Array ( [0] => 15507695 [id] => 15507695 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Korint [uri] => Korint [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa}} [1] => '''Korint''' ([[Řečtina|řecky]] Κόρινθος, ''Kórinthos'') byl [[starověk]]ý [[Starověké Řecko|řecký městský stát]] a v současnosti je to [[Řecko|řecké]] město ležící při [[Korintská šíje|Korintské šíji]] (''[[Isthmos]]'') – úzkém pásu země spojujícím [[Peloponéský poloostrov]] s řeckou pevninou. Isthmos je sevřen mezi [[Korintský záliv|Korintským zálivem]] na západě a [[Sarónský záliv|Sarónským zálivem]] na východě. V [[Starověk|antických]] dobách byl zdoláván tažením lodí na saních po dlážděné cestě (''[[diolkos]]''), avšak od [[19. století]] je přeťat [[Korintský průplav|Korintským kanálem]]. [2] => [3] => Dnešní Korint je správním centrem stejnojmenné řecké prefektury. Nachází se zhruba 80 kilometrů jihozápadně od [[Athény|Athén]]. Město je na pobřeží obklopeno vesnicemi ''Lechaion'', ''Ishtmia'' a ''Kenchreie''. Směrem k Peloponésu se nachází obec ''Examilia'' a místo [[Archeologie|archeologického]] naleziště. Počet obyvatel Korintu podle údajů z roku [[2001]] činí 36 555. [4] => [5] => == Historie == [6] => [7] => === Prehistorie a mytologie === [8] => [[Soubor:Apollon Tempel im antiken Korinth.jpg|náhled|vpravo|[[Apollón]]ův chrám v Korintu]] [9] => První rané sídlo zde vzniklo zřejmě někdy v [[Neolit|mladší době kamenné]]. Existují dvě legendy ohledně vzniku města. Podle první založil město Korinthos, potomek boha [[Hélios|Hélia]], zatímco druhá praví, že zakladatelem města byla bohyně Efyra, dcera [[Titáni|titána]] [[Okeanos|Okeana]] (odtud také jedno z antických jmen Korintu – Efyra). Někdy na přelomu druhého a třetího tisíciletí př. n. l. mělo zdejší osídlení přechodně zaniknout. Trvalo dalších téměř 1000 let, než se zde na konci [[Mykénská kultura|mykénského období]] usadili [[Dórové]]. [10] => [11] => Název tohoto místa – Korinthos, je odvozen z jazyka [[Pelasgové|Pelasgů]], národa, jenž obýval území dnešního Řecka v dobách před příchodem [[Řekové|řeckých kmenů]]. Korint byl zřejmě podobně jako [[Mykény]], [[Tíryns]] nebo [[Pylos]] jedním z palácových center v době mykénské kultury. Podle mýtů byl předkem korintských králů bájný [[Sisyfos]]. Korint byl rovněž místem, kde měl [[Iásón]], vůdce legendárních [[Argonauti|Argonautů]], opustit svoji manželku [[Médeia|Médeu]]. Korinťané jsou zmiňováni i [[Homér]]em v souvislosti s [[Trojská válka|trójskou válkou]], které se měli zúčastnit. [12] => [13] => === Klasické období === [14] => V době klasické antiky soupeřil Korint s [[Athény|Athénami]] a [[Megara|Megarou]]. Moc tohoto města pocházela z bohatství plynoucího z obchodu a z poplatků za přepravu přes Isthmos. Až do poloviny [[6. století př. n. l.]] byl Korint hlavním vývozcem keramiky s černými postavami do téměř všech obcí starověkého řeckého světa. Později však začalo obchodu s keramikou dominovat zboží produkované v Athénách. Korintský chrám na místě starověkého [[Akropolis|akropole]] ([[Akrokorint]]) byl zasvěcen bohyni lásky, [[Afrodita|Afrodíté]]. Podle většiny antických pramenů v tomto chrámu působilo více než tisíc chrámových kněžek – [[Chrámová prostituce|prostitutek]]. V Korintu se pravidelně konaly rovněž [[isthmické hry]], vedle [[Olympijské hry|olympijských her]] jedny z nejvýznamnějších panhelénských kulturních a sportovních slavností. [15] => [16] => [[Soubor:Periander Pio-Clementino Inv276.jpg|náhled|vpravo|130px|Tyran Periandros]] [17] => V [[7. století př. n. l.]], za vlády [[Tyrannis|tyranů]] [[Kypselos|Kypsela]] ([[657 př. n. l.