Hrachoviště (Brdy)|Hrachoviště]] se museli do konce roku 1941 vystěhovat. V této době žilo v Kolvíně 380 obyvatel v 80 domech. Zatímco někteří obyvatelé dotčených obcí z řad lesníků, lesních dělníků a formanů mohli zůstat, z Kolvína byli vystěhováni všichni obyvatelé bez rozdílu a museli si narychlo hledat náhradní ubytování. Část těchto vystěhovaných se nastěhovala do opuštěných domů na Zaběhlé.{{Citace elektronického periodika |titul=Kronika života obce Přední a Zadní Záběhlé |url=https://brdy.ochranaprirody.cz/res/archive/076/070371.pdf?seek=1574424204 |datum přístupu=2021-09-07 |url archivu=https://web.archive.org/web/20210907124850/https://brdy.ochranaprirody.cz/res/archive/076/070371.pdf?seek=1574424204 |datum archivace=2021-09-07 }} Za své majetky dostávali odškodnění – již tehdy znehodnocené protektorátní peníze od rokycanské spořitelny. Důvodem proč někteří mohli zůstat byla potřeba dělníků na odtěžení polomů z lesní kalamity, kterou způsobila bouře ze 14. na 15. listopad 1941. Na likvidaci této kalamity bylo zapotřebí velké množství pracovní síly, proto byl poblíž Kolvína zřízen pracovní tábor – „[[lágr]]“ (pro 3000–5000 lidí), zprvu určený pro sovětské, polské a francouzské válečné zajatce. Nakonec byl obsazen [[totální nasazení|totálně nasazenými]] mnoha národností, kteří zde zpracovávali dřevo pro potřeby německého průmyslu. Dřevo bylo dopravováno nově vybudovanými úzkokolejnými železničními tratěmi do [[Mirošov|Mirošova]]. Po skončení války a příchodu [[Rudá armáda|Rudé armády]] se z tohoto vybavení stala sovětská válečná kořist.{{Citace monografie [43] => | příjmení = Velfl [44] => | jméno = Josef [45] => | spoluautoři = et alii [46] => | titul = Brdy – Krajina, historie, lidé [47] => | vydání = 1 [48] => | vydavatel = Státní oblastní archiv v Praze [49] => | místo = Olomouc [50] => | rok vydání = 2018 [51] => | počet stran = 391 [52] => | kapitola = Brdy v době hitlerovské okupace a jejich využití pro německé vojenské účely [53] => | strany = 317–332 [54] => | isbn = 978-80-88148-29-6 [55] => }} Po vysídlení Kolvína byla do [[Padrť|Padrtě]] převezena kolvínská knihovna i vybavením a další drobnosti z inventáře [[DTJ]] Kolvín. V roce 1943 občané z Padrtě navštěvovali stálý [[biograf]], zřízený firmou Fischer v Kolvíně v bývalém hostinci „U Drmců“, kde byly hrány i české filmy.Žán, str. 75 [56] => [57] => === Vysídlení a zánik obce === [58] => Po skončení [[druhá světová válka|druhé světové války]] se obyvatelé Kolvína mohli vrátit do svých domovů.ČÁKA, Střední Brdy - krajina neznámá, str. 86 Odškodnění, které obdrželi za své nemovitosti při vystěhování si mohli ponechat v případě, že jejich dům byl úplně zdevastovaný, pokud byl v pořádku, museli odškodnění vrátit.{{Citace elektronické monografie [59] => | příjmení = Trušina [60] => | jméno = Natalie [61] => | titul = Bakalářská práce - Vzpomínky na zaniklá místa [62] => | url = https://otik.zcu.cz/handle/11025/32956 [63] => | datum vydání = 2018 [64] => | datum přístupu = 2021-9-7 [65] => }} Řada lidí se rozhodla zůstat ve svých nových domovech a do Kolvína se už nevrátili. Zatímco před vystěhováním žilo v Kolvíně 380 obyvatel, počátkem roku 1948 zde žilo jen 128 obyvatel.{{Citace monografie [66] => | příjmení = [67] => | jméno = [68] => | příjmení2 = [69] => | jméno2 = [70] => | překladatelé = [71] => | titul = Seznam obcí v republice Československé: Díl I. Seznam obcí v zemi České podle stavu z počátku roku 1948 [72] => | vydavatel = Státní úřad statistický - Knihtiskárna „Práce“ v Praze [73] => | místo = Praha [74] => | rok = 1948 [75] => | isbn = [76] => | url = [77] => | kapitola = Seznam obcí podle okresů [78] => | strany = 113 [79] => | jazyk = čeština [80] => }} V roce 1949 byl vydán zákon o vojenských újezdech a území brdské střelnice se stalo [[Vojenský újezd