Array ( [0] => 15485654 [id] => 15485654 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kunvald [uri] => Kunvald [3] => Kostel Svatého Jiří v Kunvaldu.jpg [img] => Kostel Svatého Jiří v Kunvaldu.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=městysi v okrese Ústí nad Orlicí|druhý=obci na Novojičínsku, která dříve nesla stejný název,|stránka=Kunín}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Kunvald [3] => | status = městys [4] => | kraj = [[Pardubický kraj|Pardubický]] [5] => | okres = Ústí nad Orlicí [6] => | obec s rozšířenou působností = [[Žamberk]] [7] => | pověřená obec = [[Žamberk]] [8] => | země = [[Čechy]] [9] => | katastrální území = Kunvald [10] => | PSČ = 561 81 [11] => | počet ZSJ = 7 [12] => | počet částí obce = 6 [13] => | počet katastrálních území = 1 [14] => | adresa = Kunvald 40
561 81 Kunvald [15] => | web = http://www.kunvald.info [16] => | úřední web = [17] => | e-mail = kunvald@orlicko.cz [18] => | starostka = Daniela Bolečková [19] => | starosta aktuální k = 2022 [20] => | NUTS3 = CZ053 [21] => }} [22] => '''Kunvald''' (německy ''Kunwald'') je [[městys]] 5 km severovýchodně od [[Žamberk]]a v [[Okres Ústí nad Orlicí|okrese Ústí nad Orlicí]] v [[Pardubický kraj|Pardubickém kraji]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Obci byl 11. března 2008 obnoven status [[městys]]e.[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=29&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 29 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 11. března 2008 [23] => [24] => == Geografie a přírodní poměry == [25] => Svým charakterem podhorská obec leží ve východním výběžku Orlických hor v tzv. Žamberské pahorkatině v údolí Horského potoka, který se v jižní části obce vlévá do říčky [[Rokytenka (přítok Divoké Orlice) |Rokytenky]], pramenící v blízkosti vstupního objektu [[Hanička (dělostřelecká tvrz) |tvrze Hanička]] na katastru obce [[Rokytnice v Orlických horách]] a obtékající Kunvald ze západní strany. Menší lokální vodní toky nemají ustálený geografický název a jsou označovány podle místních částí obce. V lesnatých roklinách v severní části katastru, zejména v části Kunačice, se nacházejí vydatné zdroje pitné vody (pramen Hladová voda, který od roku [[1928]] napájí místní vodovod). [26] => [27] => Příroda Kunvaldu je vlivem rozdílu mezi nejnižší a nejvyšší [[Nadmořská výška|nadmořskou výškou]] (399 m n. m. – 658 m n. m.), členitosti [[Reliéf (geografie)|reliéfu]] a v neposlední řadě i velikosti katastru relativně rozmanitá, vedle vlhkých a chladných údolí se zde nacházejí i suché prosluněné louky. Severní část katastru obce, která se vyznačuje vyšší nadmořskou výškou a chladnějším klimatem, pokrývá souvislý lesní porost – Žamberské lesy. Ve střední a jižní části se střídají zemědělsky využívané plochy (pole a pastviny) s lesním porostem, soustředěným zejména na zemědělsky nevyužitých svazích v bezprostředním okolí vodních toků. Podél komunikace stoupající ke kótě Na Zmrzlíku (621 m n. m.) a taktéž podél vedoucí směrem na [[Klášterec nad Orlicí]] jsou oboustranné lipové aleje, komunikaci ve směru na Rokytnici lemuje alej [[bříza bělokorá|bříz bělokorých]]. Rostlinstvo je zastoupeno běžnějšími (např. [[bledule jarní]], [[prvosenka vyšší]], [[podbílek šupinatý]], [[bodlák lopuchovitý]], [[pcháč potoční]], [[čarovník alpský]], [[mařinka vonná]] [[kontryhel lysý]], [[kuklík potoční]] a [[rozrazil horský]]) i vzácnějšími druhy ([[prstnatec májový]], [[vachta trojlistá]], [[rosnatka okrouhlolistá]] a [[lilie zlatohlavá]]). Botanicky zajímavou lokalitou je [[údolí Záhorského potoka]]. [28] => [29] => Z fauny stojí za pozornost [[jezevec lesní]], [[jelen evropský]] a zejména velká koncentrace [[Muflon evropský|muflonů]], jejichž rozšíření zde souvisí s chovem, který v Žamberských lesích zavedl v 60. letech 20. století lesník Josef Egert.F. TREJTNAR: ''Kunvald'', 6. Do roku 2000 byl v Kunvaldě držen rekord v ulovení největšího muflona na světě. Na zdejší rozšíření tohoto poddruhu ovce kruhorohé odkazuje i turistický pochod ''Mufloní stopou'', který každoročně pořádá Sokol Kunvald. [30] => [31] => == Historie == [32] => === Založení a název obce === [33] => Vznik obce není zachycen historickými prameny, souvisí s [[Velká kolonizace|kolonizací]], kterou prováděl na přelomu 13. a 14. století v oblasti horního toku [[Divoká Orlice|Divoké Orlice]] rod pánů [[Žampachové z Potštejna|ze Žampachu]]. František MUSIL: ''Osídlování Poorlicka v době předhusitské. Kraj na Tiché Orlici, v povodí Třebovky a Moravské Sázavy''. Ústí nad Orlicí 2001, 173–174. Jejich činnost vedla též ke vzniku měst [[Žamberk]], [[Rychnov nad Kněžnou]], [[Ústí nad Orlicí]] a jiných lokalit. Patrně pod vlivem okolních slovanských osad, které zde byly již před kolonizací, převládalo české obyvatelstvo v Kunvaldu již v polovině [[14. století]]. První doložená písemná zpráva, v níž se objevuje jméno obce (ve formě ''Kunwald''), pochází z roku [[1363]]. Je odvozeno od osobního jména Kuna a jeho německá podoba pravděpodobně souvisí s příchodem kolonistů z oblasti [[Horní Lužice]].F. MUSIL: ''Osídlování Poorlicka'', 64 (s odkazem na [[Toponomastika|toponomastické]] výzkumy [[Antonín Profous|Antonína Profouse]] a Ivana Lutterera). Stojí za pozornost, že také tam se nachází lokalita s názvem Cunewalde. Není vyloučeno, že laická teorie, podle které název obce odkazuje na pověstmi tradovaného rytíře Kunu, sídlícího kdysi na hradě [[Suchá (hrad)|Suchá]] či na tvrzi nad osadou Kunačice, obsahuje historické jádro, jímž může být původní jméno [[lokátor]]a, který kolonizaci prováděl. Naproti tomu domněnky, že název obce je odvozen od množství [[Kuna lesní|kun]] (německy ''Baummarder''), žijících ve zdejším lese (německy ''Wald''), postrádají s ohledem na [[Makaronština|makaronskou]] kombinaci logiku. [34] => [35] => === Nejstarší historie === [36] => Zpráv o Kunvaldu v jeho nejstarším období se zachovalo poskrovnu. Zmíněná první písemná zpráva z roku 1363 souvisí se jmenováním nového faráře Jana Petra z [[Česká Třebová|České Třebové]] na faru v [[Nekoř]]i. Byl dosazen pánem [[Žampach (okres Ústí nad Orlicí)|žampašského]] panství Čeňkem z Potštejna a vykonavatelem byl farář z Kunvaldu. F. TREJTNAR: ''Kunvald'', 9. V letech [[1368]]‒[[1369]] se připomíná jako držitel patronátního práva ke kunvaldskému farnímu kostelu Jan Svár ze Žampachu.A. SEDLÁČEK: ''Hrady'' II, 125; F. MUSIL: ''Osídlování Poorlicka'', 173‒174. Dalším doloženým majitelem Kunvaldu byl Ješek Kdulinec z Ostroměře, který ves před rokem 1389 odprodal [[Boček starší z Poděbrad|Bočkovi staršímu z Poděbrad]], majiteli litického panství. Protože se však ukázalo, že Kdulinec měl jakési majetkové neshody s pražskými židy, ves až do vyřízení sporů, ke kterému došlo 15. března 1389, držel král [[Václav IV.]] A. SEDLÁČEK: ''Hrady'' II, 81. Od roku [[1389]] až do konce feudálního období pak patřil