Array ( [0] => 15518079 [id] => 15518079 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kopřivnice [uri] => Kopřivnice [3] => Kopřivnice, celkový pohled (2).jpg [img] => Kopřivnice, celkový pohled (2).jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Kopřivnice je malebné město nacházející se v Moravskoslezském kraji, známé svou bohatou historií a kulturní vyspělostí. Město, které se rozkládá na okraji podhůří Nízkého Jeseníku, se pyšní krásnou přírodou a příjemným prostředím pro život. Historie Kopřivnice je úzce spojena s výrobou automobilů. V 19. století zde vznikla továreň, jejíž výrobky si získaly uznání nejen v Čechách, ale i v zahraničí. Dnes město připomíná tuto průmyslovou tradici mnoha památkami, jako je Technické muzeum Tatra, kde si návštěvníci mohou prohlédnout vzácné exponáty a dozvědět se víc o historii automobilového průmyslu. Městské prostředí je obohacené o různé kulturní akce, které podporují místní komunitu a posilují vztahy mezi obyvateli. Pravidelně se zde konají festivaly, trhy a výstavy, přispívající k živosti a dynamice společnosti. Kopřivnice se také může pyšnit kvalitním zázemím pro vzdělávání a sport. Místní školy a sportovní kluby nabízejí široké možnosti pro rozvoj talentů dětí a mladých lidí. Přírodní okolí poskytuje nejen únik od městského shonu, ale i možnosti pro turistiku, cykloturistiku a další outdoorové aktivity. Díky těmto aspektům je Kopřivnice místem, kde se spojují tradice s moderním životem, a přispívá k celkovému pozitivnímu vývoji regionu. Město je ideálním příkladem toho, jak může být industriální dědictví inspirací pro současnost i budoucnost, a ukazuje, že optimismus a pragmatismus mohou jít ruku v ruce. [oai_cs_optimisticky] => Kopřivnice je malebné město nacházející se v Moravskoslezském kraji, známé svou bohatou historií a kulturní vyspělostí. Město, které se rozkládá na okraji podhůří Nízkého Jeseníku, se pyšní krásnou přírodou a příjemným prostředím pro život. Historie Kopřivnice je úzce spojena s výrobou automobilů. V 19. století zde vznikla továreň, jejíž výrobky si získaly uznání nejen v Čechách, ale i v zahraničí. Dnes město připomíná tuto průmyslovou tradici mnoha památkami, jako je Technické muzeum Tatra, kde si návštěvníci mohou prohlédnout vzácné exponáty a dozvědět se víc o historii automobilového průmyslu. Městské prostředí je obohacené o různé kulturní akce, které podporují místní komunitu a posilují vztahy mezi obyvateli. Pravidelně se zde konají festivaly, trhy a výstavy, přispívající k živosti a dynamice společnosti. Kopřivnice se také může pyšnit kvalitním zázemím pro vzdělávání a sport. Místní školy a sportovní kluby nabízejí široké možnosti pro rozvoj talentů dětí a mladých lidí. Přírodní okolí poskytuje nejen únik od městského shonu, ale i možnosti pro turistiku, cykloturistiku a další outdoorové aktivity. Díky těmto aspektům je Kopřivnice místem, kde se spojují tradice s moderním životem, a přispívá k celkovému pozitivnímu vývoji regionu. Město je ideálním příkladem toho, jak může být industriální dědictví inspirací pro současnost i budoucnost, a ukazuje, že optimismus a pragmatismus mohou jít ruku v ruce. ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=městě v České republice}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Kopřivnice [3] => | status = město [4] => | kraj = [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezský]] [5] => | okres = Nový Jičín [6] => | obec s rozšířenou působností = Kopřivnice [7] => | pověřená obec = Kopřivnice [8] => | země = [[Morava]] [9] => | PSČ = 742 21 [10] => | počet ZSJ = 18 [11] => | počet částí obce = 4 [12] => | počet katastrálních území = 5 [13] => | adresa = Štefánikova 1163/12
742 21 Kopřivnice [14] => | web = http://www.koprivnice.cz [15] => | úřední web = http://www.koprivnice.cz [16] => | e-mail = posta@koprivnice.cz [17] => | starosta = Adam Hanus (Krásná Kopřivnice) [18] => | starosta aktuální k = 2022 [19] => | obrázek = Kopřivnice.jpg [20] => | popisek = Pohled na Kopřivnici z [[Bílá hora (Podbeskydská pahorkatina)|Bílé hory]] [21] => | NUTS3 = CZ080 [22] => }} [23] => '''Kopřivnice'''{{Citace monografie| příjmení = Hosák| jméno = Ladislav| odkaz na autora = Ladislav Hosák| titul = Historický místopis země Moravskoslezské| vydavatel = Academia| místo = Praha| rok = 2004| počet stran = 1144| strany = 700| isbn = 80-200-1225-7}} ({{Vjazyce2|de|''Nesselsdorf''}}{{Citace monografie [24] => | příjmení = Hosák [25] => | jméno = Ladislav [26] => | odkaz na autora = Ladislav Hosák [27] => | titul = Historický místopis země Moravskoslezské [28] => | vydavatel = Academia [29] => | místo = Praha [30] => | počet stran = 1144 [31] => | kapitola = [32] => | strany = 700 [33] => | isbn = 80-200-1225-7 [34] => | jazyk = [35] => | rok = 2004 [36] => }}) je město v [[Okres Nový Jičín|okrese Nový Jičín]] v [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském kraji]], 10 km východně od [[Nový Jičín|Nového Jičína]] a 28 km jižně od [[Ostrava|Ostravy]] na potoce [[Kopřivnička|Kopřivničce]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Ve městě sídlí automobilka [[Tatra]]. [37] => [38] => == Název == [39] => [[První písemná zmínka]] o obci pochází z roku [[1437]], kdy se její název objevuje v podobě ''Copřivnice'', který se dále měnil přes ''Kopřivnice'' (1460), ''Koprziwnicze'' (1517), ''Kopržyvnicze'' (1581), ''Koprziwnitz'' (1672), ''Kopržownitz'' (1676), ''Kopržiwnitz'' (1676–1850), ''Koprziwnitz'' či ''Nickelsdorrf'' (1720), dále ''Nickelsdorf'' (1720–1798), ''Nestlndorf'' (1724), ''Nesselsdorf'' (1734–1745), ''Koržiwnitz'' (1751), ''Koprziwnitium'' (1771), ''Nesldorf'' (1771), ''Deutsch Nesseldorf'' (1836), ''Nesselsdorf'' či ''Kopřiwnice'' nebo ''Kopřivnica'' (1846–1847) až po ''Nesselsdorf'' či ''Kopřivnice'' (1847–1945).{{Citace monografie| příjmení = Tichánek| jméno = Jiří| titul = Stará Kopřivnice v dokumentech a fotografiích| vydavatel = Město Kopřivnice| místo = Kopřivnice| rok = 1998| vydání = 1| počet stran = 253| kapitola = Jak jsme se jmenovali v minulosti| strany = 12}}{{Citace monografie| příjmení = Hosák| jméno = Ladislav| příjmení2 = Šrámek| jméno2 = Rudolf| titul = Místní jména na Moravě a ve Slezsku| vydavatel = Academia| místo = Praha| rok vydání = 1970| počet stran = 573| strany = 423–424}} Podnětem k pojmenování Kopřivnice byl nejspíše kopřivný list (tzv. nesselblatt) ve znaku olomouckého biskupa [[Bruno ze Schauenburku|Bruna ze Schauenburku]], kolonizátora a zakladatele hradu [[Šostýn]].