Array ( [0] => 15168290 [id] => 15168290 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kopernicie [uri] => Kopernicie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Kopernicie [2] => | obrázek = Copernicia fallaensis.jpg [3] => | popisek = ''Copernicia fallaensis'' [4] => | velikost obrázku = 258px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[jednoděložné]] (''Liliopsida'') [9] => | řád = [[arekotvaré]] (''Arecales'') [10] => | čeleď = [[arekovité]] (''Arecaceae'') [11] => | rod = '''kopernicie''' (''Copernicia'') [12] => | rod popsal = [[Carl Friedrich Philipp von Martius|Mart.]] ex [[Stephan Friedrich Ladislaus Endlicher|Endl.]], 1837 [13] => }} [14] => [[Soubor:Copernicia cerifera (3768428995).jpg|náhled|Kresba ''C. cerifera'']] [15] => '''Kopernicie''' (''Copernicia'') je rod [[arekovité|palem]]. Jsou to středně velké až mohutné palmy s dlanitými [[list]]y a [[kmen (botanika)|kmeny]] pokrytými vláknitými listovými [[pochva (list)|pochvami]]. [[Květenství]] jsou bohatě větvená a svojí délkou přesahují listy. Plody jsou [[peckovice]]. [16] => Rod zahrnuje 21 druhů. Většina z nich jsou [[endemit]]y [[Kuba|Kuby]], několik dalších roste na [[Hispaniola|Hispaniole]] a v [[Jižní Amerika|Jižní Americe]]. ''[[Copernicia macroglossa]]'' a některé další druhy jsou v tropech pěstovány jako okrasné rostliny. Jihoamerický druh ''[[Copernicia prunifera]]'' je zdrojem [[karnaubský vosk|karnaubského vosku]]. Místní využití mají i listy, kmeny a vlákna některých druhů. [17] => [18] => == Popis == [19] => Kopernicie jsou středně velké až mohutné, pomalu rostoucí, [[jednodomost|jednodomé]] palmy dorůstající výšky do 15 metrů. [[Kmen (botanika)|Kmeny]] jsou solitérní, pokryté vytrvalými, vláknitými listovými [[pochva (list)|pochvami]], u starších jedinců někdy olysávají a objevuje se hrubý povrch kmene s listovými jizvami. [[List]]y jsou dlanité nebo krátce dlanitozpeřené, induplikátní, tuhé. [[Řapík]] je velmi krátký až dlouhý, na okraji s tuhými, plochými, zahnutými ostny. U některých druhů (''C. macroglossa'') řapík téměř chybí a listy jsou přisedlé. [[Čepel listová|Čepel]] listů je klínovitá nebo okrouhlá, hluboce členěná v jednoduše přeložené segmenty. Listové segmenty jsou na okraji často ostnité. Na lícové straně listu je v místě nasedání čepele na řapík charakteristický výrůstek (''[[hastula]]''). [20] => [21] => [[Květenství]] vyrůstají z listové růžice a svojí délkou často přesahují listy. Jsou silně větvená až do šestého řádu a nezřídka hustě plstnatá. Stopka květenství je prodloužená, asi stejně dlouhá nebo kratší než samotné květenství. [[Květ]]y jsou oboupohlavné. [[květní obal|Okvětí]] je trojčetné, rozlišené na kalich a korunu. [[Kalich (botanika)|Kališní lístky]] jsou srostlé v trojlaločnou číšku. [[Koruna (botanika)|Koruna]] je trubkovitá, zakončená 3 laloky. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je 6 a jsou širokými bázemi nitek srostlé v číšku přirostlou k ústí koruny. [[Gyneceum (botanika)]] je složeno ze 3 na bázi volných pestíků, [[čnělka|čnělky]] jsou srostlé v jednu čnělku zakončenou tečkovitou [[blizna|bliznou]]. [[Plod (botanika)|Plody]] jsou vejcovité nebo kulovité a obvykle se vyvíjejí pouze z jednoho plodolistu. Na povrchu jsou hladké (po vyschnutí jemně drsné), se zbytky čnělky na vrcholu. Dužnina ([[mezokarp]]) je poněkud dužnatá s podélnými vlákny, pecka ([[endokarp]]) je středně tlustostěnná. [[Semeno|Semena]] jsou vejcovitá nebo kulovitá, s hluboce skládaným (ruminátním) [[endosperm]]em.