Array ( [0] => 15492141 [id] => 15492141 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kulak [uri] => Kulak [3] => Forced collectivization USSR.jpg [img] => Forced collectivization USSR.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Kulak Kulak je termín, který se v českém kontextu používá k označení malých a středních zemědělců, kteří vlastnili a hospodařili na svých pozemcích. Tito zemědělci hráli důležitou roli v zemědělství a v rozvoji venkovských oblastí, přičemž byli často iniciativní a schopní čelit výzvám, které jim život na venkově přinášel. Kulak se vyznačuje pracovitostí a schopností přizpůsobit se měnícím se podmínkám v zemědělství. Během ekonomických a politických změn v 20. století se snažili nalézt cesty k prosperitě a zajištění svých rodin. Jejich přístup k obhospodařování půdy často zahrnoval inovace a experimenty, které vedly k větší produktivitě a udržitelnosti. V konfliktu s širšími ekonomickými a politickými zájmy hráli kulaci také důležitou roli v debatách o vlastnictví půdy a rolích jednotlivých hráčů v zemědělství. Tito zemědělci pomohli formovat českou krajinu a přispěli k jejímu hospodářskému vývoji, přičemž ukázali, jak může být malý, ale uvědomělý přístup k zemědělství klíčem k úspěchu. I když se historicky kulaci ocitli v těžkých situacích a čelili různým výzvám, jejich odhodlání a přizpůsobivost mohou sloužit jako inspirace pro současné i budoucí generace zemědělců. Dnes si stále více lidí uvědomuje důležitost udržitelného zemědělství a lokálních iniciativ, což ukazuje, že myšlenky a hodnoty kulaků mají svůj pokračující význam i v moderním světě. [oai_cs_optimisticky] => Kulak Kulak je termín, který se v českém kontextu používá k označení malých a středních zemědělců, kteří vlastnili a hospodařili na svých pozemcích. Tito zemědělci hráli důležitou roli v zemědělství a v rozvoji venkovských oblastí, přičemž byli často iniciativní a schopní čelit výzvám, které jim život na venkově přinášel. Kulak se vyznačuje pracovitostí a schopností přizpůsobit se měnícím se podmínkám v zemědělství. Během ekonomických a politických změn v 20. století se snažili nalézt cesty k prosperitě a zajištění svých rodin. Jejich přístup k obhospodařování půdy často zahrnoval inovace a experimenty, které vedly k větší produktivitě a udržitelnosti. V konfliktu s širšími ekonomickými a politickými zájmy hráli kulaci také důležitou roli v debatách o vlastnictví půdy a rolích jednotlivých hráčů v zemědělství. Tito zemědělci pomohli formovat českou krajinu a přispěli k jejímu hospodářskému vývoji, přičemž ukázali, jak může být malý, ale uvědomělý přístup k zemědělství klíčem k úspěchu. I když se historicky kulaci ocitli v těžkých situacích a čelili různým výzvám, jejich odhodlání a přizpůsobivost mohou sloužit jako inspirace pro současné i budoucí generace zemědělců. Dnes si stále více lidí uvědomuje důležitost udržitelného zemědělství a lokálních iniciativ, což ukazuje, že myšlenky a hodnoty kulaků mají svůj pokračující význam i v moderním světě. ) Array ( [0] => [[Soubor:Вышибем кулаков из колхозов 1930.jpg|náhled|Sovětská propaganda: Vyženeme kulaky z [[kolchoz]]u|294x294pixelů]] [1] => '''Kulak''' ([[Ruština|rusky]] кулак = pěst) je [[Ruština|ruské]] označení pro střední až bohaté [[Zemědělec|rolníky]].{{Citace monografie [2] => | titul = Šikovný slovník rusko-český, česko-ruský [3] => | vydání = 3. vydání [4] => | místo = V Brně [5] => | počet stran = 720 [6] => | isbn = 9788075081926 [7] => | isbn2 = 8075081927 [8] => | oclc = 962340335 [9] => }} Původně to byl i řídce používaný výraz pro vesnické lichváře. V [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] se stal označením pro soukromého [[Zemědělec|rolníka]], ideologického nepřítele [[kolektivizace]]. [10] => [11] => V Rusku v roce [[1914]] tvořili kulaci asi 15 % ruských rolníků a v období [[Nová ekonomická politika|Nové ekonomické politiky]] jejich význam ještě vzrostl. V roce 1929 [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] nařídil provést v rámci [[Kolektivizace v Sovětském svazu|kolektivizace]] likvidaci kulaků jako [[Sociální třída|třídy]], tzv. '''rozkulačování'''. V praxi jim byla odebrána veškerá půda, byli likvidováni, deportováni na [[Sibiř]] a utýráni v [[Gulag|gulazích]]. Odhaduje se, že takto bylo zlikvidováno přes 5 miliónů kulaků, mimo jiné i za pomoci uměle vyvolaného [[Hladomor|hladomoru]]. Výsledkem byl natolik rozsáhlý rozvrat a propad zemědělské výroby v [[Sovětský svaz|SSSR]], že se z něj [[Sovětský svaz|sovětské]] zemědělství dlouho nevzpamatovalo. [12] => [13] => V [[Československo|Československu]] v 50. letech bylo slovo kulak převzato a používáno českými [[Komunismus|komunisty]] v rámci násilné kolektivizace. Označovali tak rolníky vlastnící polnosti nad 15 [[Hektar|ha]] a slovo kulak mělo jednoznačně [[Pejorativum|pejorativní]] význam.Akademický slovník cizích slov, Academia, 2001 ({{ISBN|80-200-0607-9}}) Byl-li někdo označen kulakem, rozuměl se tím nepřátelský, zlovolný a státní zájmy poškozující sedlák. Kulak byl ekvivalent pro vesnického boháče a třídního nepřítele. Kdo se nepodřídil diktátu strany a jím předepsané kolektivizace, byl ocejchován a zbaven práv a majetku. V letech 1951–1954 bylo podle sovětského vzoru odsouzeno přes 50 tisíc soukromých zemědělců a vysídleno 3000 - 4000 rodin sedláků. [14] => [15] => == Kolektivizace == [16] => [[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-R90009, Budapest, II. Weltfestspiele, Festumzug, tschechische Delegation (cropped KG).jpg|náhled|213x213pixelů|Klement Gottwald]] [17] => Již v červnu 1948 dostal [[Klement Gottwald]] od sovětského vedení za úkol provést v zemědělství [[Kolektivizace v Československu|kolektivizaci]]. V únoru 1949 schválili komunističtí poslanci zákon o Jednotných zemědělských družstvech a v dubnu zahájili masivní kampaň vyzývající zemědělce k zakládání [[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]].  Kampaň se však nesetkala s velkým ohlasem, a proto začali rolníky ke vstupu do družstev nutit násilnými metodami. Nastalo tak násilné odebírání pozemků a majetku soukromým rolníkům po vzoru Sovětského svazu. [18] => [19] => Vstoupit do JZD odmítali především sedláci, kteří již po dlouhé generaci vlastnili a obdělávali svou půdu. Jejich odmítání komunisté postupně zlomili jejich [[Urážka|dehonestací]], nesplnitelnými dodávkami a vězněním na základě vykonstruovaných procesů. Přes 50 tisíc soukromých zemědělců bylo odsouzeno (40% všech odsouzených v tomto období) od srpna 1950 do března 1951. [20] => [21] => Násilná kolektivizace trvala přes deset let a měla katastrofální dopad na životy tisíců rodin a úroveň zemědělství. Nenávratně rozvrátila společenské a hospodářské vztahy na venkově a těžce poškodila zemědělství. V druhé polovině 50. let byla zemědělská produkce hluboko pod úrovní před [[Druhá světová válka|druhou světovou válkou]]. [22] => [23] => == Dehonestace sedláků == [24] => [[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-R90009, Budapest, II. Weltfestspiele, Festumzug, tschechische Delegation (cropped).jpg|náhled|283x283pixelů|Ukázka komunistické kampaně ]] [25] => Od podzimu 1948 začali komunisté kampaň proti těm, kteří odmítali vstoupit do JZD. Pejorativní název kulak přejatý z ruštiny byl v Československu částečně nahrazen českým názvem vesnický boháč. Komunisté se snažili vyvolat nenávist mezi vykořisťovanými bezzemky nebo chudými rolníky proti vesnickými boháčům, kteří byli prohlášeni za třídní nepřátele. To se komunistům opravdu podařilo, neboť dehonestace sedláků se po mnoho let stala součástí politických projevů, stranických směrnic, novinových článků a soudních rozsudků. [26] => [27] => == Nesplnitelné odvody == [28] => Likvidace kulaků probíhala postupně. Nejprve byly zemědělcům, kteří odmítali vstoupit do JZD, předepisovány tak velké odvody dávek [[Maso|masa]] a [[Užitkové rostliny|zemědělských plodin]], že