Array ( [0] => 14673445 [id] => 14673445 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kryptografie [uri] => Kryptografie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|redirect=šifra|stránka=Šifra (rozcestník)}} [1] => [[Soubor:Enigma.jpg|náhled|Šifrovací stroj Enigma]] [2] => '''Kryptografie''' neboli '''šifrování''' je nauka o metodách utajování smyslu zpráv převodem do podoby, která je čitelná jen se speciální znalostí. Slovo kryptografie pochází z [[řečtina|řečtiny]] – ''kryptós'' je skrytý a ''gráphein'' znamená psát. Někdy je pojem obecněji používán pro vědu o čemkoli spojeném se šiframi jako alternativa k pojmu '''kryptologie'''. Kryptologie zahrnuje kryptografii a '''[[kryptoanalýza|kryptoanalýzu]]''', neboli luštění zašifrovaných zpráv. [3] => [4] => == Vývoj kryptografie == [5] => Zmínky o utajování obsahu písma se objevovaly již ve [[Starověký Egypt|starém Egyptě]], Mezopotámii a [[Indie|Indii]]. [[Starověké Řecko|Staří Řekové]] vynalezli nejen mechanické ukrytí utajovaných zpráv (např. překrytí zprávy vyryté do dřevěné destičky voskem), ale v 5. století př. n. l. i první jednoduché šifrové systémy.{{Citace elektronické monografie [6] => | příjmení1 = Vondruška [7] => | jméno1 = Pavek [8] => | titul = Cesta kryptografie do nového tisíciletí: Od Kámasutry k osobním zápiskům K. H. Máchy [9] => | url = https://www.math.muni.cz/~bulik/vyuka/aplikace/vondruska-cesta.pdf [10] => | vydavatel = ComputerWorld [11] => | datum_vydání = 37-40 2000 [12] => | datum_přístupu = 2020-12-04 [13] => | jazyk = česky [14] => }} [15] => [16] => Do historie kryptografie se zapsal i [[Julius Caesar]] vynalezením šifry, která byla pojmenována jako [[Caesarova šifra]]. Šifrování se velice rychle rozvíjelo a již na přelomu [[středověk]]u a [[novověk]]u dosáhlo nečekaného stupně odolnosti. Např. expertům španělské tajné služby trvalo v roce [[2017]] i s veškerým moderním vybavením celého půl roku, než prolomili šifrování korespondence mezi španělským králem [[Ferdinand II. Aragonský|Ferdinandem Aragonským]] a jeho generálem [[Gonzalo Fernández de Córdoba|Gonzalem Fernándezem de Córdoba]], který vedl tažení španělských vojsk na [[Apeninský poloostrov|Apeninském poloostrově]] na přelomu [[15. století|15.]] a [[16. století]].http://tn.nova.cz/clanek/spanelska-tajna-sluzba-hlasi-velky-uspech-prolomili-500-let-stary-kod.html [17] => [18] => Celé období kryptografie lze rozdělit do dvou částí. První je klasická kryptografie, která přibližně trvala do poloviny 20. stol. První část se vyznačovala tím, že k šifrování stačila pouze tužka a papír, případně jiné jednoduché pomůcky. Během 1. poloviny 20. stol. ale začaly vznikat různé sofistikované přístroje, které umožňovaly složitější postup při šifrování. Tím přibližně začala druhá část, která se nazývá moderní kryptografie. V dnešní době se k šifrování zpravidla nepoužívají žádné zvlášť vytvářené přístroje, ale klasické počítače. [19] => [20] => == Základní pojmy == [21] => Slovem ''šifra'' nebo ''šifrování'' se označuje kryptografický [[algoritmus]], který převádí čitelnou zprávu neboli ''prostý text'' na její nečitelnou podobu neboli ''šifrový text''. Opačný postup se nazývá ''dešifrování''. Protože algoritmus dešifrování není možné dlouhodobě udržet v tajnosti, není utajovaným prvkem dešifrovací algoritmus, ale parametr šifrování, který