Array ( [0] => 14862630 [id] => 14862630 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ksukolovití [uri] => Ksukolovití [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Ksukolovití [2] => | obrázek = Daubentonia madagascariensis 01.jpg [3] => | velikost obrázku = 250px [4] => | popisek = Ksukol v přirozeném prostředí (''Daubentonia madagascariensis'') [5] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [6] => | kmen = [[strunatci]] (Chordata) [7] => | podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata) [8] => | nadtřída = [[čtyřnožci]] (Tetrapoda) [9] => | třída = [[savci]] (Mammalia) [10] => | nadřád = [[placentálové]] (Placentalia) [11] => | řád = [[primáti]] (Primates) [12] => | podřád = [[Strepsirhini]] [13] => | infrařád = [[Chiromyiformes]] [14] => | čeleď = '''ksukolovití''' (Daubentoniidae) [15] => | čeleď popsal = [[John Edward Gray|Gray]], [[1863]] [16] => }} [17] => [[Soubor: Aye-Aye in Chicago.jpg|náhled|upright=1.4|   Ksukol z blízka   (''Daubentonia madagascariensis'')]] [18] => [19] => '''Ksukolovití''' (Daubentoniidae) je [[čeleď]] z [[podřád]]u [[poloopice|poloopic]] obývajících [[Madagaskar]]. Čeleď má pouze jeden [[rod (biologie)|rod]] s jedním recentním (zachovalým) [[Druh|druhem]] [[ksukol ocasatý|ksukolem ocasatým]] (''Daubentonia madagascariensis'') a s jedním [[vymírání|vymřelým]] druhem [[ksukol velký|ksukolem velkým]] (''Daubentonia robusta''). [[Ksukol ocasatý]] je také známý pod jménem aye-aye. [20] => [21] => == Popis == [22] => Tyto největší noční poloopice patří k [[fylogeneze|vývojově nejstarší větvi]], která se oddělila od prapředka [[lemur]]ů asi v době [[Paleocén]]u nebo [[Eocén]]u. Měří asi 30 až 37 cm a [[ocas]] 44 až 53 cm. Váží přibližně 2,5 kg, samice bývá cca o 100 gramů lehčí. Jiné znaky [[pohlavní dimorfismus|pohlavního dimorfismu]] nejsou běžně patrné. [23] => [24] => Dospělí ksukolové mají [[srst]] barvy černé nebo tmavě hnědé, [[ocas]] huňatý tvarem podobný [[veverka|veverce]], v černé srsti občas prosvítají bílé chlupy. [[Uši|Boltce uší]] mají výrazné, v [[obličej]]i jsou nápadné světélkující [[oči]] přizpůsobeny k nočnímu vidění, ohraničeny tmavšími kruhy. Přední zuby, [[řezák]]y, jim v obou [[čelist]]ech rostou po celý život. Úzká [[ústa]] a [[čenich]] jsou vzhledem typicky [[Hlodavci|hlodavčí]]. Samice mají [[mléčná žláza|mléčné žlázy]] a [[bradavka|bradavky]] v oblasti [[tříslo|třísel]]. Oči jim překrývá zvláštní průhledná zvlhčující [[membrána|membránu]], tzv. třetí víčko. [25] => [26] => Na předních [[končetina|končetinách]] mají silný [[palec]] s plochým [[nehet|nehtem]], který může být od ostatních [[prst]]ů hodně oddálen, je částečně [[protistojný]]. Ostatní prsty jsou na konci paličkovitě ztluštěné a mají [[dráp]]y. Zvláštní je prostřední prst, ten je tenký a asi o třetinu delší než ostatní, používají ho k čistění srstí i opatřování potravy. [27] => [28] => == Stravování == [29] => Jsou to [[všežravec|všežravci]], jejich potravou jsou rozličné [[ovoce]], [[oříšek|ořechy]], [[semeno|semena]], [[bambus]]ové výhonky i [[pupen]]y [[květ]]ů, [[houby]], [[larva|larvy]] [[hmyz]]u i samotný hmyz. Larvy nebo hmyz vytahují prodlouženým prstem ze skulin, případně se k nim prokousávají ostrými řezáky. Tento prst používají i k pití tak, že ho smočí v tekutině a rychle v [[tlama|tlamě]] olíznou (až 3x za sekundu). [30] => [31] => Pokud nemají dostatek vhodné potravy, vydávají se na [[plantáž]]e [[domorodec|domorodců]], kde se krmí jejích výpěstky, tj. [[kokos]]y, [[mango|mangem]], [[cukrová třtina|cukrovou třtinou]] a případně i [[vejce|vejci]] z kurníků. Při hledání potravy se vzdalují od lesa i přes kilometr daleko. [32] => [33] => == Způsob života == [34] => Ksukolovití žijí [[ostrůvek|ostrůvkovitě]] na východním, severním a severozápadním pobřeží v [[tropický deštný les|deštných pralesích]] a také se vyskytují v [[listnatý les|listnatých lesích]] až do [[nadmořská výška|nadmořské výšky]] 1800 metrů. Den prospí v jednoduchých hnízdech v rozsochách stromů a po západu slunce se vydávají na pastvu a