|657]] až [[627 př. n. l.]]) a jeho syna [[Periandros|Periandra]] ([[627 př. n. l.|627]] až [[585 př. n. l.]]), bylo mnoho korintských občanů vysláno do zámoří. Tak vznikly četné kolonie jako například [[Epidamnos]] (dnešní [[Drač]], [[Albánie]]), [[Syrakusy]], [[Ambrakia]] a [[Kerkýra]]. Periandros dal založit také [[Apollónia|Apollónii]] (Fier, Albánie) a [[Poteidaia|Poteidaiu]] (na poloostrově [[Chalkidiké]]). Korint byl i jednou z devíti řeckých obcí, které se podílely na založení kolonie [[Naukratis]] ve [[Starověký Egypt|starověkém Egyptě]]. Vybudování Naukratidy mělo přispět k rozvoji vzájemného obchodu mezi řeckými obcemi a [[Egypt]]em. [18] => [19] => Periandros je často řazen mezi tzv. [[Sedm mudrců|sedm řeckých mudrců]]. Během jeho vlády byly v Korintu raženy první mince. Jako první také pojal úmysl prokopat Isthmos a vytvořit tak kanál spojující Korintský a Sarónský záliv. Narazil však na nepřekonatelné technické překážky a od svého záměru proto upustil. Místo toho však nechal vybudovat diolkos. Období vlády Kypselidů skončilo za Periandrova synovce Psammeticha, pojmenovaného podle egyptského [[faraón]]a a nadšeného [[helénofil]]a [[Psammetik I.|Psammetika I.]] Korint zažíval v této době své vrcholné období. [20] => [21] => [[Soubor:Corinthian_capital.png|náhled|vlevo|130px|Korintská hlavice]] [22] => Tehdy byl vyvinut [[korintský řád]], po [[Iónský řád|iónském]] a [[Dórský řád|dórském]] řádu třetí sloh klasické antické architektury. Hlavice korintského sloupu byla nejsložitější a nejpropracovanější z oněch tří, přičemž symbolizovala bohatý a luxusní životní styl tohoto antického městského státu (''[[polis]]''). Naproti tomu dórský řád znázorňoval přísný a prostý život starých Dórů – obyvatel [[Sparta|Sparty]]. Iónský byl vedle těchto dvou příkladem harmonie, vyváženosti a filozofie [[Iónové|Iónů]], mezi něž se řadili Athéňané, stejně jako obyvatelé řeckých měst na pobřeží [[Malá Asie|Malé Asie]]. [23] => [24] => Z tohoto slavného období Korintu pochází věta: ''„Ou pantos plein es Korinthon“'', což lze volně přeložit jako: „Ne každý může jít do Korintu“, čímž je připomínán zdejší nákladný životní styl. Město bylo proslulé svými kněžkami – prostitutkami z Afroditina chrámu, které dopřávaly potěšení bohatým obchodníkům a mocným politikům během jejich cest do Korintu. Říká se, že nejslavnější z nich, Lais, získávala od svých milenců za své mimořádné služby neuvěřitelné sumy peněz. [25] => [26] => Město disponovalo dvěma přístavy, jedním v Korintském a druhým v Sarónském zálivu, jež městu umožňovaly snadno obchodovat s oblastmi východního, jako i západního [[Středomoří]]. Lechaion v Korintském zálivu zajišťoval městu spojení s jeho koloniemi na západě a s obcemi Velkého Řecka (''[[Magna Graecia]]''), zatímco Kenchreie sloužily lodím plujícím z Athén, [[Iónie]], [[Kypr]]u a [[Fénicie]]. Oba přístavy byly rovněž vybaveny rozlehlými doky pro ukotvení válečného loďstva. [27] => [28] => [[Soubor:Corinthian helmet Denda Staatliche Antikensammlungen 4330.jpg|náhled|vpravo|160px|Korintská helmice]] [29] => Během [[Řecko-perské války|řecko-perských válek]] poskytl Korint 40 lodí do [[Bitva u Salamíny|bitvy