Array ( [0] => 14933871 [id] => 14933871 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kulturologie [uri] => Kulturologie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Kulturologie''' (z [[latina|latiny]]: ''colere, cultus'' = „pěstovat“ a z [[řečtina|řečtiny]]: ''logos'' = „věda, nauka“) je [[výzkum]]ná orientace, studijní obor a formující se holistická, komparativní a interdisciplinární [[věda]] o [[kultura|kultuře]]. [1] => [2] => == Historie == [3] => [[Soubor:Heinrich Rickert.jpg|náhled|upright|Heinrich Rickert]] [4] => [[Soubor:Edward Burnett Tylor.jpg|náhled|upright|E. B. Tylor (1832–1917)]] [5] => Kořeny kulturologie je možné vidět již v pracích kulturních historiků [[18. století|18.]] a [[19. století]] ([[Johann Christoph Adelung]] (1732–1806), [[Johann Gottfried Herder]] (1744–1803), [[Gustav Friedrich Klemm]] (1802–1867)), kteří usilovali o konstituování [[Filosofie|filozofie]] dějin kultury. [6] => [7] => Kulturologický přístup ke studiu sociokulturní reality anticipovali v druhé polovině 19. století také [[Němci|němečtí]] filozofové [[Novokantovství|novokantovské]] školy, kteří otevřeli prostor pro utváření [[Filosofie|filozofie]] kultury. Významnou roli sehrál z tohoto hlediska zejména [[Heinrich Rickert]] (1863-1936), který vymezil kulturu jako vše, co vytvořil [[člověk]], a vymezil jako specifickou oblast [[Společenské vědy|společenskovědního]] poznání takzvané [[Věda|vědy]] o kultuře ({{Vjazyce|de}}: ''Kulturwissenschaft''). [8] => [9] => Paralelně se snahou filozofů a historiků kultury se v druhé polovině 19. století etablovala jako věda o kultuře také [[antropologie]]. Velkou zásluhu na tom má [[Spojené království|britský]] antropolog [[Edward Burnett Tylor]] (1832-1917), který v knize ''Primitive Culture: Researches into the Development of Mythology, Philosophy, Religion, Art, and Custom'' (Primitivní kultura: Výzkumy vývoje mytologie, filozofie, náboženství, umění a zvyků, 1871) předložil širokou antropologickou [[definice|definici]] kultury, v níž vymezil základní předmět výzkumů moderní sociokulturní antropologie. [10] => [11] => Na počátku 20. století se pokusil vytvořit komplexní vědu o kultuře také německý [[chemik]] a filozof [[Wilhelm Ostwald|Friedrich Wilhelm Ostwald]] (1853-1932). Ve své práci ''Energetische Grundlagen der Kulturwissenschaft'' (Energetické základy věd o kultuře, 1909) požadoval v souladu se svou filozofickou koncepcí energeticismu studium a interpretaci [12] => kultury jako projevu transformace a kontroly [[energie]]. [13] => [14] => Jeho klasifikace věd a pojetí kultury se však nesetkaly s všeobecným přijetím. Ve [[20. století]] lze identifikovat linii kulturologického myšlení zejména v pokusech některých sociologů koncipovat [[Sociologie|sociologii]] jako vědu o sociokulturních jevech ([[Talcott Parsons]] (1902–1979), [[Pitirim Sorokin|Pitirim Alexandrovič Sorokin]] (1889–1968) aj.) a v dílech sociálních a kulturních antropologů, kteří aspirovali na výzkum kultury jako relativně autonomní vrstvy reality – jevu sui generis ([[Ruth Benedictová|Ruth Fulton Benedictová]] (1887–1948), [[Franz Boas]] (1858–1942), [[Marvin Harris]] (1927–2001), [[Alfred Louis Kroeber]] (1876–1960), Leslie Alvin White (1900–1975) aj.).Soukup, Václav. ''Dějiny antropologie: encyklopedický přehled dějin fyzické antropologie, paleoantropologie, sociální a kulturní antropologie''. Praha: Karolinum, 2004. 