Array ( [0] => 15521084 [id] => 15521084 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kyrenaika [uri] => Kyrenaika [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Map of Cyrenaica (cropped).png|náhled|upright=0.8|Poloha Kyrenaiky]] [1] => '''Kyrenaika''' (též '''Cyrenaica''', [[arabsky]] برقة / ''Barqa'', [[řecky]] Κυρηναία / ''Kyrenaía'', [[Latina|Latinsky]] ''Cyrenae'' / ''Kyréné'') je rozsáhlé historické území na východě [[Libye]], přiléhající k egyptským hranicím. V počáteční fázi samostatného státu Libye (1951–1963) byla Kyrenaika jednou ze tří autonomních provincií. V současnosti již Kyrenaiku v administrativním uspořádání Libye nenajdeme. Je rozdělena do více správních jednotek označovaných jako Sha´biyat. [2] => [3] => Název Kyrenaika je odvozen od [[starověk]]é řecké osady [[Kyréné]], založené v 7. století př. n. l. V arabštině se pro tento region vžil název Barka. Z Kyréné pocházel v 1. století př. n. l. muž jménem [[Šimon z Kyrény|Šimon (z Kyrény)]], který podle evangelia pomohl nést kříž [[Ježíš Kristus|Ježíši Kristu]]. [4] => [5] => == Historie == [6] => Území Kyrenaiky bylo původně obýváno libyjskými kmeny, které za [[Nová říše|XIX. a XX. egyptské dynastie]] podnikaly výpady do Egypta. V [[7. století př. n. l.]] do oblasti přišli Řekové a založili zde své osady. [7] => V období [[Helénismus|helénismu]] se stala součástí [[Ptolemaiovský Egypt|říše Ptolemaiovců]]. Od [[1. století př. n. l.]] byla Kyrenaika římskou provincií, od [[5. století]] součástí [[Byzantská říše|Byzantské říše]]. V [[7. století]] se oblast dostala do rukou Arabů, v [[16. století]] osmanských Turků. Ve [[20. století]] byla Kyrenaika prohlášena italskou kolonií. Po [[druhá světová válka|2. světové válce]] byla Kyrenaika pod vojenskou správou [[Spojené království|Velké Británie]] až se nakonec roku [[1951]] stala jednou ze tří provincií samostatné Libye. [8] => [9] => === Řecká kolonizace === [10] => Byli to obyvatelé řeckého ostrova [[Théra (ostrov)|Théra]], pod vedením oikisty Batta, kteří v polovině 7. století př. n. l. založili osadu Kyréné, jež dala později jméno celé oblasti. Bylo to údajně po sedmiletém období sucha nebo v souvislosti s příkazem delfské věštkyně, když se Théřané rozhodli nalodit na dlouhou cestu, která podle [[Hérodotos|Hérodótových]] svědectví vyústila v založení Kyréné. [11] => [12] => Území, dnes vyprahlé, tehdy však zimními a jarními dešti hojně svlažované, rodilo plodiny všeho druhu, zejména olej, víno a ve starověku oblíbené silfium. Úrodná oblast kolem Kyréné přitahovala další osadníky a tak záhy vznikly v blízkém okolí další osady. Byl postaven přístav Apollonia (Marsa Susa), dále Teucheira (Tocra), Berenice (Benghazi) a Barka (Al Marj). Tyto osady se začaly později označovat souhrnným názvem Pentapolis (Pětiměstí). Dominantním ekonomickým odvětvím byl [[obchod]]. Osady, především Kyréné a přístav Apollonia, exportovaly africké zboží dále do [[Středomoří]]. [13] => [14] => Prvním králem se stal vůdce kolonistů ''oikestés'' Alexandros, který přijal jméno Battos (libyjsky ''vládce'') a založil vlastní dynastii. Kyrenaika tak byla spravována [[Tyrannis|tyran]]y z rodu Battova, kteří se při své cestě k moci, nelekali ani největších ukrutností. Kyrenaika byla natolik silná, že roku [[570 př. n. l.]] odrazila Egypťany a Libyjce. Roku [[530 př. n. l.]] si nechal král Battos III. od slavného zákonodárce Démonaga vypracovat ústavu a propracovaný státní systém řízený senátem. Vzniklo tak moderní zřízení, podobné dnešní konstituční monarchii. Král Battos III. udržoval přátelské vztahy s faraonem [[Ahmose II.