se nazývá ''klíč''. Množina možných klíčů musí být tak velká, aby nebylo možné zprávu rozluštit postupným zkoušením všech klíčů. [22] => [23] => Tradiční šifry používají pro šifrování i dešifrování stejný klíč; takové šifry se nazývají ''[[Symetrická šifra|symetrické]]''. ''[[Asymetrická kryptografie|Asymetrické šifry]]'' používají dvojice klíčů, z nichž jeden slouží pro šifrování a druhý pro dešifrování. Pokud z šifrovacího klíče nelze určit dešifrovací (je sice možné generovat dvojice šifrovacích a dešifrovacích klíčů, ale spočítat z jednoho z nich druhý je „dostatečně“ složité), pak může majitel dvojice klíčů svůj šifrovací klíč zveřejnit – to je tak zvaný ''veřejný klíč''. Druhý klíč z dvojice sloužící pro dešifrování je ''soukromý klíč''. [24] => [25] => Pokud se šifrování na danou zprávu použije vícekrát, jedná se o [[vícenásobné šifrování]]. [26] => [27] => ''[[Hašovací funkce]]'' je způsob, jak z libovolně dlouhého textu vytvořit krátký řetězec, který s velmi velkou [[pravděpodobnost]]í text identifikuje; pro kryptografii musí být hašovací funkce speciálně navržené ([[kryptografická hašovací funkce]]), aby nebylo možné vytvořit jiný text, který bude mít stejnou hodnotu hašovací funkce. [28] => [29] => ''[[Elektronický podpis]]'' pak umožňuje ověření ''autenticity'', tedy prokázání, kdo zprávu vytvořil (nebo spíše podepsal) a že nebyla po podepsání změněna. Při využití asymetrické kryptografie pak mohou zajišťovat i ''nepopíratelnost'' – autor později nemůže popřít, že zprávu podepsal (protože jeho soukromý klíč nikdo jiný nezná a nemohl tak podpis podvrhnout). [30] => [31] => ''[[Digitální certifikát]]'' je prostředek, kterým lze prokázat totožnost jeho majitele díky tomu, že je certifikát elektronicky podepsán [[certifikační autorita|autoritou]], které důvěřuje. [32] => [33] => == Historické metody == [34] => === Steganografie === [35] => Starší sestrou kryptografie je [[steganografie]] neboli ukrývání zprávy jako takové. Sem patří různé neviditelné inkousty, vyrývání zprávy do dřevěné tabulky, která se zalije voskem apod. V moderní době lze tajné texty ukrývat například do souborů s hudbou či obrázky. [36] => [37] => [[Johannes Trithemius]] (* [[1. únor]] [[1462]] v [[Trittenheim]]u; † [[13. prosinec]] [[1516]] v [[Würzburg]]u), [[opat]] a mnohostranný učenec, byl známý také jako teoretik kryptografie, steganografie. Vydal tři svazky díla ''[[Steganographia]]'' (napsána roku [[1499]] a vydána ve [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu]] roku [[1606]], na ''[[Index Librorum Prohibitorum]]'' umístěna roku [[1609]]). [38] => [39] => === Substituční šifry === [40] => [[Substituční šifra]] obecně spočívá v '''nahrazení''' každého znaku zprávy jiným znakem podle nějakého pravidla. [41] => [42] => ==== Posun písmen ==== [43] => [[Caesarova šifra]] je pojmenovaná po [[Julius Caesar|Juliu Caesarovi]], který ji pravděpodobně používal jako první. Každé písmeno tajné zprávy je posunuto v abecedě o pevný počet pozic. Šifra je z dnešního pohledu velmi snadno luštitelná, protože je jen málo možných klíčů. Ve své době ale představovala nevídanou metodu a osvědčila se velmi dobře. [44] => [45] => ==== Tabulky záměn ==== [46] => Šifrování pomocí tabulky záměny, které je založeno na záměně znaku za jiný bez jakékoli vnitřní souvislosti či na základě znalosti klíče (hesla).
