Array ( [0] => 14930689 [id] => 14930689 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Krtičníkovité [uri] => Krtičníkovité [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Krtičníkovité (Talpidae) jsou čeledí hmyzožravých savců, která zahrnuje téměř 40 druhů, včetně krtků, mlokovitých a jiných podobných zvířat. Jsou to drobní, silní a robustní tvorové, kteří žijí převážně pod zemí a jsou přizpůsobeni k hloubení chodeb. Mají krátké nohy, silné ruce se silnými drápy až na prstech a dobře vyvinutý čich. Jejich tělo je pokryto hustou srstí, která se často liší v závislosti na druhu. Krtičníkovité se živí převážně hmyzem a dalšími malými živočichy, které najdou pod zemí. Ročně mohou vyhrabat velké množství zeminy a vytvořit komplexní systém tunelů a chodeb. Jsou to samotářská zvířata a obyčejně svoje teritorium ostře střeží. Některé druhy mají specifické sociální struktury, kde žijí v koloniích nebo ve velkých skupinách. Krtičníkovité jsou rozšířeni po celém světě, přičemž nejvíce druhů obývá Eurasii. Žijí ve velkém rozpětí prostředí od lesů až po stepi a pouště. Některé druhy jsou ohroženy ztrátou přirozeného prostředí a rušením ze strany člověka, zatímco jiné jsou zase považovány za škůdce na zemědělských pozemcích. Krtičníkovité mají význam v ekosystémech, kde přispívají k cyklu živin a kontrole populací hmyzu. Některé druhy jsou také využívány v medicíně a výzkumu jako modelové organismy. Celkově jsou však tito malí savci často přehlíženi a jejich ochrana a studium jsou nedostatečné. [oai] => Krtičníkovité (Talpidae) jsou čeledí hmyzožravých savců, která zahrnuje téměř 40 druhů, včetně krtků, mlokovitých a jiných podobných zvířat. Jsou to drobní, silní a robustní tvorové, kteří žijí převážně pod zemí a jsou přizpůsobeni k hloubení chodeb. Mají krátké nohy, silné ruce se silnými drápy až na prstech a dobře vyvinutý čich. Jejich tělo je pokryto hustou srstí, která se často liší v závislosti na druhu. Krtičníkovité se živí převážně hmyzem a dalšími malými živočichy, které najdou pod zemí. Ročně mohou vyhrabat velké množství zeminy a vytvořit komplexní systém tunelů a chodeb. Jsou to samotářská zvířata a obyčejně svoje teritorium ostře střeží. Některé druhy mají specifické sociální struktury, kde žijí v koloniích nebo ve velkých skupinách. Krtičníkovité jsou rozšířeni po celém světě, přičemž nejvíce druhů obývá Eurasii. Žijí ve velkém rozpětí prostředí od lesů až po stepi a pouště. Některé druhy jsou ohroženy ztrátou přirozeného prostředí a rušením ze strany člověka, zatímco jiné jsou zase považovány za škůdce na zemědělských pozemcích. Krtičníkovité mají význam v ekosystémech, kde přispívají k cyklu živin a kontrole populací hmyzu. Některé druhy jsou také využívány v medicíně a výzkumu jako modelové organismy. Celkově jsou však tito malí savci často přehlíženi a jejich ochrana a studium jsou nedostatečné. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Krtičníkovité [2] => | obrázek = Scrophularia nodosa 3.jpg [3] => | popisek = [[Krtičník hlíznatý]] (''Scrophularia nodosa'') [4] => | velikost obrázku = 290px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [9] => | řád = [[hluchavkotvaré]] (''Lamiales'') [10] => | čeleď = '''krtičníkovité''' (''Scrophulariaceae'') [11] => | čeleď popsal = [[Antoine Laurent de Jussieu|Juss.]], 1789 [12] => }} [13] => [[Soubor:FreyliniaLanceolata.jpg|náhled|''[[Freylinia lanceolata]]'']] [14] => '''Krtičníkovité''' (''Scrophulariaceae'') je čeleď [[vyšší dvouděložné|vyšších dvouděložných rostlin]] z řádu [[hluchavkotvaré]] (''Lamiales''). S nástupem molekulární systematiky se