667 s. [15] => [16] => == Leslie Alvin White  a konstituování oboru jako akademické disciplíny == [17] => Nejvlivnější koncepci kulturologie jako relativně samostatné vědní disciplíny v rámci americké kulturní antropologie vypracoval [[Leslie Alvin White]]. Díky němu pronikl pojem kulturologie ({{Vjazyce|en}}: ''culturology'') do společenských věd a stal se součástí prestižních slovníků a encyklopedií, jako jsou ''Encyclopaedia Britannica, Webster’s International Dictionary, Encyclopedia of the Social Science'' aj. Whiteova snaha využít kulturologické perspektivy při studiu evoluce kulturních systémů výrazně ovlivnila [[kulturní antropologie|kulturní antropologii]] a [[archeologie|archeologii]] druhé poloviny 20. století. White také výrazně přispěl k rozpracování neoevolucionistické antropologie, která kulturu studuje jako nadbiologický systém prostředků a mechanismů, jehož prostřednictvím se příslušníci určité společnosti adaptují k vnějšímu prostředí. Toto vymezení kultury bylo uplatněno zejména v kulturní [[Ekologie|ekologii]], kulturním [[Materialismus|materialismu]], analytické [[Archeologie|archeologii]] a nové archeologii. Vliv Whiteovy kulturologie, která aspirovala na studium kultury jako třídy věcí a jevů závislých na lidské schopnosti [[symbol]]izace a posuzovaných v extrasomatickém kontextu, překročil rámec kulturní antropologie a v druhé polovině 20. století výrazně ovlivňoval i evropskou teorii kultury. [18] => [19] => == Pražská kulturologická škola == [20] => Současná [[Česko|česká]] kulturologie nepředstavuje pouhé oživení teorie kultury Leslieho Whitea. Pražská kulturologická škola se zformovala na počátku 90. let 20. století na Katedře teorie kultury (kulturologie) [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filozofické fakulty Univerzity Karlovy]] v Praze. [21] => [22] => Na budování studijního oboru kulturologie se podíleli jak čeští reprezentanti věd o člověku, [[společnost]]i a kultuře, tak vědci, kteří působili na zahraničních [[Univerzita|univerzitách]]. Založení kulturologie reflektovalo jednak výraznou domácí potřebu studijního oboru, který by integroval poznatky věd zabývajících se studiem člověka, společnosti a kultury, jednak vývoj analogických věd v zahraničí. Tam je věda o kultuře nejčastěji zahrnována pod zastřešující obor antropologie nebo pěstována pod označením kulturní studie (anglicky: ''cultural studies''). [23] => [24] => Primárním cílem původní české koncepce kulturologie byla reakce na stále větší dezintegraci a diferenciaci vědeckého [[poznání]], nezbytnost nastolení holistické perspektivy při studiu člověka v konkrétním kulturním kontextu a potřeba "nové syntézy" poznatků přírodních a společenských věd. Předmětem kulturologie je kultura, která je definována jako systém artefaktů, sociokulturních regulativů a kulturních idejí sdílených a předávaných členy určité společnosti. [25] => [26] => Na rozdíl od jednotlivých společenských věd, které studují kulturu izolovaně a v různé rovině abstrakce, se kulturologie pokouší překonat úzkou specializaci a odhalit vnitřní vztahy, které mezi jednotlivými dimenzemi kultury reálně existují. Vychází přitom z předpokladu, že kulturu je možné zkoumat komplementárně na třech základních strukturálních úrovních, které by neměly být vzájemně zaměňovány. Model obecné a aplikované kulturologie představují jedno z možných alternativních řešení integrálního studia sociokulturních jevů. Tato původní česká koncepce odráží celosvětový trend ve vědách o člověku, společnosti a kultuře. Současně je ale nutné přiznat, že se jedná o nesmírně ambiciózní projekt, jehož plná realizace bude ještě vyžadovat rozsáhlou a dlouhodobou pedagogickou a vědecko-výzkumnou činnost. [27] => [28] => Současným vedoucím katedry kulturologie na FF UK je její spoluzakladatel, přední český antropolog, PhDr. [[Václav Soukup]], CSc. [29] => [30] => == Metodologie - tři roviny výzkumu kultury == [31] => První rovinu představuje výzkum kultury v atributivním smyslu, jako systému extrasomatických (superorganických, metabiologických, negenetických) prostředků a mechanismů, které motivují, koordinují a realizují lidskou činnost na úrovni lidského rodu. [32] => [33] => Předmětem výzkumu je kultura lidstva jako rodový znak - generická kultura, na kterou je pohlíženo jako na nejvýznamnější atribut, jímž se rod ''Homo'' odlišuje