Array ( [0] => 14673182 [id] => 14673182 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Konzervatismus [uri] => Konzervatismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Konzervatismus je politická ideologie, která se zabývá zachováním tradičních hodnot a institucí ve společnosti. Tato ideologie vznikla v 18. století a byla reakcí na dobu osvícenství a francouzskou revoluci. Konzervatismus se zaměřuje na ochranu sociálních, kulturních a politických tradic, a naopak odmítá přílišnou změnu nebo revoluci. Konzervatismus v Česku má své kořeny v 19. století, kdy se formovala moderní česká politika. Důležitou osobností tohoto směru byl například František Palacký, který prosazoval českou státnost a konzervativní hodnoty. V 20. století se konzervatismus v Československu projevoval zejména v katolické straně, která se snažila o sjednocení země a zachování tradičních hodnot. Po sametové revoluci v roce 1989 se objevily nové konzervativní politické strany, které se snažily o obnovení tradičních hodnot a identitu České republiky. Tyto strany se často kladou důraz na ochranu rodiny, tradičních institucí jako církev, a omezování vlivu EU na českou politiku. Konzervatismus je v Česku stále prezentován jako důležitá politická síla s vlivem ve vládě a parlamentu. Nicméně, konzervativní politika je často kritizována za nedostatek reformního myšlení a nedostatečné přizpůsobení se moderním výzvám a potřebám společnosti. Celkově lze tedy říci, že konzervatismus v Česku má silný historický základ a stále zůstává významnou politickou ideologií, i když s sebou nese i určité kontroverze a výzvy ve stále měnící se společnosti. [oai] => Konzervatismus je politická ideologie, která se zabývá zachováním tradičních hodnot a institucí ve společnosti. Tato ideologie vznikla v 18. století a byla reakcí na dobu osvícenství a francouzskou revoluci. Konzervatismus se zaměřuje na ochranu sociálních, kulturních a politických tradic, a naopak odmítá přílišnou změnu nebo revoluci. Konzervatismus v Česku má své kořeny v 19. století, kdy se formovala moderní česká politika. Důležitou osobností tohoto směru byl například František Palacký, který prosazoval českou státnost a konzervativní hodnoty. V 20. století se konzervatismus v Československu projevoval zejména v katolické straně, která se snažila o sjednocení země a zachování tradičních hodnot. Po sametové revoluci v roce 1989 se objevily nové konzervativní politické strany, které se snažily o obnovení tradičních hodnot a identitu České republiky. Tyto strany se často kladou důraz na ochranu rodiny, tradičních institucí jako církev, a omezování vlivu EU na českou politiku. Konzervatismus je v Česku stále prezentován jako důležitá politická síla s vlivem ve vládě a parlamentu. Nicméně, konzervativní politika je často kritizována za nedostatek reformního myšlení a nedostatečné přizpůsobení se moderním výzvám a potřebám společnosti. Celkově lze tedy říci, že konzervatismus v Česku má silný historický základ a stále zůstává významnou politickou ideologií, i když s sebou nese i určité kontroverze a výzvy ve stále měnící se společnosti. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Burke-Edmund-LOC.jpg|náhled|[[Edmund Burke]], zakladatel konzervativního myšlení]] [1] => '''Konzervatismus''' nebo '''konservativismus''' (z [[latina|lat.]] ''conservare'', uchovávat) je vedle [[liberalismus|liberalismu]] a [[socialismus|socialismu]] jednou ze tří hlavních [[Politická ideologie|politických ideologií]]. Během času se termín vyvíjel a získal celou řadu často odlišných, ba i protichůdných významů. [2] => [3] => Obecně lze říci, že charakteristikou konzervatismu je otevřená tendence bránit se (rychlým) změnám a podporovat tradiční normy. Těmi mohou v různých kontextech být: řád, autorita, tradice, vlast, rodina, náboženství, [[soukromé vlastnictví]], [[hierarchie|hierarchizace]] společnosti a morálka.