u Salamíny]] ([[480 př. n. l.]]), jímž velel admirál [[Adeimantos]], a 5 000 [[hoplít]]ů (nesoucích charakteristické korintské helmice) v brzy následující [[Bitva u Platají|bitvě u Platají]] ([[479 př. n. l.]]). Po celé [[5. století př. n. l.]] byl Korint často spojencem Sparty a nepřítelem Athén, což bylo zřejmě také důsledkem vzájemného tradičního obchodního soupeření obou těchto měst. Otevřené nepřátelství vůči Athénám se rozhořelo poté, co Athéňan [[Kimón]] v roce [[462 př. n. l.]] pronikl se svým vojskem bez dovolení na korintské území. Došlo k válce, v níž Korint se svým spojencem [[Epidauros|Epidaurem]] Athény nejprve porazil, pak však Athénám podlehl v námořní bitvě v Sarónském zálivu. Teprve v roce [[451 př. n. l.]] bylo uzavřeno příměří. Jedním z faktorů vedoucích k vypuknutí [[Peloponéská válka|peloponéské války]] v roce [[431 př. n. l.]] byl spor mezi Korintem a Athénami týkající se korintské kolonie Kerkýry. Po skončení peloponéské války se někdejší spojenci Sparty z [[Peloponéský spolek|peloponéského spolku]], Korint a [[Théby]], cítili podvedeni. Jejich narůstající nespokojenost s [[Hegemonie|hegemonním]] postavením Sparty vyústila v roce [[394 př. n. l.]] v [[Korintská válka|korintskou válku]], ve které Korint spolu s Athénami, Thébami a [[Argos (Peloponés)|Argem]] bojoval proti Spartě. O dva roky později provedli [[Demokracie|demokraté]] v Korintu převrat a výsledkem toho bylo dočasné politické sjednocení s Argem. V roce [[386 př. n. l.]] však byli Korinťané přinuceni akceptovat podmínky [[Královský mír|královského míru]]. Argos se musel stáhnout z Korintu, načež se moci chopili [[Aristokracie|aristokraté]], kteří se opět přiklonili ke Spartě. [30] => [31] => === Makedonská a římská nadvláda === [32] => Slabost řeckých obcí v důsledku nepřetržitých bratrovražedných konfliktů usnadnila vzestup [[Makedonie (království)|Makedonie]] v polovině [[4. století př. n. l.]] Po vítězství [[Filip II. Makedonský|Filipa II. Makedonského]] nad Helény v [[Bitva u Chairóneie|bitvě u Chairóneie]] byl založen [[korintský spolek]] namířený proti [[Perská říše|perské říši]]. Všechny řecké obce, včetně Korintu se tak staly poddanými makedonského krále. Po Filipově zavraždění v roce [[336 př. n. l.]] potvrdil spolkový sněm (''synedrion'') Filipova syna [[Alexandr Veliký|Alexandra Makedonského]] v pozici hegemona spolku pro plánované tažení na východ. Korint byl v těchto časech domovem [[Kynik|kynického]] filozofa [[Diogenés ze Sinópé|Diogena ze Sinópé]]. [33] => [34] => V následujících desetiletích představoval Korint pevnou základnu makedonské moci na jihu Řecka. [[Démétrios I. Poliorkétés|Démétrios Poliorkétés]] a po něm i další makedonští vojevůdci se zmocnili města a umístili své vojáky do strategicky důležité pevnosti Akrokorint. Navzdory ztrátě své politické nezávislosti zažíval Korint po celé [[3. století př. n. l.]] výrazný ekonomický rozmach, který z něho opět učinil jedno z nejbohatších měst Řecka, jež bylo díky svému kvetoucímu hospodářství a kulturnímu životu známo v celém [[Helénismus|helénistickém]] světě. V roce [[243 př. n. l.]] ukončil makedonskou vládu [[Stratég (Řecko)|stratég]] [[Achajský spolek|achajského spolku]], [[Arátos ze Sikyónu]], který město přepadl a obsadil. Za vlády tohoto významného státníka se Korint připojil k achajskému spolku. Když se ale nespokojení obyvatelé města obrátili s žádostí o pomoc na spartského krále [[Kleomenés III.