Array ( [0] => 15094181 [id] => 15094181 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Krbice [uri] => Krbice [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - české sídlo [1] => | název = Krbice [2] => | charakter = zaniklá vesnice [3] => | obec = [[Spořice]] [4] => | okres = Chomutov [5] => | země = [[Čechy]] [6] => | katastrální území = Krbice [7] => | rozloha = 9.5 [8] => | nadmořská výška = 330 [9] => }} [10] => '''Krbice''' ({{Vjazyce2|de|''Körbitz)''}} jsou zcela zaniklá vesnice v [[Okres Chomutov|okrese Chomutov]], která stála asi tři kilometry jihozápadně od [[Spořice|Spořic]] v nadmořské výšce okolo 330 metrů. Vesnice zanikla v roce [[1983]] v důsledku těžby [[Hnědé uhlí|hnědého uhlí]] v [[Lom Nástup – Tušimice|lomu Nástup]]. [11] => [12] => == Název == [13] => Název vesnice je odvozen z osobního jména ve významu ''ves lidí Krbových.'' Poprvé se objevuje v latinském zápisu {{Cizojazyčně|la|''parochia in villa Cralup cum filia sua Kurbicz''}} v roce 1344. V průběhu dějin se v pramenech vyskytuje v různých podobách: Curbicz (1361), Krbicz (1364), Kurwicz (1407), Kerwicz (1417), Chrbicz (1446), Kerbicz (1543), Körbicz (1587), Krbicze (1606), Krbiczy (1623), Groß Kerbitz (1787) aj. [14] => [15] => == Historie == [16] => [[Pravěk]]é osídlení krajiny v okolí vesnice dokládají artefakty [[Knovízská kultura|knovízské kultury]] nalezené v roce 1994 v katastrálním území Krbice asi 200 metrů od tehdejšího koryta Krbického potoka. [17] => [18] => První písemná zmínka o vesnici pochází z roku [[1344]] a souvisí se stavbou nového kostela. [[Archeologie|Archeologicky]] však bylo osídlení v místech vesnice doloženo již ve dvanáctém století (podle Zdeny Binterové až na přelomu třináctého a čtrnáctého století). Samostatnou farností se Krbice staly z podnětu Bedřicha (Fridricha) ze Šumburku a Hasištejna v roce 1361, kdy jeho rozhodnutí potvrdil pražský arcibiskup [[Arnošt z Pardubic]]. V patnáctém století se vesnice stala součástí chomutovského panství, které tehdy držel v zástavě [[Jan Calta z Kamenné Hory]]. Po sňatku s jeho dcerou Bonuší panství připadlo [[Beneš z Veitmile|Benešovi z Veitmile]] († 1496). [19] => [20] => Po [[Krabicové z Veitmile|pánech z Veitmile]] Krbice patřily [[Lobkovicové|Lobkovicům]], a při dělení jejich majetku v roce 1490 je získal [[Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic]].Binterová (1995), s. 33. Lobkovicové o vesnici v blíže neznámé době přišli, protože roku 1564 byl jejím vlastníkem Jan Kermer, kterému patřilo také [[Březno (okres Chomutov)|Březno]].Binterová (1995), s. 34. V roce 1570 vesnici koupil [[Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic]], který zřejmě nechal zbořit starou tvrz a postavit nový hospodářský dvůr. [21] => [22] => Po Bohuslavu Felixovi Krbice v roce 1583 zdědil jeho mladší syn [[Bohuslav Jáchym Hasištejnský z Lobkovic]], jehož synové je vyměnili se svým příbuzným [[Jiří Popel z Lobkovic|Jiřím Popelem z Lobkovic]]. V roce 1594 byl Jiří Popel z Lobkovic odsouzen k doživotnímu vězení a ztrátě majetku. Část zkonfiskovaného majetku včetně Krbic v roce 1608 koupil od královské komory [[Linhart starší Štampach ze Štampachu|Linhart ze Štampachu]], který vesnici připojil k [[ahníkov]]skému panství. [[Štampachové ze Štampachu|Štampachové]] během [[Bitva na Bílé hoře|pobělohorských konfiskací]] také přišli o část majetku a Krbice v roce 1623 koupil [[Jaroslav Bořita z Martinic]]. [23] => [24] => Stav vesnice byl po [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]] dobrý. Podle [[Berní rula|berní ruly]] v ní žilo osm [[sedlák]]ů, devatenáct [[chalupník]]ů a pět [[podruh]]ů. Dohromady jim patřilo 52 potahů, 57 krav, 44 [[Jalovice|jalovic]], 187 ovcí, 99 prasat a 31 koz. Hlavním zdrojem obživy bylo pěstování obilí ([[pšenice]], [[Žito|žita]]) a chov dobytka, ale někteří lidé pracovali také jako švec, zedník, kovář, řezník nebo krčmář, který musel nakupovat pivo z [[vrchnost]]enského