{{Citace periodika| příjmení = Pilňáček| jméno = Josef| titul = Příspěvky k slezskému místopisu a rodopisu| periodikum = Slezský sborník| datum vydání = 6.1948| ročník = 6| číslo = 2| strany = 151–152}} Od tohoto názvu také německá forma ''Nesselsdorf'', kterou začal používat majitel místní majolikové továrny v 30. letech 19. století.{{Citace periodika| příjmení = Remeš| jméno = Mořic| titul = Od které doby jmenovala se česká obec Kopřivnice Nesselsdorf?| periodikum = Kravařsko| datum vydání = 1.4.1937| ročník = 6| číslo = 8| strany = 108| url = https://camea2.svkos.cz/search/i.jsp?pid=uuid:9ea12810-f693-11dd-8bb8-0013d398622b#periodical-periodicalvolume-periodicalitem-page_uuid:3f2ca280-f696-11dd-b4e2-0013d398622b}} {{Wayback|url=https://camea2.svkos.cz/search/i.jsp?pid=uuid:9ea12810-f693-11dd-8bb8-0013d398622b#periodical-periodicalvolume-periodicalitem-page_uuid:3f2ca280-f696-11dd-b4e2-0013d398622b |date=20200624004936 }} Další německá forma ''Nickelsdorf'', tedy ves Niklova či Mikulášova, má být původním názvem vsi, avšak toto není potvrzeno a nejspíše jde o záměnu s obcí [[Příbor (okres Nový Jičín)|Véska]].{{Citace monografie| příjmení = Turek| jméno = Adolf| titul = Místopisný rejstřík obcí českého Slezska a severní Moravy| vydavatel = Zemský archiv v Opavě| místo = Opava| rok vydání = 2004| počet stran = 979| strany = 351| isbn = 80-86388-23-9}}{{Citace periodika| titul = Recenze: K dějinám Tatry v Kopřivnici| periodikum = Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín| číslo = 5| strany = 62}}{{Citace sborníku| příjmení = Turek| jméno = Adolf| titul = Přehled dějin Kopřivnice do roku 1850| sborník = K dějinám Tatry Kopřivnice| vydavatel = Tatra Kopřivnice, Socialistická akademie| místo = Kopřivnice| rok = 1967| strany = 11–28}} [40] => [41] => Jméno obce je z mluvnického hlediska rodu ženského a skloňuje se Kopřivnice ([[genitiv]]), Kopřivnici ([[dativ]]), Kopřivnici ([[akuzativ]]), Kopřivnici ([[lokál]]) a Kopřivnicí ([[instrumentál]]).{{Citace elektronické monografie| titul = Obec, vojenský újezd – detail| url = http://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/obce/599565| datum přístupu = 2018-09-22| vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální| místo = Praha}} [42] => [43] => == Historie == [44] => {{Viz též|Dějiny Kopřivnice}} [45] => První stopy osídlení vedou až do [[Paleolit|starší doby kamenné]]. V nedalekém městě [[Štramberk]] se nachází [[jeskyně Šipka]], která je nalezištěm kostí a stop osídlení, které je datováno až do doby 40000 let př. n. l. U vodního pramene, který se nachází v západní části severního svahu [[Červený kámen (Podbeskydská pahorkatina)|Červeného kamene]], bylo objeveno keltské sídliště z 2. st. př. n. l., pojmenované po zdejším prameni bezejmenného potůčku, [[Šutyrova studánka]]. Toto místo patří pod katastr města Kopřivnice. [46] => [47] => Asi v polovině 13. století založil olomoucký biskup [[Bruno ze Schauenburku]] hrad [[Šostýn]] (nyní pouze zřícenina hradu). V téže době se pod ním datuje vznik vsi Kopřivnice. [48] => [49] => [[Soubor:Kostel sv. Bartoloměje v Kopřivnici z ulice Erbenova.JPG|náhled|vlevo|Kostel sv. Bartoloměje]] [50] => [51] => Z další historie Kopřivnice je doloženo datum 5. října 1621, kdy obec přepadli vzbouření [[Valašsko|Valaši]] pod vedením rytíře Jana Adama z [[Víckov]]a a vydrancovali ji. V červnu roku 1695 došlo v Kopřivnici k selskému [[povstání]]. V polovině 16. století zde byl postaven [[Dřevěný kostel svatého Bartoloměje (Kopřivnice)|dřevěný kostel]], který byl nejcennější památkou staré Kopřivnice. Měl kazetový strop a původně trojdílný oltář, který je zachován v [[Muzeum Fojtství|Muzeu Fojtství]]. Na hřbitově okolo kostela se dodnes nachází památky jako umělecké hrobky zakladatelů kopřivnického průmyslu či hroby fojtů. Hřbitov je chráněn státní památkovou péčí.Radoslav a Lubomír Hanzelkovi: Kopřivnice a její život v minulosti. Vydalo Muzeum Fojtství v Kopřivnici. [52] => [53] => Roku 1812 založil [[Ignác Raška]] továrnu na keramické zboží, kterou pak rozšířil jeho syn [[Jan Raška]], vnuk [[Adolf Raška]] a pravnuk [[Adolf Raška mladší]].{{Citace elektronické monografie| vydavatel = euro.cz| titul = To neznáte kameninu| url = http://www.euro.cz/byznys/to-neznate-kameninu-879601| datum přístupu = 2016-06-16}}{{Citace elektronické monografie| vydavatel = muni.cz| titul = MÜLLER, Marek: Podnikatelská elita jihovýchodního Kravařska v druhé polovině 19. století a na počátku 20. století| url = http://is.muni.cz/th/17121/ff_m/DIPLOMKA-bez_priloh.pdf| datum přístupu = 2016-06-16}} Roku 1820 byla vystavěna první zděná škola. Roku 1850 [[Ignác Šustala]] založil továrnu na kočáry. Roku 1897 byl dřevěný kostel zbořen. V květnu 1907 přednesl v přeplněném sále Amerika v Kopřivnici svůj první předvolební projev profesor [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáš Masaryk]]. V úterý 7. května tam proslovil přednášku na téma „Vývoj českého socialismu“. Jeho představení jako kandidáta do Vídeňské říšské rady proběhlo již ve čtvrtek 21. března 1907 v sále „Afrika“ za účasti voličů z Kopřivnice, [[Štramberk]]a a [[Příbor (okres Nový Jičín)|Příbor]]u, kde profesor Masaryk také vysvětlil, proč přijal kandidaturu právě v tomto okrese.ŠALEK, Ondřej. T. G. Masaryk a Kopřivnice, 79 s., první vydání - vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2018, ISBN 978-80-87173-45-9, str. 20-24 V tomto roce a opětovně 1911 byl Masaryk zvolen poslancem vídeňské Říšské rady a přijal udělené čestné občanství Kopřivnice. Roku 1910 byla Kopřivnice povýšena na městys. V roce 1938 se ač jako převážně česky mluvící město stala Kopřivnice součástí Třetí říše v rámci Sudetské župy. [[Osvobození Kopřivnice|Osvobozeno]] bylo dne 6. května 1945. Status [[městys]]e byl Kopřivnici změněn na [[město]] vládou [[Československo|Československé republiky]] v roce 1948.[http://denik.obce.cz/go/clanek.asp?id=6231795 Historická města a městyse (Novela zákona o obcích umožňuje vrátit historické tituly)] {{Wayback|url=http://denik.obce.cz/go/clanek.asp?id=6231795 |date=20090818010154 }}, Deník veřejné správy, 25. 7. 2006, Svaz měst a obcí ČR [54] => [55] => === Povýšení Kopřivnice na městys === [56] => Společně s rozvojem automobilového průmyslu a s tím spojeného nárůstu počtu dělníků kopřivnického závodu včetně vagónky si vynutil další výstavbu [[obytný dům|obytných domů]] pro zaměstnance. Nová výstavba postupně vytlačuje původní domky kovorolníků a Kopřivnice tak postupně přichází o svůj vesnický charakter. Ves Kopřivnice tak byla dne 23. listopadu 1910 povýšena na městečko (městys), a to ministerským výnosem č. 30666.