Array ( [0] => 15495293 [id] => 15495293 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kuang-si [uri] => Kuang-si [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - region [1] => | úřední název česky = Čuangská autonomní oblast Kuang-si [2] => | úřední název = 广西壮族自治区
Gvangjsih Bouxcuengh Swcigih [3] => | obrázek = 1 yangshuo moon hill view 2011.jpg [4] => | popisek = Krasové jevy v Kuang-si [5] => | vlajka = [6] => | článek o vlajce = [7] => | znak = [8] => | článek o znaku = [9] => | hymna = [10] => | článek o hymně = [11] => | motto = [12] => | článek o mottu = [13] => | překlad motta = [14] => | mapa = Guangxi in China (+all claims hatched).svg [15] => | popisek mapy = Čuangská autonomní oblast Kuang-si na mapě [16] => | hlavní město = [[Nan-ning]] [17] => | rozloha = 237600 [18] => | nejvyšší hora = Kočičí hora [19] => | výška nejvyšší hory = 2142 [20] => | časové pásmo = [21] => | počet obyvatel = 50126804 [22] => | obyvatelé aktuální k = 2020 [23] => | hdp = 5019 USD [24] => | jazyk = [[čuangština]], [[čínština]], [[kantonština]] [25] => | národnosti = [[Chanové]] (62 %)
[[Čuangové]] (32 %)
[[Jaové]] (3%)
[[Hmongové]] (1 %)
[[Tungové]] (0,7 %)
[[Vietové]] (0,6 %) [26] => | náboženství = [27] => | součást státu = [[Čína|Čínská lidová republika]] [28] => | forma administrativní jednotky = [[Autonomní oblasti v Čínské lidové republice|autonomní oblast]] [29] => | dělení jednotky = 14 městských prefektur [30] => | vznik = 1958 [31] => | titul představitele = Tajemník KS Číny [32] => | představitel = [[Liou Ning]] [33] => | titul představitele 2 = Předseda vlády [34] => | představitel 2 = [[Lan Tchien-li]] [35] => | sídlo = [36] => | měna = [[Čínský jüan]] (RMB) [37] => | zkratka = [[ISO 3166-2:CN|CN-GX]] [38] => | nuts = [39] => | spz = [40] => | předvolba = (+86) [41] => | doména = [42] => | web = http://www.gxzf.gov.cn/ [43] => | koláž = {{Koláž [44] => | photo1a = 1 pano cuiping yangshuo 2016.jpg [45] => | photo2a = Nanning skyline 2008.JPG [46] => | photo2b = Detian - Ban Gioc waterfall.jpg [47] => | size = 300| [48] => | spacing = 3 [49] => | color = #FFFFF [50] => | border = 3 [51] => | color_border = #FFFFF [52] => | text = '''Od shora dolů, zleva doprava:''' 1. krasové útvary v okresu [[Jang-šuo]], 2. město [[Nan-ning]], 3. [[Ban Gioc|vodopády Te-tchien]] [53] => }} [54] => }} [55] => '''Kuang-si''' ({{Čínsky|zjednodušené=广西|tradiční=廣西|pchin-jin=Guǎngxī}}; {{Vjazyce2|za|Gvangjsih}}), oficiálně '''Čuangská autonomní oblast Kuang-si''' ({{Čínsky|zjednodušené=广西壮族自治区|pchin-jin=Guǎngxī Zhuàngzú Zìzhìqū|český přepis=Kuang-si Čuang-cu c'-č'-čchü}}; {{Vjazyce2|za|Gvangjsih Bouxcuengh Swcigih}}), je [[Autonomní oblasti v Čínské lidové republice|autonomní oblast]] [[Čína|Čínské lidové republiky]] ve [[Středojižní Čína|středojižní Číně]]. Má rozlohu 236 700 km² a žije v ní přes padesát milionů obyvatel. Hlavním městem je [[Nan-ning]]. [56] => [57] => == Historie == [58] => [59] => === Starověká historie === [60] => Během [[období válčících států]] za dynastie [[Východní Čou]] bylo území dnešní Kuang-si obýváno kmeny [[Paj-jüe]], domorodými národy jižní Číny. V oblasti se také nacházeli [[Čuangové]], jejichž hospodářství bylo založeno na závlahovém pěstování rýže. Východní části Kuang-si byly dobyty [[Chanové|Chany]] za [[dynastie Čchin]] v roce [[214 př. n. l.]] V této době byl také vybudován [[Ling-čchü (kanál)|kanál Ling]], spojující řeky [[Siang-ťiang|Siang]] a [[Kuej-ťiang|Kuej]]. Na sklonku [[dynastie Čchin]] v oblasti vznikl nezávislý stát [[Nan-jüe]], který založil generál [[Čao Tchuo]] s [[Čuangové|čuangskou]] podporou. Stát Nan-jüe existoval až do let [[112 př. n. l.|112]]–[[111 př. n. l.]], kdy byl anektován [[Dynastie Chan|dynastií Chan]] za vlády císaře [[Wu-ti (Chan)|Wu-ti]]. Chanští vládcové svou moc v Kuang-si opírali zejména o nadvládu nad městy [[Kuej-lin]], [[Wu-čou]] a [[Jü-lin (Kuang-si)|Jü-lin]].{{Citace elektronického periodika [61] => | titul = Guangxi - History {{!}} Britannica [62] => | periodikum = www.britannica.com [63] => | url = https://www.britannica.com/place/Guangxi/History [64] => | jazyk = en [65] => | datum přístupu = 2022-05-10 [66] => }} [67] => [68] => V roce [[42 př. n. l.]] bylo [[povstání sester Trưng]] v [[Tonkin|Tonkinu]] potlačeno generálem [[Ma Jüan (generál)|Ma Jüanem]], který v Kuang-si reorganizoval lokální vládu a zasadil se rozvoj veřejných prací, hloubení [[Vodní kanál|vodních kanálů]] a [[Meliorace|melioraci]] půdy ke zvýšení zemědělské produkce. Na mnoha místech v Kuang-si lze stále nalézt chrámy postavené na jeho památku. [69] => [70] => === Císařská Čína === [71] => Během období od konce [[dynastie Chan]] až do počátku [[dynastie Tchang]] do Kuang-si migrovali [[Jaové]] z [[Ťiang-si]] a [[Chu-nan|Chu-nanu]]. Na rozdíl od [[Čuangové|Čuangů]] [[Jaové]] vzdorovali čínské kultuře, což přispívalo k tamějšímu etnickému napětí. Hornaté