[47] => * ''Příklad tabulky záměny, s použitím slova '''VESLO''' jako klíče:'' [48] => {| class="wikitable" [49] => | A || B || C || D || E || F || G || H || I || J || K || L || M || N || O || P || Q || R || S || T || U || V || W || X || Y || Z [50] => |- [51] => | '''V''' || '''E''' || '''S''' || '''L''' || '''O''' || A || B || C || D || F || G || H || I || J || K || M || N || P || Q || R || T || U || W || X || Y || Z [52] => |} [53] => [54] => nebo [55] => [56] => {| class="wikitable" [57] => | A || B || C || D || E || F || G || H || I || J || K || L || M || N || O || P || Q || R || S || T || U || V || W || X || Y || Z [58] => |- [59] => | '''V''' || '''E''' || '''S''' || '''L''' || '''O''' || P || Q || R || T || U || W || X || Y || Z || A || B || C || D || F || G || H || I || J || K || M || N [60] => |} [61] => [62] => === Aditivní šifry === [63] => ==== [[Vigenèrova šifra]] ==== [64] => Jedná se o speciální případ polyalfabetické šifry. [[Vigenèrova šifra]] používá heslo, jehož znaky určují posunutí [[otevřený text|otevřeného textu]] a to tak, že otevřený text se rozdělí na bloky znaků dlouhé stejně jako heslo a každý znak se sečte s odpovídajícím znakem hesla. Caesarova šifra je tedy speciální případ Vigenèrovy šifry s heslem o délce jeden znak. Vigenèrova šifra způsobuje změny pravděpodobnosti rozložení znaků a tím podstatně znemožňuje [[Kryptoanalýza|kryptoanalýzu]] na základě analýzy četnosti znaků v textu. Luštění je založeno na vyhledávání vzdálenosti bigramových či trigramových dvojic v šifrovém textu a určováním jejich společného dělitele vedoucího k zjištění délky hesla. [65] => [66] => * ''Příklad s použitím slova '''HESLO''' jako klíče k zašifrování:'' [67] => {| class="wikitable" style="text-align:left" [68] => |'''otevřený text''' || S || T || A || S || T || N || E || A || V || E || S || E || L || E [69] => |- [70] => |'''klíč''' || H || E || S || L || O || H || E || S || L || O || H || E || S || L [71] => |- [72] => |'''šifrový text''' || A || Y || T || E || I || V || J || T || H || T || A || J || E || Q [73] => |} [74] => [75] => ==== Vernamova šifra ==== [76] => [[Vernamova šifra]] je anglicky často nazývaná ''one-time pad'', v českém překladu ''jednorázová tabulková šifra''. Jde o jedinou známou šifru, o níž bylo dosud exaktně dokázáno, že '''je nerozluštitelná'''. Podobně jako Vigenèrova šifra i tato spočívá ve sčítání písmen otevřeného textu a hesla, avšak heslo je blok náhodně zvolených dat o stejné velikosti jako je otevřený text. Pokud jsou splněny podmínky zcela náhodného klíče o stejné délce jako zpráva sama (a není použit opakovaně), je tato šifrovací metoda [[nepodmíněná bezpečnost|absolutně bezpečná]]. Délka klíče však pro běžné účely použití této metody zpravidla znemožňuje, metoda se používá hlavně pro velice specializované účely, např. tzv. ''[[Horká linka Moskva–Washington|horká linka]]'' spojující za dob [[studená válka|studené války]] [[Moskva|Moskvu]] a [[Washington, D.C.|Washington]] používala Vernamovu šifru. Dnes se využívá v kombinaci s [[kvantová kryptografie|kvantovou kryptografií]]. [77] => [78] => === Transpoziční šifry === [79] => Transpozice neboli '''přesmyčka''' spočívá ve změně pořadí znaků podle určitého pravidla. Například tak, že otevřený text je zapsán do tabulky po řádcích a šifrový text vznikne čtením sloupců téže tabulky. [80] => [81] => ==== Skytalé ==== [82] => [[Skytalé]] je šifra, která používá válec a na něm navinutý papyrus či pergamen, na kterém je napsaný vzkaz. Skytalé používali Řekové, zejména Sparťané, kteří ji využívali během válek. [83] => [84] => ==== Transpoziční mřížka ==== [85] => {{Viz též|Šifrovací mřížka}} [86] => Tabulka, v níž jsou některá políčka vystřižena a do těchto je vpisován otevřený text. Po zaplnění všech políček je tabulka otočena o 90° a postup se opakuje. Tuto šifru použil [[Jules Verne]] ve své knize [[Matyáš