Array ( [0] => 15509352 [id] => 15509352 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kudowa-Zdrój [uri] => Kudowa-Zdrój [3] => Kudowa-Zdrój - Polonia.JPG [img] => Kudowa-Zdrój - Polonia.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Kudowa-Zdrój je malebné lázeňské město ležící v údolí Złotých Hor na severním okraji Krkonošsko-jesenické oblasti. Svou klidnou atmosférou a krásnou přírodou neustále přitahuje návštěvníky, kteří hledají nejen zdraví, ale také odpočinek a duševní pohodu. K městskému kouzlu přispívají i historické památky, z nichž mnohé odrážejí bohatou historii regionu. Kudowa-Zdrój se pyšní architekturou lázeňských domů z konce 19. století, které vytvářejí jedinečnou atmosféru s nádechem nostalgie. Město je obklopeno malebnými horami a lesy, ideálními pro turistiku a další outdoorové aktivity, které ocení jak milovníci přírody, tak ti, kdo hledají aktivní způsob relaxace. Lázeňská tradice Kudowa-Zdrój sahá až do 18. století, kdy byly objeveny místní minerální prameny. Tyto prameny přispívají ke zdravotním benefitům a lázeňské procedury zde kombinují moderní přístupy s tradičními metodami. Město se stalo známým cílem pro ty, kteří chtějí vyhledat léčbu onemocnění pohybového aparátu nebo dýchacích cest, čímž se Kudowa-Zdrój dostává do podvědomí i širší veřejnosti. Kudowa-Zdrój také nabízí bohatou nabídku kulturního vyžití. Pořádají se zde různé festivaly, koncerty a akce, které obohacují život místních obyvatel i návštěvníků. Město se tak stává živým centrem kultury a zábavy, které si vychutnávají lidé všech věkových kategorií. Celkově Kudowa-Zdrój představuje skvélé místo pro ty, kteří chtějí utéct od shonu moderního života a užít si harmonii přírody a zdravého životního stylu. Je to město, kde se mísí zdraví, pohoda a pozitivní energie, což z něj činí atraktivní destinaci pro všechny, kteří hledají útěk do klidného a ozdravného prostředí. [oai_cs_optimisticky] => Kudowa-Zdrój je malebné lázeňské město ležící v údolí Złotých Hor na severním okraji Krkonošsko-jesenické oblasti. Svou klidnou atmosférou a krásnou přírodou neustále přitahuje návštěvníky, kteří hledají nejen zdraví, ale také odpočinek a duševní pohodu. K městskému kouzlu přispívají i historické památky, z nichž mnohé odrážejí bohatou historii regionu. Kudowa-Zdrój se pyšní architekturou lázeňských domů z konce 19. století, které vytvářejí jedinečnou atmosféru s nádechem nostalgie. Město je obklopeno malebnými horami a lesy, ideálními pro turistiku a další outdoorové aktivity, které ocení jak milovníci přírody, tak ti, kdo hledají aktivní způsob relaxace. Lázeňská tradice Kudowa-Zdrój sahá až do 18. století, kdy byly objeveny místní minerální prameny. Tyto prameny přispívají ke zdravotním benefitům a lázeňské procedury zde kombinují moderní přístupy s tradičními metodami. Město se stalo známým cílem pro ty, kteří chtějí vyhledat léčbu onemocnění pohybového aparátu nebo dýchacích cest, čímž se Kudowa-Zdrój dostává do podvědomí i širší veřejnosti. Kudowa-Zdrój také nabízí bohatou nabídku kulturního vyžití. Pořádají se zde různé festivaly, koncerty a akce, které obohacují život místních obyvatel i návštěvníků. Město se tak stává živým centrem kultury a zábavy, které si vychutnávají lidé všech věkových kategorií. Celkově Kudowa-Zdrój představuje skvélé místo pro ty, kteří chtějí utéct od shonu moderního života a užít si harmonii přírody a zdravého životního stylu. Je to město, kde se mísí zdraví, pohoda a pozitivní energie, což z něj činí atraktivní destinaci pro všechny, kteří hledají útěk do klidného a ozdravného prostředí. ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Kudowa-Zdrój [2] => | originální jméno = [3] => | obrázek = Kudowa-Zdrój - Polonia.JPG [4] => | popisek = Sanatorium Polonia [5] => | vlajka = POL Kudowa-Zdrój flag.svg [6] => | znak = POL Kudowa-Zdrój COA.svg [7] => | zeměpisná šířka = 50.4366667 [8] => | zeměpisná délka = 16.2383333 [9] => | nadmořská výška = 370–420 [10] => | stát = Polsko [11] => | pojem vyššího celku = [[Vojvodství]] [12] => | název vyššího celku = [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezské]] [13] => | pojem nižšího celku = [[Okresy v Polsku|Okres]] [14] => | název nižšího celku = [[Okres Kladsko|Kladsko]] [15] => | pojem celku 3 = [[Gmina]] [16] => | název celku 3 = městská gmina [17] => | administrativní dělení = [18] => | loc-map = {{LocMap |Polsko |label=Kudowa-Zdrój |position= top |width= 220 |lat= 50.436667 |long= 16.238333 |float=center |caption= }} [19] => | rozloha = 33,90 [20] => | etnické složení = [21] => | náboženské složení = [22] => | představitel = Aneta Potoczna [23] => | titul představitele = Starosta [24] => | web = http://www.kudowa.pl [25] => | telefonní předvolba = (+48) 74 [26] => | psč = 57-350 a 57-351 [27] => }} [28] => '''Kudowa-Zdrój''' ({{IPA2|kuˈdɔva ˈzdruj}}, česky '''Lázně Chudoba'''{{Citace monografie [29] => | příjmení = [30] => | jméno = [31] => | odkaz na autora = [32] => | titul = Index českých exonym: Standardizované podoby, varianty [33] => | vydání = 1 [34] => | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální [35] => | místo = Praha [36] => | rok = 2006 [37] => | počet stran = 125 [38] => | přílohy = mapy [39] => | edice = Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR [40] => | isbn = 80-86918-04-1 [41] => | kapitola = [42] => | strany = 35, 45 [43] => }}{{Citace sborníku [44] => | příjmení = Šebela [45] => | jméno = Marek [46] => | odkaz na autora = [47] => | příjmení2 = Fišer [48] => | jméno2 = Jiří [49] => | autor2 = [50] => | titul = České názvy hraničních vrchů, sídel a vodních toků v Kladsku [51] => | vydavatel = Ústav historických věd Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové [52] => | sborník = Kladský sborník 5 [53] => | odkaz na sborník = [54] => | místo = Hradec Králové [55] => | rok = 2003 [56] => | isbn = [57] => | kapitola = [58] => | strany = 374–375 [59] => }} či '''Chudoba''',{{Citace monografie [60] => | příjmení = Musil [61] => | jméno = František [62] => | odkaz na autora = [63] => | titul = Kladsko [64] => | vydání = 1 [65] => | vydavatel = Nakladatelství Libri [66] => | místo = Praha [67] => | rok = 2007 [68] => | počet stran = [69] => | přílohy = [70] => | edice = Stručná historie států [71] => | isbn = 978-80-7277-340-4 [72] => | kapitola = [73] => | strany = 184 [74] => }}, {{vjazyce2|de|''Bad Kudowa''}}) je polské lázeňské město pod [[Stolové hory|Stolovými horami]] v povodí Metuje, v nadmořské výšce okolo 400 metrů. Leží v [[Kladsko (území)|Kladsku]], v [[Okres Kladsko|stejnojmenném okrese]] v jihozápadním [[Polsko|Polsku]], v [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezském vojvodství]] při hranici s [[Česko|Českem]], jen několik kilometrů na severovýchod od města [[Náchod]], se kterým ho spojuje silnice E67 s významným hraničním přechodem. Ve městě žije {{počet obyvatel}} obyvatel. V minulosti bylo součástí tzv. [[Český koutek|Českého koutku]], malého kladského regionu s vysokým podílem česky mluvící menšiny. [75] => [76] => == Dějiny města == [77] => Chudoba je jedním z nejstarších lázeňských míst v Polsku a Evropě. Lázně zde existují už od [[15. století]], kdy byla celá oblast součástí zemí Koruny české. Prvně je zmiňováno [[Jindřich z Poděbrad a Minsterberka|Jindřichem Minstrberským]], synem [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]. Původní jméno, tehdy ještě české vsi, zachycené v roce 1477, bylo Lipolitov, ale v polovině 16. století bylo přejmenováno na Chudoba, později na Kudoba, Bad Kudowa a v roce [[1945]] na Kudowa-Zdrój. Český název města je Chudoba či Lázně Chudoba. [78] => [79] => Nejstarší částí města je [[Czermna (Kudowa-Zdrój)|Velká Čermná]] (do 1936 ''Tscherbeney'', 1936–1945 ''Grenzeck''; potom ''Czermna''), s historií sahající do 14. století. Tehdejší Lipoltov patřil s Čermnou k panství hradu [[Homole (hrad)|Homole]]. Poté tento kraj spravovala vrchnost z Náchoda, v roce 1623 získali panství jako konfiskát po [[Smiřičtí ze Smiřic|Smiřických]] Erdman [[Trčkové z Lípy|Trčka z Lípy]]. Poté, co je společně s [[Albrecht z Valdštejna|Albrechtem z Valdštejna]] [[Atentát na Albrechta z Valdštejna|zavražděn roku 1634 v Chebu]], stává se Chudoba spolu s okolními obcemi součástí panského majorátu se sídlem v [[Nové Město nad Metují|Novém Městě nad Metují]]. Celé zdejší panství získal od císaře za spoluúčast při vraždě Valdštejna a Trčky lacino skotský důstojník Walter von Leslie. Poté se majitelé často střídali. V roce [[1742]] za panování Marie Terezie bylo území postoupeno Prusku Fridricha Velikého. Stalo se tak později součástí Německého císařství (1871–1918) a Německé říše. Koncem 2. světové války byl v Žakši ''(Sackisch)'' pracovní koncentrační tábor pro židovské ženy. Po porážce Německa za druhé světové války mělo o území zájem i Československo. Rozhodnutím [[Jaltská konference|jaltské konference]] však připadlo Polsku, jehož tvoří