{{citace monografie | jméno = Ladislav | příjmení = Cabada | odkaz na autora = Ladislav Cabada | jméno2 = Michal | příjmení2 = Kubát | odkaz na autora2 = Michal Kubát | titul = Úvod do studia politické vědy | vydavatel = Aleš Čeněk | místo = Plzeň | rok = 2007 | počet stran = 455 | kapitola = Politické ideologie. Konzervatismus | strany = 132–139 | isbn = 978-80-7380-076-5}} Podle některých teorií jsou protějškem konzervativců pokrokáři, [[Rovnostářství|rovnostáři]] a [[Revoluce|revolucionáři]]. [4] => [5] => == Vývoj významu termínu == [6] => Počátek užívání termínu se datuje do první poloviny [[19. století]], často rok [[1820]], kdy konzervatismus popisoval umírněné [[Francie|francouzské]] příznivce [[monarchie]]. První politická strana s tímto názvem byla [[Spojené království|britská]] [[Konzervativní strana (Spojené království)|Konzervativní strana]]. Její hlavní hodnoty byly monarchie, [[aristokracie]], [[církev]] a obrana tradičních uspořádání. [7] => [8] => Myšlenky konzervatismu se však u odborné veřejnosti začaly objevovat již v [[18. století]]. Nejznámějším autorem je původem [[Irsko|irský]] politik a myslitel [[Edmund Burke]], který však zasedal v [[Parlament Spojeného království|britském parlamentu]] za stranu [[Whigové|Whigů]], kteří byli oproti [[Toryové|Toryům]] „liberálnější“. Sám Burke vycházel z děl střídmě [[liberalismus|liberálního]] autora [[Adam Smith|Adama Smithe]]. Své myšlenky popsal v díle z roku [[1790]] ''[[Úvahy o revoluci ve Francii]]''. [9] => [10] => V [[20. století]] získal konzervatismus velmi široké uplatnění. Konzervativními jsou nazývány vlády [[Appeasement|politiky appeasementu]] z 30. let, [[frankismus]], [[António de Oliveira Salazar|salazarismus]] a [[perónismus]] z období 30.–70. let, ale také později [[Neostalinismus|neostalinisté]] či [[neogaullisté]]. Mimo ně samozřejmě i nadále britská Konzervativní strana apod. [11] => [12] => Konzervativce nelze automaticky ztotožňovat s politickou [[pravice|pravicí]]; zejména německá a rakouská konzervativní politika má tradičně nakročeno do politického středu. Také britští toryové v 18. století se vymezovali jak proti „ničivé svobodě“ whigů, tak i proti ortodoxním proudům. I pro konzervativce byl důležitý důraz na svobodu, kterou však chápali jinak než jejich whigovští konkurenti. Konzervativní antropologie úzce souvisela s antropologií křesťanskou, s vědomím lidské hříšnosti, ale i svobody vůle a mravního konání. Britští konzervativci ([[Edmund Burke|Burke]], [[David Hume|Hume]]) nedůvěřují velkým racionalistickým systémům a kladou důraz na pozvolnou tradici, empirii a personální integritu. [13] => [14] => == Charakteristika == [15] => [[Roger Scruton]] píše, že konzervativci obhajují kontinuitu společenského vývoje, nebrání se [[pokrok]]u, ale odmítají [[revoluce]]. Dříve chránili [[Monarchie|monarchii]], jako symbol přirozené nadvlády [[ctnost]]ných a ušlechtilých. Také brání právo na soukromé vlastnictví. [[Politologie|Politolog]] [[Andrew Heywood]] vychází z uvědomění si nedokonalosti člověka a za základy konzervatismu považuje dodržování [[Tradice|tradic]], organickou společnost, [[hierarchie|hierarchii]], přirozenou [[autorita|autoritu]] a právo na [[majetek]]. Dalším znakem je obhajoba stávajícího společenského řádu, která však není nekritická. Konzervativci obhajují jen funkční, léty prověřené [[funkce]] a [[instituce]], které mají být zachovány, tudíž nemohou být nahrazeny něčím údajně lepším. Na základě této [[skepse]] odmítají [[utopie]]. Proto upřednostňují jen malé změny, a to pouze pokud jsou opravdu nutné. Konzervativci oponují [[Socialismus|socialismu]] i [[Liberalismus|liberalismu]], hlavními body svárů je v případě socialismu otázka soukromého vlastnictví a v případě liberalismu otázka uchování tradičních hodnot. Liberalismus navíc odsuzují pro jeho snahu o [[Individualismus|individualizaci]] a chápání majetku jako nástroje ke [[spotřeba|konzumu]]. Konzervativci dále zastávají ideu silného [[stát]]u, ne však všemocného. Obhajují hierarchickou strukturu společnosti a odmítají představu rovnocenné společnosti v otázkách majetku, postavení či váženosti. Dle tohoto smýšlení by [[Občanství|občané]] měli být státu [[Loajalita|loajální]] a ten by jim měl zase zajistit existenční jistotu. Stát musí především dbát o [[Stabilita|stabilitu]].{{Citace elektronické monografie [16] => | příjmení = Šmíd [17] => | jméno = Jan [18] => | odkaz na autora = Jan Šmíd [19] => | titul = Charakteristika konzervatismu jako ideového směru [20] => | url = http://euportal.parlamentnilisty.cz/Articles/6151-charakteristika-konzervatismu-jako-ideoveho-smeru.aspx [21] => | datum vydání = 9-21-2010 [22] => | datum přístupu = 7-4-2012 [23] => | vydavatel = euportal.parlamentnilisty.cz [24] => }}{{Nedostupný zdroj}} [25] => [26] => Roger Scruton dále charakterizuje konzervatismus jako „obhajobu sociální ekologie“ a „politiku odloženého účinku, jejímž cílem je zachování života a zdraví společenského organismu na co nejdelší dobu“. Konzervativci věří, že radikální změny a dlouhou praxí neprokázané domněnky nemohou býti zavedeny bez předchozího testování. [27] => [28] => Konzervativci preferují hodnoty vyplývající z náboženských, kulturních a národních zkušeností a zvyků. Někteří konzervativci se snaží zachovat ve společnosti [[status quo]] nebo prosazovat pozvolné změny, jiní volají po návratu osvědčených pořádků z dřívějška. Konzervativci věří, že nejdůležitějším rysem společnosti jsou hodnoty nedotknutelného, svobodného, důstojného a sebezodpovědného lidského života, v právu vidí nutný nástroj garance těchto svobod. Různí konzervativci zastávají různé podoby konzervatismu či v různé míře kladou odlišný důraz na jednotlivé složky, jejich postoje se také razantně vyvíjely v čase. Je nutné rozlišovat zastánce [[Politika|politické]] [[Doktrína|doktríny]] či [[ideologie]] a konzervativního životního stylu nebo názorů. [29] => [30] => == Politická filosofie == [31] => Z hlediska [[Politická filosofie|politické filosofie]] se klasické konzervativní smýšlení zakládalo na [[Filosofie|filosofii]] [[Thomas Hobbes|Thomase Hobbese]] a teorii [[Edmund Burke|Edmunda Burkea]]. Ve filosofii konzervatismu jde o popření [[Relativismus|relativismu]], a to například v chápání [[demokracie]]. Za nutné považují akceptování celého souboru norem demokracie, a to především zvykových, založených na zkušenosti. Například nepřipouštějí myšlenku [[rovnostářství]], jelikož obhajují normu demokracie – vládu většiny. Dále odmítají [[Mechanismus (filosofie)|mechanické]] pojetí [[stát]]u a [[společnost]]i, a také [[sociální determinismus]]. Svévolné sociální a etické změny chápou jako sociologické pokusy, a proto je neschvalují. Základem také je [[antisocialismus]], ve smyslu politické filosofie. Jsou zastánci silného státu (jako [[Autorita|autority]]), avšak se striktně vymezenými a omezenými [[Intervence|intervenčními]] možnostmi. Jsou tedy obhájci státu (tj. proti [[Anarchismus|anarchismu]]), ale neuznávají