{{Citace monografie| titul = Kopřivnice a její život v minulosti| vydavatel = Městský národní výbor v Kopřivnici| místo = Kopřivnice| počet stran = 104| kapitola = Českobratrství v Kopřivnici| strany = 49–51| isbn = 80-900040-2-4| poznámka = publikováno ve Slezském sborníku 1948 č. 4}} [66] => [67] => V neděli 29. srpna 1948 se v dopoledních hodinách sloužily slavnostní [[bohoslužba|bohoslužby]] v [[kostel svatého Bartoloměje (Kopřivnice)|kostele sv. Bartoloměje]] a na náměstí T. G. Masaryka se konal promenádní koncert. V odpoledním programu pak následoval průvod krojovaných skupin a občanů městem s ukončením na hřišti (bývalé DTJ). Na hřišti následoval projev ministra zdravotnictví [[Josef Plojhar|Plojhara]]. Po něm vystoupili generál [[Josef Ejem]], předseda ONV František Rozehnal, zástupci krajské oborové rady, města [[Krnov]]a a Emil Zátopek. Zasloužilí občané města získali čestné diplomy. Program byl zakončen vystoupením krojované skupiny z [[Frenštát pod Radhoštěm|Frenštátu pod Radhoštěm]] a zábava. [68] => [69] => == Přírodní poměry == [70] => {{Pahýl část}} [71] => [72] => === Ochrana životního prostředí === [73] => Kopřivnice byla v dřívějších dobách známá rozsáhlými ovocnými [[sad]]y, byla taktéž obklopena švestkovými [[alej]]emi, které se nacházely v polích. Muzejní, vlastivědný pracovník a zakladatel [[Lašské muzeum v Kopřivnici|Lašského muzea]] [[Emil Hanzelka]] popsal stav starých stromů v Kopřivnici v roce 1962 následovně: ''"Avšak i stromy listnaté sázeli naši předkové rádi, čehož dokladem jsou staleté stromy, dodnes na různých místech stojící. Bohužel většina staletých stromů byla již vykácena."'' Hanzelka, E.: Z minulosti Kopřivnice.{{Citace monografie| titul = Kopřivnice a její život v minulosti| vydavatel = Městský národní výbor v Kopřivnici| místo = Kopřivnice| počet stran = 104| kapitola = I. Z minulosti Kopřivnice, Staré a památné stromy v Kopřivnici| strany = 21| isbn = 80-900040-2-4}} [74] => Nejoblíbenějším stromem v Kopřivnici byla [[Fojtova lípa]] rostoucí ve dvoře starého kopřivnického fojtství. Další lípou byla "Krystyjanova lípa", která rostla u studny na bývalé návsi. Emil Hanzelka místo specifikoval podrobněji tak, že lípa rostla u bývalého Osvětového domu před kostelem. Z fakt uvedených v předchozí větě lze velmi těžko identifikovat přesné místo lípy, kde rostla, nicméně v roce 2018 lze místo identifikovat velmi nepřesně následujícími souřadnicemi 49.5929547N, 18.1426531E. V mapě Plán městyse Kopřivnice z roku 1945, který tvoří přílohu knihy xxx je uvedeno, že v domě č. p. 73 žila [[Marie Janotková]], sloužící, 1880 Jan a Rozalie Raškovi (rolník), rod zv. "krystyjan",...- 1860. [75] => [76] => == Obyvatelstvo == [77] => [78] => === Struktura obyvatelstva === [79] => {{Pahýl část}} [80] => [81] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 599565 Kopřivnice, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Kopřivnice roku 2011 [82] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 599565 Kopřivnice, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Kopřivnice roku 2011 [83] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 599565 Kopřivnice, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Kopřivnice roku 2011 [84] => [85] => [86] => === Náboženský život === [87] => {{Pahýl část}} [88] => Poslední držitel kopřivnického hradu [[Šostýn]]a, [[Jan Čapek ze Sán]], který od roku 1437 sídlil na hradu v [[Hukvaldy (hrad)|Hukvaldech]] a na Šostýn dojížděl, byl protestantského vyznání. I poddaní patřili k českobratrskému vyznání.{{Citace monografie| titul = Kopřivnice a její život v minulosti| vydavatel = Městský národní výbor v Kopřivnici| místo = Kopřivnice| počet stran = 104| kapitola = Českobratrství v Kopřivnici| strany = 89| isbn = 80-900040-2-4| poznámka = Kopřivnice a její život v minulosti}} Roku 1890 žilo ve městě šest evangelíků, ale následně v souvislosti s rozvojem zdejší továrny na kočáry se počty protestantů, díky sem se stěhujícím dělníkům, zvyšovaly, takže na přelomu 19. a 20. století ve městě žilo 52 evangelíků augsburského vyznání a 4 reformovaného. O deset let později (1910) pak 82 augsburského vyznání a jeden helvétského. O dekádu později (1921) činil jejich počet 167 evangelíků a další sčítání zaznamenalo 123 českobratrských evangelíků, 81 augsburského a 9 reformovaného vyznání.Kopřivnice a její život v minulosti, s. 90. K nejstarším evangelický rodinám patří Gazdovi a Šturcovi augsburského vyznání a Florianovi helvétského vyznání. Především účetní továrny na hliněné zboží František Florian, jehož působení mělo vliv i na ostatní spoluobčany. První českobratrské bohoslužby v Kopřivnici vykonal na Velikonoce roku 1922 farář Hartvig. [89] => [90] => == Obecní správa a politika == [91] => [92] => === Místní části === [93] => Město je tvořeno čtyřmi místními částmi, a to Kopřivnicí, [[Lubina (Kopřivnice)|Lubinou]], [[Mniší]]m a [[Vlčovice]]mi.{{Citace elektronické monografie| titul = Část obce| url = http://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/castiobce/vyhledej?ob.kod=599565&search=Vyhledat| datum přístupu = 2018-09-22| vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální| místo = Praha| url archivu = https://web.archive.org/web/20200624004936/https://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/castiobce/vyhledej?ob.kod=599565&search=Vyhledat| datum archivace = 2020-06-24| nedostupné = ano}} Původně samostatná osada Lubina se stala k 1. lednu 1979 součástí města Kopřivnice.{{Citace monografie| příjmení = Růžková| jméno = Jiřina| příjmení2 = Škrabal| jméno2 = Josef| spoluautoři = a kol.| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005| vydavatel = Český statistický úřad| místo = Praha| rok = 2006| vydání = 1| svazek = II| typ svazku = díl| počet stran = 624| typ kapitoly = heslo| kapitola = Lubina| strany = 293| isbn = 80-250-1311-1}} O přesně rok později (1. ledna 1980) Lubinu následovaly další dvě osady, a to Mniší a Vlčovice.{{Citace monografie| titul = Okres Nový Jičín. Místopis obcí| vydavatel = Okresní úřad – referát regionálního rozvoje a Státní okresní archiv| místo = Nový Jičín| rok = 1996| počet stran = 185| strany = 133–135| isbn = 80-238-0917-2| svazek = 1}} Naopak [[Závišice]], které do [[Sametová revoluce|sametové revoluce]] tvořily součást Kopřivnice,{{Citace elektronického periodika| příjmení = Pjentak| jméno = Martin| titul = Na dožínky obléká do krojů téměř celou ves. Půjčit je chtěl i poslanec| periodikum = iDNES.cz| odkaz na periodikum = iDNES.cz| datum vydání = 2017-08-19| datum přístupu = 2018-09-22| url = https://ostrava.idnes.cz/rozhovor-jaromira-hajdova-krojovane-kroj-tradice-fvk-/ostrava-zpravy.aspx?c=A170816_345719_ostrava-zpravy_woj}} se od města odtrhly a od 24. listopadu 1990 tvoří samostatnou obec.