Array ( [0] => 15488753 [id] => 15488753 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kost [uri] => Kost [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => [[Soubor:Scapula ant.jpg|vpravo|náhled|[[Lopatka]] – plochá kost]] [2] => '''Kost''' ([[latina|latinsky]]. ''os,'' množné číslo ''ossa'') je tvrdá, mineralizovaná pojivová tkáň, sloužící jako mechanická ochrana vnitřních [[orgán]]ů a opora těla, tvořící vnitřní konstrukci, na kterou se upínají [[sval]]y a [[šlacha|šlachy]]. Pravá kost tvořená kostní tkání se vyskytuje jen u vyšších [[obratlovci|obratlovců]]: [[obojživelníci|obojživelníků]], [[plazi|plazů]], [[ptáci|ptáků]], [[savci|savců]] a některých [[ryby|ryb]]. [3] => [4] => Souhrn všech kostí v těle se nazývá kostra. [[Lidská kostra]] dospělého člověka má přibližně 209 až 214 kostí.{{citace monografie| titul=Human Anatomy | jméno=Van De|příjmení= Graaff| vydání=6| vydavatel=The McGraw−Hill Companies|rok= 2001}} Výživa pak má větší vliv na [[Biomechanika|biomechanické]] vlastnosti kostí než cvičení.{{Citace elektronického periodika [5] => | titul = Nutrition has a greater impact on bone strength than exercise [6] => | periodikum = medicalxpress.com [7] => | datum_vydání = 2018-10-17 [8] => | url = https://medicalxpress.com/news/2018-10-nutrition-greater-impact-bone-strength.html [9] => | datum_přístupu = 2022-01-28 [10] => | jazyk = anglicky [11] => }} [12] => [13] => == Vývoj a růst kostí == [14] => [[Soubor:Bone growth.png|náhled|Vývoj dlouhé kosti]]Jednoduše, kosti rostou pomocí apozice, čili přikládáním nové tkáně.{{podrobně|osifikace}} [15] => Kosti vznikají z [[vazivo|vaziva]] (intramembranózně) nebo [[chrupavka|chrupavky]] (enchondrálně) procesem zvaným kostnatění čili [[osifikace]]. Růst do šířky se uskutečňuje díky [[okostice|okostici]], růst do délky je možný do určitého stadia vývoje jedince díky [[růstová ploténka|růstové ploténce]]. Někteří živočichové, například [[plazi]], ale rostou po celý život. [16] => [17] => V průběhu zárodečného vývoje obratlovců nejprve vzniká nezralá [[vláknitá kost]] bez stop lamelární struktury; v podstatě se jedná o množství [[osteoblast|kostních buněk]] obklopených neuspořádanými vlákny [[kolagen]]u. Až postupně vzniká kost, která má uspořádanou stavbu – tzv. [[lamelární kost]]. Tato lamelární kost následně zraje dvěma způsoby: buď přímým kostnatěním z jistých osifikačních jader, nebo přes chrupavčité stadium.{{citace monografie| titul = Vertebrates: Comparative Anatomy, Function, Evolution| vydání=5| vydavatel=The McGraw−Hill Companies|rok= 2009| příjmení=Kardong| jméno=Kenneth V| strany=179–181}} Většina lidských kostí vzniká „přes chrupavku“. Výjimkou jsou zejména některé dermální kosti (některé kosti [[lebka|lebky]], [[hrudní koš]]) a [[sezamoidní kost]]i, vznikající intramembranózně, tedy v podstatě osifikací vazivové tkáně.