jeho rozhodčí roli v otázce etiky ani chování. Vztah občanů ke státu chápou jako nezávislý, tj. občané se přirozeně nespoléhají na pomoc státu. Z toho plyne, že neuznávají [[sociální stát]]. Velký důraz kladou na řád a pořádek, který však neslouží k [[Represe|represím]], ale jako návod, aby obyvatelé jednali prozíravě. Z výše uvedeného vyplývá, že za důležité normy považují nezávislou [[Svoboda|svobodu]] a [[Svobodná vůle|svobodnou vůli]], které však nejsou primárně řízeny touhami a [[Anarchie|anarchií]]. Z toho plyne, že nesouhlasí s [[asociacionistická psychologie osobnosti|asociacionistickou psychologií osobnosti]].{{Citace monografie | příjmení = Stankiewicz | jméno = W. J. | odkaz na autora = W. J. Stankiewicz | titul = Hledání politické filosofie | vydavatel = Centrum pro studium demokracie a kultury | místo = Brno | rok = 2006 | počet stran = 463 | kapitola = Prozíravý konzervatismus | strany = 23–111 | isbn = 80-7325-086-1 | jazyk = česky}} [32] => [33] => == Tradice konzervativního myšlení == [34] => [35] => === Britská === [36] => Tento směr se projevuje [[skepticismus|skepticismem]]. Původním teoretikem směru byl Edmund Burke, jehož následovali [[Robert Southey]] a [[Samuel Taylor Coleridge]]. Později se tento směr rozštěpil na křídla zastávající [[intervencionismus]] a naopak ''[[laissez faire]]''. V 19. století se vytvořilo křídlo [[Paternalismus|paternalistických]] konzervativců, jejichž hlavním představitelem byl [[Benjamin Disraeli]]. [37] => [38] => Britský konzervatismus, původně chápaný jako „[[Toryové|toryismus]]“, vznikl v sedmnáctém století během [[restaurace Stuartovců]]. Vyvinul se z [[Roajalismus|roajalismu]], jehož zastánci hájili vládu králů [[z milosti Boží]]. Po [[Slavná revoluce|Slavné revoluci]] svůj postoj však pozměnili, kdy nově za původce moci chápali lid. Nově dělili společnost na tři stavy, a to královský, panský a poddanský. Základy konzervativní ideologie položili kněz a [[Teologie|teolog]] [[Richard Hooker]], [[Pragmatismus|pragmatik]] [[George Savile, markýz z Halifaxu]], [[Filosofie|filosof]] [[David Hume]] a teoretik Edmund Burke, a to i přesto, že žádný z nich nebyl členem strany Toryů. V 30. letech 19. století se strana přejmenovala na [[Konzervativní strana (Spojené království)|Konzervativní stranu]] a sdružila [[Paternalismus|paternalistické]] [[Aristokracie|aristokraty]] s [[Kapitalismus|kapitalisty]] chtějícími [[volný trh]]. Postupně se strana stala zastupitelem obchodníků a podnikatelů. [39] => [40] => === Francouzská === [41] => Nábožensky zaměřený směr obhajující [[Křesťanství|křesťanský]] řád a morálku v době [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]], ale i později. Hlavními zastánci byli [[Joseph de Maistre]] a [[Louis de Bonald]]. Ve 20. století [[Charles Maurras]] vycházel z této tradice při sestavení svého hnutí „Francouzská akce“, které se projevovalo [[roajalismus|roajalismem]], [[nacionalismus|nacionalismem]] a [[antisemitismus|antisemitismem]]. [42] => [43] => Kontinentální konzervatismus vznikal souběžně s britským, kdy se objevoval především v dílech odpůrců [[osvícenství]]. Na rozdíl od britského nepodporoval [[Sekularizace|sekularizaci]] ve státní správě. Francouzská tradice kladla důraz na nové ideje, jako [[patriotismus]] nebo [[nacionalismus]]. [44] => [45] => === Německá === [46] => Směr původně zaměřený na kulturní jednotnost a silný byrokratický stát. Hlavním ideologem byl [[Georg Wilhelm Friedrich Hegel]].http://www.imagining-other.net/pp19conservatismburkeandhegel.htmhttp://www.jstor.org/discover/10.2307/3228340?uid=3737856&uid=2129&uid=2&uid=70&uid=4&sid=21102559862653 