Kunvald nepřetržitě k [[Litice (hrad)|litickému]] (později žamberskému) panství. Vedla přes něj cesta, která spojovala hrady [[Žampach (hrad)|Žampach]], Litice a [[Potštejn (hrad)|Potštejn]] s [[Kladské hrabství|Kladskem]] a [[Slezsko|Slezskem]]. [37] => [38] => === Kolébka Jednoty bratrské === [39] => Historický význam obce spočívá mimo jiné v tom, že jsou s ní spojeny počátky české reformační církve [[Jednota bratrská|Jednoty bratrské]]. V roce [[1457]] nebo [[1458]], přesné datum není známo, odešla do Kunvaldu skupina osob, která v Praze naslouchala kázáním [[Jan Rokycana|Jana Rokycany]], voleného arcibiskupa českých [[Utrakvismus|utrakvistů]]. Tito „bratři a sestry zákona Kristova“, jak si sami říkali, chtěli žít po vzoru [[Rané křesťanství|prvotní apoštolské církve]], avšak utrakvisté zcela nenaplňovali jejich představy o tom, jak má praxe a [[Religiozita|zbožnost]] [[Ježíš Kristus|Kristových]] následovníků vypadat. Protože usoudili, že takovému životnímu stylu bude nejvíc prospěšný pobyt v ústraní (mimo velké městské komunity), rozhodli se vyhledat místo, kde by se mohli usadit. Jan Rokycana, který je v tomto záměru podporoval, jim vyjednal odchod do Kunvaldu, na panství, jež tehdy vlastnil [[Jiří z Poděbrad]]. Duchovní správu obce zajišťoval utrakvistický kněz Michal ze [[Žamberk]]a, který měl k bratřím blízký vztah a vysluhoval jim svátosti. V Kunvaldu tak vznikl první bratrský sbor, jehož rozkvět však netrval dlouho. V letech 1460–1461 byli bratří z podnětu krále poprvé pronásledováni a jejich vůdčí osobnosti odešly do jiných, bezpečnějších lokalit – do [[Rychnov nad Kněžnou|Rychnova nad Kněžnou]] a [[Brandýs nad Orlicí|Brandýsa nad Orlicí]]. Bratrský sbor v Kunvaldu sice existoval dál, ale jeho význam v rámci celé jednoty poklesl. Když si bratří v roce 1467 zvolili své první tři kněží (a to byl teprve vlastní počátek jejich samostatné církve), byl jako biskup, který měl bratrské duchovní řídit, v další volbě zvolen Matěj Kunvaldský, syn kunvaldského sedláka. Z Kunvaldu pocházelo také několik jiných bratrských duchovních, mezi nimi byl nejvýznamnější biskup a historik [[Jan Černý-Nigranus]]. V důsledku pobělohorské [[rekatolizace]] zdejší bratrský sbor zanikl. [40] => [41] => === V době Bubnů z Litic === [42] => Litické panství, jehož byl Kunvald součástí, patřilo téměř do konce 15. století rodu pánů [[Páni z Kunštátu a Poděbrad|z Kunštátu]]. V roce 1495 jej odkoupil [[Vilém II. z Pernštejna|Vilém z Pernštejna]] a významně jím rozšířil svoji východočeskou doménu. Vláda [[Pernštejnové|Pernštejnů]] trvala jen málo přes šedesát let a v roce [[1556]] koupil litické panství [[Rýnská Falc|rýnský falckrabí]] Arnošt Bavorský, který jej již po dvou letech prodal Václavovi [[Okrouhličtí z Kněnic|Okrouhlickému z Kněnic]]. Ten se však nákupy tohoto a dalších statků v okolí silně zadlužil a již v roce [[1563]] prodali [[Poručenství|poručníci]] jeho dětí litické panství zdatnému hospodáři Mikulášovi [[Bubnové z Litic|z Bubna]]. V majetku tohoto rodu pak zůstalo litické panství až do počátku 19. století. Pro kunvaldské měla poslední změna význam, protože Mikuláš začal stavět v Žamberku nový [[Žamberk (zámek)|zámek]] a přenesl tam z [[Litice (hrad)|hradu Litice]] sídlo panství. V roce [[1575]] navíc přikoupil polovinu města Žamberka s částí vesnic, které dosud náležely k [[Žampach (hrad)|žampašskému]] panství. Buď on, nebo jeho příbuzný Mikuláš Vratislav založil v Kunvaldu pod