oblasti [[Kuej-pching]], [[Ťin-siou]] a [[Siou-žen]] ve středovýchodním Kuang-si (region [[Ta-jao-šan]]), kde se Jaové usadili, se staly centrem chronických nepokojů. [72] => [73] => Za [[dynastie Tchang]] se Kuang-si stala součástí větší provincie zvané [[Ling-nan]]. Známý učenec [[Liou Cung-jüan]] byl v této době správcem prefektury [[Liou-čou]]. [[Čuangové]], podrážděni čínskou expanzí, se přiklonili ke království [[Nan-čao]] v [[Jün-nan|Jün-nanu]]. Kuang-si tak bylo rozděleno mezi území pod nadvládou Čuangů, na západ od [[Kuej-lin|Kuej-linu]] a [[Nan-ning|Nan-ningu]], a území pod čínskou nadvládou na východě. Po zániku [[říše Tchang]], během období [[Pět dynastií a deset říší|pěti dynastií a deseti říší]], na území Kuang-si existoval stát [[Jižní Chan]]. Ten poté roku 971 podlehl [[Říše Sung|říši Sung]]. [74] => [75] => V roce 1052 zde vyvolal čuangský vůdce [[Nung Č'-kao]] povstání a založil nezávislé království. Vzpoura sice byla o rok později potlačena, ale v regionu nadále přetrvávala nespokojenost. Mezietnické vztahy se v Kuang-si nadále komplikovaly s příchodem národa [[Miaové|Miao]] z [[Kuej-čou]] a s další migrací Čuangů z Ťiang-si a Chu-nanu. Za [[dynastie Jüan]], roku 1274, se území Kuang-si stalo součástí provincie [[Chu-kuang]]. [76] => [77] => [[Dynastie Ming]], tváří v tvář složité situaci, aktivně podporovala vojenskou kolonizaci regionu ve snaze podkopat kmenový způsob života. Menšinovým národům se snažila vládnout také s pomocí systému dědičných úřadů [[Tchu-s’|''tchu-s''']]. Tento přístup ale vedl k některým z nekrvavějších konfliktů v Kuang-si, zejména válce s kmeny [[Jaové|Jao]] během [[povstání u Velké ratanové soutěsky]] v roce 1465 poblíž [[Kuej-pching|Kuej-pchingu]]. V roce 1726 [[dynastie Čching]] převedla menšiny v Kuang-si pod přímou císařskou vládu, nicméně ani to nebylo garancí míru. V roce 1831 vypuklo [[povstání Jaoů]], poté [[povstání tchaj-pchingů]] v roce 1850. [78] => [79] => === Moderní dějiny === [80] => Série incidentů, včetně popravy francouzského misionáře [[Auguste Chapdelaine|Auguste Chapdelainena]] v západním Kuang-si, vedla k francouzské účasti během [[Druhá opiová válka|druhé opiové války]] v roce 1857. Po [[Čínsko-francouzská válka|čínsko-francouzské válce]] v letech 1884–1885 a následném ustavení francouzské nadvlády nad Vietnamem bylo Kuang-si vystaveno cizímu vlivu. V roce 1889 bylo město [[Lung-čou]] zpřístupněno zahraničnímu obchodu, dále [[Wu-čou]] v roce 1897 a následně [[Nan-ning]] v roce 1907. Kuang-si od roku 1898 spadalo do sféry vlivu [[Francie]]. [81] => [82] => ==== Konec císařství a Čínská republika ==== [83] => Na počátku 20. století bylo Kuang-si, spolu se sousedním Kuang-tungem, základnou [[Sunjatsen|Sunjatsenovy]] nacionalistické revoluce. V letech 1906–1916 provinční vůdcové v Kuang-si podporovali zřízení republiky a sehráli významnou roli v reorganizaci [[Kuomintang|Kuomintangu]], Čínské národní strany. Po vzestupu [[Čankajšek|Čankajška]] k moci v roce 1927 zformovali čelní představitelé Kuang-si (zejména [[Li Cung-žen]] a [[Li Ťi-šen]]) opoziční [[Nová kuangsiská klika|kliku]]. [84] => [85] => ==== Druhá světová válka ==== [86] => Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] se Kuang-si stalo významným cílem japonského útoku. Japonci podnikli invazi do jižního Kuang-si v roce 1939 a obsadili města [[Nan-ning]] a [[Lung-čou]]. V roce 1944 japonské síly v Kuang-si podnikly rozhodující kampaň a ačkoliv se jim nakrátko podařilo obsadit hlavní město [[Kuej-lin]], tak své pozice nebyly schopné udržet. Čínské jednotky později znovuobsadily všechna velká města. Po znovuvypuknutí bojů mezi komunity a nacionalisty v rámci [[Čínská občanská válka|čínské občanské války]] zůstalo Kuang-si pod vládou [[Kuomintang|Kuomintangu]] až do roku 1949. [87] => [88] => ==== Čínská lidová republika ==== [89] => Komunistické síly se zmocnily [[Kuej-lin|Kuej-linu]] v listopadu 1949 a Kuang-si se stalo součástí [[Čína|Čínské lidové republiky]]. V roce 1958 Kuang-si obdrželo status [[Autonomní oblasti v Číně|autonomní oblasti]] vzhledem k vysokému podílu národnostních menšin. [90] => [91] => == Geografie == [92] => [93] => === Poloha === [94] => Kuang-si leží na jihu Číny v oblasti [[Jihočínská hornatina|Jihočínské hornatiny]]. Na západě hraničí s provincií [[Jün-nan]], na severu s provincií [[Kuej-čou]], na severovýchodě s provincií [[Chu-nan]], na východě a jihovýchodě s provincií [[Kuang-tung]] a na jihozápadě hraničí s [[Vietnam]]em. Z jihu je Kuang-si omývána [[Jihočínské moře|Jihočínským mořem]], konkrétně vodami [[Tonkinský záliv|Tonkinského zálivu]]. Regionálně spadá do [[Středojižní Čína|středojižní Číny]]. [95] => === Povrch === [96] => [[Soubor:Karst peaks and bamboo forest.jpg|náhled|310x310bod|Krasové útvary u [[Li-ťiang (řeka)|řeky Li]].]]Kuang-si se rozkládá ve velmi rozmanitém pásu [[Jihočínská hornatina|Jihočínské hornatiny]], konkrétně v její části [[Liangkuangská hornatina|Liangkuangské hornatině]] ({{Čínsky|zjednodušené=两广丘陵|pchin-jin=liǎngguǎng qiūlíng}}). Povrch oblasti samotné je částečně hornatý, především na severozápadě, v oblasti [[Jünnansko-kuejčouská vysočina|Jünnansko-kuejčouské vysočiny]], a na severovýchodě, kde hranici oblasti s provincií [[Chu-nan]] tvoří pohoří [[Nan-ling]]. [97] => [98] => 37,8% povrchu Kuang-si pokrývají [[Kras|krasové]] oblasti.