Array ( [0] => 14887052 [id] => 14887052 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Padrť [uri] => Padrť [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - české sídlo [1] => | charakter = zaniklá vesnice [2] => | obec = [[Strašice]] [3] => | okres = Rokycany [4] => | země = [[Čechy]] [5] => | nadmořská výška = 620–650 [6] => }} [7] => '''Padrť''' je zaniklá obec, která stávala v [[Padrťské údolí|Padrťském údolí]] v [[Brdy|Brdech]], v severozápadním sousedství Dolejšího [[Padrťské rybníky|Padrťského rybníka]]. Po nástupu [[Komunistický režim v Československu|komunistického režimu]] bylo v roce 1951 rozhodnuto o rozšíření [[Vojenský újezd Brdy|Vojenského újezdu Brdy]]. Obyvatelé Padrtě byli spolu s obyvateli z dalších obcí [[Zaběhlá]], [[Kolvín]], [[Velcí]] a Hrachoviště vystěhováni v roce 1952. Následně byly obce srovnány se zemí. [8] => [9] => == Geografie == [10] => Území Padrtě leží při západním okraji [[Střední Brdy|Středních Brd]] v nadmořské výšce 620–650 m. Přítomností rybníků a vysokou nadmořskou výškou tu panuje jedno z nejchladnějších a nejvlhčích podnebí této části Čech. Průměrná roční teplota zde dosahuje 6,6 °C a roční úhrn srážek se pohybuje okolo 800 mm. Na jižním a východním břehu Hořejšího Padrťského rybníka bylo nalezeno množství vzácných rostlin. Území je také velmi významné pro výskyt různých druhů ptactva, obzvláště vodních ptáků. Vyskytuje se zde např. [[orel mořský]], [[orlovec říční]] a [[čáp černý]].ČÁKA, Střední Brdy – krajina neznámá, str. 72 [11] => [12] => V roce 1979 se z nařízení vlády Padrť a místní rybníky staly součásti chráněné oblasti přirozené akumulace vod.Žán, str. 86 [13] => [14] => == Historie == [15] => [[Soubor:Padrt lesovna.jpg|náhled|Lesovna]] [16] => [[Soubor:Dolejší Padrťský rybník 1.JPG|náhled|Dolejší Padrťský rybník]] [17] => Obec Padrť byla založena v [[18. století]], v místě původní hutě, která se zde nacházela již v [[16. století]], v době, kdy nechal pravděpodobně [[Florián Gryspek]] založit [[Padrťské rybníky]]. Přímý záznam o jejich vzniku neexistuje, ale zmiňuje je [[urbář]] z roku 1565. Obec samotnou založili němečtí hutníci, kteří pracovali v místních provozech – dvě vysoké pece, čtyři hutě a pět hamrů. Název obce je odvozen od slova „drtit“ či „podrtit“. Stavbou s čp.1 byl dům lesní správy, který je zmiňován již roku 1670, kdy sloužil jako dům hamerního úřadu a později v letech 1927–1952 v něm sídlila vojenská lesní správa. V roce 1753 je zde zaznamenána vysoká pec a pět hamrů na Padrťském potoce – čtyři zkujňovací, jeden cánový, v němž se vyráběly železné pruty pro [[Cvočkařství|cvokařské]] dílny. Výroba železa přilákala na Podbrdsko mnoho dělníků s rodinami. Jednalo se o období největšího rozmachu obce, kdy zde bydlelo nejvíce obyvatel. Poslední hamr na Padrti přestal fungovat v roce 1867.ČÁKA, Střední Brdy – krajina neznámá, str. 75 V roce 1879 zakoupil zbirožské panství včetně Padrtě kníže [[Josef z Colloredo-Mannsfeldu|Josef Colloredo-Mansfeld]]. V roce 1890 fungovala v obci ''šindelka'' – strojová výroba [[šindel]]í. [18] => [19] => === Rozvoj turismu a zřízení vojenské střelnice === [20] => V [[19. století]] obec svým umístěním v krásné přírodní scenérii a s podhorským charakterem, lákala množství turistů. Oblíbeným cílem byl hostinec „U rybníka“, kde se konaly taneční zábavy. Nájemci byli František Tichý, Karel Tichý a Josef Felt. Další hostinec se jmenoval „U Nováků“ a nacházela se zde stanice [[Klub českých turistů|Klubu českých turistů]], i letní kuchyně pro sezónní turisty, tzv. ''lufťáky''. V létě na Padrť jezdila řada slavných osobností, jako např. spisovatelka [[Růžena Jesenská]], básníci [[Karel Toman]] a [[Vladimír Holan]], také divadelní herec [[Eduard Vojan]].