kopcem Zmrzlíkem nový [[poplužní dvůr]]. Pod jménem „Horský“ se objevuje v [[urbář]]i litického panství z roku [[1617]]. Život kunvaldských nebyl za vlády Mikuláše z Bubna skoupý ani na dramatické události. V roce [[1595]] poslal Mikuláš kunvaldské sedláky, aby pod ochranou ozbrojenců pobrali posekanou trávu na louce vrchnosti sousedního rokytnického panství. Následující spor ovšem Mikuláš prohrál. A. SEDLÁČEK: ''Hrady'' II, 88. [43] => [44] => Po [[Bitva na Bílé hoře |bitvě na Bílé hoře]], kdy došlo v českých zemích ke dramatické změně náboženské situace, působil pod [[Orlické hory|Orlickými horami]] [[Tovaryšstvo Ježíšovo |jezuitský]] [[misionář]] Adam Kravařský, který se zde snažil [[Náboženská konverze|obrátit]] stoupence bratrského učení, jež neodešli do [[exil]]u, na [[Římskokatolická církev|katolickou]] víru. Na tuto práci navázal v polovině 17. století [[Bohuslav Balbín]], který misijně působil na různých místech [[Hradecký kraj|Hradeckého kraje]], mimo jiné i v Kunvaldu a v Klášterci nad Orlicí. Po letech pak vzpomínal na to, jak mu místní podávali k jídlu pouze samé ryby, protože neměli nic jiného. I přes relativní úspěchy těchto misionářů trvalo déle než jedno století, než mohla být v Kunvaldu znovu zřízena katolická farní správa. Došlo k tomu až po žádosti Antonína Víta z Bubna a Litic, který v roce [[1772]] argumentoval také tím, že v sousedních [[Bartošovice v Orlických horách|Bartošovicích]] mají vlastního faráře (ten kunvaldské do té doby duchovně zaopatřoval) již 26 let.F. TREJTNAR: ''Kunvald'', 34. Tentýž majitel panství nechal v Kunvaldu mezi lety 1750-1752 vystavět novou školu, protože stará, která se nacházela v zádušní chalupě, potřebám obce již nepostačovala.F. TREJTNAR: ''Kunvald'', 76. V době Antonína Víta také zanikl Horský dvůr, jehož pozemky byly v rámci [[Raabizace|raabizační reformy]], zahájené v Čechách v roce 1775, rozparcelovány, čímž povstala nová místní osada nazvaná (podle jména rodu vrchnosti) Bubnov. F. TREJTNAR: ''Kunvald'', 39. [45] => [46] => === Antonín Kodytek a jeho kronika === [47] => Události v obci ve druhé polovině [[18. století]] vylíčil ve své kronice, nazvané „Poznamenání pamětihodných věcí těchto časův běžných, začnouc od roku [[1740]] a vejše“ Antonín Kodytek. Autor se narodil v Klášterci nad Orlicí, ale již v sedmnácti letech nastoupil na místo učitele v Kunvaldu a působil zde až do roku 1786, kdy musel ze zdravotních důvodů učitelskou činnost ukončit. Kronika se dochovala v rukopise, v roce 1970 byla pořízena Orlickým muzeem v [[Choceň|Chocni]] její [[edice]]. Přestože její autor pravděpodobně nenabyl jiné než základní vzdělání, jeho kronika je velmi barvitým obrázkem vesnického života v době [[Tereziánské reformy|tereziánských]] a [[Josefinismus|josefinských]] reforem, jejichž provádění Kodytek reflektuje. Zaznamenává jak běžné záležitosti života venkovských obyvatel (zejména jeho reakci na přírodní živly, jako byly povodně, požáry, či mimořádně tuhá zima či teplé léto, neúrody), tak i závažnější dobové politicko-společenské události, jako byly válečné kampaně spojené s dlouhodobými pobyty vojsk v obci, nebo pobyty významných osob ve městě Žamberku (působení [[Antonín Koniáš|Antonína Koniáše]], návštěva císaře a jeho generálů). [48] => [49] => == Moderní dějiny a současnost == [50] => === Rozkvět obce v 19. století a za první republiky === [51] => Po zániku [[Robota|robotního]] systému, feudální [[Patrimoniální