{{Citace elektronického periodika [99] => | titul = 广西 （中华人民共和国省级行政区） [100] => | url = https://baike.baidu.com/item/%E5%B9%BF%E8%A5%BF/162679 [101] => | jazyk = zh [102] => | datum přístupu = 2022-5-5 [103] => }} [104] => [105] => Nejvyšším vrcholem Kuang-si je [[Kočičí hora]] (2142 [[Nadmořská výška|m n. m.]]), nacházející se v pohoří [[Jüe-čcheng-ling|Jüe-čcheng]], součásti [[Nan-ling|Nan-lingu]]. [106] => [107] => ==== Významná pohoří ==== [108] => Jihozápadní krajině dominuje pohoří [[Š'-wan]] ({{Čínsky|zjednodušené=十万大山|pchin-jin=Shíwàn dàshān}}) táhnoucí se od města [[Čchin-čou]], podél [[Tonkinský záliv|Tonkinského zálivu]], až k hranici s Vietnamem.{{Citace elektronického periodika [109] => | titul = 十万大山 [110] => | url = https://baike.baidu.com/item/%E5%8D%81%E4%B8%87%E5%A4%A7%E5%B1%B1 [111] => | jazyk = zh [112] => | datum přístupu = 2022-05-11 [113] => }} Na pomezí okresů [[Šang-s']] a [[Fu-suej]] se rozprostírá hřbet [[S'-fang-ling|S'-fang]], oddělená součást pohoří [[Š'-wan]]. [114] => [115] => V západní a severozápadní části Kuang-si se nachází okraj [[Jünnansko-kuejčouská vysočina|Jünnansko-kuejčouské vysočiny]], z níž v jihovýchodním směru vystupuje množství pohoří a horských hřbetů. Mezi nejvýraznější patří například pohoří [[Ťiou-wan]] ({{Čínsky|pchin-jin=Jiǔwàn dàshān|zjednodušené=九万大山}}), rozkládající se na pomezí městských prefektur [[Che-čch’|Che-čch']] a [[Liou-čou]],{{Citace elektronického periodika [116] => | titul = 九万大山 [117] => | url = https://baike.baidu.com/item/%E4%B9%9D%E4%B8%87%E5%A4%A7%E5%B1%B1 [118] => | jazyk = zh [119] => | datum přístupu = 2022-05-11 [120] => }} pohoří [[Feng-chuang-šan|Feng-chuang]] ({{Čínsky|zjednodušené=凤凰山|pchin-jin=Fènghuáng shān}}), táhnoucí se západně od města [[Che-čch’|Che-čch']],{{Citace elektronického periodika [121] => | titul = 凤凰山 （广西河池市凤凰山） [122] => | url = https://baike.baidu.com/item/%E5%87%A4%E5%87%B0%E5%B1%B1/7991520 [123] => | jazyk = zh [124] => | datum přístupu = 2022-05-11 [125] => }} a pohoří [[Tu-jang-šan|Tu-jang]] ({{Čínsky|zjednodušené=都阳山|pchin-jin=Dūyáng shān}}), nacházející se v oblasti horního toku řeky [[Chung-šuej (řeka)|Chung-šuej]]. [126] => [127] => Do severovýchodu Kuang-si zasahuje pohoří [[Nan-ling]] ({{Čínsky|překlad=Jižní pohoří|pchin-jin=Nánlǐng|znaky=南岭}}) a součásti jeho horského systému: hřbet [[Jüe-čcheng-ling|Jüe-čcheng]] ({{Čínsky|zjednodušené=越城岭|pchin-jin=Yuèchéng lǐng}}), ve kterém se nachází [[Kočičí hora]], nejvyšší vrchol celé oblasti,{{Citace elektronického periodika [128] => | titul = 越城岭 [129] => | url = https://baike.baidu.com/item/%E8%B6%8A%E5%9F%8E%E5%B2%AD [130] => | jazyk = zh [131] => | datum přístupu = 2022-05-11 [132] => }} pohoří [[Chan-jang-šan|Chaj-jang]], hřbet [[Tu-pchang-ling|Tu-pchang]], a hřbet [[Meng-ču-ling|Meng-ču]], táhnoucí se od města [[Che-čou]] k hranici s provincií [[Chu-nan]].{{Citace elektronického periodika [133] => | titul = 萌渚岭 [134] => | url = https://baike.baidu.com/item/%E8%90%8C%E6%B8%9A%E5%B2%AD [135] => | jazyk = zh [136] => | datum přístupu = 2022-05-11 [137] => }} Tato dílčí pohoří se táhnou v severojižním směru a vymezují hranici mezi Kuang-si a provincií [[Chu-nan]]. [138] => [139] => Na jihovýchodu Kuang-si se nachází pohoří [[Jün-kchaj]] ({{Čínsky|zjednodušené=云开大山|pchin-jin=Yúnkāi dàshān}}), tvořící hranici s provincií [[Kuang-tung]], a dále také [[Liou-wan-ta-šan]] a [[Ta-žung-šan]]. V oblasti mezi těmito třemi pohořími se nachází město [[Jü-lin (Kuang-si)|Jü-lin]]. [140] => [141] => === Podnebí === [142] => Kuang-si leží v [[Subtropický podnebný pás|subtropickém podnebném pásu]], panuje v něm [[vlhké subtropické podnebí]] (dle [[Köppenova klasifikace podnebí|Köppenovy klasifikace podnebí]] typy Cfa a Cwa). Léta jsou dlouhá, zimy krátké. V létě je podnebí horké a vlhké, ovlivňované [[monzun]]y, zimy jsou mírné.