{{citace monografie| titul=Human Anatomy | url=https://archive.org/details/schaumseasyoutli00kmva | jméno=Van De|příjmení= Graaff| vydání=6| vydavatel=The McGraw−Hill Companies|rok= 2001| strany=[https://archive.org/details/schaumseasyoutli00kmva/page/n147 141]}} [18] => [19] => Kost prochází neustálou remodelací. Proto máme rozlišené faktory ovlivňující jejich růst na vnitřní (genetika chondrocytů, chondroblastů a fibroplastů), zevní (nutritivní, hormonální a mechanické vlivy). [20] => [21] => == Kostní tkáň == [22] => [[Soubor:Kompaktní a houbovitá kostní tkáň (lamelární kost).jpg|náhled|Stavba lamelární kosti]] [23] => [[Soubor:Knochenschnitt-drawing.jpg|vpravo|náhled|Osteon; h = Haversův kanálek]] [24] => Kostní tkáň je typem [[pojivová tkáň|pojiva]], které je typické mineralizací mezibuněčné hmoty. Minerální složku, která může tvořit až 65 % hmotnosti kosti, tvoří submikroskopické krystaly [[fosforečnan vápenatý|fosforečnanu vápenatého]], [[hydroxyapatit]]u. Krystaly jsou vázány na [[kolagen]]ní vlákna. Mezibuněčnou hmotu produkují [[buňka|buňky]] [[osteoblast]]y. Mají bohatou organelovou výbavu a dlouhé výběžky, kterými jsou v kontaktu s ostatními osteoblasty a s cévou přivádějící živiny. Nemineralizovaná kostní hmota se nazývá [[ossein]], až postupem času dochází k ukládání minerálů. Ve chvíli, kdy se osteoblast obklopí vyprodukovanou mezibuněčnou hmotou, změní se na [[osteocyt]] – buňku uzavřenou okolní kostí, s okolím spojenou pouze výběžky. [[Osteoklast]]y jsou „obrovské“ (i 100 μm), mnohojaderné buňky, které naopak kostní tkáň odbourávají. Produkují [[kyselá fosfatáza|kyselou fosfatázu]] a [[kolagenáza|kolagenázu]] a resorbují vytvořenou kostní tkáň, čímž umožňují přestavbu kosti. Kostní buňky jsou schopny kostního matrixu (vylučování [[Kolagen|kolagenu]] a [[Glykoproteiny|glykoproteinu]]) [25] => [26] => Makroskopicky lze kost rozdělit na kompaktní a spongiózní (houbovitou). Při pozorování v mikroskopu však zjistíme, že oba typy mají stejnou základní histologickou stavbu. Histologicky rozlišujeme dva typy kostní tkáně: primární (nezralou, vláknitou kost) a sekundární (zralou, lamelární kost). Oba typy obsahují stejné stavební jednotky, rozdíl je v uspořádání [[kolagen]]ích vláken. Zatímco v nezralé vláknité kosti probíhají vlákna náhodně, neuspořádaně, ve zralé kosti jsou uspořádána do lamel.{{citace elektronické monografie| url=http://old.lf3.cuni.cz/histologie/materialy/doc/skripta.pdf | titul=Histologie embryologie| autor=[[Richard Jelínek]], et al| vydavatel=3. lékařská fakulta UK. S.77}} [27] => [28] => === Vláknitá kost === [29] => Při tvorbě každé kosti (růstu i hojení) je vytvořena nejprve nezralá vláknitá (fibrilární) kost. Je pouze dočasná a je postupně nahrazena zralou sekundární kostí. V dospělosti fibrilární kost nacházíme v malém množství v místě úponu [[šlacha|šlach]] na tuberositates ossium. Podobnou stavbu má i [[zubní cement]].MALÍNSKÝ, Jiří; LICHNOVSKÝ, Václav; MICHALÍKOVÁ, Zdeňka. Přehled histologie člověka v obrazech 1. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2002.S.106 [30] => [31] => === Lamelární kost === [32] => Kost lamelární (vrstevnatá) se v [[organismus|organismu]] vyskytuje častěji než kost vláknitá.VAJNER, Luděk; UHLÍK, Jiří; KONRÁDOVÁ, Václava. Lékařská histologie 1. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2010.S.66 Tato kostní tkáň dospělých má kolagenní vlákna charakteristicky uspořádaná do lamel, které jsou uloženy paralelně jedna vedle druhé nebo koncentricky kolem kanálku s [[céva]]mi. Bylo zjištěno, že kolagenní vlákna tvoří po délce osteonu šroubovici. Výška závitu této šroubovice je v sousedních lamelách natolik různá, že v každém bodě jsou kolagenní vlákna v sousedních lamelách vzájemně orientována přibližně kolmo.VAJNER, Luděk; UHLÍK, Jiří; KONRÁDOVÁ, Václava. Lékařská histologie 1. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2010.S.67 Mezi lamelami leží vrstvy [[osteocyt]]ů, které jsou uloženy v komůrkách zvápenatělé [[kostní matrix]], které se označují jako [[lakuny]]. V každé lamele probíhají kolagenní vlákna paralelně. [33] => [34] => == Kost jako orgán == [35] => [36] => === Okostice === [37] => {{Podrobně|Okostice}} [38] => Na povrchu je kost pokryta pevnou vazivovou blánou, [[Okostice|okosticí]] (lat. periost). Kromě fibroblastů, elastických a kolagenních vláken obsahuje cévní pleteně a nervová zakončení. Vyskytuje se zde také nemalé množství osteoblastů a osteoklastů. Okostice zajišťuje cévní zásobení kosti, upínají se na ní svaly, umožňuje růst kostí do šířky a hojení zlomenin. [39] => [40] => === Kostní dřeň === [41] => {{podrobně|Kostní dřeň}} [42] => [[Kostní dřeň]] se nachází uvnitř kostí [[savci|savců]]. Je tvořena hemopoetickou tkání a probíhá v ní [[krvetvorba]]. Existují tři druhy kostní dřeni, červená kostní dřeň (''medulla ossium rubra''), žlutá kostní dřeň (''medulla ossium flava'') a šedá kostní dřeň (''medulla ossium grisea''). [43] => [44] => U mladých jedinců se uvnitř všech kostí nachází červená kostní dřeň, později je nahrazována žlutou kostní dření a přetrvává pouze v [[Plochá kost|plochých kostech]], [[hrudní kost]]i, [[žebro|žebrech]], [[lebka|lebečních kostech]], [[pánev (anatomie)|pánvi]] a [[stehenní kost]]i. Žlutá kostní dřeň je tvořena tukovou tkání. Šedá kostní dřeň je degradovaná žlutá dřeň, můžeme ji najít u starých, podvyživených jedinců. Řídnutí kostí nastává po ukončení menstruačního období a nazývá se [[osteoporóza]]. [45] => === Dělení kostí podle tvaru a rozložení v těle === [46] => [[Soubor:Kosti-základní popis.png|alt=Epifýza, diafýza, metafýza|vlevo|náhled|380x380pixelů|Kosti (a) dlouhá, (b) krátká, (c) plochá.]]Podle tvaru se kosti dělí na dlouhé, krátké, ploché a nepravidelné. Zvláštní kostí jsou pak kosti sezamské. Kosti také dělíme na '''párové''' (vyskytují se symetricky v těle, např. [[Stehenní kost|stehenní kosti]]) a '''nepárové''' (např. [[Obratel|obratle]]). [47] => [48] => ==== Dlouhá kost ==== [49] => [50] => Typickou kostí je dlouhá kost (''os longum''). Tvoří kosti končetin. Má protáhlý tvar, prostředek kosti se nazývá '''[[diafýza]]''', dva konce kosti pak '''[[Epifýza (část kosti)|epifýzy]]'''. Mezi [[Epifýza (část kosti)|epifýzami]] a [[Diafýza|diafýzou]] se nachází [[Metafýza|metafýzy]]. [51] => [52] => Kost není kompaktní tkání v celém rozsahu. Pouze na povrchu kosti je tenká vrstva skutečně kompaktní kosti, ''substantia compacta''. [[Epifýza (část kosti)|Epifýzy]] jsou tvořeny spongiózní kostí (''substantia spongiosa''). Ta je tvořena trámci kostní tkáně uspořádaných ve směru největšího zatížení kosti. Kost je proto velmi pevná a přitom odlehčená. Uspořádání trámců tvoří '''architektoniku kosti'''. Uprostřed kosti se nachází dřeňová dutina (''cavum medullare''), v dospělosti vyplněná žlutou kostní dření. [53] => [54] => [[Epifýza (část kosti)|Epifýzy]] nejsou kryté periostem, ale hyalinní kloubní [[chrupavka|chrupavkou]]. Mezi diafýzou a epifýzou se po dobu růstu nachází [[epifyzodiafyzární ploténka]], chrupavčitá destička, která umožňuje růst kostí do délky. [55] => [56] => ==== Krátká kost ==== [57] => Krátká kost (''os breve'') se stavebně neliší od dlouhé kosti, ale má všechny rozměry přibližně stejné. Je to například [[obratel]] nebo kopytní kost. [58] => [59] => ==== Plochá kost ==== [60] => Plochá kost (''os planum'') má na zevní a vnitřní části různě silnou kompaktní kost. Mezi nimi je spongiózní kost s velkými trámci. Tyto prostory jsou až do pozdního věku zaplněny červenou kostní dření. Může také dojít k pneumatizaci – vytvoření dutiny vystlané sliznicí, u člověka v [[čelní kost|čelní]] a [[čichová kost|čichové kosti]] a [[horní čelist]]i, u některých savců (skot) může být rozsah pneumatizace větší. Mezi ploché kosti patří kosti [[neurokranium|neurokrania]], [[lopatka]], [[Žebro|žebra]] nebo [[Pánev (anatomie)|pánev]]. [61] => [62] => ==== Nepravidelná kost ==== [63] => Nepravidelná kost ''(os irregulare)'' má nepravidelný a relativně i složitý tvar, např. [[Obratel|obratle]] [[Páteř|páteře]] a kosti tvořící [[Pánev (anatomie)|pánev]]. [64] => [65] => ==== Sezamská kost ==== [66] => Kost sezamská (''os sesamoideum'') nejčastěji vzniklá zkostnatěním části šlachy nebo vazu v okolí kloubního spojení – např. čéška u kolenního kloubu.[[Soubor:Bones (human, bird).png|alt=anatomie, člověk, pták, kost|náhled|Rozdíl mezi dlouhými kostmi u ptáků a savců (člověka){{Citace monografie [67] => | příjmení = FRYDRÝŠEK [68] => | jméno = Karel [69] => | titul = Biomechanika 1 [70] => | vydání = 1 [71] => | vydavatel = VSB – Technical University of Ostrava, Faculty of Mechanical Engineering, Department of Applied Mechanics [72] => | místo = Ostrava, Czech Republic [73] => | rok vydání = 2019 [74] => | počet stran = 461 [75] => | strany = [76] => | isbn = 978-80-248-4263-9 [77] => }}|260x260pixelů]] [78] => [79] => == Kosti ptáků == [80] => Zajímavé jsou také rozdíly ve struktuře [[Ptáci|ptačích]] a [[Savci|savčích]] kostí. Ptačí dlouhé kosti jsou lehčí, tenkostěnné a duté. Řada kostí ptáků je pneumatizovaná, protože mají v kostech výběžky vzdušných vaků a jsou bez [[Morek|morku]]. Kosti ptáků jsou tedy „optimalizované“ pro potřeby letu. [81] => [82] => == Základní osteologická nomenklatura == [83] => *''Basis'' = báze [84] => *''Capitulum'' = hlavička [85] => *''Caput'' = hlavice, hlava [86] => *''Condylus'' = hrbol, kondyl [87] => *''Collum'' = krček [88] => *''Corpus'' = tělo [89] => *''Crista'' = hrana [90] => *''Diafýza'' = střední úsek kosti [91] => *''Epifýza'' = kloubní konce [92] => *''Facies'' = plochy [93] => *''Foramen'' = otvor [94] => *''Fossa'' = jamka [95] => *''Incisura'' = zářez [96] => *''Major'' = velký [97] => *''Margo'' = okraj [98] => *''Metafýza'' = úsek kosti mezi diafýzou a epifýzou [99] => *''Minor'' = malý [100] => *''Processus'' = výběžek [101] => *''Sulcus'' = žlábek [102] => *''Trochanter'' = chocholík [103] => *''Tuber'' = hrbol [104] => *''Tuberculum'' = hrbolek [105] => *''Tuberositas'' = drsná plocha [106] => == Umělé kosti == [107] => Umělé kosti jsou obvykle vyrobené z umělých hmot a obvykle slouží k výuce, propagaci osteosyntézy nebo lékařským či laboratorním experimentům. [108] => Soubor:External Fixator Prospon (Cooperation VSB - Technical University