|Ahmosem II.]], za něhož provdal i svou dceru Láódíku. Tím si zajistil podporu Egypta proti odbojné libyjské šlechtě.{{Citace monografie [15] => | příjmení = Wellner, L. V. (Luděk Václav), 1960- [16] => | jméno = [17] => | příjmení2 = [18] => | jméno2 = [19] => | titul = Labutí píseň faraonů : Egypt mezi Ramessovci a Alexandrem [20] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/1085412639 [21] => | vydání = 1 [22] => | vydavatel = [23] => | místo = Praha [24] => | rok vydání = 2018 [25] => | počet stran = 444 stran, 24 nečíslovaných stran obrazových příloh [26] => | strany = 265,266 [27] => | isbn = 978-80-7557-163-2 [28] => | isbn2 = 80-7557-163-0 [29] => | oclc = 1085412639 [30] => }} Roku [[525 př. n. l.]] však Egypťané podlehli v [[Bitva u Pelúsia|bitvě u Pelúsia]] [[Perská říše|Peršanům]], jimž zůstali poddáni až do dob [[Alexandr Veliký|Alexandra Velikého]]. V roce [[520 př. n. l.]] Battos III. zemřel a jeho vdova Feretímé nechala korunovat králem jejich syna Arkesiláa III., ten však odmítl respektovat vypracovanou ústavu. Za to byl občany vyhnán, a tak se uchýlil s matkou na ostrov [[Samos]]. S vojenskou pomocí místního tyrana Maiandria se královna se synem vrátili do Kyrenaiky a část kýrénských odpůrců bylo nuceno utéci na [[Théra (ostrov)|Théru]]. Král Arkesiláos III. nakonec přenechal vládu matce, poté co se oženil s dcerou krále městského státu Barké. V roce [[513 př. n. l.]] vypuklo v Barké povstání, při kterém byl Arkesiláos III. spolu s tchánem zavražděn. Královna Feretímé se z obavy, že by mohla vzpoura vypuknout i v Kyréně, obrátila s žádostí o pomoc perskou správu v Egyptě. Peršané následně vojensky vytáhly proti městům Kyréné a Barké, která byla po devítiměsíčním obléhání dobyta. Královna Feretíme se obyvatelům Barké pomstila tím, že je nechala deportovat na nejzazší místo perské říše, do [[Baktrie]], krátce poté zemřela. Na trůn usedl její mladší syn Battos IV., který však již nevládl samostatně ale pod dohledem memfidského [[Satrapie|satrapy]]. V podstatě tím skončila vláda dynastie Battovců v Kyreanice.{{Citace monografie [31] => | příjmení = Wellner, L. V. (Luděk Václav), 1960- [32] => | jméno = [33] => | příjmení2 = [34] => | jméno2 = [35] => | titul = Labutí píseň faraonů : Egypt mezi Ramessovci a Alexandrem [36] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/1085412639 [37] => | vydání = Vydání první [38] => | vydavatel = [39] => | místo = Praha [40] => | rok vydání = [41] => | počet stran = 444 stran, 24 nečíslovaných stran obrazových příloh [42] => | strany = 296, 297 [43] => | isbn = 978-80-7557-163-2 [44] => | isbn2 = 80-7557-163-0 [45] => | oclc = 1085412639 [46] => }} [47] => [48] => Po Alexandrově smrti byla