Array ( [0] => 15485779 [id] => 15485779 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kybernetika [uri] => Kybernetika [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Kybernetika'''{{poznámka|z řeckého κυβερνητικός [''kybernētikós''] ‘týkající se kormidla, řízení’ od κυβερνάω [''kybernáō''] ‘kormidluji, řídím’REJZEK, Jiří. ''Český etymologický slovník''. Verze 1.0. Leda, 2007. Heslo „kybernetika“}} je [[věda]], která se zabývá obecnými principy řízení a přenosu informace ve strojích, živých [[organismus|organismech]] a společenstvích. Název kybernetika se objevil v 19. století, kdy v roce 1834 fyzik [[André-Marie Ampère]] setřídil systém věd a mezi ně zařadil v té době neexistující (jako vizi) vědu o řízení lidské společnosti – kybernetiku. V první polovině 20. stol. se pojem kybernetiky objevuje znova s novou inspirující náplní, již jako vědecký obor. [1] => [2] => Kybernetika se svým pojetím liší od ostatních věd (fyziky, chemie, biologie, ...). Odlišnost spočívá v tom, že ony vědy vidí reálný svět jako svět interakcí (vzájemné působení entit reálného světa){{Citace monografie [3] => | titul = Petr Kulhánek: Mikrosvět a makrosvět [4] => | url = https://www.youtube.com/watch?v=HQgIZl9TpM4 [5] => | jazyk = cs-CZ [6] => }}, zatím co kybernetika ho vidí jako svět, kde něco plyne od někud někam, tedy jedním směrem, může to být nějaký rozruch v reálném světě nebo jindy [[informace]]. Je to pohled, který vznikl při studiu principu [[zpětná vazba|zpětné vazby]], a který byl pro kybernetiku určující. [[Poznání]] reálného světa se tedy odehrává pod jiným zorným úhlem a s jinou interpretací. Tento odlišný pohled začal vznikat ve 20. letech dvacátého století v rodící se elektronice a sdělovací technice. Tímto viděním se potkává s teorií informace a sdělování, a nabízí jim včlenění do společného oboru. [7] => [8] => == Cesta k ustavení== [9] => [10] => Kybernetika vznikala postupným spojením vznikajících teoretických a technických objevů, a je tvořena souběhem, návazností i přesahem poznatků a myšlenek vznikajících ve 20. až 40. letech 20. století zejména pak za 2. světové války v USA.{{Citace elektronického periodika [11] => | titul = Dvojité výročí kybernetiky [12] => | periodikum = vesmir.cz [13] => | url = https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2009/cislo-4/dvojite-vyroci-kybernetiky.html [14] => | datum přístupu = 2022-09-12 [15] => }}Jan Romportl: Historie kybernetiky a umělé inteligence v kontextu filosofie vědy, https://otik.uk.zcu.cz/bitstream/11025/3475/1/DP_TFK_romportl.pdf [16] => [17] => Stěžejními jsou: [18] => [19] => * [[zpětná vazba]], nikoli jen jako jev, ale jako nový pohled na dění v reálném světě, [20] => [21] => * člověk (jeho psychické a motorické vlastnosti) ve smyčce zpětné vazby, původně strategie řízení palby z mobilních stanovišť a na ně (např. letadel), a predikce očekávané lidské reakce ve smyčce zpětné vazby, [22] => [23] => * [[automatické řízení]] založené na principu zpětné vazby, rozpoznatelné v živé přírodě, v lidské společnosti a použité v umělém světě techniky (vznikající obor automatického řízení),{{Citace elektronického periodika [24] => | titul = Začalo to u kanónů. Příběh zakladatele kybernetiky Norberta Wienera [25] => | periodikum = iDNES.cz [26] => | url = https://www.idnes.cz/technet/veda/norbert-wiener.A140321_170840_veda_kuz [27] => | datum vydání = 2014-03-23 [28] => | jazyk = cs [29] => | datum přístupu = 2022-09-12 [30] => }} [31] => [32] => * [[informace]] jako nový pojemClaude Elwood Shannon, Warren Weaver: „A mathematical theory of communication“, 1948 vyvolaný rozvojem sdělovacích zařízení a rodících se počítačů. Informace nejen plyne od někud někam (je přenášena), ale musí být i ukládána (pamatována), zpracovávána a je třeba ji kvantifikovat,Ralph V. L. Hartley, 1928 [33] => [34] => * informace umožňuje dívat se na reálný svět jinak než tradiční vědy, a též v jiné interpretaci použitelné napříč vědními obory, [35] => [36] => * model a [[systém]] vnikající na poznatku, že procesy reálného světa lze studovat a popisovat tak (existují metody), že to nezáleží na jejich hmotné podstatě. Pro modelování procesů reálného světa se používají analogové počítače, a existují již i číslicové a na jejich dalším vývoji se pracuje [37] => [38] => * objevuje se matematický model neuronové sítě lidského mozku,Warren McCulloch and Walter Pitts, "A Logical Calculus of Ideas Immanent in Nervous Activity", 1943, Bulletin of Mathematical Biophysics 5:115–133. a úvahy, zda by některé mozkové činnosti bylo možno modelovat, odtud už je jen krok k myšlence modelování lidské inteligentní činnosti. [39] => [40] => Za zakladatele je považován [[Norbert Wiener]], americký matematik, který vydal v roce [[1948]] knihu Kybernetika aneb řízení a sdělování u organismů a strojů. Wienerova práce stojí i na poznatcích mnoha dalších vědců, a její význam je především v oficiálním ustavení nového vědeckého oboru. Autorita Norberta Wienera rychle dosáhla nebývalé intenzity a nejen přivolala pozornost mnoha vědců, ale zejména stmelila dosavadní (výše uvedené) oddělené proudy do nové vědy – kybernetiky. [41] => [42] => Dle Akademického slovníku je rovněž '''kybernetika''' naukou, která se zabývá studiem složitých [[informační systém|informačních systémů]]. [43] => [44] => Úžeji a historicky je kybernetika vědou o technické reprezentaci lidských biologických schopností a vice versa hledá biologické obdoby již známých technických řešení. Návaznost na biologii platí obecně, nicméně se nejčastěji zabývá biologickými schopnostmi člověka, je tedy často [[antropomorfismus|antropomorfní]], a to už svými definicemi (např. [[kandela]]), ze kterých je až následně lidský faktor odstraňován. Například se nejprve řešila elektronizace lidského vidění, až později došlo i na jiné organismy: Např. [[pes domácí|psi]] (černobílé), různé [[Gamut|gamuty]] ([[Infračervené záření|IR]], [[Ultrafialové záření|UV]] u včel a některých ptáků) vs. [[strašek]] s až 12 barvami oproti lidským pouhým třem ([[RGB]]). Pro účely kybernetiky jsou v přírodě hledány nejjednodušší příklady základních evolučních řešení: Jako [[Modelový organismus|modely]] se používají [[Háďátko obecné|háďátko]], [[octomilka]], [[švábi]] (už i jako [[kyborg]]ové: s uťatou hlavou, ovšem jen makroskopicky formou [[vivisekce]]) a další. Vrcholnou metou praktické kybernetiky je [[elektro-biologický interface]], [[Rozhraní (informatika)|rozhraní]] pro oboustranný přenos informace mezi tělem a elektronikou, naší nejzvládnutější technologií. Tím by se plně otevřela oblast [[bionika|bioniky]], s praktickým použitím nejen v [[protetika|protetice]]. [45] => [46] => == Dějiny kybernetiky == [47] => Za praotce „kybernetiky“ je označován [[Hérón Alexandrijský]] (1. st. n. l.). Ve svém díle ''Automata'' se věnuje [[automatizace|automatizaci]] a toto dílo tak bývá označováno za první knihu o kybernetice. Popisuje v něm různá zařízení, např. olejovou lampu, do které se automaticky doléval olej, automatický pohyb loutek, samočinně zavírané dveře chrámu a dokonce automat na antickou limonádu (někdy je uváděno na svatou vodu), do kterého se vhazovala mince.Ivan Štol, Dějiny fyziky, Prometheus s.r.o., Praha 2011, dotisk 1. vydání, str. 87, {{ISBN|978-80-7196-375-2}} [48] => [49] => Název kybernetika se objevil v 19. století, v roce 1834, když [[Fyzika|fyzik]] [[André-Marie Ampère|André-Marie