pivovaru. [25] => [26] => Od druhé poloviny šestnáctého století ve vesnici působil evangelický farář a na začátku sedmnáctého století zdejší katolická fara zanikla, a obnovena byla až v roce 1747. Při požáru v roce 1764 shořel kostel a s ním i 42 dalších domů a 22 stodol. Nový kostel Všech svatých byl postaven na místě starého na pokyn hraběte [[František Michal z Martinic|Františka Michala z Martinic]] v letech 1768–1770. Byla to [[Barokní architektura|barokní]] jednolodní stavba s obdélným [[Kněžiště|presbyteriem]] a jednopatrovou věží v západním průčelí. Boční oltáře zhotovil [[mašťov]]ský řezbář [[Jakub Eberle]]. Barokní portál ze západního průčelí byl po demolici kostela převezen do zahrady [[Františkánský klášter (Kadaň)|františkánského kláštera v Kadani]]. [27] => [28] => Na přelomu let 1900 a 1901 vznikl asi jeden kilometr severovýchodně od Krbic [[Hnědé uhlí|hnědouhelný]] důl [[Důl Václav (Krbice)|Rafael (později Václav)]]. V roce 1917 přešel do vlastnictví [[Huť Poldi|Poldiny huti]]. Kromě těžné šachty hluboké 120 m měl dvě větrací jámy. Strojní vybavení poháněla pára a od roku 1938 elektřina. Ze sloje o mocnosti 6 až 10 m se do roku 1940 vytěžilo přes 2 500 000 tun kvalitního uhlí, které se dodávalo výhradně do pobočky mateřské společnosti v Chomutově. [29] => [30] => Většina německých obyvatel byla po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] [[Vysídlení Němců z Československa|vysídlena]], ale část horníků mohla zůstat. Do vyprázdněné vesnice se přistěhovali především lidé z [[Okres Kladno|Kladenska]] a ze [[Slovensko|Slovenska]]. V roce 1950 bylo ve vesnici založeno [[jednotné zemědělské družstvo]], které se o deset let později spojilo s JZD v [[Račice (Spořice)|Račicích]] a od roku 1976 bylo připojeno k JZD Vpřed Chomutov. Obec se ve druhé polovině dvacátého století úspěšně rozvíjela. Fungovala v ní mateřská škola, knihovna a promítaly se filmy. Až do roku 1973 zde byla jednotřídní škola, ale po jejím zrušení děti dojížděly do [[Kralupy u Chomutova|Kralup]] a později do Chomutova. Kromě jiného byla postavena přípojka vodovodu z [[Černovice (okres Chomutov)|Černovic]] a budova prodejny smíšeného zboží. K velkému odlivu obyvatel došlo po roce 1960, kdy byl uzavřen Důl Václav.Binterová (1995), s. 35. [31] => [32] => V roce 1976 byla vyhlášena stavební uzávěra z důvodu rozšiřování povrchové těžby hnědého uhlí v prostoru Lomu Nástup. Vesnice měla být původně zrušena až v roce 1997, ale špatné životní prostředí vedlo k urychlení likvidace, která byla schválena v lednu 1982.Binterová (1995), s. 36. Většina obyvatel se odstěhovala do [[Chomutov]]a a v roce 1983 byla vesnice zbořena. Její [[katastrální území]] bylo připojeno ke Spořicím. [33] => [34] => == Přírodní poměry == [35] => Krbice stávaly ve stejnojmenném katastrálním území s rozlohou 9,5 km², asi šest kilometrů jihozápadně od Chomutova a tři kilometry od Spořic v nadmořské výšce okolo 330 metrů. Oblast je součástí [[Mostecká pánev|Mostecké pánve]], resp. jejího okrsku [[Březenská pánev]], tvořeného [[Miocén|miocenními]] jezerními [[jíl]]y a [[Písek (sediment)|písky]] mosteckého souvrství se slojemi [[Hnědé uhlí|hnědého uhlí]]. Povrch byl v okolí vesnice zcela změněn povrchovou těžbou uhlí. [36] => [37] => V rámci [[Klasifikace podnebí#Quittova klasifikace podnebí|Quittovy klasifikace podnebí]] Krbice stály v teplé oblasti T2, pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 18–19 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 550–700 milimetrů, počet [[Letní den|letních dnů]] je 50–60, počet [[Mrazový den|mrazových dnů]] se pohybuje mezi 100–110 a sněhová pokrývka zde leží průměrně 40–50 dnů v roce. [38] => [39] => == Obyvatelstvo == [40] => Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 335 obyvatel (z toho 156 mužů), kteří byli kromě dvou cizinců německé národnosti a s výjimkou pěti evangelíků členy římskokatolické církve. