Array ( [0] => 14683300 [id] => 14683300 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Korporativismus [uri] => Korporativismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Korporativismus''' ([[italština|it.]] ''corporativismo'', [[Latina|lat.]] ''corporatio'' – sdružení) je od [[Pluralismus|pluralismu]] odlišná forma reprezentace zájmů, založená na spolupráci jednotlivých společenských vrstev či skupin; též organizace [[stát]]u na profesním principu. Vyskytuje se zde omezený počet hierarchicky uspořádaných [[monopol]]ních organizací (''[[korporace|korporací]]''), které při vyjednávání se státem při dodržování základní ideje lidské pracovní sounáležitosti zastupují zájmy svých členů a současně se podílejí i na uskutečňování státní politiky. Korporativismus předpokládá omezený počet nekonkurenčních organizací s povinným nebo polopovinným členstvím v nich, členství je profesně organizováno podobně jako u [[středověk]]ých [[cech]]ů. Tyto korporace, působící často paralelně s [[parlament]]em, jsou kontrolovány a usměrňovány státem. [1] => [2] => Mezi teoretické zdroje korporativismu lze zařadit [[Encyklika|encykliku]] [[papež]]e [[Lev XIII.|Lva XIII.]] [[Rerum novarum]], encykliku [[Quadragesimo anno]] papeže [[Pius XI.|Pia XI.]], či práce [[Adam Müller|Adama Müllera]], [[Gabriele D'Annunzio|Gabriela D'Annunzia]] a [[Alceste de Ambris]]e. [3] => [4] => Korporativismus nereferuje k politickému systému, kterému dominují korporace; správný pojem označující tento systém je [[korporatokracie]]. Korporativismus a korporatokracie jsou často zaměňované pojmy, díky jejich podobnosti v názvech a v užívání korporací jakožto orgánů státu. [5] => [6] => == Politická kritika korporativismu == [7] => Existuje názor, že státní kontrola veřejných forem soukromého vlastnictví (vytváření [[holding]]ů a státem nebo polostátními mafiemi přímo či nepřímo kontrolovaných či chráněných firem a korporací – např. akciových společností) je základem ekonomického fašismu.{{Fakt/dne|20120123211803}} Na druhou stranu je faktem, že existují prosperující a demokratické státy více či méně ovlivněné ekonomickým korporativismem (např. Rakousko či Švédsko). [http://www.cevro.cz/dwn/10139/10154_D_cs_cevro_03.pdf článek CEVRO] [8] => [9] => == Příklady korporativismu == [10] => === V Evropě === [11] => Nejvýznamnějším praktickým uplatněním korporativismu se stala [[Itálie|italská]] meziválečná [[ekonomika]]. Mocensky velmi silné korporace byly jedním z cílů [[Benito Mussolini|Mussoliniho]] politického programu. Ve 30. letech [[20. století]] došlo k ekonomickému posunu ke korporativismu v [[Portugalsko|Portugalsku]]. Podobně byl řízen i [[Rakouský stát]]. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] našel korporativismus částečné uplatnění např. v [[Jugoslávie|Jugoslávii]]. I v jiných [[Evropa|evropských]] poválečných ekonomikách došlo k částečné aplikaci korporativismu, uzpůsobenému novým poměrům a často označovanému jako ''neokorporativismus''. Definice tohoto směru se často omezuje na partikulární prosazování zájmů různých profesních organizací (např. [[lékař]]ských, [[advokát]]ních komor ad.). V poslední době se mnozí odborníci shodují na tom, že neokorporativismus prodělává v celosvětovém měřítku vážnou krizi. [12] => [13] => Korporativistické znaky lze najít ve volebních systémech [[Seanad Éireann|irského senátu]] či [[Státní rada Republiky Slovinsko|slovinské státní rady]]. [14] => [15] => === V Asii === [16] => Korporativně byl a je řízen [[Hongkong]]. Polovinu parlamentu jmenovala [[britská královna]], od roku [[1997]] ji jmenuje [[Čína|čínská]] vláda v [[Peking]]u. Druhá polovina parlamentu je jmenována profesními a podnikatelskými organizacemi a odborovými