{{Citace elektronické monografie [22] => | titul = Palmweb: Palms of the World Online [23] => | url = http://www.palmweb.org/ [24] => | jazyk = en [25] => }}{{Citace monografie [26] => | příjmení = Berry [27] => | jméno = P.E. et al. [28] => | titul = Flora of the Venezuelan Guayana (vol. III) [29] => | vydavatel = Timber Press [30] => | místo = Missouri [31] => | rok = 1997 [32] => | isbn = 0-915279-46-0 [33] => | jazyk = en [34] => }} [35] => [36] => [37] => Carnaúba Palm.jpg|''Copernicia alba'' [38] => Cberteroanafoliage.JPG|Dlanitý list ''C. berteroana'' [39] => Trunkandboots.JPG|Kmen ''C. prunifera'' [40] => Flower Copernicia macroglossa.JPG|Květenství ''C. macroglossa'' [41] => [42] => [43] => == Rozšíření == [44] => Rod kopernicie zahrnuje 21 druhů (i s přírodními hybridy celkem 28). Je rozšířen výhradně v tropické [[Amerika|Americe]]. Centrum rozšíření je na [[Kuba|Kubě]] (zejména ve středovýchodní části ostrova), kde roste celkem 16 [[endemit|endemických]] druhů a 7 taxonů hybridního původu. Dva druhy jsou endemity [[Hispaniola|Hispanioly]]. Zbývající 3 druhy se vyskytují v [[Jižní Amerika|Jižní Americe]]: ''[[Copernicia alba]]'' v jižní [[Brazílie|Brazílii]], [[Bolívie|Bolívii]], [[Paraguay]]i a severovýchodní [[Argentina|Argentině]], ''[[Copernicia prunifera|C. prunifera]]'' v Brazílii a ''[[Copernicia tectorum|C. tectorum]]'' v [[Kolumbie|Kolumbii]] a [[Venezuela|Venezuele]].{{Citace elektronické monografie [45] => | titul = eMonocot: Copernicia [46] => | url = http://e-monocot.org/taxon/urn:kew.org:wcs:taxon:46675 [47] => | jazyk = en [48] => | datum přístupu = 2017-02-02 [49] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170202235602/http://e-monocot.org/taxon/urn:kew.org:wcs:taxon:46675 [50] => | datum archivace = 2017-02-02 [51] => | nedostupné = ano [52] => }}{{Citace elektronické monografie [53] => | příjmení = Craft [54] => | jméno = Paul [55] => | titul = The Copernicias of Cuba [56] => | url = http://www.palmnutpages.com/articles/The%20Copernicias%20of%20Cuba.pdf [57] => | jazyk = en [58] => | datum přístupu = 2017-02-02 [59] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170202234353/http://www.palmnutpages.com/articles/The%20Copernicias%20of%20Cuba.pdf [60] => | datum archivace = 2017-02-02 [61] => | nedostupné = ano [62] => }} [63] => [64] => Kopernicie rostou v nižších nadmořských výškách jako součást suchých lesů a na druhotných savanách. Na Kubě jsou zastoupeny zejména v tuholisté křovinaté vegetaci na [[serpentinit]]ových podkladech nebo v poloopadavých lesích na sezónně zaplavovaných, těžkých, jílovitých půdách na přímořských pláních.