{{Citace monografie| příjmení = Růžková| jméno = Jiřina| příjmení2 = Škrabal| jméno2 = Josef| spoluautoři = a kol.| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005| vydavatel = Český statistický úřad| místo = Praha| rok = 2006| vydání = 1| svazek = II| typ svazku = díl| počet stran = 624| typ kapitoly = heslo| kapitola = Závišice| strany = 605| isbn = 80-250-1311-1}} [94] => [95] => Území města se nachází na celkem pěti katastrálních územích pojmenovaných Drnholec nad Lubinou, Kopřivnice, Mniší, Větřkovice u Lubiny a Vlčovice.{{Citace elektronické monografie| titul = Katastrální území| url = http://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/katastralniuzemi/vyhledej?ob.kod=599565&search=Vyhledat| datum přístupu = 2018-09-22| vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální| místo = Praha| url archivu = https://web.archive.org/web/20200624004936/https://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/katastralniuzemi/vyhledej?ob.kod=599565&search=Vyhledat| datum archivace = 2020-06-24| nedostupné = ano}} Současně je tvořeno celkem jednadvaceti [[Základní sídelní jednotka|základními sídelními jednotkami]].{{Citace elektronické monografie| titul = Základní sídelní jednotka (ZSJ)| url = http://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/sidelnijednotky/vyhledej?ob.kod=599565&search=Vyhledat| datum přístupu = 2018-09-22| vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální| místo = Praha| url archivu = https://web.archive.org/web/20200624004937/https://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/sidelnijednotky/vyhledej?ob.kod=599565&search=Vyhledat| datum archivace = 2020-06-24| nedostupné = ano}} [96] => [97] => === Správní území === [98] => Město Kopřivnice je součástí [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezského kraje]] a tvoří jednu z jeho [[Obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]],{{Citace elektronické monografie| titul = Obec s rozšířenou působností (ORP) – detail| url = http://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/orp/1856| datum přístupu = 2018-09-23| vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální| místo = Praha}} na níž se nachází dvě [[Obec s pověřeným obecním úřadem|obce s pověřeným obecním úřadem]], a sice Kopřivnice a Příbor.{{Citace elektronické monografie| titul = Obec s pověřeným obecním úřadem (POU)| url = http://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/pou/vyhledej?vc.kod=&op.kod=1856&search=Vyhledat| datum přístupu = 2018-09-23| vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální| místo = Praha| url archivu = https://web.archive.org/web/20200624004936/https://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/pou/vyhledej?vc.kod=&op.kod=1856&search=Vyhledat| datum archivace = 2020-06-24| nedostupné = ano}} [99] => {{Sousední obce}} [100] => === Zastupitelstvo a starosta === [101] => [[Soubor:Kopřivnice, městský úřad.jpg|náhled|Budova městského úřadu]] [102] => Město Kopřivnici řídí jednadvacetičlenné zastupitelstvo, v jehož čele je starosta. Tím je od obecních voleb konaných v roce 2022 [[Adam Hanus]] z uskupení [[Krásná Kopřivnice]].{{Citace elektronického periodika [103] => | příjmení = Pavelek [104] => | jméno = Ivan [105] => | titul = Starostou Kopřivnice je Adam Hanus, rada města výrazně omladila [106] => | periodikum = Deník [107] => | odkaz na periodikum = Deník (regionální noviny) [108] => | datum vydání = 2022-10-21 [109] => | datum přístupu = 2023-02-22 [110] => | url = https://novojicinsky.denik.cz/zpravy_region/koprivnice-ma-noveho-starostu-a-vedeni-mesta-prisla-zmena-20221020.html [111] => }} Nahradil [[Miroslav Kopečný|Miroslava Kopečného]] z [[Občanská demokratická strana|Občanské demokratické strany]] (ODS), jenž vedl město od roku 2014,{{Citace elektronického periodika| titul = Konečně! Svého starostu již má také město Kopřivnice| periodikum = Deník| odkaz na periodikum = Deník (regionální noviny)| datum vydání = 2014-12-04| datum přístupu = 2018-09-22| url = https://novojicinsky.denik.cz/zpravy_region/konecne-sveho-starostu-jiz-ma-take-mesto-koprivnice-20141204.html}} kdy vystřídal [[Josef Jalůvka|Josefa Jalůvku]].{{Citace elektronické monografie| příjmení = Jeckelová| jméno = Jana| titul = Poslední město na Novojičínsku má nového starostu, Kopřivnici povede Miroslav Kopečný| url = https://ostrava.rozhlas.cz/posledni-mesto-na-novojicinsku-ma-noveho-starostu-koprivnici-povede-miroslav-6982654| datum vydání = 2014-12-05| datum přístupu = 2018-09-22| vydavatel = Český rozhlas| místo = Ostrava}} [112] => [113] => V komunálních volbách v roce 2014 kandidovalo celkem deset uskupení, z nichž devět se dostalo do městského zastupitelstva. Nejúspěšnějšími se stali [[Česká strana sociálně demokratická]] (ČSSD), ODS a [[ANO 2011]], které každá získaly po čtyřech mandátech. Dvě křesla obsadila [[KDU-ČSL|Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová]] (KDU-ČSL), [[Komunistická strana Čech a Moravy]] (KSČM) a sdružení nezávislých Kopřivnice. Po jednom zástupci v zastupitelstvu mají nezávislí, dále uskupení PRO sport a zdraví a společná kandidátka [[Česká pirátská strana|Pirátů]] a Změny pro Kopřivnici.{{Citace elektronické monografie| titul = Volby do zastupitelstev obcí 10. 10. – 11. 10. 2014| url = https://www.volby.cz/pls/kv2014/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=2&xnumnuts=8104&xobec=599565&xstat=0&xvyber=0| datum přístupu = 2018-09-22| vydavatel = Český statistický úřad| místo = Praha| kapitola = Výsledky voleb}} [114] => [115] => V roce 2018 kandidovalo v komunálních volbách celkem 10 politických uskupení a všech 10 se také dostalo do zastupitelstva. Nejvíce hlasů získala Krásná Kopřivnice (14,56 %) následována hnutím [[ANO 2011]] (14,44 %), [[Občanská demokratická strana|ODS]] (14,13 %) a KDU-ČSL+TOP 09, STAN, Zelení (13,98 %). Tato uskupení získala v zastupitelstvu po 3 mandátech. Dva mandáty získalo Sdružení nezávislých Kopřivnice (9,02 %), [[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]] (7,95 %) a SPD (7,32 %). Po jednom mandátu pak Piráti pro Kopřivnici (6,98 %), PRO Zdraví a Sport (6,28 %) a [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] (5,30 %).