{{Citace monografie [21] => | příjmení = Prášil [22] => | jméno = Petr [23] => | příjmení2 = Makaj [24] => | jméno2 = Tomáš [25] => | titul = Střední Brdy na starých fotografiích a pohlednicích [26] => | vydání = 1 [27] => | vydavatel = Baron [28] => | místo = [29] => | rok vydání = 2010 [30] => | počet stran = 335 [31] => | kapitola = Padrť [32] => | strany = 129–142 [33] => | isbn = 978-80-86914-23-7 [34] => }} V roce 1922 si postavili skauti tábor na západním břehu Horního Padrťského rybníka. Zdejší velkou událostí byl jednou za dva roky ceremoniální výlov [[Padrťské rybníky|Padrťských rybníků]]. Zaměstnanci hraběte Colloredo-Mansfelda, jemuž rybníky v rámci zbirožského velkostatku patřily, odtud odváželi vozy plné kaprů, štik, okounů a také úhořů, kterých zde byla vždy hojnost. Koncem výlovu bylo zvoláno „''hoří!''”, což značilo konec oficiálního výlovu, po němž mohl do rybníka vstoupil kdokoliv, aby si mohl vzít zapomenutou rybu.ČÁKA, Střední Brdy – krajina neznámá, str. 76 [35] => [36] => V roce 1924 bylo rozhodnuto o zřízení vojenské střelnice v Brdech. Proti tomuto rozhodnutí protestovali obyvatelé Padrtě i dalších dotčených obcí.Žán, str. 43 [37] => [38] => V roce 1930 do Padrtě začala jezdit soukromý autobus, kterým děti jezdily do Mirošova do měšťanské školy.Žán, str. 54 V tomto roce navštívil obec prezident [[Tomáš Garrigue Masaryk]]. Kvůli počínající hospodářské krizi přibývalo nezaměstnaných, kteří hledali práci v lese.Žán, str. 56 [39] => [40] => === Druhá světová válka === [41] => Dne 15. března 1939 vstoupila do Brd, za husté sněhové vánice, německá armáda – [[wehrmacht]]. Střelnice nově dostala název {{Cizojazyčně|de|''Truppenübungsplatz Kammwald''}} a německá správa ji rozšířila o zastavěná území obcí Padrť, [[Zaběhlá|Přední a Zadní Zaběhlá]], [[Kolvín]], [[Skořice (okres Rokycany)|Skořice]], [[Příkosice]], [[Hořice (Spálené Poříčí)|Hořice]], [[Vísky (okres Rokycany)|Vísky]], [[Trokavec]], [[Štítov]] a Myt'. Kromě lesních zaměstnanců a povozníků se obyvatelé Padrti, Kolvína a [[Zaběhlá|Zaběhlé]] museli vystěhovat. Lesáci mohli zůstat kvůli lesní kalamitě, která se stala v noci 14. na 15. listopad 1940, kdy větrná bouře vyvrátila a polámala v okolních lesích jeden a čtvrt milionu kubických metrů lesního porostu. Pro civilní obyvatelstvo byl vstup do lesů a prodej palivového dřeva zakázán a dřevo bylo přidělováno z prořezávek. V čele obce místo starosty stál vládní komisař.Žán, str. 70 Po vysídlení [[Kolvín]]a byla do Padrtě převezena kolvínská knihovna i vybavením a další drobnosti z inventáře [[DTJ]] Kolvín. [42] => [43] => V roce 1942 u Kolvína vznikl [[pracovní tábor]], pro 3000–5000 lidí, kde pracovali váleční zajatci, kteří zde zpracovávali dřevo pro potřeby německého průmyslu. Další pracovní tábory existovaly v [[Mirošov]]ě, [[Strašice|Strašicích]], na Huti nebo v Kvani. Dřevo z oblasti kolem Padrtě bylo dopravováno na rychle vybudovaných úzkokolejných tratích do Mirošova.