lov. Popolézají pomalu po větvích a hledají jak rostlinou potravu, tak poslouchají zda neuslyší zvuky larev hmyzu pod kůrou nebo ve štěrbinách. Vertikální směrem lezou za pomoci drápů celkem snadno a protože téměř neskáči, přesunují se z jednoho stromu na druhý po zemi. Pohybují se po čtyřech končetinách jak na stromech, tak i po zemi. Převážnou část noci stráví nasloucháním a odpočinkem. [35] => [36] => Samci i samice mimo období [[páření]] žijí samostatně, potkávají se jen při pastvě. Každý jednotlivec má svoje území, samec o rozloze asi 320 m² a samice 80 m². Samčí a samičí [[areál]]y se překrývají a samec má na svém několik samičích. Svá území si značkují [[výměšek|výměšky]] [[žláza|pachových žláz]], které mají odpudit [[konkurence|konkurenty]]. V období páření jsou samci vůči sobě [[agresivita|agresivní]], o spáření rozhodují samice. [37] => [38] => == Rozmnožování == [39] => [[Březost]] samice ksukolovitých trvá asi 5 měsíců. Po narození, většinou jednoho, [[mládě]]te ho samice [[laktace|kojí]] asi 7 měsíců a pak ještě zůstává u matky asi dva roky než dospěje. Samec se o mládě stará minimálně. Samice má trvalou [[ovogeneze|ovogenezi]], produkuje vajíčka průběžně. [40] => [41] => Průměrná doba života ve volné přírodě není známa, v zajetí se jedinec dožil až 23 let. Ksukolovití jsou živočichové žijící velice skrytě a většina znalostí o jejich způsobu života je odpozorována z umělých chovů. Jediným vážnějším přirozeným nepřítelem ksukolovitých je [[fosa]] (''Cryptoprocta ferox''). [42] => [43] => == Ohrožení == [44] => Podle [[Mezinárodní svaz ochrany přírody|IUCN]] jsou ksukolové považováni za [[ohrožený]] druh. Je to zapříčiněno [[kácení|likvidaci]] původních [[biotop]]ů pro těžbu kvalitního [[dřevo|dřeva]] nebo pro výsadbu [[monokultura|monokulturních]] [[plantáž]]í, i prostým [[mýcení]]m lesa za účelem rozšiřování [[Pole|polí]] k uživení zvětšující se domorodé [[populace]]. To vše ksukolovitým zmenšuje nutný životní prostor pro získání vhodné potravy a odděluje od sebe jednotlivé populace. [45] => [46] => Dříve ohrožovala ksukolí populace pověst domorodých obyvatel Madagaskaru, že tito primáti představují hrozbu, a když je někdo spatří nebo ksukol na někoho ukáže svým dlouhým prstem, ten později zemře. Ksukolové tak byli v případě setkání s člověkem často zbytečně a nesmyslně zabíjeni.https://www.stoplusjednicka.cz/vyslanci-zla-pojidaci-lidi-ktera-zvirata-byla-povazovana-za-nejvetsi-zloduchy [47] => [48] => == Odkazy == [49] => [50] => === Reference === [51] => [52] => [53] => === Literatura === [54] => * {{Citace monografie [55] => | příjmení = Dobroruka [56] => | jméno = Luděk [57] => | rok = 1979 [58] => | titul = Zvířata celého světa [59] => | vydavatel = Státní zemědělské nakladatelství [60] => | místo = [61] => | isbn = [62] => | svazek = 5 [63] => }} [64] => [65] => === Externí odkazy === [66] => * {{Commonscat}} [67] => * {{Wikidruhy|taxon=Daubentonia}} [68] => * [http://pin.primate.wisc.edu/factsheets/entry/aye-aye pin.primate.wisc.edu] [69] => * [https://web.archive.org/web/20151026125308/http://www.monkeyrescue.org/poloopice/daumad.htm www.monkeyrescue.org] [70] => * [http://www.biolib.cz/cz/taxon/id32055/ www.biolib.cz] [71] => [72] => {{Taxonbar|from=Q2899669}} [73] => {{Portály|Primáti|Živočichové}} [74] => [75] => [[Kategorie:Ksukolovití| ]] [76] => [[Kategorie:Chiromyiformes]] [] => )
good wiki

Ksukolovití

Ksukol z blízka (Daubentonia madagascariensis) Ksukolovití (Daubentoniidae) je čeleď z podřádu poloopic obývajících Madagaskar. Čeleď má pouze jeden rod s jedním recentním (zachovalým) druhem ksukolem ocasatým (Daubentonia madagascariensis) a s jedním vymřelým druhem ksukolem velkým (Daubentonia robusta).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'ocas','plantáž','veverka','Eocén','hmyz','pupen','kokos','cukrová třtina','ústa','prst','výměšek','membrána'

Eocén

Hmyz

Membrána

Membrána je tenká a pružná vrstva, která odděluje dvě prostředí nebo oblasti.

Ocas

Ocas je významný český rolnický list.

Plantáž

Prst

Pupen

Ústa

Výměšek