{{Citace elektronického periodika [116] => | titul = KOMUNÁLNÍ VOLBY 2018 [117] => | periodikum = Studio Kabelové televize Kopřivnice [118] => | url = https://www.ktkstudio.cz/volby/komunalni-volby-2018/ [119] => | datum přístupu = 2022-10-23 [120] => }} Starostou města Kopřivnice v období 2018 až 2022 byl Miroslav Kopečný ([[Občanská demokratická strana|ODS]]). [121] => [122] => V komunálních volbách v roce 2022 kandidovalo celkem 11 uskupení, která se ucházela o 21 mandátů. Do zastupitelstva se dostalo 7 z těchto uskupení. [[ANO 2011]] (22,91 %, 6 mandátů), Krásná Kopřivnice (19,60 %, 5 mandátů), Sdružení nezávislých Kopřivnice (12,50 %, 3 mandáty), KDU-ČSL a nezávislí (11,17 %, 3 mandáty), [[Svoboda a přímá demokracie|SPD]] (9,33 %, 2 mandáty), [[Občanská demokratická strana|ODS]] (7,22 %, 1 mandát) a Zdraví Sport a Prosperita a STAROSTOVÉ (6,98 %, 1 mandát).{{Citace elektronického periodika [123] => | titul = KOMUNÁLNÍ VOLBY 2022 [124] => | periodikum = Studio Kabelové televize Kopřivnice [125] => | url = https://www.ktkstudio.cz/volby/komunalni-volby-2022/ [126] => | datum přístupu = 2022-10-23 [127] => }} Starostou města Kopřivnice byl ve čtvrtek 20. října 2022 na ustavujícím zastupitelstvu města Kopřivnice zvolen Adam Hanus (Krásná Kopřivnice).{{Citace periodika [128] => | příjmení = Pavelek [129] => | jméno = Ivan [130] => | titul = Starostou Kopřivnice je Adam Hanus, rada města výrazně omladila [131] => | periodikum = Novojičínský deník [132] => | datum vydání = 2022-10-20 [133] => | jazyk = cs [134] => | url = https://novojicinsky.denik.cz/zpravy_region/koprivnice-ma-noveho-starostu-a-vedeni-mesta-prisla-zmena-20221020.html [135] => | datum přístupu = 2022-10-23 [136] => }} [137] => [138] => === Pečeť, znak a vlajka === [139] => [140] => ==== Pečeť ==== [141] => Nejstarší dochovaná [[pečeť]] obce Kopřivnice je z roku 1754 a na raznici nese nápis OBECZ KOPRZIWNICZE. Pozdější pečeť nese název OBECNÍ ÚŘAD V KOPŘIVNICI. V obou pečetích je vyobrazen kostelík. Pečetě byly používány do roku 1918.{{Citace monografie| příjmení = Tichánek| jméno = Jiří| titul = Stará Kopřivnice v dokumentech a fotografiích| vydavatel = Město Kopřivnice| místo = Kopřivnice| rok = 1998| vydání = 1| počet stran = 253| strany = 25}} [142] => [143] => ==== Městský znak ==== [144] => Mezi roky 1941 a 1945 nesl tehdy užívaný městský znak Kopřivnice vyobrazení stříbrné „hvězdy“ na červeném [[štít]]ě. Když se slavilo povýšení Kopřivnice na město, uvědomili si zástupci zdejší samosprávy, že rozkvět Kopřivnice zapříčinil automobilový průmysl. Začali proto uvažovat o vyhotovení nového městského znaku. Ten má tak podobu španělského štítu, který je svisle rozpolcený. Vpravo je část bílá odkazující na [[Bílá hora (Podbeskydská pahorkatina)|Bílou horu]], levá polovina je červená podle [[Červený kámen (Podbeskydská pahorkatina)|Červeného kamene]]. Tím je zdůrazněna poloha města mezi těmito dvěma horami. Přes plochu celého štítu je umístěna zlatě zbarvená kresba prvního kopřivnického automobilu [[NW Präsident]] z roku 1897, jenž zdůrazňuje kopřivnický automobilový průmysl. Nad automobilem se v pravém horním rohu štítu nachází malý štítek s bílým kopřivovým listem, který je umístěn tak, že jeho zlatě zbarvený řapík směřuje vzhůru a špička dolů.{{Citace monografie| titul = Kopřivnice a její život v minulosti| vydavatel = Městský národní výbor v Kopřivnici| místo = Kopřivnice| počet stran = 100| strany = 49–51| isbn = 80-900040-2-4| poznámka = [Dále jen Kopřivnice a její život v minulosti]}} Znak je užíván od roku 1967. [145] => [146] => ==== Vlajka ==== [147] => Na základě rozhodnutí číslo 10 ze dne 15. července 1993 získala Kopřivnice svou vlajku. Ta má šířku vůči délce v poměru 2:3. List vlajky tvoří dva vodorovné pruhy, přičemž horní je bílý a spodní nese červenou barvu. U žerdi je v horním pruhu umístěn znak z městského znaku v podobě červeného štítu s bílým kopřivovým listem.{{Citace elektronické monografie| titul = Symboly – Kopřivnice| url = https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/07f87ade-fe11-4397-969e-15250f8fa3f8| datum přístupu = 2018-09-22| vydavatel = Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky| místo = Praha| kapitola = Vlajka}} [148] => [149] => == Hospodářství == [150] => [151] => === Služby === [152] => {{Pahýl část}} [153] => [154] => ==== Soudobá architektura ==== [155] => Ve dnech 5. září až 13. září 2014 se v Kopřivnici konala [[Letní škola architektury]] s tématem ''Kopřivnický brownfield''. Cílem bylo navrhnout proměnu tzv. nárazníkové oblasti, ve které se setkává již nevyužívaná průmyslová zóna bývalého výrobního areálu automobilky Tatra s městským prostředím. [[Rekonverze]] území neboli jeho opětovná přeměna se týkala oblasti mezi centrální zónou a výrobním areálem automobilky Tatra. Kromě studentských návrhů na přeměnu území probíhalo v rámci Letní školy seznámení se s územím a jeho podrobná fotodokumentace, praktický landscaping, při kterém studenti pomohli zvelebit park na [[Masarykovo náměstí (Kopřivnice)|Masarykově náměstí]], jeden den dostali studenti možnost pracovat na svých projektech s [[Josef Pleskot|Josefem Pleskotem]] a dne 12. září 2014 následovala [[vernisáž]] studentských projektů v [[Katolický dům (Kopřivnice)|Katolickém domě]]. Finální projekty mohla zhlédnout veřejnost během října 2014 v [[Kulturní dům|Kulturním domě]]. Celá akce byla zdokumentována novináři.{{Citace monografie| příjmení1 = Mrva| jméno1 = Kamil| příjmení2 = Volf| jméno2 = Petr| rok = 2015| titul = Kopřivnický brownfield. Letní škola architektury 2014.| vydavatel = Nakladatelství Kant| místo = Praha| isbn = 978-80-7437-155-4}} [156] => [157] => == Doprava == [158] => [159] => === Železniční doprava === [160] => [[Soubor:Kopřivnice, nádraží.jpg|náhled|Nádraží]] [161] => [[Soubor:Locomotive-cz-M290-001.jpg|náhled|[[Motorový vůz M 290.0]] „Slovenská strela“ před [[Technické muzeum Tatra|technickým muzeem Tatra]]]] [162] => Kopřivnicí prochází jednokolejná neelektrizovaná regionální železniční [[Železniční trať Studénka–Veřovice|trať 325]] ([[Studénka]] – [[Sedlnice]] – [[Příbor (okres Nový Jičín)|Příbor]] – Kopřivnice – [[Štramberk]] – [[Veřovice]]). [163] => [164] => Ve [[Studénka (nádraží)|stanici Studénka]] je tato trať napojena na dvojkolejnou elektrizovanou celostátní [[Železniční trať Přerov–Bohumín|trať 271]] ([[Přerov]] – [[Hranice (okres Přerov)|Hranice]] – Studénka – [[Ostrava]] – [[Bohumín]]) a jednokolejnou neelektrifikovanou regionální železniční [[Železniční trať Studénka–Bílovec|trať 279]] (Studénka – [[Bílovec]]). [165] => Ve stanici Veřovice je trať napojena na jednokolejnou neelektrizovanou regionální [[Železniční trať Ostrava – Valašské Meziříčí|trať 303]] (Ostrava – [[Frýdek-Místek]] – [[Frenštát pod Radhoštěm]] – [[Veřovice]] – [[Valašské Meziříčí]]). [166] => [167] => V úseku Studénka – Sedlnice je maximální traťová rychlost 100 km/h, v úseku Sedlnice – Kopřivnice 80 km/h, v úseku Kopřivnice – Štramberk 50 km/h a v úseku Štramberk – Veřovice 40 km/h.