{{Citace monografie [44] => | příjmení = Velfl [45] => | jméno = Josef [46] => | spoluautoři = et alii [47] => | titul = Brdy – Krajina, historie, lidé [48] => | vydání = 1 [49] => | vydavatel = Státní oblastní archiv v Praze [50] => | místo = Olomouc [51] => | rok vydání = 2018 [52] => | počet stran = 391 [53] => | kapitola = Brdy v době hitlerovské okupace a jejich využití pro německé vojenské účely [54] => | strany = 320 [55] => | isbn = 978-80-88148-29-6 [56] => }} Když přišla do Pardti zpráva o konci války, byl již v neděli 6. května ustanoven [[Národní výbor (1945–1990)|Národní výbor]], jehož předsedou se stal řídící učitel Janoušek. Ve středu 9. května přijeli na Padrt' četníci sdělit, že z Prahy prchá v malém zeleném autě s přívěsným vozíkem [[Karl Hermann Frank|K. H. Frank]], proto byly na Padrti udělány barikády z automobilů a byly posíleny hlídky.Žán, str. 76 Ve čtvrtek 10. května přijely do Padrtě dva [[džíp]]y americké armády. V květnu dorazila do Padrtě rovněž [[Rudá armáda]] a do obce se do svých často zdevastovaných domovů, začali vracet vystěhovaní obyvatelé. Koncem října Rudá armáda z Padrtě odešla a do brdské střelnice se vrátil její předválečný režim.Žán, str. 77 [57] => [58] => === Poválečné období a zánik obce === [59] => V roce 1949 byl vydán zákon o vojenských újezdech a území brdské střelnice se stalo [[Vojenský újezd Brdy|vojenským újezdem Brdy]]. Obce Padrť a [[Kolvín]] byly vyčleněny z okresu Rokycany a staly se součástí vojenského území Hořovice. V roce 1951 bylo rozhodnuto že se [[vojenský újezd Brdy]] rozšíří a obce Padrť, [[Zaběhlá]], [[Kolvín]], [[Hrachoviště (Brdy)|Hrachoviště]] a [[Velcí]] zaniknou. Obyvatelé se museli vystěhovat do roku 1952. Při násilném vysídlování byly nemovitosti oceňovány ceníkem z roku 1939 z doby vrcholící [[inflace]]. Navíc byl stanoven strop 500 000 Kčs za jednu nemovitost. Toto nízké finanční odškodnění navíc brzy znehodnotila [[Československá měnová reforma (1953)|měnová reforma]]. Stěhování prováděl vojenský stěhovací oddíl a stěhovací náklady platil vystěhovaný.Žán, str. 82 V roce 1953 bylo započato s bouráním domů, které vykonali vojáci [[Pomocné technické prapory|pomocných technických praporů]].{{Citace elektronické monografie [60] => | titul = Poprvé vysídleni v době protektorátu, podruhé v minulém režimu. Krajinou Středních Brd [61] => | url = https://vltava.rozhlas.cz/poprve-vysidleni-v-dobe-protektoratu-podruhe-v-minulem-rezimu-krajinou-strednich-8280213 [62] => | vydavatel = Český rozhlas [63] => | datum vydání = 2020-9-4 [64] => | datum přístupu = 2021-9-7 [65] => }} [66] => [67] => === Po roce 1989 === [68] => V roce 1991 přijala [[Česká národní rada]] usnesení v němž doporučila vládě zahájit jednání o vyřešení majetkoprávních vztahů ve stávajících vojenských újezdech. V dubnu roku 1992 bylo přijato usnesení v němž Česká národní rada doporučila, aby byly odstraněny i majetkové křivdy spáchané na občanech na základě některých majetkových předpisů, zejména zákona o vojenských újezdech z roku 1949. Téhož roku 4. května byl ustanoven Svaz vyhnanců z Brd, který si dal za cíl získat důstojné odškodnění a své odejmuté pozemky zpět. Dne 3. července 1993 se v sokolovně v Mirošově sešlo 180 rodáků z vystěhovaných obcí v Brdech. Ze sjezdu byly odeslány petice [[Federální shromáždění|Federálnímu shromáždění]], [[Česká národní rada|České národní radě]] a federální vládě. Na závěr setkání padrťští rodáci položili kytici k pomníku padlých z 1. světové války ve Skořicích. [69] => [70] => Dne 24. června 2000 se uskutečnilo setkání potomků rodáků, občanů a dalších příznivců obcí Padrť, [[Zaběhlá]] a [[Kolvín]]. Setkání se konalo v hostinci ve [[Skořice (okres Rokycany)|Skořicích]]. Při vyprávění vyšlo najevo, že Kolvín a Záběhlá mají své kroniky, Padrť tu svoji postrádá, i když snad zřejmě existovala.