Array ( [0] => 14759548 [id] => 14759548 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kotýz [uri] => Kotýz [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - chráněné území [1] => | stát = Česko [2] => | typ = NPP [3] => | název = Kotýz [4] => | datum vyhlášení = [[17. duben|17. dubna]] [[1986]]{{Citace elektronické monografie|url=http://www.biolib.cz/cz/locality/id2253/|titul=NPP Kotýz|vydavatel=Biolib.cz|datum přístupu=2010-10-26|jazyk=česky}} [5] => | vyhlásil = Okresní národní výbor Beroun [6] => | kód = 1007 [7] => | umístění = [[okres Beroun]]
(k. ú. [[Koněprusy]] a [[Tmaň]]) [8] => | nadmořská výška = 300–425 [9] => | loc-map = {{LocMap | Česko | lat_deg = 49 | lat_min = 55 | lat_sec = 0 | lon_deg = 14 | lon_min = 2 | lon_sec = 48 | caption = | label = Kotýz | mark = Green pog.svg | relief = 1 | float = center}} [10] => | pojem nižšího celku = Okres [11] => | název nižšího celku = Beroun [12] => }} [13] => [[Národní přírodní památky v Česku|Národní přírodní památka]] '''Kotýz''' se nachází v jihozápadním výběžku [[Chráněná krajinná oblast Český kras|CHKO Český kras]], cca 1 km západně od [[Koněpruské jeskyně|Koněpruských jeskyní]] a přibližně 4 km jihozápadně od [[Beroun]]a, na katastru obcí [[Koněprusy]] a [[Tmaň]]. Národní přírodní památka o rozloze 31 ha. Byla vyhlášena 1986, zahrnuje pouze malou část vrchu Kotýz. Jeho jihovýchodní část je dnes odtěžena velkolomem [[Čertovy schody (kamenolom)|Čertovy schody]]. Předmětem ochrany je soubor krasových jevů a vzácných rostlinných a živočišných společenstev silurských a devonských vápenců. Dále jsou to fragmenty dealpinského boru, dřínové a habrové doubravy.Plán péče NPP Kotýz pro období 1.1.2005 – 31.12.2004, str. 4 [14] => [15] => NPP Kotýz se nachází v bezprostředním sousedství velkolomu Čertovy schody. V nedalekém okolí se nachází další významné lokality; východně od Kotýzu [[Zlatý kůň|NPP Zlatý kůň]] a [[Kobyla (přírodní rezervace)|PR Kobyla]] a jihovýchodním směrem je to [[Klonk|NPP Klonk]]. Severním okrajem přírodní památky vede naučná stezka Koukolova hora – Kotýz. [16] => [17] => == Lokalita == [18] => NPP Kotýz se nachází na jihozápadním svazích vrchu Kotýz v nadmořské výšce od 300 do 425 m.http://www.mapy.cz/#x=14.048841&y=49.916675&z=15&l=16 Kotýz je západní částí masivu [[Zlatý kůň|Zlatého koně]], přičemž oba vrchy jsou dnes odděleny velkolomem Čertovy schody), takže obě chráněná území propojuje jen úzká těžbou narušená šíje. Hřbet masivu probíhá od východu k západu v délce přes 2 km. Je tvořen vápencovou krou vyzdviženou k severu a spadající k jihu. Západní hranici přírodní památky tvoří [[Suchomastský potok]], severovýchodní hranice je vymezena velkolomem Čertovy schody. [19] => [20] => == Historie == [21] => Archeologicky je zde doloženo osídlení z [[paleolit]]u, Balák, I. a kol: Národní parky a chráněné oblasti, Nakladatelství Olympia, Praha 2003, s. 83. pozdní [[Doba bronzová na území Česka|doby bronzové]] ([[knovízská kultura]]), [[Starší doba železná na území Česka|doby halštatské]] a [[raný středověk|raného středověku]]. Patrné jsou pozůstatky opevnění [[Kotýz (hradiště)|hradiště Kotýz]] v poloze zvané Na Hradě. Hradiště bylo z jihu a západu chráněno příkrými svahy nad [[Suchomastský potok|Suchomastským potokem]]. Severní strana hradiště byla chráněna [[Val (opevnění)|valy]], které přetínají plošinu severojižním směrem.