Array ( [0] => 15499070 [id] => 15499070 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Krouna [uri] => Krouna [3] => Krouna kostel sv Michaela.JPG [img] => Krouna kostel sv Michaela.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Krouna [2] => | status = obec [3] => | kraj = [[Pardubický kraj|Pardubický]] [4] => | okres = Chrudim [5] => | obec s rozšířenou působností = [[Hlinsko]] [6] => | pověřená obec = [[Hlinsko]] [7] => | země = [[Čechy]] [8] => | PSČ = 539 43 [9] => | počet ZSJ = 5 [10] => | počet částí obce = 6 [11] => | počet katastrálních území = 5 [12] => | adresa = Krouna 218
539 43 Krouna [13] => | e-mail = obec@krouna.cz [14] => | starosta aktuální k = 2022 [15] => | starosta = Mgr. Petr Schmied [16] => | NUTS3 = CZ053 [17] => }} [18] => '''Krouna''' ([[Němčina|německy]] ''Krauna'') je [[Obec (Česko)|obec]] v [[Pardubický kraj|Pardubickém kraji]], v jihovýchodní části [[Okres Chrudim|okresu Chrudim]], ve správním obvodu obce s rozšířenou působností (a pověřeného obecního úřadu) [[Hlinsko|Hlinska]], od něhož leží asi deset kilometrů východně. Původně vznikala jako údolní řadová ves, v mírně svažitém terénu, rozprostírajícím se severojižním směrem podél vodního toku [[Krounka|Krounky]], nyní i souběžně se [[Silnice II/354|silnicí II/354]] z Krouny do Svratky. Východně od vesnice vede [[železniční trať Svitavy – Žďárec u Skutče]]. Rozloha správního území obce je 3 437 ha (z toho orná půda zaujímá 32,44 % plochy a lesy 39,32 % plochy). K obci náleží pět místních části – [[Čachnov]], [[Františky]], [[Oldřiš (Krouna)|Oldřiš]], [[Ruda (Krouna)|Ruda]] a [[Rychnov (Krouna)|Rychnov]]. Celkem v ní žije {{Počet obyvatel}} obyvatel. [19] => [20] => Krouna patřila historicky [[Poddanství|poddanským]] právem pod [[Rychmburk|rychmburské]] panství (do roku 1849) jako ves s [[Rychta (budova)|rychtou]]. Od roku 1850 je samostatnou obcí. Obecní úřad sídlí v čp. 218. [21] => [22] => == Název == [23] => Vesnice je pojmenována podle potoka. Z německé podoby jména Grunaw (doložené roku 1349) a z názvů okolních míst, jako např. Rychnow-Rychnov (ze středohornoněmeckého sousloví poukazujícího na bohatství půdy), Senowa-Čachnov, lze usuzovat, že zde existovala enkláva německy mluvicích osadníků-kolonizátorů, na rozdíl od jiných okolních míst s českým názvem, jako např. Vdrzissie-Oldřiš, Kladne-Kladno, Dyedowa-Dědová, Camenicze-Kameničky, Rybne Czeske-Česká Rybná. Z podoby místních jmen v listině z roku 1392 (Krúna, Odradow) můžeme mj. usuzovat na to, že buď již převážil český živel, nebo že se podoba místních jmen vrátila před období příchodu německy mluvících osadníků-kolonizátorů (v tomto případě by to znamenalo, že němečtí osadníci již přicházeli do obydlené krajiny; o této skutečnosti by mohla svědčit i existence kostela (či jeho menšího architektonického předchůdce) jak v Krouně, tak v Otradově již před rokem 1349). [24] => [25] => == Historie == [26] => Nejstarší dějiny osídlení oblasti lze částečně dokumentovat z archeologických nálezů.KALFERST, Jiří: Vyjádření archeologického oddělení Muzea východních Čech Hradec Králové – podklady archeologické památkové péče [27] => pro obec Krouna, okres Chrudim (5 listů + plán).KALFERST, Jiří, SIGL, Jiří: ''Počátky středověkého osídlení Krouny, okr. Chrudim.'' Archeologické oddělení Muzea východních Čech Hradec Králové. Leden 2009. Stanoviska se týkají výsledků systematického terénního průzkumu z let 2003 až 2005, které provedl Petr Sedlák z Krouny. Ty dosvědčují, že Krouna byla osídlena již ve 13. století. V letech 2003 až 2005 nalezl Petr Sedlák z Krouny systematickým terénním průzkumem a povrchovým sběrem velké množství úlomků (659 keramických střepů) svědčících o osídlení, hospodářském životě a domácí činnosti. Nálezy byly prováděny zvl. v okolí kopce Humperák (lokality Za HumnyArcheologické nálezy z lokality Za Humny: keramické zlomky ze stěn nádob červeně a šedě zbarvených, černý lom s drobnými křemínky a slídou, povrch jemně drsný, některé polévané – hnědě, zeleně, černě, občas plastická páska nebo žlábek., K HumperkámArcheologické nálezy z lokality K Humperkám: zlomky keramiky – knoflík pokličky, polévané střepy z okrajů, střep ucha nádoby.) a v oblasti mezi katolickým hřbitovem a fotbalovým hřištěm.Archeologické nálezy z lokality mezi katolickým kostelem a fotbalovým hřištěm: větší množství střepů, červené, okrové, světle šedé a tmavě šedé, často s drobnou slídou a křemínky, řada z nich černě, hnědě, zeleně či žlutě polévaných, některé zdobené rytou šroubovicí nebo vodorovnými rýhami; dvě nožky (buď z hrnce na nožkách nebo z trojnožky). Nálezy pocházely z období od 13. století do novověku,Nálezy pocházející ze 13. století tvořily 6 % všech nálezů, ze 13.–14. století 11 %, ze 14. století 1 %, ze 14.–15. století 46 %, z 15. století 1 %, z novověku 35 %. 88 % střepů nebylo zdobených, 12 % střepů bylo zdobených.ŠTĚPÁNKOVÁ, Lucie: ''Kostel svatého Jakuba v Rané a počátky středověkého osídlení na Hlinecku''. Bakalářská práce obhájená na Filosofické fakultě Univerzity Pardubice v roce 2011. Autorka zde mj. podává soupis archeologických nálezů v Krouně. Archeologické nálezy z obce Krouna jsou uloženy v Muzeu východních Čech v Hradci Králové. [28] => [29] => První písemná zmínka o obci pochází z roku [[1349]], z období vlády krále [[Karel IV.|Karla IV.]] Latinsky psaná listina pražského arcibiskupa [[Arnošt z Pardubic|Arnošta z Pardubic]] papeži [[Klement VI.|Klementu VI.]] z 3. prosince 1349 týkajícího se litomyšlského biskupství, resp. [[Diecéze litomyšlská|litomyšlské diecéze]] (založeno v dubnu 1344) obsahuje seznam obcí, které jsou k biskupství přiřazeny jako osady farské (kostelní). Je zde uvedeno ''Grunaw inferior'' a ''Grunaw superior'' („inferior“ znamená v latině dolní, spodní, „superior“ znamená v latině horní, vrchní). ''Grunaw inferior'' je dnešní Otradov, ''Grunaw superior'' je dnešní Krouna (její horní i dolní část). Úplné znění listiny s první zmínkou o obci (která patřila k mýtskému církevnímu děkanátu) je obsaženo v edici [[Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae]] uložené v [[Moravský zemský archiv v Brně|Moravském zemském archivu v Brně]]''Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VII'', č. 974, str. 676–677; originál v SÚA Brno, fond Benediktini Rajhrad E 6, č. 383. Dostupné online z Moravské zemské knihovny [http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:bff5c4a0-01ed-11e5-9506-005056827e51?page=uuid:343a3780-39e6-11e5-8851-005056827e51] nebo z Centra medievistických studií [https://sources.cms.flu.cas.cz/src/index.php?s=v&cat=3&bookid=68&page=680]; v obou případech se zmínka o Krouně nachází na str. 677, 4. řádek od konce zveřejněného dokumentu.. Stejný obsah má i listina ze 4. listopadu 1350, ve které je název vsi zapsán jako Grenna.{{Poznámka|Originál listiny ze 4. 11. 1350 je uložen v SOA Svitavy se sídlem v Litomyšli, fond Městské úřady I a, Listiny, č. 9.