Ideologicky vyzdvihuje silná práva církve, aristokracie a tradiční rodiny. Člověk má v prvé řadě jednat ve prospěch státu. Představiteli další generace, která se soustředila na národní pospolitost a zachování kulturních hodnot, byli [[Justus Möser]] a [[Adam Müller]]. [47] => [48] => == Moderní směry konzervatismu == [49] => [50] => === Proekonomické a decentralistické === [51] => [52] => ==== Fiskální konzervatismus ==== [53] => [[Fiskální konzervatismus]] je směr ekonomické filosofie zastávající úspory a šetření státních financí.http://books.google.cz/books?id=B10JkvO82x8C&pg=PA109&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false Často je spojován s ekonomickými postoji, jako jsou [[volný trh]], [[deregulace]] a snižování [[Daně|daní]]. V [[Spojené státy americké|USA]] v 19. století fiskální konzervatismus zastávaly [[Demokraticky-republikánská strana]] [[Thomas Jefferson|Thomase Jeffersona]] a později nová [[Republikánská strana (USA)|Republikánská strana]]. Toto pojetí však bylo také ovlivněno [[Paleokonzervatismus|paleokonzervatismem]], který prosazoval hlavně [[protekcionismus]]. Ve [[20. století]] byl směr prosazován prezidenty USA [[Ronald Reagan|Ronaldem Reaganem]] a [[Bill Clinton|Billem Clintonem]], ve [[Spojené království|Spojeném království]] předsedkyní vlády [[Margaret Thatcherová|Margaret Thatcherovou]]. [54] => [55] => ==== Libertariánský ==== [56] => Ekonomicky je [[libertarianismus]] [[volný trh|tržně]] orientovaný konzervatismus. Konzervativní je tento směr jednak v náhledu na [[evoluce|evoluci]] jako nejstaršího a tedy již prověřeného principu pro oprávněnost obhajoby [[konkurence]] a tedy [[Hospodářská soutěž|hospodářské soutěže]], dále je konzervativní v náhledu na [[intervencionismus]] Státu, kdy raději volí umírněnost při zasahování do ekonomiky, až od zasahování úplně upouští. [57] => [58] => Politicky se s původními konzervativci v jistých otázkách rozcházejí, jsou zastánci [[liberalismus|liberalismu]]. Političtí libertariáni odmítali [[Válka ve Vietnamu|válku ve Vietnamu]] či zdanění, naopak zastávali myšlenky [[privatizace]]. [59] => [60] => === Morálně-náboženské a společenské === [61] => [62] => ==== Neokonzervatismus ==== [63] => [[Neokonzervatismus]] se zrodil v 60. letech v USA jako reakce na vzestup [[Nová levice|nové levice]]. Vedoucími představiteli byli [[Irving Kristol]] a [[Daniel Bell]], kteří se sdružili okolo časopisu ''[[The Public Interest]]''. Jde jim hlavně o obranu tradičních hodnot. Kritizují úpadek mravů a vlivu autority. Vycházejí z Burkeho. Mezi další zastánce patří [[Seymour Martin Lipset]], [[Samuel Huntington]] či [[James Q. Wilson]]. [64] => [65] => ==== Nový konzervatismus ==== [66] => Je odnoží moderních konzervativců, kteří mají mnoho společného s neokonzervativci. Tento směr se však více soustředí na náboženství a morálku. [67] => [68] => === Centralistické a nacionální === [69] => [70] => ==== Kulturní konzervatismus ==== [71] => [[Kulturní konzervatismus]] je směr snažící se uchovat kulturní dědictví [[národ]]a nebo sdílené kultury. V USA termín znamená konzervativní postoj v kulturních válkách, kdy takoví zastánci prosazují uchování tradičních hodnot a uspořádání před [[Progresivismus|progresivními]] změnami. Toto druhé pojetí je spojeno i s nacionalismem. [72] => [73] => ==== Zelený konzervatismus ==== [74] => [[Zelený konzervatismus]] je označení směru, který slučuje konzervatismus a [[Zelená politika|zelenou politiku]]. Takovou politiku například prosazoval bývalý britský konzervativní premiér [[David Cameron]], kdy se snažil prosadit větší zpoplatnění užívání automobilů či