od nonhumánních bytostí. [34] => [35] => Specificky lidská, na genetické [[dědičnost]]i nezávislá schopnost transmise kulturních [[artefakt]]ů, sociokulturních regulativů a ideových systémů zajišťuje kulturní kontinuitu. Generická kultura umožňuje nepřetržitou kumulaci lidského poznání, a funguje tak jako negenetická kolektivní paměť lidstva. Kultura jako autonomní superorganická sféra představuje specifický typ organizace a adaptace a podléhá jiným zákonům než svět anorganické a organické [[příroda|přírody]]. [36] => [37] => Výzkum vedený z tohoto zorného úhlu usiluje objasnit specifičnost kultury jako univerzální technologie [[lidstvo|lidstva]] . Úkolem kulturologie z tohoto hlediska je stanovit hraniční čáru mezi kulturou a přírodou, zejména mezi specificky lidskou činností a protokulturou nonhumánních primátů. Zvláštní pozornost je věnována také analýze vzájemné podmíněnosti [[biologie|biologické]] a [[kultura|kulturní]] dimenze lidské činnosti. [38] => [39] => Druhou rovinu výzkumu kulturních jevů představuje studium kultury v distributivním smyslu na úrovni konkrétních kultur, subkultur a kontrakultur. Předmětem výzkumu již tedy není kultura [[lidstvo|lidstva]] jako celek (generická kultura), ale konkrétní sociokulturní systémy, které je možné identifikovat v [[čas]]e a [[prostor]]u. [40] => [41] => Tento přístup vychází z faktu, že generická kultura se aktuálně manifestuje v nesmírné varietě dílčích lokálních kultur, tj. v odlišném způsobu života různých skupin lidí. Studium kultury na úrovni sociokulturních systémů akceptuje fakt kulturního pluralismu a metodologicky se opírá o koncepci kulturního relativismu. Kultury z tohoto hlediska představují jedinečné a unikátní konfigurace artefaktů, sociokulturních regulativů a idejí sdílených a předávaných členy určité společnosti. Jednotlivé kultury je přitom možné studovat jako relativně autonomní, vnitřně strukturované a integrované adaptivní systémy, které se transformují a dále vyvíjejí pod stimulujícím, limitujícím a determinujícím vlivem ekologických, technologických, ekonomických a demografických faktorů. [42] => [43] => Třetí rovinu výzkumu kulturních jevů představuje studium kultury na úrovni jednotlivce. Předmětem takto koncipovaných výzkumů je studium mechanismů osvojování si kultury člověkem v procesu socializace a enkulturace a analýza kultury jako determinanty lidského chování a [44] => prožívání. Zvláštní pozornost je věnována také otázkám individuální tvořivosti, zejména její kognitivní a motivační bázi a vztahu k sociokulturnímu systému. Výzkumný akcent je tedy přenesen z roviny atributivní a distributivní kultury do polohy jednotlivce, který je zkoumán jako tvůrce a produkt kultury. [45] => [46] => Kulturologie samozřejmě nepopírá, že studium kultury na všech třech úrovních má dlouhou tradici. Paradoxem ovšem zůstává, že výzkumy kulturních jevů na úrovni lidského rodu, sociokulturních systémů a jednotlivce jsou často realizovány izolovaně, bez vzájemné souvislosti. Proto kulturologie usiluje o vybudování nosné teoretické báze, umožňující integraci poznatků, kterých bylo v různých vědách o kultuře dosaženo. Předmětem kulturologie se tak stalo integrální studium kultury na úrovni generické kultury, sociokulturních systémů a osobnostní kultury. [47] => [48] => Za základní kulturologické disciplíny, které tvoří jádro obecné kulturologie, je možné označit [[biokulturologie|biokulturologii]] a filozofii člověka a kultury (studium kultury v atributivním smyslu), socio[[kulturní antropologie|kulturní antropologii]], kulturální a etnické studie, kulturní ekologii, sociologii kultury a dějiny kultury (studium kultury v distributivním smyslu) a psychologii kultury (studium kultury jako determinanty lidské osobnosti). [49] => [50] => == Aplikovaná kulturologie == [51] => Paralelně s budováním obecné kulturologie byly položeny také základy aplikované