Array ( [0] => 15487187 [id] => 15487187 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Krasnojarsk [uri] => Krasnojarsk [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|[[Krasnodar]]}} [1] => {{Infobox - sídlo světa [2] => | originální jméno = {{cj|ru|Красноярск}} [3] => | obrázek = Krasnoyarsk Surikova 26 Protection cathedral.jpg [4] => | popisek = [5] => | vlajka = Flag of Krasnoyarsk.svg [6] => | znak = Coat of Arms of Krasnoyarsk (Krasnoyarsk krai).svg [7] => | nadmořská výška = 259 [8] => | časové pásmo = [[UTC+7]] [9] => | stát = Rusko [10] => | pojem vyššího celku = [[Federální okruhy Ruska|Federální okruh]] [11] => | název vyššího celku = [[Sibiřský federální okruh|Sibiřský]] [12] => | pojem nižšího celku = [[Kraje v Rusku|Kraj]] [13] => | název nižšího celku = [[Krasnojarský kraj|Krasnojarský]] [14] => | starosta = [[Sergej Jeromin]] [15] => | mapa = Krasnoyarsk in Russia.svg [16] => | velikost mapy = 250px [17] => | popisek mapy = Krasnojarský kraj na mapě Ruska [18] => | loc-map = {{LocMap|Krasnojarský kraj|label=Krasnojarsk|lat=56.017|lon=93.067|position=top|float=center|caption=Město na mapě Krasnojarského kraje|label_size=100|width=220}} [19] => | web = http://www.admkrsk.ru/ [20] => | telefonní předvolba = (+7)391 [21] => | psč = 660000–660136 [22] => | označení vozidel = 24, 84, 88, 124 [23] => }} [24] => '''Krasnojarsk''' ({{Vjazyce2|ru|'''Красноярск'''}}) je město v [[Rusko|Rusku]], na jihu jeho [[sibiř]]ské části. Leží na řece [[Jenisej]] a na [[Transsibiřská magistrála|Transsibiřské magistrále]]. Je správním střediskem [[Krasnojarský kraj|Krasnojarského kraje]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [25] => [26] => == Historie == [27] => [28] => === Carské Rusko === [29] => [[Soubor:Cathedral of the Nativity of the Blessed Virgin Mary, Krasnoyarsk.jpg|vlevo|náhled|Kostel v Krasnojarsku roku 1928]] [30] => [[Soubor:Krs riverport.jpg|vlevo|náhled|Centrum města]] [31] => Krasnojarsk založili v červenci [[1628]] [[kozáci]] jako pevnost před nájezdy [[Tataři|Tatarů]], žijících v povodí Jeniseje. První jméno města znělo ''Krasnyj Jar'' (rusky Кра́сный Яр), což je překlad místního [[turkické jazyky|turkického]] názvu ''Kyzyl Džar'', česky ''Červený útes''. Název Krasnojarsk se z něj vyvinul až po tom, co získalo roku [[1690]] status města. Mezi lety [[1735]] a [[1741]] sem byl zaveden z [[Moskva|Moskvy]] [[pošta|poštovní]] spoj, který spojil Krasnojarsk, [[Ačinsk]] a [[Kansk]]. Roku [[1822]] se Krasnojarsk stal sídelním městem Jenisejské gubernie. [[Železnice]] byla do města zavedena v roce [[1895]], což s objevením [[zlato|zlata]] v okolí nastartovalo růst. V té době už město mělo několik malých [[továrna|továren]] a železniční dílny. Krasnojarsk byl také místem, kde žila proticarská opozice (8 [[děkabristé|děkabristů]] sem bylo po neúspěšném povstání deportováno). [32] => [33] => V letech 1918 až 1920 bylo město ve správě [[Československé legie|československých legionářů]], kteří kontrolovali železniční magistrálu.PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, {{ISBN|978-80-87173-47-3}}, str.24 - 25, 30 - 137, 140 - 168 [34] => [35] => === Předválečné období === [36] => Po [[Říjnová revoluce|říjnové bolševické revoluci]] zde bylo v rámci [[pětiletka|pětiletek]] vystavěno mnoho závodů (např. [[Loděnice (přístav)|loděnice]], [[papírna]]). Roku [[1934]] zde byl s Krasnojarskem jako svým přirozeným centrem ustavený [[Krasnojarský kraj]]. Během [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinovy]] vlády v předválečném [[Sovětský svaz|SSSR]] se právě v tomto kraji nacházelo nejvíce [[Gulag]]ů ([[Kraslag]], [[Kaňsk]] a [[Rešjotij]]), jeden byl také přímo ve městě – Jenisejský ([[Jenisejlag]]). [37] => [38] => === Druhá světová válka === [39] => Během války sem byly evakuovány závody z celého západního Ruska a Ukrajiny. Tak