{{Citace monografie [22] => | příjmení = Čtverák [23] => | jméno = Vladimír [24] => | příjmení2 = Lutovský [25] => | jméno2 = Michal [26] => | odkaz na autora2 = Michal Lutovský [27] => | příjmení3 = Slabina [28] => | jméno3 = Miloslav [29] => | příjmení4 = Smejtek [30] => | jméno4 = Lubor [31] => | titul = Encyklopedie hradišť v Čechách [32] => | vydavatel = Libri [33] => | místo = Praha [34] => | rok = 2003 [35] => | počet stran = 432 [36] => | isbn = 80-7277-173-6 [37] => | kapitola = Tmaň [38] => | strany = 317–318 [39] => }} [40] => [41] => O původu názvu „Kotýz“ panují dohady. Podle romantických domněnek byl odvozován od jména thrácké bohyně [[Kotys]], jejíž kult měl být do našeho prostředí importován [[Keltové|Kelty]]. Pravděpodobněji ale vyznívá v historických pramenech nalezené zdůvodnění; na ostrohu měl pozemky sedlák Kotyza, jehož jméno mohlo v pozměněné podobě přejít na celý vrch. Název Kotýz (Kotýs) začalo být používáno až od druhé poloviny 19. století. V německých materiálech je vrch nazýván Tugberg.Stárka, Vladimír: Český kras, Středočeské nakladatelství a knihkupectví v Praze, Praha 1984, str. 49. [42] => [43] => Někdejší podoba Kotýzu, resp. masivu Zlatého koně je zachycena ve foyeru 1.  galerie [[Národní divadlo|Národního divadla]] v Praze. Je zde ztvárněn na nástěnné malbě [[Vincenc Beneš|Vincence Beneše]]. Z oblasti Zlatého koně totiž pochází jeden ze [[základní kámen Národního divadla|základních kamenů Národního divadla]]. [44] => [45] => Území bylo až do konce druhé světové války silně ovlivňováno pastvou. Po jejím ukončení byla lokalita zalesněna nepůvodními druhy dřevin jako je [[trnovník akát]] (''Robinia pseudoacacia''), [[borovice černá]] (''Pinus nigra''), [[modřín opadavý]] (''Larix decidua'').Plán péče NPP Kotýz pro období 1. 1. 2005 – 31.12.2004, str. 8. [46] => [47] => Dnešní podoba masivu je nejvíce ovlivněna těžbou vápence. Menší lomy vznikaly zpočátku hlavně na nejpřístupnějším jižním svahu. V roce 1956 začala výstavba závodu [[Velkolom Čertovy schody]] a těžba vysokoprocentního koněpruského vápence byla zahájena o rok později. S dnešním provozem lomu, jehož hranice zasahuje i do ochranného pásma NPP Kotýz, jsou spojeny mnohé rušivé vlivy, jako je hluk, emise apod.Stárka, Vladimír: Český kras, Středočeské nakladatelství a knihkupectví v Praze, Praha 1984, str. 50. [48] => [49] => == Přírodní poměry == [50] => === Geologie === [51] => [[Soubor:Aksamitova brána (02).jpg|náhled|upright|Axamitova brána – největší skalní brána Českého krasu]] [52] => [53] => Národní přírodní památka Kotýz je geomorfologickou součástí [[Chráněná krajinná oblast Český kras|Českého krasu]]. Jde o vápencový ostroh nad [[Suchomastský potok|Suchomastským potokem]] se souborem kvarterně geologických a archeologických jevů. Kotýzské vápence patří k [[Lochkovské