|Kleomena III.]], přenechal Arátos vládu nad Korintem v roce [[224 př. n. l.]] [[Seznam makedonských králů|makedonskému králi]] [[Antigonos III. Dósón|Antigonu III. Dósónovi]]. Vítězství [[Starověký Řím|Římanů]] v [[Bitva u Kynoskefal|bitvě u Kynoskefal]] v roce [[197 př. n. l.]] přineslo Korinťanům vysvobození z makedonské nadvlády. Město se stalo sídlem achajského spolku, který od nynějška zastával ostře protiřímskou politiku. [35] => [36] => V roce [[146 př. n. l.]] vyhlásil achajský spolek válku Spartě, čímž se ale dostal do konfliktu s Římany. [[Římský konzul|Konzul]] [[Lucius Mummius]] Achaje porazil a po dobytí Korintu v témže roce dal toto město, které bylo centrem odporu proti Římanům, srovnat se zemí. Ještě před tím ale Mummius nechal popravit všechny muže, zatímco ostatní obyvatelstvo bylo prodáno do [[Otrokářství|otroctví]]. Za tyto činy mu bylo [[Římský senát|římským senátem]] jakožto přemožiteli [[Achajové|Achajů]] uděleno ''[[cognomen]]'' ''Achaicus''. Z následujících let existuje jen nepatrné množství důkazů o jakémkoliv osídlení. Teprve v roce [[44 př. n. l.]] bylo město znovu založeno [[Julius Caesar|Gaiem Juliem Caesarem]] jako římská kolonie pod názvem ''Colonia Laus Iulia Corinthiensis''. Podle historika [[Appiános|Appiána]], byli noví osadníci vybráni z řad římských [[Propuštěnci|propuštěnců]]. Za vlády Římanů se Korint stal sídlem správy [[Římské provincie|provincie]] [[Achaia (římská provincie)|Achaia]]. [37] => [38] => Jeho obyvatelstvo, jež se skládalo z [[Římané|Římanů]], Řeků a [[Židé|Židů]], bylo známo pro své bohatství, avšak také pro svoji rozmařilost, nemorálnost a zkaženost. [39] => V době, kdy byl [[prokonzul]]em Achaje Gallio (v roce [[51]] nebo [[52]]), bratr [[Seneca mladší|Senecy]], navštívil Korint poprvé [[apoštol]] [[Pavel z Tarsu|Pavel]]. Během Pavlova druhého pobytu na jaře roku [[58]] zde zřejmě vznikly [[List Římanům]]. Pavel napsal také Listy Korintským ([[První list Korintským]] a [[Druhý list Korintským]]), které byly adresovány místní [[Křesťanství|křesťanské]] komunitě. [40] => [41] => === Další dějiny města === [42] => [[Soubor:Acrocorinto.jpg|náhled|200px|Pohled na Akrokorint]] [43] => Již ve [[2. století]] sídlil v Korintu [[biskup]] a nejpozději ve [[4. století]] dokonce [[Arcibiskup|metropolita]]. V roce [[267]] bylo město těžce poničeno při vpádu [[Gótové|Gótů]] a [[Herulové|Herulů]], brzy se však vzpamatovalo a znovu dosáhlo svého někdejšího lesku a slávy. Dalším těžkým úderem bylo pro Korint ničivé [[zemětřesení]] v roce [[375]] následované [[Alarich I.|Alarichovou]] invazí do Řecka v letech [[395]] až [[396]], při níž bylo město dokonale vydrancováno a mnoho jeho občanů upadlo do otroctví. V roce [[521]] postihlo město nové katastrofální zemětřesení, které je téměř úplně zničilo, avšak císař [[Justinus I.]] je nechal obnovit. Za vlády císaře [[Justinián I.