Array ( [0] => 14666391 [id] => 14666391 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ktésifón [uri] => Ktésifón [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | status = zaniklé sídlo [2] => }} [3] => [[Soubor:Seleukie mapa CS.png|náhled|vpravo|200px|Archeologická oblast starověkého Ktésifóntu]] [4] => [5] => '''Ktésifón''' ([[arabština|arabsky]] spolu s protilehlou [[Seleukia|Seleukií nad Tigridem]] ''al-Madá’in'' = města, [[Perština|persky]] ''Tisfún'' nebo ''Veh-Ardašír'') je název [[starověk]]ého města na levém břehu [[Tigris|Tigridu]], asi 30 km jihovýchodně od dnešního [[Bagdád]]u ([[Irák]]). V dobách [[Parthové|Parthů]] a [[Sásánovci|Sásánovců]] byl Ktésifón metropolí [[Parthská říše|parthské]] a [[Perská říše#Obecná charakteristika sásánovské říše|perské říše]] a administrativním centrem Předního východu. [6] => [7] => == Dějiny == [8] => === Parthské období === [9] => Počátky města jsou nejasné. Většinou se soudí, že ho založili [[Seleukovci]] někdy v průběhu [[3. století př. n. l.]], existují však i názory, že šlo původně o vojenský tábor Parthů, zřízený v [[2. století př. n. l.]] naproti starší Seleukii nad Tigridem. Parthští králové prý nechtěli provokovat Seleukijské tím, že by se usadili přímo v jejich obci, a raději si postavili sídlo na protilehlém břehu Tigridu, kde měli dost volného místa. Tento výklad alespoň podává antický spisovatel [[Strabón]] ([[64 př. n. l.|64]] př. n. l. – [[19]] n. l.) v 16. knize své ''Geografie''. [10] => [11] => Koncem [[2. století př. n. l.]] již dvojměstí Ktésifón-Seleukie v každém případě existovalo a jeho ktésifóntská složka byla po řadu let zřejmě neopevněna – ještě Strabón ji totiž označuje za „velkou vesnici“. Králové si oblast oblíbili kvůli mírnému klimatu, na léto však odjížděli buď do [[Hamadán|Ektaban]] v [[Médie|Médii]], nebo do parthského [[Hekatompylos|Hekatompylu]], „města sta bran“. [12] => [13] => Od druhé poloviny [[1. století př. n. l.]] hrál Ktésifón v parthském státě stále významnější roli a záhy přestal být pouhou zimní rezidencí králů, ale skutečným hlavním městem říše. Kdy přesně vzniklo zdejší opevnění, nelze na základě zpráv antických autorů rozhodnout – zdá se však, že to bylo nejpozději v [[1. století]] n. l. Další vývoj Ktésifóntu pak poznamenaly parthsko-římské války ve [[2. století]] a s tím spojené katastrofy – roku [[116]] dobyl město císař [[Traianus]], roku [[165]] [[Lucius Verus]] a roku [[198]] [[Septimius Severus]]. Reakcí králů byla výstavba silnějšího opevnění. [14] => [15] => === Sásánovské období === [16] => [[Soubor:Tagkasra.jpg|náhled|Husravův palác v Ktésifóntu na Hartově kresbě z roku [[1824]]]] [17] => Pád [[Parthská říše|parthské říše]] ve dvacátých letech [[3. století]] nic nezměnil na dosavadním statutu Ktésifóntu. Město zůstalo i centrem novoperské říše, ačkoli první Sásánovci pobývali velmi často jinde – [[Šápúr I.]] například v nově založeném [[Gundéšápúr]]u v [[Susiana|Susianě]]. Podle zakladatele dynastie [[Ardašír I.|Ardašíra I.]] byl Ktésifón přejmenován na ''Veh-Ardašír'', tedy „Ardašír je výborný“. [18] => [19] => Ze sásánovské epochy se dochovaly mnohem významnější památky než z dřívějších dob. Známý je především [[Husrav I.|Husravův]] palác z [[6. století]] (arabsky ''Ták-i Kisrá''), jehož fasáda s mohutnými zapuštěnými sloupy stála v intaktní podobě až do povodní v roce [[1888]]. Klenba tamního trůnního sálu byla 35 metrů vysoká a 50 metrů široká – šlo o jedno z nejodvážnějších stavebních řešení své doby. Soudí se, že spolu se Seleukií a dalším okolním osídlením žilo v Ktésifóntu asi půl milionu lidí, své sídlo tu měla i hlava perských [[křesťan]]ů, [[katholikos]]. [20] => [21] => Za sásánovských králů již Ktésifón tolik netrpěl pustošivými nepřátelskými vpády. Římané ho při svých výpravách dobyli jen jednou, v roce [[283]], a jednou se k němu nebezpečně přiblížili ([[Iulianus Apostata|Iulianus]] roku [[363]]). Ani byzantskému císaři [[Herakleios|Herakleiovi]] nebylo v [[7. století]] dopřáno korunovat své vojenské úspěchy dobytím města. [22] => [23] => === Zánik === [24] => V roce [[637]] – po prohrané [[Bitva u Kádisíje|bitvě u Kádisíje]] – opustil král [[Jazdkart III.]] i s dvorem a měšťany Ktésifón a do prázdného města vtáhli [[Arabové]]. Za vlády [[Chalífa|chalífů]] z rodu [[Umajjovci|Umajjovců]] zde bylo jedno z [[Šíité|šíitských]] center (vedle [[Kúfa|Kúfy]]) a tehdejší [[Islám|muslimský]] místodržitel [[Salmán al-Fárisí]] náležel k předním představitelům arabské [[Gnóze|gnoze]]. Ktésifón však postupně upadal, protože centrum říše se přesunulo nejprve do [[Medína|Medíny]] a pak do [[Damašek|Damašku]]. Konečnou ránu mu zasadilo založení nového hlavního města Bagdádu roku [[762]]. [25] => [26] => == Vykopávky == [27] => Prostor starověkého města je dosud jen nedostatečně prozkoumán. K prvním významnějším vykopávkám zde došlo až po [[První světová válka|první světové válce]], v letech [[1927]]–[[1932]] (německá expedice) a [[1936]]–[[1937]] ([[University of Michigan|Michiganská univerzita]]), přičemž zkoumána byla především Seleukie, jen omezeně Ktésifón. V letech [[1964]]–[[1989]] pracovala v rozsáhlém poli zřícenin italská expedice z [[Turínská univerzita|Turínské univerzity]], která odkryla mj. jiné zbytky budovy, jež pravděpodobně sloužila v seleukovské době jako archiv. Budova zanikla kolem roku [[150 př. n. l.]], což se časově shoduje s dobou, kdy [[Mezopotámie|Mezopotámii]] dobyli Parthové. Také Italové soustředili svou pozornost zejména na Seleukii nad Tigridem. [28] => [29] => Samotný Ktésifón dosud čeká na důkladný výzkum, který jedině může stanovit jeho rozlohu a bližší charakteristiky. Je zčásti i dnes sporné, co vlastně za ruiny Ktésifóntu považovat, zda okrouhlé městiště s hradbami bezprostředně vedle Seleukie nebo prostor dále na severovýchod, zvaný [[Madína al-’Atíka]]. Většinou se soudí, že okrouhlé městiště pochází ze sásánovské doby a je totožné s městem ''Veh-Ardašír'', zatímco lokalizace parthského města je nejistá. Situaci ztěžuje fakt, že Tigris v minulosti často změnil koryto, takže dnes teče přímo přes oblast někdejšího města. [30] => [31] => == Odkazy == [32] => === Literatura === [33] => * {{Citace monografie | příjmení = | jméno = | titul = Die Ausgrabungen der zweiten Ktesiphon-Expedition, Winter 1931/32 – Vorläufiger Bericht | vydavatel = Islamische Kunstabteilung der Staatlichen Museen Berlin, Metropolitan Museum of Art New York | místo = Berlin | rok = 1933 | počet stran = 35 | isbn = | jazyk = německy}} [34] => * {{Citace monografie | příjmení = Reuther | jméno = Oskar | titul = Die Ausgrabungen der deutschen Ktesiphon-Expedition im Winter 1928 | vydavatel = Islamische Abteilung der Staatlichen Museen | místo = Berlin | rok = s. a | počet stran = 38 | isbn = | jazyk = německy}} [35] => * {{Citace monografie | příjmení = Streck | jméno = Maximilian | titul = Seleucia und Ktesiphon | url = https://archive.org/details/seleuciaundktesi0000stre | vydavatel = Hinrichs | místo = Leipzig | rok = 1917 | počet stran = 64 | isbn = | jazyk = německy}} [36] => [37] => === Externí odkazy === [38] => * {{Commonscat}} [39] => * {{en}} [http://www.iranicaonline.org/articles/ctesiphon Článek v Encyclopaedia Iranica] [40] => * {{fr}} [http://www.ezida.com/pctesiphon.htm Husravův palác dnes] [41] => [42] => [43] => {{Starověká města horní Mezopotámie}} [44] => {{Autoritní data}} [45] => [46] => [[Kategorie:Starověká Persie]] [47] => [[Kategorie:Zaniklá města v Iráku]] [48] => [[Kategorie:Starověká města]] [49] => [[Kategorie:Bývalá hlavní města]] [50] => [[Kategorie:Archeologické lokality v Iráku]] [51] => [[Kategorie:Sásánovská architektura]] [52] => [[Kategorie:Města na hedvábné stezce]] [] => )
good wiki

Ktésifón

Archeologická oblast starověkého Ktésifóntu Ktésifón (arabsky spolu s protilehlou Seleukií nad Tigridem al-Madá’in = města, persky Tisfún nebo Veh-Ardašír) je název starověkého města na levém břehu Tigridu, asi 30 km jihovýchodně od dnešního Bagdádu (Irák). V dobách Parthů a Sásánovců byl Ktésifón metropolí parthské a perské říše a administrativním centrem Předního východu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'2. století př. n. l.','Parthská říše','Soubor:Seleukie mapa CS.png','Ardašír I.','3. století','Gundéšápúr','Perská říše#Obecná charakteristika sásánovské říše','Seleukovci','3. století př. n. l.','Hekatompylos','Strabón','University of Michigan'

Seleukovci

Seleukovci byla dynastie starověkých řeckých králů, která vládla v perské říši a později v části římského Řecka.

Strabón