Array ( [0] => 14730018 [id] => 14730018 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Jenisej [uri] => Jenisej [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Řeka Jenisej je největší řeka v povodí Severního ledového oceánu na Sibiři a patří mezi nejdůležitější ruské řeky. Je dlouhá přibližně 4092 kilometrů a její povodí zahrnuje plochu asi 2580000 kilometrů čtverečních. Pramení na východním svahu pohoří Altaj a protéká přes řadu jezer, včetně Bajkalu pod jménem Angara, až se vlévá do Karaského moře. Je využívána pro vodní dopravu, energetiku a rybolov. [oai] => Řeka Jenisej je největší řeka v povodí Severního ledového oceánu na Sibiři a patří mezi nejdůležitější ruské řeky. Je dlouhá přibližně 4092 kilometrů a její povodí zahrnuje plochu asi 2580000 kilometrů čtverečních. Pramení na východním svahu pohoří Altaj a protéká přes řadu jezer, včetně Bajkalu pod jménem Angara, až se vlévá do Karaského moře. Je využívána pro vodní dopravu, energetiku a rybolov. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - vodní tok [1] => | velikost obrázku = 200px [2] => | řeka = Jenisej
{{cizojazyčně|ru|''Енисей''}} [3] => | obrázek = Bank of Yenisei River.jpg [4] => | popisek = Břeh řeky poblíž Krasnojarsku [5] => | alt = [6] => | délka = 5 539 [7] => | průtok = 19 800 [8] => | plocha = 2 580 000 [9] => | světadíl = [[Asie]] [10] => | zdrojnice = [[Velký Jenisej]], [[Malý Jenisej]], [[Angara]] [11] => | zeměpisná šířka1 = 51.7286111 [12] => | zeměpisná délka1 = 94.4547222 [13] => | výška1 = 630 [14] => | ústí = [[Jenisejský záliv]] [15] => | zeměpisná šířka2 = 71.8333333 [16] => | zeměpisná délka2 = 82.6666667 [17] => | výška2 = 0 [18] => | protéká = {{vlajka a název|Rusko}} ''([[Krasnojarský kraj]], [[Chakasie|Chakasko]], [[Tuva]])'' [19] => | povodí = [[Severní ledový oceán]], [[Karské moře]], [[povodí Jeniseje]] ''([[Rusko]] 87,17%, [[Mongolsko]] 12,82%)''[http://www.cawater-info.net/twinbasinxn/asia_e.htm Mezinárodní povodí řek v Asii, Jenisej/Yenisey] [20] => | mapa = Yeniseirivermap.png [21] => | popisek mapy = mapa povodí řeky [22] => | hčp = [23] => }} [24] => '''Jenisej''' ({{Vjazyce2|ru|''Енисей''}}, [[evenčtina|evencky]] ''Иоанеси'' znamená "Velká voda, řeka") je [[řeka]] na střední [[Sibiř]]i v [[Rusko|Rusku]] ([[Tuva]], [[Chakasie|Chakasko]], [[Krasnojarský kraj]]). Délka řeky od soutoku [[Velký Jenisej|Velkého]] a [[Malý Jenisej|Malého Jeniseje]] činí 3487 [[kilometr|km]]. [25] => * včetně [[Malý Jenisej|Malého Jeniseje]] – 4102 km [26] => * včetně [[Velký Jenisej|Velkého Jeniseje]] – 4092 km [27] => * včetně [[Angara|Angary]], [[Bajkal]]u a [[Selenga|Selengy]] — 5539 km ([[Seznam nejdelších řek|pátá nejdelší řeka světa]]) [28] => Povodí má rozlohu 2 580 000 [[kilometr čtvereční|km²]] a je sedmé největší na světě. [29] => [30] => == Průběh toku == [31] => Vzniká [[soutok]]em [[Malý Jenisej|Malého]] a [[Velký Jenisej|Velkého Jeniseje]] u města [[Kyzyl]] na {{Souřadnice|51.7286111|94.4547222}}. Od soutoku se řeka nazývá '''Horní