čeleď velmi zmenšila a mnoho známých rodů bylo přesunuto do jiných čeledí. Z rostlin vyskytujících se v ČR sem patří rody [[divizna]] a [[krtičník]] a také [[blatěnka vodní]]. Některé cizokrajné druhy jsou pěstovány jako okrasné rostliny, zejména [[komule Davidova]], [[hledíkovka]] a [[ostruhatka]]. [15] => [16] => == Charakteristika == [17] => Krtičníkovité jsou převážně byliny a polokeře, řidčeji keře, stromy nebo liány ([[komule]] – ''Buddleja'') se střídavými nebo vstřícnými jednoduchými listy bez palistů, řidčeji ([[komule]]) s palisty. Odění je nejčastěji z jednoduchých chlupů, řidčeji jsou přítomny chlupy žlaznaté nebo hvězdovité. [[čepel listová|Čepel]] listů je celokrajná nebo zubatá, se zpeřenou [[žilnatina (botanika)|žilnatinou]]. [18] => [19] => Květenství jsou vrcholová nebo řidčeji úžlabní, [[hrozen|hroznovitá]], řidčeji [[vrcholík]]y (''[[Myoporum]]'' aj.). Květy jsou souměrné nebo téměř pravidelné, obvykle pětičetné a oboupohlavné. Některé druhy [[komule|komulí]] jsou dvoudomé s jednopohlavnými květy. [[kalich (botanika)|Kalich]] je srostlý z 5, řidčeji ze 3 až 4 lístků, u zástupců bývalé čeledi ''Myoporaceae'' i volný. [[koruna (botanika)|Koruna]] je nejčastěji dvoupyská nebo s úzkou korunní trubkou a rozšířeným hrdlem, srostlá z 5 nebo řidčeji ze 4 lístků. [[tyčinka (botanika)|Tyčinky]] jsou přirostlé ke koruně, v počtu 5, 4 nebo 2. Někdy je přítomno [[patyčinka|staminodium]]. [[Semeník]] je svrchní, srostlý ze 2 (u několika druhů komule ze 4) plodolistů. V každém plodolistu je 1 až mnoho vajíček. [[Placentace]] je axilární. Plodem je septicidní [[tobolka (plod)|tobolka]], dvounažka nebo [[poltivý plod]] (schizokarp) rozpadávající se na [[peckovice|peckovičky]], u některých druhů [[komule|komulí]] i bobule.{{Citace monografie [20] => | příjmení = Judd [21] => | jméno = et al. [22] => | odkaz na autora = [23] => | titul = Plant Systematics: A Phylogenetic Approach [24] => | vydavatel = Sinauer Associates Inc. [25] => | místo = [26] => | rok = 2002 [27] => | isbn = 9780878934034 [28] => | kapitola = [29] => | strany = [30] => | jazyk = [31] => }}{{Citace elektronické monografie [32] => | příjmení = [33] => | jméno = [34] => | odkaz na autora = [35] => | titul = Flora of China: Buddleja [36] => | url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=210000132 [37] => | datum vydání = [38] => | datum aktualizace = [39] => | datum přístupu = [40] => | vydavatel = [41] => | místo = [42] => | jazyk = [43] => }}{{Citace elektronické monografie [44] => | příjmení = Watson [45] => | jméno = L. [46] => | příjmení2 = Dallwitz [47] => | jméno2 = M.J. [48] => | odkaz na autora = [49] => | titul = The Families of Flowering Plants: Myoporaceae [50] => | url = http://delta-intkey.com/angio/www/myoporac.htm [51] => | datum vydání = [52] => | datum aktualizace = [53] => | datum přístupu = [54] => | vydavatel = [55] => | místo = [56] => | jazyk = [57] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20191203015120/https://www.delta-intkey.com/angio/www/myoporac.htm [58] => | datum archivace = 2019-12-03 [59] => | nedostupné = ano [60] => }}{{Citace elektronické monografie [61] => | příjmení = Watson [62] => | jméno = L. [63] => | příjmení2 = Dallwitz [64] => | jméno2 = M.J. [65] => | odkaz na autora = [66] => | titul = The Families of Flowering Plants: Buddlejaceae [67] => | url = http://delta-intkey.com/angio/www/buddleja.htm [68] => | datum vydání = [69] => | datum aktualizace = [70] => | datum přístupu = [71] => | vydavatel = [72] => | místo = [73] => | jazyk = [74] => }} [75] => [76] => [77] => Soubor:Verbascum