Kyrenaika zmítána [[Občanská válka|občanskou válkou]]. Uprchlíci prosili na dvoře egyptského vládce [[Ptolemaios I. Sótér|Ptolemaia I. Sótéra]] o pomoc a ten jim vyhověl. Přestože se dvě dosud válčící strany proti němu spojily, porazil je a roku 322 př. n. l. se ujal vlády na Kyrenaikou. Byl to významný krok, neboť Kyrenaika byla do té doby známa svou více než stoletou tradicí republikánských svobod. Snad i proto se nikdy nestala klidnou součástí egyptské říše a představovala spíše zdroj potenciálních problémů. Řada povstání vedla [[Ptolemaios I.|Ptolemaia I.]] k dosazení svého syna Magase, jako vicekrále Kyrenaiky. Po jeho smrti však byla Kyrenaika opět včleněna do egyptské říše. Až [[Ptolemaios VIII.]] Physcon předal trvale vládu nad Kyrenaikou svému synovi Ptolemaiovi Apionovi. Apion se nikdy neoženil a neměl ani děti. Ve své závěti pak odkázal své panství římské republice. Apion tak pravděpodobně splnil vůli svého otce, který byl [[Starověký Řím|Římu]] značně zavázán za podporu proti svému bratru Ptolemaiovi VI. Roku [[96 př. n. l.]] tak Kyrenaika přešla do rukou Římské republiky. [49] => [50] => === Římská provincie === [51] => Římská republika tento dar přijala a nechala oblast pod správou místních [[guvernér]]ů. Během této doby se v Kyréné usídlila početná židovská komunita, která se po potlačení židovského povstání v Judeji ([[66 př. n. l.|66]]–[[70 př. n. l.]]) ještě rozrostla. V roce [[74 př. n. l.]] však byl kvestor Lentulus Marcellinus pověřen anexí Kyrenaiky a jejím připojením. Kyrenaika byla s Krétou spojena do jedné provincie. Během druhého triumvirátu byla oblast sférou vlivu Marca Lepida a Marca Antonia. [[Marcus Antonius]] zde zformoval 3. legii, které dal jméno podle této provincie, a která sloužila pak dalších pět století. Během prvního století byla Kyrenaika jednou z nejpoklidnějších oblastí Říše. Nepokoje nastaly během vlády císaře Trajána. Došlo k židovskému povstání vedenému domnělým mesiášem Lukášem. Traján toto povstání krutě potlačil. Během jeho kruté vojenské kampaně ([[115]]–[[116]]) uprchly z provincie desítky tisíc Židů, Řeků a křesťanů. [52] => [53] => V roce [[296]] byla Kyrenaika rozdělena do dvou provincií: Libya Superior a Libya Inferior. V roce [[395]] stala se Kyrenaika součástí nově vzniklé Východořímské říše. Na počátku 5. století trpěla oblast nájezdy Vandalů, kteří si v sousední bývalé provincii Tripolitania zřídili své království. V roce 533 je však vypudil legendární byzantský vojevůdce Belisarius. Součástí Byzantské říše byla Kyrenaika do roku [[643]], kdy byla dobyta 2. islámským chálifou Umarem. [54] => [55] => === Arabové a Osmanská říše === [56] => [[Image:Ottoman Provinces Of Present day Libyapng.png|náhled|upright=0.8|Osmanské provincie Libye]] [57] => V tomto období se název Kyrenaiky změnil na Barka podle nového hlavního města provincie, Barky. Poté, co se v [[8. století]] rozpadla mohutná říše Umajjovské dynastie, byla Kyrenaika přičleněna k Egyptu a stala se později součástí Fátimovského chalifátu. Když i ten podlehl vnitřnímu rozkladu a vpádům Seldžuckých Turků, založil Saladin Ajjubidovský [[sultanát]], jehož západní hraniční oblastí