Jenisej''' ({{Vjazyce2|ru|Верхний Енисей}}) až k [[Sajansko-sušenská přehrada|Sajansko-sušenské přehradě]] a pod ní už nese název ''Jenisej''. Teče převážně na sever po hranici [[Západní Sibiř|Západní]] a [[Východní Sibiř]]e. Ústí do [[Jenisejský záliv|Jenisejského zálivu]] [[Karské moře|Karského moře]]. Podle tvaru [[říční údolí|údolí]] a [[říční koryto|koryta]], charakteru toku a hydrologického režimu se řeka dělí na tři části. [32] => [33] => === Horní Jenisej === [34] => Horní tok řeky začíná u soutoku [[Malý Jenisej|Malého]] a [[Velký Jenisej|Velkého Jeniseje]] a končí v místě, kde odtéká ze [[Západní Sajany|Západních Sajan]] do [[Minusinská kotlina|Minusinské kotliny]] u vesnice [[Označennoje]]. Je dlouhý 474 km. Prvních 188 km teče pod názvem '''Horní Jenisej''' ({{Vjazyce2|ru|''Верхний Енисей''}}, [[tuvinština|tuvinsky]] ''Улуг-Хем'') severní částí [[Tuvinská kotlina|Tuvinské kotliny]] na západ. Řeka se větví na [[říční rameno|ramena]], ve kterých se vyskytují [[říční práh|říční prahy]]. Šířka [[říční koryto|koryta]] dosahuje 100 až 600 [[metr|m]], hloubka v klidných úsecích 4 až 12 m a na prazích ne více než 1 m. Pod levým přítokem [[Chemčik]] se řeka obrací na sever a v délce 290 km protéká mezi hřbety [[Západní Sajany|Západních Sajan]]. Úzká dolina, místy [[kaňon]], široký přibližně 100 m je od roku [[1975]] zatopen vodami [[Sajansko-šušenská přehrada|Sajansko-šušenské přehrady]]. Nacházelo se zde mnoho prahů (např. ''Děduškin'', ''Džojský'') a především největší ''Velký práh'' u ústí řeky [[Kazyrsuk]]. Ten byl 320 m dlouhý, měl spád 2 až 6 m a rychlost toku na něm dosahovala 6 až 8 [[metr za sekundu|m/s]]. Pod ním se nacházely [[tůň|tůně]] hluboké až 20 m. [35] => [36] => === Střední Jenisej === [37] => Střední tok začíná u vesnice [[Označennoje]] a končí u soutoku s [[Angara|Angarou]]. Je dlouhý 876 km. Řeka nejprve protéká [[Minusinská kotlina|Minusinskou kotlinou]], v níž se [[říční údolí]] postupně rozšiřuje a v korytě se objevuje mnoho [[ostrov]]ů. Pod levým přítokem [[Abakan (přítok Jeniseje)|Abakan]] šířka doliny dosahuje 5 km, šířka koryta více než 500 m a rychlost toku 2 m/s. Zde začíná vzdutí [[Krasnojarská přehrada|Krasnojarské přehrady]], jež je dlouhá 360 km a vytváří ji [[hráz]] s [[vodní elektrárna|vodní elektrárnou]] u [[Divnogorsk]]a, kde řeka protíná výběžky [[Východní Sajany|Východních Sajan]]. Hloubka u hráze dosahuje 100 m. Nad hrází do přehrady ústí zprava [[Tuba (přítok Jeniseje)|Tuba]] a [[Syda]] a pod hrází [[Mana (přítok Jeniseje)|Mana]]. U [[Krasnojarsk]]u se výběžky [[Východní Sajany|Východních Sajan]] přibližují až k řece a vytvářejí zde malebné [[skála|skály]], tzv. [[Stolby]]. Pod [[Krasnojarsk]]em se dolina opět rozšiřuje a řeka ztrácí horský charakter, i když se v korytě ještě vyskytují podvodní prahy, jež jsou výběžky [[Jenisejský krjaž|Jenisejského krjaže]]. Na jednom z nich řeka tvoří [[Kazančinský práh]], který je dlouhý 4 km a má spád 3,8 m při šířce koryta 550 až 600 m. [38] => [39] => === Dolní Jenisej === [40] => [[Soubor:Jenissej 82.37757E 70.72558N.jpg|vpravo|náhled|Ústí Jeniseje, satelitní snímek]] [41] => Dolní tok začíná u soutoku s [[Angara|Angarou]] a končí v ústí. Teče bažinatou [[Západosibiřská rovina|Západosibiřskou rovinou]] z jihu na sever. Je dlouhý 2137 km. Charakter doliny se oproti střednímu toku prudce mění. Zatímco pravý břeh zůstává hornatý, levý je nízký. Šířka koryta je větší než 2 km, hloubka se pohybuje od 10 do 17 m a rychlost toku klesá na 0,8 až 1,1 m/s. Šířka doliny u ústí [[Dolní Tunguzka|Dolní Tunguzky]] je přibližně 40 km a u [[Dudinka|Dudinky]] a [[Usť-Port]]u až 150 km při šířce koryta 2,5 až 5 km. Minimální hloubka na dolním toku kolísá mezi 5 až 8,5 m. Nad ústím [[Podkamenná Tunguzka|Podkamenné Tunguzky]] řeka opět protíná výběžky [[Jenisejský krjaž|Jenisejského krjaže]] a vytváří [[Osinovský práh]], kde hloubka klesá na 2,5 m a rychlost vzrůstá na 2 až 3 m/s. Pod prahem řeka protéká skalnatou [[soutěska|soutěskou]], která je široká 740 m a hloubka zde dosahuje až 60 m. Pod ústím [[Dolní Tunguzka|Dolní Tunguzky]] převažují hloubky 14 až 20 m a u [[Dudinka|Dudinky]] 20 až 25 m. Koryto se zde rozděluje na [[říční rameno|ramena]] a [[ostrov]]y mezi nimi dosahují délky až 20 km. Od ústí řeky [[Kurejka]] je už patrný vliv mořského [[přílivu]]. Pod vesnicí [[Usť-Port]] začíná [[říční delta|delta]]. [[Brechovské ostrovy]] rozdělují koryto na množství [[průtok (kanál)|průtoků]], z nichž hlavní jsou čtyři ([[Ochotský Jenisej|Ochotský]], [[Kamenný Jenisej|Kamenný]], [[Velký Jenisej (rameno delty)|Velký]] a [[Malý Jenisej (rameno delty)|Malý Jenisej]]). Celková šířka koryta dosahuje 50 km. Pod ostrovy pokračuje řeka v jednom korytě, hrdle. Za ústí byl stanoven [[mys]] [[Sopočnaja Karga]]. [42] => [43] => === Přítoky === [44] => * zleva — [[Chemčik]], [[Kantegir]], [[Abakan (řeka)|Abakan]], [[Kem (přítok Jeniseje)|Kem]], [[Kas]], [[Sym (řeka)|Sym]], [[Dubčes]], [[Jeloguj]], [[Turuchan]], [[Malá Cheta]], [[Velká Cheta]], [[Tanama]], [[Grjaznucha]] [45] => * zprava — [[Us (řeka)|Us]], [[Kebež]], [[Tuba (přítok Jeniseje)|Tuba]], [[Syda]], [[Sisim]], [[Mana (přítok Jeniseje)|Mana]], [[Kan (řeka)|Kan]], [[Angara]], [[Velký Pit]], [[Podkamenná Tunguska]], [[Bachta]], [[Dolní Tunguzka]], [[Kurejka (řeka)|Kurejka]], [[Chantajka]], [[Dudinka (přítok Jeniseje)|Dudinka]] [46] => [47] => == Povodí == [48] => Pro povodí ''Jeniseje'' je charakteristická velká nesouměrnost. Pravobřežní část je 5,6krát větší než levobřežní. Povodí je tvořeno horami jižní Sibiře a převážnou částí [[Středosibiřská pahorkatina|Středosibiřské pahorkatiny]], kterou pokrývá [[tajga]]. Půda v povodí je z převážné části [[věčně zmrzlá půda|věčně zmrzlá]]. Povodí řeky na území [[Rusko|Ruska]] zahrnuje 198 620 řek o celkové délce 884 754 km a 126 364 jezer o celkové rozloze 51 835 km². [49] => [50] => == Vodní režim == [51] => Zdrojem vody jsou téměř z poloviny [[sníh|sněhové]] [[srážky]]. Podíl [[déšť|dešťových]] srážek se pohybuje mezi 36 až 38 [[Procento|%]] a [[podzemní voda|podzemní