Array ( [0] => 14665472 [id] => 14665472 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kopřivovité [uri] => Kopřivovité [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Kopřivovité jsou čeleď rostlin z řádu růžotvarých. Jsou to převážně byliny a řidčeji i polokeře nebo keře s jednoduchými, peřenolaločnatými nebo dlanitými listy. Květy jsou ve vrcholových nebo úžlabních květenstvích, oboupohlavné nebo jednopohlavné. Rozšířeny jsou po celém světě, nejvíce ve Střední Americe a v Andách. V Evropě se vyskytuje celkem 4 druhy, z nichž u nás je nejznámější kopřiva dvoudomá. Navzdory píchavým chloupkům se některé druhy kopřivovitých využívají jako léčivé rostliny nebo jsou další druhy kultivovány jako okrasné rostliny. [oai] => Kopřivovité jsou čeleď rostlin z řádu růžotvarých. Jsou to převážně byliny a řidčeji i polokeře nebo keře s jednoduchými, peřenolaločnatými nebo dlanitými listy. Květy jsou ve vrcholových nebo úžlabních květenstvích, oboupohlavné nebo jednopohlavné. Rozšířeny jsou po celém světě, nejvíce ve Střední Americe a v Andách. V Evropě se vyskytuje celkem 4 druhy, z nichž u nás je nejznámější kopřiva dvoudomá. Navzdory píchavým chloupkům se některé druhy kopřivovitých využívají jako léčivé rostliny nebo jsou další druhy kultivovány jako okrasné rostliny. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Kopřivovité [2] => | obrázek = Urtica_dioica_(Blüten).jpg [3] => | popisek = Kopřiva dvoudomá (''Urtica dioica'') [4] => | velikost obrázku = 258 px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [9] => | řád = [[růžotvaré]] (''Rosales'') [10] => | čeleď = '''kopřivovité''' (''Urticaceae'') [11] => | čeleď popsal = [[Antoine Laurent de Jussieu|Juss.]], 1789 [12] => }} [13] => '''Kopřivovité''' (''Urticaceae'') je čeleď [[vyšší dvouděložné|vyšších dvouděložných]] rostlin z řádu [[růžotvaré]] (''Rosales''). Jsou to byliny i dřeviny s jednoduchými vstřícnými nebo střídavými listy. U některých rodů jsou přítomny žahavé chlupy. Květy jsou drobné a nenápadné, s nerozlišeným, často zelenavým okvětím nebo bezobalné. Plodem je nažka. Vyskytují se po celém světě v počtu přes 2600 druhů, největší druhová pestrost je v tropech. Do kopřivovitých byla vřazena bývalá čeleď ''Cecropiaceae''. V Evropě se vyskytují celkem 4 rody, na území Česka jsou původní 3 druhy [[kopřiva|kopřivy]] (''Urtica'') a zdomácnělý [[drnavec lékařský]] (''Parietaria officinalis''). [14] => [15] => == Popis == [16] => Zástupci kopřivovitých jsou vytrvalé, méně často jednoleté [[bylina|byliny]] nebo [[keř]]e a [[strom]]y, výjimečně i hemi[[epifyt]]y (''Coussapoa'') s měkkým dřevem. Rostliny jsou jednodomé nebo dvoudomé. V [[mléčnice (botanika)|mléčnicích]] je vodnatá, čirá, u některých zástupců černající, nebo vzácněji mléčná šťáva. Na [[Pokožka (rostliny)|epidermis]] jsou často [[cystolit]]y, u některých rodů i žahavé chlupy (prokázány celkem u 9 rodů, např. [[kopřiva]] (''Urtica''), ''Urera'', ''Laportea'', ''Discocnide'') nebo [[trn (botanika)|trny]]. [[List]]y jsou jednoduché (u některých ojedinělých druhů, např. ''Cecropia sciadophylla'', vyhlížejí jako dlanitě složené), vstřícné nebo