kulturologie, která programově využívá kulturologických poznatků v oblasti řízení sociokulturních procesů. V centru zájmu aplikované kulturologie stojí především problematika managementu kultury, animace volného času, tvorby, distribuce a prezentace kulturních hodnot, ochrany kulturního dědictví, fungování kulturních institucí, šíření kultury prostřednictvím masmédií atd. Aplikovaná kulturologie na jedné straně vystupuje jako řada speciálních tematických oblastí, využívající poznatků obecné kulturologie k praktickým účelům, jako je například řízení procesů kulturní změny, na straně druhé představuje badatelskou oblast, která stimuluje další [52] => rozvoj teorie kultury, neboť umožňuje formulovat a prakticky testovat nové hypotézy, vytyčovat nové problémové okruhy a zdokonalovat metody a techniky kulturologických výzkumů. V průběhu minulého desetiletí byla gnozeologická síla obecné a aplikované kulturologie teoreticky i prakticky testována nejen prostřednictvím akademické výuky, ale i řady dlouhodobých empirických výzkumů lokálních městských kultur, které pražská Katedra teorie kultury (kulturologie) úspěšně realizovala. Metodika aplikované kulturologie byla využita i na výzkumech napříč světadíly, zatím poslední, na kterém se pražská katedra kulturologie přímo podílela, se uskutečnil v přímořském státě [[Papua Nová Guinea]]. [53] => [54] => == Témata, jimiž se kulturologie zabývá == [55] => * kultura jako adaptační systém [56] => * kultura jako normativní, symbolický a kognitivní systém [57] => * jazyk, myšlení a kultura [58] => * osobnost, společnost a kultura [59] => * kultura, kultury a subkultury [60] => * kulturní identita, etnicita a multikulturalita [61] => * média, komunikace a kultura [62] => * politika, moc a kultura [63] => * management kultury a animace kultury [64] => * člověk a dějiny v kontextu kulturní změny [65] => * [[biokulturologie]] [66] => [67] => == Významní absolventi == [68] => * [[Jan Daniel Bláha|Jan D. Bláha]] [69] => * [[Jan Borna]] [70] => * Alexandr Guha{{Citace elektronické monografie [71] => | příjmení = www.inexes.cz [72] => | jméno = Inexes - [73] => | titul = www.aura-pont.cz [74] => | url = http://www.aura-pont.cz/guha-alexandr-p2168.html [75] => | vydavatel = www.aura-pont.cz [76] => | datum přístupu = 2016-05-18 [77] => }} [78] => * Tomáš Gavlas{{Citace elektronické monografie [79] => | titul = www.rozhlas.cz [80] => | url = http://www.rozhlas.cz/plus/trendy/_zprava/nepokousejme-se-youtubering-hodnotit-pojdme-ho-pouze-sledovat-rika-kulturolog--1614225 [81] => | vydavatel = www.rozhlas.cz [82] => | datum přístupu = 2016-05-18 [83] => }} [84] => * [[Petra Hůlová]] [85] => * Kamila Němečková{{Citace elektronické monografie [86] => | příjmení = s.r.o. [87] => | jméno = Propag servis Brno, [88] => | titul = ČTK 2016 [89] => | url = http://www.ctk2016.cz/mluvci/mgr-et-mgr-kamila-nemeckova-ph-d [90] => | vydavatel = ČTK 2016 [91] => | datum přístupu = 2016-05-19 [92] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160529150253/http://www.ctk2016.cz/mluvci/mgr-et-mgr-kamila-nemeckova-ph-d [93] => | datum archivace = 2016-05-29 [94] => | nedostupné = ano [95] => }} [96] => * [[Michal Horáček]] [97] => * Lukáš Jirsa [98] => * [[Jan Lukavec]] [99] => * [[Michal Prokop]] [100] => * [[Barbora Půtová]] [101] => * [[Martin Rychlík]]{{Citace elektronického periodika [102] => | titul = Martin Rychlík [103] => | periodikum = vedavyzkum.cz [104] => | url = https://vedavyzkum.cz/blogy-a-rozhovory/martin-rychlik [105] => | jazyk = cs-cz [106] => | datum přístupu = 2018-03-28 [107] => }} [108] => * [[Martin Soukup (kulturolog)|Martin Soukup]] [109] => * [[Václav Soukup]] [110] => * [[Marek Šindelka]] [111] => * [[Lucie Vondráčková]] [112] => * [[Marcela Zoufalá]] [113] => [114] => == Odkazy == [115] => [116] => === Reference === [117] => [118] => [119] => === Literatura === [120] => * Clottes, Jean – Půtová, Barbora – Soukup, Václav. 