průmyslového znečišťování. V USA tuto politiku zastával republikán [[Newt Gingrich]]. [75] => [76] => ==== Sociální konzervatismus ==== [77] => [[Sociální konzervatismus]] v tradičním slova smyslu označuje směr, který prosazuje právo státu zachovávat společenské [[status quo]]. Skrze zákony se snaží uchovat tradiční společenské hodnoty. V druhém významu, který je typický pro kontinentální Evropu, se jedná o postoj současných liberálních konzervativců, kteří podporují rysy [[Sociální stát|sociálního státu]]. [78] => [79] => === Další formy konzervatismu === [80] => * [[Liberální konzervatismus]] [81] => * [[Náboženský konzervatismus]] [82] => * [[Národní konzervatismus]] [83] => [84] => == Další zastánci konzervatismu == [85] => ;Francie [86] => :[[François René de Chateaubriand]] a [[Alexis de Tocqueville]]{{Citace elektronického periodika |titul=Alexis de Tocqueville |url=http://www.cevro.cz/cs/cevrorevue/aktualni-cislo-on-line/2005/12/66012-alexis-tocqueville.html |datum přístupu=2010-06-27 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100507204800/http://www.cevro.cz/cs/cevrorevue/aktualni-cislo-on-line/2005/12/66012-alexis-tocqueville.html |datum archivace=2010-05-07 |nedostupné=ano }} (Tocqueville je často řazen i k liberalistům) [87] => [88] => ;Anglie [89] => :[[Christopher Dawson]], [[Thomas Stearns Eliot|T. S. Eliot]][http://www.firstprinciplesjournal.com/articles.aspx?article=1179 T. S. Eliot as Conservative Mentor] {{Wayback|url=http://www.firstprinciplesjournal.com/articles.aspx?article=1179 |date=20101225113925 }} {{en}} a [[Roger Scruton]] [90] => [91] => ;USA [92] => :[[John Adams]] a [[Russell Kirk]] [93] => [94] => ;Německo [95] => :[[Wilhelm von Humboldt]] a [[Oswald Spengler]] [96] => [97] => == Konzervatismus v ČR == [98] => V [[Česko|České republice]] lze za významnou konzervativní stranu považovat [[KDU-ČSL]], která prosazuje tradiční hodnoty jako je morálka, vícegenerační rodina či [[Princip subsidiarity|subsidiarita]]. Nově se mezi české konzervativní resp. [[Liberální konzervatismus|liberálně konzervativní]] strany zařadila i [[TOP 09]], která konzervatismus a důraz na tradice ohlásila ústy svého předsedy [[Karel Schwarzenberg|Karla Schwarzenberga]] při svém vzniku v červnu 2009. Částečně se k tomuto proudu (přesněji k [[Liberální konzervatismus|liberálnímu]] a [[Sociální konzervatismus|sociálnímu konzervatismu]]) hlásí i [[Občanská demokratická strana|ODS]]. [99] => [100] => Další českou konzervativní stranou je [[Občanská konzervativní strana]], prosazující hodnoty jako stejná práva pro poctivé pracující občany, osobní zodpovědnost, právo na sebeobranu, legální vlastnictví střelných zbraní a sebeobranných prostředků a udržení kulturních tradic České republiky. [101] => [102] => Za konzervativní se také považují malé nacionalistické strany jako je [[Národní strana (2002)|Národní strana]], [[NE Bruselu – Národní demokracie]] nebo [[Národní sjednocení (NSJ)|Národní sjednocení]]. Konzervativní hodnoty ve svém programu zastává také [[Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska)|Koruna Česká]] a už svým názvem se k nim hlásí [[Konzervativní strana (Česko)|Konzervativní strana]]. V době bezprostředně porevoluční byla významnou konzervativní silou [[Křesťanskodemokratická strana]] (KDS) [[Václav Benda|Václava Bendy]], která navazovala na tradice disentu a později se sloučila s ODS, kde její členové podpořili konzervativní proud ([[Marek Benda]], [[Václav Benda]]). Znatelný konzervativní étos měla i [[Občanská demokratická aliance]]. [103] => [104] => [[Libertarianismus]] a [[fiskální konzervatismus]] v ČR hájí [[Strana