vzniklo v Krasnojarsku [[těžké strojírenství]]. Zavedení těžkého průmyslu odstartovalo další růst města. V roce [[1939]] měl Krasnojarsk 190 tisíc obyvatel, v roce [[1959]] už 412 tisíc. [40] => [41] => === Poválečné období === [42] => 30 km proti proudu Jeniseje vyrostla [[Krasnojarská přehrada]], napuštěná roku [[1971]], s [[Vodní elektrárna|hydroelektrárnou]] o instalovaném výkonu 6 000 MW, dnes druhou největší v Rusku a pátou na světě. V souvislosti s tím vznikl i obří závod na výrobu [[hliník]]u. [43] => Na konci 70. let začala [[sovětská armáda]] budovat u Krasnojarska speciální [[radar]] proti mezikontinentálním balistickým raketám. To bylo porušením sovětsko-americké [[Smlouva ABM|smlouvy ABM]], která omezovala takové systémy protiraketové obrany, a po naléhání [[Spojené státy americké|USA]] musela být stavba zastavena. Po pádu Sovětského svazu roku [[1991]] byly všechny velké závody [[privatizace|zprivatizovány]]. Jejich privatizace ale dopadla tak, že podniky skončily v rukou [[Východoevropský oligarcha|oligarchů]], nebo kriminálníků. Ti nakonec [[bankrot|zbankrotovali]], závody byly zavřeny a ve městě narostla [[nezaměstnanost]] a propadla se [[životní úroveň]]. Dnes se situace pomalu lepší, historické budovy jsou už opravené, přesto ovšem jdou změny pomalu. [44] => [45] => == Pamětihodnosti == [46] => V Krasnojarsku se nachází mnoho [[katedrála|katedrál]] z [[18. století|18.]] a [[19. století]] (svatotrojická katedrála, svatoblagověščenská katedrála a další). Významnou památkou [[Sibiřské baroko|sibiřského baroka]] je místní Pokrovský chrám z roku 1795. [47] => [48] => == Jiné zajímavosti == [49] => Dále od centra se nachází jeden z neoficiálních symbolů Krasnojarsku, dům [[Strelka]], který má 24 pater. Jeho stavba byla zahájena ještě před obdobím [[perestrojka|perestrojky]], ale nikdy už nebyla dokončena. Potom jsou tu samozřejmě úřady a [[muzeum Krasnojarského kraje]] a [[Krasnojarská státní univerzita]]. Jižně od města se na pravém břehu Jeniseje rozkládá na ploše 471 km² přírodní rezervace [[Krasnojarské sloupy|Krasnojarské stolby]] (''Красноярские столбы'', Krasnojarskije stolby), zahrnující množství bizarních skalních věží a útesů, které daly kdysi místu jméno. [50] => [51] => Ve městě je [[Sibiřská státní letecko-kosmická univerzita]]. [52] => [53] => == Vývoj počtu obyvatel == [54] => {| class="wikitable" [55] => |- [56] => | width="12%" | '''1897''' || width="13%" | 26 600 [57] => | '''1962''' || 465 000 || '''1982''' [58] => | 833 000 || '''2000''' || 875 500 [59] => |- [60] => | '''1923''' || 60 400 || '''1967''' [61] => | 576 000 || '''1986''' [62] => | 885 000 || '''2001''' || 875 900 [63] => |- [64] => | '''1926''' || 72 200 || '''1970''' [65] => | 648 000 || '''1989''' [66] => | 912 600 || '''2002''' || 911 700 [67] => |- [68] => | '''1939''' || 190 000 || '''1973''' [69] => | 707 000 || width="12%" | '''1992''' [70] => | width="13%" | 925 000 || '''2012''' ||  997 316 [71] => |- [72] => | '''1956''' || 328 000 || width="12%" | '''1976''' [73] => | width="13%" | 758 000 || '''1996''' [74] => | 871 100 || '''2013''' || 1 016 385 [75] => |- [76] => | width="12%" | '''1959''' || width="13%" | 412 000 [77] => | '''1979''' || 796 300 || '''1998''' [78] => | 875 300 || '''2014''' || 1 035 528 [79] => |} [80] => [81] => == Slavní rodáci == [82] => [83] => * [[Vasilij Ivanovič Surikov]] (1848–1916), ruský [[malíř]]{{Citace elektronické monografie [84] => | příjmení = Editor [85] => | titul = VASILY SURIKOV: GREATEST RUSSIAN HISTORY PAINTER [86] => | url = https://spokenvision.com/vasily-surikov-greatest-russian-history-painter/ [87] => | datum vydání = 2018-04-10 [88] => | datum přístupu = 2023-02-28 [89] => | jazyk = en-US [90] => }} [91] => * [[Vitalij Abalakov]] (1906–1986), ruský [[Horolezectví|horolezec]] a konstruktér horolezecké výzbroje{{Citace