se stala právě Kyrenaika. Postavení Kyrenaiky bylo stejné i v době Mamluckého sultanátu. Bitva u Ridaniye roku 1517 znamenala konec Mamluckého sultanátu a začátek nadvlády [[Osmanská říše|Osmanské říše]]. V 19. století fungoval na území Kyrenaiky emirát Barka, který byl oficiálně podřízen tureckému sultánovi. Osmanští Turkové ovládali oblast až do roku [[1912]]. Konec osmanské vlády v Kyrenaice přinesli až Italové. [58] => [59] => === Italská kolonizace === [60] => Sjednocená Itálie, trpěla, jako mladá evropská mocnost, nedostatkem koloniálních území. Državy slábnoucí Osmanské říše představovaly ideální cíl italské expanze. Oko padlo Italům na provincie v severní Africe, [[Tripolsko]] a Kyrenaiku. Pod záminkou ochrany italských zájmů v severní Africe vyhlásila Itálie roku [[1911]] válku Osmanské říši, která se nazývala [[Italsko-turecká válka|Italsko-tureckou]] nebo také Tripolskou válkou. Během krátké doby se Italům podařilo obsadit všechna větší města na pobřeží, avšak při pokusu dostat se dále do vnitrozemí byli odraženi arabskými kmeny. Během těchto akcí došlo k vůbec prvnímu bojovému nasazení letadel. Válka se poté přesunula do [[Egejský region|egejské oblasti]]. Roku [[1912]] byli Turci, tlačeni hrozícím konfliktem s balkánskými státy, donuceni podepsat s Itálií mírovou smlouvu. V rámci této smlouvy vyklidili Tripolsko a Kyrenaiku a předali ji pod správu Itálie. Kyrenaiku se však Italům nepodařilo zcela obsadit a tak požívala značné autonomie v rámci [[Italské kolonie|italské koloniální říše]] (vlastní parlament). Až po další válce v letech [[1922]]–[[1928]] byla Kyrenaika zcela podrobena a roku [[1929]] spojena s [[Tripolsko|Tripolskem]] a [[Fezzán]]em. Spojením těchto tří území vznikla [[Italská Libye|kolonie Libye]]. V roce [[1938]] se pobřežní části Kyrenaiky i Tripolska staly integrální součástí Itálie, zatímco ve vnitrozemí vznikla [[provincie Libyjská Sahara]]. [61] => [62] => === Cesta k nezávislosti === [63] => [[Soubor:Flag of Cyrenaica.svg|náhled|upright|Vlajka Kyrenaiky v letech [[1949]]–[[1951]]]] [64] => Během druhé světové války bylo území Libye svědkem rozsáhlých válečných operací. Válčící strany (Němci, Italové a Britové) se střídali v kontrole nad touto oblastí. Ke konci roku [[1942]] se Britům podařilo definitivně vytlačit italsko-německé jednotky z Libye. Po zbytek války a po ní byly Tripolsko a Kyrenaika spravovány Velkou Británií. Poté, co došlo v roce [[1949]] k rozsáhlým nepokojům, rozhodla [[Organizace spojených národů|OSN]] o plném osamostatnění Libye. Toto rozhodnutí bylo naplněno roku [[1951]], kdy spojením Fezzánu, Tripolska a Kyrenaiky vznikl nezávislý stát, [[Libyjské království]]. [65] => [66] => === Oddělení od Libye === [67] => [[Soubor:Libyen neue Gemeinden bezeichnet.png|náhled|upright=0.9|Správní rozdělení Libye {{nowrap|([[2001]]–[[2007]])}}]] [68] => Představitelé východní části Libye vyhlásili v březnu [[2012]] autonomii oblasti, kde se nachází většina ropných polí.