}} [30] => [31] => Další písemný doklad pochází z roku 1392, kdy [[Smil Flaška z Pardubic]] prodal rychmburské panství Otovi Berkovi a Bočkovi z Kunštátu a Poděbrad. V postupní listině z 8. června 1392''Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae (Pozůstatky desk zemských království Českého)''. Praha : Nákladem Jindřicha Jaroslava Clama Martinice, 1870, str. 547. Dostupné online z Moravské zemské knihovny [http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:6830ec80-0ebe-11e5-b269-5ef3fc9bb22f?page=uuid:a9a30fc0-1460-11e5-b9a6-5ef3fc9ae867]. jsou vyjmenovány všechny osady panství, mezi nimi i Krouna (zde uvedena jako ''Kruna''), která [[Poddanství|poddanským právem]] patřila pod rychmburské panství jako ves s rychtou. V dokumentu je uvedena i ves Otradov (zde jako ''Odradow''; v listině z roku 1349 ještě latinsky jako ''Grunaw inferior''). Tento dokument zakládá informaci, že Krouna nejdéle od roku 1392 patřila pod rychmburské panství; tato příslušnost trvala až do roku 1850. [32] => [33] => Po změně řady vlastníků byl [[Rychmburk]] od poloviny 16. století do roku 1706 ve vlastnictví [[Berkové z Dubé|Berků z Dubé]], potom rodu [[Kinští|Kinských]]. Roku 1823 prodává [[Filip Kinský]] panství [[Thurn-Taxisové|Thurn-Taxisům]]. [[Štěpán Vilém Kinský]] byl roku 1731 objednatelem první mapy území. Vznikla tak i unikátní dochovaná mapa Krouny z let 1731–1732''Mapa vsi Krouna''. Virtuální mapová sbírka Chartae-Antiquae.cz. Zdiby : Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v. v. i. [http://chartae-antiquae.cz/cs/maps/19306 Dostupné online]. Ručně kolorovaná mapa v měřítku 1 : 3626 podlepená plátnem o velikosti 122 × 138 cm., jejíž autorem je Ing. František Xaver Preitsch, v letech 1737–1765 zemský měřič. V 18. století vzniká mapa pozemků krounského [[vrchnost|vrchnostenského]] dvora Ing. Emanuela Kleinwächtera z roku 1800.''Mapa pozemků krounského vrchnostenského dvora'', tamtéž. [http://chartae-antiquae.cz/cs/maps/19306 Dostupné online]. Ručně kolorovaná mapa podlepená plátnem o velikosti 137,5 × 56,5 cm. [34] => [35] => Na mapě z roku 1731 je v severní části obce, na předělu katastrů Krouny a Otradova, zakreslen objekt s názvem „Nový vrchnostenský dvůr“ (Neue Mayerhoff, jinde psáno [[Poplužní dvůr|Maierhoff]] nebo v pozdějších mapách jen zkratkou MH), nepřesně někdy označován jako „panský dvůr“; dodnes se tato část dolní Krouny nazývá Dvůr. Obecně se jedná o hospodářsko-sídelní jednotku v podobě usedlosti většího rozsahu tvořené komplexem stavebních objektů sloužících na jedné straně k obývání a na druhé k zemědělskému hospodaření.ROUS, Pavel: Dvory v okolí Havlíčkova Brodu a možnosti jejich zkoumání. ''Havlíčkobrodsko. Vlastivědný sborník.'' Havlíčkův Brod : Muzeum Vysočiny, 2010, str. 20. [36] => [37] => Ottův slovník naučný charakterizuje Krounu jako městys.''Ottův slovník naučný. Patnáctý díl.'' Praha : J. Otto, 1900, s. 255. [http://www.digitalniknihovna.cz/nkp/view/uuid:8142bef0-e6e2-11e4-9c07-001018b5eb5c?page=uuid:a9b44060-1087-11e5-b309-005056825209&fulltext=Krouna Dostupné online]. Stejný zdroj charakterizuje městys jako "''obec stojící uprostřed mezi vsí a městem a mající právo odbývati výroční trhy''".''Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl.'' Praha : J. Otto, 1901. S. 174. [http://www.digitalniknihovna.cz/nkp/view/uuid:12355ca0-e6df-11e4-a794-5ef3fc9bb22f?page=uuid:4dce0d10-04d6-11e5-97f4-5ef3fc9ae867&fulltext=M%C4%9Bstys Dostupné online]. [38] => [39] => == Přírodní poměry == [40] => Geomorfologicky patří Krouna do [[Česko-moravská subprovincie|Českomoravské soustavy]], podsoustavy [[Českomoravská vrchovina]]. Její severní a západní partie náleží do celku [[Železné hory]], podcelku [[Sečská vrchovina]] a jeho okrsků [[Kameničská vrchovina]] a [[Skutečská pahorkatina]]. ''Kameničská vrchovina'' se u Krouny rozkládá ze směru od obce [[Kameničky]] zhruba v linii od sedla mezi vrchy [[Otava (Žďárské vrchy)|Otava]] a [[U oběšeného]] (nad Svratouchem poblíž pramene Krounky), severně údolím Krounky (nebo silnicí II/354) k okraji lesa nad horní Krounou (zhruba k nivelačnímu bodu 596,79 m n. m.Nivelační bod kb2-6.1 [https://bodovapole.cuzk.cz/_nbOutput_n.aspx?id=PK5J9ANeNuGsjVM2FnlTAy2aWpqKU7qDD60VvcW0BbFJHFUpCwHmWV8Unhc8FSrL]. na okraji lesní lokality), dále k Čachnovu (lokalita Kovářka), Pusté Kamenici (od silnice I/34 svahem vrchu U javoru 659 m n. m., železniční zastávka nad rybníkem Kamenice, lokalita Radčany, bezejmenný vrchol 639,0 m n. m. nad lokalitou Pekelec), Rychnovu (Rychnovský potok u mostu silnice I/34), Krouně (Pilský či Panský rybník, U Zrůstů), Pokřikovu (žel. zastávka). ''Skutečská pahorkatina'' se u Krouny rozkládá ze směru od Skutče zhruba v linii mezi Pokřikovem (žel. zastávka) a [[Otradov]]em (Rychnovský potok nad soutokem s Kamenickou vodou) s nejvyšší kótou a triangulačním bodem v lokalitě Na Hrobkách u Hesin, 539 m n. m.Trigonometrický bod Na Hrobkách u Hesin [https://dataz.cuzk.cz/gu.php?1=24&2=20&3=004&4=a&stamp=slBPYFVZ5OvXuCEJ0v%2bX%2fOnGSHdpDhuY]., resp. lokalitou Potočina s bezejmenným pahorkem tamtéž, 540 m n. m. Jižní a východní partie Krouny náleží do celku [[Hornosvratecká vrchovina]], jeho severozápadního podcelku [[Žďárské vrchy]] a jeho okrajového okrsku ''[[Borovský les]]'' zasahujícího krounský katastr v hraniční linii s Kameničskou vrchovinou od Svratoucha k jižnímu okraji Krouny, Olšinám, Pleskotce, Čachnovu (lokalita Režnízka), Pusté Kamenici (žel. zastávka) a Rychnovu (Rychnovský potok); Borovský les dále zasahuje poblíž Krouny v hraniční linii se Skutečskou pahorkatinou u Otradova, lokalita Na zadech, a dále na Proseč. [41] => [42] => V geologickém podloží oblasti se nachází především [[rula (hornina)|rula]], [[ortorula]], [[svor]] a [[migmatit]]; v oblasti kolem Rudy (Čachnov) pak také [[amfibolit]], [[skarn]], [[mramor]] a [[kvarcit]]. [43] => [44] => Česká geologická služba dokumentuje významné geologické lokality. U Krouny zdokumentovala tzv. skalní výchozy, které jsou typické pro rulu svrateckého krystalinika.Rulové skalní výchozy jižně od Krouny zdokumentované Českou geologickou službou [http://lokality.geology.cz/2936]. [45] => [46] => Na Rudě u Čachnova se nachází zavezený lom a pozůstatky šachty po dobývání železné rudy. Další pozůstatky těžby železné rudy (ze 17. století) se nacházejí v křemičité hornině [[skarn]] na jižním okraji k. ú. Krouny poblíž Tučkovy hájenky (dvě šachty a haldy v bukovém lese), nověji zde byla těžba obnovena ve 40. letech 20. století; v 50. letech bylo místo předmětem uranového průzkumu.Pozůstatky těžby železné rudy ze 17. století [http://lokality.geology.cz/d.pl?odlok=1&vyb=1&id=2810&item=3]. [47] => [48] => Nejbližšími těžebními lokalitami stavebního kamene u Krouny jsou Zderaz (žula) a Proseč (amfibolit, těžba zastavena). [49] => [50] => Krounou prochází severní hranice chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy (silnicí I/34 od Hlinska k Poličce). [51] => [52] => Jihovýchodně od města leží přírodní památka [[Bučina – Spálený kopec]]. [53] => [54] => Památný strom: [[Javor klen]] u hájenky na Humperkách.Památný strom javor klen u hájenky na Humperkách. [https://mapy.cz/zakladni?x=16.0070278&y=49.7542044&z=17&source=base&id=2104998 Mapa]. Rozhodnutí o vyhlášení památného stromu [https://drusop.nature.cz/customer_data/vyhlasky/full/S_105392_1.JPG 1]{{Nedostupný zdroj}}, [https://drusop.nature.cz/customer_data/vyhlasky/full/S_105392_2.JPG 2]{{Nedostupný zdroj}}. Stáří přes 300 let, výška 31 m, šířka koruny 25 m, obvod 516 cm. Jedná se o mohutný strom s centrální dutinou. Nachází se na dvorku asi 15 m od domu (samoty). Jedná se o významný strom v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Památným stromem byl vyhlášen 1. 