Array ( [0] => 15481845 [id] => 15481845 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kosmas [uri] => Kosmas [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=kronikáři}} [1] => {{infobox - spisovatel [2] => | obrázek = Kosmas.jpg [3] => | popisek = Vyobrazení Kosmy v lipském rukopise jeho kroniky [4] => }} [5] => '''Kosmas''' (asi [[1045]] – [[21. říjen|21. října]] [[1125]]) byl první známý český [[kronikář]], autor ''[[Kosmova kronika|Kroniky české]]'' (''Chronica Boemorum'', běžně ''Kosmova kronika'') a v letech 1120 až 1125 [[Děkan (křesťanství)|děkanem]] [[Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze|pražské kapituly]] při [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|sv. Vítu]]. Takřka všechny informace, které jsou dnes o něm známy, pocházejí z jeho kroniky, kde se několikrát zmínil o sobě a svých příbuzných. Na svou dobu se dožil vysokého věku, sám se nazval osmdesátiletým starcem.Kosmova kronika III/59 Na rozdíl od řady autorů [[středověk]]ých kronik je jeho jméno autentické, jsou jím podepsány předmluvy a je uvedeno v přípisku Kosmovy kroniky o smrti jejího autora. [6] => [7] => == Narození a původ == [8] => Kosmas se narodil za vlády [[Břetislav I.|Břetislava I.]] asi v roce 1045 nebo kolem tohoto roku, zřejmě do zámožné kněžské rodiny, snad z okruhu [[Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze|pražské kapituly]]. [9] => [10] => Někdy je však uváděn i pozdější rok narození.Například [[1056]] v [[František Kutnar|Kutnar, František]] a [[Jaroslav Marek|Marek, Jaroslav]]: Dějiny českého a slovenského dějepisectví. Lidové noviny, Praha 1997. Pův. vydání 1973. {{ISBN|80-7106-252-9}} S. 24 Datum narození je odvozeno z informace, že se v roce 1125 sám nazval ''octogenario''. S tím se zdá být poněkud v rozporu, co píše Kosmas k roku 1074. Tehdy by mu mělo být asi 29 let, ale měl být v Praze na škole a poutníkem k hrobu sv. Vojtěcha oslovován „chlapče“ (''bone puer''). Proto už [[Gelasius Dobner|Dobner]] předpokládal pozdější narození, uvažován byl zvláště rok 1054, v roce 1074 by mu pak bylo asi 20 let a 1125 asi 71 let, ''octogenario'' by pak znamenalo vstupující do osmého desetiletí věku ([[Rudolf Köpke|R. Köpke]]). [[Dušan Třeštík]] narození kolem roku 1045 vysvětluje tím, že ve věku 28–29 let bylo studium běžné a oslovení ''puer'' v souladu s dobovým chápáním významu latinského slova.[[Dušan Třeštík|Třeštík, Dušan]]: Kosmova kronika. Academia, Praha 1968. S. 33–49 [11] => [12] => Jiným sporným údajem je Kosmův údajný polský původ, založený na jeho zmínce, že s Břetislavem I. z výpravy do [[Hnězdno|Hnězdna]] roku 1039 přišel „můj předek“ (''meus attavus''). Tato informace se zdá být pozdějším [[Interpolace (text)|doplňkem opisovačů]], který se vyskytuje pouze ve dvou rukopisech (A3a a A3b). S informací se zdá být v rozporu i Kosmovo protipolské zaměření a použitý výraz za předpokladu jeho narození kolem roku 1045. Pokud by se Kosmas narodil jen několik málo let po příchodu této osoby do Prahy, muselo by se jednat o jeho otce a je nepravděpodobné, že by syn svého otce nazýval neurčitým výrazem ''attavus''. [13] => [14] => Kosmova příslušnost k vyšší společenské vrstvě je odvozena z informace, že si mohl dovolit nákladná a zřejmě dlouholetá studia v zahraničí. Naopak za vyloučenou se již považuje domněnka o jeho příbuznosti s [[Jindřich Zdík|Jindřichem Zdíkem]] (viz níže) a s ní spojená [[Hermenegild