souvrství|Lochkovskému souvrství]] a vynikají velkou čistotou. Jsou pozůstatkem korálového útesu, který byl v mělkém a teplém moři ideálním životním prostorem pro mořské živočichy. Vápence proto obsahují velké množství zkamenělin. [54] => Jižní a západní okraj NPP Kotýz je ohraničen zcela svislými stěnami, které vytváří výraznou skalní dominantu. Stěny skal jsou tvořeny šedými devonskými biodetritickými vápenci s charakteristickou uzlovou strukturou, které jsou vymodelovány do tvaru pilířů. Tento jev je charakteristický pro krasové zvětrávání.Kolbaba, Ivan: Nový CHPV – Kotýs, Nika, VII. 1986, MV ČSOP Praha 1986, str. 127 Nejvýraznější z těchto skalních útvarů je tzv. Sloní hlava. Na temeni ostrohu vycházejí [[koněpruské vápence]] pražského souvrství. Severní strana památky je oddělena tektonickou poruchou, tzv. [[očkovský přesmyk|očkovským přesmykem]] a tvoří tak geomorfologicky odlišnou jednotku. Podél přesmyku jsou nasunuty starší horniny [[silur]]u ([[břidlice]] a [[vápence]]).Plán péče BPP Kotýz pro období 1.1.2005 – 31.12.2004, str. 5 [55] => [56] => Půdní poměry jsou dány podložím a jeho morfologií. Na severních svazích se nachází [[mezotrofní hnědozem]], na vrcholové plošině a v rokli pak [[vápnitá hnědozem|vápnité hnědozemě]]. Zbývající část lokality je bez půdního pokryvu nebo pokryta půdním typem [[rendzina|rendziny]]. [57] => [58] => ==== Krasové útvary ==== [59] => V NPP Kotýz se nachází význačné a turisticky atraktivní geologické útvary. V západní části pod vrcholem svahu je to [[Axamitova brána]] – největší skalní brána v Českém krasu. Nazvána byla na počest archeologa [[Jan Axamit|Jana Axamita]], který v okolí vedl výzkumy na začátku 20. století. Předpokládalo se, že brána je zbytkem portálu velké jeskyně, jejíž strop se propadl. Za branou se nachází vstup do propasťovité jeskyně [[Ve vratech]], jejíž výplň byla při četných speleologických výzkumech vytěžena. Poslední výzkumy rovněž naznačují, že stěny prostoru za Axamitovou branou jsou tvořeny mocnou žílou krystalického [[kalcit]]u. Jedná se tedy o hydrotermálně korozní dutinu, která byla od počátku otevřena k povrchu. Řícení stropu tedy pravděpodobně nikdy nenastalo. Ačkoliv se podle tradice za Axamitovou bránou nachází vchod do spletitých podzemních chodeb, speleologům se tuto domněnku nepodařilo prokázat.Stárka, Vladimír: Český kras, Středočeské nakladatelství a knihkupectví v Praze, Praha 1984, str. 51 [60] => [61] => [[Soubor:Kotyz Jelinkuv most.jpg|náhled|vlevo|upright|Jelínkův most – dvojitý skalní most nad 9 m hlubokou puklinou]] [62] => [63] => Na jižním okraji plošiny Kotýzu se nachází [[Jelínkův most]]. Jedná se o menší skalní most, který překlenuje cca 9 m hlubokou puklinu. Útvar nese jméno archeologa [[Břetislav Jelínek|Břetislava Jelínka]], který v této lokalitě bádal v polovině 19. století. [64] => [65] => Tradičně bývá k výčtu geologických zajímavostí Kotýzu řazena také [[Děravá jeskyně]]. Ta se však nachází na území sousední [[NPP Zlatý kůň]]. Jedná se o nevelkou jeskyni značného archeologického významu. Osídlena byla již v [[mladší paleolit|mladším