dodnes součást. Po roce 1945 byli z obce odsunuti němečtí i čeští obyvatelé a nahrazení polskými vysídlenci z východní části Polska obsazené Sovětským svazem. Stejný rok po osídlení Poláky obec dostala prvně městská práva. Malá skupina Čechů a Němců žijících v obci měla ještě v letech 1951–1960, respektive 1947–1955, své vlastní školy.Krysztof Koźbiał: ''Szkoła z czeskim językiem nauczania v Kudowie-Zdroju''. In: Kladský Sborník 5-2003, s. 177–185 [80] => [81] => == Lázně == [82] => První zmínka o minerálních vodách pochází z kroniky z roku [[1580]], kde jsou zmiňovány '''Čermenské lázně'''. V roce [[1625]] (nebo, jak zdroje uvádějí, již v roce [[1621]]), [[Georgius Aelurius]], kladský [[luteránství|luterský]] kazatel, ve své práci „Glaciografia“ píše o vynikající chuti minerálních vod z Chudoby a o jejich prospěšnosti zdraví. Protože údajně chutnaly lépe jak víno, posílal si pro ně v době třicetileté války švédský generál až z Lipska.František Jirásko-Kudowa-Zdrój: "Česká" Chudoba šest kilometrů od Náchoda, Hradecké Noviny 11/99 Později za pruské války posílala Chudoba každoročně svoji vodu na královský stůl v Berlíně. [83] => [84] => Rozkvět lázní nastává po roce 1783. V roce 1790 navštívil lázně německý básník [[Johann Wolfgang von Goethe]]. V roce 1813 navštívil lázně pruský král Fridrich Vilém III., který zde pobýval na čermenské faře před setkáním tří monarchů v [[Ratibořice (Česká Skalice)|Ratibořicích]]. Po napoleonských válkách v roce 1817 zde stojí okázalé parky a promenády. Prusko-německá smetánka si zde však stěžovala, že obsluha v lázních neumí německy. Lázně však navštěvovali zámožnější Poláci, ale i židovští hosté z Haliče, kterým obratní majitelé penziónů dokázali nabídnout i [[košer]] kuchyni. Mezi hosty lázní je uváděn i britský premiér [[Winston Churchill]], ale také [[Alois Jirásek]], [[Josef Václav Sládek|J. V. Sládek]] a [[František Xaver Šalda|F. X. Šalda]]. [85] => [86] => Dnes se v lázních léčí onemocnění srdce a oběhového systému, poruchy zažívání, činnost štítné žlázy a řada dalších zdravotních neduhů. Z devíti pramenů je využíváno pět obsahující alkalickozemité a arsenoželezité kyselky. Prameny vyvěrají v parku, jehož osou je Chudobský potok. Parku dominuje sanatorium Polonia z roku 1905. [87] => [88] => == Okolí == [89] => Za pozornost stojí rovněž kostnice ve [[Czermna (Kudowa-Zdrój)|Velké Čermné]] u kostela sv. Bartoloměje, skanzen ve vsi [[Pstrążna (Kudowa-Zdrój)|Stroužná]] a [[národní park Stolové hory]], v jehož ochranném pásmu se lázně Kudowa-Zdrój nacházejí. [90] => [91] => == Fotogalerie == [92] => [93] => Soubor:Kudowa-Zdroj.JPG|Lázeňský park [94] => Soubor:Kudowa Zdroj 2012 19.jpg|Kostnice ve Velké Čermné [95] => Soubor:Anna Máslová.jpg|Hrob Anny Máslové ve Velké Čermné [96] => Soubor:Pomník ve Velké Čermné.jpg|Pomník zahynuvším kněžím ve Velké Čermné [97] => Soubor:2016 Kościół św. Bartłomieja w Kudowie-Zdroju 2.jpg|Kostel sv. Bartoloměje ve Velké Čermné [98] => Soubor:Chalupa ve Velké Čermné.jpg|Chalupa ve Velké Čermné [99] => Soubor:BledneSkaly1.jpg|Bludiště ve Stolových horách [100] => Soubor:Kudowa Zdroj 2012 16.jpg|Rybník v parku [101] => Soubor:Kudowa Zdroj 2012 4.jpg|Klavír v parku [102] => [103] => [104] => == Partnerská města == [105] => * {{partnerské město|Horn-Bad Meinberg|Německo}} [106] => * {{partnerské město|Hronov}} [107] => * {{partnerské město|Náchod}} [108] => * {{partnerské město|Tuchola|Polsko}} [109] => [110] => == Odkazy == [111] => === Reference === [112] => [113] => [114] => === Literatura === [115] => * Ladislav Hladký: ''Původ a vývoj místního jména Chudoba v tzv. Českém koutku v Kladsku''. In: Kladský sborník 5. supplementum: ''Český koutek v Kladsku'', Hradec Králové 2008, s. 143–152 [116] => [117] => === Externí odkazy === [118] => * {{Commonscat}} [119] => * {{Otto|heslo=Chudoba}} [120] => * {{Commons|Kudowa-Zdrój}} [121] => * [http://www.kudowa.pl/ Oficiální stránky města] [122] => * [https://www.kudowazdroj.pl/ www.kudowazdroj.pl] Kudowa-Zdrój galerie, mapy, zprávy [123] => [124] => {{Okres Kladsko}} [125] => {{Autoritní data}} [126] => {{Portály|Geografie|Polsko}} [127] => [128] => [[Kategorie:Kudowa-Zdrój| ]] [129] => [[Kategorie:Města v Dolnoslezském vojvodství]] [130] => [[Kategorie:Okres Kladsko]] [131] => [[Kategorie:Kladsko]] [132] => [[Kategorie:Lázně v Polsku]] [133] => [[Kategorie:Česká sídla v Polsku]] [134] => [[Kategorie:Sídla na česko-polské státní hranici]] [] => )
good wiki