densiflorum bloem.jpg|Detail květu [[divizna malokvětá|divizny malokvěté]] (''Verbascum thapsus'') [78] => Soubor:Eremophila brevifolia.jpg|''Eremophila brevifolia'' [79] => Soubor:Starr 041028-0232 Leucophyllum frutescens.jpg|Bělota ''Leucophyllum frutescens'' [80] => Soubor:Starr Myoporum sandwicense0.jpg|Kvetoucí ''Myoporum sandwicense'' [81] => [82] => [83] => == Rozšíření == [84] => Čeleď krtičníkovité v současném smyslu zahrnuje asi 1700 druhů v asi 56 až 65 rodech. Největší rody jsou [[divizna]] (''Verbascum'', 360 druhů), [[eremofila]] (''Eremophila'', 215), [[krtičník]] (''Scrophularia'', 200), [[strboulovec]] (''Selago'', 190) a [[komule]] (''Buddleja'', 125 druhů).{{Citace elektronické monografie [85] => | příjmení = Stevens [86] => | jméno = P.F. [87] => | titul = Angiosperm Phylogeny Website [88] => | url = http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html [89] => | místo = Missouri Botanical Garden [90] => | jazyk = en [91] => }} [92] => Krtičníkovité jsou kosmopolitní čeleď hojně zastoupená v tropech i v mírném pásu. Nejvíce druhů je v Africe.{{Citace monografie [93] => | příjmení = Mártonfi [94] => | jméno = P. [95] => | odkaz na autora = [96] => | titul = Systematika cievnatých rastlín [97] => | vydavatel = Univ. P. J. Šafárika [98] => | místo = Košice [99] => | rok = 2003 [100] => | isbn = 80-7097-508-3 [101] => | kapitola = [102] => | strany = [103] => | jazyk = [104] => }} [105] => [106] => V české květeně je čeleď zastoupena 9 druhy [[divizna|divizny]] (''Verbascum''), 4 druhy [[krtičník]]u (''Scrophularia'') a druhem [[blatěnka vodní]] (''Limosella aquatica'').{{Citace monografie [107] => | příjmení = Kubát [108] => | jméno = K. et al. [109] => | odkaz na autora = [110] => | titul = Klíč ke květeně České republiky [111] => | vydavatel = Academia [112] => | místo = Praha [113] => | rok = 2002 [114] => | isbn = 80-200-0836-5 [115] => | kapitola = [116] => | strany = [117] => | jazyk = [118] => }} Ostatní rody dříve řazené do krtičníkovitých, jako je [[rozrazil]], [[náprstník]], [[Černýš (rod)|černýš]] aj., jsou v dnešní systematice řazeny do jiných čeledí. [119] => [120] => [121] => Soubor:Scrophularia umbrosa2 W.jpg|Květ [[krtičník křídlatý|krtičníku křídlatého]] (''Scrophularia umbrosa'') [122] => Soubor:Limosella aquatica Elbe.jpg|[[Blatěnka vodní]] (''Limosella aquatica'') [123] => Soubor:Verbascum chaixii001.jpg|[[Divizna jižní]] (''Verbascum chaixii'') [124] => Soubor:Verbascum blattaria rmll.jpg|Květ [[divizna švábovitá|divizny švábovité]] (''Verbascum blattaria'') [125] => Soubor: [126] => [127] => [128] => == Taxonomie == [129] => Čeleď krtičníkovité dříve obsahovala až 3000 druhů a 280 rodů. S nástupem molekulárních metod přišel převrat v systematice celého řádu [[hluchavkotvaré]], neboť bylo zjištěno, že některé čeledi jsou parafyletické. Počet druhů v čeledi krtičníkovité se tak snížil téměř na polovinu a počet rodů dokonce na čtvrtinu. [130] => [131] => V roce 1995 byla publikována první studie dokazující, že velká a zavedená čeleď krtičníkovitých není monofyletická. Další výzkum tyto výsledky podepřel a krtičníkovité čekal úplný rozpad. [132] => V původní čeledi zbylo jen minimum rodů (z českých zástupců pouze [[krtičník]] (''Scrophularia''), [[divizna]] (''Verbascum'') a [[blatěnka]] (''Limosella''). Tyto rody se vyznačují specifickým typem prašníků, kde prašné váčky navzájem splývají a otevírají se příčnou štěrbinou. [133] => Většina rodů z krtičníkovitých byla přeřazena do jiných stávajících čeledí. Nejvýznamnější přírůstek zaznamenaly právě [[jitrocelovité]], kam je dnes řazena