{{Citace monografie [143] => | příjmení = Horálek [144] => | jméno = Adam [145] => | příjmení2 = [146] => | jméno2 = [147] => | titul = Geografie Číny: učební materiál pro studenty sinologie [148] => | vydání = 1. vydání [149] => | vydavatel = Univerzita Palackého v Olomouci [150] => | místo = Olomouc [151] => | rok = 2013 [152] => | počet stran = 180 [153] => | strany = 38 [154] => | isbn = 978-80-244-3839-9 [155] => }}{{Citace elektronického periodika [156] => | titul = Guangxi Climate and Weather, Weather in Guangxi, China Guangxi Weather [157] => | periodikum = www.topchinatravel.com [158] => | url = https://www.topchinatravel.com/guangxi/guangxi-climate-and-weather.htm [159] => | datum přístupu = 2022-05-11 [160] => }} Průměrná roční teplota se ve většině Kuang-si pohybuje mezi 16 °C – 23 °C, především díky vyrovnaným letním a zimním teplotám. Nejvyšší roční teploty se pohybují mezi 33.7 °C a 42.5 °C, nejnižší mezi -8.4 °C a -2.9 °C. Průměrný roční úhrn srážek je v Kuang-si 1070 mm. [161] => [162] => === Vodstvo === [163] => [[Soubor:1 aerial yangshuo panorama 2017.jpg|náhled|350x350bod|Řeka [[Jü-lung]], přítok řeky [[Li-ťiang (řeka)|Li]].]] [164] => Kuang-si protíná množství řek, z nichž většina jsou přítoky do povodí [[Si-ťiang]], neboli Západní řeky. [165] => [166] => * [[Si-ťiang]] je u města [[Wu-čou]] tvořena soutokem řek [[Kuej-ťiang|Kuej]] (Kuej-ťiang) a [[Sün-ťiang|Sün]] (Sün-ťiang) [167] => ** [[Kuej-ťiang]] přitéká ze severu, kde je u města [[Pching-le]] tvořena soutokem řek [[Li-ťiang (řeka)|Li]], [[Lipu (řeka)|Lipu]] a [[Čcha-ťiang|Čcha]]. [168] => *** Řeka [[Li-ťiang (řeka)|Li]] protéká městem [[Kuej-lin]] a pramení v pohoří [[Jüe-čcheng]] severně od něj. [169] => ** [[Sün-ťiang]] je sice dlouhá jen necelých 150 km, nicméně odvodňuje většinu oblasti Kuang-si. Vzniká soutokem řek [[Jü-ťiang|Jü]] (Jü-ťiang) a [[Čchien-ťiang (Kuang-si)|Čchien]] (Čchien-ťiang) u města [[Kuej-pching]]. [170] => *** [[Jü-ťiang]] vzniká soutokem řek [[Jou-ťiang|Jou]] a [[Cuo-ťiang|Cuo]] západně od [[Nan-ning]]u, hlavního města Kuang-si, kterým protéká pod jménem Jung-ťiang. [171] => **** [[Jou-ťiang]] teče na jihovýchod od svých zdrojnic poblíž města [[Paj-se]]. [172] => **** [[Cuo-ťiang]] teče na severovýchod od svých zdrojnic ve Vietnamu [173] => *** [[Čchien-ťiang (Kuang-si)|Čchien-ťiang]], severnější ze dvou řek, vzniká soutokem řeky [[Liou-ťiang|Liou]] a objemnější řeky [[Chung-šuej-che|Chung-šuej]] (Chung-šuej-che). [174] => **** [[Liou-ťiang]] protéká městem [[Liou-čou]], je tvořena soutokem řek [[Žung-ťiang|Žung]] a [[Lung-ťiang|Lung]] u města [[Feng-šan (Kuang-si)|Feng-šan]]. [175] => ***** [[Žung-ťiang]] pramení v provincii [[Kuej-čou]], protéká městem [[Che-čch’|Che-čch']] pod jménem Ťin-čcheng-ťiang. [176] => ***** [[Lung-ťiang]] protéká městem [[Žung-šuej]], pramení v horách na severu Kuang-si [177] => **** [[Chung-šuej-che]], dlouhá 638 km, je jednou z nejvýznamnějších řek v Kuang-si. Je zde vybudováno množství přehradních nádrží s vodními elektrárnami. Vzniká soutokem řek [[Pej-pchan-ťiang|Pej-pchan]] a [[Nan-pchan-ťiang|Nan-pchan]] na hranici s provincií [[Kuej-čou]] [178] => [179] => Mezi další řeky, které nejsou součástí povodí Si-ťiangu, patří například [[Nan-liou-ťiang]] či [[Čchin-ťiang]]. [180] => [181] => * [[Nan-liou-ťiang]] pramení severně od města [[Jü-lin (Kuang-si)|Jü-lin]], kterým protéká. Teče na jih a ústí do Jihočínského moře u města [[Pej-chaj]]. [182] => * [[Čchin-ťiang]] protéká městem [[Čchin-čou]] a ústí do Jihočínského moře. [183] => [184] => === Fauna a flóra === [185] => Velkou část území pokrývají lesy, kde roste vzácná reliktní dřevina ''[[Cathaya argyrophylla]].'' [186] => [187] => == Administrativní členění == [188] => {| class="wikitable" style="text-align:center" [189] => |+ Členění Čuangské autonomní oblasti Kuang-si [190] => |- [191] => ! rowspan="2" |Mapa oblasti [192] => ! colspan="3" | Název (čínsky) [193] => ! rowspan="2" |Sídelní [[Městské obvody v Čínské lidové republice|městský obvod]] [194] => ! rowspan="2" |Počet obyvatel (2020) [195] => |- [196] => ![[Standardní česká transkripce čínštiny|český přepis]] [197] => ![[Čínské znaky|znaky]] [198] => ![[pchin-jin]] [199] => |- [200] => | rowspan="15" |{{Image label begin|image=Administrative Division Guangxi.svg|width={{{1|762}}}|link=|font-size=85%}} [201] => {{Image label|x=650|y=610|scale={{{1|762}}}/1270|text='''[[Nan-ning]]'''}} [202] => {{Image label|x=800|y=320|scale={{{1|762}}}/1270|text='''[[Liou-čou]]'''}} [203] => {{Image label|x=980|y=210|scale={{{1|762}}}/1270|text='''[[Kuej-lin]]'''}} [204] => {{Image label|x=1060|y=550|scale={{{1|762}}}/1270|text='''[[Wu-čou]]'''}} [205] => {{Image label|x=785|y=855|scale={{{1|762}}}/1270|text='''[[Pej-chaj]]'''}} [206] => {{Image label|x=535|y=830|scale={{{1|762}}}/1270|text='''[[Fang-čcheng-kang]]'''}} [207] => {{Image label|x=735|y=770|scale={{{1|762}}}/1270|text='''[[Čchin-čou]]'''}} [208] => {{Image label|x=895|y=570|scale={{{1|762}}}/1270|text='''[[Kuej-kang]]'''}} [209] => {{Image label|x=940|y=725|scale={{{1|762}}}/1270|text='''[[Jü-lin (Kuang-si)|Jü-lin]]'''}} [210] => {{Image label|x=330|y=440|scale={{{1|762}}}/1270|text='''[[Paj-se]]'''}} [211] => {{Image label|x=1130|y=370|scale={{{1|762}}}/1270|text='''[[Che-čou]]'''}} [212] => {{Image label|x=555|y=345|scale={{{1|762}}}/1270|text='''[[Che-čch']]'''}} [213] => {{Image label|x=805|y=490|scale={{{1|762}}}/1270|text='''[[Laj-pin]]'''}} [214] => {{Image