Jireček|Jirečkova]] teorie o Kosmově příslušnosti k rodu pánů ze [[Zdice|Zdic]][[Václav Novotný (historik)|Novotný, Václav]]: České dějiny I/2. Laichter, Praha 1913. S. 589. [15] => [16] => == Vzdělání == [17] => Ke své kariéře a studiu se zřejmě nerozhodl v časném mládí, protože v Praze na katedrální škole byl ještě v roce 1074, kdy mu bylo nejspíše už 28–29 let. Poté odešel na dlouhodobá studia do ciziny, snad v letech 1075–82 nebo možná až do roku 1090. Jistě v té době studoval na škole při [[Katedrála sv. Lamberta v Lutychu|katedrále sv. Lamberta]] v [[Lutych]]u, s kterou české prostředí pěstovalo styky už od dob [[Svatý Vojtěch|sv. Vojtěcha]] a která patřila k nejlepším v Evropě. Zde ho vyučoval [[mistr Frank]], který v Lutychu působil v letech 1047–1083. Je možné, že Kosmas pobýval i na jiných evropských školách, jak bývalo tehdy obvyklé. Svá studia ukončil možná až kolem roku 1090, tedy už jako muž středního věku, což také nebylo v té době výjimečné. [18] => [19] => Kosmův pobyt v Lutychu není datován, býval proto kladen i před rok 1074, dokonce i před rok 1061, kdy se měl Kosmas vrátit s [[Jaromír (pražský biskup)|biskupem Jaromírem]]. Pravděpodobně však byl v cizině na víceletých studiích někdy mezi rokem 1075 a cca 1090, kdy se zdá jeho přítomnost v Čechách nejistá. Zvláště pro léta 1075–1082 (či až 1084) je v kronice znát určitá mezera, kdy Kosmas neměl dostatek spolehlivých zpráv. Ani jeho přítomnost před rokem 1091 není příliš jistá, dvě zmínky (k roku 1086 a před 1090) svědčící o této přítomnosti jsou pochybné věrohodnosti. [20] => [21] => == Církevní kariéra == [22] => Do Čech se vrátil nejpozději na počátku 90. let 11. století a po návratu se stal členem [[Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze|pražské kapituly]]. Je zřejmé, že v letech 1091/1092 odjel s pražským biskupem [[Kosmas (pražský biskup)|Kosmou]] a [[Olomoucké biskupství|olomouckým biskupem]] [[Ondřej (biskup olomoucký)|Ondřejem]] za císařem [[Jindřich IV.|Jindřichem IV.]] do [[Mantova|Mantovy]]. V roce 1094 se účastnil jejich vysvěcení [[Mohučské arcibiskupství|mohučským arcibiskupem]] v [[Mohuč]]i. Po svém návratu se zařadil do skupiny kněžské inteligence, která v českém prostředí už od 11. století tvořila svébytnou skupinu s vlastní kulturou a do určité míry tvořila protipól konkurenční skupině kněží cizího, především německého původu. Částečně byla tato skupina propojena nejen přátelskými, ale také příbuzenskými vazbami. [23] => [24] => 11. října 1099 získal v [[Ostřihom]]i společně s nedávno zvoleným pražským biskupem [[Heřman (pražský biskup)|Heřmanem]], který byl do té doby pravděpodobně jen [[Jáhen|jáhnem]], kněžské svěcení. Je možné (ale ne jisté), že už v roce 1110 mohl působit jako děkan pražské kapituly, protože za ni vyjednával o navrácení výnosů z vesnice [[Strachotín|Sekyřkostele]]. Jistě byl děkanem v roce 1120. [25] => [26] => == Práce na kronice == [27] => [[Soubor:Cosmas-Chronica Boemorum.jpg|náhled|vlevo|[[Kosmova kronika česká]]]] [28] => Kosmas ke svému životnímu dílu sbíral materiál a snad i načrtával některé odstavce delší dobu, od roku 1118 zřejmě i zapisoval poznámky o běžných událostech.Třeštík (1968), s. 50–54 Samotnou kroniku pak sepisoval až během několika posledních let života, pravděpodobně od roku 1119 až do své smrti v říjnu 1125. První a druhou knihu zřejmě dokončil do roku 1122, na třetí knize pracoval až do roku 1125; nejdříve měla končit smrtí [[Vladislav I.