střídavé, s drobnými nebo velkými [[palist]]y (palisty chybí u rodu ''Parietaria''). [[Čepel listová|Čepel]] listů je celistvá až hluboce dlanitě členěná. [[Žilnatina (botanika)|Žilnatina]] je zpeřená nebo dlanitá, často triplinervní, postranní žilky často dosahují okraje až nad polovinou čepele. U rodu ''Cecropia'' jsou listy charakteristicky štítovité. [[Květ]]y jsou drobné a nenápadné, pravidelné nebo souměrné (samičí květy rodu ''Pilea''), jednopohlavné, obvykle v úžlabních [[květenství]]ch. [[květní obal|Okvětí]] je nerozlišené, ze 2 až 5 lístků, samčí květy některých rodů jsou bezobalné. V samčích květech je 2 až 5 (vzácně 1) [[tyčinka (botanika)|tyčinek]] a často jsou přítomna pistillodia (zakrnělé pozůstatky semeníku). [[Prašník]]y za zralosti vymršťují [[pyl]] do prostoru. [[Semeník]] samičích květů je svrchní, synkarpní, srostlý ze 2 [[plodolist]]ů a s jedinou komůrkou a jednou [[čnělka|čnělkou]] a jedním vajíčkem. Plodem je [[nažka]], někdy částečně obalená zdužnatělým okvětím (dříve občas označovaná jako [[peckovice]]).{{Citace monografie [17] => | příjmení = Smith [18] => | jméno = Nantan et al [19] => | odkaz na autora = [20] => | titul = Flowering Plants of the Neotropics [21] => | vydavatel = Princeton University Press [22] => | místo = Princeton [23] => | rok = 2003 [24] => | isbn = 0691116946 [25] => | kapitola = [26] => | strany = [27] => | jazyk = [28] => }}{{Citace monografie [29] => | příjmení = Judd [30] => | jméno = et al. [31] => | odkaz na autora = [32] => | titul = Plant Systematics: A Phylogenetic Approach [33] => | vydavatel = Sinauer Associates Inc. [34] => | místo = [35] => | rok = 2002 [36] => | isbn = 9780878934034 [37] => | kapitola = [38] => | strany = [39] => | jazyk = [40] => }}{{Citace elektronické monografie [41] => | příjmení = Watson [42] => | jméno = L. [43] => | příjmení2 = Dallwitz [44] => | jméno2 = M.J. [45] => | odkaz na autora = [46] => | titul = The Families of Flowering Plants [47] => | url = http://www.biologie.uni-hamburg.de/b-online/delta/angio/ [48] => | datum vydání = [49] => | datum aktualizace = [50] => | datum přístupu = [51] => | vydavatel = [52] => | místo = [53] => | jazyk = [54] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070607053426/http://www.biologie.uni-hamburg.de/b-online/delta/angio/ [55] => | datum archivace = 2007-06-07 [56] => | nedostupné = ano [57] => }} [58] => [59] => == Rozšíření == [60] => Čeleď zahrnuje přes 2600 druhů v 57 rodech. Je rozšířena kosmopolitně s centrem druhové diversity v [[tropický pás|tropickém pásu]], především v Asii. V tropické Africe jsou zastoupeny poměrně málo. Bývalá čeleď ''Cecropiaceae'' má centrum v tropické Americe. Největší rody jsou [[pilea]] (''Pilea'', 500–600 druhů), ''[[Elatostema]]'' (300 druhů), [[kopřiva]] (''Urtica'', 80 druhů), [[cekropie]] (''Cecropia'', 75 druhů) a ''[[Coussapoa]]'' (50 druhů).