je nedokázali splnit. Komunisté totiž navýšili povinné dodávky z doby [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]] o 30%. Zemědělci pak byli za neplnění odvodů nuceni platit pokuty, obžalováni ze [[Sabotáž|sabotáže]], skrývání úrody a zatajování půdy. Pak následovalo zatčení, odsouzení na dlouhá léta do [[vězení]] a někdy i poprava. Rodinám byl zabaven majetek a byly vystěhovány na odlehlá místa, nejčastěji do pohraničí. [29] => [30] => Nesplnitelné odvody se tak pro komunisty staly nástrojem pro získání majetku soukromých zemědělců. Aby tomuto záměru dali legitimitu a přesvědčili obyvatelstvo, probíhala masivní propaganda. Všude po vesnicích visely plakáty se seznamy neplničů, kteří byli obviňováni z nedostatku [[Potravina|potravin]] na trhu. Nenávist a narušení vztahů mezi lidmi na vesnici narůstala. [31] => [32] => == Akce Kulak == [33] => V listopadu 1951 komunisté spustili Akci K (kulak), která měla definitivně zlikvidovat selský stav vystěhováním rodin odsouzených sedláků z jejich vesnic. Akce K nařizovala rodinným příslušníkům vesnických boháčů, odsouzených soudem nebo [[Národní výbor (1945–1990)|národním výborem]], odsun na místo nového pobytu mimo obvod obce, zpravidla do pohraničí. Museli se vystěhovat do tří dnů po vynesení rozsudku nad obžalovaným sedlákem. S sebou si mohli vzít nejnutnější majetek k zaopatření rodiny (osobní šatstvo, zásoby potravin na pár dní či nejnutnější bytové zařízení). [34] => [35] => Akce K probíhala ve dvou vlnách v letech 1951 - 1954 a bylo vysídleno 3000 - 4000 rodin. Tato akce způsobila rozvrat venkova a vážně narušila tradiční venkovskou pospolitost.   [36] => [37] => == Převýchova == [38] => Označení zemědělců za kulaky nebo vesnické boháče nemělo následky jenom pro dospělé členy rodiny. Děti kulaků nesměly studovat. Mladší děti se tak nedostaly na školy a starší byly ze škol vylučovány. Často byly posílány do pohraničí, aby poznaly kolektivní hospodaření. [39] => [40] => Převýchovu měly na starosti národní výbory, které zajišťovaly, aby se děti kulaků na školy nedostaly a místo toho nastoupily do kolektivního hospodářství. Měly se tak dostat ze špatného vlivu svých rodičů a stát se platnými členy socialistického státu. [41] => [42] => == Galerie == [43] => [44] => Soubor:Away With Private Peasants! (3273571261).jpg|Sovětská propaganda namířená proti bohatým sedlákům [45] => Soubor:1930-е. Раскулаченная семья возле своего дома в с. Удачное Донецкой области.jpg|Kulacká rodina opouštějící zabavený dům v [[Doněcká oblast|Doněcké oblasti]] [46] => Soubor:Forced collectivization USSR.jpg|Násilné zabavování obilí, [[Kubáň]] [[1933]] [47] => Soubor:RIAN archive 79113 Seizing grain from kulaks.jpg|Zabavování obilí ukrytého na hřbitově, [[Ukrajina]] [[1930]] [48] => Soubor:Kulak children.jpeg|Přesídlené děti kulaků [49] => [50] => [51] => == Odkazy == [52] => === Reference === [53] => [54] => [55] => === Literatura === [56] => * {{Citace monografie | příjmení = Blažek | jméno = Petr | odkaz na autora = Petr Blažek | příjmení2 = Jech | jméno2 = Karel | odkaz na autora2 = Karel Jech | příjmení3 = Kubálek | jméno3 = Michal | titul = Akce "K". Vyhnání sedláků a jejich rodin z usedlostí v padesátých letech. Studie, seznamy a dokumenty | vydání= | místo = Praha | vydavatel = Pulchra : Česká zemědělská univerzita | rok = 2010 | isbn = 978-80-87377-05-5 | poznámka = | počet stran = 635 | jazyk = cs}} [57] => * {{Citace monografie | příjmení = Blažek | jméno = Petr | příjmení2 = Rokovský | jméno2 = Jaroslav | příjmení3 = Svoboda | jméno3 = Libor | příjmení4 = Tichý | jméno4 = Martin | příjmení5 = Urban | jméno5 = Jiří | titul = Rozkulačeno! : půlstoletí perzekuce selského stavu | vydání= | místo = Praha | vydavatel = Ústav pro studium totalitních režimů : Národní zemědělské muzeum | rok = 2016 | isbn = 978-80-87912-44-7 | poznámka = | počet stran = 143 | jazyk = cs}} [58] => * {{Citace monografie | příjmení = Blažek | jméno = Petr | příjmení2 = Kubálek | jméno2 = Michal | spoluautoři = a kol. | titul = Kolektivizace venkova v Československu 1948–1960 a středoevropské souvislosti | vydání= | místo = Praha | vydavatel = Dokořán | rok = 2008 | isbn = 978-80-7363-226-7 | poznámka = | počet stran = 359 | jazyk = cs}} [59] => * {{Citace monografie | příjmení = Jech | jméno = Karel | odkaz na autora = Karel Jech | titul = Kolektivizace a vyhánění sedláků z půdy | vydání= 1. | místo = Praha | vydavatel = Vyšehrad | rok = 2008 | isbn = 978-80-7021-902-7 | poznámka = | počet stran = 331 | jazyk = cs}} [60] => * {{Citace monografie | příjmení = Jech | jméno = Karel | titul = Soumrak selského stavu 1945-1960 | vydání = | místo = Praha | vydavatel = Ústav pro soudobé dějiny AV ČR | rok = 2001 | isbn = 80-7285-010-5 | poznámka = | počet stran = 252 | jazyk = cs}} [61] => * {{Citace monografie | příjmení = Kaplan | jméno = Karel | odkaz na autora= Karel Kaplan | titul = Proměny české společnosti (1948-1960). Část druhá, Venkov | vydání = | místo = Praha | vydavatel = Ústav pro soudobé dějiny AV ČR | rok = 2012 | isbn = 978-80-7285-155-3 | poznámka = | počet stran = 467 | jazyk = cs}} [62] => * {{Citace monografie | příjmení = Růžička | jméno = Miloslav | odkaz na autora= Miloslav Růžička | titul = Vyhnanci : akce „Kulak“ | vydání = | místo = Havlíčkův Brod | vydavatel = Miloslav Růžička | rok = 2008 | isbn = 978-80-254-6522-6 | poznámka = | počet stran = | jazyk = cs}} [63] => [64] => === Související články === [65] => * [[Kolektivizace]] [66] => * [[Nucené přesuny obyvatel v Sovětském svazu]] [67] => * [[Dějiny zemědělství]] [68] => [69] => === Externí odkazy === [70] => * {{Wikislovník|heslo=kulak}} [71] => * [http://www.totalita.cz/vysvetlivky/kulak.php Kulak na www.totalita.cz] [72] => * [https://www.ustrcr.cz/uvod/citanka-kolektivizace/obrazy-propagandy/pojem-kulak-a-vesnicky-bohac/ Pojem „Kulak“ a „Vesnický boháč“] [73] => {{Autoritní data}} [74] => [75] => {{Portály|Komunistický režim v Československu|Zemědělství}} [76] => [77] => [[Kategorie:Kolektivizace]] [78] => [[Kategorie:Komunistický režim v Sovětském svazu]] [79] => [[Kategorie:Ekonomika komunistického Československa]] [80] => [[Kategorie:Stalinismus]] [81] => [[Kategorie:Ruská slova a fráze]] [] => )
good wiki

Kulak

294x294pixelů Kulak (rusky кулак = pěst) je ruské označení pro střední až bohaté rolníky. Původně to byl i řídce používaný výraz pro vesnické lichváře.

More about us

About

Tito zemědělci hráli důležitou roli v zemědělství a v rozvoji venkovských oblastí, přičemž byli často iniciativní a schopní čelit výzvám, které jim život na venkově přinášel. Kulak se vyznačuje pracovitostí a schopností přizpůsobit se měnícím se podmínkám v zemědělství. Během ekonomických a politických změn v 20. století se snažili nalézt cesty k prosperitě a zajištění svých rodin. Jejich přístup k obhospodařování půdy často zahrnoval inovace a experimenty, které vedly k větší produktivitě a udržitelnosti. V konfliktu s širšími ekonomickými a politickými zájmy hráli kulaci také důležitou roli v debatách o vlastnictví půdy a rolích jednotlivých hráčů v zemědělství. Tito zemědělci pomohli formovat českou krajinu a přispěli k jejímu hospodářskému vývoji, přičemž ukázali, jak může být malý, ale uvědomělý přístup k zemědělství klíčem k úspěchu. I když se historicky kulaci ocitli v těžkých situacích a čelili různým výzvám, jejich odhodlání a přizpůsobivost mohou sloužit jako inspirace pro současné i budoucí generace zemědělců. Dnes si stále více lidí uvědomuje důležitost udržitelného zemědělství a lokálních iniciativ, což ukazuje, že myšlenky a hodnoty kulaků mají svůj pokračující význam i v moderním světě.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Sovětský svaz','Zemědělec','Ruština','Pejorativum','Druhá světová válka','Kubáň','Národní výbor (1945-1990)','vězení','Protektorát Čechy a Morava','Maso','kolektivizace','Jednotné zemědělské družstvo'