6. 2009. V roce 2009 byl proveden ochranný řez, ošetření a zastřešení dutiny. Říká se o něm, že na tomto odlehlém místě se kdysi, před vyhlášením Tolerančního patentu, scházeli Čeští bratři. [55] => [56] => === Výškopis === [57] => Nejvyšší místo k. ú. Krouny se nachází v nadmořské výšce 720 metrů (při silnici ze Svratoucha na Čachnov po pravé straně v lese pod kopcem Otava), nejnižší místo se nachází v nadmořské výšce 499 metrů (necelé dva kilometry severně od [[Oldřiš|Oldřiše]], kde potok [[Žejbro]] opouští v polích k. ú. Krouny). Průměrná nadmořská výška celého k. ú. Krouny je tedy 609,5 metrů. Na jižním okraji Krouny při silnici na Svratouch se nachází zástavba v nejvyšší nadmořské výšce obydlené části obce (čp. 36, 592 metrů). Na severním okraji obce, kde Krounka opouští Krounu a protéká pod železnicí, se nachází zástavba s nejnižší nadmořskou výškou obydlené části obce (513 metrů). Průměrná nadmořská výška obydlené části Krouny je tedy 552,5 metrů. [58] => [59] => === Vodstvo === [60] => Nedaleko jižní hranice k. ú. Krouny, na spojnici vrchů Otava a U oběšeného nad Svratouchem, probíhá hlavní evropské rozvodí Labe–Dunaj. [61] => K. ú. Krouny náleží do povodí Novohradky, Chrudimky, Labe a do úmoří Severního moře a Atlantského oceánu. Nejvýznamnějšími vodními toky jsou KrounkaKrounka na OpenStreetMap [https://www.openstreetmap.org/way/81936599]., dříve významná i poskytováním doplňku obživy – rybami, a její přítok Kamenická voda (do které se vlévají dva toky: v Koutech u Krouny Čachnovský potok a za Panským rybníkem v Krouně Rychnovský potok). Krounka pramení severně od obce Svratouch na severním úbočí vrchu Otava u [[U Tučkovy hájenky|Tučkovy hájenky]] v nadmořské výšce 716 metrů (nejvýše položený pramen). Podloží Krounky tvoří převážně [[pískovec]] a [[opuka]]. Pod Otradovem vytváří skalnaté údolí Kablaně v krystalických horninách poličského [[krystalinikum|krystalinika]]. Pod silničním mostem pod [[Kutřín|Kutřínem]] přitéká na území přírodního parku Krounka. Zhruba po 24 km toku se vlévá v nadmořské výšce 305 metrů před [[Luže|Luží]] do [[Novohradka|Novohradky]] (která pramení poblíž Pasek u Proseče) jako její levostranný přítok. Krounka a Žejbro (pramenící na svahu Dědovského kopce u Kladna, protékající Oldřiší a tvořící levostranný přítok Novohradky) odvádějí vodu do Chrudimky a následně do Labe. [62] => [63] => Na k. ú. Krouny se nachází [[filipovský pramen|filipovský pramen Chrudimky]]. Oba prameny významných toků oblasti (Chrudimky a Krounky) se nacházejí nedaleko kopce U oběšeného, nejvyššího vrcholu Železných hor. [64] => [65] => V Krouně a jejím okolí bývalo dříve více rybníků (panských, tj. šlechtických, i soukromých). Největší byl Panský (též jako Pilský z důvodu blízkosti sousední pily nebo též U Zrůstů), po protržení hráze v r. 1829 zanikl, dnes opět obnoven (někdy nazýván jako „Krouna velká“). Kolem tohoto rybníka vedla i historická cesta z Krouny do Rychnova. Tato polní cesta K Vápenkám byla rekonstruována a rozšířena výstavbou v období mezi říjnem 2014 a květnem 2015; celková délka činí 1545 m, bylo na ní vysázeno 55 ovocných stromů. [66] => [67] => Z dalších rybníků dříve existovaly např. V Šejvli, Cypriák, Basylák, menší soukromé rybníčky, jako např. Lvův, Šmokův či Podzimkův. Dodnes existuje rybník ve Dvoře, který vznikl z potřeby získávání jílu pro stavbu hospodářských objektů místního panského rychmburského dvora. V r. 2005 byla dokončena stavba rybníka v blízkosti obce směrem na Oldřiš (je nazýván jako „Krouna malá“). [68] => Na mostě přes Krounku při silnici II/354 (horní Krouna směrem na Svratku) je umístěn hladinoměr, který měří aktuální výšku hladiny Krounky.Hladinoměr Krounky při silnici II/354 na horní Krouně směrem na Svratku [https://www.envimonitoring.cz/cz/#chmi#graph#50360#H-Krouna Dostupné online.] Zprávy o aktuálním stavu jsou automaticky posílány předsedovi a místopředsedovi povodňové komise obce Krouna a veliteli místního sboru dobrovolných hasičů. [69] => [70] => V sousedním Otradově existuje na Krounce hlásný profil (místo na vodním toku sloužící ke sledování průběhu povodně) kategorie B (profil nezbytný pro řízení opatření k ochraně před povodněmi na krajské úrovni, zřizovaný krajským úřadem a provozovaný obcí).Evidenční list hlásného profilu na Krounce v Otradově [https://hydro.chmi.cz/hpps/hpps_prfbk_detail.php?seq=20598963] {{Wayback|url=https://hydro.chmi.cz/hpps/hpps_prfbk_detail.php?seq=20598963|date=20200615212210}}.[http://www.pla.cz/portal/sap/cz/PC/Mereni.aspx?id=270&oid=2 Stav a průtok na Krounce v Otradově]. [71] => [72] => == Podnebí == [73] => Podle [[Klasifikace podnebí|Quittovy stupnice]] spadá území obce do tří klimatických oblastí, a sice dvou mírně teplých (MT2, MT3) a jedné chladné (CH7), přičemž většina náleží do chladné oblasti CH7.[http://www.ovocnarska-unie.cz/sispo/?str=klima-mapa Klimatické regiony České republiky podle Quitta] {{Wayback|url=http://www.ovocnarska-unie.cz/sispo/?str=klima-mapa |date=20200602023229 }}. Ta se vyznačuje krátkým mírným létem, dlouhým a chladným přechodným obdobím jara a podzimu a chladnou zimou s poměrně dlouhou dobou trvání sněhové pokrývky. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 6–7 °C, roční úhrn srážek dosahuje průměrně 700–800 mm. [74] => Aktuální počasí v Krouně lze zjistit z údajů meteorologické stanice Základní školy v Krouně[http://mail.zskrouna.cz/meteo/index.php Aktuální počasí v Krouně z meteorologické stanice ZŠ Krouna]. včetně historických údajů od r. 2013[http://mail.zskrouna.cz/meteo/monthlyrecord.php Měsíční rekordy (nejvyšší a nejnižší hodnoty od r. 2013) teploty, vlhkosti, srážek, větru a tlaku z automatické meteorologické stanice (ZŠ Krouna)].. [75] => [76] => == Obecní správa == [77] => === Části obce === [78] => * [[Čachnov]] [79] => * [[Františky]] [80] => * Krouna [81] => * [[Oldřiš (Krouna)|Oldřiš]] [82] => * [[Ruda (Krouna)|Ruda]] [83] => * [[Rychnov (Krouna)|Rychnov]] [84] => [85] => Do roku 1995 byl součástí i Otradov.