Array ( [0] => 15006145 [id] => 15006145 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kurykanové [uri] => Kurykanové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Kurykanové''' nebo '''Kurikanové''' také '''Üč Kurykanové''', ({{Vjazyce|zh}} 骨利干 [[pchin-jin]]em ''guligan'', obvyklou fonetikou: ''Kuli-kan'', {{Vjazyce|ru}} ''Курыканы'' → ''Kurykany'', {{Vjazyce|tr}} ''Üç Kurikan'', doslovně: Trojí Kurykanové, v některých zdrojích: ''Fury'' nebo ''Kury'') byli etnickou skupinou či kmenovým svazem smíšeného původu, na jejich etnogenezi se podíleli [[Turkické národy|Turkité]], [[Evenkové|tunguzské skupiny]] a [[Burjati|předkové Burjatů]], mající společný název „Kurykan“. Nebyli příiš početní, ale v 6. až 11. století hráli významné mocenské postavení v oblasti severovýchodní Asie. V prvním tisíciletí obývali [[Přibajkalsko|Přibajkalí]]. Byli rozšířeni podél dolní [[Selenga|Selengy]], v údolích [[Barguzinské údolí|Barguzin]] a [[Tunkinské údolí|Tunkinského údolí]] a na březích horní [[Lena|Leny]] a [[Horní Angara|Angary]]. Jejich jazykový příslušnost je, vzhledem ke smíšenému etnickému původu, nejsitá, podle klasifikace [[Lev Gumiljov|L.N. Gumiljova]] byli představiteli [[Tieleové|Tchie-leské]] skupiny [[Turkické národy|Turků]].Gumiljov, Lev Nikolajevič, ''„The Ancient Turks“'', Publisher: Ayris-press (2007) {{ISBN|5811226462}}, {{ISBN|978-5811226467}} [1] => [2] => == Záznamy o Kurykanech == [3] => Předky Kurykanů byli zřejmě představitelé [[Kultura deskovitých hrobů|Kultuře deskovitých hrobů]], známé z let 1100 až 300 př. n. l.Okladnikov A.P., Kirillov I.I., ''„South-East E.Baikal in the Stone Age and Early Bronze Age“'', Novosibirsk, 1980 [4] => Podle zpráv čínských historiků mohou být Kurykanové a jejich kmenový svaz identifikováni s raně středověkou [[Kultura (archeologie)|archeologickou kulturou]] [[Kurumči kultura|Kurumči]], jejíž památky v oblasti Jižní Sibiře lze datovat do 6. až 10. století.Adamov D. ''"Calculation of age for Yakut population belonging to haplogroup N1c1"''//Journal of Genetic Genealogy Vol. No 4, 2008, pp. 646-656, p.652 [http://aklyosov.home.comcast.net/~aklyosov/1_4_2008.pdf dostupné online] {{Wayback|url=http://aklyosov.home.comcast.net/~aklyosov/1_4_2008.pdf |date=20130203194947}} {{ru}} [5] => Památky kultury Kurumči byly nalezeny ve střední a východní části [[Irkutská oblast|Irkutské oblasti]], [[Kabanská oblast|Kabanský region]] v [[Burjatsko|Burjatsku]] a [[Barguzinské údolí|Barguzinského]], v bezprostředním okolí [[Bajka]]lu a [[Tunkinské údolí|Tunkinského]] údolí. Na tuto tradici zřejmě navazují kultury [[Altajci|Altajských Turkitů]] a snad i [[Mongolské jazyky|mongolských kmenů]] z 12. až 17. století. [6] => [7] => === Runové záznamy === [8] => O Kurykanech a jejich kultura se dochovalo jen málo záznamů, které je možno porovnat s archeologickými nálezy.Amory, S; Crubezy, E; Keyser, C; Alekseev, A. N; Ludes, B; ''„Early Influence of the Steppe Tribes in the Peopling of Siberia“'' Oct 2006. Human Biology, [http://chronica.freebase.hu/huns/steppetribes-siberia.html dostupné online]{{Nedostupný zdroj}} Zmíněni jsou v starobylých [[Orchonské nápisy|Orchonských runových nápisech]] ze 7.