správa|vrchnostenské správy]] a následném zavedení místní samosprávy, došlo v Kunvaldě k pozvolnému hospodářskému růstu obce. Projevil se i v [[Diverzifikace|diverzifikaci]] a technologické modernizaci řemesel. K nejstarším patřilo mlynářství, ještě na začátku 20. století je v obci doloženo sedm [[Mlýn|mlýnů]]. Poslední ukončily činnost po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], pila u dolního Keprtova mlýna (č.p. 211) byla v provozu ještě v 90. letech 20. století .F. TREJTNAR: ''Kunvald'', 66; URBÁNEK, Radim. ''Mlýn a pila čp. 211 v Kunvaldu''. In: Vlastivědný sborník Ústí nad Orlicí 10 (1999), 97‒104. Tradiční výrobu domácího [[Plátno|plátna]], kterou podporovalo pěstování [[Len|lnu]] na nepříliš úrodných kunvaldských polích, a zpracovávání dřeva (na [[Šindel|šindele]], dřeva ke kartáčům, na zápalky), které bylo podmíněno dostatkem suroviny, doplnily v závěru 19. století některé průmyslové provozovny, nejvýznamnější z nich byla mechanická [[Tkadlec|tkalcovna]] Josefa Kodytka. V několika vápenkách se v obci pálilo vápno z [[Vápenec|vápence]], dováženého z [[Kladské hrabství|kladské]] Rožanky (pol. ''Różanka'') u [[Mezilesí (Polsko)|Mezilesí]].F. TREJTNAR: ''Kunvald'', 70. Na přelomu 19. a 20. století byly zřízeny dvě družstevní mlékárny, v provozu bylo deset hostinců a šest obchodů.F. TREJTNAR: ''Kunvald'', 45; TREJTNAR, František: ''Zájezdní hospody v Kunvaldě''. In: Panorama. Z přírody, historie a současnosti Orlických hor a podhůří 10 (2002), 49‒58. [52] => [53] => V průběhu druhé poloviny 19. století se v obci rozvíjel také [[Spolek|spolkový]] život. Již kolem roku [[1869]] se místní pokusili zorganizovat ochotnické divadlo, v roce [[1882]] byla založena hasičsko-tělovýchovná jednota [[Sokol (spolek)|Sokol]] (v roce [[1919]] se Sokol osamostatnil od hasičů a od roku 1922 měl vlastní sokolovnu), o čtyři roky později hospodářsko-čtenářská beseda. V roce [[1894]] byl zřízen včelařský spolek, a to jako jako jeden z prvních ve východních Čechách. V roce [[1898]] vzniklo vodárenské družstvo.F. TREJTNAR: ''Kunvald'', 45. Rostoucí počet obyvatel vedl i k případům [[Emigrace|vystěhovalectví]] do Ameriky, které ale nenabylo masových rozměrů.F. TREJTNAR: ''Kunvald'', 72–75; TREJTNAR, František: ''Ze vzpomínek cowboye Antonína Kodytka z Kunvaldu''. In: Panorama. Z přírody, historie a současnosti Orlických hor a podhůří 14 (2006), 61‒66. V polovině dvacátých let obec pociťovala naléhavou potřebu výstavby nové školní budovy, o financování stavby ze státního příspěvku se zasloužil zdejší rodák a zemský školní inspektor Josef Keprta. Projekt vypracoval pražský architekt František Cuc, stavbu realizovala – za 15 měsíců od položení základního kamene – firma Mužík a místní stavitel F. Vítek. Školní budova, architektonicky navazující na stavbu starší sokolovny, byla slavnostně otevřena 7. září 1930.F. TREJTNAR: ''Kunvald'', 18 a 76. [54] => [55] => === Kunvald jako místo paměti === [56] => V osmdesátých letech 19. století se probudil zájem o bratrské dějiny Kunvaldu. Odrážel stoupající interes odborné veřejnosti o českou reformaci, která začala být pod vlivem národoveckých politiků a ideologů pokládána za součást národní identity. Na jaře [[1889]] navštívili Kunvald tři souputníci dobového společensko-politického života: žamberský rodák [[Eduard Albert]], který se sám o dějiny českých bratří intenzivně zajímal, univerzitní profesor [[Tomáš Garrigue Masaryk]] a básník [[Jaroslav Vrchlický]]. Pokusili se od místních obyvatel získat informace o dochovaných bratrských památkách a navštívili místo zvané Jordán, kde podle lokální tradice čeští bratří křtili své stoupence.F. TREJTNAR: ''Kunvald'', 61. Takové návštěvy nebyly v Kunvaldě na přelomu 19. a 20. století ojedinělé, k popularitě místa přispěla i obliba nedalekého [[Potštejn|Potštejna]], který byl v té době vyhledávaným letoviskem středních vrstev a východiskem počínajících [[Turistika|turistických]] aktivit v krajině pod Orlickými horami. [57] => [58] => Významným symbolickým činem, který měl prezentovat sepětí obce s dějinami českých bratří, bylo vybudování pomníku [[Jan Amos Komenský|Jana Amose Komenského]]. Tato myšlenka se objevila v Kunvaldu již v roce [[1882]], konkrétní kroky byly podniknuty v roce 1909 zásluhou místních učitelů Františka Ludvíka a Čeňka Kůrky, kdy byl ustanoven komitét pro postavení pomníku, jehož předsedou se stal starosta obce Ferdinand Veverka. Náklady za provedení prací byly uhrazeny ze sbírky kunvaldských obyvatel a rodáků, žijících mimo obec. K odhalení pomníku došlo 24. července 1910 během slavnosti, na které promluvila řada význačných hostů, např. univerzitní profesor [[František Drtina]], právník a propagátor turistiky v Orlických horách [[Jindřich Štemberka]] a poslanec [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]] [[František Chaloupka (politik)|František Chaloupka]]. Mezi pozvanými na slavnost zaujal čestné postavení někdejší poslanec Říšské rady a propagátor českých dějin v anglofonním světě [[František Lützow]], který vlastnil zámek v nedalekém [[Žampach (zámek)|Žampachu]] a o celou věc se sám aktivně zajímal.F. TREJTNAR: ''Kunvald'', 58–60. [59] => [60] => Dalším výrazem zájmu o dějiny českých bratří v Kunvaldu bylo zřízení expozice v domku „na sboru“. Podle zjištění Eduarda Alberta, který se mimo jiné zabýval studiem gruntovních knih a urbářů, náležela chalupa stojící na místě nynějšího č.p. 238 a obývaná v roce 1657 Václavem Šafránkem ke kunvaldskému záduší a podle zápisu urbáře v ní „dříve sbor bejval“. V purkrechtní knize z roku [[1713]] se pak popisuje zřejmě tatáž chalupa jako „stará škola, kde dříve sbor bejval“. ALBERT, Eduard: ''Památky po Bratřích českých v Kunvaldě''. In: Časopis Musea Království českého 65 (1891), 209–214; F. TREJTNAR: ''Kunvald'', 61 a 76. V roce [[1929]] chalupu zakoupila [[Českobratrská církev evangelická]] a zřídila zde památník českých bratří. V roce [[1958]] byla stavba prohlášena kulturní památkou. Poslední rozsáhlou rekonstrukcí prošel domek před rokem 1992, kdy v něm byla při příležitosti oslav čtyřstého výročí narození Jana Amose Komenského otevřena nová expozice. [61] => [62] => Jiná místní tradice se vztahuje k tzv. [[Bratrská lípa v Kunvaldu|bratrské lípě]], která se nachází u č.p. 77 na horním Kunvaldu. Jedná se o [[Lípa malolistá|lípu malolistou]], jejíž stáří je odhadováno na 450 let. Tvoří ji nyní již jen dva kmeny, třetí zničila v roce [[1930]] vichřice a z části jeho dřeva bylo zhotoveno bohoslužebné náčiní, dochované v některých evangelických sborech. Strom měl podle legendy vyrůst ze tří proutků, zasazených do země při odchodu bratří po nezdařeném [[Stavovský odboj roku 1547|stavovském povstání]] v roce [[1547]] nebo [[1548]] do exilu. O tomto loučení kunvaldských bratří s vlastí sice dochované dobové prameny mlčí, ale není vyloučeno, že pověst má určitý historický základ. [63] => [64] => === Znak