label|x=460|y=715|scale={{{1|762}}}/1270|text='''[[Čchung-cuo]]'''}} [215] => | colspan="5" |'''[[Městská prefektura]]''' [216] => |- [217] => |[[Paj-se]] [218] => |百色市 [219] => |Bǎisè Shì [220] => |[[Jou-ťiang]] [221] => |3 571 505 [222] => |- [223] => |[[Che-čch’]] [224] => |河池市 [225] => |Héchí Shì [226] => |[[Ťin-čcheng-ťiang]] [227] => |3 417 945 [228] => |- [229] => |[[Liou-čou]] [230] => |柳州市 [231] => |Liǔzhōu Shì [232] => |[[Čcheng-čung (Kuang-si)|Čcheng-čung]] [233] => |4 157 934 [234] => |- [235] => |[[Kuej-lin]] [236] => |桂林市 [237] => |Guìlín Shì [238] => |[[Siang-šan (Kuang-si)|Siang-šan]] [239] => |4 931 137 [240] => |- [241] => |[[Che-čou]] [242] => |贺州市 [243] => |Hézhōu Shì [244] => |[[Pa-pu]] [245] => |2 007 858 [246] => |- [247] => |[[Čchung-cuo]] [248] => |崇左市 [249] => |Chóngzuǒ Shì [250] => |[[Ťiang-čou]] [251] => |2 088 692 [252] => |- [253] => |[[Nan-ning]] [254] => |南宁市 [255] => |Nánníng Shì [256] => |[[Čching-siou]] [257] => |8 741 584 [258] => |- [259] => |[[Laj-pin]] [260] => |来宾市 [261] => |Láibīn Shì [262] => |[[Sing-pin]] [263] => |2 074 611 [264] => |- [265] => |[[Kuej-kang]] [266] => |贵港市 [267] => |Guìgǎng Shì [268] => |[[Kang-pej]] [269] => |4 316 262 [270] => |- [271] => |[[Wu-čou]] [272] => |梧州市 [273] => |Wúzhōu Shì [274] => |[[Wan-siou]] [275] => |2 820 977 [276] => |- [277] => |[[Fang-čcheng-kang]] [278] => |防城港市 [279] => |Fángchénggǎng Shì [280] => |[[Kang-kchou]] [281] => |1 046 068 [282] => |- [283] => |[[Čchin-čou]] [284] => |钦州市 [285] => |Qīnzhōu Shì [286] => |[[Čchin-nan]] [287] => |3 302 238 [288] => |- [289] => |[[Pej-chaj]] [290] => |北海市 [291] => |Běihǎi Shì [292] => |[[Chaj-čcheng (městský obvod)|Chaj-čcheng]] [293] => |1 853 227 [294] => |- [295] => |[[Jü-lin (Kuang-si)|Jü-lin]] [296] => |玉林市 [297] => |Yùlín Shì [298] => |[[Jü-čou]] [299] => |5 796 766 [300] => |} [301] => [302] => == Politika == [303] => {{Podrobně|Představitelé Kuang-si}} [304] => Politický systém oblasti je ''de facto'' strukturován jako systém [[Vláda jedné strany|vlády jedné strany]], [[Komunistická strana Číny|Komunistické strany Číny]], podobně jako tomu je na celostátní úrovni. [305] => [306] => Vrcholným výkonným orgánem oblasti je Lidová vláda, v jejímž čele stojí předseda, nominálně nejvýše postavený představitel autonomní oblasti. Předseda lidové vlády zpravidla bývá zástupcem tajemníka stranického výboru, tedy až druhým nejvýše postaveným stranickým hodnostářem v oblasti. Fakticky je tak předseda vlády podřízen stranickému tajemníkovi. [307] => {{Sloupce-začátek|šířka=70%}}'''Předsedové lidové vlády Čuangské autonomní oblasti Kuang-si'''
[308] => #[[Čang Jün-i]] (1949–1953) [309] => #[[Čchen Man-jüan]] (1953–1958) [310] => #[[Wej Kuo-čching]] (1958–1975) [311] => #[[An Pching-šeng]] (安平生) (1975–1977) [312] => #[[Čchiao Siao-kuang]] (1977–1979) [313] => #[[Čchin Jing-ťi]] (覃应机) (1979–1983) [314] => #[[Wej Čchun-šu]] (韦纯束) (1983–1990) [315] => #[[Čcheng Kche-ťie]] (1990–1998) [316] => #[[Li Čao-čuo]] (1998–2003) [317] => #[[Lu Ping]] (2003 – prosinec 2007) [318] => #[[Ma Piao]] (prosinec 2007 – březen 2013) [319] => #[[Čchen Wu]] (březen 2013 – 19. října 2020) [320] => #[[Lan Tchien-li]] (19. října 2020 – ''úřadující'') [321] => {{Sloupce-nový}} [322] => '''Tajemníci výboru Komunistické strany Číny Čuangské autonomní oblast Kuang-si'''
[323] => #[[Čang Jün-i]] 1949–1953 [324] => #[[Čchen Man-jüan]] (陈漫远) (1953–1957) [325] => #[[Liou Ťien-sün]] (刘建勋) (1957–1961) [326] => #[[Wej Kuo-čching]] (1960–1966) [327] => #[[Čchiao Siao-kuang]] (乔晓光) (1966–1967) [328] => #[[Wej Kuo-čching]] (1970–1975) [329] => #[[An Pching-šeng]] (安平生) (1975–1977) [330] => #[[Čchiao Siao-kuang]] (乔晓光) (1977–1985) [331] => #[[Čchen Chuej-kuang]] (陈辉光) (1985–1990) [332] => #[[Čao Fu-lin]] (赵富林) (1990–1997) [333] => #[[Cchao Po-čchun]] (1997–2006) [334] => #[[Liou Čchi-pao]] (2006–2007) [335] => #[[Kuo Šeng-kchun]] (2007–2012) [336] => #[[Pcheng Čching-chua]] (2012–2018) [337] => #[[Lu Sin-še]] (2018 – 19. října 2021) [338] => #[[Liu Ning]] (19. října 2021 – ''úřadující'') [339] => {{Sloupce-konec}} [340] => [341] => == Ekonomika == [342] => V roce 2021 dosáhl [[hrubý domácí produkt]] Kuang-si 2,47 biliony [[Čínský jüan|jüanů]] (~8,8 bilionů [[Koruna česká|CZK]]) a zaznamenal tak meziroční růst 3,7 %.