Žán, str. 89 Dne 15. září 2007 se uskutečnil poslední sraz rodáků v restauraci Na Zámecké. Poté se vypravili do míst, kde stávaly jejich vesnice.{{Citace periodika [71] => | příjmení = Pour [72] => | jméno = Josef [73] => | titul = Rodáci z Brd cítí stále křivdu [74] => | periodikum = Třemšínské listy [75] => | datum vydání = listopad 2007 [76] => | ročník = IV [77] => | strany = 9 [78] => | url = https://adoc.pub/teminske-listy-listopad-centrum-celoivotniho-vzdlavani-s-kni.html [79] => }} [80] => [81] => Dne 1. ledna 2016 vešel v platnost zákon, kterým byl zrušen [[vojenský újezd Brdy]]. Důvodem byla přílišná rozsáhlost prostoru, který byl málo využívaný a k počtu vojáků příliš velký. Na jeho místě vznikla [[chráněná krajinná oblast Brdy]]. V roce 2020 bylo u příležitosti 80. výročí od vystěhování obyvatel, vysázeno šest [[Lípa (rod)|lip]] v místech, kde stávaly zaniklé obce.{{Citace elektronické monografie [82] => | příjmení = [83] => | jméno = [84] => | titul = Zaniklé brdské obce připomenou nově vysazené stromy [85] => | url = https://www.ochranaprirody.cz/o-aopk-cr/aopk-cr-informuje/aktuality/zanikle-brdske-obce-pripomenou-nove-vysazene-stromy/ [86] => | vydavatel = ochranaprirody.cz [87] => | místo = [88] => | datum vydání = 2020-4-24 [89] => | datum přístupu = 2020-8-10 [90] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200428155706/http://www.ochranaprirody.cz/o-aopk-cr/aopk-cr-informuje/aktuality/zanikle-brdske-obce-pripomenou-nove-vysazene-stromy/ [91] => | datum archivace = 2020-04-28 [92] => | nedostupné = ano [93] => }} [94] => [95] => == Obyvatelstvo == [96] => '''Vývoj počtu obyvatel a počtu domů v letech 1836–1952'''{{Citace monografie [97] => | příjmení = Žán [98] => | jméno = Miloslav Jan [99] => | titul = Padrť – pamětní kniha obce v Brdech v Čechách [100] => | vydání = 1 [101] => | vydavatel = Vlastní vydání [102] => | místo = Rokycany [103] => | rok vydání = 2001 [104] => }} [105] => {| class="wikitable" style="text-align: center; width: 100%;" [106] => ! style="text-align: left;" | Rok [107] => ! 1836 !! 1838 !! 1874 !! 1896 !! 1900 !! 1921 !! 1930 !! 1938 !! 1952 [108] => |- [109] => ! style="text-align: left;" | Počet obyvatel [110] => | 350 || 425 || 600 || 529 || 347 || 313 || 258 || 258 || 145 [111] => |- [112] => ! style="text-align: left;" | Rozdíl počtu obyvatel [113] => | – || +75 || – || −71 || −182 || −34 || −55 || 0 || −113 [114] => |- [115] => | || colspan="6" | [116] => | [117] => | [118] => | [119] => |- [120] => ! style="text-align: left;" | Počet domů [121] => | 30 || 45 || – || 65 || – || – || 68 || 65 || 65 [122] => |- [123] => ! style="text-align: left;" | Rozdíl počtu domů [124] => | – || +15 || – || – || – || – || – || −3 || 0 [125] => |} [126] => === Náboženství === [127] => Padrť farně náležela ke [[Skořice (okres Rokycany)|Skořicím]]. Podle skořické farní kroniky bylo v roce 1924 v Padrti 95 obyvatel katolického vyznání, 26 obyvatel se hlásilo k československé církvi a 192 bylo bez vyznání. Kaplan skořické fary a vykonavatel duchovní správy pro Padrť si ve svém zápisu na tento stav postěžoval: „''Poměry náboženské ve farnosti jsou přežalostné. Odpadová agitace zvláště u příle­žitosti sčítání lidu zde působila přímo katastrofálně. Lid si téměř úplně odvykl kostelu.