Array ( [0] => 15507705 [id] => 15507705 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kybelé [uri] => Kybelé [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - božstvo [1] => | jméno = Kybelé [2] => | obrázek = Cybele formiae.jpg [3] => | velikost obrázku = [4] => | popisek = mramorová socha Kybelé z latinské Formie, cca 60 př. n. l. [5] => | další jména = [6] => | význam = Velká matka bohů [7] => | symbol = [8] => | bydliště = [9] => | partner = [[Attis]] [10] => | partnerka = [11] => | děti = [12] => | rodiče = [13] => | sourozenci = [14] => | původ = Frýgie [15] => | oblast uctívání = Frýgie, Troáda, starověké Řecko, Římská říše [16] => | období uctívání = [17] => | centrum kultu = Troáda [18] => | významné svatyně = [19] => | římský ekvivalent = [20] => | řecký ekvivalent = [21] => | poznámky = [22] => }} [23] => [24] => '''Kybelé''' ([[Frýžština|frýžsky]] ''Matar Kubileja'', [[Starořečtina|starořecky]] Κυβέλη ''Kybelé'', [[latinsky]] ''Cybele'') je původem [[Frýgové|frýžská]] [[Bohyně Matka|mateřská bohyně]], jejíž kult byl převzat také do [[Řecké náboženství|řeckého]] a [[Starověké římské náboženství|římského náboženství]]. V [[Antika|antice]] byla střediskem jejího kultu [[Troáda]] v dnešním severozápadním [[Turecko|Turecku]], především město [[Pessinúnt]] a blízké hory [[Ída]] a [[Dindymos]], kde byl uctíván s ní spojený černý kámen jež měl spadnout z nebe, a měl bohyni zpodobňovat. Byla ctěna jako bohyně země, plodnosti, divokých zvířat a byla provázena lvy. Často byla titulována jako '''Velká matka''' či '''Velká matka bohů'''. [25] => [26] => V Řecku byla ztotožněna s [[Gaia|Gaiou]], [[Démétér]] a [[Rheia|Rheiou]], v Římě s [[Tellus|Terrou]], [[Ops]], [[Pales]] a [[Bellona|Bellonou]]. Taktéž splývala s [[Kappadokie|kappadockou]] bohyní [[Má]].{{Citace monografie [27] => | příjmení = Neškudla [28] => | jméno = Bořek [29] => | titul = Encyklopedie bohů a mýtů starověkého Říma a Apeninského poloostrova [30] => | vydavatel = Libri [31] => | místo = Praha [32] => | rok = 2004 [33] => | strany = 106–108 [34] => | isbn = 80-7277-264-3 [35] => }}{{Citace monografie [36] => | příjmení = Chance [37] => | jméno = Jane [38] => | titul = Medieval Mythography, Volume Two [39] => | vydavatel = Wipf and Stock [40] => | místo = [41] => | rok = 2019 [42] => | strany = 158 [43] => | isbn = 1532688946 [44] => }} Kybelé je blízká také jiné maloasijské bohyni, [[hermafrodit]]ní [[Agdistis]], jíž byl také přisuzován milenecký vztah s [[Attis|Attidem]]. V některých dobových zdrojích jsou obě božstva jasně oddělována, v jiných ztotožňována.{{Citace monografie [45] => | příjmení = Gasparro [46] => | jméno = Giulia Sfameni [47] => | titul = Soteriology and Mystic Aspects in the Cult of Cybele and Attis [48] => | url = https://archive.org/details/soteriologymysti00gasp_933 [49] => | vydavatel = Brill Publishers [50] => | místo = [51] => | rok = 1985 [52] => | strany = [https://archive.org/details/soteriologymysti00gasp_933/page/n32 34] [53] => | isbn = 90-04-07283-7 [54] => }} Sloužili ji bytosti zvané [[Kúréti]], [[Korybanté]] i trpasličí [[Daktylové]], podle jednoho z podání byla matkou frýgského krále Midase [55] => [56] => Podle oblíbeného mýtu se její milenec Attis zamiloval do [[nymfy]] a bohyně za to na něj seslala šílenství, v kterém se mladík sám [[Kastrace|vykastroval]] a zemřel na způsobená zranění. Z jeho krve pak vzešly [[Violka|violky]]. Attidova smrt byla v mystériích vykládána [[Soteriologie|soteriologicky]] jako záchrana duše z hmotného světa. [57] => {{Citace sborníku [58] => | příjmení = Dowden [59] => | jméno = Ken [60] => | autor = [61] => | odkaz na autora = Olav Hammer [62] => | titul = The Myth that Saves: Mysteries and Mysteriosophies [63] => | odkaz na titul = [64] => | příjmení sestavitele = Dowden [65] => | jméno sestavitele = Ken [66] => | sestavitel = [67] => | sborník = A Companion To Greek Mythology [68] => | odkaz na sborník = [69] => | vydavatel = Wiley-Blackwell [70] => | odkaz na vydavatele = [71] => | místo = [72] => | rok vydání = 2011 [73] => | isbn = 9781444396942 [74] => | url = [75] => | kapitola = [76] => | strany = 296–297 [77] => | jazyk = en [78] => }} [79] => [80] => Antičtí umělci ji zobrazovali jako vysokou ženu, jejíž hlavu věnčí hory, věže nebo hradby měst. Nejčastěji je však zachycena na voze taženém lvy nebo pardály. Mnoho jejích vyobrazení je známo z vázových maleb, kde je obvykle obklopena [[satyr]]y a [[Silénos|silén]]y. [81] => [82] => == Etymologie a tituly == [83] => [84] => Frýžské jméno této bohyně znělo ''Matar Kubileja'' či ''Mater Kubeleja'', snad ve významu „matka hor, horská matka“ a v [[lýdština|lýdštině]] byla nazývána ''Kuvava''. V řečtině pak byla označována jako Κυβέλη ''Kybele'', Κυβήβη ''Kybebe'' či Κύβελις ''Kybelis'', nebo také ''Megalé Métér theón Ídaiá Kybelé'' „Velká matka bohů Ídská Kybelé“. V latině byla nazývána ''Cybele'' nebo také ''Magna Mater deum Ideea „Velká matka bohů Ídská“.'' [85] => [86] => == Řím == [87] => [88] => [[Soubor:Attic relief for Kybele Antikensammlung Berlin.jpg|náhled|Fragment reliéfu s Kybelé v [[Pergamonské muzeum|Pergamonském muzeu]] v Berlíně]] [89] => [90] => V Římě byl zaveden kult Kybelé během [[Druhá punská válka|Druhé punské války]], když bylo roku [[205 př. n. l.]] vysláno na základě věštby ze [[sybila kúmská|sybilských knih]] poselstvo do Pessinúntu, aby byla zajištěna porážka [[Hannibal]]a. Přijetí této maloasijské bohyně připomínalo mytický původ Římanů v [[Trója|Tróji]] jež ležela pod horou Ídou. Poselstvo, díky zprostředkování pergamského krále [[Attalos I.|Attala I.]], úspěšně získalo posvátný kámen a dorazilo s ním do [[Ostia Antica|Ostie]], kde však loď uvízla a podle tradičního podání ji do pohybu uvedla až matrona [[Claudia Quinta]], jež se tím zbavila falešného obvinění z nevěry. Kámen pak byl uložen v chrámu [[Victoria (mytologie)|Victorie]] a byla konána [[Lectisternium|lectisternia]] a hry ''ludi Megalensia''. Poté byl bohyni na [[Palatin]]u postaven chrám, tedy uvnitř [[Pomerium|pomeria]] jako by se jednalo o domácí božstvo, a otevřen 10. dubna [[191 př. n. l.]] Kult, včetně slavností, byl však až do [[Římská republika|konce republiky]] zapovězen římským občanům, výjimkou byla účast na hrách, a její kněžstvo pocházelo z Frýgie či jiných východních zemí. Výrazní byli především kněží-kleštěnci zvaní [[galli (starověký Řím)|galli]]. Omezení byla zrušena až císařem [[Claudius|Claudiem]] v [[1. století]], stále však byla zakázna rituální kastrace. Až v době císařství se také rozšířil Attidův kult. [91] => [92] => O Kybelin kult pečovali dvě kolegia kněží: ''cannophori'' „nosiči rákosí“ a ''dendrophori'' „nosiči dřeva“ a slavnosti bohyně probíhali především v březnu, přičemž vrcholili svátkem [[Hilaria]] „ti veselí“ slavený [[25. březen|25. března]] a končili [[27. březen|27. března]] procesím při kterém byl očišťován posvátný kámen. [93] => [94] => == Odkazy == [95] => [96] => === Reference === [97] => {{Překlad|en|Cybele|950894966}} [98] => [99] => [100] => === Externí odkazy === [101] => * {{commonscat}} [102] => [103] => {{Autoritní data}} [104] => [105] => [[Kategorie:Řečtí bohové]] [106] => [[Kategorie:Římské bohyně]] [107] => [[Kategorie:Mateřské bohyně]] [] => )
good wiki

Kybelé

Kybelé (frýžsky Matar Kubileja, starořecky Κυβέλη Kybelé, latinsky Cybele) je původem frýžská mateřská bohyně, jejíž kult byl převzat také do řeckého a římského náboženství. V antice byla střediskem jejího kultu Troáda v dnešním severozápadním Turecku, především město Pessinúnt a blízké hory Ída a Dindymos, kde byl uctíván s ní spojený černý kámen jež měl spadnout z nebe, a měl bohyni zpodobňovat.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Attis','hermafrodit','Starověké římské náboženství','Bohyně Matka','satyr','Druhá punská válka','lýdština','sybila kúmská','nymfy','Violka','Korybanté','Ostia Antica'

Hermafrodit

Hermafrodit je termín používaný pro organismy, které mají jak mužské, tak i ženské reprodukční orgány.

Korybanté

Lýdština

Nymfy

Satyr

Violka