{{Citace elektronického periodika [343] => | titul = Guangxi: Economic Overview [344] => | url = http://en.gxzf.gov.cn/2022-01/25/c_265544.htm [345] => | datum přístupu = 2022-05-11 [346] => }} Důležitým přístavem je [[Pej-chaj]], v jeho okolí byla zřízena zvláštní ekonomická zóna. Významný je turistický ruch: cílem návštěvníků je starobylé město [[Kuej-lin]], [[Jihočínská krasová oblast]] a hornatý region [[Lung-šeng]], v nichž domorodci obdělávají terasová pole a udržují starobylé zvyky. [347] => [348] => Kuang-si je dlouhodobým hostitelem China-ASEAN Expo a častým pořadatelem konferencí jako je Pan-Beibu Gulf Economic Cooperation Forum. [349] => [350] => === Zemědělství === [351] => Zemědělství je soustředěno v říčních údolích a na vápencových pláních, celkem je tedy obdělávána pouze malá část oblasti. Tam, kde je to možné, jsou svahy upraveny na [[Terasovité pole|terasovitá pole]]. Od 50. let 20. století postupně dochází k nárůstu rozlohy obdělávané plochy, zlepšování zavlažování a k vyšší míře využívání zemědělské techniky. Mezi hlavní pěstované plodiny patří [[rýže setá]], [[Kukuřice setá|kukuřice]], [[Pšenice setá|pšenice]] a [[povijnice batátová]]. Hlavní komerční plodinou je [[cukrová třtina]], dále je také pěstována [[podzemnice olejná]], [[Sezam indický|sezam]], [[Ramie sněhobílá|ramie]], [[tabák]], [[Čajovník čínský|čaj]], [[Bavlník|bavlna]] a [[Indigovník pravý|indigovník]]. Kuang-si je také významným producentem široké škály [[ovoce]]. Chov hospodářských zvířat má spíše doplňkový charakter. [[Buvol domácí|Buvoli domácí]] se dříve využívali jako tažná zvířata na rýžových polích, v současnosti již v menší míře. Chována jsou také [[Prase domácí|prasata]], [[Kur domácí|kuřata]], [[Kachna domácí|kachny]] a [[Koza domácí|kozy]]. Na mnoha místech se chová i [[bourec morušový]].{{Citace elektronického periodika [352] => | titul = Guangxi - Economy {{!}} Britannica [353] => | periodikum = www.britannica.com [354] => | url = https://www.britannica.com/place/Guangxi/Economy [355] => | jazyk = en [356] => | datum přístupu = 2022-05-11 [357] => }} Kuang-si je největším producentem [[kenaf]]u a [[badyán]]u. [358] => [359] => === Průmysl === [360] => Rozsáhlá je těžba dřeva, nacházejí se zde i [[mangan]]ové a [[bauxit]]ové doly. Průmysl je v Kuang-si rozvinutý méně než v jiných čínských regionech, největší továrnou je automobilka SGMW v [[Liou-čou]]. [361] => [362] => ==== Průmyslové parky ==== [363] => [364] => * Beibu Gulf Economic Zone [365] => * Beihai National High-tech Industrial Development Zone [366] => * Guilin National Hi-tech Industrial Development Zone [367] => * Nanning Economic & Technological Development Area [368] => * Nanning National Hi-Tech Industrial Development Zone [369] => [370] => == Doprava == [371] => [372] => === Silniční === [373] => [374] => * [[Soubor:China Expwy G59 sign no name.svg|25x25pixelů]] [[Dálnice G59 Chöch chot – Pej-chaj]] (vede z [[Chu-nan|Chu-nanu]] na jih, přes [[Kuej-lin]] a [[Jü-lin (Kuang-si)|Jü-lin]] do [[Pej-chaj|Pej-chaje]]) [375] => * [[Soubor:China Expwy G65 sign no name.svg|25x25pixelů]] [[Dálnice G65 Pao-tchou – Mao-ming]] (vede z [[Chu-nan|Chu-nanu]] na jih, přes [[Kuej-lin]] a [[Wu-čou]] do [[Mao-ming|Mao-mingu]] v sousední provincii [[Kuang-tung]]) [376] => * [[Soubor:China Expwy G69 sign no name.svg|25x25pixelů]] [[Dálnice G69 Jin-čchuan – Paj-se]] (vede z [[Kuej-čou]] na jih, přes okresy [[Le-jie (Kuang-si)|Le-jie]] a [[Ling-jün]] do [[Paj-se]]) [377] => * [[Soubor:China Expwy G72 sign no name.svg|25x25pixelů]] [[Dálnice G72 Čchüan-čou – Nan-ning]] (vede z [[Chu-nan|Chu-nanu]] na jihozápad, přes [[Kuej-lin]] a [[Che-čou]] do [[Nan-ning|Nan-ningu]], hlavního města Kuang-si) [378] => * [[Soubor:China Expwy G75 sign no name.svg|25x25pixelů]] [[Dálnice G75 Lan-čou – Chaj-kchou]] (vede z [[Kuej-čou]] na jih, přes [[Che-čch’|Che-čch']] do [[Nan-ning|Nan-ningu]], dále na východ přes [[Čchin-čou]] a [[Pej-chaj]] do prefektury [[Čan-ťiang]] v [[Kuang-tung|Kuang-tungu]]) [379] => * [[Soubor:China Expwy G76 sign no name.svg|25x25pixelů]] [[Dálnice G76 Sia-men – Čcheng-tu]] (vede z [[Chu-nan|Chu-nanu]] na západ přes prefekturu [[Kuej-lin]] do autonomního kraje [[Čchien-tung-nan]] v provincii [[Kuej-čou]]) [380] => * [[Soubor:China Expwy G78 sign no name.svg|25x25pixelů]] [[Dálnice G78 Šan-tchou – Kchun-ming]] (vede z [[Kuang-tung|Kuang-tungu]] na západ přes [[Che-čou]], [[Liou-čou]], [[Che-čch’|Che-čch']] a [[Paj-se]] do autonomního kraje [[Čchien-nan]] v provincii [[Kuej-čou]]) [381] => * [[Soubor:China Expwy G80 sign no name.svg|25x25pixelů]] [[Dálnice G80 Kanton – Kchun-ming]] (vede z [[Kuang-tung|Kuang-tungu]] na západ přes [[Jü-lin (Kuang-si)|Jü-lin]], [[Nan-ning]] a [[Paj-se]] do autonomního kraje [[Wen-šan]] v provincii [[Jün-nan]]) [382] => * [[Soubor:China Expwy G7211 sign no name.svg|34x34pixelů]] [[Dálnice G7211 Nan-ning – Jou-ji-kuan]] (vede z [[Nan-ning|Nan-ningu]] na jihozápad, přes [[Čchung-cuo]] k čínsko-vietnamské hranici) [383] => * [[Soubor:China Expwy G7511 sign no name.svg|34x34pixelů]] [[Dálnice G7511 Čchin-čou – Tung-sing]] (vede z [[Čchin-čou]] na jihozápad, přes [[Fang-čcheng-kang]] k čínsko-vietnamské hranici) [384] => [385] => === Letecká === [386] => Nejrušnějším letištěm v Kuang-si je [[Mezinárodní letiště Nan-ning Wu-sü]], obsluhující oblast hlavního města [[Nan-ning|Nan-ningu]]. V roce 2021 bylo 28. nejrušnějším letištěm v Číně.