“'' V roce 1949 byla farnost Skořice společně s přifařenou Padrtí převedena do správy farnosti v [[Mirošov]]ě.Žán, str. 81 [128] => [129] => V obci stávala kaplička vedle pomníku padlým v [[První světová válka|1. světové válce]], obklopená třemi vzrostlými lípami. Po likvidaci vesnice v roce 1953 zmizel i její zvon, který byl následně objeven v kovárně v [[Dobřív]]ě, odkud byl předán do [[Západočeské muzeum v Plzni|Krajského muzea v Plzni]].Žán, str. 63 [130] => [131] => === Obecní správa === [132] => Při sčítání lidu v letech 1869–1930 bývala Padrť [[Obec (Česko)|obcí]] v okrese Plzeň (1869–1890) a později v okrese Rokycany a během následujících let zanikla. [133] => [134] => == Školství == [135] => [[Soubor:Padrt skola.jpg|náhled|Obecná škola byla vystavěna v roce 1932]] [136] => Podle [[Tereziánský katastr|tereziánského katastru]] docházely děti z Padrtě do jednotřídní školy do [[Skořice (okres Rokycany)|Skořic]], zřízené při skořické faře. Chodily sem také děti z [[Kolvín]]a a [[Štítov]]a. Škola ovšem kapacitně nestačila, takže dětem z Padrtě a Štítova byla vyhrazena jako školní den středa. V roce 1804 byla v jednom z domů v Padrti zřízena jednotřídní škola, kam docházely místní děti z Padrti a [[Zaběhlá|Zaběhlé]]. Bylo jich až 200, takže sedávaly i na oknech či na podlaze. V roce 1862 obec postavila na vlastní náklady jednotřídní školu z [[Vepřovice|vepřovic]] na níž byl nápis „Bohu a vlasti”. Rozšířena o druhou třídu byla v roce 1882 a později se rozrostla ještě o třetí třídu. V roce 1896 bylo ve škole zapsáno 169 dětí, které vyučovali J. Elhenický, J. Štěpán a jako výpomocný učitel J. Novák. Industriální učitelkou byla M. Elhenická. V roce 1917 okresní školní rada v Rokycanech udělila povolení ke stavbě nové školy, ale v následných letech panovaly spory s obcí [[Zaběhlá]], kvůli nutnosti rozhodnout v jaké z obou obcí by nová školní budova měla stát. Nakonec v roce 1920 rozhodla zemská rada, že nová dvoutřídní škola bude vystavěna na [[Zaběhlá|Zaběhlé]]. Obec Padrť se proti tomuto rozhodnutí odvolala s odůvodněním, že místní škola klesne na jednotřídní, ale i přesto byla v roce 1923 dokončena stavba nové školy na [[Zaběhlá|Zaběhlé]].{{Citace monografie [137] => | příjmení = Prášil [138] => | jméno = Petr [139] => | příjmení2 = Makaj [140] => | jméno2 = Tomáš [141] => | titul = Střední Brdy na starých fotografiích a pohlednicích [142] => | vydání = 1 [143] => | vydavatel = Baron [144] => | místo = [145] => | rok vydání = 2010 [146] => | počet stran = 335 [147] => | kapitola = Záběhlá [148] => | strany = 143–149 [149] => | isbn = 978-80-86914-23-7 [150] => }} Novou školu Padrť získala v roce 1932, kdy byla v otevřena nová dvoutřídní školní budova s bytem pro řídícího učitele v podkroví.Žán, str. 58 V roce 1940 začaly do zdejší školy opět chodit žáci ze [[Zaběhlá|Zaběhlé]], kde bylo vyučování přerušeno. Po skončení války se záběhelské děti opět vrátily do své školy.Žán, str. 78 V roce 1948 byla k padrťské škole přiškolena obec Kolvín, kvůli malému počtu dětí.