Brdy|vojenským újezdem Brdy]]. Obce [[Padrť]] a Kolvín byly vyčleněny z okresu Rokycany a staly se součástí vojenského území Hořovice. V roce 1951 bylo rozhodnuto že se [[vojenský újezd Brdy]] rozšíří a obce [[Padrť]], [[Zaběhlá]], Kolvín, [[Hrachoviště (Brdy)|Hrachoviště]] a [[Velcí]] zaniknou. Obyvatelé se museli vystěhovat do roku 1952. Při násilném vysídlování byly nemovitosti oceňovány ceníkem z roku 1939 z doby vrcholící [[inflace]]. Navíc byl stanoven strop 500 000 Kčs za jednu nemovitost. Toto nízké finanční odškodnění navíc brzy znehodnotila [[Československá měnová reforma (1953)|měnová reforma]]. Zároveň se ukázalo, že pocházet z vystěhované vesnice je nepříjemný cejch, který je ve společnosti tabu.{{Citace elektronické monografie [81] => | příjmení = [82] => | jméno = [83] => | titul = Folklorika Zaniklé vesnice [84] => | url = https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1102732990-folklorika/218562260800007-zanikle-vesnice/titulky [85] => | vydavatel = ČT [86] => | místo = [87] => | datum vydání = 2018-10-6 [88] => | datum přístupu = 2020-8-10 [89] => }} Stěhování prováděl vojenský stěhovací oddíl a stěhovací náklady platil vystěhovaný.Žán, str. 82 V roce 1953 bylo započato s bouráním domů, které vykonali vojáci [[Pomocné technické prapory|pomocných technických praporů]].{{Citace elektronické monografie [90] => | titul = Poprvé vysídleni v době protektorátu, podruhé v minulém režimu. Krajinou Středních Brd [91] => | url = https://vltava.rozhlas.cz/poprve-vysidleni-v-dobe-protektoratu-podruhe-v-minulem-rezimu-krajinou-strednich-8280213 [92] => | vydavatel = Český rozhlas [93] => | datum vydání = 2020-9-4 [94] => | datum přístupu = 2021-9-7 [95] => }} [96] => [[Soubor:Kolvin 2021-05-15 cedule o historii.jpg|náhled|Informační tabule o historii zaniklé obce]] [97] => [98] => === Svaz vyhnanců z Brd === [99] => Dne 4. května 1991 byl ustanoven Svaz vyhnanců z Brd, který si dal za cíl získat důstojné odškodnění a své odejmuté pozemky zpět. Dne 3. července 1993 se v sokolovně v Mirošově sešlo 180 rodáků z vystěhovaných obcí v Brdech. Ze sjezdu byly odeslány petice [[Federální shromáždění|Federálnímu shromáždění]], [[Česká národní rada|České národní radě]] a federální vládě. Na závěr setkání padrťští rodáci položili kytici k pomníku padlých z 1. světové války ve Skořicích. Dne 24. června 2000 se uskutečnilo setkání potomků rodáků, občanů a dalších příznivců obcí Padrť, [[Zaběhlá]] a Kolvín. Setkání se konalo v hostinci ve [[Skořice (okres Rokycany)|Skořicích]]. Při vyprávění vyšlo najevo, že Kolvín a Záběhlá mají své kroniky, Padrť tu svoji postrádá.Žán, str. 89 Dne 15. září 2007 se uskutečnil poslední sraz rodáků z Kolvína, [[Padrť|Padrtě]], [[Zaběhlá|Přední a Zadní Zaběhlé]] v [[Mirošov|Mirošově]] v restauraci Na Zámecké. Poté se vypravili do míst, kde stávaly jejich vesnice.{{Citace periodika [100] => | příjmení = Pour [101] => | jméno = Josef [102] => | titul = Rodáci z Brd cítí stále křivdu [103] => | periodikum = Třemšínské listy [104] => | datum vydání = listopad 2007 [105] => | ročník = IV [106] => | strany = 9 [107] => | url = https://adoc.pub/teminske-listy-listopad-centrum-celoivotniho-vzdlavani-s-kni.html [108] => }} [109] => [110] => Dne 1. ledna 2016 vešel v platnost zákon, kterým byl zrušen [[vojenský újezd Brdy]]. Důvodem byla přílišná rozsáhlost prostoru, který byl málo využívaný a k počtu vojáků příliš velký. Na jeho místě vznikla [[chráněná krajinná oblast Brdy]]. V roce 2020 bylo u příležitosti 80. výročí od vystěhování obyvatel, vysázeno šest [[Lípa (rod)|lip]] v místech, kde stávaly zaniklé obce.