{{Citace elektronického periodika| titul = OpenRailwayMap| periodikum = www.openrailwaymap.org| url = https://www.openrailwaymap.org/| datum přístupu = 2018-11-13}} [168] => [169] => V severní části města je železniční zastávka [[Kopřivnice zastávka]]. V její těsné blízkosti je umístěno autobusové nádraží. [170] => Jižně od centra leží železniční stanice [[Kopřivnice (nádraží)|Kopřivnice]], která má jedno boční a jedno ostrovní nástupiště, v nádražní budově je k dispozici prodejna jízdenek. Asi 150 metrů od nádraží jsou autobusové zastávky „Kopřivnice, žel. st.“ [171] => Na území města z velké části leží i stanice [[Štramberk (nádraží)|Štramberk]]. [172] => Na severním okraji města je [[Kopřivnice nákladové nádraží|nákladové nádraží]], ze kterého vychází vlečka do areálu Tatra. Nádraží neslouží osobní dopravě. [173] => [174] => Pravidelnou osobní dopravu na trati 325 zajišťuje dopravce [[České dráhy]]. Osobní vlaky jsou zaintegrovány do systému [[ODIS]] jako linka S8.{{Citace elektronického periodika |titul=Kodis - Schéma železnice |url=http://www.kodis.cz/pdf/schema_zeleznice.pdf |datum přístupu=2018-09-08 |url archivu=https://web.archive.org/web/20180909035412/http://www.kodis.cz/pdf/schema_zeleznice.pdf |datum archivace=2018-09-09 }} [175] => [176] => === Silniční doprava === [177] => Přes místní části Vlčovice a Lubina prochází [[silnice I/58]] ([[Rožnov pod Radhoštěm]] – [[Frenštát pod Radhoštěm]] – Kopřivnice – Příbor – Ostrava). [178] => [179] => Ulicemi Československé armády a Záhumenní prochází silnice [[II/480]] ([[Lubina (Kopřivnice)|Lubina]] – Kopřivnice – [[Štramberk]] – [[Ženklava]] – [[Veřovice]]) a ulicí Obránců míru silnice [[II/482]] (Kopřivnice – [[Závišice]] – [[Rybí]] – napojení na [[I/48]] (budoucí [[D48]])). Obě silnice se potkávají v okružní křižovatce v centru města. [180] => Ve [[Vlčovice|Vlčovicích]] odbočuje z I/58 silnice [[II/486]] ([[Vlčovice]] – [[Mniší]] – [[Hukvaldy]] – [[Brušperk]] – [[Krmelín]]). [181] => [182] => Silniční síť na správním území města doplňuje ještě silnice III/4824, která propojuje křižovatku silnic I/58 a [[II/480]] v Lubině se silnicí III/4863 severně od Lubiny. [183] => [184] => Asi 5 km severně od Kopřivnice prochází silnice I/48 ([[Bělotín]] – [[Nový Jičín]] – Příbor – Frýdek-Místek – [[Český Těšín]] – hranice s Polskem), která postupně prochází přestavbou na dálnici [[D48]]. [185] => [186] => === Autobusová doprava === [187] => Autobusové nádraží leží v severní části města, v těsné blízkosti železniční zastávky [[Kopřivnice zastávka]]. [188] => Kopřivnice je jedním z největších českých měst, ve kterém není provozována [[Městská hromadná doprava|MHD]]. Její zavedení bylo vážněji zvažováno kolem roků 2007–2009[http://www.koprivnice.cz/index.php?id=kopnoviny&clanek=6314&idm=m Městská doprava je finančně velmi náročná] {{Wayback|url=http://www.koprivnice.cz/index.php?id=kopnoviny&clanek=6314&idm=m |date=20200624005019 }}, Kopřivnické noviny, 10/2008, 13. 3. 2008[http://www.koprivnice.org/forumnew/viewtopic.php?f=1&t=391&p=2311 MHD v Kopřivnici] {{Wayback|url=http://www.koprivnice.org/forumnew/viewtopic.php?f=1&t=391&p=2311 |date=20160304204916 }}, téma diskusního fóra na stránkách města, zal. 22. 6. 2007, kdy byla zpracována i Komplexní dopravní studie města Kopřivnice, ale na zavedení MHD nakonec nedošlo.{{Citace elektronického periodika |titul=Kopřivnice - návrh městské hromadné dopravy |url=http://www.koprivnice.cz/urad/dokumenty/komplexni_dopravni_studie/doprava/23_navrh_mestske_hromadne_dopravy.pdf |datum přístupu=2018-09-09 |url archivu=https://web.archive.org/web/20181113210525/http://www.koprivnice.cz/urad/dokumenty/komplexni_dopravni_studie/doprava/23_navrh_mestske_hromadne_dopravy.pdf |datum archivace=2018-11-13 }} [189] => [190] => === Letecká doprava === [191] => 11 kilometrů severně od Kopřivnice leží mezinárodní [[Letiště Leoše Janáčka Ostrava]], ze kterého létají pravidelné i charterové lety. Z Kopřivnice se na letiště dá dojet vlakem s jedním přestupem na zastávce Sedlnice. Několikrát denně jezdí mezi Kopřivnicí a letištěm přímá autobusová linka 880632. [192] => [193] => === Cyklodoprava === [194] => V severojižní směru prochází městem páteřní cyklostezka, která převážně kopíruje tok říčky [[Kopřivnička|Kopřivničky]]. Cyklostezka na jihu začíná u ulice Horní, odkud vede asi 400 m severovýchodním směrem k ohybu Kopřivničky, odtud pokračuje podél jejího toku přes centrum města dál na sever až k místu, kde Kopřivnička podchází ulici Československé armády. Odtud jedna větev cyklostezky pokračuje dál na sever podél Kopřivničky, zatímco druhá větev vede na východ kolem autobusového nádraží, vlakové zastávky [[Kopřivnice zastávka]] a průmyslové zóny do Vlčovic. [195] => [196] => == Společnost == [197] => {{Pahýl část}} [198] => [199] => === Školství === [200] => V prvním svazku kopřivnické kroniky je zmínka, že existují zprávy, ve kterých se uvádí, že doslova ''"jakási škola"'' se nacházela v Kopřivnici již v 17. století. V té době mělo však jít spíše o výuku v soukromých staveních a učiteli měli být spíše řemeslníci a vysloužilí vojáci. Toto učení nebylo povinné, účastnil se ho kdo chtěl a v té době se pravděpodobně ani nepoužívaly žádné pomůcky, knihy a lze předpokládat, že ani žádná metoda a cíl výuky.{{Citace elektronické monografie| příjmení1 = Grosman| jméno1 = Arnošt| příjmení2 = Drlík| jméno2 = Rudolf| titul = Pamětní kniha obce Kopřivnice| url = http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=8B80305863AE11E2A73DD4BED9A45B4B&scan=8| datum vydání = 1923| datum aktualizace = 2013-09-19| datum přístupu = 2018-09-10| vydavatel = Archiv obce Kopřivnice| místo = Kopřivnice| strany = 8}} [201] => [202] => V 18. století bylo pasení dobytka hlavním úkolem dětí, které však zanedbávaly školní docházku. Od poloviny 18. století se vyučovalo v jedné světnici na fojtství. Později výuka probíhala v chalupě na "štěpnici", která patřila k zemanství na č. 59. Větší škola se později nacházela u starého [[hřbitov]]a na č. 143. Přibližně kolem roku 1809 byla v Kopřivnici vybudována škola na č. 131, což byla později budova četnické stanice. V této škole již učil zkušený učitel, rodák z [[Velký Újezd|Velkého Újezdu]] na Moravě. V 19. století nebylo vzdělání kopřivnických obyvatel valné. V roce 1820 neuměla většina obecního představenstva psát. [203] => [204] => === Kultura === [205] => [206] => ==== Knihovna ==== [207] => Prvním spolkem založeným v roce 1869 byl čtenářský spolek{{Citace monografie| příjmení = Tichánek| jméno = Jiří| rok = 1998| titul = Stará Kopřivnice v dokumentech a fotografiích| vydavatel = Město Kopřivnice| místo = Kopřivnice| isbn = 80-238-3958-6| strany = 30}}, který zahájil svoji činnost v roce 1870. O jeho založení se zasloužil [[Adolf Raška]] a farář [[Rudolf Vícha]]. V roce 1870 byla zřízena [[Knihovna (instituce)|knihovna]], která měla charakter jak žákovské, tak lidové knihovny.