obce === [65] => Dne [[18. červen|18. června]] [[1998]] byl předsedou [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR]] udělen obci znak. Znak připomíná slavnou minulost, založení Jednoty Bratrské v roce [[1457]]. Znakem je červenomodrý štít šikmo dělený, v horním dílu je stříbrný beránek nesoucí stříbrnou korouhev s červeným heroldským křížem. V dolním dílu je [[Svatý Jiří]] ve zlaté zbroji na stříbrném koni, probodávající zeleného draka. Současně se znakem bylo obci Kunvald uděleno právo používat i vlastní prapor, který tvoří šest šikmých pruhů: červený, bílý, červený, modrý, bílý a modrý. [66] => [67] => === Osady === [68] => Kunvald má sedm osad: [[Bubnov]], [[Končiny (Kunvald)|Končiny]], [[Kunačice]], [[Přední Důl]], [[Zadní Důl]], [[Záhory]] a [[Zaječiny]]. S výjimkou Předního a Zadního Dolu jsou současně [[Část obce|evidenčními částmi]] městyse. Byly zakládány kvůli tomu, že lidé z centra Kunvaldu to měli daleko na svá pole, a tak se z Kunvaldu stěhovali do blízkého okolí a zakládali malé vesničky. Ty byly v [[18. století|18.]]–[[19. století]] připojovány ke Kunvaldu, výjimkou je osada Záhory, která byla připojena až po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]]. [69] => [70] => == Pamětihodnosti == [71] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Kunvaldu}} [72] => * [[Kostel svatého Jiří (Kunvald)|Kostel svatého Jiří]] [73] => * [[Domek na sboru|Sbor Českých bratří]] [74] => * Sousoší Kalvarie [75] => * Pomník Jana Amose Komenského [76] => [77] => == Osobnosti == [78] => * [[Matěj Kunvaldský|Matěj z Kunvaldu]] (1442–1500) – první biskup Jednoty bratrské [79] => * [[Jan Černý-Nigranus]] (?–1565) – historik, kněz a biskup Jednoty bratrské [80] => * [[Antonín Kodytek]] (1746–1788) – učitel v Kunvaldě a spisovatel, autor místní kroniky, která zachycuje dobu tereziánských a josefinských reforem [81] => * [[František Michalička]] st. (?–1823) – kantor a hudebník, patrně bratr Jana Michaličky. [82] => * [[Jan Michalička]] (kolem 1791–1867) – kantor a hudebník [83] => * [[František Michalička]] ml. (1820–1895) – kantor a hudebník, syn Františka Michaličky st. [84] => * [[Ignác Bílek]] (1826–1899) – katolický farář, tajný rada papeže Lva XIII, zakladatel studentských nadací [85] => * [[Jan Evangelista Mitvalský]] (1861–1899) – oční lékař [86] => * [[Ludvík Vacátko]] (1873–1956) – malíř, sochař a grafik [87] => * [[František Frič]] (1881–1947) – mecenáš a muzejník, autor Sborníku kunvaldského [88] => * [[Josef Keprta]] (1881–1966) – vysokoškolský profesor, spisovatel a ministerský rada, editor prvorepublikové ''Encyklopedie československé mládeže pro školu a dům'' [89] => * [[František Bílek (hipolog)|František Bílek]] (1885–1972) – hipolog, který se zasloužil o záchranu koně [[kůň Przewalského|Przewalského]] [90] => * [[Václav Šrefl]] (1889–1965) – podnikatel a továrník [91] => * [[Jan Kopecký (politik)|Jan Kopecký]] (1896–1974) – politik [92] => * [[Karel Režný]] (1904–1983) – gymnazijní profesor, vysokoškolský pedagog a geograf [93] => * [[František Kalous (lyžař)|František Kalous]] (1911–1968) – sportovec, reprezentant republiky v běhu na lyžích a ve skoku na lyžích [94] => * [[František Trejtnar]] (1917–1982) – vojenský letec a příslušník 310. československé perutě ve Velké Británii [95] => * [[Josef Jindra (letec)|Josef Jindra]] (1936–2016) – mistr sportu v letecké akrobacii [96] => * [[Anna Kopecká]] (* [[1999]]) – česká juniorská