vody]] do 16 % a směrem k dolnímu toku klesá. Pro převážnou část toku je charakteristický [[jaro|jarní]] vzestup hladiny a [[léto|letní]] [[povodeň|povodně]]. V [[zima|zimě]] průtok prudce klesá, ale dochází k náhlým vzestupům hladiny při uvolnění [[led]]ových zátarasů. Na horním toku je charakteristické protáhlé období vzestupu hladiny od jara do léta. Hladina začíná stoupat v [[květen|květnu]], někdy však už v [[duben|dubnu]] a na středním toku o něco dříve než na horním. Na dolním toku u [[Dudinka|Dudinky]] pak vzestup začíná mezi polovinou května a začátkem [[červen|června]]. Rozsah kolísání hladiny činí na horním toku 5 až 7 m, na středním toku 15 až 16 m a na dolním toku až 28 m u [[Kurejka|Kurejky]]. Směrem k ústí pak klesá na 11,7 m u [[Usť-Port]]a. [[Celkový roční odtok]] 624 [[km³]] ho řadí na první místo v [[Rusko|Rusku]]. Maximální [[Průtok vodního toku|průtok]] u [[Igarka|Igarky]] činí 154 000 [[metr krychlový za sekundu|m³/s]]. Průměrný průtok v ústí činí 19 800 m³/s. Nárůst průtoku směrem k ústí zachycuje tabulka: [52] => {| border="1" cellpadding="2" cellspacing="0" style="border-collapse:collapse;" [53] => |- valign=top align=right [54] => ! bgcolor="#99CCFF" width="33%" align=left | místo [55] => ! bgcolor="#99CCFF" width="22%" | vzdálenost od ústí [56] => ! bgcolor="#99CCFF" width="22%" | velikost povodí [57] => ! bgcolor="#99CCFF" width="22%" | průměrný roční průtok [58] => |- valign=top align=right [59] => | align=left | [[Kyzyl]] [60] => | 3487 km [61] => | 115 000 km² [62] => | 1010 m³/s [63] => |- valign=top align=right [64] => | align=left | [[Nikitino]] [65] => | 3020 km [66] => | 182 000 km² [67] => | 1480 m³/s [68] => |- valign=top align=right [69] => | align=left | [[Bazaicha]] [70] => | 2468 km [71] => | 300 000 km² [72] => | 2920 m³/s [73] => |- valign=top align=right [74] => | align=left | [[Jenisejsk]] [75] => | 2054 km [76] => | 1 400 000 km² [77] => | 7750 m³/s [78] => |- valign=top align=right [79] => | align=left | [[Podkamenná Tunguzka]] [80] => | 1568 km [81] => | 1 760 000 km² [82] => | 10 900 m³/s [83] => |- valign=top align=right [84] => | align=left | [[Igarka]] [85] => | 697 km [86] => | 2 440 000 km² [87] => | 17 800 m³/s [88] => |} [89] => Zamrzat začíná řeka na dolním toku na začátku [[říjen|října]] a je pro ní charakteristické [[podzim]]ní putování [[led]]u po řece. Na dolním toku zamrzání končí na konci října, na středním toku a u [[Krasnojarsk]]u v polovině [[listopad]]u a na horním toku na konci listopadu až v [[prosinec|prosinci]]. Na některých úsecích vzniká [[náledí]]. Řeka začíná rozmrzat na horním toku na konci [[duben|dubna]], na středním toku v první polovině [[květen|května]] a na dolním toku na začátku [[červen|června]]. Jarní putování ledu po řece je doprovázené vznikem ledových zátaras. [90] => [91] => == Využití == [92] => [93] => === Doprava === [94] => Jenisej je důležitou dopravní tepnou [[Krasnojarský kraj|Krasnojarského kraje]]. Pravidelná [[vodní doprava]] je provozována v délce 3 