Sandorf]] (Nový hrabě Monte Christo). Jsou možné i jiné tvary tabulky než čtverec. Například lze použít [[šestiúhelník]] se šestiúhelníkovými políčky, který se 5× otáčí o 60°. Klíčem této šifry je rozložení vystříhaných políček. [87] => * ''Příklad transpoziční mřížky (horní strana je označena červeně pro snazší orientaci a použití)'' [88] => {| class="wikitable" style="width:150px; height:150px" [89] => |- bgcolor="red" [90] => | bgcolor="black"| || || || || bgcolor="black"| || [91] => |- [92] => | || || || || || [93] => |- [94] => | ||bgcolor="black"| || || ||bgcolor="black"| || [95] => |- [96] => | bgcolor="black"| || || || bgcolor="black"| || ||bgcolor="black"| [97] => |- [98] => | || bgcolor="black"| || || || || [99] => |- [100] => | || || || || bgcolor="black"| || [101] => |} [102] => [103] => ==== Jednoduchá sloupcová transpozice ==== [104] => {{Viz též|Jednoduchá sloupcová transpozice}} [105] => Funguje na principu přepsání kódovaného textu do tabulky o počtu sloupců, který se rovná počtu písmen v klíčovém slově nebo slovech, a následném přeskupení sloupců na základě znalosti klíče. [106] => [107] => === Kombinované šifry === [108] => Nevýhody či slabiny jednotlivých šifer je možné alespoň částečně odstranit kombinací šifer. Je však potřeba vzít v úvahu, že kombinací stejných druhů šifer zesložitění luštění nedocílíme. Např. následné použití dvou tabulek záměn k zašifrování textu je pro potenciálního útočníka to samé, jako použití jedné tabulky s jiným rozložením. [109] => [110] => === Šifrování strojem === [111] => Použití mechanických a elektronických strojů přineslo do šifrování zcela nové možnosti. Zejména proto, že stroje jsou schopny velkého počtu opakování určitého úkonu v krátkém čase. [112] => [113] => ==== Enigma ==== [114] => [[Německo]] za [[Druhá světová válka|2. světové války]] používalo k utajování zpráv mechanický stroj [[Enigma]], který prováděl poměrně složité operace se vstupním textem, ale zároveň se dal poměrně snadno ovládat. [[Polsko|Poláci]] ovšem ještě před vypuknutím války pracovali na prolomení šifry a jejich zjištění byla později nedocenitelná pro [[Spojenci (druhá světová válka)|spojenecké]] armády. Šifra byla již během války zlomena a poskytovala tak německé straně pouze falešný pocit bezpečí. Nutno ovšem dodat, že prolomení Enigmy bylo ve své době možné pouze díky nevhodným a nedostatečně propracovaným postupům při jejím používání jako byly např. nevyužití maximálního možného zabezpečení poskytovaného propojovací deskou (Steckerbrett), opakování tříznakového klíče na začátku každé zprávy, snadno odhadnutelné fráze v textu apod. Pokud je Enigma používána správně, není rozluštění jejich zpráv triviální záležitostí ani při použití dnešní výpočetní techniky. [115] => Enigma měla původně 3 rotory, které se otáčely, podobě jako mechanické počítadlo a každý měl jinak propojené vstupní a výstupní kontakty, tím se měnil průběh proudu a i výsledné písmeno zašifrovaného textu. Později začalo ponorkové námořnictvo používat čtyřrotorové Enigmy a stroj byl zdokonalován i zaváděním dalších prvků (Uhr Box aj.). [116] => [117] => == Moderní šifry == [118] => I v současné době mohou mít šifry [[zadní vrátka]]. Síla šifrování závisí také na tom, zda [[generátor pseudonáhodných čísel]] je kvalitní. [119] => [120] => === Symetrické šifry === [121] => * První standardizovaná symetrická šifra [[Data Encryption Standard|DES]] (Data Encryption Standard) [122] => * Současný kryptografický standard [[Advanced Encryption Standard|AES]] (Advanced Encryption Standard), jinak také [[Rijndael]] (rozdíl je v tom, že [[Advanced Encryption Standard|AES]] podporuje jen některé délky bloku a klíče) [123] => * Finalisté soutěže o návrh standardu [[Advanced Encryption Standard|AES]] (Advanced Encryption Standard) - [[Twofish]], [[RC6]], [[Serpent (šifra)|Serpent]], [[šifra Mars|Mars]] a [[Rijndael]], který