–8. století. Na [[Kül-tegin]]ovem pomníku jsou Üč Kurykanové uvedeni v seznamu deseti národů a států, které roku 552 vyslali své zástupce na pohřeb prvního [[Orchonští Turci|Turkutského]] kagana [[Bumin]]a Pohřeb jeho bratra [[Їstämi-jabgu|Їstämiho]] roku 576 navštivili vyslanci z [[Korejci|Böklijské stepi]], [[Tabgačové]], [[Tibeťané]], [[Avaři|turkičtí Avaři]], [[Byzantská říše|Byzantinci]], [[Kyrgyzové]], Üč Kurykanové, [[Otuz-Oghuzové|30 Oguzové-Tataři]], [[Kitani]] a [[Tatabové]]. V [[Jenisejské nápisy|Jenisejských runových nápisech]], nalezených v [[Chakasie|Chakasském]] městě [[Ujbat (město)|Ujbat]], se píše: ''„když přijel lid kurykanů“''. [9] => [10] => === Čínské záznamy === [11] => Podle čínských údajů pobývali Kurkyané v blízkosti ''„[[Bajkal|Severního moře]]“'' (Bajkalského jezera) a byli schopni postavit na pět tisíc bojovníků. Jejich vládce byl Číňany nazýván ''„si-ťin“'', což je čínský fonetický přepis turkického titulu ''„tygyn“'', ''„tegin“'' nebo ''„tekin“''. Jiná kronika uvádí, že: ''„v zemi Guligan žijí spolu dva si-ťinové“''. Zachovala se také pochvalná báseň složená [[Tchang]]ským císařem, oslavující koně. darované guliganskými vyslanci. Podle A. P. Okladnikova pocházelo toto plemeno koní původně ze [[Střední Asie|centrální Asie]], snad z [[Ferganská kotlina|Ferganské kotliny]].Okladnikov A.P. ''„Kurykany, V kn. Istorija Sibiri s drevnejših vremen do naših dnej“'' (v 5 tomah). — M.: Nauka, 1968–1969. [http://irkipedia.ru/sites/default/files/media/kurykany.pdf dostupné online]{{Nedostupný zdroj}} [12] => [13] => == Způsob života Kurykanů == [14] => Kurykanové na ostrově [[Oľchon]] žili zřejmě usedle, jinde v okolí Bajkalu zřejmě vedli částečně usedlý a částečně kočovný způsob života. Mezi nejznámější památky patří náhrobní stavby na ostrově Oľchon v jezeře Bajkal ve formě miniaturních stanů. Některá z těchto pohřebišť byla pozdějšími Burjaty považována za posvátná místa pro [[Šamanismus|šamanské rituály]]. Na Oľchon bylo objeveno více než 100 hrobů a dalších objektů, připisovaných Kurykanům. Poblíž pohřebišť lze nalézt i zbytky několika obydlí. V prostorách největší obytné stavby bylo nalezeno mnoho nádob a kuchyňských potřeb, pravděpodobně se jednalo o společnou [[kuchyně|kuchyni]] či jídelnu. Nejpůsobivější pozůstatky lze nalézt na mysu [[Chargoj (mys)|Chargoj]] v jižní části Oľchonu. Stoí zde dobře zachovaná kamenná zeď, oddělující celou zátoku od zbytku ostrova, je postavená z kamenů kladených nasucho. Až dosud nebyla funkce této zdi vysvětlena, snad se jednalo o povenění proti nájezdníkům. u strmé skály nedaleko zdi se nacházejí obětní kameny, k nimž se váže řada pozdějších burjatských legend. Zbytky podobných sídlišť byly nalezeny též v údolích Angary, Leny, [[Osa (město)|Osy]] a [[Kuda (město)|Kudy]]. Vďy se nacházela na návrších a byla obklopena obrannými [[příkop (válečnictví)|příkopy]] a pohřebišti. [15] => [16] => Hlavním zdrojem obživy byl pro Kurykany chov [[tur domácí|skotu]], který jim poskytoval více [[maso|masných]] výrobků než [[lov]] a [[rybolov]]. Kurykanové chovali též [[Velbloud dvouhrbý|dvouhrbé velbloudy]], [[koza domácí|kozy]], [[Ovce domácí|ovce]] a vynikající jezdecké [[Kůň|koně]], kteří byli odváděni jako [[tribut]] na [[Čínské císařství|čínský císařský dvůr]] [[dynastie Tchang]]. Kurykanové rovněž sbírali plané