paleolitu]] [[magdalenienská kultura|magdalenienskou kulturou]]. Do tohoto období jsou také datovány četné nálezy industrie vyrobené z místního rohovce a zvířecích kostí. Unikátní je zejména břidlicová tabulka s rytinou [[kozorožec|kozorožce]]. Další nálezy prokazují přítomnost kultur [[neolit]]u a [[doba železná|doby železné]]. Lokalitu zkoumal v padesátých letech [[František Prošek]].Kolbaba, Ivan: Nový CHPV – Kotýs, Nika, VII. 1986, MV ČSOP Praha 1986, str. 127 [66] => [67] => Na území NPP Kotýz se nachází několik dalších drobných jeskyní – [[jeskyně Tři voli]] – v horní části skal nad [[Suchomastský potok|Suchomastským potokem]] a [[Dolní jeskyně]] – ve skalách nad vápenkou [[Čertovy schody (kamenolom)|Čertovy schody]]. V obou jeskyních jsou doloženy četné archeologické nálezy. [68] => [69] => === Flóra === [70] => Typické pro NPP Kotýz jsou vzácné ekosystémy skalních stěn a [[xerotermní travní společenstva|xerotermních travinných společenstev]]. Rostou zde druhy travinných biotopů, skalních stepí a [[Lesostep|lesostepí]] a druhy květnatých dubohabrových hájů. V minulosti sem byly vysázeny sekundární jehličnaté a listnaté porosty.Plán péče NPP Kotýz pro období 1.1.2005 – 31.12.2004, str. 6 [71] => [72] => [[Soubor:NPP Kotýz - Pulsatilla pratensis subsp. bohemica (April 2015) 02.JPG|náhled|upright|Koniklec luční český kvete na skalních stepích Kotýzu brzy na jaře]] [73] => [74] => Skály nad Suchomastským potokem se vyznačují vegetací skalních stepí. Krom dalších zde rostou: [[koniklec luční|koniklec luční český]] (''Pulsatilla pratensis'' subsp. ''bohemica''), [[mochna písečná]] (''Potentilla arenaria''), [[chrpa latnatá]] (''Centaurea stoebe''), [[čistec přímý]] (''Stachys recta''), [[devaterník tmavý]] (''Helianthemum obscurum''), [[česnek šerý horský]] (''Allium montanum''), [[krvavec menší]] (''Sanguisorba minor''), [[pelyněk ladní]] (''Artemisia campestris''), [[mateřídouška časná]] (''Thymus praecox''), [[tařice skalní]] (''Aurinia saxatilis''), [[Netřeskovec výběžkatý|netřesk výběžkatý pravý]] (''Sempervivum soboliferum''). [75] => [76] => [[Xerotermní trávníky]] nalezneme zejména na hranách skalních stěn nebo na místech s mělkou skeletovitou půdou, tj. na západě a jihozápadě Kotýzu. Rostou zde bohatá xerotermní společenstva. Mj. jsou to: [[kostřava walliská]] (''Festuca valesiaca''), [[kostřava žlábkatá]] (''Festuca rupicola''), [[ostřice nízká]] (''Carex humilis''), [[kavyl vláskovitý]] (''Stipa capillata''), [[kavyl Ivanův]] (''Stipa pennata''), [[rozrazil ožankový]] (''Veronica teucricum''), [[ožanka kalamandra]] (''Teucricum chamaedrys''), [[sesel fenyklový]] (''Seseli hippomarathrum''), [[válečka prapořitá]] (''Brachypodium pinnatum''), [[hvozdík kartouzek]] (''Dianthus carthusianorum''), [[hlaváč žlutavý]] (''Scabiosa ochroleuca''), [[bodlák nicí]] (''Carduus nutans''), [[žluťucha smrdutá]] (''Thalictrum foetidum'') a další.Plán péče NPP Kotýz pro období 1.1.2005 – 31.12.2004, str. 8 [77] => [78] => [[Soubor:Kotyz dubohabriny.JPG|náhled|vlevo|Dubohabrové porosty na severozápadním okraji NPP Kotýz]] [79] => Na severních svazích