{{Citace elektronické monografie [111] => | příjmení = [112] => | jméno = [113] => | titul = Zaniklé brdské obce připomenou nově vysazené stromy [114] => | url = https://www.ochranaprirody.cz/o-aopk-cr/aopk-cr-informuje/aktuality/zanikle-brdske-obce-pripomenou-nove-vysazene-stromy/ [115] => | vydavatel = ochranaprirody.cz [116] => | místo = [117] => | datum vydání = 2020-4-24 [118] => | datum přístupu = 2020-8-10 [119] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200428155706/http://www.ochranaprirody.cz/o-aopk-cr/aopk-cr-informuje/aktuality/zanikle-brdske-obce-pripomenou-nove-vysazene-stromy/ [120] => | datum archivace = 2020-04-28 [121] => | nedostupné = ano [122] => }} [123] => [124] => == Obyvatelstvo == [125] => {| class="wikitable" style="text-align:right;" [126] => |+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a domů [127] => |- [128] => ! [129] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 [130] => |- style="white-space:nowrap" [131] => ! align="left" | Obyvatelé [132] => | 604 || 589 || 575 || 522 || 442 || 393 || 374 || 167 || {{N/A}} || {{N/A}} || {{N/A}} || {{N/A}} || 32 || 19 [133] => |- style="white-space:nowrap" [134] => ! align="left" | Domy [135] => | 70 || 72 || 77 || 75 || 75 || 75 || 77 || {{N/A}} || {{N/A}} || {{N/A}} || {{N/A}} || {{N/A}} || 7 || 7 [136] => |} [137] => [138] => == Obecní správa == [139] => Při sčítání lidu v roce 1869 Kolvín byl osadou obce [[Skořice (okres Rokycany)|Skořice]] v okrese Plzeň. V letech 1880–1930 býval Kolvín [[Obec (Česko)|obcí]] v okrese Plzeň (1880–1890) a později v okrese Rokycany a během následujících let zanikl. [140] => [141] => == Společnost == [142] => [[Soubor:Obecni dum kolvin.jpg|náhled|Obecní dům v Kolvíně]] [143] => Podle [[sčítání lidu]] z 15. února 1921 měla obec 75 domů, v nichž žilo 393 obyvatel, z nichž 392 mělo [[Čechoslovakismus|československou]] národnost.{{Citace monografie [144] => | příjmení = [145] => | jméno = [146] => | příjmení2 = [147] => | jméno2 = [148] => | titul = Statistický lexikon obcí v Čechách [149] => | url = [150] => | překladatelé = [151] => | vydavatel = Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický [152] => | místo = Praha [153] => | kapitola = Místní obce, osady a části osad v Čechách. [154] => | strany = 299 [155] => | isbn = [156] => | jazyk = čeština [157] => | rok = 1924 [158] => }} Podle sčítání z 1. prosince 1930 měla obec 77 domů, v nichž žilo 374 obyvatel vesměs československé národnosti. Farně obec patřila pod obec [[Skořice (okres Rokycany)|Skořice]], kam docházeli i místní děti do školy, dokud nebyla v roce 1894 v Kolvíně postavena škola. Na náklady zbirožského velkostatku byla vystavěna na svou dobu moderní jednopatrová budova. Tehdy v obci žilo 576 obyvatel, ale od začátku [[20. století]] se počet obyvatel stále zmenšoval. Lidé odlehlou ves v lesích opouštěli kvůli nedostatku práce a zdejším tvrdým životním podmínkám. Někteří se stěhovali do okolních měst, jiní volili vystěhovalectví za oceán. Tři čtvrtiny obyvatel Kolvína se živili jako lesní dělníci nebo pracovníci průmyslových podniků na Rokycansku, pouhá čtvrtina byli rolníci a chalupníci. V zimě bývala obec kompletně odříznutá od okolního světa. V roce 1929 zaznamenal zdejší učitel a kronikář Václav Rottek, že ve dnech 12.–15. února trvaly mrazy dosahující −36 °C, jejichž následkem pomrzly téměř všechny ovocné stromy.ČÁKA, Střední Brdy - krajina neznámá, str. 84 [159] => [160] => Za první republiky v obci fungoval obchod se smíšený zbožím pana Františka Třešky. Rodina Třeškových v obci vlastnila také firmu na prodej hospodářských strojů, která po krajích distribuovala vyspělou mechanizaci. V obci byl hostinec Františka Krátkého. V domě č.p. 18 bydlel Adolf Komanec, který se živil jako krejčí a provozoval trafiku. Nacházela se zde také kaple, hasičská zbrojnice a působil zde [[Sokol (spolek)|Sokol]] a [[Dělnická tělovýchovná jednota]]. [161] => [162] => == Zajímavosti == [163] => [164] => * V lednu roku 1939 byl v Kolvíně na statku Josefa Koláře vykopán [[depot]] obsahující přes 800 stříbrných mincí z [[12. století|12.]] až [[13. století]]. Nález převzal [[Bohuslav Horák]], který předal 7 řezenských feniků datovaných do poloviny 13. století [[Národní muzeum v Praze|Národnímu muzeu v Praze]].