soutěž vyhrál a byl přijat za standard [[Advanced Encryption Standard|AES]] [124] => * Více viz [[symetrická kryptografie]] [125] => * Více viz [[Šifrování dat]] [126] => [127] => === Asymetrické šifry === [128] => [[Asymetrická kryptografie]] – používá soukromý a veřejný klíč [129] => * [[RSA]], nejpoužívanější asymetrická šifra [130] => * známé využití asymetrické šifry: [131] => ** [[PGP]] ( [[OpenPGP]] ) [132] => ** [[Elektronický podpis|digitální podpis]] [133] => [134] => === Hybridní šifry === [135] => Současné asymetrické šifrovací systémy používají [[hybridní šifrování]], které kombinuje výhody asymetrického šifrování s rychlostí symetrických šifer. Zpráva samotná se zašifruje symetrickým šifrováním s náhodně vygenerovaným klíčem (tzv. '''klíč sezení''', {{Vjazyce2|en|''session key''}}), který, zašifrovaný pomalou asymetrickou šifrou, se přiloží k zašifrované zprávě. [136] => [137] => === Hašovací funkce === [138] => * [[Hašovací funkce]] je jednosměrná matematická funkce, která se používá například pro zajištění [[Integrita dat|integrity dat]]. [139] => [140] => == Kvantová kryptografie == [141] => {{Podrobně|Kvantová kryptografie}} [142] => Kvantové kryptografické kanály neslouží přímo k přenosu tajné informace, ale k výrobě a zároveň distribuci náhodného klíče. [143] => [144] => == Postkvantová kryptografie == [145] => {{Podrobně|Postkvantová kryptografie}} [146] => Postkvantová kryptografie označuje klasickou kryptografii odolnou proti [[kvantový počítač|kvantovým počítačům]]. [147] => [148] => == Reference == [149] => [150] => [151] => == Související články == [152] => * [[Kryptoanalýza]] [153] => * [[Kvantová kryptografie]] [154] => * [[Postkvantová kryptografie]] [155] => * [[Šifrování dat]] [156] => * [[Útoky postranními kanály]] [157] => * [[OTFE]] [158] => * [[PKI]] [159] => [160] => == Literatura == [161] => * Singh, S. ''[http://www.dokoran.cz/index.php?p=book.php&id=53 Kniha kódů a šifer]'', Dokořán, 2003 [162] => * [http://www.karlin.mff.cuni.cz/~krypto/ Kryptografie Karlín] – přednášky a studijní materiály z MFF UK [163] => * [http://www.tydlin.cz/__static/clanky-a-prace/bakalarka/kryptografie-a-jeji-aplikace-v-zabezpecenem-prenosu-souboru.pdf Rychlý, skoro laický úvod do kryptografie a zabezpečeného přenosu souborů]{{Nedostupný zdroj}} – bakalářská práce na dané téma z MFF UK [164] => [165] => == Externí odkazy == [166] => * {{Commonscat}} [167] => * {{Wikislovník|heslo=kryptografie}} [168] => * {{TDKIV}} [169] => * [http://www.root.cz/serialy/code-talkers/ Seriál Code Talkers] [170] => * [http://www.root.cz/serialy/diskove-sifrovani-pomoci-dm-cryptluks/ Seriál Diskové šifrování pomocí dm-crypt/LUKS] [171] => * [http://www.consilium.europa.eu/policies/information-assurance/list-of-approved-cryptographic-devices Seznam schválených šifrovacích zařízení v EU] [172] => * [http://www.computerworld.com/s/article/9248107/11_reasons_encryption_is_almost_dead?taxonomyId=17 Problémy implementace šifrování] {{Wayback|url=http://www.computerworld.com/s/article/9248107/11_reasons_encryption_is_almost_dead?taxonomyId=17 |date=20140512230848 }} [173] => {{Autoritní data}} [174] => [175] => [[Kategorie:Kryptografie| ]] [176] => [[Kategorie:Teorie čísel]] [177] => [[Kategorie:Aplikovaná matematika]] [178] => [[Kategorie:Informační bezpečnost]] [] => )
good wiki

Kryptografie

Šifrovací stroj Enigma Kryptografie neboli šifrování je nauka o metodách utajování smyslu zpráv převodem do podoby, která je čitelná jen se speciální znalostí. Slovo kryptografie pochází z řečtiny - kryptós je skrytý a gráphein znamená psát.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Advanced Encryption Standard','Vigenèrova šifra','Šifrování dat','Rijndael','Caesarova šifra','Julius Caesar','Kryptoanalýza','Elektronický podpis','Hašovací funkce','Asymetrická kryptografie','1. únor','1606'

1606

Kryptoanalýza