[https://www.czso.cz/documents/11300/17800381/uir_zmeny12a.zip/8bc8a8cd-2686-4862-aa6a-eba62c51217b?version=1.0 ''Územně identifikační registr základních sídelních jednotek, změny v letech 1996-2012a'', s. 113] (stažení souboru ZIP). [86] => [87] => === Symboly obce === [88] => Symbol obce zapsaný v [[Registr komunálních symbolů|Registru komunálních symbolů]] tvoří královská koruna.{{Citace elektronické monografie [89] => | příjmení = [90] => | jméno = [91] => | korporace = Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [92] => | odkaz na korporaci = Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [93] => | titul = Registr komunálních symbolů: Symboly – Krouna [94] => | url = https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/df2bc55e-3a6e-47f3-b1ec-21f8a4d1badd [95] => | vydavatel = [96] => | místo = [97] => | datum vydání = [98] => | datum přístupu = 2021-02-20 [99] => }} Obec je členem Místní akční skupiny (MAS) HlineckoKrouna je členem MAS Hlinecko, z. s. [http://www.mashlinecko.cz/__2019/]. a Sdružení obcí mikroregionu HlineckoKrouna je členem Sdružení obcí mikroregionu Hlinecko [https://www.hlineckoregion.cz/articles.php?cat_id=6] {{Wayback|url=https://www.hlineckoregion.cz/articles.php?cat_id=6|date=20210225130305}}. [100] => [101] => == Obyvatelstvo == [102] => {{Tabulka počtu obyvatel|Q56415313}} [103] => [104] => == Církve a kostely == [105] => === Římskokatolická církev === [106] => [[Soubor:Krouna kostel sv Michaela.JPG|náhled|vlevo|Kostel svatého Michaela]] [107] => [108] => Podle listiny s prvním výskytem názvu obce Krouna z roku 1349 patřila obec pod mýtský [[Děkanát a vikariát|děkanát]], který byl součástí archidiakonátu hradeckého. Po vzniku [[Diecéze litomyšlská|biskupství v Litomyšli]] se jeho součástí stal i děkanát mýtský se svými farami. [109] => V době husitských nepokojů v 15. století, kdy se rozpadla katolická církevní správa a roku 1421 de facto zaniká i litomyšlské biskupství, přivedl [[Jan Pardus z Horky a Vratkova]], český husitský hejtman, na všechny fary rychmburského panství [[Utrakvismus|utrakvistické]] kněze, tj. kazatele umírněného husitství (nejspíše po roce 1454, kdy Rychmburk dostává od krále [[Ladislav Pohrobek|Ladislava Pohrobka]])V této předávací listině z 3. 1. 1485 je zmiňována i Krouna jako ves s [[Rychta (území)|rychtou]] (ke které patřila i ves Oldřiš). Rozdělení panských velkostatků na rychty zaniklo po roce 1848.. Nekatolickou zůstala fara v Krouně zhruba do roku 1620. V této době vlastnil Rychmburk Lev Burián Eusebius Berka z Dubé a Lipého, přívrženec Ferdinanda II., fary začaly být obsazovány katolickými kněžími. Z nedostatku kněží však po roce 1620 v Krouně zanikla samostatná fara, duchovní správu převzala fara ve [[Skuteč|Skutči]] (roku 1655 bylo ve Skutči zřízeno děkanství), později 1673 v Hlinsku a 1677 děkanství ve Skutči. Rozdělení Čech na děkanáty (jako vyšší církevně územní jednotky, které zahrnovaly několik farností) bylo kolem roku 1631 pražským arcibiskupem [[Arnošt Vojtěch z Harrachu|Arnoštem Vojtěchem z Harrachu]] změněno dělením na vikariáty jako vyššími církevně-územními jednotkami (které obvykle zahrnovaly několik původních děkanátů). Post skutečského děkana byl spojen i s postem skutečského vikáře (vikariát vznikl ve Skutči roku 1750). Za skutečského děkana Antonína Ignáce Matheidy byla po roce 1699 zahájena silnější rekatolizaci území děkanátu, byly organizovány misie, podporován rozvoj lidové zbožnosti a mariánský kult. K obnovení krounské katolické fary v roce 1737 významně přispěl [[Štěpán Vilém Kinský]], vlastník Rychmburka a v té době také nejvyšší [[Nejvyšší maršálek|maršálek Království českého]]. Zřízení fary (v době, kdy skutečným děkanem byl František Jan Jeroným Bartoň, rozšiřovatel mariánského a svatojánského kultu) bylo potvrzeno nařízením knížete-arcibiskupa pražského [[Jan Mořic Gustav z Manderscheid-Blankenheimu|Jana Mořice Gustava z Manderscheid-Blankenheimu]] z 8. května 1737; při této příležitosti nařídil vyjmout několika vsí z obvodu skutečského děkanátu a jejich připojení k nově vzniklé farnosti; jednalo se o obec Krounu s farním kostelem, Oldřiš, Humperky, Čachnov, Rudu, Rychnov, Františky, Českou Rybnou a dále i o Otradov a [[Pustá Kamenice|Pustou Kamenici]] se svými [[Filiální kostel|filiálními kostely]]. Rychmburk a Krouna se stávají významnými správními centry oblasti. Farářem v Krouně se stává Jan Nepomuk Felix Chuchelský z Nestajova. Roku 1784 se tento obvod (a také děkanství skutečské) stal součástí [[Diecéze královéhradecká|královéhradecké diecéze]]. Roku 1921 byla Česká Rybná přifařena k Proseči.
[110] => [[Seznam představitelů Krouny#Duchovní římskokatolické církve|Seznam duchovních římskokatolické církve působících v Krouně]]. [111] => [112] => [[Kostel svatého Michaela archanděla (Krouna)|Kostel sv. Michaela archanděla]] ([[Farní kostel|farní katolický kostel]]) je poprvé připomínán roku 1350 jako dřevěný kostel krytý šindelem. Zajímavostí je, že kostel byl orientován k jihu. Dřevěný kostel byl roku 1768 stržen a v letech 1770–1773 byl k původní věži přistavěn nový kostel barokní. Náklady činily 8.707 zlatých, stavbu z velké části financoval [[Filip Kinský|Filip Josef hrabě Kinský z Vchynic a Tetova]]. Roku 1774 světil nový kostel Jan Nepomuk Felix Chuchelský z Nestajova, děkan skutečský a dřívější farář krounský. Kostelní věž byla v roce 1844 snížena ze statických důvodů. Většina zvonů byla během první a druhé války rekvírována, zůstal pouze zvon sv. Prokop z roku 1529, jehož autorem je zvonař Jiří KonvářMůže se jednat o kutnohorského mistra konváře Jiřího Klabala, autora zvonu Barbora z roku 1530 pro kutnohorský chrám sv. Barbory, jak je možno se o něm dočíst např. v knize: JUNGMANNOVÁ, Pavla: Pověsti o zvonech, zvonařích, zvonicích a zvoničkách. České Budějovice : Kopp, 2003.. Na hlavním oltáři je obraz sv. Michaela archanděla od [[Jan Umlauf|Jana Umlaufa]] z Kyšperka z roku 1876. Dále se v kostele nachází renesanční křtitelnice ze 16. století. Jednomanuálové varhany s pedálem byly předány 15. května 1801, vytvořil je varhanář Matěj Karel Horák z Kutné Hory[http://www.varhany.net/zivotopis.php?idv=121157 Varhanář Matěj Karel Horák z Kutné Hory, rodokmen].''Památky archaeologické a místopisné'', 1854, sešit 4, s. 172–173. [http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:b8abd740-d86a-11e4-9c07-5ef3fc9bb22f?page=uuid:77e04bd0-d87c-11e4-ae4e-5ef3fc9ae867 Dostupné online].[[Zdeněk Wirth|WIRTH, Zdeněk]]: [[Soupis památek|''Soupis památek historických a uměleckých v království Českém'']]. Svazek 16. Politický okres vysokomýtský. Praha : Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1902. Kapitola "Krouna - Kostel sv. Michala Archanděla", s. 70–73. [http://depositum.cz/knihovny/pamatky/strom.clanek.php?clanek=5670 Dostupné online].