Ampére]] setřídil systém věd a mezi ně zařadil v té době neexistující, vědu o řízení lidské společnosti – kybernetiku (teoretický pojem). Základní princip kybernetické teorie řízení do technické praxe zavedl [[James Watt]], který ji uplatnil ve svém parním stroji v roce 1765. [50] => [51] => [[Plzeň|Plzeňský]] rodák [[Profesor|prof]]. Jaroslav Hrdina (1871 – 1931) je známější jako Jaroslav Ivanovič Grdina (v dětství se s rodiči přestěhoval do [[Rusové|Ruska]]). Po studiu získal titul báňského [[Inženýr|inženýra]] a pracoval (i jako vedoucí) na katedře [[Mechanika|mechaniky]] na Technickém učilišti v Jekatěrinoslavi (dnešním [[Dněpropetrovsk|Dněpropetrovsku]]) na [[Ukrajina|Ukrajině]], kde potom působila řada jeho žáků ve 20. století na technických [[Vysoká škola|vysokých školách]] na katedrách mechaniky (v té době jich bylo na Ukrajině asi 50). Kromě pedagogické činnosti se věnoval zkoumání podobnosti mezi [[Lidské tělo|lidským tělem]] a mechanickým zařízením. Části lidského těla si představoval jako mechanická zařízení – kosti jako páky, klouby jako pohyblivé spoje, atd. Zabýval se myšlenkou [[Servomotor|servomotoru]] o třicet let dříve, než k němu dospěl [[Američané|americký]] elektroinženýr Harold Locke Hazen roku 1934. Grdina uveřejnil mezi lety 1898 až 1924 27 odborných článků. Sice se zaměřil pouze na mechanické jevy a nevěnoval se zkoumání struktur, jako je řízení a přenášení signálů, ale stal se inspirací Norberta Wienera, který uměl rusky, a jeho kolegů.{{Citace elektronické monografie [52] => | příjmení = Mareš [53] => | jméno = Milan [54] => | titul = Zdroje informace a její měření [55] => | url = https://www.prf.jcu.cz/data/files/344/433/4691zdroje-informace-a-jeji-mereni.pdf [56] => | vydavatel = Jihočeská univerzita, Přírodovědecká fakulta [57] => | místo = České Budějovice [58] => | datum vydání = 2018 [59] => | datum přístupu = 26.8.2021 [60] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20191011090632/https://www.prf.jcu.cz/data/files/344/433/4691zdroje-informace-a-jeji-mereni.pdf [61] => | datum archivace = 2019-10-11 [62] => | nedostupné = ano [63] => }}{{Citace elektronické monografie [64] => | příjmení = Šoch [65] => | jméno = Jan [66] => | příjmení2 = Kudlík [67] => | jméno2 = Matěj [68] => | titul = Československý přínos ke vzniku kybernetiky a umělé inteligence [69] => | url = http://akce.fs.vsb.cz/2000/KonfFS04/Proceedings/papers/38.pdf [70] => | vydavatel = VSB-TU, FAST [71] => | místo = Ostrava [72] => | datum přístupu = 27.8.2021 [73] => }} [74] => [75] => Některými autory bývá jako první dílo o kybernetice považován titul ''Psychologie consonantiste,'' napsaný [[Rumunsko|rumunským]] [[Lékař|lékařem]] [[Stefanem Odoblejou]] (1902-1978), který žil v [[Paříž|Paříži]] a knihu vydal v roce 1938. Je zaměřena více na psychologické problémy a má blízko ke studiu lidského myšlení, proto jako „první“ nebyla uznána. V roce 1943 vyšel článek ''Behaviour, Purpose and Teleology'' a velká část kybernetiků počítá dějiny své vědy od té doby. Pod článkem jsou podepsáni tři autoři: vedle Norberta Wienera, mexický lékař, fyziolog a vynikající matematik [[Arturo Rosenblueth]] (1900-1970) a inženýr [[Julian Bigelow]] (1913–2003) – patří mezi [[Konstrukce|konstruktéry]] prvního [[Počítač|digitálního počítače]] IAS, sestrojeného podle [[John von Neumann|von Neumannova]] návrhu. [76] => [77] => Kybernetika byla ve svých počátcích spojována s [[Počítač|počítači]] nebo jejich konstrukcí. Patří však mezi teoretické matematické disciplíny, respektive spojení matematických disciplín. [78] => [79] => Moderní kybernetika se vyvíjela odlišně v různých zemích. V [[Severoatlantická aliance|západních zemích]] víceméně splynula s obecnou teorií systémů a řada oborů, které byly považovány za součást kybernetiky, se vyvíjí jako samostatné obory – například [[informatika]], [[umělá inteligence]] nebo [[Neuronová síť|neuronové sítě]]. V zemích [[Východní blok|východního bloku]] byla nejprve kybernetika považována za „[[Buržoazní pavěda|buržoasní pavědu]]“, z čistě [[ideologie|ideologických]] důvodů.