reprezentantka v [[orientační běh|orientačním běhu]] [97] => [98] => == Partnerské město == [99] => * {{Flagicon|USA}} {{Flagicon|Pennsylvania}} [[Lititz]], [[Pensylvánie]], [[Spojené státy americké|USA]] (2006) [100] => [101] => == Fotogalerie == [102] => [103] => Soubor:Domek Na sboru.JPG|Domek Na sboru [104] => Soubor:Bratrska lipa Kunvald.JPG|Bratrská lípa [105] => [106] => [107] => == Sport == [108] => Atletický fotbalový klub Kunvald{{Citace elektronického periodika [109] => | titul = Fotbalový Oddíl AFK Kunvald [110] => | periodikum = afkkunvald.webnode.cz [111] => | url = https://afkkunvald.webnode.cz/ [112] => | datum přístupu = 2021-03-21 [113] => }} nastupuje od sezony 2010/11 v [[III. třída okresu Ústí nad Orlicí|III. třídě okresu Ústí nad Orlicí]]. V novodobé historii je klubovým maximem účast v [[II. třída okresu Ústí nad Orlicí|Okresním přeboru II. třídy okresu Ústí nad Orlicí]]. Své zápasy odehrává na fotbalovém hřišti v Kunvaldu. [114] => [115] => == Reference == [116] => [117] => [118] => == Literatura == [119] => * ADAMEC, Stanislav - MORAVEC, Kamil: ''Kunvald. Historie obce a osídlení''. Kunvald 2021. [120] => * [[Petr David|DAVID, Petr]] ‒ [[Vladimír Soukup (spisovatel)|SOUKUP, Vladimír]]: ''Orlické hory a Podorlicko''. Praha 2003, 77‒78. [121] => * DAVID, Petr ‒ SOUKUP, Vladimír: ''Velká turistická encyklopedie. Pardubický kraj''. Praha 2011, 121‒122. [122] => * [[Vilém Nezbeda|NEZBEDA, Vilém]] ‒ ŠŮLA, Jaroslav (ed.): ''Kunvaldská kronika Antonína Kodytka. 1740‒1786''. Choceň: Orlické muzeum, 1970 (Knižnice Orlického muzea v Chocni, sv. 8). [123] => * [[August Sedláček|SEDLÁČEK, August]]: ''Hrady, zámky a tvrze Království českého''. Díl druhý. Hradecko. Praha 1883. [124] => * SEDLÁČEK, August: ''Místopisný slovník Království českého''. Praha 1909, 483. [125] => * TREJTNAR, František ‒ HEJL, Miroslav: ''Kunvald a Jednota bratrská. Kapitoly z historie městyse Kunvaldu a Jednoty bratrské''. Kunvald 1992. [126] => [127] => == Související články == [128] => * [[Římskokatolická farnost Kunvald]] [129] => [130] => == Externí odkazy == [131] => * {{Commons}} [132] => * {{Commonscat}} [133] => * {{Otto|heslo=Kunvald}} [134] => * {{RÚIAN}} [135] => * {{Oficiální web}} [136] => * [https://domeknasboru.e-cirkev.cz Domek na sboru] [137] => [138] => {{Části české obce}} [139] => {{Okres Ústí nad Orlicí}} [140] => {{Autoritní data}} [141] => [142] => {{Portály|Česko|Geografie}} [143] => [144] => [[Kategorie:Kunvald| ]] [145] => [[Kategorie:Městyse v Čechách]] [146] => [[Kategorie:Obce v okrese Ústí nad Orlicí]] [147] => [[Kategorie:Sídla v Podorlické pahorkatině]] [148] => [[Kategorie:Rozvoj regionu obcí Pod Zemskou branou]] [149] => [[Kategorie:Sdružení obcí Orlicko]] [150] => [[Kategorie:Drak ve znaku]] [151] => [[Kategorie:Městyse v okrese Ústí nad Orlicí]] [152] => [[Kategorie:Litické panství]] [153] => [[Kategorie:Místa spojená s pobělohorským exilem]] [] => )
good wiki

Kunvald

Kunvald (německy Kunwald) je městys 5 km severovýchodně od Žamberka v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Žije zde obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Žamberk','1882','Pardubický kraj','1457','Druhá světová válka','Litice (hrad)','Rychnov nad Kněžnou','Kladské hrabství','Žampach (hrad)','18. století','Jan Černý-Nigranus','František Michalička'

1457

1882

Rok 1882 byl podle gregoriánského kalendáře nepřestupný rok, který začal nedělí.

Žamberk