{{MonumNet|název=kostel sv. Michala|ID=149447|datum=2014-11-09}}.UHLÍŘ, Václav: ''Varhany královéhradecké diecéze''. Hradec Králové : Garamon, 2007, s. 193. ISBN 978-80-86472-27-0.. [113] => Kutnohorská dílna patřila k nejvýznamnějším domácím centrům varhanářství období pozdního baroka a klasicismu. Roku 2014 nástroj restauroval varhanář Dalibor Michek[https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1098528273-krestansky-magazin/318298380040002/obsah/603014-varhanar-dalibor-michek Varhanář Dalibor Michek v pořadu České televize Křesťanský magazín].. Kostel svatého Michaela archanděla je kulturní památkou od 3. 5. 1958; jako kulturní památka je také evidována márnice a ohradní zeď s branami. V letech 1975 až 1977 prošel kostel rekonstrukcí. [114] => [115] => === Českobratrská církev evangelická === [116] => [[Soubor:Krouna-evangelický-kostel2015f.jpg|náhled|vlevo|upright|Evangelický kostel]] [117] => [118] => V roce 1781 byl v Krouně založen prvníMEDEK, Zdeněk Jan: ''Na slunci a do mrazu. První čas josefínské náboženské tolerance v Čechách a na Moravě''. Praha : Kalich, 1982, s. 308. reformovaný (kalvínský) sbor v Čechách, od roku 1782 zde sídlil farář. První reformovaný kostel zde byl založen 1. 4. 1784, dobudován 7. 5. 1784. dedikován 18. 7. 1784ADÁMEK, Karel Václav: ''Listiny k dějinám lidového hnutí náboženského na českém východě v 18. a 19. věku. Díl 2. Z let 1782 až 1870.'' Praha : Čes. ak. věd a um., 1922, položka 368, s. 57, pozn. 753. [https://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:ce7dbae0-ac00-11e2-8b87-005056827e51?page=uuid:18af2270-0ee4-11e3-9439-005056825209] Dostupné online.. V letech 1784 až 1785 byla Krouna sídlem [[superintendent|superintendenta]], nejvyššího představitele, resp. vedoucího duchovního (kazatele) reformované církve v Čechách. Roku 1790 byla v Krouně založena evangelická škola.HAVELKA, Emanuel: ''Protestantské školství v Čechách a na Moravě''. Praha : nákladem Dědictví Komenského, 1910, s. 39. Výuka však probíhala již před zřízením této instituce, působil zde po boku kazatele [[František Kováč|Františka Kováče]] kantor Vincenc Mihály, budoucí kazatel ve Svratouchu.Zpráva vrchnostenského úřadu o pastorech na rychmburském panství zaslaná chrudimskému krajskému úřadu 6. 1. 1784 (SOA v Zámrsku, Vs Rychmburk, kar č. 33). Posledním učitelem samostatné evangelické školy v Krouně byl František Balcar (1851–1924).[https://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&task=record.record_print&tmpl=component&id=5952 Balcar, František. Heslo Českého hudebního slovníku osob a institucí] {{Wayback|url=https://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&task=record.record_print&tmpl=component&id=5952 |date=20210425121850 }}.BALCAR, František: píseň Na hranici (vyšla v edici Skryté poklady, 1941). Církev navazuje na tradice církve evangelické [[Augsburské vyznání|augsburského]] (luterského) i [[Helvetské vyznání|helvetského]] (reformovaného) vyznání. Augsburské i helvetské církve byly v českých zemích jediné dvě protestantské církve povolené [[Toleranční patent|Tolerančním patentem]] roku 1781. Požadavky unie evangelických sborů obou vyznání se silně ozvaly již v roce 1848, ke sloučení českých sborů však došlo až po vyhlášení Československé republiky na generálním sněmu v prosinci 1918. [119] => [120] => [[Seznam představitelů Krouny#Duchovní reformované (evangelické) církve|Seznam duchovních reformované (evangelické) církve působících v Krouně]]. [121] => [[Soubor:Krouna-evangelický-kostel2015e.jpg|náhled|vpravo|Kalich na evangelickém kostele]] [122] => [123] => Evangelický kostel [[Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Krouně|sboru ČCE]]. Novorománský kostel podle projektu [[František Schmoranz starší|Františka Schmoranze]].Archiválie [https://vychodoceskearchivy.cz/home/kontakty/statni-okresni-archiv-chrudim/ Státního okresního archivu v Chrudimi] ke stavbě evangelického kostela a fary v Krouně (fond: ČCE Krouna): a) Stavba chrámu v Páně v Krouně (1872–1876), kart. 21; b) Protokoly ze schůzí (4. 7. 1872 až 26. 1. 1876), kart. 164; c) Povolení k výstavbě a korespondence týkající se stavby nové fary (1908–1909), kart. 173; d) Fond: Rodinný archiv Schmoranzů (František Schmoranz starší: Návrh evangelického kostela v Krouně, inv. č. 39/41, ukl. č. 18). Základní kámen byl položen 27. 7. 1874. Prosté vybavení – stůl Páně a kazatelna – jsou dílem mistra Josefa Podstaty z Třebechovic. V kostele jsou dvoumanuálové koncertní varhany od [[Josef Prediger|Josefa Predigera]] z Albrechtsdorfu. Kostel je kulturní památkou od 3. 5. 1958. V letech 1984–1987 proběhla generální oprava kostela. Ve věži kostela se nachází zvon odlitý v roce 1928 Oktávem Winterem z Broumova a zvon odlitý v roce 2010 [[Zvonařská dílna Tomášková-Dytrychová|zvonařstvím Dytrychových]] v Brodku u Přerova. Stavba je zapsanou kulturní památkou.{{MonumNet|název=kostel evangelický|ID=125336|datum=2014-11-09}}. [124] => [125] => V roce 1912 vybudoval sbor evangelický hřbitov v místní části [[Františky]]. [126] => Dne 11. listopadu 1967 se v Krouně konal konvent (shromáždění zástupců) poličského seniorátu (společenství sborů obvodu). [127] => [128] => == Obecní správa a politika == [129] => Historické kraje (sídla), ke kterým Krouna patřila: [130] => * Pardubice (1850–1855) [131] => * Chrudim (1855–1868) [132] => * Pardubice (1949–1960) [133] => * Hradec Králové (1960–1999, Východočeský kraj) [134] => * Pardubice (od r. 2000) [135] => Historická okresní hejtmanství jako předchůdce politických okresů (sídla), ke kterým Krouna patřila [136] => * Chrudim (1850–1855) [137] => * Vysoké Mýto (1968–1918) [138] => Historické okresy (sídla), ke kterým Krouna patřila: [139] => * soudní okres (1850–1855, 1868–1949): Skuteč [140] => * smíšený okres (1855–1868): Skuteč [141] => * politický okres (1918–1949): Vysoké Mýto [142] => * malý okres (1949–1960): Hlinsko [143] => * velký okres (1960–2002): Chrudim [144] => Subjekt obce Krouna vznikl na základě zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), jako orgán územní samosprávy. Obec vykonává samostatnou působnost na základě zákona č. 128/2000., o obcích [145] => (obecní zřízení), v platném znění a je územním samosprávným celkem s právní subjektivitou. Obec Krouna je spravována pětičlennou radou obce a patnáctičlenným zastupitelstvem obce. [146] => [[Seznam představitelů Krouny]] - rychtáři, starostové, duchovní. [147] => [148] => == Pamětihodnosti == [149] => * Katolický kostel sv. Michaela archanděla. Barokní areál venkovského katolického kostela z let 1770–1773, dobře disponovaný v krajině, se zachovalým středověkým jádrem a věží z 15. století. [150] => * Evangelický kostel. Příklad venkovského evangelického kostela z r. 1891 postaveného Františkem Schmoranzem ve stylu romantického historismu s neorománskými prvky. Doklad významu zdejší evangelické komunity. [151] => * Zemědělská usedlost čp. 61. Ukázka venkovské usedlosti s hodnotným řešením