013 km od vesnice [[Označnnoje]] k ústí, avšak po dobu osmi měsíců je řeka zamrzlá. Hlavní trasa [[nákladní dopravy]] vede mezi [[Krasnojarsk]]em do [[Dudinka|Dudinkou]]. Hlavní [[přístav]]y jsou [[Abakan (město)|Abakan]], [[Krasnojarsk]], [[Strelka]], [[Lesosibirsk]], [[Jenisejsk]], [[Turuchansk]], [[Igarka]], [[Usť-Port]]. Do [[Igarka|Igarky]] je možná doprava [[námořní loď|námořních lodí]]. Na horním toku je rozvinutá místní vodní doprava okolo hlavního přístavu v [[Kyzyl]]u. V [[léto|létě]] jsou mezi [[Krasnojarsk]]em, [[Dudinka|Dudinkou]] a [[Dikson]]em organizovány [[turistika|turistické]] jízdy na [[parník|parnících]]. Řeka se také využívá k [[plavení dřeva]]. [95] => [96] => === Přehrady === [97] => Na řece byly, stejně jako na dalších sibiřských tocích, vybudovány [[přehradní nádrž]]e s [[vodní elektrárna|vodními elektrárnami]]. Jsou to [[Krasnojarská přehrada|Krasnojarská]] ([[1971]]) a [[Sajansko-šušenská přehradní nádrž|Sajansko-šušenská přehrada]] ([[1975]]). [98] => [99] => === Průmysl === [100] => V povodí řeky se nacházejí významná naleziště barevných kovů, např. [[měď|mědi]], [[nikl]]u a [[chrom]]u. [101] => [102] => == Fauna == [103] => V řece žije mnoho druhů [[ryby|ryb]] ([[síh omul]], [[sleď obecný]], [[nelma obecná]], [[síh muksun]], [[sterleď]], [[jeseter]], [[vyza velká]]). [104] => [105] => == Poznámky == [106] => [107] => [108] => == Související články == [109] => * [[Seznam nejdelších řek]] [110] => [111] => == Literatura == [112] => * {{cs}} Hrabal_Kondak, F. R., ''Cesta na Tajmyr''. Bratislava: Cadpress 2020. Aktuální cestopis z první ruky. [113] => * {{ru}} Davydov L. K., Hydrografie SSSR, 2. část, Leningrad 1955, ''(Давыдов Л. К., Гидрография СССР, ч. 2, Л., 1955)'' [114] => * {{ru}} Sokolov A. A., Hydrografie SSSR, Leningrad 1964, ''(Соколов А. А., Гидрография СССР, Л., 1964)'' [115] => * {{ru}} Bachtin N. P., Řeka Jenisej, Leningrad 1961, ''(Бахтин Н. П., Река Енисей, Л., 1961)'' [116] => * {{ru}} Kolesov A. N., Po Jeniseji, Krasnojarsk 1971, ''(По Енисею. Путеводитель, сост. А, Н. Колесов, [Красноярск], 1971)'' [117] => * {{ru}} Domanickij A. P., Dubrovina R. G., Isajeva A. I., Řeky a jezera Sovětského svazu, Leningrad 1971, ''Доманицкий А.П., Дубровина Р. Г., Исаева А. И., Реки н озера Советского Союза, Л., 1971'' [118] => * {{Velká sovětská encyklopedie|Енисей}} [119] => [120] => == Externí odkazy == [121] => * {{Commonscat}} [122] => * {{Wikislovník|heslo=Jenisej}} [123] => [124] => {{Autoritní data}} [125] => {{Portály|Rusko}} [126] => [127] => [[Kategorie:Řeky v Krasnojarském kraji]] [128] => [[Kategorie:Řeky v Chakasii]] [129] => [[Kategorie:Řeky v Tuvě]] [130] => [[Kategorie:Povodí Jeniseje| ]] [131] => [[Kategorie:Přítoky Karského moře]] [] => )
good wiki

Jenisej

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Krasnojarsk','Malý Jenisej','Velký Jenisej','Angara','Dudinka','Usť-Port','Igarka','Rusko','Dolní Tunguzka','Kyzyl','Krasnojarský kraj','duben'

Angara

Duben

Dudinka

Igarka

Krasnojarsk

Kyzyl

Rusko