|Justiniána I.]] byla vystavěna mohutná kamenná hradba napříč Korintskou šíjí, jež měla chránit Peloponéský poloostrov před [[barbar]]y pronikajícími ze severu. Hradba byla dlouhá kolem šesti mil (10 km) a byla pojmenována [[Hexamilion]] („šest mílí“). Definitivní tečku za antickou slávou města znamenal vpád [[Slované|Slovanů]] na Peloponés v 80. letech [[6. století]]. [44] => [45] => V době [[Byzantská říše|byzantské říše]] se stal Korint střediskem [[thema]]tu ''Hellas'' (zahrnujícím velkou část území dnešního Řecka). Ve [[12. století]] (za panování dynastie [[Komnenovci|Komnenovců]]) upoutalo tehdejší bohatství města, pocházející z obchodu s hedvábím do [[Západní Evropa|západní Evropy]], pozornost [[Normani|normanského]] krále [[Roger II. Sicilský|Rogera II. Sicilského]], který si město podmanil v roce [[1147]]. [46] => [47] => [[Soubor:Corinth Canal.jpg|náhled|vlevo|Korintský kanál]] [48] => Po dobytí [[Konstantinopol]]e během [[Čtvrtá křížová výprava|čtvrté křížové výpravy]] v roce [[1204]] byl Geoffrey I. de Villehardouin, synovec stejnojmenného [[Geoffrey de Villehardouin|slavného historika]], ustaven pánem Korintu jako vládce [[Achajské knížectví|achajského knížectví]]. V letech [[1205]] až [[1208]] kladli Korinťané [[Latinské císařství|latinským]] dobyvatelům tuhý odpor z pevnosti na [[Akrokorint]]u pod velením [[Byzantská říše|byzantského]] generála Leona Sgura. Ten sice v roce [[1208]] spáchal sebevraždu skokem z vrcholu [[Akrokorint]]u, nicméně Byzantinci vytrvali v odboji proti cizím útočníkům ještě další dva roky. V roce [[1458]], pět let po pádu Konstantinopole, se [[Osmanská říše|osmanští Turci]] zmocnili města a jeho mocného hradu. [49] => [50] => V průběhu [[Řecká válka za nezávislost|řecké války za nezávislost]] v letech [[1821]] až [[1830]] bylo město kompletně zničeno [[Turecko|tureckými]] vojsky. Po vyhlášení nezávislosti Řecka patřil Korint díky svému historickému významu a strategické pozici mezi kandidáty nového hlavního města právě založeného řeckého království. Místo Korintu však byly nakonec vybrány [[Athény]]. V roce [[1858]] byl starý Korint zcela zničen zemětřesením. Nové město bylo vystavěno o šest kilometrů dále na severovýchod na pobřeží Korintského zálivu. Na počátku 90. let [[19. století]] byl konečně realizován plán přetnutí Korintské šíje kanálem propojujícím Korintský a Sarónský záliv. [51] => [52] => == Literatura == [53] => * OLIVA, Pavel, ''Kolébka demokracie: dějiny a kultura klasického Řecka 5.-4. století př. n. l.'', Praha, Arista, 2000. {{ISBN|80-86410-04-8}} [54] => * ZAMAROVSKÝ, Vojtěch, ''Řecký zázrak'', Praha, Euromedia Group – Knižní klub, Erika, 2000. {{ISBN|80-242-0403-7}} [55] => [56] => == Související články == [57] => * [[Starověké Řecko]] [58] => * [[Achajský spolek]] [59] => * [[Korintský spolek]] [60] => * [[Korintská šíje]] [61] => [62] => == Externí odkazy == [63] => * {{Commonscat}} [64] => {{Autoritní data}} [65] => [66] => [[Kategorie:Města v Řecku]] [67] => [[Kategorie:Starověká řecká sídla v Řecku]] [68] => [[Kategorie:Sídla na Peloponésu]] [69] => [[Kategorie:Starověké řecké městské státy]] [] => )
good wiki

Korint

Korint (řecky Κόρινθος, Kórinthos) byl starověký řecký městský stát a v současnosti je to řecké město ležící při Korintské šíji (Isthmos) - úzkém pásu země spojujícím Peloponéský poloostrov s řeckou pevninou. Isthmos je sevřen mezi Korintským zálivem na západě a Sarónským zálivem na východě.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Athény','Akrokorint','19. století','Starověké Řecko','Achajský spolek','627 př. n. l.','1208','Byzantská říše','Korintská šíje','Sedm mudrců','Syrakusy','Iónie'

1208

Akrokorint

Athény

Athény jsou hlavním a největším městem Řecka.

Iónie

Iónie je historické území v západní části dnešního Turecka, které hrálo významnou roli v antické historii.

Syrakusy