{{Citace elektronické monografie [387] => | titul = 2021年全国民用运输机场吞吐量排名 [388] => | url = http://www.caac.gov.cn/XXGK/XXGK/TJSJ/202203/P020220322482530507794.pdf [389] => | vydavatel = Čínský úřad pro civilní letectví [390] => | datum přístupu = 2022-05-04 [391] => | jazyk = čínsky [392] => }} Druhým mezinárodním letištěm v Kuang-si je [[Mezinárodní letiště Kuej-lin Liang-ťiang]], nacházející se na severu autonomní oblasti u města [[Kuej-lin]]. Letiště bylo otevřeno v roce 1996, aby nahradilo [[Letiště Kuej-lin Čchi-feng-ling]]. To nadále slouží výhradně jako letecká základna [[Letectvo Čínské lidové republiky|Letectva Čínské lidové osvobozenecké armády]]. [393] => [394] => V Kuang-si se dále nachází [[Letiště Paj-se Pa-ma]], [[Letiště Pej-chaj Fu-čcheng]], [[Letiště Che-čch' Ťin-čcheng-ťiang]], [[Letiště Liou-čou Paj-lien]], [[Letiště Jü-lin Fu-mien]] a [[Letiště Wu-čou Si-ťiang]], které v roce 2019 nahradilo starší [[Letiště Wu-čou Čchang-čou-tao]]. [395] => [396] => === Železniční === [397] => [398] => ==== Vysokorychlostní tratě ==== [399] => [[Soubor:Nanningdong6.JPG|náhled|300x300pixelů|Exteriér [[Nádraží Nan-ning jih|vlakového nádraží Nan-ning jih]], nového nádraží pro vysokorychlostní vlaky v [[Nan-ning|Nan-ningu]], hlavním městě autonomní oblasti Kuang-si.]] [400] => Autonomní oblastí Kuang-si prochází pět vysokorychlostních železničních koridorů, které jsou součástí čínské sítě „[[Osm vertikál a osm horizontál|osmi vertikálních a osmi horizontálních]]“ vysokorychlostních koridorů. Jedná se o čtyři koridory procházející Čínou v severojižním směru, tedy tzv. „vertikály“ – jmenovitě [[pobřežní koridor]], [[koridor Chöch chot – Nan-ning]], [[koridor Pao-tchou (Jin-čchuan) – Chaj-nan]] a [[koridor Lan-čou (Si-ning) – Kanton]] – a jeden koridor „horizontální“, tedy ve směru z východu na západ, jmenovitě [[koridor Kanton – Kchun-ming]]. [401] => [402] => [[Pobřežní koridor]] zasahuje pouze krátce do těch nejjižnějších – pobřežních – částí Kuang-si. Vede ze sousední provincie [[Kuang-tung]] na západě a táhne se na východ, směrem k hranici s [[Vietnam|Vietnamem]], kde také celý koridor končí. První úsekem tohoto koridoru v Kuang-si bude plánovaná [[vysokorychlostní trať Che-pchu – Čan-ťiang]]. Ve [[Nádraží Che-pchu|stanici Che-pchu]] naváže na [[vysokorychlostní trať Čchin-čou – Pej-chaj]],{{Citace elektronického periodika [403] => | titul = 钦北铁路 [404] => | periodikum = 百度百科 [405] => | url = https://baike.baidu.com/item/%E9%92%A6%E5%8C%97%E9%93%81%E8%B7%AF/967817 [406] => | jazyk = zh [407] => | datum přístupu = 2022-09-07 [408] => }} a dále na [[vysokorychlostní trať Čchin-čou – Fang-čcheng-kang]], které jsou obě v provozu již od roku 2013.{{Citace elektronického periodika [409] => | titul = 钦防铁路 [410] => | periodikum = 百度百科 [411] => | url = https://baike.baidu.com/item/%E9%92%A6%E9%98%B2%E9%93%81%E8%B7%AF/13136437 [412] => | jazyk = zh [413] => | datum přístupu = 2022-09-07 [414] => }} Posledním úsekem pobřežního koridoru jak v Kuang-si, tak jako celku, bude [[vysokorychlostní trať Fang-čcheng-kang – Tung-sing]], vedoucí do města [[Tung-sing]] na vietnamské hranici. Do provozu by měla být uvedena v roce 2023.{{Citace elektronického periodika [415] => | titul = 防东铁路 [416] => | periodikum = 百度百科 [417] => | url = https://baike.baidu.com/item/%E9%98%B2%E4%B8%9C%E9%93%81%E8%B7%AF/14760181 [418] => | jazyk = zh [419] => | datum přístupu = 2022-09-07 [420] => }} [421] => [422] => [[Koridor Chöch chot – Nan-ning]] do Kuang-si vstupuje ze severovýchodu, ze sousední provincie [[Chu-nan]]. Jeho součástmi v Kuang-si jsou prozatím [[vysokorychlostní trať Cheng-jang – Liou-čou]],{{Citace elektronického periodika [423] => | titul = 衡柳铁路 [424] => | periodikum = 百度百科 [425] => | url = https://baike.baidu.com/item/%E8%A1%A1%E6%9F%B3%E9%93%81%E8%B7%AF?fromModule=lemma_search-box [426] => | jazyk = zh [427] => | datum přístupu = 2022-09-07 [428] => }} a [[meziměstská trať Liou-čou – Nan-ning]].{{Citace elektronického periodika [429] => | titul = 柳南城际铁路 [430] => | periodikum = 百度百科 [431] => | url = https://baike.baidu.com/item/%E6%9F%B3%E5%8D%97%E5%9F%8E%E9%99%85%E9%93%81%E8%B7%AF?fromModule=lemma_search-box [432] => | jazyk = zh [433] => | datum přístupu = 2022-09-07 [434] => }} V prosinci 2022 by měla být uvedena do provozu nová [[vysokorychlostní trať Nan-ning – Cheng-jang]], 665 km dlouhá trať projektovaná pro provoz při rychloti 350 km/h.{{Citace elektronického periodika [435] => | titul = 南衡高速铁路 [436] => | periodikum = 百度百科 [437] => | url = https://baike.baidu.com/item/%E5%8D%97%E8%A1%A1%E9%AB%98%E9%80%9F%E9%93%81%E8%B7%AF?fromModule=lemma_search-box [438] => | jazyk = zh [439] => | datum přístupu = 2022-09-07 [440] => }} [441] => [442] => [[Koridor Pao-tchou (Jin-čchuan) – Chaj-nan]] vede ze severu, z provincie [[Kuej-čou]]. Její první úsek na území Kuang-si, [[vysokorychlostní trať Kuej-jang – Nan-ning]], spojující hlavní města [[Kuej-čou]] a Kuang-si, by měl být zprovozněna v roce 2023.