2011. Pravěké umění: evoluce člověka a kultura. Praha: AVS. [121] => * Erban, Vít. 2010. Maska a tvář: hra s identitou v mezikulturních proměnách. Praha: Malá Skála. [122] => * Eriksen, Thomas Hylland. 2008. Sociální a kulturní antropologie: příbuzenství, národnostní příslušnost, rituál. Praha: Portál. [123] => * Harris, Marvin. 1999. Theories of Culture in Postmodern Times. Walnut Creek: Altamira Press. [124] => * Hnilica, Karel. 2011. Stereotypy, předsudky, diskriminace (Pojmy, měření, teorie). Praha: Karolinum. [125] => * Hubáček, Ondřej – Opletalová, Lenka – Matějů, Martin. 2009. Sociokulturní adaptace malých měst. Praha: Karolinum. [126] => * Lapka, Miloslav. 2008. Úvod do sociologie krajiny. Praha: Karolinum. [127] => * Malina, Jaroslav a kolektiv. Antropologický slovník, aneb, Co by mohl o člověku vědět každý člověk: (s přihlédnutím k dějinám literatury a umění). Brno: Akademické nakladatelství CERM. [128] => * Půtová, Barbora – Soukup, Václav. 2010. Evoluce člověka a pravěké umění. Praha: Unie Comenius. [129] => * Půtová, Barbora – Soukup, Václav. 2010. Kultura jako předmět antropologického výzkumu. In Přívratský, Vladimír – Teodoridis, Vasilis –Vančata, Václav (edd.). Základní kulturní a sociální mechanismy významné pro úspěšnou Integraci žáků a studentů se specifickými potřebami. Praha: Unie Comenius. 115–139. [130] => * Rychlík, Martin. 2005. Tetování, skarifikace a jiné zdobení těla. Praha: NLN. [131] => * Soukup, Martin. 2010. Biokulturologie: evoluce a kultura. Praha: Unie Comenius. [132] => * Soukup, Martin. 2011. Kultura: biokultorologická perspektiva. Červený Kostelec: Pavel Mervart. [133] => * Soukup, Václav. 1996. Dějiny sociální a kulturní antropologie. Praha: Karolinum. [134] => * Soukup, Václav. 2000. Přehled antropologických teorií kultury. Praha: Portál. [135] => * Soukup, Václav. 2004. Dějiny antropologie: encyklopedický přehled dějin fyzické antropologie, paleoantropologie, sociální a kulturní antropologie. Praha: Karolinum. [136] => * Soukup, Václav. 2011. Antropologie: teorie člověka a kultury. Praha: Portál. [137] => * White, Leslie A. 1949. The Science of Culture: A Study of Man and Civilization. New York: Farrar, Straus and Company. [138] => * White, Leslie A. 1975. The Concept of Cultural Systems: A Key to Understanding Tribes and Nations. New York: Columbia University Press. [139] => [140] => === Související články === [141] => * [[Antropologie]] [142] => * [[Etnografie]] [143] => * [[Etnologie]] [144] => * [[Evolucionistická antropologie]] [145] => * [[Filozofická antropologie]] [146] => * [[Kulturní geografie]] [147] => * [[Kulturální studia]] [148] => [149] => === Externí odkazy === [150] => * {{Commonscat}} [151] => * [http://www.is.muni.cz/do/1431/UAntrBiol/el/antropos/index.html  Antropologický slovník] [152] => * [http://www.antropologieumeni.unas.cz Sbírka textů a ilustrací k mezikulturnímu výzkumu umění na FF UK] {{Wayback|url=http://www.antropologieumeni.unas.cz/ |date=20210201091021 }} [153] => * [https://web.archive.org/web/20110207132405/http://www.biokulturologie.cz/ Biokulturologie] [154] => [155] => {{Humanitní a společenské vědy}} [156] => {{Autoritní data}} [157] => [158] => [[Kategorie:Kulturologie| ]] [159] => [[Kategorie:Kulturní antropologie]] [160] => [[Kategorie:Sociologie kultury]] [] => )
good wiki

Kulturologie

Kulturologie (z latiny: colere, cultus = „pěstovat“ a z řečtiny: logos = „věda, nauka“) je výzkumná orientace, studijní obor a formující se holistická, komparativní a interdisciplinární věda o kultuře.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Filosofie','kulturní antropologie','lidstvo','biokulturologie','kultura','Václav Soukup','energie','výzkum','chemik','Věda','biologie','Archeologie'

Archeologie

Biokulturologie

Biologie

Chemik

Energie

Kultura

Věda

Výzkum