{{Citace elektronické monografie [61] => | příjmení = Stevens [62] => | jméno = P.F. [63] => | odkaz na autora = [64] => | titul = Angiosperm Phylogeny Website [65] => | url = http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html [66] => | datum vydání = [67] => | datum aktualizace = [68] => | datum přístupu = [69] => | vydavatel = [70] => | místo = Missouri Botanical Garden [71] => | jazyk = [72] => }} [73] => [74] => == Ekologické interakce == [75] => Kopřivovité jsou opylovány větrem, přičemž pyl je z prašníků vystřelován do prostoru. [76] => [[nažka|Nažky]] některých druhů, obalené dužnatým okvětím, jsou pravděpodobně šířeny [[výkal|trusem]] ptáků a savců. Semena některých druhů [[cekropie|cekropií]] (''Cecropia'') jsou šířena vodou. U ostatních není způsob šíření semen zřejmý. [77] => V dutých kmenech [[cekropie|cekropií]] žijí žahaví [[mravencovití|mravenci]] rodu ''[[Azteca]]'' a dalších rodů, kteří se živí tzv. Mullerovými tělísky tvořícími se na horní straně báze [[řapík]]ů, bohatými na [[Bílkovina|proteiny]] a [[glykogen]]. Mravenci rostlinu chrání před [[býložravec|býložravci]] a odstraňují výhonky [[liána|popínavých rostlin]]. [78] => [79] => == Taxonomie == [80] => Kopřivovité byly ve většině systémů řazeny do řádu kopřivotvaré (''Urticales''). [81] => [82] => Čeleď ''Cecropiaceae'', ustanovená v r. 1978 a vykazující přechodové znaky mezi čeleděmi [[morušovníkovité]] (''Moraceae'') a kopřivovité (''Urticaceae''), zahrnovala rody předtím řazené do čeledi [[morušovníkovité]] a jeden rod z čeledi kopřivovité. Molekulární výzkumy prokázaly, že ''Cecropiaceae'' tvoří vývojovou větev uvnitř čeledi kopřivovité. Proto byly v systému [[systém APG II|APG II]] obě čeledi sloučeny. [83] => [84] => == Evropská květena == [85] => Evropská květena zahrnuje 4 rody čeledi kopřivovitých: kopřiva (''Urtica'', 10 druhů, některé endemické, např. ''Urtica rupestris'' na Sicílii), [[drnavec]] (''Parietaria'', 6 druhů především v jižní Evropě), ''Forsskaolea tenacissima'' (jv. Španělsko) a ''Soleirolia soleirolii'' (západní Středomoří).{{Citace elektronické monografie [86] => | příjmení = [87] => | jméno = [88] => | odkaz na autora = [89] => | titul = Flora Europaea [90] => | url = http://193.62.154.38/FE/fe.html [91] => | datum vydání = [92] => | datum aktualizace = [93] => | datum přístupu = [94] => | vydavatel = Royal Botanic Garden Edinburgh [95] => | místo = [96] => | jazyk = [97] => }} [98] => [99] => V jižní Evropě je občas pěstována a lokálně zplaňuje ''Boehmeria nivea'', pocházející z Asie. Na Balkáně roste zplanělá jihoamerická ''Pilea microphylla''. [100] => [101] => Na území České republiky jsou domácí 3 druhy rodu [[kopřiva]]: [[kopřiva dvoudomá]] (''Urtica dioica''), [[kopřiva žahavka]] (''U. urens'') a [[kopřiva lužní]] (''Urtica kioviensis''). Široce zdomácnělý je [[drnavec lékařský]] (''Parietaria officinalis''), pocházející ze Středomoří. Ojediněle zplaňují nebo jsou ze Středomoří zavlékány kopřiva kulkonosná (''Urtica pilulifera''), kopřiva ''Urtica dodartii'' a drnavec palestinský (''Parietaria judaica'').