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 338 obyvatel: pět Čechoslováků, 332 Němců a jednoho cizince. Tři lidé byli bez vyznání, jeden evangelík a ostatní se hlásili k římskokatolické církvi. [41] => [42] => {| class="wikitable" style="text-align:right;" [43] => |+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a domů [44] => |- [45] => ! [46] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 [47] => |- style="white-space:nowrap" [48] => ! align="left" | Obyvatelé [49] => | 250 || 262 || 259 || 254 || 333 || 335 || 338 || 247 || 213 || 138 || 91 [50] => |- style="white-space:nowrap" [51] => ! align="left" | Domy [52] => | 48 || 49 || 50 || 50 || 51 || 51 || 61 || 56 || 89 || 44 || 34 [53] => |- style="white-space:nowrap" [54] => | colspan="12" align="center" | {{Malé|Počet domů z roku 1961 zahrnuje domy zaniklých vesnice [[Naší]] a [[Račice (Spořice)|Račice]].}} [55] => |} [56] => [57] => == Obecní správa a politika == [58] => Krbice bývaly až do svého zániku [[Obec (Česko)|obcí]], ke které v letech 1961–1980 patřily [[Část obce|části obce]] [[Naší]] a [[Račice (Spořice)|Račice]]. Obec úředně zanikla k 1. únoru 1983. [59] => [60] => Při [[Komunální volby 1938 (Československo)|volbách do obecních zastupitelstev]] konaných 22. května 1938 v Krbicích žilo 220 voličů. Volby však neproběhly, protože kandidátní listinu podala pouze [[Sudetoněmecká strana]], která se tak automaticky stala vítězem voleb. [61] => [62] => == Pamětihodnosti == [63] => Dominantou vesnice býval původně [[Gotická architektura|gotický]] [[Kostel Všech svatých (Krbice)|kostel Všech svatých]]. V letech 1768–1770 byl výrazně přestavěn v [[Barokní architektura|barokním slohu]] a vyzdoben oltáři a sochami od řezbáře [[Jakub Eberle|Jakuba Eberleho]]. Hospodářský dvůr vznikl v šestnáctém století na místě [[Krbice (zámek)|krbické tvrze]]. Jeho součástí byl panský dům označovaný jako zámek. Na severním okraji vesnice stávala socha svatého [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]] z roku 1740, která byla přemístěna do [[Blahuňov]]a. Kromě toho byly ve vesnici a jejím okolí další drobné památky: [64] => [65] => * boží muka ze sedmnáctého století tvořená pilířem z červeného [[Pískovec|pískovce]] s provazcovými hranami, který nesl kapličku s křížem (přestěhována do [[Místo|Místa]] k odbočce k HasištejnuBinterová (1995), s. 37.), [66] => * boží muka z roku 1741 s reliéfem [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]] a hranolovým pilířem se zkosenými hranami u silnice do [[Mašťov]]a, [67] => * kamenný kříž na návsi, [68] => * kompozitní sloup s [[Ukřižování Ježíše Krista|Ukřižovaným]] na hranolovém soklu z roku 1722 (přemístěn k nároží hřbitovní zdi v [[Místo|Místě]]), [69] => * kamenný takzvaný Hanlův kříž z roku 1815 u šachty. [70] => [71] => == Osobnosti == [72] => * [[Karel Hanl]] (1782, Krbice – 1874, [[Hradec Králové]]), šlechtic, [[Římskokatolická církev|římskokatolický]] duchovní a sedmnáctý [[Seznam královéhradeckých biskupů|královéhradecký biskup]] [73] => [74] => == Odkazy == [75] => [76] => === Reference === [77] => [78] => {{Citace monografie [79] => | příjmení = Binterová [80] => | jméno = Zdena [81] => | titul = Zaniklé obce Chomutovska [82] => | vydavatel = Okresní muzeum v Chomutově [83] => | místo = Chomutov [84] => | rok = 1995 [85] => | počet stran = 56 [86] => | svazek = I. V povodí říčky Hutné [87] => | typ svazku = díl [88] => | kapitola = Krbice [89] => | strany = 32 [90] => | poznámka = Dále jen Binterová (1995) [91] => }} [92] => {{Citace elektronické monografie [93] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [94] => | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/13008415abc.pdf [95] => | datum vydání = 2015-12-21 [96] => | datum přístupu = 2019-07-13 [97] => | vydavatel = Český statistický úřad [98] => | strany = 257, 356, 468 [99] => | formát = PDF online [100] => }} [101] => {{Citace elektronické monografie [102] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [103] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-1869-az-2015 [104] => | datum vydání = 2015-12-21 [105] => | datum přístupu = 2016-12-11 [106] => | vydavatel = Český statistický úřad [107] => | kapitola = Chomutov [108] => | url kapitoly = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/130084150422.pdf/ [109] => }} [110] => {{Citace monografie [111] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [112] => | svazek = I. Čechy [113] => | vydavatel = Státní úřad statistický [114] => | místo = Praha [115] => | rok = 1924 [116] => | počet stran = 596 [117] => | vydání = 2 [118] => | strany = 209 [119] => }} [120] => {{Citace monografie [121] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [122] => | svazek = I. Země česká [123] => | vydavatel = Státní úřad statistický [124] => | místo = Praha [125] => | rok = 1934 [126] => | počet stran = 614 [127] => | strany = 99 [128] => }} [129] => {{Citace elektronické monografie [130] => | korporace = Územně identifikační registr ČR [131] => | titul = Katastrální území Krbice [132] => | url = http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/674273/Krbice [133] => | datum vydání = 2013-01-01 [134] => | datum aktualizace = 2013-05-29 [135] => | datum přístupu = 2015-05-08 [136] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150704165027/http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/674273/Krbice [137] => | datum archivace = 2015-07-04 [138] => | nedostupné = ano [139] => }} [140] => {{Citace monografie [141] => | editoři = [[Rudolf Anděl]] [142] => | titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku [143] => | vydavatel = Nakladatelství Svoboda [144] => | místo = Praha [145] => | rok = 1984 [146] => | počet stran = 664 [147] => | svazek = III. Severní Čechy [148] => | kapitola = Krbice – zámek [149] => | strany = 239 [150] => }} [151] => {{Citace monografie [152] => | příjmení = Bílek [153] => | jméno = Jaroslav [154] => | příjmení2 = Jangl [155] => | jméno2 = Ladislav [156] => | odkaz na autora2 = Ladislav Jangl [157] => | příjmení3 = Urban [158] => | jméno3 = Jan [159] => | titul = Dějiny hornictví na Chomutovsku [160] => | vydavatel = Vlastivědné muzeum v Chomutově [161] => | místo = Chomutov [162] => | rok = 1976 [163] => | počet stran = 192 [164] => | strany = 132–133 [165] => }} [166] => {{Citace monografie [167] => | editoři = Zdena Binterová [168] => | titul = Obce chomutovského okresu [169] => | vydavatel = Okresní muzeum v Chomutově [170] => | místo = Chomutov [171] => | rok = 2002 [172] => | počet stran = 302 [173] => | kapitola = Blahuňov [174] => | strany = 168 [175] => | isbn = 80-7277-173-6 [176] => }} [177] => {{Citace monografie [178] => | příjmení = Pachner [179] => | jméno = Jaroslav [180] => | titul = Spořice 2010 [181] => | vydavatel = Obec Spořice [182] => | místo = Spořice [183] => | rok = 2010 [184] => | počet stran = 110 [185] => | kapitola = Krbice [186] => | strany = 74–85 [187] => }} [188] => {{Citace monografie [189] => | editoři = [[Emanuel Poche]] [190] => | titul = Umělecké památky Čech [191] => | vydavatel = [[Academia]] [192] => | místo = Praha [193] => | rok = 1978 [194] => | svazek = II. K/O [195] => | počet stran = 580 [196] => | typ kapitoly = heslo [197] => | kapitola = Krbice [198] => | strany = 148 [199] => }} [200] => {{Citace monografie [201] => | příjmení = Profous [202] => | jméno = Antonín [203] => | odkaz na autora = Antonín Profous [204] => | příjmení2 = Svoboda [205] => | jméno2 = Jan [206] => | titul = Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (CH–L) [207] => | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd [208] => | místo = Praha [209] => | rok = 1957 [210] => | svazek = II [211] => | strany = 375 [212] => }} [213] => {{Citace periodika [214] => | příjmení = Růžek [215] => | jméno = Vlastislav [216] => | titul = „Přijde den“ (Es Kommt der Tag…) [217] => | periodikum = Památky, příroda, život [218] => | rok = 1994 [219] => | ročník = 26 [220] => | číslo = 1 [221] => | strany = 10, 15 [222] => | issn = 0231-5076 [223] => }} [224] => {{Citace periodika [225] => | příjmení = Stübiger [226] => | jméno = Gerhard [227] => | titul = Příspěvek k dějinám obce Krbice [228] => | periodikum = Památky, příroda, život [229] => | rok = 1978 [230] => | ročník = 10 [231] => | číslo = 2 [232] => | strany = 33–38 [233] => }} [234] => {{Citace monografie [235] => | editoři = [[Jaromír Demek]], Peter Mackovčin [236] => | titul = Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny [237] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [238] => | místo = Brno [239] => | rok = 2006 [240] => | vydání = 2 [241] => | počet stran = 582 [242] => | isbn = 80-86064-99-9 [243] => | typ kapitoly = heslo [244] => | kapitola = Březenská pánev [245] => | strany = 86–87 [246] => }} [247] => {{Citace elektronické monografie [248] => | titul = Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [249] => | url = https://arcg.is/05fu9G [250] => | datum přístupu = 2020-12-23 [251] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [252] => }} [253] => {{Citace elektronického periodika [254] => | příjmení = Vondráková [255] => | jméno = Alena [256] => | příjmení2 = Vávra [257] => | jméno2 = Aleš [258] => | příjmení3 = Voženílek [259] => | jméno3 = Vít [260] => | titul = Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000 [261] => | periodikum = Journal of Maps [262] => | datum vydání = 2013-05-13 [263] => | datum přístupu = 2020-07-22 [264] => | číslo = 3 [265] => | url = https://www.researchgate.net/profile/Vit_Voenilek/publication/271937852_Climatic_regions_of_the_Czech_Republic/links/56ba000408ae7e3a0fa09d46/Climatic-regions-of-the-Czech-Republic.pdf [266] => | formát = PDF online [267] => | vydavatel = Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého [268] => | doi = 10.1080/17445647.2013.800827 [269] => | strany = 427 [270] => | jazyk = anglicky [271] => }} [272] => {{Citace periodika [273] => | příjmení = Smrž [274] => | jméno = Zdeněk [275] => | titul = Vztahy obytných a výrobních areálů v mikroregionech Lužického potoka a Hutné na Chomutovsku a na výšinných lokalitách knovízské kultury v severozápadních Čechách [276] => | periodikum = Archeologické rozhledy [277] => | odkaz na periodikum = Archeologické rozhledy [278] => | url = https://kramerius.lib.cas.cz/uuid/uuid:e6d208c8-3cfa-11e1-8486-001143e3f55c [279] => | rok = 1995 [280] => | ročník = XLVII [281] => | číslo = 4 [282] => | strany = 565–566 [283] => }} [284] => [285] => [286] => === Související články === [287] => * [[Římskokatolická farnost Krbice]] [288] => [289] => === Externí odkazy === [290] => * {{Commonscat}} [291] => * [http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=38 Krbice na stránkách Zaniklé obce a objekty po roce 1945] [292] => [293] => {{Části české obce}} [294] => {{Autoritní data}} [295] => [296] => {{Portály|Česko|Geografie}} [297] => [298] => [[Kategorie:Krbice| ]] [299] => [[Kategorie:Vesnice v okrese Chomutov]] [300] => [[Kategorie:Zaniklá sídla v okrese Chomutov]] [301] => [[Kategorie:Zaniklá sídla v Mostecké pánvi]] [302] => [[Kategorie:Těžba hnědého uhlí v Česku]] [303] => [[Kategorie:Těžba v okrese Chomutov]] [304] => [[Kategorie:Hasištejnské panství]] [305] => [[Kategorie:Spořice]] [] => )
good wiki

Krbice

Krbice ( jsou zcela zaniklá vesnice v okrese Chomutov, která stála asi tři kilometry jihozápadně od Spořic v nadmořské výšce okolo 330 metrů. Vesnice zanikla v roce 1983 v důsledku těžby hnědého uhlí v lomu Nástup.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Hnědé uhlí','Račice (Spořice)','Jakub Eberle','Naší','Spořice','Místo','Barokní architektura','Jalovice','Černovice (okres Chomutov)','Žito','mašťov','Březenská pánev'

Jalovice

Mašťov

Mašťov je malá obec v okrese Ústí nad Labem v Libereckém kraji v České republice.

Místo

Naši

Spořice

Žito