{{Citace periodika [65] => | příjmení = Sánchez [66] => | jméno = Angela Leiva [67] => | titul = Notes on Cuban native palms [68] => | periodikum = Willdenowia [69] => | rok = 2006 [70] => | číslo = 36 [71] => | url = http://botanischer-garten-berlin.org/sites/default/files/documents/wi36-1Leiva.pdf [72] => }} [73] => Brazilský druh ''C. prunifera'' roste v rozlehlých porostech zejména v oblastech s periodickými záplavami. Na podobných stanovištích roste i ''C. tectorum''. [74] => [75] => == Ekologické interakce == [76] => Listy ''C. prunifera'' jsou pokryty nebývale tlustou vrstvou vosku, což je vykládáno jako přizpůsobení suchému klimatu severovýchodní Brazílie. Na listech kopernicií (i dalších palem) se živí housenky [[babočkovití|babočkovitého]] motýla ''[[Brassolis sophorae]]'' a řada druhů [[červci|červců]] (''Aspidiotus destructor'', ''Aonidiella orientalis'', ''Colobopyga coperniciae'', ''Ischnaspis longirostris''){{Citace monografie [77] => | příjmení = Howard [78] => | jméno = F.W. et al. [79] => | titul = Insects on palms [80] => | vydavatel = CABI Publishing [81] => | rok = 2001 [82] => | isbn = 0-85199-326-5 [83] => | jazyk = en [84] => }} [85] => [86] => [87] => Brassolis sophorae MHNT Male dos.jpg|Babočkovitý motýl ''Brassolis sophorae'' [88] => Brassolis sophorae (Nymphalidae) (16387848986).jpg|Housenka motýla ''Brassolis sophorae'' [89] => The coco-nut (1914) (20652492572).jpg|Červci ''Aspidiotus destructor'' (černobílé foto) [90] => [91] => [92] => == Taxonomie == [93] => Rod se v taxonomii palem řadí do podčeledi ''[[Coryphoideae]]'' a tribu ''[[Livistoneae]]''. Mezi blízce příbuzné rody patří např. ''[[likuala|Licuala]]'' a ''[[Livistona]]''.{{Citace periodika [94] => | příjmení = Asmussen [95] => | jméno = Cony B. et al. [96] => | titul = A new subfamily classification of the palm family (Arecaceae): evidence from plastid DNA phylogeny [97] => | periodikum = Botanical Journal of the Linnean Society [98] => | rok = 2006 [99] => | číslo = 151 [100] => }} Jednotlivé druhy se na společných stanovištích zejména v oblasti střední a východní [[Kuba|Kuby]] přirozeně kříží a vzniká tak řada hybridních taxonů. U některých je rodičovská kombinace jednoznačná, u jiných je původ po vícenásobné hybridizaci obtížně určitelný. [101] => [102] => == Význam == [103] => [[Soubor:Copernicia macroglossa.JPG|náhled|''Copernicia macroglossa'']] [104] => Kopernicie jsou vesměs velmi ozdobné palmy a v tropech se občas vysazují jako okrasné dřeviny. Jsou odolné vůči patogenům, jejich obliba je však limitována pomalým růstem.{{Citace monografie [105] => | příjmení = Jones [106] => | jméno = David L. [107] => | titul = Palms of the World [108] => | vydavatel = Reed Books [109] => | místo = Canberra [110] => | rok = 1995 [111] => | isbn = 0-7301-0420-6 [112] => | jazyk = en [113] => }}{{Citace monografie [114] => | příjmení = Llamas [115] => | jméno = Kirsten Albrecht [116] => | titul = Tropical Flowering Plants [117] => | url = https://archive.org/details/tropicalflowerin0000llam [118] => | vydavatel = Timber Press [119] => | místo = Cambridge [120] => | rok = 2003 [121] => | isbn = 0-88192-585-3 [122] => | jazyk = en [123] => }} Nejznámějším a nejvíce pěstovaným zástupcem rodu je ''[[Copernicia macroglossa]]'', palma neobyčejného vzhledu s hustou korunou přisedlých listů. Staré uschlé listy neopadávají a hromadí se ve spodní části koruny. Mezi nápadné druhy náležejí také 3 mohutné kubánské kopernicie: ''C. fallaensis'', ''C. baileyana'' a ''C. gigas''. [124] => [125] => Brazilský druh ''[[Copernicia prunifera]]'' (syn. ''C. cerifera'') má velký ekonomický význam jako zdroj [[karnaubský