západní části lokality převažují [[Dubohabřina|dubohabrové háje]]. Ve stromovém patře převládají [[habr obecný]] (''Carpinus betulus'') a [[dub zimní]] (''Quercus petraea''), které doplňuje [[jeřáb břek]] (''Sorbus torminalis'') a [[buk lesní]] (''Fagus sylvatica''). V keřovém patře je hojná [[líska obecná]] (''Corylus avellana''), [[zimolez pýřitý]] (''Lonicera xylosteum''), [[dřín obecný]] (''Cornus mas''), [[svída krvavá]] (''Cornus sanguinea''), [[hloh]]y (''Crataegus'' sp.) a [[růže]] (''Rosa'' sp.). Nepříliš bohatém bylinném podrostu nalezneme [[hrachor jarní]] (''Lathyrus vernus''), [[okrotice bílá|okrotici bílou]] (''Cephalanthera damasonium''), [[Ostřice horská|ostřici horskou]] (''Carex montana''), [[jestřábník zední]] (''Hieracium murorum''), [[Jaterník podléška|jaterník podléšku]] (''Hepatica nobilis''), [[zvonek kopřivolistý]] (''Campanula trachelium''), [[řimbaba chocholičnatá|řimbabu okoličnatou]] (''Pyrethrum corymbosum''). [80] => [81] => Značná část NPP je pokryta teplomilnými [[Křovinná vegetace|křovinnými společenstvy]], která zarůstají zejména bývalé pastviny. Převládá zde [[slivoň trnka]] (''Prunus spinosa''), [[dřín jarní]] (''Cornus mas''), [[hloh]] (''Crataegus'' sp.) a [[růže]] (''Rosa'' sp.). Z nepůvodních druhů je na velké ploše NPP dominantní [[borovice černá]] (''Pinus nigra''), [[modřín opadavý]] (''Larix decidua'') a [[trnovník akát]] (''Robinia pseudoacacia''). [82] => [83] => === Fauna === [84] => Bohatě je zde zastoupena fauna [[bezobratlí|bezobratlých]], zejména [[hmyz]] a [[plži]]. Ve vlhčích partiích okolo [[Suchomastský potok|Suchomastského potoka]] se vyskytují tři druhy [[obojživelníci|obojživelníků]].Plán péče NPP Kotýz pro období 1.1.2005 – 31.12.2004, str. 7 Ze [[obratlovci|obratlovců]] zde hnízdí mnoho druhů [[ptáci|ptáků]], dále zde žijí drobnější [[šelmy]]. [85] => [86] => Z bezobratlých je pro stepní stanoviště Kotýzu typický [[ploskoroh pestrý]] ''(Libelluloides macaronius)''. Hojně zastoupení jsou i brouci rodu [[střevlíkovití|střevlíkovitých]], [[drabčíkovití|drabčíkovitých]] a [[kovaříkovití|kovaříkovitých]]. Kromě nich zde byl pozorován např. [[kyjorožec]] ''(Claviger testaceus)'', [[Světluškovití|světluška]] ''(Lampyris noctiluca)'' či [[potemník]] ''(Crypticus quisquilius)''. Na otevřených stepích žije množství nenápadných motýlů jako jsou [[molík]] ''(Digitivalva granitella)'', [[drobníčci]] ''(Stigmella crataegalla)'' nebo [[pouzdrovníček]] ''(Coleophora anatipennella)''. Naopak nápadným druhem teplých keřnatých stepí je [[otakárek ovocný]] ''(Iphiclides podalirius)'' a [[otakárek fenyklový]] ''(Papilio machaon)'' nebo [[perleťovec]] ''(Issoria lathonia)''.Plán péče NPP Kotýz pro období 1.1.2005 – 31.12.2004, str. 7–8 [87] => [88] => Ze vzácných pavouků zde byli pozorováni [[stepník rudý]] ''(Eresus cinnaberinus)'', [[skákavka rudopásá]] ''(Philaeus chrysops)'' a [[skálovka velká]] ''(Gnaphosa lucifuga)'', [[běžníci]] a [[slíďák]]. [89] => [90] => Z plžů jmenujme endemita [[vvřetenatka leská|vřetenatku lesklou]] ''(Laciniaria nitidosa)'' žijící v dubohabřinách, na skalách žijící [[ovsenku skalní]] ''(Chondrina avenacea)'' nebo pro skalní stepi typickou [[žitovka obilná|žitovku obilnou]] ''(Granaria frumentum)''. Na spodním vlhčím okraji lokality žijí tři druhy obojživelníků, a to [[ropucha obecná]] ''(Bufo bufo)'', [[skokan hnědý]] ''(Rana temporaria)'' a [[ropucha zelená]] ''(Bufo viridis)''. [91] => [92] => Faunu plazů reprezentuje pouze [[ještěrka obecná]] ''(Lacerta agilis)'', [[slepýš křehký]] ''(Anguis fragilis)'', [[užovka hladká]] ''(Coronella austriaca)''. [93] => [94] => Početnější je populace hnízdících ptáků. Nejvýznamnější je kolonie [[kavka|kavky obecné]] ''(Corvus monedula)'', čítající cca 8 párů. Dále zde na stepích hnízdí [[pěnice vlašská]] ''(Sylvia nisoria)'', [[ťuhýk obecný]] ''(Lanius collurio)''. Ve skalách byl pozorován [[výr velký]] ''(Bubo bubo)''. V kotýzských lesích lze narazit na [[datel černý|datla černého]] ''(Dryocopus martius)'', [[strakapoud malý|strakapouda malého]] ''(Dendrocopos minor)'', [[králíček obecný|králíčka obecného]] ''(Regulus regulus)'' a [[krkavec velký|krkavce velkého]] ''(Corvus corax)''. [95] => [96] => Z savců jsou nejčastější drobnější druhy jako je [[veverka obecná]] ''(Sciurus vulgaris)'' a šelmy, jako je [[kuna lesní]] ''(Martes martes)'' a [[kuna skalní]] ''(Martes foina)'', [[lasice hranostaj]] ''(Mustela erminea)'', [[jezevec lesní]] ''(Meles meles)'' a [[liška obecná (šelma)|liška obecná]] ''(Vulpes vulpes)''. [97] => [98] => == Ochrana == [99] => Současná péče o NPP Kotýz vyplývá z nápravy chyb minulosti. Část plochy byla po ukončení pastvy zalesněna nepůvodními a nevyhovujícími druhy dřevin – [[trnovník akát|trnovníkem akátem]] (''Robinia pseudoacacia''), [[borovice černá|borovicí černou]] (''Pinus nigra''), [[modřín opadavý|modřínem opadavým]] (''Larix decidua''). Tyto dřeviny také vytlačují původní habrové a [[dřínové doubravy]]. [100] => [[Soubor:Kotyz zarustání volnych ploch borovici cernou.JPG|náhled|Borovice černá představuje nebezpečí pro xerotermní společenstva]] [101] => Ohrožena je stepní vegetace a [[xerotermní trávníky]]. Zarůstají je nejen křovinná společenstva, ale i agilní dřeviny jako je [[borovice černá]] (''Pinus nigra''), [[trnovník akát]] (''Robinia pseudoacacia''), [[čimišník stromovitý]] (''Caragana arborescens''), [[žanovec měchýřník]] (''Colutea arborescens''), [[trnka obecná]] (''Prunus spinosa'') a [[jasan]] (''Fraxinus'' sp.). Díky tomu je ochuzeno bylinné patro zejména o slunomilnou flóru. [102] => Péče CHKO Český kras tedy směřuje zejména k likvidaci trnovníku akátu, který negativně ovlivňuje stanoviště produkcí dusíku, přičemž přednost mají jmenovaná biologicky hodnotná stanoviště. [[Borovice černá]], která reprezentuje rovněž nepůvodní dřevinu není prioritním problémem této lokality. Její likvidace je v plánu v dlouhodobém výhledu. Podobná situace je u [[jasan]]u.Plán péče NPP Kotýz pro období 1.1.2005 – 31.12.2004, str.12 [103] => [104] => Vzhledem k nižší dostupnosti lokality není jinak čilý turistický ruch na NPP Kotýz nejvíce limitujícím faktorem. Zvýšená frekvence návštěvníků je jen v bezprostředním okolí [[Naučná