svobodných občanů]], vzniklá v roce [[2009]]. [105] => [106] => == Americký konzervatismus == [107] => Ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]] je konzervatismus mnohem více liberální než v [[Evropa|Evropě]] a klade větší důraz na svobodu podnikání a v případě neokonzervatismu na mezinárodní iniciativu a morální [[hodnoty]]. Americký konzervatismus je tedy obecně spojený s následujícími hodnotami a postoji:{{Fakt/dne|20091104101310}} [108] => [109] => * zdůrazňování osobní odpovědnosti, [110] => * obecná opozice vůči velkému státu, [111] => * podpora náboženských a tradičních hodnot, [112] => * redukce sociálních programů na minimum, [113] => * odpor k politice [[afirmativní akce]] a [[Sociální liberalismus|sociálního liberalismu]], [114] => * národní hrdost. [115] => [116] => Klasickému (evropskému) konzervatismu se v [[Spojené státy americké|USA]] říká [[tradicionalismus]]. V USA se částečně objevují směry jako „růstový konzervatismus“ a „nefalšovaný konzervatismus“ a tzv. [[paleokonzervatismus]], který touží po návratu jižanských agrárních tradic. [117] => [118] => == Odkazy == [119] => [120] => === Reference === [121] => [122] => [123] => === Literatura === [124] => * [[Roger Scruton]]: ''Smysl konzervatismu''. [125] => * [[Russell Kirk]]: Konzervativní smýšlení. [https://web.archive.org/web/20071024184348/http://www.obcinst.cz/clanek.asp?id=621] [126] => * [[Robert Nisbet]]: Konzervatismus: sen a realita. Občanský institut, Praha 1993. [127] => * Žegklitz J. (ed.), Velké postavy politické filosofie, Občanský institut, Praha 1996 [128] => * Jan Fingerland: Český konzervatismus. [https://web.archive.org/web/20071023153604/http://www.konzervativizmus.sk/article.php?fingerland] [129] => * Edmund Burke, Úvahy o revoluci ve Francii, CDK Brno 1997. [130] => * Jan Květina, Pravdivý versus falešný konzervatismus: spor o tradice polské identity v 19. století, in: Slované mezi tradicí a modernitou, Marek Příhoda - Markus Giger - Hana Klusáková (edd.), Praha 2014. [131] => [132] => === Související články === [133] => * [[tradicionalismus]] [134] => * [[centralismus]] [135] => * [[etatismus]] [136] => * [[decentralizace]] [137] => * [[sociální stát]] [138] => * [[kapitalismus]] [139] => * [[status quo]] [140] => * [[pravice]] [141] => * [[protekcionismus]] [142] => * [[merkantilismus]] [143] => * [[laissez faire]] [144] => [145] => === Externí odkazy === [146] => * {{Commonscat}} [147] => * {{Wikicitáty|téma=Konzervatismus}} [148] => * {{cs}} [http://www.konzervativnistrana.cz/ Konzervativní strana], konzervativnistrana.cz [149] => * {{cs}} [http://www.obcinst.cz/ Občanský institut], obcinst.cz [150] => * {{cs}} [https://web.archive.org/web/20070702152722/http://www.okk.cz/ Občanský konzervativní klub], okk.cz [151] => * {{sk}} [https://web.archive.org/web/20101006062706/http://www.konzervativizmus.sk/section.php?index Konzervatívny inštitút], konzervativizmus.sk [152] => [153] => {{Konzervatismus}} [154] => {{Ideologie}} [155] => {{Autoritní data}} [156] => {{Portály|Politika}} [157] => [158] => [[Kategorie:Konzervatismus| ]] [159] => [[Kategorie:Politické ideologie]] [160] => [[Kategorie:Sociální filozofie]] [] => )
good wiki

Konzervatismus

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Edmund Burke','Spojené státy americké','volný trh','liberalismus','Roger Scruton','status quo','Liberální konzervatismus','Konzervativní strana (Spojené království)','Václav Benda','intervencionismus','Sociální konzervatismus','David Hume'

Intervencionismus

Liberalismus

Liberalismus je politický směr a ideologie, která vznikla ve druhé polovině 18.