průčelí, štítu, ohradní zdi s vjezdem a brankou. Klasické umístění zemědělského domu z období, kdy při pozdně středověké kolonizaci byla založena ves Krouna, typu lánové vsi, kolem potočního mělkého úvalu. [152] => [153] => === Vlajka a znak === [154] => * Vlajka. List tvoří tři svislé pruhy, bílý, modrý a bílý, v poměru 1 : 2 : 1. V modrém pruhu žlutá královská koruna. Poměr šířky k délce listu je 2:3. [155] => * Znak. V modrém štítě nad sníženou stříbrnou krokví zlatá královská koruna. [156] => [157] => == Doprava == [158] => === Silniční doprava === [159] => * Obcí prochází [[silnice I/34]]. Vede z Českých Budějovic přes Třeboň, Jindřichův Hradec, Pelhřimov, Humpolec, Havlíčkův Brod, Ždírec, Hlinsko, Krounu a Poličku do Svitav. Katastrálním územím Krouny prochází od 166,0 km do 176,5 km své délky. Celkem měří 202,590 km a patří mezi nejdelší a nejvýznamnější celostátní tahy.Mapa silnice I/34, která protíná Krounu [https://mapy.cz/zakladni?x=15.5025941&y=49.4065017&z=9&source=area&id=31091]. [160] => * Obcí také vede [[silnice II/354]]. Vede z Předhradí (od křižovatky se silnicí II/358 na Kutřín) přes Krounu, Svratku, Sněžné, Nové Město na Moravě do Svařenova. Katastrálním územím Krouny prochází od 2,0 km do 11,0 km své délky. Celkem měří 63,5 km. [161] => [162] => Autobusy zajišťují spojení zejména se Skutčí a Hlinskem.[http://www.portal.idos.cz/Search.aspx?c=7&mi=5&tt=8306,2&sv=&ttnm=Krouna ''Autobusové jízdní řády, obec Krouna'', portal.idos.cz]. [163] => [164] => === Železniční doprava === [165] => [[Soubor:261 mapa.png|náhled|vlevo|Železniční trať č. 261]] [166] => [167] => Obcí prochází regionální [[železniční trať Svitavy – Žďárec u Skutče]] č. 261 nyní se zastávkami [[Krouna zastávka]] (515 m n. n.), [[Krouna (železniční zastávka)|Krouna]] (530 m n. m.) a stanicí [[Čachnov (nádraží)|Čachnov]] (600 m n. m.). Trať Polička–Skuteč, jejíž zrod je v plánech z roku 1888, se začala stavět na jaře roku 1897; dne 6. října 1897 přijel v 9:58 do Krouny první vlak směrem do Skutče (tenkrát již ve sněhové vánici). Následně se stavěla příjezdová silnice. Dne 18. listopadu 1897 bylo otevřeno nádraží.Historie a současnost nádraží ČD v Krouně [https://nadrazi-foto.rajce.idnes.cz/Krouna/]. Singrovka v Krouně [https://www.youtube.com/watch?v=JW1wGH6-5tM]. Krouna-zastávka [https://www.youtube.com/watch?v=jFE86uUSLsc]. Prvním přednostou stanice se stal Robert Nitsche. Dne 15. května 1925 bylo na celé trati vyměněno telegrafní a uvedeno do provozu vedení telefonní. V roce 1928 byly na celé trati provedeny zkušební jízdy motorovým vozem, ale s ohledem na traťové poměry nebyla motorová doprava prozatím zavedena. Silnější svršek dostala trať v roce 1937 kvůli politické situaci, protože tato dráha znamenala důležitou spojnici mezi hlavními tratěmi a muniční továrnou na okraji Poličky. [168] => [169] => Z parních lokomotiv se na trati vystřídaly od začátku provozu lokomotivy řady 310.0 (kkStB 97), 422.0 a 423.0. K posílení dopravy zde byly zapůjčeny na kratší, nebo delší dobu také lokomotivy jiných řad. Parní provoz byl ukončen 15. října 1965, a to řadou 423.0. Z motorových vozů se zde od roku 1933 vystřídaly vozy řad M 120.4, M 232.2, M 242.0 a M 131.1. V současné době zde jezdí motorové vozy řady M 152.0 (od roku 1988 označeny řadou 810). V roce 1965 jezdily z Poličky nové motorové lokomotivy řady T 444.1 a v nákladní dopravě pak řada T 444.02. Později byly nasazovány vedle "karkulek" také stroje řady T 435.0.ČÍŽEK, Oldřich: Z historie železniční trati Svitavy - Polička - Žďárec u Skutče. In: ''Vlastivědné listy Pardubického kraje'', 2006, č. 2. [170] => [171] => Dne 28. prosince 1944 ve 12:35 podnikl osamocený hloubkař (stíhací doprovod svazu bombardérů, který se vracel z náletu na Pardubice) nálet na osobní vlak, který právě stál ve stanici.''Krouna, 28. prosince 1944'' [https://hloubkari.wordpress.com/2006/12/26/453715-krouna-28-prosince-1944/ Dostupné online]. Ve služebním voze byl zabit vlakvedoucí Josef Hotový, topič Jan Mittelmayer zemřel v nemocnici v Poličce, sedm cestujících utrpělo zranění. Zraněným poskytla první pomoc Růžena Ecksteinová, manželka krounského lékaře Rudolfa Ecksteina. [172] => [173] => V roce 1955 se na trati oddělila osobní a nákladní doprava, byly zavedeny motorové vlaky. O deset let později definitivně skončil parní provoz. [174] => [175] => Železniční zastávka Krouna[https://www.cd.cz/stanice/5455043/ Železniční stanice Krouna. Detail stanice na stránce Českých drah] má kilometrickou polohu (měřeno ze Svitav) 40,717 km, Krouna zastávka[https://www.cd.cz/stanice/5455173/ Železniční stanice Krouna-zastávka. Detail stanice na stránce Českých drah] pak 41,680 km; cílová stanice trati (ze Svitav do Žďárec u Skutče) Žďárec u Skuteč má kilometrickou polohu 52,829 km. Na trati u Krouny se nacházejí dva silniční železniční přejezdy, a sice v kilometrické poloze trati 39,521 (světelné zabezpečení se závorami na [[Silnice I/34|silnici I/34]] na Poličku) a v poloze trati 41,763 (světelné zabezpečení bez závor na silnici II. třídy ve Dvoře směrem na Skuteč, resp. Otradov). Vzdálenost z Krouny zastávky do Krouny překoná [[motorový vůz 810|motorový vůz řady 810]] za 1,63 min. (s průměrnou spotřebou 0,81 l nafty), z Krouny do Čachnova za 5,48 min. (s průměrnou spotřebou 3,13 l nafty).KONČICKÁ, Květa: ''Současný stav a racionalizace trati Svitavy – Žďárec u Skutče''. Bakalářská práce. Pardubice : Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera, 2008. [https://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/28641/KoncickaK_Soucasny%20stav_PN_2008.pdf?sequence=1&isAllowed=y Dostupné online]. [176] => [177] => Dne 24. června 1995 došlo u Krouny k [[Železniční nehoda u Krouny|tragické železniční nehodě]], při níž do motorového osobního vozu narazily čtyři nákladní vagony, které ujely ze stanice Čachnov vinou nedostatečného zajištění při [[posun]]u. Při nehodě zahynulo 19 osob.{{Citace elektronického periodika |titul=Krouna - nejtragičtější nehoda 90. let |url=http://loko.goo.cz/nehody/24061995.htm |datum přístupu=2011-06-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090902011726/http://loko.goo.cz/nehody/24061995.htm |datum archivace=2009-09-02 |nedostupné=ano }}[https://www.youtube.com/watch?v=wsbOjXEEcfA Krouna – 25 let od železničního neštěstí][https://www.hzscr.cz/clanek/pri-nehode-jde-o-vteriny-a-rad-bych-jednou-znal-pocity-vyprostovanych-lidi-rika-jaroslav-zak-hasic-s-vice-nez-tricetiletou-praxi-a-clovek-pro-ktereho-je-vyprostovani-na-prvnim-miste.aspx Při nehodě jde o vteřiny]. [178] => [179] => Rozhodnutím Pardubického kraje nebyla od konce roku 2011 nadále provozována pravidelná osobní doprava (až na sporadické rekreační vlaky).[http://chrudimsky.denik.cz/zpravy_region/zdarec-pusta-kamenice-obsluznost20110504.html Obce na trati Žďárec–Pustá Kamenice chtějí obslužnost.] ''Chrudimský deník'', 4. 5. 