Array ( [0] => 15507705 [id] => 15507705 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kybelé [uri] => Kybelé [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - božstvo [1] => | jméno = Kybelé [2] => | obrázek = Cybele formiae.jpg [3] => | velikost obrázku = [4] => | popisek = mramorová socha Kybelé z latinské Formie, cca 60 př. n. l. [5] => | další jména = [6] => | význam = Velká matka bohů [7] => | symbol = [8] => | bydliště = [9] => | partner = [[Attis]] [10] => | partnerka = [11] => | děti = [12] => | rodiče = [13] => | sourozenci = [14] => | původ = Frýgie [15] => | oblast uctívání = Frýgie, Troáda, starověké Řecko, Římská říše [16] => | období uctívání = [17] => | centrum kultu = Troáda [18] => | významné svatyně = [19] => | římský ekvivalent = [20] => | řecký ekvivalent = [21] => | poznámky = [22] => }} [23] => [24] => '''Kybelé''' ([[Frýžština|frýžsky]] ''Matar Kubileja'', [[Starořečtina|starořecky]] Κυβέλη ''Kybelé'', [[latinsky]] ''Cybele'') je původem [[Frýgové|frýžská]] [[Bohyně Matka|mateřská bohyně]], jejíž kult byl převzat také do [[Řecké náboženství|řeckého]] a [[Starověké římské náboženství|římského náboženství]]. V [[Antika|antice]] byla střediskem jejího kultu [[Troáda]] v dnešním severozápadním [[Turecko|Turecku]], především město [[Pessinúnt]] a blízké hory [[Ída]] a [[Dindymos]], kde byl uctíván s ní spojený černý kámen jež měl spadnout z nebe, a měl bohyni zpodobňovat. Byla ctěna jako bohyně země, plodnosti, divokých zvířat a byla provázena lvy. Často byla titulována jako '''Velká matka''' či '''Velká matka bohů'''. [25] => [26] => V Řecku byla ztotožněna s [[Gaia|Gaiou]], [[Démétér]] a [[Rheia|Rheiou]], v Římě s [[Tellus|Terrou]], [[Ops]], [[Pales]] a [[Bellona|Bellonou]]. Taktéž splývala s [[Kappadokie|kappadockou]] bohyní [[Má]].{{Citace monografie [27] => | příjmení = Neškudla [28] => | jméno = Bořek [29] => | titul = Encyklopedie bohů a mýtů starověkého Říma a Apeninského poloostrova [30] => | vydavatel = Libri [31] => | místo = Praha [32] => | rok = 2004 [33] => | strany = 106–108 [34] => | isbn = 80-7277-264-3 [35] => }}{{Citace monografie [36] => | příjmení = Chance [37] => | jméno = Jane [38] => | titul = Medieval Mythography, Volume Two [39] => | vydavatel = Wipf and Stock [40] => | místo = [41] => | rok = 2019 [42] => | strany = 158 [43] => | isbn = 1532688946 [44] => }} Kybelé je blízká také jiné maloasijské bohyni, [[hermafrodit]]ní [[Agdistis]], jíž byl také přisuzován milenecký vztah s [[Attis|Attidem]]. V některých dobových zdrojích jsou obě božstva jasně oddělována, v jiných ztotožňována.{{Citace monografie [45] => | příjmení = Gasparro [46] => | jméno = Giulia Sfameni [47] => | titul = Soteriology and Mystic Aspects in the Cult of Cybele and Attis [48] => | url = https://archive.org/details/soteriologymysti00gasp_933 [49] => | vydavatel = Brill Publishers [50] => | místo = [51] => | rok = 1985 [52] => | strany = [https://archive.org/details/soteriologymysti00gasp_933/page/n32 34] [53] => | isbn = 90-04-07283-7 [54] => }} Sloužili ji bytosti zvané [[Kúréti]], [[Korybanté]] i trpasličí [[Daktylové]], podle jednoho z podání byla matkou frýgského krále Midase [55] => [56] => Podle oblíbeného mýtu se její milenec Attis zamiloval do [[nymfy]] a bohyně za to na něj seslala šílenství, v kterém se mladík sám [[Kastrace|vykastroval]] a zemřel na způsobená zranění. Z jeho krve pak vzešly [[Violka|violky]]. Attidova smrt byla v mystériích vykládána [[Soteriologie|soteriologicky]] jako záchrana duše z hmotného světa. [57] => {{Citace sborníku [58] => | příjmení = Dowden [59] => | jméno = Ken [60] => | autor = [61] => | odkaz na autora = Olav Hammer [62] => | titul = The Myth that Saves: Mysteries and Mysteriosophies [63] => | odkaz na titul = [64] => | příjmení sestavitele = Dowden [65] => | jméno sestavitele = Ken [66] => | sestavitel = [67] => | sborník = A Companion To Greek Mythology [68] => | odkaz na sborník = [69] => | vydavatel = Wiley-Blackwell [70] => | odkaz na vydavatele = [71] => | místo = [72] => | rok vydání = 2011 [73] => | isbn = 9781444396942 [74] => | url = [75] => | kapitola = [76] => | strany = 296–297 [77] => | jazyk = en [78] => }} [79] => [80] => Antičtí umělci ji zobrazovali jako vysokou ženu, jejíž hlavu věnčí hory, věže nebo hradby měst. Nejčastěji je však zachycena na voze taženém lvy nebo pardály. Mnoho jejích vyobrazení je známo z vázových maleb, kde je obvykle obklopena [[satyr]]y a [[Silénos|silén]]y. [81] => [82] => == Etymologie a tituly == [83] => [84] => Frýžské jméno této bohyně znělo ''Matar Kubileja'' či ''Mater Kubeleja'', snad ve významu „matka hor, horská matka“ a v [[lýdština|lýdštině]] byla nazývána ''Kuvava''. V řečtině pak byla označována jako Κυβέλη ''Kybele'', Κυβήβη ''Kybebe'' či Κύβελις ''Kybelis'', nebo také ''Megalé Métér theón Ídaiá Kybelé'' „Velká matka bohů Ídská Kybelé“. V latině byla nazývána ''Cybele'' nebo také ''Magna Mater deum Ideea „Velká matka bohů Ídská“.'' [85] => [86] => == Řím == [87] => [88] => [[Soubor:Attic relief for Kybele Antikensammlung Berlin.jpg|náhled|Fragment reliéfu s Kybelé v [[Pergamonské muzeum|Pergamonském muzeu]] v Berlíně]] [89] => [90] => V Římě byl zaveden kult Kybelé během [[Druhá punská válka|Druhé punské války]], když bylo roku [[205 př. n. l.]] vysláno na základě věštby ze [[sybila kúmská|sybilských knih]] poselstvo do Pessinúntu, aby byla zajištěna porážka [[Hannibal]]a. Přijetí této maloasijské bohyně připomínalo mytický původ Římanů v [[Trója|Tróji]] jež ležela pod horou Ídou. Poselstvo, díky zprostředkování pergamského krále [[Attalos I.|Attala I.]], úspěšně získalo posvátný kámen a dorazilo s ním do [[Ostia Antica|Ostie]], kde však loď uvízla a podle tradičního podání ji do pohybu uvedla až matrona [[Claudia Quinta]], jež se tím zbavila falešného obvinění z nevěry. Kámen pak byl uložen v chrámu [[Victoria (mytologie)|Victorie]] a byla konána [[Lectisternium|lectisternia]] a hry ''ludi Megalensia''. Poté byl bohyni na [[Palatin]]u postaven chrám, tedy uvnitř [[Pomerium|pomeria]] jako by se jednalo o domácí božstvo, a otevřen 10. dubna [[191 př. n. l.]] Kult, včetně slavností, byl však až do [[Římská republika|konce republiky]] zapovězen římským občanům, výjimkou byla účast na hrách, a její kněžstvo pocházelo z Frýgie či jiných východních zemí. Výrazní byli především kněží-kleštěnci zvaní [[galli (starověký Řím)|galli]]. Omezení byla zrušena až císařem [[Claudius|Claudiem]] v [[1. století]], stále však byla zakázna rituální kastrace. Až v době císařství se také rozšířil Attidův kult. [91] => [92] => O Kybelin kult pečovali dvě kolegia kněží: ''cannophori'' „nosiči rákosí“ a ''dendrophori'' „nosiči dřeva“ a slavnosti bohyně probíhali především v březnu, přičemž vrcholili svátkem [[Hilaria]] „ti veselí“ slavený [[25. březen|25. března]] a končili [[27. březen|27. března]] procesím při kterém byl očišťován posvátný kámen. [93] => [94] => == Odkazy == [95] => [96] => === Reference === [97] => {{Překlad|en|Cybele|950894966}} [98] => [99] => [100] => === Externí odkazy === [101] => * {{commonscat}} [102] => [103] => {{Autoritní data}} [104] => [105] => [[Kategorie:Řečtí bohové]] [106] => [[Kategorie:Římské bohyně]] [107] => [[Kategorie:Mateřské bohyně]] [] => )
good wiki

Kybelé

Kybelé (frýžsky Matar Kubileja, starořecky Κυβέλη Kybelé, latinsky Cybele) je původem frýžská mateřská bohyně, jejíž kult byl převzat také do řeckého a římského náboženství. V antice byla střediskem jejího kultu Troáda v dnešním severozápadním Turecku, především město Pessinúnt a blízké hory Ída a Dindymos, kde byl uctíván s ní spojený černý kámen jež měl spadnout z nebe, a měl bohyni zpodobňovat.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Attis','hermafrodit','Starověké římské náboženství','Bohyně Matka','satyr','Druhá punská válka','lýdština','sybila kúmská','nymfy','Violka','Korybanté','Ostia Antica'