elektronického periodika [92] => | titul = AAC Publications - Vitaly Mikhailovich Abalakov, 1906-1986 [93] => | periodikum = publications.americanalpineclub.org [94] => | url = http://publications.americanalpineclub.org/articles/12198734802/Vitaly-Mikhailovich-Abalakov-1906-1986 [95] => | datum přístupu = 2023-02-28 [96] => }} [97] => * [[Jelena Abramovna Davidovič]] (1922–2012), ruská [[Archeolog|archeoložka]] a [[Numismatika|numizmatička]]{{Citace elektronického periodika [98] => | příjmení = peoplepill.com [99] => | titul = Elena Abramovna Davidovich: Russian historian and archeologist specialist of coins (born: 1922 - died: 2013) {{!}} Biography, Facts, Information, Career, Wiki, Life [100] => | periodikum = peoplepill.com [101] => | url = https://peoplepill.com/people/elena-abramovna-davidovich [102] => | jazyk = en-US [103] => | datum přístupu = 2023-02-28 [104] => }} [105] => * [[Alexej Jašin|Alexej Jaškin]] (* 1965), bývalý ruský [[Obránce (lední hokej)|hokejový obránce]]{{Citace elektronického periodika [106] => | titul = Alexej Jaskin at eliteprospects.com [107] => | periodikum = www.eliteprospects.com [108] => | url = https://www.eliteprospects.com/player/112363/alexej-jaskin [109] => | jazyk = en [110] => | datum přístupu = 2023-02-28 [111] => }} [112] => * [[Julija Pečonkinová]] (* 1978), bývalá ruská [[Lehká atletika|atletka]], běžkyně, mistryně světa{{Citace elektronického periodika [113] => | titul = Olympedia – Yuliya Nosova-Pechonkina [114] => | periodikum = www.olympedia.org [115] => | url = https://www.olympedia.org/athletes/88478 [116] => | datum přístupu = 2023-02-28 [117] => }} [118] => * [[Alexandr Sjomin]] (* 1984), bývalý ruský hokejový útočník{{Citace elektronického periodika [119] => | titul = Alexander Syomin at eliteprospects.com [120] => | periodikum = www.eliteprospects.com [121] => | url = https://www.eliteprospects.com/player/8633/alexander-syomin [122] => | jazyk = en [123] => | datum přístupu = 2023-02-28 [124] => }} [125] => * [[Alexandr Treťjakov (skeletonista)|Alexandr Treťjakov]] (* 1985), ruský [[Skeleton|skeletonista]], mistr světa a olympijský vítěz{{Citace elektronické monografie [126] => | titul = Alexander Tretiakov – skeleton racer [127] => | url = https://beautifulrus.com/alexander-tretiakov-skeleton-racer/ [128] => | datum vydání = 2014-02-16 [129] => | datum přístupu = 2023-02-28 [130] => | jazyk = ru [131] => }} [132] => * [[Mirra Andrejevová]] (* 2007), ruská tenistka [133] => [134] => == Odkazy == [135] => [136] => === Reference === [137] => [138] => [139] => === Související články === [140] => * [[HK Jenisej Krasnojarsk]] [141] => * [[Mistrovství světa v zápasu ve volném stylu 1997]] [142] => [143] => === Externí odkazy === [144] => * {{Commonscat|Krasnoyarsk}} [145] => * [http://www.admkrsk.ru/ Oficiální stránky města (rusky, anglicky)] [146] => * [http://www.stolby.ru/ Přírodní rezervace Krasnojarské sloupy (rusky, anglicky)] {{Wayback|url=http://www.stolby.ru/ |date=20090813191943 }} [147] => {{Rusko}} [148] => {{Autoritní data}} [149] => {{Portály|Geografie|Rusko|}} [150] => [151] => [[Kategorie:Krasnojarsk| ]] [152] => [[Kategorie:Města v Krasnojarském kraji]] [153] => [[Kategorie:Krasnojarský kraj]] [154] => [[Kategorie:Vzniklo 1628]] [] => )
good wiki

Krasnojarsk

Krasnojarsk je město v Rusku, na jihu jeho sibiřské části. Leží na řece Jenisej a na Transsibiřské magistrále.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Krasnojarský kraj','1690','1741','Mistrovství světa v zápasu ve volném stylu 1997','1735','Říjnová revoluce','zlato','Obránce (lední hokej)','Strelka','Kaňsk','Vodní elektrárna','Jenisej'

1690

1735

1741

Jenisej

Řeka Jenisej je největší řeka v povodí Severního ledového oceánu na Sibiři a patří mezi nejdůležitější ruské řeky.

Kansk

Zlato

Zlato je chemický prvek a vzácný kov.