Žán, str. 79 V roce 1949 začaly do padrťské školy opět chodit děti ze Zaběhlé. Po roce 1952 se budova školy na Padrti změnila na stanici [[SNB]], jejíž příslušníci dohlíželi na odsun obyvatel. V [[1950–1959|50. letech]] budovu rozebrali hasiči ze [[Strašice|Strašic]]. [151] => [152] => == Společnost == [153] => V roce 1904 byl v obci založen [[sbor dobrovolných hasičů]].Žán, str. 28 Od roku 1911 fungovala v obci družstevní záložna tzv. [[Kampelička]] s průměrným ročním obratem 1 milion korun.Žán, str. 34 V roce 1912 byl v Padrti ustanoven Svaz západočeských domkářů a malorolníků (rozešel se v roce 1934).Žán, str. 36 V obci fungoval divadelní spolek, který hrával v hospodě „U Krhounů” nebo v přírodě. Hrála se lidová představení, především veselohry nebo dramata se šťastným koncem.Žán, str. 49Žán, str. 64 V roce 1930 byly v obci čtyři hostince (U Tichých, U Krhounů, U Novákových, U Řebounovic) dva obchody se smíšeným zbožím, řeznictví, pekárna, dva mlýny, pila s vlastní elektrárnou, [[šindel]]árna mimo provoz, středisková vojenská lesní správa, kaplička, obecní mostní váha a obecní stříkačka. V roce 1940 v Padrti existovala četnická stanice osazená až pěti četníky.Žán, str. 74 V roce 1943 občané z Padrtě navštěvovali stálý [[biograf]], zřízený firmou Fischer v Kolvíně v bývalém hostinci „U Drmců“, kde byly hrány i české filmy.Žán, str. 75 [154] => [155] => === Zvyky === [156] => [157] => * '''Draní peří''' – Zimy zde začínaly již v polovině listopadu a trvaly až do začátku března. Život se zpomalil. Lidé (hlavně lesní dělníci) měli problém se přes závěje sněhu dostat do práce. Ale udržovala se sjízdnost silnic, aby obec nebyla odříznuta od zásobování. V této době začínalo [[draní peří]]. Sousedky se scházely se po chalupách. U stolu pracovalo až 15 žen, někdy se k nim přidaly i děti. Vařily si čaj s rumem a k tomu přikusovaly pečené laskominy. Při draní se zpívalo, vyprávěly veselé, ale i smutné příběhy, vzpomínalo se na dřívější časy a došlo i na místní pověry. [158] => * '''Masopust''' – Konec [[masopust]]u byl oslavován maškarním průvodem, o který se starala dospívající mládež. Za doprovodu harmoniky se začínalo na horním konci vsi a končilo v hospodě u Krhounů. [159] => * '''Velikonoce''' – Na Velikonoce se těšili kluci. Ve škole bylo volno a na [[Zelený čtvrtek]] se chodilo rachtat. Kluci se svými řehtačkami nahrazovali zvonění v kapličce. Průvod začal v lese v 8 hodin ráno a pokračoval ke kapličce, kde se odříkal [[Otčenáš]]. Poté průvod prošel celou obcí, až k poslednímu domu. Vše se opakovalo v poledne a taky druhý den. Na [[Bílá sobota|Bílou sobotu]] nastalo [[koleda|koledování]]. Odměnu získali všichni, většinou vajíčka, nebo drobný peníz. [160] => * '''Letní průvod''' – Oblíbené byly výlety, pořádané jednou do roka. Lidé se sešli před hostincem a za doprovodu kapely v průvodu odešli na určené stanoviště. Zde se sedávalo na provizorních lavicích u stolků. Bylo připraveno prkenné pódium, na kterém se mohlo tančit. Byl zde i stánek s laskominami, pivem a limonádou. Děti soutěžily např. v běhu v pytli, skoku do výšky či dálky, hrály na slepou bábu atd. Bylo tu i kolo štěstí i šatlava, kam falešní strážníci strčili skoro každého dospělého, co měl při sobě krejcar, a ten se pak musel ze šatlavy vykoupit. Nejlepší akcí bylo prokousávání koláčů. A nakonec bylo divadelní představení. [161] => * '''Památka mistra Jana Husa''' – Dne 6. července se v organizaci pana řídícího konala akce k uctěná památky upáleného mistra [[Jan Hus|Jana Huse]], která byla každoročně pravidelně dodržována a v obci se těšila velké účasti. Stavěla se vatra vysoká 4 metry. Dříví na ni nanosili žáci z okolních lesů na místo pro tuto akci určené tzv. Vmýtce, v jejímž okolí nebylo žádných stromů, aby se zamezilo rizikům požárů. Po setmění byla hranice zapálena a program byl započat písní o Husovi, které následoval proslov a několik básní. Poté se kolem hranice za zpěvu sedívalo.