{{Citace monografie [102] => | příjmení = Slavík [103] => | jméno = Bohumil (editor) [104] => | odkaz na autora = [105] => | titul = Květena České republiky 1 [106] => | vydání = 2 [107] => | vydavatel = Academia [108] => | místo = Praha [109] => | rok = 1997 [110] => | isbn = 80-200-0643-5 [111] => | kapitola = [112] => | strany = [113] => | jazyk = [114] => }} [115] => [116] => [117] => Drnavec lékařský.jpg|Drnavec lékařský (''Parietaria officinalis'') [118] => Parietaria judaica 000.jpg|Drnavec palestinský (''Parietaria judaica'') [119] => Urtica pilulifera Sardinia.jpg|Kopřiva kulkonosná (''Urtica pilulifera'') [120] => Urtica urens 0.0 R.jpg|Kopřiva žahavka (''Urtica urens'') [121] => Soleirolia soleirolii.jpg|Helxíne ''Soleirolia soleirolii'' [122] => Starr 030807-0140 Pilea microphylla.jpg|''Pilea microphylla'' [123] => Boehmeria nivea.jpg|''Boehmeria nivea'' [124] => [125] => [126] => == Zástupci == [127] => {{Sloupce|2| [128] => * [[kopřivák (rostlina)|kopřivák]] (''Dendrocnide'') [129] => * [[drnavák]] (''Gesnouinia'') [130] => * [[drnavec]] (''Parietaria'') [131] => * [[girardinie]] (''Girardinia'') [132] => * [[helxíne]] (''Soleirolia'') [133] => * [[cekropie]] (''Cecropia'') [134] => * [[kopřiva]] (''Urtica'') [135] => * [[laportea]] (''Laportea'') [136] => * [[maucie]] (''Maoutia'') [137] => * [[pelionie]] (''Pellionia'') [138] => * [[pilea]] (''Pilea'') [139] => * [[pipturus]] (''Pipturus'') [140] => * [[ramie]] (''Boehmeria''){{Citace monografie [141] => | příjmení = Skalická [142] => | jméno = Anna [143] => | příjmení2 = Větvička [144] => | jméno2 = Václav [145] => | příjmení3 = Zelený [146] => | jméno3 = Václav [147] => | titul = Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin [148] => | vydavatel = Aventinum [149] => | místo = Praha [150] => | rok = 2012 [151] => | isbn = 978-80-7442-031-3 [152] => | jazyk = cs [153] => }} [154] => }} [155] => [156] => == Význam == [157] => [[Soubor:Pilea involucrata, Jardín Botánico, Múnich, Alemania 2012-04-21, DD 02.jpg|náhled|''Pilea involucrata'' v botanické zahradě v Mnichově, původem z Jižní a Střední Ameriky]] [158] => Klasy [[cekropie]] (''Cecropia'') a plody rodu ''Pourouma'' jsou jedlé, druh ''Pourouma cecropiifolia'' je pro plody i pěstován. Listy ''Laportea aestuans'' a různých druhů rodu ''Urera'' jsou v Africe vařeny jako zelenina. Příjemně vonící listy ''Pilea melastomoides'', pocházející z tropické Ameriky a zdomácnělé v Asii, jsou používány jako příloha k pokrmům.{{Citace monografie [159] => | příjmení = Valíček [160] => | jméno = Pavel a kol [161] => | odkaz na autora = [162] => | titul = Užitkové rostliny tropů a subtropů [163] => | vydavatel = Academia [164] => | místo = Praha [165] => | rok = 2002 [166] => | isbn = 80-200-0939-6 [167] => | kapitola = [168] => | strany = [169] => | jazyk = [170] => }} [171] => [172] => Ramie bílá (''Boehmeria nivea'') a ramie zelená (''B. utilis'') poskytují textilní vlákno odolné proti vlhku, sloužící k výrobě různých tkanin. Vlákna z kůry ''Poulzotia'', ''Myriocarpa'', ''Urera'' a kopřiva (''Urtica'') jsou v Mexiku občas využívána k výrobě ručního papíru. Na Tahiti jsou z lýka místního druhu ''Pipturus argenteus'' zhotovovány provazy a další předměty. Také různé druhy kopřiv poskytují vlákno, např. ''Urtica gigas'' v Austrálii, ''Urtica heterophylla'' v Indii a středomořská kopřiva kulkonosná (''Urtica pilulifera''), pěstovaná pro vlákno především v Číně. [173] => [174] => [[Cekropie]] jsou v tropické Americe důležitými pionýrskými dřevinami. Některé druhy se staly v jiných oblastech invazivními rostlinami, např. ''Cecropia peltata'' v západní Africe, ''C. obtusifolia'' na Havaji a ''C. schreberiana'' na Madagaskaru. [175] => [176] => Africký strom ''Musanga cecropioides'' je zdrojem snadno opracovatelného dřeva obchodovaného pod názvem ''parasolier''.