organizacemi. Tento model se v poslední době neoficiálně uplatňuje i v rámci čínského parlamentu v Pekingu. Korporativistické tendence jsou patrné i v [[Jižní Korea|Jižní Koreji]], [[Singapur]]u a dalších [[Asie|asijských]] státech. [17] => [18] => == Americký vs fašistický korporativismus == [19] => Italští [[Fašismus|fašisté]] považovali korporativismus za nástroj k odstranění třídních bojů (zaměstnavatelé x dělníci) a předělání zastupitelské vlády. Chtěli, aby místo parlamentu měly moc takzvané smíšené syndikáty a nový typ parlamentu (advisory parliament) by se zaměřoval pouze na ekonomické zájmy státu, tímto způsobem by vůdci syndikátu neměli takový zájem pro vstup do politiky, jelikož by v parlamentu nemohli ovlivňovat politická rozhodnutí. Politickou moc měl v rukou stále stát, který dohlížel na fungování korporací. [20] => [21] => V Americe to bylo jiné. Američané nepovažovali třídní konflikt za hrozbu pro jejich společnost a plně ji ignorovali. Korporativismem se snažili odstranit zuřivou konkurenci, kterou měl dle [[Hugh Samuel Johnson|generála Johnsona]] za následek individualismus. Další rozdíl byl v tom, že Američané nechtěli zrušit ani nijak reformovat [[Kongres Spojených států amerických|Kongres]], neviděli v tom žádnou ideologickou výhodu. Americký korporativismus byl jeden z programů [[New Deal|New Dealu]], tento program byl veřejnosti představen Donaldem Richbergem a Johnsenem čistě jako ekonomické řešení po [[Velká hospodářská krize|Velké hospodářské krizi]]. Zatímco korporativismus v Itálii byl spjat s politikou. [22] => [23] => Ve 30. letech 20. století byla dvěma italskými fašisty napsána [[propaganda]], ve které si fašismus velmi přivlastňoval korporativismus. Tato propaganda se velmi rozšířila. Kvůli tomuto rozšíření a anti-parlamentním komentářům Johnsona a Richberga je lidé v USA považovali za fašisty, i přes fakt, že oni toto nařčení odmítali.{{Citace elektronického periodika [24] => | příjmení = Whitman [25] => | jméno = James [26] => | titul = Of Corporatism, Fascism, and the First New Deal [27] => | url = https://academic.oup.com/ajcl/article-abstract/39/4/747/2580986?redirectedFrom=PDF [28] => | datum přístupu = 12.12.2023 [29] => }} [30] => [31] => == Odkazy == [32] => === Reference === [33] => [34] => [35] => === Literatura === [36] => * {{Citace monografie [37] => | příjmení = Říchová [38] => | jméno = Blanka [39] => | odkaz na autora = [40] => | titul = Přehled moderních politologických teorií [41] => | vydavatel = Portál [42] => | místo = Praha [43] => | rok = 2006 [44] => | isbn = 80-7367-177-8 [45] => | kapitola = Korporativismus [46] => | strany = 177–195 [47] => | jazyk = [48] => }} [49] => [50] => === Související články === [51] => * [[Autoritarismus]] [52] => * [[Fašismus]] [53] => * [[Korporace]] [54] => * [[Korporatokracie]] [55] => * [[Tripartita]] [56] => [57] => === Externí odkazy === [58] => * {{Commonscat}} [59] => * [http://www.e-polis.cz/view.php?id=124&catid=9 Korporativismus] [60] => ; Audiovizuální dokumenty [61] => * {{en}} [http://www.sprword.com/corporatism.html Sekce ''Corporatism''] na ''[[Spread the Word]]'' [62] => [63] => {{Fašismus}} [64] => {{Autoritní data}} [65] => [66] => [[Kategorie:Politologie]] [67] => [[Kategorie:Ekonomické teorie]] [68] => [[Kategorie:Lobbování]] [] => )
good wiki

Korporativismus

Korporativismus (it. corporativismo, lat.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Fašismus','Latina','korporace','středověk','monopol','Státní rada Republiky Slovinsko','Čína','britská královna','Jižní Korea','Evropa','advokát','Druhá světová válka'

Advokát

Čína

Evropa

Fašismus

Fašismus je politický a ideologický směr, který se vyvinul v 20.

Korporace

Latina

Monopol

Středověk