{{Citace elektronického periodika [80] => | titul = Kybernetika [81] => | periodikum = vesmir.cz [82] => | url = https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/1998/cislo-11/kybernetika.html [83] => | datum přístupu = 2022-09-12 [84] => }} Začala být znovu přijímána až v polovině 50. let. Pak se naopak stala zastřešující disciplínou pro mnoho oborů, které se v zemích mimo východní blok osamostatnily. Za součást kybernetiky byla považována například i informatika. [85] => [86] => == Základní pojmy kybernetiky == [87] => * [[informace]] [88] => ** [[vstup]]/[[výstup]] – hodnoty [89] => * [[vstup/výstup]] – fyzické zařízení [90] => ** [[kanál]], [[rozhraní (informatika)]] [91] => ** [[senzor]] [92] => ** [[převodník]] [93] => * [[řízení]] (control) [94] => ** [[ovládání]] [95] => ** [[Regulace (technika) |regulace]] [96] => * [[zpětná vazba]] [97] => * [[paměť]] [98] => ** [[elektronická paměť]] [99] => * [[stabilita]] [100] => ** [[rovnovážný stav]] [101] => ** [[kmitání]] [102] => [103] => == Obory kybernetiky – použití == [104] => * regulace, technické řízení [105] => * bionika, [[biokybernetika]] [106] => * [[Informační technologie]] [107] => * fungování [[ekonomika|ekonomiky]] – viz [[teorie systémů]] [108] => * globální vývoj společnosti {{Fakt/dne|20190403220340|vývoj, tedy historie?}} [109] => * mezilidské vztahy {{Fakt/dne|20190403220340|psychologie do kybery nepatří}} [110] => [111] => Procesy různé povahy se dají sledovat jako získávání, uchování, zpracování a interpretace [[Informace|informací]]. [112] => [113] => == Nejdůležitější principy kybernetiky == [114] => * [[Zpětná vazba]]: Princip zpětné vazby byl znám již dříve v regulační technice a používal se při návrhu zpětnovazebních zesilovačů pro účely sdělovací techniky. Zakladatelé kybernetiky ale rozpoznali, že jde o velmi obecný princip. Je především zásluhou kybernetiky, že se stal obecně známým a umožnil vysvětlit řadu dějů odehrávajících se v nejrůznějších [[dynamický systém|dynamických systémech]]. [115] => * [[Informace]]: Postupně vznikla exaktní teorie informace, ve které je pro reprezentaci neurčitosti použita [[teorie pravděpodobnosti|pravděpodobnost]]. Informace doplnila náš fyzikální obraz světa v tom smyslu, že jde o stejně důležitou entitu, jako je hmota či energie. Informace je zřejmě nejfrekventovanějším pojmem, který kybernetika přinesla. Zpracování informace se stává stále důležitějším a pomalu ale jistě mění charakter našeho života. [116] => * '''Model''': Systematické studium různých systémů vedlo k poznatku, že systémy různé fyzikální podstaty mohou mít velmi podobné chování a že chování jednoho systému můžeme zkoumat prostřednictvím chování jiného, snáze realizovatelného systému ve zcela jiných časových či prostorových měřítcích. Ukázalo se, že mnohé systémy [[mechanika|mechanické]], [[hydraulika|hydraulické]], [[pneumatika|pneumatické]], tepelné a jiné jsou formálně popsány stejnými [[Diferenciální rovnice|diferenciálními rovnicemi]] jako [[Elektrický obvod|elektrické obvody]]. Tento poznatek vedl k vytváření speciálních elektrických obvodů sloužících jako [[analogový počítač|analogové počítače]], jež však byly vytlačeny [[symbolický model|symbolickými modely]] na [[počítač|číslicových počítačích]]. [117] => * '''Zákon nutné variety''': Zákon zjednodušeně říká, že