Žán, 64-65 [162] => * '''Taneční zábavy''' – V průběhu roku se konaly až tři bály – máje, posvícenská a mikulášská zábava. Hudebníků bylo dostatek, neboť v každé třetí vesnici byla kapela. Při těchto zábavách nechybělo zpívání, dámská volenka, šátečková, tombola a sóla pro náročné tanečníky. Tancovačky se obvykle táhly až k ránu a někteří ze zúčastněných pokračovali i druhý den. [163] => [164] => === Kriminalita === [165] => Těžký život lidí na Padrti dokresluje tragický případ smrti dítěte z roku 1925. Tehdy za nejasných okolností zemřela půlroční dcera Josefa Veverky, který pracoval jako dělník v železárnách v [[Hrádek (okres Rokycany)|Hrádku]]. Lékař určil příčinou smrti [[zápal plic]]. V okolí se ale začalo mluvit o podivném úmrtí dítěte, jehož smrt nebyla přirozená. Nevyjasněnou smrt brzy začali vyšetřovat četníci. Dítě bylo [[Exhumace|exhumováno]] a byla provedena pitva, která zjistila že holčička zemřela v důsledku proražení jícnu drátem, který navíc putoval dále do břišní dutiny a protrhl i stěnu střeva. Kromě toho mělo dítě hluboko v krku zastrčenou hliněnou cvrnkací kuličku. Podezření padlo na Josefa Veverku, který se záhy přiznal k vraždě dcery. Při výslechu uvedl, že jednal v pomatení smyslů. Otec čtyřčlenné rodiny v důsledku hospodářské krize musel docházet do tři hodiny vzdálené práce, odkud se vracel v šest hodin večer, aby vstával již ve dvě hodiny ráno na ranní směnu. Rodina žila ve velmi chudých poměrech a svou daň na psychice si vybrala i válečná zkušenost z [[První světová válka|1. světové války]]. Kromě toho přislíbený nový byt v [[Mirošov]]ě připadl jiné rodině. Bylo rozhodnuto, že obžalovaný Josef Veverka je odpovědný za své činy v plném rozsahu, ale když v červnu roku 1925 stanul před soudem, celá dvanáctičlenná porota ho omilostnila. Josef Veverka byl zproštěn obžaloby. Důvod tohoto rozhodnutí nebyl uveden.{{Citace elektronické monografie [166] => | titul = Kulička. Temný případ smrti dítětě z jara roku 1925 [167] => | url = https://dvojka.rozhlas.cz/kulicka-temny-pripad-smrti-ditete-z-jara-roku-1925-7750854 [168] => | vydavatel = Český rozhlas [169] => | datum vydání = 2019-9-30 [170] => | datum přístupu = 2021-9-6 [171] => }} [172] => [173] => V létě roku 1947 přijelo do obce četnictvo s vyšetřovateli. Přivezli pana Bauera, který je musel přivést k místu, kde tajně pohřbil svou ženu, kterou v roce 1945 po hádce usmrtil na dvorku polenem. Na jeho čin se přišlo tím, že se chtěl znovu oženit a proto se vydal na úřad, kde požadoval, aby jeho ženu prohlásili za mrtvou. Poté se vše začalo vyšetřovat a celá skutečnost vyšla najevo. [174] => == Pamětihodnosti == [175] => * Socha svatého Jana Nepomuckého – kamenná barokní socha stávala u západního okraje hráze Dolejšího Padrťského rybníka pod jasanem a skupinou lip. Na jejím podstavci byl letopočet 1757 a text prozrazující účel jejího vzniku. Socha byla vystavěna za zesnulého šichtmistra zbirožského panství Jana Mikolajza. Socha se nedochovala. Spolu se stromy byla zničena při bourání obce po roce 1952.