{{Citace elektronického periodika [443] => | titul = 贵南高速铁路 [444] => | periodikum = 百度百科 [445] => | url = https://baike.baidu.com/item/%E8%B4%B5%E5%8D%97%E9%AB%98%E9%80%9F%E9%93%81%E8%B7%AF/16960502 [446] => | jazyk = zh [447] => | datum přístupu = 2022-09-07 [448] => }} Dalšími úseky koridoru jsou [[vysokorychlostní trať Nan-ning – Čchin-čou]], [[Vysokorychlostní trať Čchin-čou – Pej-chaj|vysokorychlostní trať Čchin-čou – Che-pchu]] a plánovaná [[vysokorychlostní trať Che-pchu – Čan-ťiang]], která bude společná také pro [[pobřežní koridor]]. [449] => [450] => Jediný, avšak dlouhý úsek [[Koridor Lan-čou (Si-ning) – Kanton|koridoru Lan-čou (Si-ning) – Kanton]], který zasahuje do autonomní oblasti Kuang-si a celou ji protíná ze seveozápadu na jihovýchod, je [[vysokorychlostní trať Kuej-jang – Kanton]]. Trať je v provozu od roku 2014 a spojuje [[Kanton (Čína)|Kanton]], hlavní město provincie [[Kuang-tung]], a [[Kuej-jang]], hlavní město provincie [[Kuej-čou]].{{Citace elektronické monografie [451] => | příjmení = Smith [452] => | jméno = Kevin [453] => | titul = China completes Guiyang - Guangzhou HSL [454] => | url = https://www.railjournal.com/passenger/high-speed/china-completes-guiyang-guangzhou-hsl/ [455] => | datum vydání = 2014-12-22 [456] => | datum přístupu = 2022-09-07 [457] => | jazyk = en-GB [458] => }} V Kuang-si prochází městskými prefekturami [[Liou-čou]], [[Kuej-lin]] a [[Che-čou]]. [459] => [460] => [[Koridor Kanton – Kchun-ming]] vede z kuangtungské metropole [[Kanton (Čína)|Kantonu]] na západ, přes Kuang-si do provincie [[Jün-nan]]. V porovozu jsou oba úseky tohoto koridoru, přičemž oba zasahují na území Kuang-si. Jedná se o [[vysokorychlostní trať Nan-ning – Kanton]], zprovozněnou v roce 2014, zajišťující spojení mezi [[Nádraží Nan-ning|nádražím Nan-ning]] a [[nádražím Kanton jih]], a [[vysokorychlostní trať Nan-ning – Kchun-ming]], zprovozněnou ve dvou fázích v letech 2015 a 2016, spojující [[Nan-ning]] s hlavním městem [[Jün-nan|Jün-nanu]], [[Kchun-ming|Kchun-mingem]]. [461] => [462] => Ve výstavbě je také [[vysokorychlostní trať Nan-ning – Pching-siang]], směřující k hranici s Vietnamem na jihozápadě provincie. [463] => [464] => ==== Konvenční tratě ==== [465] => [[Soubor:DF7D Train 2304.jpg|náhled|280x280pixelů|[[Železniční trať Kuej-čou – Kuang-si]] poblíž [[Nádraží La-ji|stanice La-ji]] v okrese [[Nan-tan]], v prefektuře [[Che-čch’]] v Kuang-si]] [466] => [467] => * [[železniční trať Kuej-čou – Kuang-si]] [468] => * [[železniční trať Chu-nan – Kuang-si]] [469] => * [[železniční trať Ťiao-cuo – Liou-čou]] [470] => * [[železniční trať Li-tchang – Čchin-čou]] [471] => * [[železniční trať Li-tchang – Čan-ťiang]] [472] => * [[železniční trať Liou-čou – Wu-čou]] [473] => * [[železniční trať Luo-jang – Čan-ťiang]] [474] => * [[železniční trať Nan-ning – Kchun-ming]] [475] => [476] => === Monorail === [477] => {{Podrobně|Monorail v Kuej-linu}} [478] => Ve městě [[Kuej-lin]] je plánována výstavba nadzemní [[monorail]] dráhy. Celý [[monorail v Kuej-linu]] by měl sestávat ze sedmi linek o celkové délce 273,2 km, z čehož by 189,3 km bylo přímo v městě. Obsluhováno bude 117 stanic, z nichž 11 bude přestupných. Prvních šest linek a 100 stanic by mělo být postaveno do roku 2030 a ve 40. letech 21. století by měla být zprovozněna celá síť. [479] => [480] => === Metro === [481] => {{Podrobně|Metro v Nan-ningu}} [482] => [[Soubor:南宁轨道交通朝阳广场站站台 (11).jpg|náhled|280x280pixelů|[[Metro v Nan-ningu]], [[stanice Náměstí Čchao-jang]]]] [483] => Systém [[Metro|metra]] je od roku 2016 je v provozu v [[Nan-ning|Nan-ningu]], hlavním městě autonomní oblasti Kuang-si. V roce 2021 bylo na pěti linkách o celkové délce 128 km obsluhováno 101 stanic. [484] => [485] => == Reference == [486] => {{Překlad|en|Guangxi|468972143}} [487] => [488] => [489] => == Externí odkazy == [490] => * {{Commonscat|Guangxi}} [491] => * [https://www.britannica.com/place/Guangxi Encyclopaedia Britannica] [492] => [493] => {{Pahýl}} [494] => {{Čína}} [495] => {{Autoritní data}} [496] => [497] => [[Kategorie:Kuang-si| ]] [498] => [[Kategorie:Autonomní oblasti v Číně|Kuang-si]] [499] => [[Kategorie:Provincie pod vládou Nebeské říše velkého míru]] [] => )
good wiki

Kuang-si

Kuang-si , oficiálně Čuangská autonomní oblast Kuang-si , je autonomní oblast Čínské lidové republiky ve středojižní Číně. Má rozlohu 236 700 km² a žije v ní přes padesát milionů obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Kuej-lin','Nan-ning','Liou-čou','Jü-lin (Kuang-si)','Wu-čou','Pej-chaj','Čchin-čou','Paj-se','Che-čou','Čchung-cuo','Fang-čcheng-kang','Laj-pin'

Čchin-čou

Čchung-cuo

Che-čou

Che-čou je fiktivní postava, která vznikla ve Francii a kterou si vymyslel spisovatel Georges Chaulet.

Fang-čcheng-kang

Kuej-lin

Laj-pin

Laj-pin je čínská hra, která se hraje pomocí kovových nebo dřevěných kolíčků.

Liou-čou

Liou-čou je město nacházející se v provincii Kuang-tung v Čínské lidové republice.

Nan-ning

Paj-se

Pej-chaj

Wu-čou