rostliny, např. [[Borovice limba|piniové oříšky]], a zabývali se též [[zemědělství]]m, v Kudinské stepi byly nalezeny pozůstatky jejich zavlažovacích kanálů. Z řemeslných dovedností vynikali v těžbě a zpracování kovů. Kmenový svaz Kurykanů proslul dovednými [[kovář]]i, kteří zpracovávali [[Železo|chladné železo]], z nějž vyrpáběli domácí a zemědělské nářadí, součásti vozů i zbraně. Kromě toho Kurykanové vyráběli nástroje z kamene, kostí a dřeva, vynikali též v hrnčířství a tkalcovství. Dobře známé jsou jejich [[petrogylfy]] a saklní malby. Většina z nich byla nalezena v blízkosti horní [[Lena|Leny]] a města [[Kuda (město)|Kudy]]. Byly vytvoŘeny nanášením červeného okru a kresby znázorňovaly jezdce na koních s velbloudech nesoucí [[korouhev|korouhve]], lovce se zvěří, bojovníky ve zbroji či dlouhých pláštích [17] => [18] => == Mongolské období == [19] => Po celou dobu své existence byli usedlí Kurkanové napadáni nájezdy sousedních tunguzských kmenů z východu, [[Ujgurové|ujguských]] Tokuz Oghuzů z jihu od řeky [[Orchonské údolí|Orchonu]] a [[Jenisejští Kyrgyzové|Jenisejských Kyrgyzů]] ze západu. Na počátku 10. století pronikly do Přibajkalí z jihu [[Mongolové|mongolské]] kmeny. Vleklé boje vyústily v porážku Kurykanů. Většina z nich v průběhu 11.–13. století migrovala podél Leny k severu, kde Kurykané asimilovali tunguzské a [[Jukagirové|jukagirské]] kmeny, na jejichž základě se začala formovat etincká skupina [[Jakuti|Sachů (Jakutů)]]. Zbylá část Kurykanů byla podmaněna a asimilována Mongoly a stali se předky západních [[Burjati|Burjatů]].The Tribe of Kurykans [http://www.baikalinfo.com/html/english_landbaikalolchon_kurykanen.xml.php. dostupné online]{{Nedostupný zdroj}} [20] => [21] => == Odkazy == [22] => === Reference === [23] => {{Překlad [24] => | jazyk = ru [25] => | článek = Курыканы [26] => | revize = 54624923 [27] => }} [28] => [29] => [30] => === Literatura === [31] => * Marjorie Mandelstam Balzer, ''„Shamanic Worlds: Rituals and Lore of Siberia and Central Asia“'', Originally published: New York: M.E. Sharpe, 1990 Includes bibliographical references and index. {{ISBN|1-56324-973-1}} [32] => [33] => === Související články === [34] => * [[Burjati]] [35] => * [[Evenkové]] [36] => * [[Turkuti]] [37] => * [[Insignie prezidenta Turecka]] [38] => [39] => {{Turkické národy}} [40] => [41] => [[Kategorie:Turkické národy]] [42] => [[Kategorie:Turkické kmeny]] [43] => [[Kategorie:Původní malé národy Severu, Sibiře a Dálného východu Ruské federace]] [44] => [[Kategorie:Národy Asie]] [45] => [[Kategorie:Vymřelé etnické skupiny]] [] => )
good wiki

Kurykanové

Kurykanové nebo Kurikanové také Üč Kurykanové, ( 骨利干 pchin-jinem guligan, obvyklou fonetikou: Kuli-kan, Курыканы → Kurykany, Üç Kurikan, doslovně: Trojí Kurykanové, v některých zdrojích: Fury nebo Kury) byli etnickou skupinou či kmenovým svazem smíšeného původu, na jejich etnogenezi se podíleli Turkité, tunguzské skupiny a předkové Burjatů, mající společný název „Kurykan“. Nebyli příiš početní, ale v 6.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Burjati','Tunkinské údolí','Barguzinské údolí','Kuda (město)','Turkické národy','Evenkové','Lena','rybolov','Irkutská oblast','Kül-tegin','Tibeťané','Borovice limba'

Burjati

Evenkové

Lena

Rybolov

Tibeťané