asi polovina (přes 90) původních rodů krtičníkovitých (z české květeny např. rody [[hledík (rod)|hledík]] (''Antirrhinum''), [[lnice]] (''Linaria''), [[náprstník]] (''Digitalis''), [[rozrazil]] (''Veronica'')). Silně se rozrostly (celkem o 48 rodů) také [[zárazovité]] (''Orobanchaceae''), kam byly přeřazeny všechny parazitické a poloparazitické rody – z českých např. [[černýš (rod)|černýš]] (''Melampyrum''), [[světlík (rod)|světlík]] (''Euphrasia''), [[zdravínek]] (''Odontites''), [[všivec]] (''Pedicularis''), [[kokrhel]] (''Rhinanthus'') a [[podbílek]] (''Lathraea''). Zbývající rody byly zařazeny do menších čeledí: do čeledi [[puštičkovité]] (''Linderniaceae'') 13 rodů, do čeledi ''[[Phrymaceae]]'' 8 rodů, do nové čeledi [[pantoflíčkovité]] (''Calceolariaceae'') 2 rody. Rod [[pavlovnie]] (''Paulownia'') byl přeřazen do samostatné čeledi [[pavlovnie|pavlovniovité]]. Několik rodů bylo také přesunuto do čeledi ''[[Stilbaceae]]''. [134] => Do krtičníkovitých byly naopak vřazeny 2 bývalé a převážně dřevnaté čeledi: komulovité (''Buddlejaceae'') a ''Myoporaceae'' (celkem 7 rodů).{{Citace monografie | příjmení = Olmstead R.G, Reeves P.A| rok = 1995 | titul = Evidence for the polyphyly of the Scrophulariaceae based on chloroplast rbcL and ndhF sequences| vydavatel = Annals of the Missouri Botanical Garden 82: 176-193}}{{Citace monografie | příjmení = Olmstead R.G et. al| rok = 2001 | titul = Disintegration of the Scrophulariaceae| vydavatel = American Journal of Botany 88: 348-361}} [135] => [136] => == Zástupci == [137] => * [[alonsoa]] (''Alonsoa'') [138] => * [[bělota]] (''Leucophyllum'') [139] => * [[divizna]] (''Verbascum'') [140] => * [[eremofila]] (''Eremophila'') [141] => * [[fygélius]] (''Phygelius'') [142] => * [[hledíkovka]] (''Nemesia'') [143] => * [[komule]] (''Buddleja'') [144] => * [[kozara (rod)|kozara]] (''Capraria'') [145] => * [[krtičník]] (''Scrophularia'') [146] => * [[ostruhatka]] (''Diascia'') [147] => * [[ovláčka]] (''Hebenstretia'') [148] => * [[poluška (rod)|poluška]] (''Hemimeris'') [149] => * [[strboulovec]] (''Selago'') [150] => * [[sutera (rod)|sutera]] (''Sutera'') [151] => * [[Zalužanka (rostlina)|zalužanka]] (''Zaluzianskya''){{Citace monografie [152] => | příjmení = Skalická [153] => | jméno = Anna [154] => | příjmení2 = Větvička [155] => | jméno2 = Václav [156] => | příjmení3 = Zelený [157] => | jméno3 = Václav [158] => | titul = Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin [159] => | vydavatel = Aventinum [160] => | místo = Praha [161] => | rok = 2012 [162] => | isbn = 978-80-7442-031-3 [163] => | jazyk = cs [164] => }} [165] => [166] => == Význam == [167] => Hospodářský význam krtičníkovitých není velký. Některé druhy jsou používány jako léčivky nebo pěstovány jako okrasné rostliny. [168] => [169] => [[Komule Davidova]] (''Buddleja davidii'') je pěstována v mnoha barevných kultivarech jako okrasná dřevina. Řidčeji jsou pěstovány i jiné druhy, např. [[komule střídavolistá]] (''Buddleja alternifolia'') a [[komule sněhobílá]] (''Buddleja nivea'').{{Citace monografie [170] => | příjmení = Koblížek [171] => | jméno = J. [172] => | odkaz na autora = [173] => | titul = Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků [174] => | vydání = 2 [175] => | vydavatel = Sursum [176] => | místo = Tišnov [177] => | rok = 2006 [178] => | isbn = 80-7323-117-4 [179] => | kapitola = [180] => | strany = [181] => | jazyk = [182] => }} [183] => Jako letničky jsou pěstovány druhy rodů [[alonsoa]] (''Alonsoa''), [[hledíkovka]] (''Nemesia''), [[ostruhatka]] (''Diascia''), ''[[Sutera]]'', jako trvalky zvláště [[divizna|divizny]] (''Verbascum''), dále [[Zalužanka (rostlina)|zalužanka]] (''Zaluzianskya'') a ''[[Hebenstretia dentata]]'' [184] => [185] => [186] => Soubor:P1000523 Alonsoa warscewiczii (Mask flower) (Scrophulariaceae) Flower.JPG|Květy ''Alonsoa warscewiczii'' [187] => Soubor:Nemesia-sunsatialemon.jpg|Hledíkovka ''Nemesia'' 'Sunsatia Lemon' [188] => Soubor:Diascia 'Coral Belle'2.jpg|Květy ostruhatky ''Diascia'' 'Coral Belle' [189] => Soubor:Zaluzianskya villosa lilac flowers.JPG|Květy zalužanky ''Zaluzianskya villosa'' [190] => Soubor:Starr 070906-9094 Sutera cordata.jpg|Kvetoucí ''Sutera cordata'' [191] => Soubor:Hebenstreitia dentata2.jpg|''Hebenstreitia dentata'' [192] => [193] => [194] => == Přehled rodů == [195] => ''[[Alonsoa]]'', [196] => ''[[Ameroglossum]]'', [197] => ''[[Androya]]'', [198] => ''[[Antherothamnus]]'', [199] => ''[[Anticharis]]'', [200] => ''[[Aptosimum]]'', [201] => ''[[Barthlottia]]'', [202] => ''[[Bontia]]'', [203] => ''[[komule|Buddleja]]'', [204] => ''[[Calamphoreus]]'', [205] => ''[[Camptoloma]]'', [206] => ''[[kozara (rod)|Capraria]]'', [207] => ''[[Chaenostoma]]'', [208] => ''[[Chamaecrypta]]'', [209] => ''[[Chenopodiopsis]]'', [210] => ''[[Colpias]]'', [211] => ''[[Cromidon]]'', [212] => ''[[Cyrtandromoea]]'', [213] => ''[[Dermatobotrys]]'', [214] => ''[[ostruhatka|Diascia]]'', [215] => ''[[Diclis]]'', [216] => ''[[Diocirea]]'', [217] => ''[[Dischisma]]'', [218] => ''[[Dolichostemon]]'', [219] => ''[[Eremogeton]]'', [220] => ''[[eremofila|Eremophila]]'', [221] => ''[[Freylinia]]'', [222] => ''[[Glekia]]'', [223] => ''[[Globulariopsis]]'', [224] => ''[[Glumicalyx]]'', [225] => ''[[Glycocystis]]'', [226] => ''[[Gomphostigma]]'', [227] => ''[[Gosela]]'', [228] => ''[[ovláčka|Hebenstretia]]'', [229] => ''[[poluška (rod)|Hemimeris]]'', [230] => ''[[Ixianthes]]'', [231] => ''[[Jamesbrittenia]]'', [232] => ''[[bělota|Leucophyllum]]'', [233] => ''[[Lyperia]]'', [234] => ''[[Manulea]]'', [235] => ''[[Manuleopsis]]'', [236] => ''[[Melanospermum]]'', [237] => ''[[Microdon]]'', [238] => ''[[Myoporum]]'', [239] => ''[[Nathaliella]]'', [240] => ''[[hledíkovka|Nemesia]]'', [241] => ''[[Oftia]]'', [242] => ''[[Peliostomum]]'', [243] => ''[[fygélius|Phygelius]]'', [244] => ''[[Phyllopodium]]'', [245] => ''[[Polycarena]]'', [246] => ''[[Pseudoselago]]'', [247] => ''[[Ranopisoa]]'', [248] => ''[[Rhabdotosperma]]'', [249] => ''[[krtičník|Scrophularia]]'', [250] => ''[[strboulovec|Selago]]'', [251] => ''[[Strobilopsis]]'', [252] => ''[[Sutera (rod)|Sutera]]'', [253] => ''[[Teedia]]'', [254] => ''[[Tetraselago]]'', [255] => ''[[Trieenea]]'', [256] => ''[[divizna|Verbascum]]'', [257] => ''[[zalužanka (rostlina)|Zaluzianskya]]''{{Citace elektronické monografie [258] => | titul = Plants of the world online [259] => | url = http://powo.science.kew.org/ [260] => | datum přístupu = 2021-03-09 [261] => | vydavatel = Royal Botanic Gardens, Kew [262] => | jazyk = en [263] => }} [264] => [265] => == Reference == [266] => [267] => [268] => == Externí odkazy == [269] => * {{Commonscat}} [270] => [271] => {{Taxonbar|from=Q53473}} [272] => {{Autoritní data}} [273] => [274] => {{Portály|Rostliny}} [275] => [276] => [[Kategorie:Krtičníkovité| ]] [277] => [[Kategorie:Hluchavkotvaré]] [278] => [[Kategorie:Botanické čeledi]] [] => )
good wiki

Krtičníkovité

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'komule','divizna','krtičník','ostruhatka','hledíkovka','eremofila','strboulovec','hluchavkotvaré','blatěnka vodní','rozrazil','poluška (rod)','fygélius'

Divizna

Hledíkovka

Hluchavkotvaré

Komule

Krtičník

Rozrazil