ČÁKA, Střední Brdy – krajina neznámá, str. 73 [176] => * Dřevořezba z roku 1777 – až do začátku 20. století visela v obci reliéfní dřevořezba údajně zobrazující císaře [[Josef II.|Josefa II.]]. Nachází se ve sbírkách Muzea Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech. [177] => * Pomník padlým za [[První světová válka|1. světové války]] byl přesunut do obce [[Skořice (okres Rokycany)|Skořice]] v roce 1975, spolu s pomníkem z obce KolvínŽán, str. 83 [178] => [179] => == Osobnosti == [180] => * [[Antonín Uxa]] (1847–1894), horník, novinář, stoupenec socialismu [181] => [182] => == Odkazy == [183] => [184] => === Reference === [185] => [186] => {{Citace elektronické monografie [187] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [188] => | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/13008415abc.pdf [189] => | datum vydání = 2015-12-21 [190] => | datum přístupu = 2023-11-10 [191] => | vydavatel = Český statistický úřad [192] => | strany = 411 [193] => | formát = PDF online [194] => }} [195] => [196] => [197] => === Literatura === [198] => * {{Citace monografie [199] => | příjmení1 = Čáka [200] => | jméno1 = Jan [201] => | příjmení = [202] => | jméno = [203] => | odkaz na autora = Jan Čáka [204] => | příjmení2 = [205] => | jméno2 = [206] => | titul = Střední brdy – krajina neznámá [207] => | vydání = [208] => | vydavatel = Mladá fronta [209] => | místo = Praha [210] => | rok vydání = [211] => | počet stran = [212] => | rok = 1998 [213] => | počet_stran = 158 [214] => | kapitola = Padrť a Padrťské rybníky [215] => | strany = 82–87 [216] => | isbn = 80-204-0752-9 [217] => }} [218] => * {{Citace monografie [219] => | příjmení = Žán [220] => | jméno = Miloslav Jan [221] => | titul = Padrť – pamětní kniha obce v Brdech v Čechách [222] => | url = https://brdy.ochranaprirody.cz/res/archive/214/070372.pdf?seek=1574424241 [223] => | vydání = 1 [224] => | vydavatel = vlastní náklad [225] => | místo = Rokycany [226] => | rok vydání = 2001 [227] => | počet stran = 91 [228] => }} {{Wayback|url=https://brdy.ochranaprirody.cz/res/archive/214/070372.pdf?seek=1574424241 |date=20210906200257 }} [229] => [230] => === Externí odkazy === [231] => * {{Commonscat}} [232] => * {{Otto|heslo=Padrť}} [233] => * [https://dvojka.rozhlas.cz/kulicka-temny-pripad-smrti-ditete-z-jara-roku-1925-7750854 Kulička. Temný případ smrti dítěte z jara roku 1925] – kriminální případ z Padrti ze série Historie českého zločinu na [[Český rozhlas|Českém rozhlasu]] [234] => [235] => {{Autoritní data}} [236] => {{Portály|Česko|Geografie}} [237] => [238] => [[Kategorie:Zaniklá sídla v okrese Rokycany]] [239] => [[Kategorie:Sídla v Brdské vrchovině]] [240] => [[Kategorie:Vojenský újezd Brdy]] [241] => [[Kategorie:Strašice]] [242] => [[Kategorie:Zaniklá sídla v CHKO Brdy]] [] => )
good wiki

Padrť

Padrť je zaniklá obec, která stávala v Padrťském údolí v Brdech, v severozápadním sousedství Dolejšího Padrťského rybníka. Po nástupu komunistického režimu bylo v roce 1951 rozhodnuto o rozšíření Vojenského újezdu Brdy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Zaběhlá','Kolvín','Skořice (okres Rokycany)','Mirošov','Padrťské rybníky','První světová válka','Strašice','šindel','Štítov','vojenský újezd Brdy','Velcí','Vojenský újezd Brdy'

Kolvín

Kolvín je malá obec nacházející se v okrese Kroměříž ve Zlínském kraji.

Mirošov

Šindel

Štítov

Strašice

Velcí

Zaběhlá