{{Citace monografie [177] => | příjmení = Wagerfuhr [178] => | jméno = R. [179] => | odkaz na autora = [180] => | titul = Dřevo. Obrazový lexikon [181] => | vydavatel = Grada Publishing [182] => | místo = Praha [183] => | rok = 2002 [184] => | isbn = 80-247-0346-7 [185] => | kapitola = [186] => | strany = [187] => | jazyk = [188] => }} [189] => [190] => Kopřiva dvoudomá (''Urtica dioica'') obsahuje velké množství [[vitamín C|vitamínu C]]. Je využívána jako [[diuretikum]] při zánětech močových cest, vysokém krevním tlaku a při zbytnění prostaty. Též slouží jako léčivo při artritidě a senné rýmě.{{Citace monografie [191] => | příjmení = Castleman [192] => | jméno = Michael [193] => | odkaz na autora = [194] => | titul = Velká kniha léčivých rostlin [195] => | vydavatel = Columbus [196] => | místo = Praha [197] => | rok = 2004 [198] => | isbn = 80-7249-177-6 [199] => | kapitola = [200] => | strany = [201] => | jazyk = [202] => }} Žahavé chlupy kopřivy obsahují histamin, acetylcholin a kyselinu mravenčí. Z dalších látek rostlina obsahuje flavonoidy a v oddencích fytosteroly.{{Citace monografie [203] => | příjmení = Jahodář [204] => | jméno = Luděk [205] => | odkaz na autora = [206] => | titul = Farmakobotanika [207] => | vydavatel = Karolinum [208] => | místo = Praha [209] => | rok = 2006 [210] => | isbn = 80-246-1225-9 [211] => | kapitola = [212] => | strany = [213] => | jazyk = [214] => }} [215] => [216] => Některé druhy rodu ''Pilea'' jsou pěstovány jako pokojové rostliny. [217] => [218] => [219] => 19820-Cecropia peltata-Tabaro.jpg|Cekropie ''Cecropia peltata'' [220] => Starr 030405-0220 Urera glabra.jpg|''Urera glabra'' [221] => Pilea peperomioides2.jpg|''Pilea peperomioides'' [222] => Pilea cadierei flower.jpg|''Pilea cadierei'' [223] => [224] => [225] => == Seznam rodů == [226] => ''[[Archiboehmeria]]'', [227] => ''[[Astrothalamus]]'', [228] => ''[[Australina]]'', [229] => ''[[Ramie|Boehmeria]]'', [230] => ''[[cekropie|Cecropia]]'', [231] => ''[[Chamabainia]]'', [232] => ''[[Coussapoa]]'', [233] => ''[[Cypholophus]]'', [234] => ''[[Debregeasia]]'', [235] => ''[[kopřivák (rostlina)|Dendrocnide]]'', [236] => ''[[Didymodoxa]]'', [237] => ''[[Discocnide]]'', [238] => ''[[Droguetia]]'', [239] => ''[[Elatostema]]'', [240] => ''[[Forsskaolea]]'', [241] => ''[[Gesnouinia]]'', [242] => ''[[Gibbsia]]'', [243] => ''[[girardinie|Girardinia]]'', [244] => ''[[Gonostegia]]'', [245] => ''[[Gyrotaenia]]'', [246] => ''[[Haroldiella]]'', [247] => ''[[Hemistylus]]'', [248] => ''[[Hesperocnide]]'', [249] => ''[[Hulletia]]'', [250] => ''[[Laportea]]'', [251] => ''[[Lecanthus]]'', [252] => ''[[Leucosyke]]'', [253] => ''[[Maoutia]]'', [254] => ''[[Metapilea]]'', [255] => ''[[Metatrophis]]'', [256] => ''[[Musanga]]'', [257] => ''[[Myrianthus]]'', [258] => ''[[Myriocarpa]]'', [259] => ''[[Nanocnide]]'', [260] => ''[[Neodistemon]]'', [261] => ''[[Neraudia]]'', [262] => ''[[Nothocnide]]'', [263] => ''[[Obetia]]'', [264] => ''[[Oreocnide]]'', [265] => ''[[Parietaria]]'', [266] => ''[[Parsana]]'', [267] => ''[[Pellionia]]'', [268] => ''[[Petelotiella]]'', [269] => ''[[Phenax]]'', [270] => ''[[Pilea]]'', [271] => ''[[Pipturus]]'', [272] => ''[[Poikilospermum]]'', [273] => ''[[Pourouma]]'', [274] => ''[[Pouzolzia]]'', [275] => ''[[Procris]]'', [276] => ''[[Rousselia]]'', [277] => ''[[Sarcochlamys]]'', [278] => ''[[Soleirolia]]'', [279] => ''[[Touchardia]]'', [280] => ''[[Urera]]'', [281] => ''[[kopřiva|Urtica]]'', [282] => ''[[Zhengyia]]''{{Citace elektronické monografie [283] => | titul = Plants of the world online [284] => | url = http://powo.science.kew.org/ [285] => | datum přístupu = 2019-12-29 [286] => | vydavatel = Royal Botanic Gardens, Kew [287] => | jazyk = en [288] => }} [289] => [290] => == Odkazy == [291] => [292] => === Reference === [293] => [294] => [295] => === Literatura === [296] => * Judd et al. ''Plant Systematics: A Phylogenetic Approach''. 2. ed. Sinauer Associates Inc, 2002. {{ISBN|978-0-87893-403-4}}. [297] => * Smith N. et al. ''Flowering Plants of the Neotropics''. Princeton Univ. Press, 2003. {{ISBN|0-691-11694-6}}. [298] => * Valíček P. et al. ''Užitkové rostliny tropů a subtropů''. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. {{ISBN|80-200-0939-6}}. [299] => * Hejný S. et al. ''Květena České republiky 1''. 2. vyd. Praha: Academia, 1997. {{ISBN|80-200-0643-5}}. [300] => * Mártonfi P. ''Systematika cievnatých rastlín''. Košice: Univ. P. J. Šafárika, 2003. {{ISBN|80-7097-508-3}}. [301] => [302] => === Externí odkazy === [303] => * {{Commonscat|Urticaceae}} [304] => * {{Wikidruhy|taxon=Urticaceae}} [305] => * [http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html Angiosperm Phylogeny] [306] => * [http://efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=10931 Flora of China: ''Urticaceae''] [307] => * [http://efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=10931 Flora of North America: ''Urticaceae''] [308] => * [http://delta-intkey.com/angio/www/cecropia.htm The Families of Flowering Plants: ''Cecropiaceae''] {{Wayback|url=http://delta-intkey.com/angio/www/cecropia.htm |date=20150714031302 }} [309] => * [http://delta-intkey.com/angio/www/urticace.htm The Families of Flowering Plants: ''Urticaceae''] {{Wayback|url=http://delta-intkey.com/angio/www/urticace.htm |date=20080509184419 }} [310] => [311] => {{Taxonbar|from=Q156332}} [312] => {{Autoritní data}} [313] => [314] => {{Portály|Rostliny}} [315] => [316] => [[Kategorie:Kopřivovité| ]] [317] => [[Kategorie:Botanické čeledi]] [318] => [[Kategorie:Růžotvaré]] [] => )
good wiki

Kopřivovité

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'cekropie','kopřiva','nažka','pilea','Coussapoa','Elatostema','vyšší dvouděložné','morušovníkovité','růžotvaré','kopřivák (rostlina)','drnavec lékařský','drnavec'

Cekropie

Čekropie je řecký hrdina a mýtický první král Athén.

Kopřiva

Morušovníkovité

Nažka

Růžotvaré