vosk|karnaubského vosku]] používaného zejména k voskování automobilů, bot a nábytku, také ve farmacii a parfumerii. V potravinářství se používá k povrchové úpravě cukrovinek pod označením E 903. Karnaubský vosk je tvrdší než včelí vosk a většina syntetických vosků. V Brazílii je tento vosk sklízen již od roku 1810, první plantáže byly založeny kolem roku 1890. Listy se lokálně používají jako střešní krytina, kmeny na stavby, vlákna k výrobě provazů a štětců. [[Škrob]] získávaný z kmene je jedlý. Jedlá je i dužnina plodů a mladá květenství.{{Citace periodika [126] => | příjmení = Martin [127] => | jméno = Franklin W. [128] => | příjmení2 = Campbell [129] => | jméno2 = Carl W. [130] => | příjmení3 = Ruberte [131] => | jméno3 = Ruth M. [132] => | titul = Perennial edible fruits of the tropics. An Inventory [133] => | periodikum = Agriculture handbook [134] => | rok = 1987 [135] => | číslo = 642 [136] => }}{{Citace monografie [137] => | příjmení = Prance [138] => | jméno = Ghillean [139] => | příjmení2 = Nesbitt [140] => | jméno2 = Mark [141] => | titul = The cultural history of plants [142] => | vydavatel = Routledge [143] => | rok = 2005 [144] => | jazyk = en [145] => }}{{Citace monografie [146] => | příjmení = Lim [147] => | jméno = T.K. [148] => | titul = Edible medicinal and nonmedicinal plants: Volume 7, flowers [149] => | vydavatel = Springer [150] => | rok = 2014 [151] => | isbn = 978-94-007-7394-3 [152] => | jazyk = en [153] => }} Podobné využití má i druh ''[[Copernicia alba]]''. Kořeny tohoto druhu slouží v Jižní Americe jako [[diuretikum]].{{Citace monografie [154] => | příjmení = Grandtner [155] => | jméno = M.M. [156] => | příjmení2 = Chevrette [157] => | jméno2 = Julien [158] => | titul = Dictionary of trees. Volume 2. South America [159] => | vydavatel = Elsevier [160] => | rok = 2014 [161] => | isbn = 978-0-12-396490-8 [162] => | jazyk = en [163] => }} [164] => [165] => [166] => Cera carnauba2.JPG|Karnaubský vosk [167] => Cestas de karanda'y.jpg|Koše pletené z listů ''C. alba'' [168] => Surrão de palha de carnaúba 1.JPG|Rohože z listů ''C. prunifera'' [169] => ArquiteturaEm palha deCarnaúba.JPG|Střecha z listů ''C. prunifera'' [170] => [171] => [172] => == Odkazy == [173] => [174] => === Reference === [175] => [176] => [177] => === Externí odkazy === [178] => * {{Commonscat}} [179] => * {{Wikidruhy|taxon=Copernicia}} [180] => [181] => {{Taxonbar|from=Q135429}} [182] => {{Autoritní data}} [183] => [184] => {{Portály|Rostliny}} [185] => [186] => [[Kategorie:Arekovité]] [187] => [[Kategorie:Flóra Brazílie]] [188] => [[Kategorie:Flóra jihu Jižní Ameriky]] [189] => [[Kategorie:Flóra Karibiku]] [190] => [[Kategorie:Flóra severu Jižní Ameriky]] [191] => [[Kategorie:Flóra západu Jižní Ameriky]] [] => )
good wiki

Kopernicie

Kresba C. cerifera Kopernicie (Copernicia) je rod palem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Copernicia prunifera','Kuba','arekovité','Květenství','Hispaniola','karnaubský vosk','Copernicia macroglossa','Jižní Amerika','endemit','pochva (list)','Copernicia alba','blizna'

Arekovité

Blizna

Blizna je malá obec v okrese Prostějov v Olomouckém kraji.

Endemit

Endemit je druh organismu, který se vyskytuje pouze na omezeném území.

Hispaniola

Kuba

Květenství