2011. Od roku 2013 byl však na trati opět obnoven plný provoz osobních vlaků. [180] => [181] => V roce 2017 byla budova železničního nádraží zbourána a nahrazena přístřeškem.{{Citace elektronického periodika [182] => | příjmení = Očenášková [183] => | jméno = Adéla [184] => | titul = "Takové hospodaření státu je divné." Starosta i ekologové kritizují demolici nádraží [185] => | periodikum = Aktuálně.cz [186] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [187] => | vydavatel = Economia [188] => | odkaz na vydavatele = Economia [189] => | datum vydání = 2021-04-28 [190] => | datum přístupu = 2021-09-23 [191] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/doprava/ekologove-kritizuji-sz-za-nakladnou-demolici-nadrazi-na-pard/r~26017a1ea66b11ebb234ac1f6b220ee8/ [192] => }} [193] => [194] => === Turistické trasy === [195] => Katastrálním územím Krouny prochází dvě značené turistické trasy [[Klub českých turistů|Klubu českých turistů]]: [196] => * Červeně značená trasa 0446 vedená od Paletinské kaple u Luže přes Košumberk, Kutřín, Otradov, Krounu, Oldřiš, Dědovou, Kameničky, Chlumětín, Svratku, na Karlštejn a nedalekou Knížecí studánku.{{Citace elektronické monografie [197] => | korporace = Seznam.cz [198] => | odkaz na korporaci = Seznam.cz [199] => | titul = Turistická mapa: úsek Česká Rybná-Krouna-Karlštejn [200] => | url = https://mapy.cz/turisticka?x=16.0495542&y=49.7541675&z=13 [201] => | vydavatel = Mapy.cz [202] => | datum přístupu = 2021-02-07 [203] => }} [204] => * Zeleně značená trasa 4308, vlastivědná stezka [[Krajem Chrudimky]]{{Citace elektronické monografie [205] => | korporace = Seznam.cz [206] => | titul = Turistická mapa: Čachnov-filipovský pramen řeky Chrudimky [207] => | url = https://mapy.cz/turisticka?x=16.0381602&y=49.7450031&z=15&source=base&id=1697496 [208] => | vydavatel = Mapy.cz [209] => | datum přístupu = 2021-02-07 [210] => }} v horním toku řeky Chrudimky do [[Horní Bradlo|Horního Bradla]], výchozím bodem celé turistické trasy je železniční stanice [[Čachnov]], dále Míšek, filipovský pramen Chrudimky a dále k Hlinsku. [211] => Turistické trasy s vlastivědnou stezkou uvedeny na mapách: [212] => * Žďárské vrchy (mapový list č. 48), úsek filipovský pramen Chrudimky–Hlinsko. [213] => {{Citace monografie [214] => | korporace = Klub českých turistů [215] => | odkaz na korporaci = Klub českých turistů [216] => | titul = Turistická mapa: Žďárské vrchy [217] => | vydání = 6 [218] => | vydavatel = Trasa [219] => | místo = Praha [220] => | rok = 2013 [221] => | počet stran = [222] => | strany = [223] => | isbn = 978-80-7324-370-8 [224] => | poznámka = Mapový list č. 48, měřítko 1 : 50 000 [225] => }} [226] => * Železné hory (mapový list č. 45), úsek Hlinsko–Chrudim.{{Citace monografie [227] => | korporace = Klub českých turistů [228] => | odkaz na korporaci = Klub českých turistů [229] => | titul = Turistická mapa: Železné hory [230] => | vydání = 6 [231] => | vydavatel = Trasa [232] => | místo = Praha [233] => | rok = 2012 [234] => | počet stran = [235] => | strany = [236] => | isbn = 978-80-7324-348-7 [237] => | poznámka = Mapový list č. 45, měřítko 1 : 50 000 [238] => }} [239] => Divokým údolím Krounky (turistické trasy Hlinecka).''Turistická trasa Divokým údolím Krounky'' [http://www.hlinsko.cz/mesto/cestovni-ruch-turistika-pamatky/tipy-na-vylety/turistika/turisticke-trasy-hlinecko/12] {{Wayback|url=http://www.hlinsko.cz/mesto/cestovni-ruch-turistika-pamatky/tipy-na-vylety/turistika/turisticke-trasy-hlinecko/12|date=20210310143913}}. [240] => [241] => == Lidové hračky z Krouny == [242] => Výroba dřevěných lidových hraček patří k významné tradici Krouny od 2. poloviny 19. století.THOŘOVÁ, Věra: Tradiční a moderní hračka. ''Národopisné aktuality'', 1980, č. 2, str. 155. Informace o výstavě k výrobě hraček mj. v Krouně a Dědové. Výstava byla otevřena v kulturním domě Zavadilka v Praze na Hanspaulce 4. 6. 1980. [http://na.nulk.cz/1980/2/Nr.html#35 Dostupné online].KŘÍŽEK, Josef: Dřevěné hračky v Horáckém muzeu. In: ''Vysočina, regionální týdeník''. Roč. 46, č. 3 (19. 1. 2006), s. 7VÁLKA, Miroslav: Výstava "Svět hraček" v brněnském Paláci šlechtičen. ''Národopisná revue'', r. 1993, č. 1–2, str. 57. Stručná charakteristika lidových hraček mj. z Krouny a Dědové. [http://revue.nulk.cz/pdf/r1-2-1993.pdf Dostupné online (soubor PDF), str. 57] {{Wayback|url=http://revue.nulk.cz/pdf/r1-2-1993.pdf |date=20210424122057 }}.DVOŘÁKOVÁ, Hana: Horácká hračka ve světle dobové produkce sousedních zemí. ''Národopisná revue'', r. 1994, č. 1–2. Na str. 17 a 18 zmínka o výrobě lidových hraček mj. v Krouně a Dědové. [http://revue.nulk.cz/pdf/r1-2-1994.pdf Dostupné online (soubor PDF), str. 17 a 18] {{Wayback|url=http://revue.nulk.cz/pdf/r1-2-1994.pdf |date=20210424122051 }}. Krouna společně se [[Skašov]]em na Plzeňsku patří k největším a nejstarším střediskům výroby lidových dřevěných hraček v českých zemích.ZÝKOVÁ, Božena: Dějiny vzniku národopisného oddělení Klatovského muzea a lidové hračky v jeho sbírkách. Diplomová práce. Praha : katedra etnografie a folkloristiky Filosofické fakulty Karlovy Univerzity, březen 1969, s. 76. V okolí Krouny se dále výroba lidových hraček rozvíjela v Dědové, Otradově, Pusté Kamenici, Čachnově, Kladně a Svratce. Původně se vyřezávaly ze smrkového dřeva, protože Krouna je především obklopena smrkovými lesy, pak i z olše, javoru, buku a někdy jasanu; později se hračky začaly soustružit. Jednou z mála rodin, u níž hračkářská tradice nebyla přerušena, jsou František, Zdeněk st. a Zdeněk ml. Bukáčkové.[https://www.hrackybukacek.cz/ Zdeněk Bukáček. Folklórní a dekorační předměty ] {{Wayback|url=https://www.hrackybukacek.cz/ |date=20210410144323 }}.[https://pardubice.rozhlas.cz/zdenek-bukacek-6063690 Zdeněk Bukáček.] Vysílání Českého rozhlasu Pardubice 18. 1. 2008. Zakladatelem téměř stoleté tradice výroby hraček, folklorních a dekoračních předmětů, je František Bukáček (1910–1974), v jeho šlépějích pokračoval syn Zdeněk Bukáček st. (1936–2002) a pokračuje vnuk Zdeněk Bukáček ml.[https://region.rozhlas.cz/bukackovy-drevene-hracky-z-krouny-8198775 Bukáčkovy dřevěné hračky z Krouny.] Vysílání Českého rozhlasu 25. 4. 2020.[https://www.nulk.cz/wp-content/uploads/2017/02/Buk%C3%A1%C4%8Dek-Zden%C4%9Bk.jpg Zdeněk Bukáček - výroba dřevěných hraček.], kterému Ministerstvo kultury ČR v r. 2002 udělilo titul Nositel tradice lidových řemesel[https://www.nulk.cz/nositele-tradice/ K titulu Nositel tradice lidového řemesla].. Generace Bukáčkových ctí původní tvary hraček. Dnes se tvorba specializuje na výrobu nejrůznějších figurek – panenek, panenek s máselnicí, pohyblivých slepiček, koníků, husarů na koni, trubačů, kominíků a vojáků.[https://pardubice.rozhlas.cz/drevo-na-hracky-schne-dva-roky-pak-musi-v-dilne-dokrupnout-6040250 Zdeněk Bukáček udržuje při životě tradici výroby dřevěných hraček.] Vysílání Českého rozhlasu Pardubice 18. 1. 2008, pořad Zálety Aleny Zárybnické. [243] => [244] => == Osobnosti == [245] => [[Soubor:Miloslav Pelíšek.jpg|náhled|upright|[[Miloslav Pelíšek|Miloslav Pelíšek]],