[http://www.blisty.cz/art/62574.html Kyrenaika vyhlásila autonomii] [69] => [70] => == Kyrenaiští panovníci == [71] => === Kyrenaiští šejkové (1843–1920) === [72] => ;[[Dynastie Sanussi]] (1843–1920) [73] => * 1843–1859 Zajíd [[Muhammad as-Sanussi|Muhammad ibn Ali as-Sanussi]] [74] => * 1859–1902 [[Zajíd Muhammad al-Mahdi bin Zajíd Muhammad al-Senussi]] [75] => * 1902–1918 Zajíd Ahmad ibn Zajíd [[Muhammad aš-Šarif as-Sanussi]] [76] => * 1918–1920 Zajíd [[Idris I.|Muhammad Idrís as-Sanussi]] [77] => [78] => === Kyrenaiští emírové (1920–1929, 1946–1951) === [79] => ;[[Senussiové]] (1920–1951) [80] => * 1920–1929 [[emír]] Zajíd [[Idris I.|Muhammad Idrís as-Sanussi]], roku 1929 zbaven moci, roku 1946 restaurován, roku 1959 přijal titul „král Libye“, v roce 1969 svržen [[Vojenský převrat v Libyi|vojenským pučem]] [[Muammar Kaddáfí|Muammara Kaddáfího]] [81] => [82] => == Odkazy == [83] => === Reference === [84] => [85] => [86] => === Související články === [87] => * [[Libye]] [88] => * [[Legenda o založení Kyréné]] [89] => * [[Marmarica]] [90] => [91] => === Externí odkazy === [92] => * {{Commonscat}} [93] => * {{cs}} [https://web.archive.org/web/20080421162000/http://www.libri.cz/databaze/staty/podlist.php?id=396 Státy světa a jejich představitelé] [94] => * {{cs}} [http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/37807 Ptolemaios I. Soter] [95] => * {{en}} [http://www.unrv.com/provinces/cyrenaica.php Cyrenaica - Province of the Roman Empire] [96] => * {{en}} [http://www.cyrenaica.org/ The Cyrenaica Archaeological Project The Cyrenaica Archaeological Project] {{Wayback|url=http://www.cyrenaica.org/ |date=20130121141306 }} [97] => * {{en}} [http://www.livius.org/ct-cz/cyrenaica/cyrenaica.html Cyrene and the Cyrenaica by Jona Lendering] {{Wayback|url=http://www.livius.org/ct-cz/cyrenaica/cyrenaica.html |date=20081231121921 }} [98] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20080223074321/http://www.legioiiicyrenaica.org/index.html Zájmové sdružení Legio III Cyrenaica] [99] => * {{en}} [http://www.britannica.com/eb/article-9028424/Cyrenaica Cyrenaica na Encyclopædia Britannica] [100] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20081011115026/http://encarta.msn.com/map_701511942/Cyrenaica.html Mapa na World Atlas] [101] => [102] => {{souřadnice|31|22.5|typ=event|region=LY|zobrazení=top}} [103] => {{autoritní data}} [104] => {{Portály|Geografie|Historie}} [105] => [106] => [[Kategorie:Kyrenaika| ]] [107] => [[Kategorie:Geografie Libye]] [108] => [[Kategorie:Dějiny Libye]] [109] => [[Kategorie:Starověké římské provincie]] [110] => [[Kategorie:Italské kolonie]] [] => )
good wiki

Kyrenaika

Poloha Kyrenaiky Kyrenaika (též Cyrenaica, arabsky برقة / Barqa, řecky Κυρηναία / Kyrenaía, Latinsky Cyrenae / Kyréné) je rozsáhlé historické území na východě Libye, přiléhající k egyptským hranicím. V počáteční fázi samostatného státu Libye (1951-1963) byla Kyrenaika jednou ze tří autonomních provincií.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Théra (ostrov)','Libye','Tripolsko','1912','1951','Idris I.','520 př. n. l.','7. století př. n. l.','Baktrie','20. století','1922','Šimon z Kyrény'

1912

1922

1951

Baktrie

Libye

Libye je stát nacházející se na severu Afriky.

Tripolsko

Tripolsko je architektonicky zvláštní podzemní objekt v Praze-Nuslích.