|Vladislava I.]] (12. dubna 1125), ale pak v kronice pokračoval dále, až po čtyřech nových kapitolách kroniku ukončila Kosmova smrt.Kosmova Kronika. Melantrich, Praha 1947. S. 5–6 [29] => [30] => Někteří historici ([[František Martin Pelcl|Pelcl]], [[Josef Dobrovský|Dobrovský]]) předpokládali, že Kosmas na kronice (první knize) pracoval už okolo roku 1110, protože k tomuto roku píše o události, která se stala „v našich časech“ (''nostris temporibus''). Pravděpodobnější se zdá datace dle předmluvy k první knize, že kronika byla vytvořena (''composita'') za papeže [[Kalixt II.|Kalixta II.]] (nastoupil 1119) a [[Heřman (pražský biskup)|biskupa Heřmana]] († 1122). Druhá kniha byla zřejmě sepsána ve stejné době, jak vyplývá mj. z její předmluvy věnované [[Břevnovský klášter|břevnovskému]] Klimentovi. Poté zřejmě plynule pokračoval na třetí knize až do své smrti, o které je na konci kroniky připsána anonymní poznámka. [31] => [32] => == Rodina == [33] => Z kroniky víme o Kosmově ženě a synovi. S manželkou Božetěchou se oženil nejspíše po návratu ze zahraničních studií, asi po roce 1090 a před přijetím kněžského svěcení roku 1099. [[Celibát]], tedy zákaz manželství kněží, se tehdy teprve pomalu prosazoval a ještě nebyl povinný. O Božetěše se Kosmas zmiňuje v souvislosti s jejím úmrtím 23. ledna 1117. Jejich syn Jindřich se zřejmě narodil brzy po svatbě a Kosmas se o něm zmiňuje k roku 1123, kdy na zpáteční cestě z [[Pouť|pouti]] šlechticů do [[Jeruzalém]]a zahynul Jindřichův ''cliens'' ([[vazal]]) Bertold. [34] => [35] => Dříve se předpokládalo, že by Kosmovým synem mohl být olomoucký biskup [[Jindřich Zdík]]. V kronice je totiž k roku 1123 nejdříve mezi poutníky uveden Jindřich řečený Zdík a o něco dále se nachází ona zmínka o synu Jindřichovi.Kosmova kronika III/51 Tato ne příliš jasná pasáž bývala vykládána tak, že oba Jindřichové jsou tatáž osoba. Na podporu této domněnky dokonce vytvořil [[Antonín Boček|A. Boček]] v ''[[Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae|Moravském diplomatáři]]'' falzum listiny.Třeštík (1968), s. 41 To dokázal už [[Václav Novotný (historik)|Václav Novotný]]. Později byla ale teorie znovu podpořena [[Václav Richter|Václavem Richterem]] na základě přítomnosti Kosmova i Božetěšina jména v ''[[Olomoucké horologium|Horologiu olomouckém]]'', které objednal roku 1136/1137 právě [[Jindřich Zdík]].[[Václav Richter|Richter, Václav]]: ''Rodiče Jindřicha Zdíka''. [[ČMM]] 69, 1950. S. 101–104 Dnes se bere za pravděpodobnější varianta, že se jedná o Jindřichy dva. To dokázal [[Zdeněk Fiala]], zejména na základě příbuznosti Zdíka s pražským [[Daniel I.|biskupem Danielem]], která se vylučuje s Kosmovým otcovstvím. [36] => [37] => O jeho synovi se předpokládá, že, jak bylo v tehdejších Čechách zvykem, navázal na otcovu církevní kariéru, stal se [[kanovník]]em a někdy po roce 1148 i pražským [[probošt]]em. S Jindřichem Zdíkem se Kosmův syn dobře znal, v roce 1147 s ním táhl na [[Křížové výpravy|křížovou výpravu]] proti pobaltským [[Prusové|Prusům]]. [38] => [39] => == Odkazy == [40] => [41] => === Reference === [42] => [43] => [44] => === Literatura === [45] => * {{Citace monografie [46] => | příjmení = Kosmas [47] => | jméno = [48] => | odkaz na autora = [49] => | rok = 1874 [50] => | titul = Kosmův letopis český s pokračovateli [51] => | vydavatel = Museum království Českého [52] => | editoři = [[Josef Emler]] [53] => | překladatelé = [[Václav Vladivoj Tomek]] [54] => | místo = Praha [55] => | url = http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:f3e1a080-f497-11e9-a329-005056827e51 [56] => | počet stran = 570 [57] => }} [58] => * Kosmova kronika česká. Přel. Hrdina, Karel, Bláhová Marie. Svoboda, Praha 1975. [59] => * Třeštík, Dušan: Kosmas. Melantrich, Praha 1972. [60] => * Králík, Oldřich: Kosmova kronika a předchozí tradice. Vyšehrad, Praha 1976. [61] => * {{Citace monografie | příjmení = Nechutová | jméno = Jana | odkaz na autora = Jana Nechutová | titul = Latinská literatura českého středověku do roku 1400 | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 2000 | počet stran = 365 | isbn = 80-7021-305-1}} [62] => * Nechutová, Jana: Středověká latina. MU, Brno 1995. [63] => * Šlosar, Dušan, Večerka, Radoslav: Spisovný jazyk v dějinách české společnosti. SPN, Praha 1972. [64] => * Sadílek, Josef: Kosmovy staré pověsti ve světle dobových pramenů. Petrklíč, Český Těšín 1997. [65] => * {{Citace monografie | příjmení = Wihoda | jméno = Martin | odkaz na autora = Martin Wihoda | titul = Morava v době knížecí 906–1197 | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 464 | isbn = 978-80-7106-563-0}} [66] => [67] => === Související články === [68] => * [[Počátky české literatury]] [69] => * [[Pokračovatelé Kosmovi]] [70] => * [[Staroslověnština]] [71] => [72] => === Externí odkazy === [73] => * {{Commonscat}} [74] => * {{Wikislovník|heslo=Kosmas}} [75] => * {{NK ČR|jk01061961}} [76] => * {{Ndk titul|titul=|název=Kosmova kronika česká|autor=Kosmas}} [77] => * [http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/208572232200001-72-jmen-ceske-historie/ 72 jmen české historie: Kosmas] [78] => * [http://www.moraviamagna.cz/kroniky/k_ko__uv.htm Výňatky z Kosmovy kroniky na stránkách Moravia Magna] [79] => * [http://mdz1.bib-bvb.de/~db/bsb00000683/images/index.html?id=00000683&seite=2 Kritická edice Kosmovy kroniky z r. 1923, ed. Bertold Bretholz] (latinský text kroniky s německým komentářem) [80] => * [http://www.rozhlas.cz/ctenarskydenik/ Rozhlasové adaptace vybraných děl k bezplatnému stáhnutí ve formátu mp3 na webových stránkách Českého rozhlasu 3-Vltava] [81] => [82] => {{Autoritní data}} [83] => {{Portály|Historie|Křesťanství|Literatura|Středověk}} [84] => [85] => [[Kategorie:Čeští kronikáři 12. století]] [86] => [[Kategorie:Spisovatelé píšící latinsky]] [87] => [[Kategorie:Čeští římskokatoličtí duchovní]] [88] => [[Kategorie:Lidé z Prahy]] [89] => [[Kategorie:Narození v 11. století]] [90] => [[Kategorie:Úmrtí 21. října]] [91] => [[Kategorie:Úmrtí v roce 1125]] [92] => [[Kategorie:Muži]] [93] => [[Kategorie:Děkani svatovítské kapituly]] [] => )
good wiki

Kosmas

Kosmas (asi 1045 - 21. října 1125) byl první známý český kronikář, autor Kroniky české (Chronica Boemorum, běžně Kosmova kronika) a v letech 1120 až 1125 děkanem pražské kapituly při sv.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze','Jindřich Zdík','Heřman (pražský biskup)','Kategorie:Spisovatelé píšící latinsky','Kategorie:Lidé z Prahy','Počátky české literatury','Staroslověnština','kanovník','Křížové výpravy','Václav Novotný (historik)','Zdeněk Fiala','Gelasius Dobner'

Kanovník

Kanovník je členem katedrální kapituly v katolické církvi.

Staroslověnština

Staroslověnština je slovanský jazyk, který se vyvíjel v období 9.