Kudowa-Zdrój

Kudowa-Zdrój ( česky Lázně Chudoba či Chudoba) je polské lázeňské město pod Stolovými horami v povodí Metuje, v nadmořské výšce okolo 400 metrů. Leží v Kladsku, v stejnojmenném okrese v jihozápadním Polsku, v Dolnoslezském vojvodství při hranici s Českem, jen několik kilometrů na severovýchod od města Náchod, se kterým ho spojuje silnice E67 s významným hraničním přechodem.

More about us

About

Svou klidnou atmosférou a krásnou přírodou neustále přitahuje návštěvníky, kteří hledají nejen zdraví, ale také odpočinek a duševní pohodu. K městskému kouzlu přispívají i historické památky, z nichž mnohé odrážejí bohatou historii regionu. Kudowa-Zdrój se pyšní architekturou lázeňských domů z konce 19. století, které vytvářejí jedinečnou atmosféru s nádechem nostalgie. Město je obklopeno malebnými horami a lesy, ideálními pro turistiku a další outdoorové aktivity, které ocení jak milovníci přírody, tak ti, kdo hledají aktivní způsob relaxace. Lázeňská tradice Kudowa-Zdrój sahá až do 18. století, kdy byly objeveny místní minerální prameny. Tyto prameny přispívají ke zdravotním benefitům a lázeňské procedury zde kombinují moderní přístupy s tradičními metodami. Město se stalo známým cílem pro ty, kteří chtějí vyhledat léčbu onemocnění pohybového aparátu nebo dýchacích cest, čímž se Kudowa-Zdrój dostává do podvědomí i širší veřejnosti. Kudowa-Zdrój také nabízí bohatou nabídku kulturního vyžití. Pořádají se zde různé festivaly, koncerty a akce, které obohacují život místních obyvatel i návštěvníků. Město se tak stává živým centrem kultury a zábavy, které si vychutnávají lidé všech věkových kategorií. Celkově Kudowa-Zdrój představuje skvélé místo pro ty, kteří chtějí utéct od shonu moderního života a užít si harmonii přírody a zdravého životního stylu. Je to město, kde se mísí zdraví, pohoda a pozitivní energie, což z něj činí atraktivní destinaci pro všechny, kteří hledají útěk do klidného a ozdravného prostředí.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Czermna (Kudowa-Zdrój)','Dolnoslezské vojvodství','Okres Kladsko','Kategorie:Kudowa-Zdrój','1625','Nové Město nad Metují','Jaltská konference','Polsko','Albrecht z Valdštejna','Česko','Náchod','Český koutek'

1625

Česko

Kategorie:Kudowa-Zdrój

Náchod

Polsko