{{Citace monografie| příjmení = Vymětalová| jméno = Lenka| rok = 1993| titul = Společenský život v Kopřivnici ve 2. polovině 19. století. Diplomová práce| vydavatel = Filosofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně| místo = Brno| strany = 23}} Knihovní fond rostl díky darům soukromníků, nákupy z výtěžků pěveckých a „deklamátorských“ akcí pořádaných kopřivnickou mládeží, kterou vedl L. Vícha. Několik svazků darovali Adolf Raška i farář Rudolf Vícha. [208] => [209] => ==== Hudba ==== [210] => Zdejší hudební život se rozvíjel během první československé republiky v souvislosti se strojírenským podnikem Tatra. Svůj vliv měl také místní folklór a současně tvorba Leoše Janáčka spolu s blízkostí jeho rodiště v [[Hukvaldy|Hukvaldech]]. Dělníci z Tatrovky zpívali v Dělnickém pěveckém sboru [[Dělnická tělocvičná jednota|DTJ]] (Dělnické akademii), který roku 1922 založil zdejší poštmistr a hudební samouk [[Jan Uhlíř (skladatel)|Jan Uhlíř]]. Sbormistr skládal i vlastní tvorbu, kam se řadí „Kopřivnická kantáta“ napsaná roku 1932 k oslavě povýšení Kopřivnice na město, dále „Kopřivnická [[rapsodie]]“ pro orchestr z roku 1938 nebo [[suita]] „Frenštátské Horečky“, věnovaná památce T. G. Masaryka. Po dobu Uhlířova vedení hudebního tělesa, tedy do roku 1932, koncertoval sbor jak v Kopřivnici, tak také na zájezdech či v ostravském studiu [[Československý rozhlas|Československého rozhlasu]]. Výkony tělesa pochvalně hodnotil i Leoš Janáček, jenž se stal jeho čestným členem. Po Uhlířovi sbor vedl [[Ladislav Buček]], člen [[Pěvecké sdružení moravských učitelů|PSMU]]. V osmdesátých letech 20. století řídil uskupení, které se mezitím přejmenovalo na Pěvecké sdružení Tatra Kopřivnice, Josef Sýkora. Těleso mělo svůj samostatný mužský i ženský sbor a čtyřikrát během roku pořádalo celovečerní koncerty. Navíc spolupracovalo se sbory z jiných míst tehdejšího Severomoravského kraje, ale také ze slovenského [[Martin (město)|Martina]].{{Citace monografie| příjmení = Gregor| jméno = Vladimír| titul = Hudební místopis severomoravského kraje| vydavatel = Profil| místo = Ostrava| rok = 1987| vydání = 1| počet stran = 226| kapitola = Kopřivnice| strany = 103| poznámka = [Dále jen Gregor]}} [211] => [212] => Roku 1928 pod názvem ''Kopřivnické písničky'' vydal Janáčkův žák [[Richard Kopa]] celkem dvanáct lidových písní z Kopřivnice a jejího okolí. Skladby sesbíral Leopold Vícha a Kopa je následně upravil pro střední hlas a klavír. Vzájemná spolupráce Kopy s Janem Uhlířem navíc vedla ke kooperaci na tvorbě operety „Ostrov lásky“ z roku 1934, kterou si pak ale Uhlíř neprávem přivlastnil jako její jediný autor.Gregor, s. 104. Sběru lidových písní se dále věnoval [[Emil Hanzelka]], zakladatel [[Lašské muzeum v Kopřivnici|Lašského muzea]]. Výsledků jeho bádání následně ve své tvorbě využil komponista [[Rudolf Kubín]]. [213] => [214] => Z Kopřivnice pocházel hudební skladatel [[Jaroslav Galia]], jenž však záhy odešel do Prahy a následně coby vojenský dirigent a učitel do [[Rusko|Ruska]], kde působil v [[Irkutsk]]u, [[Litva|Litvě]] a [[Estonsko|Estonsku]]. Dalším zdejším rodákem je hudební skladatel [[Zdeněk Petr]]. [215] => [216] => ====„Pressování s T. G. Masarykem“==== [217] => Od roku 1998 Klub TGM MDH a [[Masarykovo demokratické hnutí]] pořádají pravidelně na podzim v kopřivnickém kulturním domě publicistický pořad „Myšlenky T.G.M a současnost“ (dnes „Pressování s T. G. Masarykem“). Pravidelně se akcí MDH v Kopřivnici účastnili [[Pavel Pecháček]], [[Jiří Ješ]], kteří pomáhali otvírat dveře dalším významným hostům, jimiž byli [[Lída Rakušanová]], [[Jan Ruml]], [[František Václav Lobkowicz]], [[Radko Kubičko]], [[Václav Moravec]], [[Petr Pithart]], [[Jiřina Šiklová]], [[Ivan Medek]], [[Ladislav Špaček]]Sazovský, Lubomír. Proslov k poslednímu rozloučení s Pavlem Pecháčkem ve Svatovítské katedrále: ČAS č. 142, duben-červen 2023, roč. XXXI. {{ISSN|1210-1648}}, str. 36-38. a rovněž účast členů předsednictva MDH byla samozřejmostí. [218] => [219] => Jubilejní 25. ročník doprovodily dvě výstavy, první „Evropská Unie-České předsednictví v Radě EU-Vize“ a druhá unikátní „Osudy sochy Tomáše Garrigua Masaryka v Kopřivnici“, která vyzdobila hlavní sál Kopřivnického kulturního domu, kde se setkání konají.SAZOVSKÝ, Lubomír. „Kopřivnické Pressování 2023 (Myšlenky TGM 19. 10. 2023)“, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, říjen – prosinec 2023, roč. XXXI., čís. 144. ISSN 1210-1648, str. 17– 21. [220] => [221] => === Sport === [222] => Nejúspěšnějším sportovním oddílem ve městě je mužský házenkářský klub [[KH Kopřivnice]], který hraje [[Česká extraliga v házené mužů|nejvyšší domácí soutěž]]. V ní má na svém kontě jedno stříbro (1993/94) a jeden bronz (1994/95). Již v bývalé [[1. československá liga v házené mužů|československé lize]] Kopřivničtí třikrát skončili druzí (1976-77, 1985-86, 1992-93), tehdy pod názvem Tatra Kopřivnice. Své domácí zápasy hraje klub v hale ZŠ Emila Zátopka (Sportovní 741). [223] => [224] => V Kopřivnici sídlí také [[Florbal|florbalový]] klub [[FBC Vikings Kopřivnice]], který hraje od [[1. florbalová liga mužů 2023/2024|sezóny 2023/2024]] [[1. florbalová liga mužů|1. ligu mužů]] (2. nejvyšší soutěž), do které postoupil v [[Národní florbalová liga mužů 2022/2023|sezóně 2022/2023]], kdy vítězstvím ve finále nad [[S.K. P.E.M.A. Opava]] zvítězil v [[Národní florbalová liga mužů|Národní lize]]. [225] => [226] => Dále ve městě působí fotbalový [[FC Kopřivnice]], nebo hokejový [[HC ISMM Kopřivnice]]. [227] => [228] => == Pamětihodnosti == [229] => [[Soubor:Technical museum in Koprivnice.JPG|náhled|Technické muzeum Tatra]] [230] => [[Soubor:Koprivnice muzeum Fojtstvi.jpg|náhled|Muzeum Fojtství, nejstarší stojící budova ve městě]] [231] => {{viz též|Seznam kulturních památek v Kopřivnici}} [232] => * zřícenina hradu [[Šostýn]] [233] => * Raškova vyhlídka [234] => * [[Technické muzeum Tatra]] [235] => * [[Muzeum nákladních automobilů Tatra]] (ve kterém je umístěn [[Motorový vůz M 290.0|Motorový vůz 290.0]] „Slovenská strela", který je [[Národní kulturní památka (Česko)|národní kulturní památkou ČR]]) [236] => * [[Lašské muzeum v Kopřivnici|Lašské muzeum]] [237] => * [[muzeum Fojtství]] [238] => * [[Kostel svatého Bartoloměje (Kopřivnice)|kostel sv. Bartoloměje]] [239] => * keltské sídliště [[Šutyrova studánka]] [240] => * Obnovený pomník [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]] [241] => [242] => == Osobnosti == [243] => [244] => === Rodáci === [245] => * [[Zdeněk Burian]], malíř, ilustrátor [246] => * [[Otakar Michálek]], učitel tělovýchovy [247] => * [[Josef Martini]], malíř [248] => * [[Ignác Šustala]], zakladatel dnešního podniku [[Tatra]] [249] => * [[Zdeňka Veřmiřovská]], gymnastka, olympionička [250] => * [[Emil Zátopek]], atlet, olympijský vítěz [251] => * [[Josef Treuchel]], akademický malíř [252] => * [[Bohumil Chlebovský]], akademický malíř [253] => * [[Adolf Jasník]], básník [254] => * [[Zdeněk Petr]], hudební skladatel, od 2005 čestný občan [255] => * [[Adolf Raška]], majitel továrny na hliněné zboží, zemský poslanec, starosta města, vnuk Ignáce [256] => * [[Ignác Raška]], zakladatel továrny na hliněné zboží, děda Adolfa [257] => * [[Otakar Sviták]], odbojář, generál čs. armády [258] => * [[Marta Gottwaldová]], manželka prezidenta [[Klement Gottwald|Klementa Gottwalda]], za jehož funkce vláda obec povýšila na město, čestná občanka města [259] => * [[Emil Hanzelka]], historik, zakladatel Lašského muzea [260] => [261] => === Ostatní === [262] => * [[Patrik Bartošák]], hokejista [263] => * Zdeněk Čechmánek, automobilový závodník [264] => * [[Jiří Hanzelka]], cestovatel, spisovatel [265] => * Rudolf Kolda, básník, spisovatel, dentista [266] => * Dagmar Turková, mistryně sportu [267] => * [[Miroslav Zikmund]], cestovatel, spisovatel [268] => * [[Dana Zátopková]], olympionička [269] => * Rudolf Vícha, první farář, kronikář{{Citace elektronického periodika| příjmení = Kopřivnice| jméno = Město| titul = Město Kopřivnice – Významné osobnosti Kopřivnice| periodikum = www.koprivnice.cz| url = http://www.koprivnice.cz/index.php?id=vyznamne-osobnosti-koprivnice| datum přístupu = 2018-10-11| url archivu = https://web.archive.org/web/20180910014537/http://www.koprivnice.cz/index.php?id=vyznamne-osobnosti-koprivnice| datum archivace = 2018-09-10}} [270] => * Ladislav Cvíček, pedagog, znalec místní historie a také řečník a šiřitel myšlenek TGM [271] => [272] => == Fotografie == [273] => [274] => Soubor:Kopřivnice, kulturní dům (2).jpg|Kulturní dům [275] => Soubor:Kopřivnice, hotel Tatra od severovýchodu.jpg|Hotel Tatra [276] => Soubor:Kopřivnice, park Edvarda Beneše, vila (1).jpg|Vila v parku Edvarda Beneše [277] => Soubor:Kostel sv. Bartolomeje v Koprivnici v zime.jpg|Kostel sv. Bartoloměje v zimě [278] => Soubor:Kostel Sv.Bartoloměje.jpg|Kostel sv. Bartoloměje z východu [279] => Soubor:Údolí Kopřivničky.jpg|Údolí Kopřivničky [280] => Soubor:Bezručova vyhlídka, Kopřivnice.jpg|[[Bezručova vyhlídka (Kopřivnice)|Bezručova vyhlídka]] [281] => Soubor:Kopřivnice leží pod Bílou horou.jpg|[[Bílá hora (Podbeskydská pahorkatina)|Bílá hora]] [282] => Soubor:Ignac Sustala memorial plaque.jpg|Pamětní deska na budově Fojtství [283] => Soubor:Zdenek Burian memorial plaque.jpg|Pamětní deska v Lašském muzeu [284] => Soubor:Kopřivnice Náměstí (duben 2024).jpg|Náměstí [285] => [286] => [287] => === Panorama === [288] => {{Panorama [289] => |obrázek= Kopřivnice_panorama_2.jpg [290] => |šířka= 1500 [291] => |popisek= Pohled na město z Bezručovy vyhlídky [292] => }} [293] => [294] => == Partnerská města == [295] => * {{Flagicon|SVK}} [[Bánovce nad Bebravou]], Slovensko [296] => * {{Flagicon|ITA}} [[Castiglione del Lago]], Itálie [297] => * {{Flagicon|POL}} [[Myszków]], Polsko [298] => * {{Flagicon|FRA}} [[Trappes]], Francie [299] => * {{Flagicon|GER}} [[Zwönitz]], Německo [300] => [301] => == Odkazy == [302] => [303] => === Reference === [304] => [305] => [306] => === Související články === [307] => * [[FC Kopřivnice]] [308] => * [[HC Tatra Kopřivnice]] [309] => * [[KH Kopřivnice]] [310] => [311] => === Externí odkazy === [312] => * {{Commonscat}} [313] => * {{Otto|Kopřivnice}} [314] => * {{Wikislovník|heslo=Kopřivnice}} [315] => * {{RÚIAN}} [316] => * {{Oficiální web}} [317] => * [http://www.veduty.cz/veduty/permalink?xid=3b0bc1b0c34f35aa750cead0b0672ee0&scan=1#scan1 Nepřesné vyobrazení Kopřivnice na vedutě Příbora z roku 1728] [318] => [319] => {{Části české obce}} [320] => {{Okres Nový Jičín}} [321] => {{Autoritní data}} [322] => {{Portály|Geografie|Morava}} [323] => [324] => [[Kategorie:Kopřivnice| ]] [325] => [[Kategorie:Města na Moravě]] [326] => [[Kategorie:Města v okrese Nový Jičín]] [327] => [[Kategorie:Obce v okrese Nový Jičín]] [328] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [329] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [330] => [[Kategorie:Sídla v Podbeskydské pahorkatině]] [331] => [[Kategorie:Valašsko (Morava)]] [332] => [[Kategorie:Svazek obcí regionu Novojičínska]] [333] => [[Kategorie:Geopark Podbeskydí]] [] => )
good wiki

Kopřivnice

Kopřivnice je město v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji, 10 km východně od Nového Jičína a 28 km jižně od Ostravy na potoce Kopřivničce. Žije zde obyvatel.

More about us

About

Město, které se rozkládá na okraji podhůří Nízkého Jeseníku, se pyšní krásnou přírodou a příjemným prostředím pro život. Historie Kopřivnice je úzce spojena s výrobou automobilů. V 19. století zde vznikla továreň, jejíž výrobky si získaly uznání nejen v Čechách, ale i v zahraničí. Dnes město připomíná tuto průmyslovou tradici mnoha památkami, jako je Technické muzeum Tatra, kde si návštěvníci mohou prohlédnout vzácné exponáty a dozvědět se víc o historii automobilového průmyslu. Městské prostředí je obohacené o různé kulturní akce, které podporují místní komunitu a posilují vztahy mezi obyvateli. Pravidelně se zde konají festivaly, trhy a výstavy, přispívající k živosti a dynamice společnosti. Kopřivnice se také může pyšnit kvalitním zázemím pro vzdělávání a sport. Místní školy a sportovní kluby nabízejí široké možnosti pro rozvoj talentů dětí a mladých lidí. Přírodní okolí poskytuje nejen únik od městského shonu, ale i možnosti pro turistiku, cykloturistiku a další outdoorové aktivity. Díky těmto aspektům je Kopřivnice místem, kde se spojují tradice s moderním životem, a přispívá k celkovému pozitivnímu vývoji regionu. Město je ideálním příkladem toho, jak může být industriální dědictví inspirací pro současnost i budoucnost, a ukazuje, že optimismus a pragmatismus mohou jít ruku v ruce.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Občanská demokratická strana','Lašské muzeum v Kopřivnici','Štramberk','Šostýn','ANO 2011','Bílá hora (Podbeskydská pahorkatina)','Kopřivnice zastávka','Veřovice','Adolf Raška','Frenštát pod Radhoštěm','Nový Jičín','Příbor (okres Nový Jičín)'

Šostýn

Štramberk

Veřovice