and MEDIN).png| Zevní fixátor [http://www.prospon.cz/ ProSpon] (spolupráce [[Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava|VŠB-TU Ostrava]] a [https://www.medin.cz/ MEDIN]), který je připevněn Schanzovými šrouby na umělé [[Kost|kosti]] [109] => Soubor:Femur-fractura-nail-artificial-bone.png|Příklad využití [[vnitřní fixace]] při osteosyntéze (rtg. snímek – subtrochanterická liniová zlomenina [[Femur|femuru]] s aplikací intramedulárního hřebu v umělé kosti resp. subtrochanterická zlomenina s interfragmentem resp. tříštivá zlomenina proximálního [[Femur|femuru]]) [110] => [111] => [112] => == Příklady kostí == [113] => [114] => * [[čelní kost]] [115] => *[[čéška]] [116] => * [[čichová kost]] [117] => *[[hlezenní kost]] [118] => * [[holenní kost]] [119] => * [[hrudní kost]] [120] => * [[klíční kost]] [121] => * [[klínová kost]] [122] => * [[kost kostrční|kostrční kost]] [123] => * [[křížová kost]] [124] => * [[kyčelní kost]] [125] => * [[lícní kost]] [126] => * [[loketní kost]] [127] => * [[lýtková kost]] [128] => *[[Nárt|nártní kosti]] [129] => *[[Prstec|prstce]] [130] => *[[Prst|prsty]] [131] => * [[nosní kost]] [132] => *[[obratel]] [133] => *[[patní kost]] [134] => * [[pažní kost]] [135] => * [[poloměsíčitá kost]] [136] => * [[sedací kost]] [137] => * [[spánková kost]] [138] => * [[stehenní kost]] [139] => * [[stydká kost]] [140] => * [[temenní kost]] [141] => * [[týlní kost]] [142] => * [[vřetenní kost]] [143] => *[[Zánártí|zanártní kosti]] [144] => *[[Kostra zápěstí|zápěstní kosti]] [145] => *[[Záprstní kost|záprstní kosti]] [146] => *[[Žebro|žebra]] [147] => [148] => == Odkazy == [149] => === Reference === [150] => [151] => [152] => === Související články === [153] => * [[Osteoporóza]] [154] => *[[Zlomenina]] [155] => *[[Kostra člověka]] [156] => *[[Kostra]] [157] => *[[Anatomie]] [158] => [159] => === Literatura === [160] => * {{Citace monografie [161] => | příjmení = Elišková [162] => | jméno = Miloslava [163] => | příjmení2 = Naňka [164] => | jméno2 = Ondřej [165] => | titul = Přehledová anatomie [166] => | vydavatel = Karolinum [167] => | místo = Praha [168] => | rok = 2006 [169] => | isbn = 80-246-1216-X [170] => | počet stran = 309 [171] => }} [172] => [173] => === Externí odkazy === [174] => * {{Commonscat}} [175] => * {{Commons}} [176] => * {{Wikicitáty|téma=Kost}} [177] => * {{Wikislovník|heslo=kost}} [178] => {{Autoritní data}} [179] => [180] => [[Kategorie:Pohybová a opěrná soustava]] [181] => [[Kategorie:Živočišné produkty]] [182] => [[Kategorie:Pojivová tkáň]] [183] => [[Kategorie:Anatomie savců]] [184] => [[Kategorie:Anatomie člověka]] [185] => [[Kategorie:Kosterní soustava člověka]] [] => )
good wiki

Kost

Lopatka - plochá kost Kost (latinsky. os, množné číslo ossa) je tvrdá, mineralizovaná pojivová tkáň, sloužící jako mechanická ochrana vnitřních orgánů a opora těla, tvořící vnitřní konstrukci, na kterou se upínají svaly a šlachy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Epifýza (část kosti)','kolagen','lebka','osteoblast','šlacha','Obratel','čelní kost','Pánev (anatomie)','plazi','obratel','chrupavka','hrudní kost'

Chrupavka

Kolagen

Kolagen je strukturální bílkovina, která se vyskytuje ve velkém množství v lidském těle.

Lebka

Obratel

Osteoblast

Plazi

Šlacha