čestný občan Krouny]] [246] => [247] => V Krouně se narodila nebo působila řada osobností; duchovní, učitelé, sportovci, spisovatelé, novináři, řemeslníci, odborníci v různých oblastech. O Krouně psali mnozí, kteří z obce vzešli nebo do ní jen přijížděli či Krounou procházeli. Svým dílem a svými výsledky zanechali trvalou stopu: [248] => * [[Karel Andrle]], evangelický farář [249] => * [[Vlastimil Brouček]], spisovatel a překladatel [250] => * František Bukáček, Zdeněk Bukáček st., Zdeněk Bukáček ml., autoři krounských dřevěných soustružených hraček [251] => * [[Jan Theodorich Doležal]], odborný spisovatel [252] => * Jan Nepomuk Felix Chuchelský z Nestajova, první katolický farář obnovené krounské fary [253] => * [[Ferenc Kovács]], reformovaný kazatel a první český reformovaný superintendent [254] => * [[František Křižík]], elektrotechnik a vynálezce [255] => * [[Jiří Kučera (1952–1994)|Jiří Kučera]], český pedagog, vysokoškolský učitel, literární teoretik, regionalista [256] => * [[Vladimír Kučera (farář)|Vladimír Kučera]], evangelický farář a básník [257] => * František Mimra, katolický farář [258] => * [[Teréza Nováková]], spisovatelka [259] => * [[Václav Oliva]], katolický kněz a církevní dějepisec [260] => * [[Gustav Roger Opočenský]], spisovatel, novinář a písňový textař [261] => * [[Miloslav Pelíšek]], profesor deskriptivní geometrie České vysoké školy technické, čestný občan Krouny [262] => * Rudolf Svoboda, krounský učitel a autor učebnic [263] => * [[František Šádek (kněz)|František Šádek]], reformovaný farář [264] => * [[František Šíma]][https://cs.isabart.org/person/125046 František Šíma], rodák z Plander u Jihlavy, básník a novinář, řadu let žil v jednom z krounských mlýnů. [https://www.regionalist.cz/index.php?z1=181001-1538347463 Zapomenutý poeta...] (článek Leo Švančary o Františku Šímovi, mlynáři a básníkovi pobývajícím v Krouně), básník, novinář, autor vlastivědných článků a úvah [265] => * [[Marta Šilarová]], roz. Nekvindová, krounská rodačka zatčená gestapem a zabita v [[Koncentrační tábor Mauthausen]] kvůli přechovávání parašutistů ze skupiny [[Operace Intransitive|Intransitive]] [266] => * [[Jan Vtípil]], varhaník, houslista a kněz-salesián [267] => [268] => == Odkazy == [269] => === Poznámky === [270] => {{Poznámky}} [271] => [272] => === Reference === [273] => [274] => [275] => === Literatura === [276] => * HUBENÝ, Jaroslav: ''Krounská čítanka''. Tišnov : Miroslav Klepáček - Sursum, 2022. ISBN 978-80-7323-381-5. [277] => * ''Královská koruna krounská''. In ČESAL, Aleš: Tajemná místa Čech. Praha : Albatros Media a.s., 2020, s. 231–232. [https://books.google.cz/books?id=I5zODwAAQBAJ&pg=PA231&lpg=PA231&dq=%C4%8Cesal+%C2%A8Kr%C3%A1lovsk%C3%A1+koruna+krounsk%C3%A1&source=bl&ots=2q9Dmm1Khe&sig=ACfU3U3y2x59ckFJUx-Ifzfxm4f8V9-Pag&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwimxeTf5u7uAhVDs4sKHWF7A6MQ6AEwAnoECAQQAg#v=onepage&q=%C4%8Cesal%20%C2%A8Kr%C3%A1lovsk%C3%A1%20koruna%20krounsk%C3%A1&f=false Dostupné online]. [278] => * ''Krouna''. In: [[Teréza Nováková|NOVÁKOVÁ, Teréza]]: S poutnickou holí a brašnou. Kresby a dojmy z cest. Praha : Nakladatel Jos. R. Vilímek, 1930, s. 161–165. [https://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:e77a6a10-5051-11e4-8344-005056827e52?page=uuid:ba9e7e80-65b6-11e4-be62-005056825209 Dostupné online]. [279] => * ''Krouna''. In: [[Teréza Nováková|NOVÁKOVÁ, Teréza]]: Z nejvýchodnějších Čech. Řada cestopisných črt. Polička : F. Popelka, 1898, s. 184–189. [https://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:6413f730-b16b-11dd-8690-000d606f5dc6?page=uuid:e9c71960-8255-11e7-94b3-005056825209 Dostupné online]. [280] => * ''Krouna''. In: Sakrální stavby, památky a drobné objekty na území MAS Hlinecko. [Hlinsko] : MAS Hlinecko, 2015, s. 113–133. [281] => * NEKVINDA, Libor: ''Krouna sídlem prvního helvetského superintendenta v Čechách''. 2014. [https://krouna.evangnet.cz/?p=545 Dostupné online]. Tiskem též in: Vlastivědné listy Pardubického kraje, 2014, č. 4. [282] => * NEKVINDOVÁ, Marcela: ''Krouna 1349–1999''. Krouna : Obecní úřad, 1999. ISBN 80-238-4566-7. [283] => * NEKVINDOVÁ, Marcela: ''Krouna 1349–2009''. Krouna : Obecní úřad, 2009. ISBN 978-80-254-5510-4. [284] => * VÍTEK, Jan: Geomorfologie horninových výchozů v údolí Krounky. In: ''Sborník Československé geografické společnosti'', 1986, s. 322–324. [285] => * [[Zdeněk Wirth|WIRTH, Zdeněk]]: ''Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Vysokomýtském''. V Praze : nákladem Archaeologické kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1902, s. 70–73. [286] => * ''Založení kostela v Krouné''. In: BLAŽEK, Antonín: Pověsti a obrázky z Chrudimska. Díl 4. Chrudim : nákladem spisovatelovým, 1913, s. 5-6. [https://www.knihovna-cr.cz/povesti-obrazky-z-chrudimska-dil-4#lg=1&slide=7 Dostupné online]. [287] => * {{NK ČR|ge129685}} [288] => [289] => === Související články === [290] => * [[Chrudimský kraj]] [291] => * [[Římskokatolická farnost Krouna]] [292] => * [[Seznam kulturních památek v okrese Chrudim]] [293] => * [[Seznam památných stromů v okrese Chrudim]] [294] => [295] => === Externí odkazy === [296] => * {{Commonscat}} [297] => * {{Otto|heslo=Krouna}} [298] => * {{Oficiální web}} [299] => * {{RÚIAN}} [300] => * [http://chartae-antiquae.cz/cs/maps/19306 Nejstarší mapa Krouny Františka Xavera Preitsche] (1731–1732) [301] => * [https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=cioc&idrastru=B2_a_6C_3573-1_3 Císařský povinný otisk stabilního katastru Krouny] ([[Stabilní katastr]], 1839) [302] => [303] => {{Části české obce}} [304] => {{Okres Chrudim}} [305] => {{Autoritní data}} [306] => {{Portály|Česko}} [307] => [308] => [[Kategorie:Krouna| ]] [309] => [[Kategorie:Vesnice v okrese Chrudim]] [310] => [[Kategorie:Sídla v Železných horách]] [311] => [[Kategorie:Sídla v CHKO Žďárské vrchy]] [312] => [[Kategorie:Obce v okrese Chrudim]] [313] => [[Kategorie:Sdružení obcí mikroregionu Hlinecko]] [] => )
good wiki

Krouna

Krouna (německy Krauna) je obec v Pardubickém kraji, v jihovýchodní části okresu Chrudim, ve správním obvodu obce s rozšířenou působností (a pověřeného obecního úřadu) Hlinska, od něhož leží asi deset kilometrů východně. Původně vznikala jako údolní řadová ves, v mírně svažitém terénu, rozprostírajícím se severojižním směrem podél vodního toku Krounky, nyní i souběžně se silnicí II/354 z Krouny do Svratky.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Františky','Hlinsko','Čachnov','Teréza Nováková','Štěpán Vilém Kinský','Pardubický kraj','Oldřiš (Krouna)','železniční trať Svitavy - Žďárec u Skutče','Poddanství','Rychmburk','Ruda (Krouna)','Filip Kinský'

Čachnov

Františky

Hlinsko

Poddanství

Rychmburk