stezka Koukolova hora – Kotýz|naučné stezky Koukolova hora – Kotýz]], zejména v okolí Axamitovy brány a Jelínkova mostu, které trpí sešlapem. To může být nežádoucí zejména v jarních měsících, za květu zdejší květeny. Rovněž horolezecké využití skalních stěn Kotýzu není příliš rozšířeno, ale ani podporováno. [105] => [106] => Zdrojem emisí, poletavého prachu, hluku a oxidů dusíku a nevhodného umísťování odvalů je provoz velkolomu a vápenky [[Čertovy schody (kamenolom)|Čertovy schody]]. Spad z těžby brání životu některých rostlin a hmyzu. Převažující proudění větru je sice ze západní strany, čímž je NPP Kotýz většinou chráněna, ovšem nemenší škody jsou pak shledávány na sousední [[Zlatý kůň|NPP Zlatý kůň]]. [107] => [108] => Plán péče NPP Kotýz nepředpokládá v budoucnu bezzásahový režim v lokalitě. Je zapotřebí dlouhodobé usměrňování, zejména za účelem udržování stepních enkláv. Příkladem takového usměrňování je již probíhající řízená pastva ovcí a koz. [109] => [110] => == Turismus == [111] => K NPP Kotýz je značena žlutá turistická značka. Na Kotýzu končí [[naučná stezka]] která sem vede z [[Koukolova hora|Koukolovy hory]] přes osadu [[Slavíky (Tmaň)|Slavíky]]. [112] => [113] => == Odkazy == [114] => === Reference === [115] => [116] => [117] => === Externí odkazy === [118] => * {{Commonscat}} [119] => * [http://www.rozhlas.cz/priroda/krasy/_zprava/671351 Informace na Českém rozhlasu] [120] => * [http://www.stezky.info/naucnestezky/ns-koukolova-hora-kotyz.htm Naučná stezka Koukolova hora – Kotýz] [121] => * [http://www.archeolog.cz/lokalita/sc-tman-01/54 Hradiště Kotýz v pravěku a středověku] [122] => [123] => {{Chráněná území v okrese Beroun}} [124] => {{Portály|Česko|Příroda}} [125] => [126] => [[Kategorie:Národní přírodní památky ve Středočeském kraji]] [127] => [[Kategorie:Chráněná území v okrese Beroun]] [128] => [[Kategorie:Chráněná území v Hořovické pahorkatině]] [129] => [[Kategorie:Chráněná území v Česku vyhlášená roku 1986]] [130] => [[Kategorie:Skalní útvary ve Středočeském kraji]] [131] => [[Kategorie:Skalní útvary v Hořovické pahorkatině]] [132] => [[Kategorie:Geologické lokality ve Středočeském kraji]] [133] => [[Kategorie:Lesy v Hořovické pahorkatině]] [134] => [[Kategorie:Lesy v okrese Beroun]] [135] => [[Kategorie:Přírodní lesy v Česku]] [136] => [[Kategorie:Těžba v okrese Beroun]] [137] => [[Kategorie:Těžba vápence v Česku]] [138] => [[Kategorie:Horolezecké lokality ve Středočeském kraji]] [139] => [[Kategorie:CHKO Český kras]] [140] => [[Kategorie:Koněprusy]] [141] => [[Kategorie:Tmaň]] [] => )
good wiki

Kotýz

Národní přírodní památka Kotýz se nachází v jihozápadním výběžku CHKO Český kras, cca 1 km západně od Koněpruských jeskyní a přibližně 4 km jihozápadně od Berouna, na katastru obcí Koněprusy a Tmaň. Národní přírodní památka o rozloze 31 ha.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Suchomastský potok','trnovník akát','borovice černá','Zlatý kůň','Čertovy schody (kamenolom)','modřín opadavý','hloh','jasan','Tmaň','růže','Chráněná krajinná oblast Český kras','Koněprusy'

Hloh

Jasan

Koněprusy

Růže

Tmaň