{{Citace monografie [165] => | příjmení = Hrachová [166] => | jméno = Hana [167] => | spoluautoři = et alii [168] => | titul = Brdy – Krajina, historie, lidé [169] => | vydání = 1 [170] => | vydavatel = Státní oblastní archiv v Praze [171] => | místo = Olomouc [172] => | rok vydání = 2018 [173] => | počet stran = 391 [174] => | kapitola = Josef Königsmark a jeho podíl na poznání Brd [175] => | strany = 285–291 [176] => | isbn = 978-80-88148-29-6 [177] => }} [178] => [179] => == Odkazy == [180] => [181] => === Reference === [182] => [183] => {{Citace elektronické monografie [184] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [185] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-1869-az-2015 [186] => | datum vydání = 2015-12-21 [187] => | datum přístupu = 2023-08-04 [188] => | vydavatel = Český statistický úřad [189] => | kapitola = Okres Rokycany [190] => | url kapitoly = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/130084150326.pdf [191] => | formát = PDF online [192] => }} [193] => {{Citace elektronické monografie [194] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [195] => | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/13008415abc.pdf [196] => | datum vydání = 2015-12-21 [197] => | datum přístupu = 2023-11-10 [198] => | vydavatel = Český statistický úřad [199] => | strany = 241 [200] => | formát = PDF online [201] => }} [202] => [203] => [204] => === Literatura === [205] => * {{Citace monografie [206] => | příjmení1 = Čáka [207] => | jméno1 = Jan [208] => | příjmení = [209] => | jméno = [210] => | odkaz na autora = Jan Čáka [211] => | příjmení2 = [212] => | jméno2 = [213] => | titul = Střední brdy - krajina neznámá [214] => | vydání = [215] => | vydavatel = Mladá fronta [216] => | místo = Praha [217] => | rok vydání = [218] => | počet stran = [219] => | rok = 1998 [220] => | počet_stran = 158 [221] => | kapitola = Kolvín [222] => | strany = 82–87 [223] => | isbn = 80-204-0752-9 [224] => }} [225] => *{{Citace monografie [226] => | příjmení = Žán [227] => | jméno = Miloslav Jan [228] => | titul = Padrť – pamětní kniha obce v Brdech v Čechách [229] => | url = https://brdy.ochranaprirody.cz/res/archive/214/070372.pdf?seek=1574424241 [230] => | vydání = 1 [231] => | vydavatel = vlastní náklad [232] => | místo = Rokycany [233] => | rok vydání = 2001 [234] => | počet stran = 91 [235] => }} {{Wayback|url=https://brdy.ochranaprirody.cz/res/archive/214/070372.pdf?seek=1574424241 |date=20210906200257 }} [236] => [237] => === Externí odkazy === [238] => * {{Commonscat}} [239] => * [http://www.zanikleobce.cz/index.php?detail=1436361 Zaniklé obce – Kolvín] [240] => * [http://www.brdy.org/content/view/214/68/ Brdy.org – Kolvín] [241] => *[https://otik.zcu.cz/handle/11025/32956 Vzpomínky na zaniklá místa – Natalie Trušina, Bakalářská práce 2018] [242] => {{Autoritní data}} [243] => [244] => [[Kategorie:Skořice (okres Rokycany)]] [245] => [[Kategorie:Zaniklá sídla v okrese Příbram]] [246] => [[Kategorie:Sídla v Brdské vrchovině]] [247] => [[Kategorie:Vojenský újezd Brdy]] [248] => [[Kategorie:Zaniklá sídla v CHKO Brdy]] [] => )
good wiki

Kolvín

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Padrť','Zaběhlá','Skořice (okres Rokycany)','vojenský újezd Brdy','Hrachoviště (Brdy)','Mirošov','Vojenský újezd Brdy','Velcí','Federální shromáždění','Sokol (spolek)','zemědělství','Pomocné technické prapory'

Mirošov

Padrť

Velcí

Zaběhlá

Zemědělství

Zemědělství je významnou odvětvím lidské činnosti, které se zabývá pěstováním plodin a chovem hospodářských zvířat.