chceme-li pomocí řídícího systému odstranit neurčitost v proměnných řízeného systému, pak množství neurčitosti odstraněné za jednotku času je nejvýše kapacita řídícího systému jako [[komunikační kanál|komunikačního kanálu]]. Jinak řečeno, pro dobré řízení musí být řídící systém v jistém smyslu modelem řízeného systému. [118] => [119] => [120] => == Rozdělení kybernetiky == [121] => Z praktického hlediska můžeme kybernetiku rozdělit na následující části podle přístupu i aplikací: [122] => # [[teoretická kybernetika]] [123] => # [[aplikovaná kybernetika]] [124] => [125] => === Teoretická kybernetika === [126] => Teoretická kybernetika studuje především obecné vlastnosti a chování systémů. Zabývá se obecným popisem vlastností a chování systémů. Z tohoto pohledu zahrnuje teoretická kybernetika [[teorie systémů|teorii systémů]] a teoretickou informatiku. [127] => [128] => ==== Systém ==== [129] => [[Systém]] lze definovat různým způsobem, základní definice jsou: [130] => # Systém je daná množina veličin. [131] => # Systém je daná množina variací veličin v čase. [132] => # Systém je časově invariantní vztah mezi současnými a předchozími nebo budoucími hodnotami veličin. [133] => # Systém je daná množina prvků spolu s jejich chováním a množina vazeb mezi těmito prvky a okolím. [134] => # Systém je množina stavů a množina přechodů mezi stavy. [135] => [136] => Podle toho, jaký přístup volíme, bude ta která definice více či méně vhodná. Např. definice č. 1 a 2 budou vhodné při prvním studiu složitých systémů, definice č. 3 bude vhodná při návrhu regulace, definice č. 4 při kybernetickém přístupu v biologii nebo ve fyzice a definice č. 5 v teoretické informatice. [137] => [138] => === Aplikovaná kybernetika === [139] => Aplikovaná kybernetika představuje použití kybernetického přístupu při analýze, modelování a simulaci a návrhu systémů, dále aplikuje poznatky kybernetiky do dalších oblastí. Aplikovaná kybernetika zasahuje do mnohých oblastí lidské činnosti – zahrnuje totiž mj. následující obory: [140] => * technická kybernetika jako hlavní aplikační oblast [141] => * informatika [142] => * biokybernetika [143] => * ekonomika [144] => * [[management]] jako teorii řízení [145] => * [[sociologie]] [146] => a mnohé další. [147] => [148] => ==== Model systému ==== [149] => Modelem systému nazýváme jakýkoliv zjednodušený popis systému, který v sobě akumuluje důležité vlastnosti systému. Žádoucí je, aby model umožňoval i predikci chování systému v zatím neověřených podmínkách. [150] => [151] => == Poznámky == [152] => {{poznámky}} [153] => == Reference == [154] => [155] => [156] => == Související články == [157] => * [[John von Neumann]] [158] => * [[Kybernetika druhého řádu]] [159] => * [[Teorie řízení]] [160] => [161] => == Externí odkazy == [162] => * {{Wikislovník|heslo=kybernetika}} [163] => * {{Commonscat}} [164] => * [http://labe.felk.cvut.cz/~tkrajnik/kui2/ Přednášky o kybernetice v pdf] {{Wayback|url=http://labe.felk.cvut.cz/~tkrajnik/kui2/ |date=20070127221451 }} [165] => [166] => {{Pahýl}} [167] => {{Autoritní data}} [168] => [169] => [[Kategorie:Kybernetika| ]] [170] => [[Kategorie:Teorie systémů]] [171] => [[Kategorie:Informatika]] [172] => [[Kategorie:Aplikovaná matematika]] [] => )
good wiki

Kybernetika

Kybernetika je věda, která se zabývá obecnými principy řízení a přenosu informace ve strojích, živých organismech a společenstvích. Název kybernetika se objevil v 19.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'informace','zpětná vazba','Počítač','teorie systémů','Informace','André-Marie Ampère','John von Neumann','Vysoká škola','Stefanem Odoblejou','výstup','Buržoazní pavěda','Lidské tělo'

Informace

Počítač

Výstup