Array ( [0] => 15548112 [id] => 15548112 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kvantum [uri] => Kvantum [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Kvantum''' (z [[latina|lat.]] ''quantum'', „kolik“) je v [[Kvantová fyzika|kvantové fyzice]] nejmenší nedělitelné množství [[Fyzikální veličina|veličiny]], která se podílí na [[Základní interakce|interakci]]. Převod spojité veličiny na násobek [[Diskrétní spektrum|diskrétních]] kvant se nazývá [[kvantování]]. [1] => [2] => Například [[foton]] je kvantum [[Světlo|světla]] nebo jiného [[Elektromagnetické záření|elektromagnetického záření]] určené [[Planckova konstanta|Planckovou konstantou]]. Naopak [[graviton]] jako hypotetické kvantum [[gravitace]] je [[Kvantová gravitace|nevyřešený problém]] a jedním z nejdůležitějších otázek současné fyziky. [3] => [4] => == Fyzika == [5] => Řada významných objevů na konci 19. a počátku 20. století je založena na myšlence, že určité fyzikální [[fyzikální veličina|veličiny]] nejsou spojité a libovolně dělitelné, nýbrž [[kvantování|kvantované]]. Příkladem může být [[foton]] jako elementární jednotka světelné energie nebo vázaný [[elektron]] v klidu jako jednotka hmoty. [6] => [7] => V tomto speciálním smyslu slovo poprvé použil německý fyzik [[Julius Robert von Mayer]] a [[Hermann von Helmholtz]]. [[Max Planck]] si všiml, že zahřívané předměty mění barvu, a roku 1901 publikoval významný článek „O elementárních kvantech hmoty a elektřiny“.M. Planck, Ueber die Elementarquanta der Materie und der Elektricität. In: ''Annalen der Physik'' 309 (1901), str. 564-566. Problém „[[záření černého tělesa]]“ zkoumal také německý fyzik [[Philipp Lenard]]. Roku 1905 publikoval [[Albert Einstein]] článek ''„O jednom heuristickém hledisku na vznik a proměny světla“'', kde vyslovil [[hypotéza|hypotézu]], že záření se děje v prostorově lokalizovaných „světelných kvantech“.A. Einstein, [http://www.physik.uni-augsburg.de/annalen/history/einstein-papers/1905_17_132-148.pdf Über einen die Erzeugung und Verwandlung des Lichtes betreffenden heuristischen Gesichtspunkt], physik.uni-augsburg.de. PDF. In: ''Annalen der Physik'' 17 (1905), str. 132-148. Za tyto objevy obdrželi [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovy ceny]]: Lenard v roce 1905, Planck v roce 1918 a Einstein roku 1921. [8] => [9] => Fyzikální kvantum se vyznačuje [[Dualita částice a vlnění|vlnovou nebo částicovou povahou]] v závislosti na tom, zda je principiálně možné měřit jeho vlastnosti. Je-li zamezeno kvantu jakýmkoliv způsobem interagovat s okolím, získá povahu vlny, v opačném případě existuje jako částice. Přímým důsledkem tohoto chování je neslučitelnost kvantové mechaniky s klasickou fyzikou, kde se zdá, že vlnový, či částicový charakter ovlivňuje pozorovatel pouze svým pozorováním, jelikož i samotný proces pozorování je interakcí.{{Doplňte zdroj}} [10] => [11] => == Předchůdci == [12] => [[Aristotelés]] přesně rozlišil věci počitatelné a oddělené od měřitelných a spojitých ''Metafysika'' 1020a. a kvantitu pokládal za samostatnou [[kategorie (filosofie)|kategorii]], což [[stoicismus|stoikové]] popírali. Myšlenku nespojité, částicové povahy skutečnosti vyslovili řečtí atomisté a rozvedl latinský básník [[Titus Lucretius Carus|Lucretius Carus]] v básni „O přírodě“ z 1. století. Myšlenku oživil například [[Francisco Suárez]], podle něhož se hmota skládá z nedělitelných částic. [[René Descartes]] se snažil ve spise „O světě“ (1633) vysvětlit různé vlastnosti látek z různých tvarů elementárních částeček hmoty, podobně jako atomista [[Pierre Gassendi]].Ritter-Gründer, heslo Quantität. Dalším krokem byl objev chemických prvků v 18. století a objev spontánního radioaktivního rozpadu ([[Henri Becquerel]], 1896). [13] => [14] => == Odkazy == [15] => === Reference === [16] => {{překlad| jazyk = en| článek = Quantum|revize=250919896}} [17] => [18] => === Literatura === [19] => * Ritter – Gründer, ''Historisches Wörterbuch der Philosophie''. Basel 1981nn. Heslo Quantität, sv. 7, sl. 1792- [20] => [21] => === Související články === [22] => * [[Planckův vyzařovací zákon]] [23] => * [[kvantová teorie]] [24] => * [[kvantová teorie pole]] [25] => * [[kvantová elektrodynamika]] [26] => [27] => === Externí odkazy === [28] => * {{Wikislovník|heslo=kvantum}} [29] => [30] => {{Autoritní data}} [31] => [32] => [[Kategorie:Kvantová fyzika]] [] => )
good wiki

Kvantum

Kvantum (z lat. quantum, „kolik“) je v kvantové fyzice nejmenší nedělitelné množství veličiny, která se podílí na interakci.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'foton','kvantování','gravitace','Kvantová gravitace','fyzikální veličina','elektron','Julius Robert von Mayer','Max Planck','Philipp Lenard','graviton','Dualita částice a vlnění','kategorie (filosofie)'

Elektron

Foton

Gravitace

Gravitace je jeden ze základních zákonných principů přírody, který popisuje vzájemné přitažlivé působení mezi hmotnými tělesy.

Graviton

Graviton je hypotetická elementární částice, která by podle některých teorií měla být zprostředkovatelem gravitační síly.

Kvantování